K prvním rozhodnutím rejstříkových soudů dle ZOK
Zákon o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) platí skoro rok a půl. Začínají se proto pomalu objevovat první soudní rozhodnutí vyjasňující některé pochybnosti ohledně jeho výkladu. Na některé závěry takových rozhodnutí ve věcech obchodního rejstříku poukazuje tento článek.
 |
Stává se, že rejstříkové soudy odmítají do obchodního rejstříku zapsat u fyzických osob jejich akademický titul. Činí tak s poukazem na to, že akademické tituly nejsou tzv. referenčním údajem evidovaným v registru obyvatel (zřízeném zákonem č. 111/2009 Sb. ), z kterého obchodní rejstřík přebírá údaje. Upozornění v tomto smyslu je ostatně i na úvodní stránce přístupu k on-line formulářům pro zápis do obchodního rejstříku.[1]
Vrchní soud v Praze ve svém rozsudku ze dne 28. května 2014, sp. zn. 7 Cmo 346/2013, ovšem výše uvedenou praxi rejstříkových soudů nepotvrdil. Naopak rozhodl, že fyzická osoba má právo na to, mít u svého jména zapsány akademické tituly, pokud si to přeje. Jako obiter dictum uvedeného rozhodnutí Vrchní soud připojil úvahu, že například v případě jednatelů společnosti může uvedení akademického titulu významně ovlivnit zájem třetích osob vstoupit se společností do obchodněprávních vztahů. To proto, že uvedení akademického titulu dává třetím stranám signál o odbornosti či erudici statutárního orgánu, přičemž třeba u činností, kde je získání vysokoškolského vzdělání nutnou podmínkou výkonu příslušného povolání, může tato informace být zásadní. Nejednotná praxe rejstříkových soudů by tak mohla některé společnosti znevýhodnit.
Ne ke každé změně společenské smlouvy při přechodu na ZOK je třeba notářského zápisu
Nejvyšší soud se ve svém rozsudku ze dne 12. února 2015, sp. zn. 29 Cdo 5347/2014, zabýval realizací povinnosti přizpůsobit znění společenské smlouvy úpravě ZOK. Ve sporném případu jednatel společnosti přizpůsobil znění společenské smlouvy uvedenému zákonu včetně toho, že u počtu jednatelů uvedl číslovku „3“ namísto do té doby ve společenské smlouvě uvedených tří konkrétních jmen prvních jednatelů. Rejstříkový soud počet jednatelů odmítl zapsat s tím, že ke změně společenské smlouvy je třeba notářského zápisu.
Nejvyšší soud úvahám rejstříkového soudu ale zapravdu nedal, přičemž vyšel z rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 20. února 2009, sp. zn. 7 Cmo 530/2008 (vycházející ještě z úpravy obchodního zákoníku), dle kterého neurčuje-li společenská smlouva výslovně počet jednatelů, je tento dán počtem prvních jednatelů uvedených ve společenské smlouvě. Nejvyšší soud proto uzavřel, že stanoví-li nově ZOK povinnost ve společenské smlouvě výslovně uvést i počet jednatelů, došlo u společností, které v souladu se starší judikaturou počet jednatelů odvozovaly od počtu prvních jednatelů, ke změně společenské smlouvy ze zákona (tj. zákon určil, že počet jednatelů má být nově vyjádřen konkrétním počtem). V důsledku výše uvedeného tak ke změně společenské smlouvy spočívající v nahrazení jmen prvních jednatelů jejich konkrétním počtem není třeba notářského zápisu.
Pro úplnost lze ještě doplnit, že obdobně jako ve výše uvedeném případě lze postupovat i při změně ze zákona vyplývajícího způsobu jednání za společnost, jak ve svém rozsudku ze dne 1. prosince 2014, sp. zn. 7 Cmo 273/2014, potvrdil Vrchní soud v Praze. V uvedeném případě tak ke změně způsobu jednání z původního „Jménem společnosti jedná jednatel samostatně“ na „Jednatel jedná za společnost ve všech záležitostech samostatně“ nebylo třeba notářského zápisu, neboť i k této změně došlo ze zákona, a to sice v důsledku změny koncepce jednání za společnost.
Z výše uvedeného je patrné, že vyšší soudy pragmaticky a správně považují účinnost zákona o obchodních korporacích za skutečnost, v důsledku které došlo ke změně zakladatelských dokumentů společností a že vyhotovení jejich úplného znění (včetně změn vyvolaných zákonem o obchodních korporacích) přímo statutárním orgánem společnosti i bez rozhodnutí valné hromady je v souladu s právem.
Je třeba k přijetí změny společenské smlouvy hlasováním per rollam notářského zápisu?
Uvedenou otázkou se Vrchní soud v Praze zabýval hned ve dvou svých rozhodnutí, a to sice ze dne 20. října 2014, sp. zn. 7 Cmo 171/2014, a ze dne 3. března 2015, sp. zn. 7 Cmo 455/2014. V obou rozhodnutích vyšel Vrchní soud nejprve z toho, že i na společnosti dosud nepodřízené ZOK lze tento zákon vztáhnout, a to s výjimkou práv a povinností společníků (viz § 777 odst. 4 ZOK). Při rozhodování per rollam se proto u společnosti s ručením omezeným postupuje dle § 175 a násl. ZOK, nestanoví-li společenská smlouva jinak (což se ani v jednom z uvedených případů nestalo).
Při řešení otázky, je-li nutné ke změně společenské smlouvy hlasováním per rollam dodržet formu notářského zápisu, potom Vrchní soud v Praze v obou výše uvedených případech dospěl k závěru, že nikoli. Vyšel přitom z dikce § 175 odst. 3 ZOK, dle kterého vyžaduje-li ZOK, aby rozhodnutí valné hromady mělo formu notářského zápisu, postačí při hlasování per rollam, je-li podpis na vyjádření hlasujícího úředně ověřen.
S uvedeným závěrem lze ovšem polemizovat, neboť dle čl. 11 směrnice 2009/101/ES ze dne 16. září 2009, v případě, že ve členském státě nepodléhá předběžné správní nebo soudní kontrole, musí být mimo jiného i změna společenské smlouvy úředně ověřena.[2] V České republice je přitom takovým ověřením právě činnost notáře při soupisu změn společenské smlouvy ve formě notářského zápisu. Lze se tudíž domnívat, že i při změně společenské smlouvy hlasováním per rollam notářského zápisu třeba je, neboť právo členských států je třeba vykládat eurokonformě.
Mgr. Jan Lokajíček,
advokátní koncipient
Betlémský palác
Husova 5
110 00 Praha 1
Tel.: +420 224 401 440
Fax: +420 224 248 701
e-mail: office@glatzova.com
--------------------------------------------------------------------------------
[1] Viz - dostupné na www, k dispozici >>> zde. (naposledy navštíveno 29. 5. 2015).
[2] Viz např. Šuk, P. Zákon o obchodní korporacích – rok první. Epravo.cz digital, 3/2015.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
