Zákaz kounkurence je upraven v ustanovení § 136 obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb. , ve znění pozdějších předpisů). Jak název napovídá,  smyslem zákazu konkurence  je omezit aktivity jednatele společnosti tak, aby z jeho strany nedocházelo ke konkurenčnímu jednání ve vztahu ke společnosti, jejímž je jednatelem.

Z ustanovení § 136 obchodního zákoníku tak mimo jiné vyplývá zákaz podnikat v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání společnosti, zákaz zprostředkovávat pro jiné osoby obchody společnosti či zákaz vykonávat funkci statutárního orgánu jiné osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání (ledaže jde o koncern).

Třebaže se zákaz konkurence primárně vztahuje na jednatele společnosti s ručením omezeným, umožnuje obchodní zákoník, aby společenská smlouva určila, v jakém rozsahu se vztahuje i na její společníky. Jinými slovy společenská smlouva může obsahovat ujednání o tom, že zákazu konkurence (ať již v plném rozsahu nebo pouze zčásti) podléhají i  její společníci. Neobsahuje-li společenská smlouva žádnou takovou dohodu, zákaz konkurence se na společníky nevztahuje.

Společníka, který společenskou smlouvou uložený zákaz konkurence poruší, je předně možno postihnout podle § 65 obchodního zákoníku. Dle tohoto ustanovení má společnost zejména právo po něm požadovat vydání prospěchu z obchodu, při kterém došlo k porušení zákazu konkurence. Vedle toho se může společnost domáhat po společníkovi náhrady škody, kterou ji v důsledku porušení zákazu konkurence způsobil. Dalším způsobem postihu společníka je možnost podání návrhu k soudu na jeho vyloučení dle § 149 obchodního zákoníku.

Jiné sankce však obchodní zákoník nepřipouští. Pokud by proto společenská smlouva jako sankci za porušení zákazu konkurence odebrala společníkovi právo na výplatu podílu na zisku, jednalo by se o ustanovení neplatné, a tedy bez jakýchkoliv právních účinků. Společníkovi by tak i nadále právo na výplatu podílu na zisku náleželo.