27. 10. 2016
ID: 103660upozornění pro uživatele
Právní úprava společného financování (lending-based crowdfunding) v ČR
Crowdfunding je v posledních letech stále frekventovanějším způsobem financování zejména startupů, malých a středních podniků či různých podnikatelských i nepodnikatelských projektů. Ve své podstatě však nejde o nic nového. Získávání finančních prostředků od veřejnosti v podobě určité skupiny lidí – investorů, je poměrně běžné a užívané. Novým faktorem v této oblasti je způsob jeho provedení. Využití internetu, sociálních sítí a online marketingu s sebou přináší řadu nových obchodních a investičních příležitostí, ale i rizik.
 |
Česká republika, stejně jako většina evropských zemí, nemá žádný předpis, který by speciálně upravoval crowdfunding, a spoléhá se na řešení této situace zejména pomocí stávající regulace finančních služeb a retailových finančních produktů. Právní předpisy, které je možné uplatnit pro crowdfundingové platformy provozující společné úvěrování, lze zjednodušeně rozdělit do tří kategorií:
- 1. předpisy regulující shromažďování prostředků od veřejnosti a jejich využití;
- 2. předpisy spotřebitelského práva; a
- 3. předpisy proti praní špinavých peněz.
Platformy provozující lending-based crowdfunding mohou poskytovat platební služby podle zákona č. 284/2009 Sb. , o platebním styku, zejména pokud za úplatu participují na bezhotovostních převodech peněžních prostředků. Zákon zejména vyžaduje, aby společnosti, které mají v úmyslu poskytovat platební služby, získaly před zahájením poskytování platebních služeb povolení k činnosti platební instituce, které uděluje Česká národní banka.
Snazší alternativou se pro crowdfundingové platformy může zdát možnost poskytovat platební služby jako poskytovatel platebních služeb malého rozsahu. Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je oprávněn tyto služby poskytovat nikoliv na základě povolení ČNB jako platební instituce, ale jen na základě zápisu do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu. Významným omezením je, že měsíční průměr částek jím provedených platebních transakcí v České republice nesmí přesáhnout částku 3.000.000 EUR, počítáno jako průměr za 12 po sobě jdoucích měsíců.[1]
Pokud by např. crowdfundingové platformy přijímaly prostředky od investorů, mohla by jejich činnost vykazovat znaky přijímání vkladů od veřejnosti ve smyslu zákona č. 21/1992 Sb. , o bankách. Jde o činnost vyhrazenou tzv. bankovnímu monopolu, tj. pouze bankám a družstevním záložnám.
V závislosti na obchodním modelu konkrétní platformy může teoreticky přicházet v úvahu i aplikace zákona č. 240/2013 Sb. , o investičních společnostech a investičních fondech (dále jen „
Činnost crowdfundingové platformy, zejména pokud překročí zprostředkovatelský charakter, tedy může vykazovat znaky regulovaných finančních služeb. Poskytování těchto služeb bez adekvátního povolení je přitom správním deliktem a za určitých okolností může být kvalifikováno i jako trestný čin neoprávněného podnikání.
Reklama
Provozovatelé crowdfundingových platforem, pokud svou činnost vykonávají jako podnikatelé, by měli rovněž věnovat pozornost otázkám práva na ochranu spotřebitele (zejména zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele) a úpravy spotřebitelských smluv (včetně distančních smluv o finančních službách) v občanském zákoníku atd. V pozici spotřebitelů budou zpravidla investoři (tj. onen „dav“, „crowd“), tj. veřejnost poskytující své prostředky jako úvěr/půjčku příjemci crowdfundingu. Pokud tímto příjemcem bude nepodnikatel, uplatní se regulace spotřebitelského úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru vyžadující jak příslušné oprávnění pro poskytovatele i zprostředkovatele, tak stanovující rozsáhlá práva spotřebiteli – příjemci crowdfundingu.
AML/CFT regulace
Regulace v této oblasti má za cíl znesnadnit financování teroristických organizací a legalizaci výnosů získaných z trestné činnosti. Zákon č. 253/2008 Sb. , o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, vymezuje okruh potenciálně podezřelých finančních transakcí, vyjmenovává subjekty, které mají povinnost transakce vyhodnocovat, a stanovuje postupy pro případ zjištění podezřelé transakce. Platformy provozující lending-based crowdfunding budou ve většině případů považovány za povinné osoby podle tohoto zákona, zejména pokud budou přijímat hotovost v částce odpovídající nejméně 15.000 EUR. Budou mít tak mimo jiné povinnost identifikovat klienta, provádět jeho kontrolu (due diligence), uchovávat informace a oznámit podezřelý obchod Ministerstvu financí.
Závěr
Výše uvedené právní předpisy nejsou pro činnost crowdfundingových platforem zdaleka jediné použitelné. Konkrétní právní úpravu vztahující se ke konkrétní platformě je nutné posuzovat vždy s ohledem na její obchodní model.
S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že jednotná regulace crowdfundingu v České republice by byla přínosná zejména s ohledem na vyjasnění pravidel, kterými se mají crowdfundingové platformy řídit. Za současného stavu roztroušené právní úpravy jak na úrovni Evropské unie, tak na vnitrostátní úrovni, může být investování prostřednictvím lending-based crowdfundingu pro investory, i pro platformy, odrazující nebo velice rizikové.
Mgr. Jana Zahránková,
advokátní koncipientka
Glatzová & Co., s.r.o.
Betlémský palác
Husova 5
110 00 Praha 1
Tel.: +420 224 401 440
Fax: +420 224 248 701
e-mail: office@glatzova.com
________________________________
[1] § 36 odst. 2 zákona č. 284/2009 Sb. , o platebním styku.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
