351

NAŘÍZENÍ VLÁDY
dne 3. července 2002,
kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší
a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí






      Vláda nařizuje podle § 55 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), (dále jen ,,zákon"):

§ 1

Předmět úpravy

      (1)  Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských společenství¹) stanoví

a)

hodnoty emisních stropů podle § 6 odst. 9 zákona pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak pro území České republiky na rok 2010 (dále jen ,,národní emisní stropy") a pro území krajů (dále jen ,,krajské emisní stropy") na rok 2010,

b)

směrné cílové hodnoty pro omezení acidifikace a zatížení přízemním ozonem,

c)

náležitosti provádění emisních inventur a emisních projekcí.

      (2)  Toto nařízení se nevztahuje na emise z mezinárodní námořní dopravy a z leteckého provozu, s výjimkou startování a přistávání letadel.

§ 2

Základní pojmy

      Pro účely tohoto nařízení se rozumí

a)

kritickou zátěží -- kvantitativní odhad expozice jedné nebo více znečišťujícím látkám, pod kterou lze na základě současného stupně poznání vyloučit významné negativní dopady na citlivé složky životního prostředí,

b)

územní jednotkou sítě -- čtverec území o rozměru 150 km x 150 km, který se používá pro mapování kritických zátěží v evropském měřítku a také pro monitorování emisí a depozic látek znečišťujících ovzduší prováděných na základě mezinárodní úmluvy, k níž Česká republika přistoupila, a protokolů této úmluvy,²)

c)

kritickou úrovní -- taková koncentrace znečišťující látky, nad kterou se podle současného stupně poznání projevuje přímý účinek na receptory, jako jsou člověk, rostliny, ekosystémy, materiály,

d)

zkratkou AOT 40 -- součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi přízemního ozonu většími než 80 mg/m³ (40 ppb) a 80 mg/m³ během denních hodin, kdy svítí slunce, akumulovaný od května do července každého roku,

e)

zkratkou AOT 60 -- součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi přízemního ozonu většími než 120 mg/m³ (60 ppb) a 120 mg/m³ akumulovaný v průběhu celého roku,

f)

přistáváním a startem letadla -- provozní cyklus daný následujícími časy: přistání 4 minuty, pojíždění 26 minut, start 0,7 minuty a vzlet 2,2 minuty,

g)

národním emisním stropem -- nejvyšší množství znečišťující látky vyjádřené v kilotunách, které může být v České republice emitováno během daného kalendářního roku,

h)

krajským emisním stropem -- nejvyšší množství znečišťující látky vyjádřené v kilotunách, které může být na území kraje emitováno během jednoho kalendářního roku,

i)

oxidy dusíku (NOx) -- oxid dusnatý a oxid du-sičitý, vyjádřené jako oxid dusičitý,

j)

přízemním ozonem -- ozon v nejnižší vrstvě troposféry,

k)

směrnou cílovou hodnotou -- hodnota, která udává procento nebo poměrnou část snížení výměry území, na kterém byla v roce 1990 překročena kritická zátěž nebo kritická úroveň, jako výsledný efekt uplatnění emisních stropů podle tohoto nařízení,

l)

emisní inventurou -- postup při stanovení celkové roční emise znečišťující látky nebo stanovené skupiny znečišťujících látek na vymezeném území, z vymezené skupiny zdrojů, případně podle jiného vymezení. Zahrnuje zajištění potřebných údajů, způsob jejich ověřování a zpracování, stanovení výsledků a jejich zpřístupnění veřejnosti,

m)

emisní projekcí -- postup, kterým se stanovují předpokládané celkové roční emise znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin v budoucnosti. Slouží ke zpracování prognóz vývoje kvality ovzduší na území České republiky, krajů a oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší,

n)

acidifikací -- proces okyselování složek a dalších objektů životního prostředí působeného emisemi látek znečišťujících ovzduší.

§ 3

Dosažení a závaznost hodnot emisních stropů

      (1)  Hodnot emisních stropů podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení je nutné na území České republiky dosáhnout nejpozději v roce 2010. V následujících letech musí být tyto hodnoty dále snižovány tak, aby v roce 2020 nebyly překročeny kritické zátěže.

      (2)  Hodnoty emisních stropů jsou pro Českou republiku a provozovatele zdrojů závazné podle § 11 odst. 1 písm. b) zákona.

      (3)  Směrné doporučené hodnoty emisních stropů rozepsané pro jednotlivé kraje jsou stanoveny v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

§ 4

Směrné cílové hodnoty

      Emisní stropy podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení zajistí splnění směrných cílových hodnot tak, aby kritické zátěže nebyly k datu 31. prosince 2020 ani po tomto datu překročeny. Směrné cílové hodnoty jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto nařízení.

§ 5

Emisní inventury a projekce emisí

      (1)  Emisní inventury zajišťuje každoročně pro znečišťující látky, pro které jsou v příloze č. 1 k tomuto nařízení stanoveny emisní stropy, Ministerstvo životního prostředí nebo jím zřízená právnická osoba. Spolu s emisními inventurami vypracuje také emisní projekce těchto látek pro období do roku 2020 (
6 odst. 9 zákona). Současně provede vyhodnocení plnění směrných cílovych hodnot.
38~A9~ (2) Při provádění emisních inventur a zpracování jejich výsledků se postupuje podle
(3) Emisní inventury se provádějí pro stacionární a mobilní zdroje znečišt'ování ovzduší, a to pro veškeré zdroje nebo skupiny zdrojů vymezené územním uspořádáním nebo technickou specifikací. Emise z provozu letadel se započítávají pouze v provozním cyklu vymezeném v § 2 písm. f). Podklady pro inventury se provádí s využitím údajů Registru emisí a zdrojů znečišt'ování ovzduší (§ 13 odst. 1 zákona).

      (4)  Emisní inventury se provádějí pro zvláště velké, velké a střední zdroje z údajů souhrnné provozní evidence (§ 13 odst. 4 a 5 zákona). Množství emisí znečišt'ujících látek zjišt'ují provozovatelé zdrojů způsobem uvedeným v § 9 odst. 10 zákona pro znečišt'ující látky, pro něž má zdroj stanoven emisní limit nebo pro něž jsou ve zvláštním prováděcím předpisu3~ stanoveny emisní faktory. Množství emisí znečišt'ujících látek, pro něž zdroj
      3í Nařízení vlády č. . . /

––––––––––––––––––––

¹)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/81/EEC, o národních emisních stropech pro některé látky znečišťující ovzduší.

²)

Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, vyhlášená pod č. 5/1985 Sb. Protokol k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (z roku 1979) o dlouhodobém financování Kooperativního programu pro monitorování a vyhodnocování dálkového šíření látek znečišťujících ovzduší v Evropě (EMEP), vyhlášený pod č. 215/1994 Sb.