Poslanecká sněmovna

14.11.2007

Zemědělský výbor požaduje změny v ministerstvu zemědělství v objemu 471 mil. Kč
Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny požaduje změny v rozpočtu ministerstva zemědělství na příští rok v objemu 471 milionů korun. Členové výboru schválili pozměňovací návrh, podle nějž by se měly přidat peníze zejména na národní agrární dotace a na propagaci značky Klasa pro kvalitní potraviny. Ubrat se má z podpory na energetické plodiny a z financí na zásahy na trhu agrárních komodit.
Národní agrární dotace na rok 2008 vláda schválila v objemu 950 milionů korun, což je meziročně o 27 procent méně. Nespokojenost s tím vyjádřili zemědělci i potravináři. Zemědělský výbor navrhuje posílit tyto podpory o 210 milionů korun. Na co konkrétně dodatečné prostředky půjdou, budou poslanci ještě diskutovat.
Na propagaci značky Klasa plánuje výbor uvolnit 200 milionů korun. Rozpočet ministerstva zemědělství na příští rok zatím na tento účel nepočítá s žádnými prostředky. Dalších 50 milionů korun má být přidáno na podpůrný program Leader. O zbývajících 11 milionů korun by se pak měli podělit rybáři, myslivci, včelaři a některá další sdružení.
Hlavní část zdrojů, 421 milionů korun, navrhuje zemědělský výbor ubrat z plateb na energetické plodiny. Podle předsedy výboru Jiřího Papeže byla v této položce na příští rok značná rezerva. Po vyhodnocení letošního roku se prý ukázalo, že nebude potřeba tolik peněz. "Tento program ale určitě nebude ohrožen," uvedl Papež. Dalších 50 milionů korun doporučují členové výboru vzít z peněz na zásahy na trhu agrárních komodit, kam patří třeba intervenční nákupy či vývozní podpory.
Navržené změny dále projedná rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny, poté mohou jít do projednávání v plénu Poslanecké sněmovny. Podle Papeže jde ale jen o přesuny v rámci kapitoly ministerstva, jejíž celkový objem se nemění.
Rozpočet ministerstva zemědělství má příští rok stoupnout na 49,14 miliardy korun proti letošním 46,9 miliardy korun. Stojí za tím větší přísun peněz z EU. Národních prostředků ale úřad dostane méně než letos, čímž zdůvodnil i škrty v některých výdajích a podporách.
Ministr zemědělství Petr Gandalovič poslancům zemědělského výboru oznámil, že je připraven podle vývoje příjmů státu v průběhu roku dodatečně řešit národní dorovnání základních zemědělských podpor - přímých plateb. Ministerstvo může s nynějšími zdroji dorovnat příští rok unijní dotace ve výši 50 procent úrovně ve starých členských zemích na 77 procent. Strop vyjednaný v přístupové smlouvě je 80 procent.
Celkové agrární podpory by se měly příští rok vyšplhat k 39 miliardám korun proti zhruba 36 miliardám v tomto roce.

Sněmovní hospodářský výbor plánuje další prostředky na stavbu R49
Výstavba první etapy rychlostní komunikace R49 mezi Hulínem a Fryštákem začne zřejmě v příštím roce. Hospodářský výbor sněmovny na výjezdním zasedání ve Zlínském kraji přijal usnesení o navýšení prostředků na její realizaci z dosavadních přibližně 50 na 350 milionů korun. Novinářům to ve Zlíně řekl předseda hospodářského výboru Oldřich Vojíř.
Krok sněmovního hospodářského výboru musejí ještě potvrdit poslanci při schvalování návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. "Uděláme všechno pro to, aby stavba prvního úseku R49 mezi Hulínem a Fryštákem začala v druhé polovině příštího roku. Usnesení hospodářského výboru nás k tomu posunuje," uvedl zlínský hejtman Libor Lukáš.
R49 vytvoří spolu se slovenskou R6 druhé propojení dálničního typu obou zemí. Stavba asi 60 kilometrů dlouhé trasy sestává z několika etap. První úsek povede z budoucí dálniční křižovatky u Hulína k Fryštáku. Tato etapa si vyžádá asi 6,5 miliardy korun, mimo jiné přispěje k lepšímu napojení připravované strategické průmyslové zóny u Holešova.
Ve Zlínském kraji dosud komunikace dálničního typu prakticky neexitují. Motoristé mohou využívat jen tříkilometrový úsek rychlostní silnice R55 tvořící severovýchodní obchvat Otrokovic na Zlínsku. Na několika místech ale již stavbaři zahájili práce na dálnici D1, v příštím roce pak Ředitelství silnic a dálnic odstartuje v kraji i stavbu dalších etap R55.

15.11.2007

Výbor odmítl návrh rozpočtu ministerstva práce, rozhodne Poslanecká sněmovna
Sněmovní výbor pro sociální politiku hlasy sociálních demokratů a komunistů doporučil sněmovně, aby zamítla návrh rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí na příští rok. Opozice měla ve chvíli hlasování výboru nad koaličním táborem těsnou početní převahu, takže prosadila svou. Definitivně ale rozhodne na své nadcházející schůzi právě až dolní komora jako celek a z tohoto pohledu nemusí výsledek hlasování pro osud rozpočtu nic znamenat.
Při schůzích Poslanecké sněmovny koalice většinou i za přispění bývalých sociálních demokratů Miloše Melčáka a Michala Pohanky klíčová hlasování vyhrává.
Ministerstvo práce a sociálních věcí je vůbec největší rozpočtovou kapitolou, respektive rozděluje nejvíc peněz. V příštím roce mají podle vládního návrhu její výdaje dosáhnout téměř 435 miliard korun. Drtivou většinu, konkrétně 97 procent, přitom tvoří mandatorní, neboli ze zákona povinné výdaje. Z nich pak nejvíc peněz připadne na důchody.
Do návrhu rozpočtu se promítla v létě schválená reforma financí, která podle vlády zabrzdí zadlužování země. Opozice naplánované škrty v některých sociálních dávkách již dříve kritizovala, podle ní kabinet spoří na těch nejpotřebnějších. Z této kritiky také vycházel  odmítavý postoj levicových poslanců k návrhu rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí. Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) vládní předlohu hájil, uvedl, že bez reformy by brzy celý rozpočet pohltily právě mandatorní výdaje.
Poslancům mimo jiné řekl, že jeho úřad odhaduje průměrnou nezaměstnanost v příštím roce na 6,4 procenta. Zopakoval rovněž, že bude nutné novelizovat zákon o sociálních službách. Na příspěvcích na péči, které tato norma zavedla, stát letos podle něj vydá zhruba 15 miliard korun, ačkoli původně to mělo být 8,9 miliardy. Je to prý způsobeno hlavně tím, že lidé s prvním, tedy nejnižším stupněm závislosti, mnohdy sice čerpají příspěvek na péči, nevyužívají ho však na nákup sociálních služeb, ale jinak. Zákon o sociálních službách tak podle Nečase byl sice krok správným směrem, ve své současné podobě by však prý vedl ke kolapsu. V rozpočtu ministerstva na příští rok je na příspěvek na péči vyčleněno 12,1 miliardy korun, dodal.
Někteří poslanci při jednání výboru varovali před plánovaným propouštěním v České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Tato instituce podle nich funguje dobře, ale již teď je personálně na hranici svých možností. Nečas zákonodárcům řekl, že plošné propouštění v ČSSZ nechystá. Bude pokračovat "optimalizace", ta by se ale neměla týkat předmětu hlavní činnosti ČSSZ, ale spíš obslužných aktivit úřadu, vyplynulo z ministrova vyjádření.
ČSSZ spravuje záležitosti bezmála osmi milionů pojištěnců. Z nich je 2,7 milionu důchodců. Celkem instituce vyplácí 3,3 milionu starobních, pozůstalostních a invalidních penzí.

16.11.2007

Nový památkový zákon by vláda měla dostat k posouzení v březnu 2009
Nový památkový zákon, který ministr kultury Václav Jehlička (za KDU-ČSL) řadí mezi své priority, má vláda dostat k projednání v březnu 2009. Jednou z novinek by mohlo být vytvoření funkce autorizovaného památkáře. Jeho stanoviska by mohla nahradit posudky Národního památkového ústavu (NPÚ) třeba při stavebních řízeních, která by tak mohla být rychlejší a méně komplikovaná.
Uvedl to na společné schůzi senátního kulturního výboru a zástupců Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska předseda tohoto sdružení Petr Sedláček.
Autorizovaný památkář by podle Sedláčka musel splňovat kvalifikační předpoklady, mohli by se jím stát například architekti. Museli by mít také určitou praxi. Zákon by mohl dát také možnost odvolat se proti stanovisku památkářů, nejen proti správnímu rozhodnutí jako dosud. Počítá se také s uzákoněním požadavků na profesní kvalifikaci všech památkářů, dodal Sedláček.
Nový zákon by měl podle něj definovat ochranná pásma památkových rezervací či zón. Jeho součástí by se měl stát ústřední seznam kulturních památek, který by tak byl povýšen na úroveň katastru nemovitostí, dodal.
Památková péče se řídí podle zákona, který byl přijat před 20 lety. Byť od té doby prodělal řadu novelizací, podle politiků je čas na zásadnější reformu. Nynější norma zakotvuje například to, že odborné posudky vytvářené NPÚ mají pouze poradní charakter, což omezuje ochranu památek. Samospráva se svými památkovými úřady často rozhodnutí odborníků nerespektuje. Zákon totiž blíže nevymezuje působnost orgánů státní památkové péče v procesu územního plánování nebo nástroje a podmínky pro výkon státní správy v území památkových rezervací a zón.
Členové Sdružení se na popud svitavského starosty a bývalého šéfa senátního výboru pro veřejnou správu Jiřího Brýdla (KDU-ČSL) dohodli na tom, že během příštího roku naformulují své požadavky na nový zákon. Základním východiskem má být využití památek pro veřejnost

17.11.2007

Poslaneckou sněmovnu čeká hlasování o vládě, státním rozpočtu a dalších zákonech
Poslaneckou sněmovnu čeká koncem listopadu a začátkem prosince hlasování o návrhu státního rozpočtu na příští rok a rozhodování o osudu vlády. Poslanci by mimo jiné  měli rovněž začít projednávat návrh na zavedení přímé volby prezidenta. Schůze dolní komory začne 27. listopadu a mohla by trvat odhadem dva až tři týdny.
O nedůvěře vládě plánují hlasovat sociální demokraté. Přesný termín není zatím znám.  Poslanci ČSSD plánují během řádné schůze vyvolat tzv. mimořádnou schůzi, v jejímž rámci by se hlasovalo právě o jejich návrhu na vyslovení nedůvěry kabinetu. Snahu sesadit kabinet pravděpodobně podpoří komunisté. ČSSD a KSČM mají ale společně ve dvousetčlenné komoře jen 98 hlasů, zatímco k vyslovení nedůvěry je třeba vždy nejméně aspoň 101 hlas. Dva bývalí sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka zřejmě ČSSD nepodpoří a ani nikdo z tábora koaličních poslanců zatím neoznámil, že se chce k opozici připojit. "Trpělivě jednáme," řekl šéf klubu ČSSD Michal Hašek ve čtvrtek na dotaz novinářů, zda se již jeho straně podařilo získat potřebnou podporu.
Nejsledovanějším bodem řádné sněmovní schůze bude s největší pravděpodobností návrh státního rozpočtu na příští rok. V minulých týdnech se vládní předlohou zabývaly jednotlivé výbory. Tato fáze debaty vyvrcholí tento týden ve středu, kdy se sejde rozpočtový výbor a posoudí návrhy ostatních výborů k jednotlivým rozpočtovým kapitolám.
Při schůzi pak sněmovna nejprve v takzvaném druhém čtení vyslechne pozměňovací návrhy k rozpočtu, ať už půjde o podněty výborů či jednotlivých zákonodárců. Zástupci vlády letošní rok apelovali na poslance, aby se mírnili v tradičním přesouvání financí mezi jednotlivými kapitolami. Pro toto přerozdělování peněz na různé sportovní, kulturní či spolkové aktivity ve volebních obvodech poslanců se vžil název "porcování medvěda". Jejich autoři se hájí tím, že jde o pomoc potřebným organizacím. Druhé čtení začne nejdříve 28. listopadu.
O navržených změnách i o rozpočtu jako celku dolní komora definitivně rozhodne ve třetím čtení, které může začít nejdříve 4. prosince. Základní parametry rozpočtu sněmovna schválila již koncem října. Stát má v příštím roce hospodařit se schodkem téměř 71 miliard, výdaji 1,107 bilionu a příjmy 1,037 bilionu.
Kromě rozpočtu a hlasování o vládě čeká poslance projednávání řady dalších norem. Zahájí například debatu o návrhu ČSSD na zavedení přímé volby prezidenta. Tato novela ústavy má před sebou nejméně několikaměsíční projednávání a její osud je velmi nejistý. V únoru příštího roku bude hlavu státu v každém případě volit znovu parlament. V návrhu programu schůze je i sporná novela občanských demokratů, která má změnit pravidla fungování komor lékařů, zubařů a lékárníků. Proti předloze ostře protestuje lékařská komora. Poslanci mají jednat také o návrhu, který má zpřísnit podmínky pro neplatiče výživného na děti.
Zatímco tři výše uvedené normy jsou teprve na začátku své legislativní cesty, některé předlohy zákonů a novel mají před sebou již schvalování. Týká se to například novely zákona na ochranu zvířat proti týrání. V návrhu pořadu schůze je zatím i návrh nového protikuřáckého zákona. Jeho hlavní autor Boris Šťastný z ODS ale novinářům řekl, že ho z programu stáhne. Dolní komora by tak o něm měla rozhodnout asi v únoru.
Zákonodárci mají na nadcházející schůzi také volit nové členy Rady České televize. Měli by hovořit například i o plánovaném zrušení brněnské Úrazové nemocnice.

Senát

13.11.2007

Zákon o protikomunistickém odboji by mohl platit v roce 2009
Připravovaný zákon o protikomunistickém odboji by Senát mohl začít poprvé projednávat na jaře příštího roku. Pokud by prošel i sněmovnou, platit by mohl v roce 2009. Novinářům to oznámil senátor Karel Barták na semináři k tomuto zákonu. Zákon by měl mimo jiné účastníkům takzvaného třetího odboje přiznat postavení válečného veterána.
Zákon připravila skupina senátorů za pomoci Konfederace politických vězňů (KPV). "Tento zákon je v hrubých rysech připraven," řekl Barták s tím, že se i nadále shromažďují další připomínky, které se do něj budou zapracovávat. Smyslem akce podle něj je, aby se k němu vyjádřili právě političtí vězni.
Aby měl tento zákon smysl, musí podle Bartáka jasně a srozumitelně vymezit, kdo má nárok na statut účastníka třetího odboje. Neměl by být široce vymezen, aby nemohl za hrdinu označovat kdekoho bez ohledu na jeho skutečné pohnutky a jednání, poznamenal senátor. Osvědčení by měl vydávat Ústav pro studium totalitních režimů.
Zákon, který se bude vztahovat na období mezi 25. únorem 1948 a 17. listopadem 1989, by měl také rozlišovat mezi odporem a odbojem. Odboj má být definován jako aktivní jednání proti komunistickému režimu s cílem jej svrhnout nebo destabilizovat. Odpor bude naproti tomu vymezen široce, půjde o různé formy činnosti nedosahující intenzity odboje.
Jednou činností, které by spadaly pod definici odboje, by byla například spolupráce se zahraničními zpravodajskými službami demokratických zemí. "To nebylo o tom, že někdo doma poslouchal zahraniční rozhlas, to by na odboj nestačilo," poznamenal spolutvůrce zákona právník Jiří Kaucký.
Podle člena předsednictva KPV Čestmíra Čejky je hlavní otázkou, zdali někdo vůbec dělal protikomunistický odboj. "Mluví se stále jen o obětech, ale tady jde o to, že ten režim byl vadný v celé své podstatě a nebezpečný. A proto bylo povinností proti němu vystupovat," uvedl Čejka.
Zákon o protikomunistickém odboji připravovali už v roce 1993 poslanci tehdejší vládní koalice, výsledkem jejich práce bylo ale nakonec jen přijetí spíše deklaratorního zákona o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu. Zákon označil komunistický režim za zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný, odpor proti němu pak za spravedlivý a morálně oprávněný. Oficiálně ale nebyl třetí odboj uznán.
Nejblíže se k tomu poslanci přiblížili loni s návrhem zákona, podle něhož se měli dočkat ocenění odbojáři, kteří bojovali za vznik, obnovu či zachování demokratického státu a principům demokracie zůstali věrni. Schvalování této normy, která vadila hlavně KSČM, ale v předvolebním období ztroskotalo.

14.11.2007

Lhůta pro nominace do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů končí 26. listopadu
Návrhy kandidátů do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů bude Senát přijímat ještě necelé dva týdny. Lhůta pro posílání nominací skončí v pondělí 26. listopadu, oznámil tiskový tajemník Kanceláře Senátu Petr Kostka s odvoláním na volební komisi horní komory.
Senát bude sedmičlennou radu ústavu volit na schůzi počátkem prosince, do dnešního dne má k dispozici 47 kandidátů. Vybírat bude podle zákonem stanoveného klíče. Jednoho člena rady vybere z nominací prezidenta republiky, dva z kandidátů sněmovny. Zbývající čtyři vzejdou z návrhů od spolků odbojářů a bývalých politických vězňů či občanských sdružení a společností, které se věnují zkoumání historie, archivnictví, vzdělávání nebo ochraně lidských práv.
Prezident Václav Klaus nominoval jedinou kandidátku - předsedkyni Konfederace politických vězňů Naděždu Kavalírovou. Kandidáty sněmovny jsou někdejší ministr životního prostředí Ivan Dejmal, historik, archivář a bývalý poslanec ČSSD Vladimír Cisár, rektor Masarykovy univerzity v Brně Petr Fiala a děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michal Stehlík, kterého navrhlo i Národní muzeum.
Rovněž mnohá seskupení nabídla hned několik kandidátů. Patří k nim Konfederace politických vězňů, Československá obec legionářská, Český svaz bojovníků za svobodu, sdružení Totalita, Ústav pro soudobé dějiny nebo Národní archiv. S jednou nominací se spokojily třeba Česká archivní společnost, Moravské zemské muzeum nebo nedávno založená Česká asociace orální historie.
Ústav se bude věnovat období komunismu a nacistické okupace. Jeho rada bude mít na starosti plán činnosti ústavu nebo jmenování jeho ředitele. Do rady ani do vedoucích funkcí ústavu se ze zákona nesmí dostat lidé, kteří byli členy či kandidáty předlistopadové komunistické strany nebo příslušníky Státní bezpečnosti a bezpečnostních složek bývalého režimu.

Zdroj:ČTK