Doménové jméno, obchodní firma a ochranné známky v síti Internet
Ochrana práva, které bylo porušeno v elektronickém prostředí, má některá specifika, která ji odlišují od způsobu ochrany práv v běžných podmínkách. I zde můžeme říct, že mezi nejčastější projevy patří nekalosoutěžní jednání, porušování autorských práv a práv k ochranné známce nebo jejich vzájemná kombinace. Rozdíly zde ale přesto jsou.
Na začátku půjde o vytvoření takových technických předpokladů a právního zajištění výše uvedených prvků, aby bylo možné vzniklý konflikt rychle odhalit a následně podniknout kroky, které minimalizují dopad této situace. Po technické stránce se v prostředí Internetu může jednat o případ, kdy lze pomocí speciálních programů a služeb pravidelně kontrolovat, zda naše fotografie a texty nejsou použity na jiných webových stránkách. Po právní stránce bude například vhodné, aby jedinečné označení služby, které je rozšířené v povědomí (internetových) uživatelů, bylo zaregistrováno jako ochranná známka. Tyto kroky samy o sobě nezajistí, že nedojde k poškozujícímu jednání, výrazně ale mohou urychlit jeho odhalení, posílit důkazní situaci a zajistit lepší pozici pro rychlou domluvu bez soudního řízení.
Poté, co již k poškozujícímu jednání dojde, bude nutné postarat se o správné určení pasivní legitimace pro (případné) soudní řízení, zajištění odstranění závadného stavu, vymezení škody způsobené takovýmto jednáním, návrh účinného postupu ochrany práv, realizace zvoleného postupu včetně uplatnění nároku na náhradu škody a učinění preventivních opatření do budoucna.
Jak již bylo řečeno, při podezření, že došlo k neoprávněnému užití ochranné známky, domény nebo obchodní firmy na Internetu, není nezbytné zahajovat hned soudní řízení. Požadovaného výsledku je často možné dosáhnout i cestou dohody s protistranou. Vzniklou situaci je ale dobré dostatečně podchytit předtím, než dojde k samotnému kontaktu, aby bylo možné v případě nezdaru smírného řešení uplatnit nárok pořadem práva. Lze totiž předpokládat, že po takovém neúspěšném jednání se bude protistrana snažit znesnadnit obstarání důkazů. K tomu lze v některých případech použít Notářský zápis o osvědčení jiných skutkových dějů[1] a Exekutorský zápis osvědčující děje a stavy věci[2], o kterých je pojednáváno v závěru článku.
1. Internet a jeho potenciál pro poškozující jednání
Právo na ochranu jména, stejně jako právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost je zakotveno v ústavním pořádku České republiky[3] a dále upraveno v desítkách zákonných a podzákonných norem. S rozvojem informačních a komunikačních technologií došlo k přesunutí velkého množství aktivit lidské společnosti do elektronického prostředí. Svědčí o tom i skutečnost, že celosvětově je registrováno více než 200 milionů domén,[4] z toho více než 750 000 pod ccTLD doménou[5] České republiky, tj. národní doménou .cz. Rozvoj informačních a komunikačních technologií a tím i nárůst uživatelů Internetu neustále zvyšují jeho potenciál a "oblíbenost" pro poškozující jednání.
Před několika lety stačilo, pokud měla obchodní společnost svoji prezentaci na internetových stránkách, kde informovala o sídle a otevíracích hodinách prodejny. V dnešní době je možné provozovat internetový obchod, který bude poskytovat tisíce fotek a videí prodávaného zboží, spojení na prodejce pomocí VoIP, úhradu zboží prostřednictvím elektronického platebního systému a přímé sledování objednávky.
Při procházení Internetu nám prezentace obchodních společností v podobě webových stránek připadají na první pohled samozřejmé. V případě kvalitní prezentace se ale jedná o náročnou a často i drahou záležitost vyžadující důkladnou přípravu, profesionální přístup a služby, pravidelnou údržbu a nezbytné administrativní a právní kroky. Pozornost si zaslouží již samotná volba obchodní firmy společnosti. Od dobře zvolené obchodní firmy se může dále odvíjet registrace vhodné domény, vytvoření prvků firemní identity, reklamní strategie, internetové prezentace na firemních stránkách, sociálních sítích a v neposlední řadě i podání přihlášky k registraci ochranné známky. Do celého procesu je zapojeno několik osob, od právníků, registrátorů domén, reklamních agentur až po SEO[6] odborníky a pracovníky z oblasti IT.
S tím souvisí i vznik nákladů za jednotlivá řízení, za zápisy, registrace a za poskytnuté služby. Stabilní základ, profesionální vzhled, kvalitní přístup a propracovaná technická řešení nasazují vysokou úroveň pro nabízené služby a tím si získávají důvěru a oblibu klientů. A právě ve snaze dosáhnout podobných výsledků dochází ze strany jiných subjektů často k poškozujícímu jednání. Škoda způsobená takovýmto jednáním může znehodnotit náklady a snahu, které byly vynaložené v začátcích při budování kvalitní webové prezentace.
Elektronické prostředí, ve kterém se tyto praktiky odehrávají, dává pocit, že je ve své podstatě neuchopitelné a jednání v něm provedená jsou tak těžko postižitelná v soudním řízení. Není tomu tak. Právní ochrany podle jednotlivých ustanovení příslušných zákonů se lze i v těchto případech úspěšně domáhat u soudu. Náklady spojené s vytvořením a udržováním (např. databází elektronických obchodů) mohou být u konkrétního případu v soudním řízení zohledněny.[7]
Můžeme tedy konstatovat, že kromě otázky technického zabezpečení webové prezentace zde vyvstává i zmiňovaný právní problém. Jen těžko si lze představit, že by se jednotlivá jednání uskutečněná v síti Internet nebo prostřednictvím sítě Internet nikdy nedostala do vzájemného konfliktu, případně do rozporu se zákonem. V dalších řádcích se budeme zabývat okruhem konkrétních jednání, která jsou namířena proti doménovému jménu, ochranné známce, názvu právnické osoby, obchodní firmě, označení podnikatele a textu na internetové stránce, případně dalším prvkům. V praxi si lze představit, že se bude jednat o:
- registraci zaměnitelné domény (azdomena.cz proti az-domena.cz),
- registraci stejné domény pod jinou doménou nejvyšší úrovně (azdomena.com proti azdomena.cz),
- registraci domény využívající chybu v psaní (azdomena.eu proti aydomena.eu, když písmena "z" a "y" jsou zaměnitelná při použití jiného rozložení klávesnice),
- blokování domény, případně jiná účelová registrace domény subjektem A ve znění, které odpovídá např. obchodní firmě a/nebo ochranné známce subjektu B,
- otevřené i skryté použití a) doménového jména, b) obchodní firmy, c) ochranné známky subjektu A na stránkách subjektu B za účelem získání lepší pozice ve vyhledávačích, případně v rámci kontextové reklamy,
- porušení autorského práva ve vztahu k textům na webových stránkách,
- napodobování obchodní firmy, doménového jména, ochranné známky subjektu A v kontaktních údajích subjektu B (subjekt A používá ke kontaktování zákazníků elektronickou adresu abc@xyz.cz, zatímco subjekt B napodobuje adresu tvarem xyz@abc.cz ).
Záměrně zde není zmíněna, a ani v textu dále rozvedena, problematika nekalosoutěžního jednání. Svým rozsahem by značně překročila potřeby článku. Z toho důvodu bude o nekalosoutežním jednání v síti Internet pojednáno v samostatném článku. V současné době lze najít již mnoho publikací a internetových stránek, které se této otázce věnují.
2. Poškozující jednání zaměřená na textové, grafické a identifikační prvky
Jak již bylo uvedeno, předmětem zneužití může být nejčastěji doménové jméno, text uvedený na internetové stránce, ochranná známka, obchodní firma a další. Takovéto zneužití se děje většinou otevřeně. Častý je i nekalosoutěžní charakter takovýchto jednání. Není ale vyloučeno, aby docházelo ke skrytému zneužití výše uvedených prvků. Může se jednat o jejich užívání při šíření obchodních sdělení pod zaměnitelnými kontaktními údaji a použití v SEO praktikách. Obvykle se tato jednání nevyskytují samostatně a dochází k jejich vzájemné kombinaci.
2.1. Doménové jméno
Technickou definici doménových jmen popisují dokumenty označované jako RFC (RFC – request for comment – žádost o komentář).[8] Jedná se o řadu komentovaných návrhů, které byly přejaty jako standardy pro úpravu fungování struktury, systémů, protokolů, přenosů a dalších prvků Internetu. Právní definice doménového jména v zákoně sice vymezena není, ale určitou oporu při jeho určení je možné hledat v obecných ustanoveních občanského zákoníku[9]. Je nepochybné, že doménové jméno je předmětem občanskoprávních vztahů. Výkladem a judikaturou se můžeme dobrat toho, že doménové jméno lze považovat za jinou majetkovou hodnotu.
Prezentace obchodní společnosti v síti Internet bývá nejčastěji realizována pomocí webových stránek. Adresu takovéto stránky tvoří řetězec znaků (například http://www.azdomena.cz/), jehož součástí je i registrované doménové jméno (azdomena.cz). Po zadání této adresy do internetového prohlížeče se na uvedené stránce může veřejnost s prezentací seznámit a využít nabízených služeb. Část doménového jména, která se nachází vlevo před tečkou (tzv. doména druhé úrovně), je možno zvolit tak, aby z hlediska marketingu nejlépe vyhovovala potřebám společnosti. Část doménového jména za tečkou představuje doménu nejvyšší úrovně. Zde je možno vybírat pouze z pevně stanoveného okruhu národních domén[10] (například .cz pro Českou republiku, .it pro Italskou republiku) a také z okruhu domén obecných (například .com, .int, .info), které mohou odrážet zaměření dané stránky, ale často to není podmínkou.
Mohlo by se zdát, že předmětem konfliktních praktik bude pouze kmen doménového jména, tj. ta část, kterou je možno volně vytvořit podle pravidel pro jejich tvorbu. Není tomu tak. I když není možné manipulovat se zněním domény nejvyšší úrovně a volit toto znění mimo předem stanovený seznam, musíme i tuto část doménového jména brát v úvahu v případě konfliktních jednání. Může se jednat například o registraci zaměnitelného tvaru doménového jména ve smyslu mojedomena.cy proti mojedomena.cz, tedy tzv. typosquatting, případně o registraci, kdy je doména nejvyšší úrovně užita jako součást označení. Tady lze jako příklad uvést doménu adid.as, kterou u národního registrátora NIC.AS (Americká Samoa) registroval Bogdan Nakonechnyy z Ukrajiny. Zde bude nutné posuzovat tyto případy s ohledem na jejich konkrétní specifika.
K ochraně doménového jména lze jednoznačně doporučit, aby volba doménového jména, volba obchodní firmy a registrace ochranné známky měly úzkou časovou i obsahovou provázanost. Významně se tím posiluje postavení ve sporu o doménové jméno a usnadňuje dokazování splnění podmínek pro úspěch v řízení. Při tvorbě nové prezentace bude vhodné si ověřit, zda její označení nemůže být konfliktní ve vztahu k doménovému jménu nebo ochranné známce jiného subjektu, a tím se vyhnout případným budoucím sporům.
Volba způsobu ochrany doménového jména bude záležet na tom, jak, kde a pod jakou doménou první úrovně je registrovaná doména „narušitele“. V našem prostředí se bude nejčastěji jednat o doménová jména registrovaná pod českou ccTLD, jinak řečeno národní doménou první úrovně (.cz) a evropskou doménou (.eu), která je jakousi ccTLD doménou sui generis.
Při registraci doménového jména nejsou uplatňovány stejné principy, jaké se uplatňují při návrhu na zápis obchodní firmy do obchodního rejstříku. Krajský soud při zápisu obchodní firmy posuzuje (mimo jiné) případnou zaměnitelnost a klamavost. V procesu registrace domény není posuzován konflikt této domény s doménou již registrovanou, s obchodní firmou ani ochrannou známkou. Není ani posuzována možnost nekalosoutěžního jednání. Ochrana práv poškozených touto registrací, jejich kontrola a uplatňování jsou následně výlučně v rukou těch, komu tato práva náleží. Vigilantibus iura scripta sunt. Konstatování rozporu se zákonem a zamítnutí registrace sdružením CZ.NIC by v tomto případě nahrazovalo činnost soudu, což je nežádoucí.
Proti držiteli konfliktního doménového jména registrovaného pod českou národní doménou je možno uplatnit řešení vzniklé situace vzájemnou dohodou,[11] řízením před ad hoc jmenovaným rozhodcem, případně zahájit žalobou soudní řízení před obecným soudem nebo Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR na základě rozhodčí veřejné nabídky uskutečněné při registraci doménového jména. Proti držiteli konfliktního doménového jména registrovaného pod evropskou doménou[12] lze uplatnit obdobný postup. I tyto spory mohou být kromě obecného soudu rozhodovány Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, jak vyplývá z komunitárních předpisů.[13] V případě sporu o doménové jméno pod některou z generických domén gTLDs (.aero, .asia, .biz, .cat, .com, .coop, .info, .jobs, .mobi, .museum, .name, .net, .org, .pro, .tel, .travel) je možno u stejné instituce využít řízení podle jednotných pravidel pro řešení sporů z doménových jmen, která přijala ICANN[14] v rámci UDRP (Uniform Domain-Name Dispute Resolution Policy).
2.2. Textové a grafické prvky na internetové stránce, program, databáze
Internetové stránky, programy a databáze jsou již delší dobu[15] zařazené do autorského zákona. Jejich úpravu, ve smyslu díla autorského, najdeme také v § 2 odstavec 1 a 2, § 65 a následujících a v § 88 a následujících autorského zákona[16].
Zvláštní povaha Internetu zde nehraje podstatnou roli, z hlediska zákona je důležité, že toto autorské dílo je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické. Lze si lehce představit, že texty na internetových stránkách (v elektronické podobě) požívají stejné ochrany jako například literární díla tištěná. Tady chci upozornit, že počítačový program je podle § 65 autorského zákona chráněn také jako dílo literární.[17] Databázi pak zákon definuje jako soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření.
Právní úprava ochrany autorského práva je vyjádřena v § 40 autorského zákona a následujících. Autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo nebo jehož právu hrozí neoprávněný zásah, se může domáhat zejména určení svého autorství, zákazu ohrožení svého práva včetně hrozícího opakování nebo neoprávněného zásahu do svého práva, sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití, odstranění následků zásahu do práva, zejména poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu, například omluvou nebo zadostiučiněním v penězích, dále je možné domáhat se zákazu poskytování služby, kterou využívají třetí osoby k porušování nebo ohrožování práva autora, práva uveřejnit rozsudek na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl, práva na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštních právních předpisů. Toto je stručný výčet možností, které zákon v jednotlivých ustanoveních dále upřesňuje. V případě, že se autor rozhodne domáhat svého práva soudní cestou, je nezbytné připravit žalobu a podat ji ke Krajskému soudu, který bude o žalobě rozhodovat v prvním stupni.[18] Specifickým způsobem ochrany je potom poukázání na takové jednání přímo v prostředí Internetu formou článku – reakce.[19]
Význam judikatury v oblasti počítačových programů, databází a prezentace na webových stránkách lze nejlépe ukázat na rozhodnutích, ve kterých se Krajský soud v Hradci Králové (rozsudek ze dne 10. června 2005, č.j. 16 C 108/2004-130) a v odvolacím řízení Vrchní soud v Praze (rozsudek ze dne 11. dubna 2006, č.j. 3 Co 46/2005-151) věnovaly otázce, zda je internetová prezentace počítačovým programem, pokud byla vytvořena prostřednictvím počítače grafickým zobrazením a doplněním o technické údaje. Nesprávná interpretace těchto rozhodnutí v některých médiích (dále pak také nesprávná interpretace rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky[20] a Ústavního soudu[21]) vyvolala mylný dojem, že napříč celou soustavou obecných soudů a také u Ústavního soudu je zastáván názor, že internetová prezentace není před neoprávněným kopírováním chráněna autorským zákonem. Z uvedených rozhodnutí přitom vyplynulo, že a) žalobce neprokázal, že by byl autorem počítačového programu, přičemž jej ani nepředložil soudu ve smyslově vnímatelné podobě, b) žalobce za počítačový program pokládá právě zobrazení mobilních telefonů na webových stránkách s doplněním technických údajů. Na tomto příkladu lze ukázat, jak důležité je zvolit správný způsob uplatnění práva.
Často dochází i ke zneužití grafických prvků webové prezentace. Za protiprávní jednání může být považováno použití obrázků a fotografií bez souhlasu autora a (za splnění podmínek stanovených autorským zákonem) i použití designu a grafického ztvárnění webových stránek. Písemný zápis kódu stránky, vytvořených stylů a skriptů může být porovnán například znalcem z oboru kybernetika za účelem zjištění případné podobnosti. U fotografií je možno využít preventivních opatření ve formě vodoznaku a jiných ochranných prvků.
I tady platí, co bylo řečeno výše. Není nezbytné zahajovat hned soudní řízení. Požadovaného výsledku je často možné dosáhnout i cestou dohody s protistranou. Vzniklou situaci je ale dobré dostatečně podchytit předtím, než dojde k samotnému kontaktu.
2.3. Název právnické osoby, obchodní firma a označení podnikatele
2.3.1. Název právnické osoby
Právní úpravu názvu právnické osoby můžeme najít v § 19b odstavec 1 občanského zákoníku.
Název právnické osoby je jedním z jejích identifikačních znaků.[22] Název musí být právnické osobě zvolen již při jejím zřízení a musí ji dostatečně vymezovat z okruhu podobných subjektů. Na volbu názvu právnické osoby jsou kladeny i další podmínky, například srozumitelnost a pravdivost. Právnická osoba je v povědomí veřejnosti identifikována zejména tímto názvem, pod kterým činí také právní úkony.
Právní úprava ochrany názvu právnické osoby je uvedená v § 19b odstavec 2 občanského zákoníku.
Při neoprávněném použití názvu právnické osoby je možné se domáhat u soudu, aby se neoprávněný uživatel zdržel jeho užívání a odstranil závadný stav; je možné se též domáhat přiměřeného zadostiučinění, které může být požadováno i v penězích.
Nebude-li tedy úspěšná nebo dostatečná domluva s osobou, která neoprávněně použila název právnické osoby, lze se práva na ochranu domáhat u soudu. Konkrétně se bude jednat o podání žaloby podle části třetí občanského soudního řádu[23]. K projednání a rozhodnutí ve věcech ochrany názvu a dobré pověsti právnické osoby podle § 19b odst. 3 občanského zákoníku jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy bez zřetele k tomu, zda stranami sporu jsou podnikatelé.[24] Uplatnit lze žalobu zdržovací i odstraňovací. Důvod vyhovět zdržovací žalobě je i tehdy, jestliže protiprávní zásah do názvu právnické osoby sice již ustal, ale přesto i nadále trvá objektivní nebezpečí dalších rušivých zásahů do práv žalobce.[25]
2.3.2 Obchodní firma a označení podnikatele
Právní úpravu obchodní firmy nalezneme v § 8 odstavec 1 obchodního zákoníku, v odstavci 2 je vymezena právní úprava vztahující se na označení podnikatele (fyzické i právnické osoby) nezapsaného v obchodním rejstříku.
Obchodní firma je název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel je povinen činit právní úkony pod svou firmou. I zde zákon stanovuje podmínky pro použití, zejména z hlediska zákazu možné klamavosti a zaměnitelnosti.
Na podnikatele nezapsaného v obchodním rejstříku se nevztahují ustanovení o firmě; právní úkony je povinen činit, je-li fyzickou osobou, pod svým jménem a příjmením, a je-li právnickou osobou, pod svým názvem. Zákon dále popisuje možnost užívat při podnikání odlišující dodatek nebo další označení.
V § 12 obchodního zákoníku je vymezen způsob ochrany obchodní firmy. Ten, kdo byl na svých právech dotčen neoprávněným užíváním firmy, se může na neoprávněném uživateli domáhat zdržení se takového jednání (tzv. zdržovací nárok), odstranění závadného stavu (tzv. odstraňovací nárok), poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, které může být uplatněno i v penězích, náhrady škody podle § 373 a následující obchodního zákoníku a vydání bezdůvodného obohacení dle § 451 a následující občanského zákoníku. Kromě toho může soud účastníku, jehož návrhu bylo vyhověno, přiznat v rozsudku právo na uveřejnění rozsudku na náklady toho účastníka, který ve sporu neuspěl.[26]
Kromě absolutní ochrany obchodní firmy podle § 12 je možné v některých případech využít u obchodní firmy a u označení podnikatele také ochranu podle ustanovení o nekalé soutěži (§ 53 obchodního zákoníku). Osoby, jejichž práva byla nekalou soutěží porušena nebo ohrožena, mohou se proti rušiteli domáhat, aby se tohoto jednání zdržel a odstranil závadný stav. Dále mohou požadovat přiměřené zadostiučinění, které může být poskytnuto i v penězích, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení.
Judikatura týkající se názvu právnické osoby, obchodní firmy a označení fyzické osoby podnikatele je obsáhlá. Tento fakt je důkazem toho, že společnost klade velký důraz na jejich řádné užívání. Srovnej k tomu Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 28 Cdo 292/2009, ze dne 5.8.2009.[27]
Judikatura zaměřená na ochranu obchodní firmy podle § 12 obchodního zákoníku již také značně vymezila rámec této ochrany. Například podle rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 3 Cmo 87/92 zkratka obchodního jména (složená např. z počátečních písmen slov, jež tvoří kmen obchodního jména) není chráněna podle § 12 obchodního zákoníku. Naproti tomu lze poukázat na spor, který se týkal ochrany zkratky obchodní firmy a ochranné známky (TPCA - Toyota Peugeot Citroen Automobile Czech, s.r.o.) používané v prostředí Internetu, kde bylo o takovéto ochraně rozhodováno v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 03. 2006 č.j. 41 Cm 195/2004-149, který následně potvrdil i Vrchní soud v odvolacím řízení.
Judikatura je velmi nápomocná i při ochraně obchodní firmy podle ustanovení o nekalé soutěži. Kromě řešení vzniklých sporů pomáhá novým subjektům vymezit hranice pro volbu obchodních firem a označení tak, aby se nedostaly do konfliktu s těmi již existujícími.
Konkrétní způsob uplatnění práva je podobný jako v případě názvu právnické osoby. Nebude-li úspěšné nebo dostatečné mimosoudní řešení vzniklé situace, lze se práva na ochranu domáhat u soudu podáním žaloby podle části třetí občanského soudního řádu.
2.4. Ochranná známka
Právní úprava ochranných známek se nachází v zákoně o ochranných známkách[28], kde § 1 vymezuje definici ochranné známky.
Ochrannou známkou může být za podmínek stanovených tímto zákonem jakékoliv označení schopné grafického znázornění, zejména slova včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby. Toto ustanovení je třeba chápat spíše jako vymezení forem a odtud následně i druhů označení způsobilých veřejnoprávní ochrany podle zákona.[29] Tento zákon společně s dalšími zákony a podzákonnými předpisy, komunitárními předpisy, mezinárodními smlouvami a protokoly pak tvoří širší právní rámec jejich úpravy, administrace a ochrany.[30]
Práva, která jsou garantována vlastníkům ochranných známek, jsou uvedena zejména v § 8 zákona o ochranných známkách, kde se nachází rovněž výčet jednání, kterých se bez souhlasu vlastníka ochranné známky nesmí ostatní osoby v obchodním styku dopustit.
Právní ochranu v řízení ve věci ochranných známek je nutno rozlišovat z toho pohledu, zda došlo k porušení práv při zápisu ochranné známky, nebo zda užití již zapsané ochranné známky představuje nedovolené jednání.
V prvém případě se o zápis ochranné známky do rejstříku žádá přihláškou podanou u Úřadu průmyslového vlastnictví. Úřad průmyslového vlastnictví vykonává správu nad rejstříky ochranných známek. O zápisu ochranné známky rozhodne Úřad průmyslového vlastnictví ve správním řízení. Proti rozhodnutí je možno podat rozklad. Pravomocné rozhodnutí o rozkladu možno následně přezkoumat správním soudem.[31]
Ve druhém případě je posouzení, zda užití již zapsané ochranné známky představuje nedovolené soutěžní jednání, v pravomoci soudu. Úřad průmyslového vlastnictví zruší ochrannou známku až na návrh podaný do 6 měsíců od právní moci soudního rozhodnutí.[32]
Z judikatury ve věci ochranných známek možno uvést Rozhodnutí Nejvyššího soudu 23 Cdo 4945/2009,[33] případně Vrchního soudu v Praze 3 Cmo 597/2000,[34] a bohatou judikaturu Evropského soudního dvora[35].
Pokud se podíváme na rozhodnutí vydaná Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR ve věci doménových jmen, zjistíme, že v prostředí Internetu dochází často k registracím doménových jmen, která odpovídají ochranné známce jiného subjektu. V mnoha případech je toto jednání motivováno vidinou snadného zisku z případného odkupu.
2.5. Kontaktní údaje
S příchodem Internetu došlo k rozšíření forem komunikace. Desítky služeb nabízí možnosti, jak vzájemně komunikovat pomocí psaného textu, hlasu, videa a jejich kombinací. Společným prvkem těchto služeb je, že u každé z nich má účastník označení, pod kterým vystupuje – kontaktní údaj. Nejčastěji se jedná o adresu elektronické pošty. Z dalších služeb můžeme zmínit Skype a služby IM (Instant Messaging).
Ke zneužití kontaktních údajů může dojít tak, že jiná osoba neoprávněně užije ochranné známky, doménového jména, případně obchodní firmy jiného subjektu. Není vyloučena ani situace, kdy kontaktní údaje žádný z těchto prvků neobsahují, přesto se jiný subjekt pokusí vytvořit zaměnitelné kontaktní údaje za účelem šíření obchodních sdělení.
V praxi si lze představit e-shop (E-SHOP), který, v souladu se zákonem číslo 480/2004 Sb. , získal předchozí souhlas svých klientů se zasíláním obchodních sdělení a zasílá jim elektronickou poštou aktuální nabídku produktů (PRODUKT) ze své adresy PRODEJNA@E-SHOP.CZ nebo NOVAKOVA@E-SHOP.CZ. Jiný subjekt začne prostřednictvím elektronické pošty oslovovat stejný okruh klientů z podobných adres (E-SHOP@PRODEJNA.CZ, E-SHOP@NOVAKOVA.CZ, případně E-SHOP@PRODUKT.CZ) a v obchodním sdělení osloví zákazníky neurčitou formulací: „Zasíláme Vám tuto speciální nabídku, kterou jsme pro Vás připravili společně s významným obchodním partnerem.“
Tyto situace je možno posuzovat s ohledem na specifika jednotlivých případů podle a) výše uvedených ustanovení o obchodní firmě, ochranné známce a doménovém jménu, b) ustanovení obchodního zákoníku o nekalé soutěži, c) podle zákona číslo 480/2004 Sb. o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti). Tím se bude lišit způsob uplatnění ochrany před takovýmto jednáním. Kromě postupů zmíněných v předchozích kapitolách mohou některé případy spadat pod úpravu podle zákona číslo 480/2004 Sb. o některých službách informační společnosti a je možno se obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů. Působnost Úřadu pro ochranu osobních údajů podle zákona č. 480/2004 Sb. spočívá ve výkonu dozoru nad šířením obchodních sdělení prováděným v rámci podnikatelské činnosti; součástí výkonu dozoru je i prověřování podání týkajících se této činnosti.[36]
Toto jednání se do značné míry liší od předchozích. Registrace domény nebo provozování internetového obchodu je něčím, co lze jen těžko utajit. Avšak zasílání obchodních sdělení, ve kterých je použitý odkaz na cizí obchodní firmu či ochrannou známku vztahující se k názvu produktu, se může dít dlouhou dobu velice skrytě. Na podobném principu je založeno i další jednání, které se takovýmto způsobem pokouší získat od adresáta osobní údaje, kódy a přístupová hesla (nejčastěji k účtům a internetovým službám).
2.6. Zdrojový kód webové stránky
Dalším příkladem skrytého použití obchodní firmy, ochranné známky nebo doménového jména je jejich uvedení ve zdrojovém kódu stránky. Webová stránka, která se nám zobrazí v prohlížeči, je ve své podstatě seznam příkazů a parametrů, nejčastěji zapsaných v jazyce HTML a XHTML, které můžeme označit jako zdrojový kód. Náš počítač tyto příkazy a parametry zpracuje a pomocí informací získaných z tohoto zdrojového kódu vykreslí jednotlivé textové a grafické prvky v takové podobě, jak je ve výsledku vidíme na obrazovce. Všechny takto zobrazené prvky tvoří obsah stránky (texty, obrázky, tabulky, odkazy, multimediální prvky).
Uživatelé Internetu, kteří hledají stránky s určitým obsahem, zadávají často popis toho, co hledají, do internetových katalogů a vyhledávačů (například www.google.cz). Tyto jim podle zadaných slov nabídnou takovou kombinaci výsledků, která podle jejich kritérií nejlépe vyhovuje hledanému obsahu.
Majitel internetového obchodu bude tedy chtít, aby se odkaz na jeho stránku objevoval ve výsledcích vyhledávačů a katalogů při zadání určitého spektra slov. Bude pro něj přínosné, pokud uživatelé internetu naleznou ve výsledku hledání odkaz na jeho stránky dříve než odkaz na stránky konkurence. U internetového obchodu, který má po technické, obsahové i marketingové stránce vytvořenou kvalitní prezentaci, může SEO optimalizace pomoct dosáhnout lepších pozic ve vyhledávačích. Naproti tomu při nekalých praktikách dochází k jednáním, kdy je při tvorbě stránky a jejího obsahu použitý text obsahující obchodní firmu, ochrannou známku, doménové jméno nebo název produktu jiného subjektu. Není přitom rozhodující, zda je text viditelný pro návštěvníky stránky, nebo zda je skrytý (bílý text na bílém pozadí, použití CSS, překrytí textu obrázkem a další).
Představte si situaci v knihovně, kdy hledáte jméno Karel Čapek a na poličce pod písmenem „Č“ naleznete knihu – Jan Novák: Píšu jako Karel Čapek, případně úplně jinou knihu, která s hledaným jménem nebude mít nic společného.
Uplatnění ochrany podle předchozích částí tohoto článku bude náročné. Pokud se jiný subjekt dopustil jednání, které se dá označit jako SEO spam, jinak řečeno vytvořil svoji prezentaci způsobem, který je nekorektní ve vztahu k ostatním stránkám a zkresluje tím výsledky vyhledávání, je možné nahlásit toto jednání administrátorům konkrétních vyhledávačů.[37] Výsledkem může být penalizace webu a jeho vyřazení z výsledku vyhledávání.
3. Podklady, důkazy a předběžné opatření
V předchozích částech se jednalo o definice, popis právní úpravy, judikatury a způsobu ochrany jednotlivých institutů samostatně. Nutno ale dodat, že v síti Internet lze najít rozsáhlou skupinu právě takových případů, kdy dochází ke kumulaci těchto jednání. Velké zastoupení mají případy, kdy dojde k registraci doménového jména, které zasahuje do práv jiného subjektu, zejména k obchodní firmě, k ochranné známce, k doménovému jménu, se kterým je registrované jméno zaměnitelné, přičemž v celkovém posouzení naplňuje toto jednání navíc i znaky nekalé soutěže. Není neobvyklá ani situace, kdy je na webové prezentaci umístěné pod touto doménou použitý text ze stránek oprávněného subjektu, a celý výčet je tak možno doplnit i o porušení autorského zákona.
Tato část je zaměřená na prostředky, které je možné použít při soudním i mimosoudním řešení sporu. Kromě jejich obecného výčtu jsou zde popsána také specifika pro oblast webových stránek, doménových jmen, ochranných známek a obchodních firem. Dále jsou zde nastíněna některá úskalí vztahující se k prostředí Internetu.
Rozsah a formu důkazů by měl zvážit zejména právní zástupce, který posoudí, do jaké míry došlo k poškození práv klienta, a zvolí vhodný způsob ochrany před takovýmto jednáním.
V některých případech nebude zapotřebí vynakládat velké úsilí k obstarání důkazů. Jako příklad si můžeme představit situaci, kdy subjekt A pouze oznámí na svých webových stránkách, že vytváří první verzi budoucí cloudové aplikace zaměřené na účetnictví s určitým označením, aniž by věděl, že se jedná o obchodní firmu subjektu B, která ve formě desktopové aplikace vydává účetní program se stejným názvem. Tento název je navíc registrovaný u Úřadu průmyslového vlastnictví jako ochranná známka.
V případech, které jsou svým významem pouze okrajové, je možné upozornit druhou stranu na vznik této situace pouhým e-mailem. Do textu e-mailu postačí vložit odkazy na příslušné stránky, veřejné seznamy, rejstříky a jejich databáze (obchodní rejstřík, on-line databáze, která obsahuje ochranné známky přihlášené u Úřadu průmyslového vlastnictví). Tím je možné předejít sporu, který by v budoucnu vznikl.
Avšak se stoupající mírou intenzity porušení jednotlivých práv by měl být kladen větší důraz na obstarání vhodných podkladů a důkazů. To platí zejména tehdy, pokud bude mít řešení této otázky také finanční dopady. Bude nezbytné zamyslet se také nad možností použití institutu předběžného opatření. Vzhledem k tomu, že Internet není nijak centrálně řízen a není ani systematicky zálohován tak, aby se dal zpětně zobrazit podle stavu k určitému datu, bude včasné a pečlivé obstarání důkazů důležitým prvkem k uplatnění práv.
Podklady a důkazy tvoří širokou skupinu. Za podklad můžeme považovat vše, co nás svým obsahem dovede k určité informaci. Za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny, ohledání a výslech účastníků. Pokud není způsob provedení důkazu předepsán, určí jej soud.
Jak již bylo řečeno výše, rozsah a formu obstarání podkladů a důkazů by měl zvážit zejména právní zástupce podle toho, jaký způsob ochrany práv v daném případě zvolí.
Může se jednat o prostý výtisk výstupu z veřejného seznamu, elektronické evidence nebo rejstříku. V mnoha případech je důležité pořídit také výtisk internetové stránky, případně zdrojového kódu. Pro samotné řízení lze doporučit obstarání řádných výpisů nebo výstupů z těchto evidencí (například výpis z obchodního rejstříku, ověřený výstup z informačního systému veřejné správy podle zvláštního zákona). U internetových stránek je zase vhodné zachytit jejich stav k určitému datu notářským zápisem.
Z dalších zdrojů uvádím http://www.nic.cz/, kde lze vyhledat doménová jména registrovaná pod národní doménou .cz, dále http://www.dnswatch.info/ nebo http://remote.12dt.com/. Na uvedených stránkách lze po zadání doménového jména zjistit některé informace vztahující se k doménovému jménu, jeho registraci a umístění serveru. Obdobných služeb lze najít mnoho. I za předpokladu, že by jejich samotné použití v řízení nebylo možné, jde o takové podklady, které mohou dát návod pro postup při dalším obstarávání důkazů. To bude důležité zejména z toho důvodu, že v jednotlivých případech bude okruh osob, které se dopouští konfliktního jednání, rozdílný[38] a bude nutné jej posuzovat podle několika právních předpisů, jak bylo popsáno v předchozích částech.
S tím souvisí i otázka předběžného opatření. Zejména v případě sporů o doménové jméno lze doporučit, aby byl (po složení jistoty) podán návrh ve věci zákazu nakládání s doménovým jménem. Výše jistoty je stanovena pevně. Od 20. 7. 2009 činí v obchodních věcech 50 000,00 Kč a v ostatních věcech 10 000,00 Kč. Zatímco změna v osobě poskytovatele hostingu by neměla dopad na případné řízení, změna držitele doménového jména by celý postup uplatnění práva značně komplikovala.
Uvedené informace ale nestačí pouze zjistit. Je vhodné pořídit jejich písemný výstup, případně pořízení takového výstupu osvědčit do notářského zápisu a následně tyto údaje pravidelně kontrolovat. Písemné zachycení vzniklého stavu je důležité z několika důvodů. Plynutím času může dojít k tomu, že některé informace už nebude možné pro vlastní potřebu zjistit. Zatímco změnu obchodní firmy lze lehce dohledat i zpětně, s osobou, která si registrovala doménové jméno, to může být horší. V případě konfliktního jednání se může stát, že tato osoba již nebude zjistitelná z registru CZ.NIC, kde už bude jako držitel uvedený jiný subjekt. Údaj o předchozím držiteli doménového jména sdružení CZ.NIC pro vlastní potřebu soukromých subjektů neposkytuje. Takovou informaci může poskytnout státním orgánům a pro potřeby soudního řízení. Stejně tak text uvedený na internetové stránce může být během několika málo chvil nahrazen jiným textem. Konzultací s odborníkem v oblasti informačních a komunikačních technologií lze zjistit, které informace (například o internetové stránce, o obsahu stránky a doménovém jménu) jsou zjistitelné prostřednictvím sítě Internet, a následně posoudit, zda jsou pro konkrétní případ podstatné.
Výše uvedené podklady a důkazy je možné rozšířit o další (znalecké posudky, smlouvy o dílo, na základě kterých došlo k vytvoření stránek, a jiné). Jedním z důkazů, o kterých hovoří § 125 občanského soudního řádu, je notářský zápis.
3.1. Notářský zápis a Exekutorský zápis
Z § 78a občanského soudního řádu vyplývá, že důkaz může být zajištěn také notářským nebo exekutorským zápisem o skutkovém ději nebo o stavu věci, jestliže se skutkový děj udál v přítomnosti notáře nebo soudního exekutora nebo jestliže notář nebo soudní exekutor osvědčil stav věci.
Z ustanovení § 72 notářského řádu vyplývá, že notář osvědčuje na žádost skutečnosti a prohlášení, které by mohly být podkladem pro uplatňování nebo prokazování práv nebo kterými by mohly být způsobeny právní následky. Zákon dále vyjmenovává, o jaké osvědčení se (zejména) jedná.
V § 79 notářského řádu se uvádí, že notář osvědčuje i jiné skutkové děje, například průběh slosování nebo předložení movitých věcí, jestliže s nimi mohou být spojeny právní následky a jestliže se skutkový děj udál v přítomnosti notáře. Notář osvědčuje také skutkové děje a stav věcí, například splnění dluhu, stav nemovitostí, bytů a nebytových prostor, jestliže jimi mohou být prokázány nároky v řízení před soudem nebo jiným státním orgánem a jestliže se skutkový děj udál v přítomnosti notáře nebo jestliže se notář přesvědčil o stavu věci. O osvědčení notář sepíše notářský zápis, který musí též obsahovat místo a dobu děje nebo zjištění stavu věcí a popis děje nebo stavu věcí[39].
V situaci, kdy je notář požádán, aby osvědčil stav internetové prezentace, musí posoudit několik rozhodujících faktorů:
- a) zda je splněna podmínka stanovená v § 72 a § 79 notářského řádu, že takovéto zápisy lze sepsat pouze pokud by mohly být podkladem pro uplatňování nebo prokazování práv nebo nároků,
- b) zda při osvědčení nenaruší důstojnost notářského povolání,
- c) zda je schopen vnímat věc nebo situaci před ním, porozumět jí bez toho, aby mu byla předem, průběžně nebo následně vysvětlována,
- d) zda ji umí objektivně a výstižně popsat do notářského zápisu.
Podmínka stanovená pod písmenem a) bude splněna ve většině případů, kdy dojde k pořízení notářského zápisu za účelem ochrany obchodní firmy, doménového jména, ochranné známky nebo autorského práva. Vzhledem k tomu, že osvědčení probíhá většinou v uzavřených kancelářských prostorách, nebude pozorování děje nebo věci narušovat důstojnost notářského povolání. Podmínka pod bodem c) požaduje, aby byl notář schopen vnímat probíhající děj jako celek, komplexně jej pochopit, aby sám nemusel před dějem, v jeho průběhu nebo následně činit dotazy. Je však třeba především zdůraznit, že osvědčení stavu věci notářem není kvalifikovaným zjištěním stavu věci. Notář v osvědčení může jen zaznamenat popis věci v určité době tak, jak ji vnímá svým laickým pohledem.[40] Písemný popis pod bodem d) vyžaduje, aby byl notář schopen si věc nebo situaci opětovně vybavit a na základě svých vzpomínek a poznámek ji jasně a výstižně popsat. Je zapotřebí, aby notář posoudil, zda jeho schopnosti práce s počítačem jsou dostatečné, aby se nejen seznámil s dějem nebo věcí, ale byl schopen toto vnímání i dále reprodukovat v dostatečně pochopitelné formě.
V některých článcích a komentářích se lze setkat s tím, že tato osvědčení nesmí obsahovat prohlášení. Domnívám se, že je myšleno prohlášení hodnotící, například o souladu s pravidly, souladu s určitými kodexy, zákonem, různými řády. Tato prohlášení by notář neměl činit vůbec, a pokud je učiní osoba, která se účastní popisovaného děje, tak by měl notář zvážit, jak a zda vůbec je vhodné toto prohlášení přejímat do notářského zápisu. Někdy je ale prohlášení součástí děje, který se před notářem odehrává. Některá prohlášení mohou být nezbytná pro daný notářský zápis.
Ve vztahu k prostředí Internetu nutno říct, že na osobu, která žádá po notáři toto osvědčení, jsou kladeny zvýšené nároky v tom smyslu, že musí předem připravit návrh postupu kroků, které budou před notářem provedeny, případně, které stránky budou zobrazeny. Jedno z možných úskalí tohoto postupu spočívá v tom, že existují techniky, které mohou například znesnadnit tisk nahlížené stránky. Pomocí html a css prvků lze zařídit, aby některé věci, které na obrazovce vidíme, nebyly viditelné na stránce, která bude vytištěna na tiskárně. Obsah stránky, která byla vytištěná pomocí nabídky Tisk, nemusí odpovídat stránce na obrazovce. Text, který požadujeme osvědčit tak může ve vytištěné verzi úplně chybět. Stejně tak lze zařídit, aby k textu, který je kopírován z internetové stránky (například pomocí příkazu Ctrl+C a Ctrl+V), byl přidán jiný text navíc.[41]
Rozvážnost a důslednost při tomto druhu osvědčení je rozhodně na místě a splnění podmínek pro sepsání tohoto druhu notářského zápisu si musí každý notář vyhodnotit s ohledem na právní, technickou, objektivní i subjektivní stránku. Problematika notářského a exekutorského zápisu si svým rozsahem a významem zaslouží rozbor v samostatném článku.
4. Závěr
I když jsme si částečně nastínili jednotlivé možnosti ochrany práv a způsob jejich uplatnění, lze víc než doporučit, aby byla jejich ochrana zajištěna i jinak než pouze následným uplatněním u příslušného orgánu. Již od samého počátku je nutné věnovat této ochraně zvýšenou pozornost a činit preventivní opatření, a to jak po technické stránce, tak po stránce právní. Pokud i přes veškerou snahu k takovému jednání dojde, rychlým a důsledným postupem lze minimalizovat újmu, která by tímto jednáním mohla být způsobena. V této oblasti lze tedy uzavřít, že s ohledem na národní i mezinárodní právní úpravu a judikaturu, bohatou publikační činnost právníků i odborníků z oblasti informačních a komunikačních technologií již nelze hovořit o právním a společenském vakuu v oblasti doménových jmen, obchodních sdělení a autorského práva v elektronickém prostředí.
Mgr. Martin Hakl
--------------------------------------------------------------------------------
[1] § 79 zákona č. 358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti (notářský řád).
[2] § 77 zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád).
[3] Článek 26 Listiny základních práv a svobod.
[4] http://www.verisigninc.com/assets/Verisign_DNIB_Nov2010_WEB.pdf
[5] http://www.nic.cz/page/837/registrace-novych-domen-drzi-tempo.-uz-je-jich-750-tisic-/
[6] Search Engine Optimization - metodika úpravy kódu, obsahu a struktury webových stránek za účelem dosažení jejich lepší pozice ve vyhledávačích a vyšší návštěvnosti.
[7] Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 21. 7. 2005, č. j. 4 Cmo 78/2005-217 vymezil, že: „Žalovaný v důsledku popsaného jednání získal na úkor žalobkyně a) bez vynaložení nákladů na reklamu a na vyhotovení databáze zákazníky a zapříčinil tak snížení počtu jejích zákazníků a to i pro nižší ceny, které u shodných výrobků a služeb mohl nabídnout právě proto, že žalobkyně a) z důvodu nákladů vynaložených na reklamu a doplňování databáze, cenu výrobků snížit nemohla.“
[8] Srovnej například RFC 1034 dostupné z http://datatracker.ietf.org/doc/rfc1034/.
[9] Zákon č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník.
[10] Označování národních domén států vychází (až na výjimky) z normy ISO 3166 (ISO 3166-1 alpha-2) vydané Mezinárodní organizací pro normalizaci.
[11] Dohodou skončil i spor o doménu MikeRoweSoft.com, která při výslovnosti v anglickém jazyce zní zaměnitelně s Microsoft.com.
[12] Evropskou doménu .eu spravuje sdružení EURid (http://www.eurid.eu).
[13] Nařízení Komise (ES) č. 874/2004 ze dne 28. dubna 2004, kterým se stanoví obecná pravidla pro zavádění a funkce domény nejvyšší úrovně .eu a zásady, jimiž se řídí registrace a další, zejména článek 20 a následující.
[14] Internet Corporation for Assigned Names and Numbers, http://www.icann.org/.
[15] Srovnej: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES (Úřední věstník L 077, 27/03/1996 S. 0020 – 0028).
[16] Zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).
[17] Citováno z 30 CDO 376/2007: Pojem počítačového programu je definován v české technické normě tak, že jde o technickou mimoprávní definici algoritmu. Podle této normy se programem rozumí zápis algoritmu ve tvaru, který je schopen zpracovávat systém na zpracování údajů, tj. systém provádějící operaci s údaji, který zahrnuje výpočetní prostředky a lidskou obsluhu a vykonává funkce přípravy údajů, vstupu, zpracování, ukládání, výstupu a řízení.
[18] §9 odstavec 2 písmeno b) občanského soudního řádu.
[19] http://www.emag.cz/copy-paste-copy-and-pejsk/
[20] 30 Cdo 376/2007.
[21] III. ÚS 433/09 ze dne 15. 09. 2009.
[22] Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009.
[23] Zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád.
[24] Vrchní soud v Praze, č.j. Ncp 2831/2009.
[25] Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009.
[26] Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010.
[27] http://www.nsoud.cz
[28] Zákon č. 441/2003 Sb. , o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb. , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách).
[29] Roman Horáček a kolektiv. Zákon o ochranných známkách / Zákon o ochraně označení původu a zeměpisných označení / Zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, 2. vydání, Praha 2008, 543 s.
[30] http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy.html
[31] § 65 zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní.
[32] § 31 odst. 2 zákona o ochranných známkách.
[33] Otázku volby formy přiměřeného zadostiučinění (zda postačí v daném případě pouze nepeněžitá forma, příp. pouze peněžitá forma, je-li nepeněžitá forma nevhodnou formou zadostiučinění, anebo zda lze přiznat obě požadované formy zadostiučinění), přiznání konkrétní výše peněžitého zadostiučinění a také vhodnost a přiměřenost nepeněžitého zadostiučinění posuzuje soud vždy s přihlédnutím ke všem okolnostem případu.
[34] Neoprávněným užíváním označení, které porušuje právo k ochranné známce, dochází k jejímu rozmělnění a tím k trvalému snížení její hodnoty.
[35] Rozsudek T-191/07 ve věci Anheuser-Busch v. OHMI - Budějovický Budvar (BUDWEISER).
[36] http://www.uoou.cz/uoou.aspx?menu=23&submenu=27
[37] http://search.seznam.cz/nahlasit-spam
[38] To lze jednoduše ukázat na situaci, kdy je doménové jméno registrováno subjektem A, prostor pro internetovou stránku se nachází na zařízení subjektu B, stránka byla vytvořena subjektem C tak, aby sloužila jako prezentace subjektu D.
[39] Právní úprava i komentář k exekutorskému zápisu vychází z úpravy zápisu notářského. Pokud bude nadále pojednáváno o notářském zápisu, vztahuje se řečené i na úpravu podle exekučního řádu.
[40] Petr Bílek, Ljubomír Drápal, Miloslav Jindřich, Karel Wawerka. Notářský řád a řízení o dědictví, 4. vydání. Praha, 2010.
[41] Toto se děje při kopírování textu ze stránek http://www.newyorker.com/.