Pomluva napříč českým právním řádem a jak se jí bránit
„Lidé jsou velmi skeptičtí - nevěří ničemu s výjimkou pomluv.“, řekl Gilbert Keith Chesterton, anglický novinář, spisovatel a filosof žijící v letech 1874 – 1936. Bohužel měl pravdu, již tenkrát pomluva byla mocným nástrojem, kterým zůstala dodnes, kdy díky sociálním sítím, internetu všeobecně a rychlosti komunikace její moc roste do tehdy netušených rozměrů.
Nejzávažnější formou pomluvy je pomluva, která je schopna přivodit trestněprávní důsledky. Dle ustanovení § 184 zákona č. 40/2009 Sb. se trestného činu pomluvy dopustí ten, „kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu“. Druhý odstavec stejného ustanovení pak stanovuje vyšší hranici trestní sazby za spáchání takového činu tiskem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem. Odstavec dva tak reflektuje právě shora zmíněnou nebezpečnost dnešní doby a internetové komunikace, kdy takto zveřejněná pomluva může mít značný dosah a tudíž i může způsobit značný zásah do osobní sféry pomlouvané osoby. K naplnění skutkového znaku trestného činu pomluvy je sdělení nepravdivého údaje. Pomlouvající tedy musí použít informaci, která je v rozporu se skutečností. Tato informace musí být sdělena jiné osobě a musí být způsobilá značnou měrou ohrozit vážnost pomlouvané osoby u spoluobčanů, poškodit ho v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy či mu způsobit jinou vážnou újmu. Důležitým pojmem je zde „značná míra“, čili skutečně musí jít o informaci, která může mít za následek výpověď, rozvod či např. ztrátu velkého množství zákazníků apod. Důsledkem pravomocného odsouzení pomlouvajícího za trestný čin pomluvy může být uložení trestu a přiznání náhrady škody a nemajetkové újmy, které byly trestným činem způsobeny a které pomlouvaný jako poškozený řádně a včas uplatní.
Méně závažné důsledky má pomluva ve smyslu zákona č. 251/2016 Sb. , přestupkový zákon. Ta je upravena v ustanovení § 7 pod tzv. přestupky proti občanskému soužití. Podle tohoto ustanovení se přestupku dopustí jak fyzická, tak právnická osoba, která „jinému ublíží na cti tím, že ho zesměšní nebo ho jiným způsobem hrubě urazí“, kdy za takové jednání může pomlouvajícímu být uložena pokuta až ve výši 10.000 Kč, případně 15.000 Kč, je-li přestupek spáchán opakovaně. Stejně jako v rámci trestného činu se pomlouvaný může domáhat náhrady škody či způsobené újmy. Prioritou správního orgánu je však pokusit se pomlouvajícího s pomlouvaným usmířit, kdy pokud se mu to podaří, řízení o přestupku správní orgán zastaví. Četnost projednávaných přestupků je velká, mj. i proto, že pokud pomlouvaná osoba podá trestní oznámení na pomluvu, která ovšem nedosahuje takové intenzity, aby mohla být trestným činem, projednává se právě v řízení přestupkovém. Pomluva, která splňuje znaky přestupkového jednání, musí spočívat v zesměšnění pomlouvaného nebo v jeho urážce jiným způsobem. Již informace sdělená jedné osobě, která jinému způsobí újmu na jeho cti, je způsobilá naplnit skutkovou podstatu tohoto přestupku. Upozorňujeme však na fakt, že ačkoliv ustanovení uvádí, že informace má někoho zesměšnit, sarkasmus, ironie či vtip jsou projevem svobody projevu. V tomto ohledu je velmi složité pro pomlouvaného situaci bez emocí vyhodnotit a dojít k závěru, zda se jedná právě o přestupek.
Pokud pomluva nedosáhne intenzity trestného činu či nenaplní skutkové znaky přestupku, je zde ještě možnost ochrany osobnosti ve smyslu ustanovení § 81 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník. Podle něj je „chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.“ Zatímco v rovině trestněprávní musí pomluva způsobit skutečně závažné následky a v rovině přestupkové musí pomlouvající pomlouvaného zesměšnit či hrubě urazit, v občanskoprávní rovině nemusí dojít sdělením či šířením nepravdivé informace k tak závažným následkům, ale ochrany požívá jakékoliv jednání, které svými důsledky zasahuje do jakékoliv osobnostní složky člověka. Jde tedy o to, zda informace zasáhla např. do našeho soukromí či vážnosti a jaký to mělo důsledek. Pokud jsou tyto aspekty naplněny, lze se žalobou na ochranu osobnosti domáhat, aby se pomlouvající zdržel neoprávněných zásahů do našich přirozených práv, odstranil následky pomluvy, např. uvedení věcí na pravou míru a omluva, případně se lze domáhat poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, které nahradí následky způsobené právě zásahem do našich osobnostních práv.
Pro správné zvolení právní ochrany ve smyslu shora uvedeného, je třeba dobře zvážit, zda pomluva skutečně je schopna způsobit nám nějakou újmu a jak závažná tato újma je. Dobře zvolená právní ochrana přiměřená skutečnému stavu věci může zajistit jak adekvátní odškodnění, tak morální zadostiučinění, což bývá u pomluv pro mnohé z nás to nejdůležitější.
Mgr. Lucie Mokrenová
Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.
Pardubice - Dražkovice 181
533 33 Pardubice - Dražkovice
Velké náměstí 1
500 03 Hradec Králové
Truhlářská 1108/3
110 00 Praha 1
Tel.: +420 466 310 691
Fax: +420 466 310 691
gsm: +420 724 794 986
e-mail: advokati@advokatijelinek.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz