137

ZÁKON
ze dne 14. března 2006
o veřejných zakázkách






      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

      Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje

a)

postupy při zadávání veřejných zakázek,

b)

soutěž o návrh,

c)

dohled nad dodržováním tohoto zákona,

d)

podmínky vedení a funkce seznamu kvalifikovaných dodavatelů a systému certifikovaných dodavatelů.

§ 2

Zadavatel veřejné zakázky

      (1)  Za zadavatele veřejné zakázky (dále jen ,,zadavatel") se pro účely tohoto zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.

      (2)  Veřejným zadavatelem je

a)

Česká republika²),

b)

státní příspěvková organizace,

c)

územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek,

d)

jiná právnická osoba, pokud

      1.  byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

      2.  je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

      (3)  Dotovaným zadavatelem je právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků poskytnutých veřejným zadavatelem, a to i prostřednictvím jiné osoby, jde-li o

a)

veřejnou zakázku na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota odpovídá nejméně finančnímu limitu stanovenému v § 12 odst. 4 a předmětem této veřejné zakázky

      1.  je provedení stavebních prací, které se týkají některé z činností uvedených v příloze č. 3, nebo

      2.  je provedení stavebních prací podle § 9 týkajících se zdravotnických zařízení, sportovních zařízení, zařízení určených pro rekreaci či volný čas, škol a budov určených pro administrativní účely, nebo

b)

veřejnou zakázku na služby související s veřejnou zakázkou na stavební práce podle písmene a), jejíž předpokládaná hodnota odpovídá nejméně finančnímu limitu stanovenému v § 12 odst. 3 písm. b).

      (4)  Pro účely uzavření smlouvy se subdodavatelem se za dotovaného zadavatele nepovažuje dodavatel, kterému byla veřejným zadavatelem zadána veřejná zakázka.

      (5)  Dotovaný zadavatel postupuje při zadávání veřejné zakázky podle ustanovení tohoto zákona platných pro veřejného zadavatele, a to i tehdy, pokud současně naplňuje předpoklady pro zařazení do jiné kategorie zadavatele podle odstavce 2 nebo 6.

      (6)  Sektorovým zadavatelem je osoba vykonávající některou z relevantních činností podle § 4, pokud

a)

tuto relevantní činnost vykonává na základě zvláštního či výhradního práva, nebo

b)

nad touto osobou může veřejný zadavatel přímo či nepřímo uplatňovat dominantní vliv; dominantní vliv veřejný zadavatel uplatňuje v případě, že

      1.  disponuje většinou hlasovacích práv sám³) či na základě dohody s jinou osobou, nebo

      2.  jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

      (7)  Vykonává-li veřejný zadavatel jednu či více relevantních činností podle § 4, platí pro něj ustanovení zákona vztahující se na sektorového zadavatele za předpokladu, že veřejná zakázka má být zadávána v souvislosti s výkonem relevantní činnosti veřejného zadavatele.

      (8)  Za jednoho zadavatele se pro účely tohoto zákona považuje i několik zadavatelů uvedených v odstavci 2, 3 nebo 6, pokud se sdruží či se jinak spojí pro účely společného postupu směřujícího k zadání veřejné zakázky (dále jen ,,sdružení zadavatelů"). V takovém případě jsou zadavatelé povinni před zahájením zadávacího řízení uzavřít písemnou smlouvu, ve které si upraví vzájemná práva a povinnosti související se zadávacím řízením a stanoví způsob jednání jménem účastníků sdružení zadavatelů. Pokud je účastníkem sdružení zadavatelů veřejný či dotovaný zadavatel, vztahují se na sdružení zadavatelů ustanovení tohoto zákona platná pro veřejného zadavatele; tím není do-tčeno ustanovení odstavce 7.

      (9)  Za zadavatele se považuje rovněž jakékoliv sdružení nebo jiné spojení zadavatele podle odstav- ce 2, 3 nebo 6 s fyzickou nebo právnickou osobou, která není zadavatelem za účelem zadání veřejné zakázky. Ustanovení odstavce 8 věty třetí se použije
obdobně.
§ 3

Centrální zadavatel

      (1)  Centrálním zadavatelem je veřejný zadavatel, který provádí centralizované zadávání, spočívající v tom, že

a)

pro jiné zadavatele pořizuje dodávky či služby, jež jsou předmětem veřejných zakázek, které následně prodává jiným zadavatelům za cenu nikoliv vyšší, než za kterou byly dodávky či služby pořízeny, nebo

b)

provádí zadávací řízení a zadává veřejnou zakázku na dodávky, služby či stavební práce na účet jiných zadavatelů.

Před zahájením centralizovaného zadávání jsou zadavatelé a centrální zadavatel povinni uzavřít písemnou smlouvu, v níž upraví svá vzájemná práva a povinnosti v souvislosti s centralizovaným zadáváním.

      (2)  Centrální zadavatel provádí centralizované zadávání podle odstavce 1 podle ustanovení tohoto zákona platných pro veřejného zadavatele. Provádí-li však centralizované zadávání výlučně pro sektorové zadavatele či na jejich účet, postupuje podle ustanovení tohoto zákona platných pro sektorového zadavatele.

      (3)  Dojde-li při postupu podle odstavce 1 k porušení tohoto zákona, odpovídá za porušení zákona centrální zadavatel, ledaže k takovému porušení zákona došlo jednáním či opomenutím zadavatele, pro něhož či na jehož účet je centralizované zadávání prováděno.

      (4)  Pokud byla veřejná zakázka zadána v souladu s tímto zákonem centrálním zadavatelem, platí, že veřejná zakázka byla zadána v souladu s tímto zákonem i ve vztahu k zadavateli, pro něhož bylo centralizované zadávání provedeno.

§ 4

Relevantní činnost

      (1)  Relevantní činností se pro účely tohoto zákona rozumí

a)

v odvětví plynárenství⁴)

      1.  výroba plynu za účelem poskytování služby veřejnosti,

      2.  poskytování nebo provozování přepravní či distribuční soustavy určené k poskytování služby veřejnosti,

      3.  poskytování nebo provozování těžebního plynovodu, nebo

      4.  poskytování nebo provozování podzemního zásobníku plynu zajišťujícího provozuschopnost přepravní či distribuční soustavy určené k poskytování služby veřejnosti,

b)

v odvětví teplárenství⁴)

      1.  výroba tepelné energie za účelem poskytování služby veřejnosti, nebo

      2.  poskytování nebo provozování rozvodného tepelného zařízení určeného k poskytování tepelné energie odběratelům,

c)

v odvětví elektroenergetiky⁴)

      1.  výroba elektřiny za účelem poskytování služby veřejnosti, nebo

      2.  poskytování nebo provozování přenosové či distribuční soustavy určené k poskytování služby veřejnosti,

d)

v odvětví vodárenství⁵)

      1.  poskytování vodovodu, sloužícího veřejné potřebě, pro účely provozování takového vodovodu podle zvláštního právního předpisu⁵) v souvislosti s výrobou nebo dodávkou pitné vody,

      2.  provozování vodovodu sloužícího veřejné potřebě podle zvláštního právního předpisu⁵) v souvislosti s výrobou nebo dodávkou pitné vody, nebo

      3.  dodávka pitné vody do vodovodu podle bodů 1 a 2,

e)

činnost osob vykonávajících relevantní činnost podle písmene d), pokud tato činnost

      1.  souvisí s projekty vodního hospodářství, zavlažováním nebo odvodňováním půdy za předpokladu, že objem vody, který má být využit pro dodávky pitné vody, představuje více než 20 % celkového objemu vody, které uvedené projekty nebo zavlažovací či odvodňovací zařízení poskytují, nebo

      2.  souvisí s odváděním odpadních vod kanalizací sloužící veřejné potřebě nebo s čištěním odpadních vod,

f)

činnost související s poskytováním či provozováním dopravních sítí poskytujících službu veřejnosti v oblasti drážní, tramvajové, trolejbusové nebo lanové dopravy⁶) a provozování veřejné autobusové dopravy⁷) (dále jen ,,dopravní síť"); dopravní síť se považuje za existující, pokud je činnost podle tohoto písmene poskytována podle podmínek stanovených příslušným správním orgánem, zejména pak podmínek týkajících se poskytování či provozování dopravní sítě, přepravní kapacity nebo frekvence poskytování takové činnosti,

g)

činnost související s poskytováním

      1.  vyhrazených poštovních služeb, které jsou nebo mohou být vyhrazeny na základě právního předpisu Evropských společenství⁸), nebo

      2.  jiných poštovních služeb, které nemohou být vyhrazeny na základě právního předpisu Evropských společenství⁸);

      poštovními službami se rozumí služby spočívající v podání, třídění, směrování a dodávání poštovních zásilek, přičemž za poštovní zásilku se považuje zásilka označená adresou bez ohledu na její hmotnost a jejímž obsahem mohou být kromě písemností zejména knihy, katalogy, noviny a časopisy či jiné zboží,

h)

činnost související s poskytováním jiných než poštovních služeb uvedených v písmenu g), pokud jsou tyto služby poskytovány osobou, která poskytuje rovněž některou z poštovních služeb podle písmene g) a pokud současně poskytování poštovních služeb podle písmene g) není vyloučeno z působnosti tohoto zákona podle § 20; za jiné než poštovní služby se považují

      1.  služby bezprostředně související s poštovními službami, tedy služby předcházející podání či následující po dodání, zejména služby správy poštovní podatelny odesílatele nebo adresáta,

      2.  služby bezprostředně související s poštovními službami a poskytované zcela elektronickými prostředky, včetně zabezpečeného přenosu kódovaných dokumentů elektronickými prostředky, služby správy adres a přenosu registrované elektronické pošty,


      3.  služby týkající se zásilek neuvedených v písmenu g), zejména neadresné reklamní zásilky,

      4.  finanční služby uvedené v kategorii 6 přílohy č. 1 a v § 18 odst. 1 písm. e), a to včetně poštovních peněžních poukázek a žirových převodů,

      5.  filatelistické služby, nebo

      6.  logistické služby spočívající ve službách kombinujících fyzické doručení či uskladnění s jinými nepoštovními funkcemi,

i)

činnost prováděná při využívání geograficky vymezeného území za účelem

      1.  vyhledávání, průzkumu nebo dobývání ropy, plynu, uhlí nebo jiných pevných paliv, nebo

      2.  poskytování a provozování letišť⁹), námořních nebo vnitrozemských přístavů nebo jiných terminálových zařízení pro letecké a námořní dopravce nebo dopravce na vnitrozemských vodních cestách.

      (2)  Nejde-li o veřejného zadavatele, za relevantní činnost se pro účely tohoto zákona nepovažuje

a)

dodávka vyrobené tepelné energie nebo plynu, pokud

      1.  jde o dodávku do sítí, které umožňují poskytování služby veřejnosti,

      2.  jejich výroba je důsledkem provádění jiné činnosti, než je činnost podle odstavce 1,

      3.  dodávka je zaměřena pouze na ekonomické využití vyrobené tepelné energie nebo plynu a

      4.  nedosahuje více než 20 % průměrného obratu zadavatele za předcházející 3 roky,

b)

dodávka vyrobené elektřiny nebo pitné vody, pokud

      1.  jde o dodávku do sítí, které umožňují poskytování služby veřejnosti,

      2.  jejich výroba je prováděna za účelem výkonu jiné činnosti, než je činnost podle odstavce 1,

      3.  dodávka závisí pouze na vlastní spotřebě zadavatele a

      4.  nedosahuje více než 30 % průměrné celkové výroby elektřiny nebo pitné vody zadavatelem za předcházející 3 roky.

      (3)  Za relevantní činnost se pro účely tohoto zákona nepovažuje rovněž provozování veřejné autobusové dopravy podle odstavce 1 písm. f) v případě, že jiné osoby mohou poskytovat takovou službu na celém území státu nebo ve vymezené oblasti za stejných podmínek.

§ 5

Souběh činností

      (1)  Souběhem činností se rozumí, souvisí-li předmět zadávané veřejné zakázky s výkonem relevantní činnosti i s výkonem jiné činnosti zadavatele.

      (2)  Při souběhu činností podle odstavce 1

a)

veřejný zadavatel postupuje podle ustanovení tohoto zákona platných pro sektorového zadavatele pouze tehdy, pokud předmět veřejné zakázky souvisí především s relevantní činností vykonávanou veřejným zadavatelem; v opačném případě nebo pokud nelze objektivně určit, zda předmět veřejné zakázky souvisí především s výkonem relevantní činnosti, postupuje veřejný zadavatel podle ustanovení tohoto zákona platných pro veřejného zadavatele,

b)

sektorový zadavatel nepostupuje podle tohoto zákona, pokud předmět veřejné zakázky souvisí především s jinou jeho činností, než je výkon relevantní činnosti; v opačném případě nebo pokud nelze objektivně určit, zda předmět veřejné zakázky souvisí především s výkonem jiné činnosti, postupuje sektorový zadavatel podle ustanovení tohoto zákona platných pro sektorového zadavatele.

§ 6

Zásady postupu zadavatele

      Zadavatel je povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

§ 7

Veřejná zakázka

      (1)  Veřejnou zakázkou je zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy.

      (2)  Veřejné zakázky se podle předmětu dělí na veřejné zakázky na dodávky, veřejné zakázky na služby a veřejné zakázky na stavební práce (dále jen ,,druhy veřejných zakázek").

      (3)  Veřejné zakázky se podle výše jejich předpokládané hodnoty dělí na nadlimitní veřejné zakázky, podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu.

§ 8

Veřejná zakázka na dodávky

      (1)  Veřejnou zakázkou na dodávky je veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věci (dále jen ,,zboží"), a to zejména formou koupě, koupě zboží na splátky, nájmu zboží nebo nájmu zboží s právem následné koupě (leasing).

      (2)  Veřejnou zakázkou na dodávky je rovněž veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě pořízení zboží podle odstavce 1 rovněž poskytnutí služby spočívající v umístění, montáži či uvedení takového zboží do provozu, pokud tyto činnosti nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jsou nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky.

§ 9

Veřejná zakázka na stavební práce

      (1)  Veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka, jejímž předmětem je

a)

provedení stavebních prací, které se týkají některé z činností uvedených v příloze č. 3,

b)

provedení stavebních prací podle písmene a) a s nimi související projektová nebo inženýrská činnost, nebo

c)

zhotovení stavby¹⁰)), která je výsledkem stavebních nebo montážních prací, případně i související projektové či inženýrské činnosti, a která je jako celek schopna plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci.

      (2)  Veřejnou zakázkou na stavební práce je též veřejná zakázka, jejímž předmětem je vedle plnění podle odstavce 1 rovněž poskytnutí dodávek či služeb nezbytných k provedení předmětu veřejné zakázky dodavatelem.

      (3)  Za veřejnou zakázku na stavební práce se považují rovněž stavební práce pořizované s využitím zprostředkovatelských nebo podobných služeb, které zadavateli poskytuje jiná osoba.

§ 10

Veřejná zakázka na služby

      (1)  Veřejnou zakázkou na služby je veřejná zakázka, která není veřejnou zakázkou na dodávky nebo veřejnou zakázkou na stavební práce.

      (2)  Veřejnou zakázkou na služby je též veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě poskytnutí služeb rovněž

a)

poskytnutí dodávky podle § 8, pokud předpokládaná hodnota poskytovaných služeb je vyšší než předpokládaná hodnota poskytované dodávky, nebo

b)

provedení stavebních prací podle § 9, pokud tyto stavební práce nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jejich provedení je nezbytné ke splnění veřejné zakázky na služby.

      (3)  Služby se dělí do kategorií stanovených v přílohách č. 1 a č. 2.

      (4)  Pokud je předmětem veřejné zakázky poskytnutí služeb uvedených v příloze č. 1 i v příloze č. 2, je pro určení, zda jde o veřejnou zakázku na služby podle přílohy č. 1 nebo podle přílohy č. 2, rozhodná vyšší předpokládaná hodnota služeb uvedených v příslušné příloze.

§ 11

Rámcová smlouva

      (1) Rámcovou smlouvou se pro účely tohoto zákona rozumí písemná smlouva mezi zadavatelem a jedním či více uchazeči uzavřená na dobu určitou, která upravuje podmínky týkající se jednotlivých veřejných zakázek na dodávky, služby či stavební práce zadávaných po dobu platnosti rámcové smlouvy, zejména pokud jde o cenu a množství.

      (2)  Používá-li tento zákon pojem veřejná zakázka, rozumí se tím i rámcová smlouva podle odstavce 1, nestanoví-li tento zákon jinak. Ustanovení tohoto zákona vztahující se na zadávání veřejných zakázek platí obdobně i pro zadávání rámcových smluv, nestanoví-li tento zákon jinak.

      (3)  Rámcovou smlouvou se pro účely tohoto zákona rozumí též smlouva splňující podmínky uvedené v odstavci 1 uzavřená na základě zadávacího řízení realizovaného v souladu s právním předpisem Evropských společenství¹) ve prospěch sektorového zadavatele se sídlem v České republice jeho přidruženou osobou, která je sektorovým zadavatelem v jiném členském státě Evropské unie.

§ 12

Veřejná zakázka podle výše předpokládané hodnoty

      (1)  Nadlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 odpovídá nejméně finančnímu limitu uvedenému v odstavci 2, 3 nebo 4. Finanční limity v odstavcích 2, 3 a 4 jsou uvedeny bez daně z přidané hodnoty.

      (2)  Finanční limit v případě veřejných zakázek na dodávky činí

a)

4 290 000 Kč pro zadavatele uvedené v § 2 odst. 2 písm. a) nebo b); pro Českou republiku -- Ministerstvo obrany tento finanční limit platí pouze pro zboží stanovené prováděcím právním předpisem,

b)

6 607 000 Kč pro

      1.  zadavatele uvedené v § 2 odst. 2 písm. c) nebo d),

      2.  Českou republiku -- Ministerstvo obrany pro zboží, které není stanoveno prováděcím právním předpisem,

c)

13 215 000 Kč pro zadavatele uvedené v § 2 odst. 6.

      (3)  Finanční limit v případě veřejných zakázek na služby činí

a)

4 290 000 Kč pro zadavatele uvedené v § 2 odst. 2 písm. a) nebo b), nejde-li o veřejné zakázky na služby podle písmene b) bodu 2 nebo 3,

b)

6 607 000 Kč pro zadavatele uvedené

      1.  v § 2 odst. 2 písm. c) nebo d),

      2.  v § 2 odst. 2 písm. a) nebo b) pro služby uvedené v příloze č. 1 v kategorii 5, jejichž kla-sifikace podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství odpovídá referenč-ním číslům CPC¹¹) 7524, 7525 a 7526, a v kategorii 8,

      3.  v § 2 odst. 2 písm. a) nebo b) pro služby uvedené v příloze č. 2,

      4.  v § 2 odst. 3 zákona,

c)

13 215 000 Kč pro zadavatele uvedené v § 2 odst. 6.

      (4)  Finanční limit v případě veřejných zakázek na stavební práce činí 165 288 000 Kč.

      (5)  Podlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle odstav-ce 2, 3 nebo 4.

      (6)  Veřejnou zakázkou malého rozsahu se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

§ 13

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky

      (1)  Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky se pro účely tohoto zákona rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Při stanovení předpokládané hodnoty je vždy rozhodná cena bez daně z přidané hodnoty.

      (2)  Předpokládanou hodnotu stanoví zadavatel v souladu s pravidly stanovenými v tomto zákoně a na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním, popřípadě na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem. Pro stanovení výše předpokládané hodnoty je rozhodný den odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění.

      (3)  Zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12.

      (4)  Je-li veřejná zakázka rozdělena na části, je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodující součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky.

      (5)  V případě, že zadavatel poskytuje účastníkům soutěže o návrh či účastníkům soutěžního dialogu odměny, soutěžní ceny či jiné platby, zahrnuje předpokládaná hodnota i výši těchto odměn, soutěžních cen či jiných plateb.

      (6)  Je-li v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení nebo výzvě k účasti v soutěžním dialogu či k podání nabídky v soutěžním dialogu obsaženo opční právo podle § 99, musí předpokládaná hodnota zahrnovat rovněž předpokládanou hodnotu všech veřejných zakázek na dodávky, služby či stavební práce požadovaných zadavatelem při využití opčního práva.

      (7)  V případě rámcových smluv a dynamického nákupního systému je předpokládanou hodnotou maximální předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mají být zadány za dobu trvání rámcové smlouvy či dynamického nákupního systému.

      (8)  Při stanovení předpokládané hodnoty je zadavatel povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období. To neplatí pro dodávky, jejichž jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel tyto dodávky pořizuje opakovaně podle svých aktuálních potřeb; zadavatel je však povinen vždy dodržet zásady podle § 6.

§ 14

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky

      (1) Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky se stanoví na základě

a)

předpokládané výše celkového peněžitého závazku zadavatele za dobu účinnosti smlouvy na dodávky, má-li být smlouva uzavřena na dobu určitou, nebo

b)

předpokládané výše celkového peněžitého závazku zadavatele za 48 měsíců, má-li být smlouva uzavřena na dobu neurčitou nebo na dobu, jejíž trvání nelze přesně vymezit.

      (2)  Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky stanovené podle odstavce 1 zahrne zadavatel rovněž předpokládanou zůstatkovou cenu¹²).

      (3)  Základem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky, jejímž předmětem jsou opakující se nebo trvající dodávky, je

a)

skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky stejného či podobného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo

b)

součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek, které mají být zadavatelem pořízeny během následujících 12 měsíců.

      (4)  Základ stanovený podle odstavce 3 se pro účely stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou opakující se nebo trvající dodávky, upraví v závislosti na době účinnosti smlouvy podle pravidel uvedených v odstavcích 1 a 2.

§ 15

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na služby

      (1)  Ustanovení § 14 odst. 1, 3 a 4 se pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby použijí obdobně.

      (2)  Základem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby v případě

a)

pojišťovacích služeb je výše pojistného, jakož i jakýchkoliv jiných dalších odměn souvisejících s těmito službami,

b)

bankovních a finančních služeb jsou poplatky, provize, úroky, jakož i jakékoliv jiné další odměny související s těmito službami,

c)

projektové činnosti jsou honoráře, jakož i jakékoliv jiné další platby související se zpracováním projektové dokumentace.

§ 16

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na stavební práce

      (1)  Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na stavební práce se stanoví podle pravidel uvedených v § 13. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce se započítá předpokládaná hodnota dodávek, a v případě sektorového zadavatele rovněž předpokládaná hodnota služeb, které jsou nezbytné k provedení veřejné zakázky na stavební práce a které zadavatel pro dodavatele zajistí.

      (2)  Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce nesmí zadavatel zahrnout předpokládanou hodnotu dodávek či služeb, pokud tyto dodávky nebo služby nejsou nezbytné k provedení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a jejich zahrnutí do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce by znamenalo, že

a)

by nemusely být zadány v zadávacím řízení v souladu s tímto zákonem, nebo

b)

by byly zadány podle ustanovení vztahujících se k podlimitním veřejným zakázkám, ačkoliv podle předpokládané hodnoty jde o nadlimitní veřejné zakázky na dodávky či služby, nebo by byly uzavřeny podle ustanovení vztahujících se k veřejným zakázkám malého rozsahu, ačkoliv podle předpokládané hodnoty jde o podlimitní veřejné zakázky na dodávky či služby.

§ 17

Vymezení některých dalších pojmů

      Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)

dodavatelem fyzická nebo právnická osoba, která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce, pokud má sídlo, místo podnikání či místo trvalého pobytu na území České republiky, nebo zahraniční dodavatel,

b)

dynamickým nákupním systémem plně elektronický systém pro pořizování běžného a obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací, který je časově omezený a otevřený po celou dobu svého trvání všem dodavatelům, kteří splní podmínky pro zařazení do dynamického nákupního systému a podají předběžnou nabídku,

c)

elektronickou aukcí proces sloužící k hodnocení nabídek, v jehož rámci zadavatel používá elektronické nástroje umožňující předkládání nových snížených nabídkových cen, případně nových hodnot nabídek, a který současně umožňuje sestavit aktuální pořadí nabídek při použití automatických metod jejich hodnocení,

d)

identifikačními údaji obchodní firma nebo název, sídlo, právní forma, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, pokud jde o právnickou osobu, a obchodní firma nebo jméno a příjmení, místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, pokud jde o fyzickou osobu,

e)

kvalifikací dodavatele způsobilost dodavatele pro plnění veřejné zakázky,

f)

kvalifikační dokumentací dokumentace obsahující podrobné požadavky zadavatele na prokázání splnění kvalifikace dodavatele,

g)

profilem zadavatele internetová adresa zadavatele, kterou zadavatel používá k uveřejňování informací týkajících se veřejných zakázek,

h)

přidruženou osobou osoba, vůči které je zadavatel ovládající či ovládanou osobou podle zvláštního právního předpisu¹³), nebo osoba, která je společně se zadavatelem osobou ovládanou jinou osobou podle zvláštního právního předpisu¹³),

i)

subdodavatelem osoba, pomocí které má dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky¹⁴) nebo která má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určité věci či práva,

j)

uchazečem dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení,

k)

zadáním rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a uzavření smlouvy s vybraným uchazečem, uskutečněné v zadávacím řízení,

l)

zadávacími podmínkami veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky,

m)

zadáváním závazný postup zadavatele podle tohoto zákona v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení; zadáváním se rozumí i postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému, a řízení, ve kterém veřejný zadavatel zadává veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy,

n)

zájemcem dodavatel, který podal ve stanovené době žádost o účast v užším řízení, v jednacím řízení s uveřejněním nebo v soutěžním dialogu, nebo dodavatel, který byl zadavatelem vyzván k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, k podání předběžné nabídky v dynamickém nákupním systému, k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení, k podání nabídky v řízení na základě rámcové smlouvy, nebo k potvrzení zá-jmu o účast v případě zadávacího řízení zahájeného uveřejněním pravidelného předběžného oznámení,

o)

zahraničním dodavatelem zahraniční osoba podle zvláštního právního předpisu¹⁵), která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce,

p)

zvláštním či výhradním právem právo udělené zákonem či na základě zákona příslušným správním orgánem, v jehož důsledku je možnost vykonávat relevantní činnosti podle § 4 omezena ve prospěch jedné či více osob a které podstatně ovlivňuje možnost jiných osob vykonávat příslušnou relevantní činnost; zvláštním či výhradním právem není právo, které může nabýt při splnění objektivních a nediskriminačních podmínek stanovených zvláštním právním předpisem jakákoliv osoba.

§ 18

Obecné výjimky z působnosti zákona

      (1) Zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky, jestliže

a)

jejich předmětem jsou utajované informace¹⁶) nebo uveřejnění zadávacích podmínek veřejné zakázky či plnění veřejné zakázky by mohlo ohrozit ochranu utajovaných informací,

b)

jde o veřejné zakázky, které jsou podle zvláštních právních předpisů spojeny se zvláštními bezpečnostními opatřeními¹⁷) nebo jejichž zadávání souvisí s ochranou základních bezpečnostních zájmů státu¹⁸),

c)

jejich předmětem je výroba nebo koupě zbraní, zbraňových systémů, střeliva nebo zabezpečení dalšího vojenského materiálu, je-li to nutné k zajištění obrany nebo bezpečnosti státu; seznam vojenského materiálu stanoví prováděcí právní předpis,

d)

jde o výzkum a vývoj¹⁹), s výjimkou případů, kdy cena za provedení výzkumu a vývoje je hrazena výlučně zadavatelem a zadavatel je jediným uživatelem výsledků výzkumu a vývoje,

e)

jejich předmětem je vydání, prodej, koupě nebo jiný převod cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů²⁰) či jiné operace prováděné zadavatelem za účelem získání peněžních prostředků či kapitálu, popřípadě finanční služby související s takovými operacemi,

f)

jejich předmětem jsou služby poskytované Českou národní bankou při výkonu její působnosti podle zvláštních právních předpisů²¹),

g)

jejich předmětem je nabytí či nájem existujících nemovitostí, bytů či nebytových prostor nebo s nimi souvisejících práv, vyjma veřejných zakázek, jejichž předmětem jsou finanční služby související s takovým nabytím či nájmem, bez ohledu na to, zda tyto finanční služby mají být poskytnuty před či po uzavření smlouvy na nabytí či nájem existujících nemovitostí, bytů či nebytových prostor nebo s nimi souvisejících práv,

h)

jde o veřejné zakázky zadávané veřejným zadavatelem, spočívající v nabývání, přípravě, výrobě nebo společné výrobě programového obsahu určeného pro vysílání nebo distribuci, a o veřejné zakázky týkající se vysílacího času,

i)

jejich hlavním účelem je umožnit veřejnému zadavateli poskytování nebo provozování veřejné telekomunikační sítě nebo poskytování veřejných telekomunikačních služeb podle zvláštního právního předpisu²²),

j)

jejich předmětem je poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací veřejnému zadavateli osobou, která vykonává převážnou část své činnosti ve prospěch tohoto veřejného zadavatele a ve které má veřejný zadavatel výlučná majetková práva; veřejný zadavatel má výlučná majetková práva v určité osobě, zejména pokud disponuje sám veškerými hlasovacími právy plynoucími z účasti v takové osobě²³) nebo pokud taková osoba má právo hospodařit s majetkem veřejného zadavatele, nemá vlastní majetek a výlučně veřejný zadavatel vykonává kontrolu nad hospodařením takové osoby²⁴),

k)

jde o veřejné zakázky na služby zadávané veřejným zadavatelem jinému veřejnému zadavateli nebo několika zadavatelům na základě výhradního práva uděleného zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu,

l)

jde o poskytování rozhodčích a smírčích služeb,

m)

jejich předmětem jsou služby znalce nebo tlumočníka²⁵) ustanoveného příslušným orgánem pro účely soudního, správního, rozhodčího nebo jiného obdobného řízení včetně přípravného řízení trestního,

n)

jejich předmětem je nabytí či nájem podniku,

o)

jejich předmětem je výkup biopaliv Správou státních hmotných rezerv podle zvláštního právního předpisu²⁶),

p)

se jejich zadávání řídí zvláštními procesními pravidly a jsou zadávány určitému dodavateli či dodavatelům v návaznosti na mezinárodní smlouvu týkající se pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky nebo vyslání ozbrojených sil České republiky na území jiných států, jíž je Česká republika vázána,

q)

jsou zadávány podle zvláštních postupů či pravidel mezinárodní organizace,

r)

jsou zadávány podle zvláštních postupů stanovených mezinárodní smlouvou uzavřenou mezi Českou republikou a jiným než členským státem Evropské unie a zahrnují dodávky, služby nebo stavební práce určené pro společnou realizaci nebo využití projektu smluvními stranami; uzavření takové smlouvy sdělí Česká republika Komisi Evropských společenství (dále jen ,,Evropská komise").

      (2)  Zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona podlimitní veřejné zakázky

a)

na dodávky nebo na služby přímo související s návštěvami ústavních činitelů jiných států a jimi zmocněných zástupců v České republice,

b)

na dodávky či služby poskytované Vězeňskou službou České republiky České republice,

c)

na dodávky či služby související s poskytováním humanitární pomoci²⁷),

d)

na dodávky či služby související se zajištěním referenda nebo se zajištěním voleb podle zvláštních právních předpisů²⁸),

e)

je-li zpravodajskou službou podle zvláštních právních předpisů²⁹),

f)

je-li zastupitelským úřadem České republiky v zahraničí,

g)

je-li jejich předmětem pořízení, údržba nebo obnova majetku České republiky v zahraničí,

h)

je-li jejich předmětem nabytí věci nebo souboru věcí do sbírky muzejní povahy³⁰),

i)

je-li jejich předmětem výroba, koupě nebo oprava zbraní, zbraňových systémů, střeliva nebo zabezpečení dalšího vojenského materiálu pro ozbrojené složky České republiky; seznam vojenského materiálu stanoví prováděcí právní předpis.

      (3)  Zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu; veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v
§ 6.
§ 19

Výjimky z působnosti zákona pro sektorové zadavatele

      (1)  Sektorový zadavatel postupuje podle tohoto zákona pouze v případě nadlimitních veřejných zakázek zadávávaných v souvislosti s výkonem relevantní činnosti.

      (2)  Tento zákon se nevztahuje na zadávání nadlimitních veřejných zakázek sektorovým zadavatelem, jestliže

a)

jsou zadávány za jiným účelem, než je výkon relevantní činnosti podle § 4 nebo za účelem výkonu relevantní činnosti ve státě, který není členem Evropské unie, pokud nejde o využití sítí nebo geografické oblasti v Evropských společenstvích; sektorový zadavatel je povinen Evropské komisi na její žádost sdělit, na které činnosti se podle jeho názoru vztahuje výjimka podle tohoto písmene,

b)

jsou zadávány za účelem dalšího prodeje nebo pronájmu předmětu veřejné zakázky třetím osobám za předpokladu, že sektorový zadavatel nemá zvláštní či výhradní právo prodávat nebo pronajímat předmět veřejné zakázky a jiné osoby mají možnost předmět veřejné zakázky bez omezení prodávat nebo pronajímat za stejných podmínek jako sektorový zadavatel; sektorový zadavatel je povinen Evropské komisi na její žádost sdělit, na které kategorie zboží nebo činností se podle jeho názoru vztahuje výjimka podle tohoto písmene,

c)

jde o veřejné zakázky na nákup vody, pokud jsou zadávány sektorovým zadavatelem vykonávajícím relevantní činnost podle § 4 odst. 1 písm. d),

d)

jde o veřejné zakázky na dodávku energie nebo paliv pro výrobu energie, pokud jsou zadávány sektorovým zadavatelem vykonávajícím relevantní činnost podle § 4 odst. 1 písm. a), b) nebo c) nebo podle § 4 odst. 1 písm. i) bodu 1, nebo

e)

jde o veřejné zakázky na nákup podpůrných služeb podle zvláštního právního předpisu⁴) pro zajištění systémových služeb a na nákup elektrické energie pro krytí ztrát v přenosové nebo distribuční soustavě, pokud jsou zadávány provozovatelem přenosové či distribuční soustavy.

      (3)  Tento zákon se při splnění podmínek uvedených v odstavci 4 nevztahuje na zadávání nadlimitních veřejných zakázek sektorovým zadavatelem, jestliže

a)

jsou zadávány výhradně přidružené osobě, nebo

b)

jsou zadávány společně několika sektorovými zadavateli za účelem výkonu relevantní činnosti výhradně osobě, která je přidruženou osobou ve vztahu alespoň k jednomu z těchto zadavatelů.

      (4)  Podmínkami pro použití odstavce 3 se rozumí v případě

a)

veřejných zakázek na dodávky skutečnost, že alespoň 80 % průměrného obratu přidružené osoby týkající se příslušných dodávek za předchozí 3 roky je dosaženo poskytováním takových dodávek osobám, ve vztahu k nimž je přidruženou osobou,

b)

veřejných zakázek na služby skutečnost, že alespoň 80 % průměrného obratu přidružené osoby týkající se příslušných služeb za předchozí 3 roky je dosaženo poskytováním takových služeb osobám, ve vztahu k nimž je přidruženou osobou,

c)

veřejných zakázek na stavební práce skutečnost, že alespoň 80 % průměrného obratu přidružené osoby týkající se příslušných stavebních prací za předchozí 3 roky je dosaženo poskytováním takových stavebních prací osobám, ve vztahu k nimž je přidruženou osobou.

      (5)  Není-li možno stanovit průměrný obrat za předchozí 3 roky, neboť přidružená osoba vznikla později nebo prokazatelně zahájila příslušnou činnost později, postačí, pokud přidružená osoba splňuje podmínky uvedené v odstavci 4 za období od svého vzniku, popřípadě za období od zahájení příslušné činnosti, a současně existuje předpoklad splnění těchto podmínek do budoucna, a to zejména na základě podnikatelského plánu.

      (6)  Poskytuje-li sektorovému zadavateli stejné nebo podobné dodávky, služby či stavební práce více přidružených osob, stanoví se procentuální podíl podle odstavce 4 s ohledem na celkový obrat pocházející z poskytování příslušných dodávek, služeb či stavebních prací dosažený všemi těmito přidruženými osobami.

      (7)  Tento zákon se dále nevztahuje na nadlimitní veřejné zakázky zadávané

a)

společně několika sektorovými zadavateli (dále jen ,,sdružený sektorový zadavatel") v souvislosti s výkonem relevantní činnosti jednomu z těchto zadavatelů,

b)

sektorovým zadavatelem sdruženým sektorovým zadavatelům, pokud je sektorový zadavatel jedním z takto sdružených sektorových zadavatelů a pokud se sektoroví zadavatelé sdružili za účelem výkonu relevantní činnosti na dobu nejméně 3 let; příslušná listina o sdružení sektorových zadavatelů musí stanovit závazek sektorových zadavatelů setrvat v takovém sdružení nejméně po dobu 3 let.

      (8)  Sektorový zadavatel, který využil či využívá některého z ustanovení odstavců 3 až 7, je povinen Evropské komisi na její žádost sdělit

a)

obchodní firmy, názvy či jména a příjmení všech sdružených sektorových zadavatelů,

b)

předmět a cenu příslušných nadlimitních veřejných zakázek a

c)

jakýkoliv důkazní prostředek o tom, že vztah mezi sektorovým zadavatelem a osobou či osobami, jimž byly nadlimitní veřejné zakázky zadány, je v souladu s ustanoveními odstavců 3 až 7.

§ 20

Hospodářská soutěž související s výkonem relevantní činnosti

      (1)  Tento zákon se nevztahuje na zadávání veřejných zakázek souvisejících s výkonem relevantní činnosti sektorového zadavatele, pokud Evropská komise stanovila podle právního předpisu Evropských společenství³¹), že tato relevantní činnost je přímo vystavena hospodářské soutěži na trhu, na nějž není přístup omezen.

      (2)  Pokud existuje důvodný předpoklad, že některá z relevantních činností uvedených v § 4 je přímo vystavena hospodářské soutěži na trhu, na nějž není přístup omezen, podá věcně příslušné ministerstvo³²) prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen ,,ministerstvo") nebo příslušný sektorový zadavatel žádost o rozhodnutí v této věci Evropské komisi. Při podání žádosti Evropské komisi postupuje věcně příslušné ministerstvo nebo příslušný sektorový zadavatel podle právního předpisu Evropských společenství³³) a uvede v podání všechny důležité skutečnosti týkající se zejména právních předpisů či opatření souvisejících s posouzením, zda je relevantní činnost přímo vystavena hospodářské soutěži na trhu, na nějž není přístup omezen.

      (3)  Věcně příslušné ministerstvo je povinno v případě požadavku sektorového zadavatele vykonávajícího příslušnou relevantní činnost posoudit, zda ve vztahu k této činnosti existuje důvodný předpoklad podle odstavce 2.

      (4)  Pokud žádost podává příslušný sektorový zadavatel, zašle kopii žádosti ministerstvu a věcně příslušnému ministerstvu.

      (5)  Sektorový zadavatel nezadává podle tohoto zákona veřejné zakázky, pokud mají být zadávány v souvislosti s výkonem příslušné relevantní činnosti sektorového zadavatele, ode dne účinnosti rozhodnutí Evropské komise podle odstavce 1, na základě kterého je relevantní činnost vyjmuta z působnosti tohoto zákona, popřípadě marným uplynutím lhůty stanovené právním předpisem Evropských společenství³¹) pro takové rozhodnutí.


ČÁST DRUHÁ

ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

HLAVA I


DRUHY A PODMÍNKY POUŽITÍ ZADÁVACÍCH ŘÍZENÍ

§ 21

Druhy zadávacích řízení

      (1) Tento zákon upravuje tyto druhy zadávacích řízení

a)

otevřené řízení (§ 27),

b)

užší řízení (§ 28),

c)

jednací řízení s uveřejněním (§ 29),

d)

jednací řízení bez uveřejnění (§ 34),

e)

soutěžní dialog (§ 35),

f)

zjednodušené podlimitní řízení (§ 38).

      (2)  Zadavatel může pro zadání veřejné zakázky použít otevřené řízení nebo užší řízení a za podmínek stanovených v § 22 a 23 rovněž jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění.

      (3)  Veřejný zadavatel může pro zadání veřejné zakázky použít za podmínek stanovených v § 24 soutěž-ní dialog a za podmínek podle § 25 zjednodušené podlimitní řízení.

§ 22

Podmínky použití jednacího řízení s uveřejněním

      (1)  Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním, jestliže v předchozím otevřeném řízení, užším řízení nebo soutěžním dialogu byly podány pouze neúplné nebo nepřijatelné nabídky, podstatně nezmění zadávací podmínky a zahájí jednací řízení s uveřejněním bezodkladně po zrušení předchozího zadávacího řízení. Za neúplné nabídky se považují nabídky, které nevyhověly kontrole úplnosti podle § 71 odst. 8. Nepřijatelnými nabídkami jsou nabídky

a)

nevhodné, kterými jsou nabídky nesplňující požadavky zadavatele na předmět plnění veřejné zakázky,

b)

které nesplnily zadávací podmínky z hlediska jiných požadavků zadavatele než na předmět veřejné zakázky,

c)

u kterých uchazeč neprokázal splnění kvalifikace,

d)

které jsou v rozporu s platnými právními předpisy,

e)

které obsahují upravené podmínky plnění v rozporu s požadavky zadavatele nebo neodůvodněnou mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nebo

f)

které byly podány po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

      (2)  Oznámení jednacího řízení s uveřejněním podle odstavce 1 není zadavatel povinen uveřejnit, pokud v předchozím zadávacím řízení byly ve lhůtě pro podání nabídek podány nabídky, které splnily požadavky podle § 69 odst. 5. V takovém případě postupuje zadavatel podle § 34 odst. 1 až 3 obdobně. Výzvu k jednání je zadavatel povinen zaslat všem uchazečům, kteří podali nabídky podle věty první. Ve výzvě k jednání stanoví zadavatel rovněž přiměřenou lhůtu k úpravě či doplnění nabídek nebo kvalifikace v potřebném rozsahu; uchazeči podávají upravené či doplněné nabídky nebo kvalifikaci v této lhůtě, která je současně lhůtou pro podání nabídek. Ustanovení § 29 až 32 se nepoužijí.

      (3)  Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním rovněž

a)

ve výjimečných případech, pokud s ohledem na povahu dodávek, služeb či stavebních prací nebo rizika s nimi spojená lze důvodně předpokládat, že nabídkové ceny uchazečů budou navzájem nesrovnatelné,

b)

v případě veřejných zakázek na služby, a to zejména jde-li o pojišťovací, bankovní, investiční či projektové služby nebo auditorské, tlumočnické, právní či jiné podobné služby, pokud povaha služeb neumožňuje dostatečně přesně určit předmět veřejné zakázky předem tak, aby jí bylo možné zadat postupy stanovenými tímto zákonem pro otevřené řízení či užší řízení, a to zejména pokud jde o stanovení hodnotících kritérií již při zahájení otevřeného řízení či užšího řízení, nebo

c)

v případě veřejných zakázek na stavební práce, pokud jde o stavební práce prováděné výhradně za účelem výzkumu nebo vývoje a nikoliv za účelem dosažení zisku nebo úhrady nákladů spojených s výzkumem a vývojem.

      (4)  Sektorový zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním i bez naplnění podmínek uvedených v odstavcích 1 až 3.

      (5)  Veřejný zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním i bez naplnění podmínek uvedených v odstavcích 1 až 3, jde-li o veřejnou zakázku na služby uvedené v příloze č. 2.

§ 23

Podmínky použití jednacího řízení bez uveřejnění

      (1)  Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění, jestliže

a)

v předchozím otevřeném řízení, užším řízení či jednacím řízení s uveřejněním nebyly podány žádné nabídky,

b)

v předchozím otevřeném řízení, užším řízení či jednacím řízení s uveřejněním byly podány pouze nevhodné nabídky podle § 22 odst. 1 písm. a), nebo

c)

nebyly podány žádné žádosti o účast v užším řízení či jednacím řízení s uveřejněním.

      (2)  Při splnění podmínek uvedených v odstavci 1 může zadavatel zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění za předpokladu, že podstatně nezmění zadávací podmínky a zahájí jednací řízení bez uveřejnění bezodkladně po zrušení předchozího zadávacího řízení.

      (3)  V případě zadávání veřejné zakázky podle odstavce 1 oznámí veřejný zadavatel použití tohoto zadávacího řízení a důvody jeho použití Evropské komisi, pokud o to Evropská komise požádá.

      (4)  Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění rovněž tehdy, jestliže

a)

veřejná zakázka může být splněna z technických či uměleckých důvodů, z důvodu ochrany výhradních práv nebo z důvodů vyplývajících ze zvláštního právního předpisu pouze určitým dodavatelem, nebo

b)

veřejnou zakázku je nezbytné zadat v krajně naléhavém případě, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení.

      (5)  V jednacím řízení bez uveřejnění může být veřejná zakázka na dodávky zadána, jestliže

a)

dodávané zboží je vyráběno pouze pro účely výzkumu nebo vývoje, vyjma případů, kdy je zboží vyráběno ve větším množství za účelem dosažení zisku zadavatele nebo za účelem pokrytí nákladů zadavatele spojených s výzkumem nebo vývojem,

b)

jde o dodatečné dodávky od téhož dodavatele, s nímž již byla uzavřena smlouva, které jsou určeny jako částečná náhrada původní dodávky nebo jako rozšíření stávajícího rozsahu dodávky, a to za předpokladu, že by změna dodavatele nutila zadavatele pořizovat zboží odlišných technických parametrů, které by měly za následek neslučitelnost s původní dodávkou nebo by znamenaly nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě původní dodávky; celková doba trvání původní smlouvy, včetně doby trvání smlouvy na dodatečné dodávky podle tohoto ustanovení, nesmí v případě veřejného zadavatele přesáhnout dobu 3 let, pokud to není odůvodněno zvláštními okolnostmi,

c)

jde o dodávky nabízené a kupované na komoditních burzách,

d)

jde o dodávky pořizované za zvláště výhodných podmínek od dodavatele, který je v likvidaci či vyrovnání, nebo od správce podstaty, vyrovnacího správce nebo správce v případě dodavatele, na jehož majetek byl prohlášen konkurz nebo vůči němuž je povoleno vyrovnání či potvrzeno nucené vyrovnání nebo vůči němuž je zavedena nucená správa, nebo

e)

jde o zboží pořizované za cenu podstatně nižší, než je obvyklá tržní cena, a podstatně nižší cena je dodavatelem nabízena jen po velmi krátkou dobu; veřejný zadavatel je oprávněn zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění podle tohoto písmene pouze ve vztahu k podlimitní veřejné zakázce.

      (6)  V jednacím řízení bez uveřejnění může zadavatel zadat veřejnou zakázku na služby rovněž v případě, jestliže je zadávána v návaznosti na soutěž o návrh, podle jejíchž pravidel musí být veřejná zakázka zadána vybranému účastníkovi nebo jednomu z vybraných účastníků této soutěže. V případě více vybraných účastníků soutěže o návrh je zadavatel povinen vyzvat k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění všechny vybrané účastníky.

      (7)  V jednacím řízení bez uveřejnění může zadavatel zadat veřejnou zakázku na stavební práce nebo veřejnou zakázku na služby rovněž v případě, jestliže jde o

a)

dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby, které nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách, jejich potřeba vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností a tyto dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací nebo pro poskytnutí původních služeb, a to za předpokladu, že

      1.  dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby budou zadány témuž dodavateli,

      2.  dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli, nebo ačkoliv je toto oddělení technicky či ekonomicky možné, jsou dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky, a

      3.  v případě veřejného zadavatele celkový rozsah dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nepřekročí 20 % ceny původní veřejné zakázky, nebo

b)

nové stavební práce a v případě veřejného zadavatele i o nové služby, spočívající ve stavebních pracích nebo službách téhož či podobného druhu, jako v původní veřejné zakázce, a to za předpokladu, že

      1.  nové stavební práce nebo nové služby budou zadány témuž dodavateli,

      2.  původní veřejná zakázka byla zadána v otevřeném řízení nebo užším řízení a v případě sek-torového zadavatele rovněž v jednacím řízení s uveřejněním,

      3.  v zadávacích podmínkách původního zadávacího řízení byla obsažena možnost zadat veřejnou zakázku na nové stavební práce nebo nové služby v jednacím řízení bez uveřejnění,

      4.  předpokládaná hodnota veřejné zakázky na nové stavební práce nebo nové služby byla zahrnuta do předpokládané hodnoty původní veřejné zakázky a

      5.  jednací řízení bez uveřejnění bude zahájeno do 3 let ode dne uzavření smlouvy na původní veřejnou zakázku.

      (8)  Sektorový zadavatel je oprávněn pro zadání nadlimitní veřejné zakázky použít jednací řízení bez uveřejnění rovněž v případě,

a)

kdy je veřejná zakázka zadávána pouze pro účely výzkumu nebo vývoje, nikoliv však za účelem dosažení zisku zadavatele nebo úhrady nákladů zadavatele spojených s výzkumem nebo vývojem, a to za předpokladu, že zadání takové veřejné zakázky nebrání zadání následných veřejných zakázek jiným dodavatelům; odstavec 5 písm. a) se v tomto případě nepoužije, nebo

b)

pokud jde o veřejnou zakázku zadávanou na základě rámcové smlouvy.

      (9)  Jde-li o případy uvedené v odstavci 4 písm. b), odstavci 5 písm. d) nebo e), odstavci 7 písm. a) nebo odstavci 8 písm. b), nelze v jednacím řízení bez uveřejnění zadat rámcovou smlouvu.

§ 24

Podmínky použití soutěžního dialogu

      (1)  Veřejný zadavatel může pro zadání veřejné zakázky se zvláště složitým předmětem plnění použít soutěžní dialog, pokud použití otevřeného řízení či užšího řízení není s ohledem na povahu předmětu plnění veřejné zakázky možné.

      (2)  Za veřejnou zakázku se zvláště složitým předmětem plnění je považována veřejná zakázka, u níž není veřejný zadavatel objektivně schopen přesně vymezit

a)

technické podmínky podle § 46 odst. 4 a 5, nebo

b)

právní nebo finanční požadavky na plnění veřejné zakázky.

§ 25

Podmínky použití zjednodušeného podlimitního řízení

      Veřejný zadavatel může použít zjednodušené podlimitní řízení pro zadání

a)

podlimitní veřejné zakázky na dodávky nebo podlimitní veřejné zakázky na služby, nebo

b)

podlimitní veřejné zakázky na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota nepřesáhne 20 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

HLAVA II

ZAHÁJENÍ A PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

§ 26

Zahájení zadávacího řízení

      (1)  Zadávací řízení zahajuje zadavatel

a)

uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo

b)

odesláním výzvy o zahájení zadávacího řízení.

      (2)  Za oznámení o zahájení zadávacího řízení se pro účely tohoto zákona považuje

a)

oznámení otevřeného řízení, užšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním nebo soutěžního dialogu veřejným zadavatelem,

b)

oznámení otevřeného řízení, užšího řízení nebo jednacího řízení s uveřejněním sektorovým zadavatelem,

c)

pravidelné předběžné oznámení sektorového zadavatele, pokud je použito jako způsob zahájení užšího řízení či jednacího řízení s uveřejněním,

d)

zjednodušené oznámení v případě zadávání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému.

      (3)  Za výzvu o zahájení zadávacího řízení se pro účely tohoto zákona považuje

a)

písemná výzva k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění,

b)

písemná výzva k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení,

c)

písemná výzva k podání nabídek v řízení na základě rámcové smlouvy (§ 92).

      (4)  Zadavatel je povinen uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení způsobem uvedeným v § 146 a 147.

      (5)  Zahájí-li veřejný zadavatel zadávání podlimitní veřejné zakázky postupem platným pro zadávání nadlimitní veřejné zakázky, postupuje podle ustanovení platných pro zadávání nadlimitní veřejné zakázky. Zahájí-li veřejný zadavatel zadávání veřejné zakázky malého rozsahu (§ 12 odst. 6) postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, postupuje podle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky.

§ 27

Otevřené řízení

      V oznámení otevřeného řízení oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení; oznámení otevřeného řízení je výzvou k podání nabídek dodavatelů a k prokázání splnění kvalifikace.

§ 28

Užší řízení

      (1)  V oznámení užšího řízení oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení; oznámení užšího řízení je výzvou k podání žádostí o účast v užším řízení a k prokázání splnění kvalifikace.

      (2)  Zájemci podávají písemnou žádost o účast a prokazují splnění kvalifikace ve stanovené lhůtě. Po posouzení kvalifikace zájemců zadavatel vyzve zájemce, kteří prokázali splnění kvalifikace, k podání nabídky. Pokud zadavatel v oznámení užšího řízení omezil počet zájemců pro účast v užším řízení, vyzve k podání nabídky pouze zájemce vybrané v souladu s § 61, jde-li o veřejného zadavatele, nebo v souladu s § 66, jde-li o sektorového zadavatele. Zadavatel může stanovit i maximální počet zájemců, jež vyzve k podání nabídky.

      (3)  Veřejný zadavatel je povinen vyzvat k podání nabídky nejméně 5 zájemců. Bylo-li veřejnému zadavateli podáno méně než 5 žádostí o účast v užším řízení nebo méně žádostí o účast, než veřejný zadavatel uvedl v oznámení užšího řízení, může vyzvat k podání nabídky všechny zájemce, kteří podali žádost o účast a prokázali splnění kvalifikace v požadovaném rozsahu. To platí i v případě, pokud splnění kvalifikace prokázalo méně než 5 zájemců.

      (4)  Sektorový zadavatel je povinen vyzvat k podání nabídky nejméně 3 zájemce. Pokud byly sektorovému zadavateli podány méně než 3 žádosti o účast v užším řízení nebo méně žádostí o účast, než zadavatel uvedl v oznámení užšího řízení, může vyzvat k podání nabídky všechny zájemce, kteří podali žádost o účast a prokázali splnění kvalifikace v požadovaném rozsahu. To platí i v případě, pokud splnění kvalifikace prokázali méně než 3 zájemci.

      (5)  Písemná výzva k podání nabídek obsahuje alespoň

a)

zadávací dokumentaci nebo podmínky přístupu či poskytnutí zadávací dokumentace podle § 48,

b)

informaci o uveřejnění oznámení užšího řízení,

c)

lhůtu pro podání nabídek; to neplatí, jestliže sek-torový zadavatel stanoví lhůtu podle § 41 odst. 4,

d)

místo podání nabídek,

e)

údaje o hodnotících kritériích podle § 78, pokud nejsou uvedeny v oznámení užšího řízení či zadávací dokumentaci, a

f)

informaci o tom, v jakém jazyce může být nabídka podána.

§ 29

Jednací řízení s uveřejněním

      (1)  V oznámení jednacího řízení s uveřejněním oznamuje zadavatel svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení; oznámení jednacího řízení s uveřejněním je výzvou k podání žádostí o účast v jednacím řízení s uveřejněním a k prokázání splnění kvalifikace.

      (2)  Zájemci podávají písemnou žádost o účast a prokazují splnění kvalifikace ve stanovené lhůtě. Po posouzení kvalifikace zájemců zadavatel vyzve zájemce, kteří prokázali splnění kvalifikace, k podání nabídek. Pokud zadavatel v oznámení jednacího řízení s uveřejněním omezil počet zájemců pro účast v jednacím řízení s uveřejněním, vyzve k podání nabídek pouze zájemce vybrané v souladu s § 61, jde-li o veřejného zadavatele, nebo v souladu s § 66, jde-li o sektorového zadavatele. Zadavatel může stanovit i maximální počet zájemců, jež vyzve k podání nabídek.

      (3)  Zadavatel je povinen vyzvat k podání nabídek nejméně 3 zájemce. Pokud byly zadavateli podány méně než 3 žádosti o účast v jednacím řízení s uveřejněním nebo méně žádostí o účast, než zadavatel uvedl v oznámení jednacího řízení s uveřejněním, může vyzvat k podání nabídek všechny zájemce, kteří podali žádost o účast a prokázali splnění kvalifikace v požadovaném rozsahu. To platí i v případě, pokud splnění kvalifikace prokázali méně než 3 zájemci.

      (4)  Písemná výzva k podání nabídek obsahuje alespoň

a)

zadávací dokumentaci nebo podmínky přístupu či poskytnutí zadávací dokumentace podle § 48,

b)

informaci o uveřejnění oznámení jednacího řízení s uveřejněním,

c)

lhůtu pro podání nabídek; to neplatí, jestliže sek-torový zadavatel stanoví lhůtu podle § 41 odst. 4,

d)

místo podání nabídek,

e)

údaje o hodnotících kritériích podle § 78, pokud nejsou uvedeny v oznámení jednacího řízení s uveřejněním či zadávací dokumentaci,

f)

počet uchazečů, s nimiž zadavatel zahájí jednání o nabídkách, rozhodl-li se zadavatel pro omezení počtu zájemců, s nimiž jednání zahájí; v takovém případě zadavatel ve výzvě uvede, zda připouští jednání o nabídkách i s nižším než uvedeným počtem uchazečů, pokud nebude podán dostatečný počet nabídek nebo po posouzení podaných nabídek by měl být hodnocen menší než uvedený počet nabídek,

g)

způsob a zásady jednání s uchazeči o nabídkách,

h)

způsob výběru uchazečů pro další fáze jednání, rozhodne-li se zadavatel postupně omezovat počet uchazečů, o jejichž nabídkách bude v jednotlivých fázích jednat, a

i)

informaci o tom, v jakém jazyce může být nabídka podána.

§ 30

Jednání o nabídkách v jednacím řízení s uveřejněním

      (1)  Po otevření obálek s nabídkami, po posouzení a hodnocení nabídek podle hlavy VII této části zákona oznámí zadavatel písemně všem uchazečům, jejichž nabídky byly hodnoceny a kteří nebyli vyloučeni z účasti v jednacím řízení s uveřejněním, předběžný výsledek hodnocení nabídek. Současně s oznámením o předběž-ném výsledku hodnocení nabídek zadavatel tyto uchazeče písemně pozve k prvnímu jednání o nabídkách a uvede dobu, místo a jazyk jednání.

      (2)  Pokud zadavatel ve výzvě k podání nabídek uvedl, že omezí počet uchazečů, s nimiž zahájí jednání o nabídkách, pozve k jednání o nabídkách pouze takto omezený počet uchazečů. Při prvním jednání o nabídkách nelze použít omezení uvedená v § 29 odst. 4 písm. f) a h) současně.

      (3)  Zadavatel je povinen v oznámení jednacího řízení s uveřejněním uvést, zda se jednání o nabídkách uskuteční v několika fázích za účelem postupného omezování počtu uchazečů, s nimiž bude o jejich nabídkách jednáno. Zadavatel je oprávněn uskutečnit jednání v několika fázích i tehdy, pokud počet uchazečů nebude v jednotlivých fázích omezován.

      (4)  Zadavatel je oprávněn jednat s uchazeči o všech podmínkách plnění obsažených v nabídkách, zejména o podmínkách, které jsou předmětem hodnocení. Zadavatel není oprávněn v průběhu jednání o nabídkách měnit zadávací podmínky.

      (5)  Zadavatel může jednáním o nabídkách pověřit hodnotící komisi, některé její členy či jakoukoliv jinou osobu. Pro tyto osoby platí § 74 odst. 7 a § 75 odst. 6 první věta obdobně.

      (6)  Zadavatel není oprávněn v průběhu jednání o nabídkách sdělovat uchazečům údaje týkající se nabídky jiného uchazeče bez předchozího souhlasu takového uchazeče, vyjma aktuální výše nabídkové ceny.

      (7)  Zadavatel může jednat o nabídkách se všemi uchazeči současně či odděleně.

      (8)  Zadavatel zajistí v rámci všech jednání o nabídkách dodržení zásad uvedených v § 6.

§ 31

Jednání o nabídkách v jednotlivých fázích jednacího řízení s uveřejněním

      (1)  Na každé jednání o nabídkách musí být uchazeč písemně pozván, nevzal-li termín a místo dalšího jednání na vědomí při předchozím jednání. Zadavatel stanoví v pozvánce den, hodinu a místo jednání.

      (2)  Z každého jednání o nabídkách vyhotovuje zadavatel protokol s uvedením všech ujednání, která mohou mít za následek změnu nabídky či návrhu smlouvy (dále jen ,,protokol z jednání"). Protokol z jednání podepisuje zadavatel a uchazeč či uchazeči, kteří se jednání o nabídkách účastnili.

      (3)  Podpisem každého protokolu z jednání se pro uchazeče stávají údaje a ujednání uvedená v protokolu z jednání závazná. Pozdější ujednání uvedené v podepsaném protokolu z jednání nahrazuje předchozí ujednání.

      (4)  Uchazeč je oprávněn nahlížet do protokolu z jednání, jehož byl účasten, a pořizovat z něj výpisy či opisy.

      (5)  Po ukončení každé fáze jednání o nabídkách stanoví zadavatel na základě výsledků jednání pořadí uchazečů. Pořadí uchazečů stanoví zadavatel na základě hodnotících kritérií podle § 29 odst. 4 písm. e), a to vždy za použití všech hodnotících kritérií. Zadavatel je povinen o stanovení pořadí uchazečů vyhotovit protokol, v němž uvede výsledky hodnocení jednání o nabídkách, pořadí uchazečů a informaci o tom, se kterými uchazeči bude jednáno v další fázi (dále jen ,,protokol o konečném výsledku hodnocení").

      (6)  Protokol o konečném výsledku hodnocení je zadavatel povinen doručit všem uchazečům, s nimiž bylo jednání o nabídkách v dané fázi uskutečněno, a to nejpozději do 5 dnů po ukončení každé fáze jednání.

      (7)  Zadavatel může před zahájením jakékoliv fáze jednání o nabídkách oznámit uchazečům, že jde o poslední fázi jednání o nabídkách; na této skutečnosti se může zadavatel se všemi uchazeči kdykoliv písemně dohodnout.

      (8)  Ustanovení odstavců 2 až 5 platí obdobně i pro případ, kdy se uskutečňuje pouze jedno jednání s uchazeči.
§ 32

Úprava návrhu smlouvy v jednacím řízení s uveřejněním

      (1)  Uchazeč, jenž se podle výsledků jednání o nabídkách umístil první v pořadí, doručí zadavateli do 7 dnů po doručení protokolu o konečném výsledku hodnocení upravený návrh smlouvy, pokud se nedohodne se zadavatelem na jiné lhůtě. Zadavatel je povinen tomuto uchazeči společně s protokolem o konečném výsledku hodnocení zaslat kopie veškerých protokolů z jednání o jeho nabídce.

      (2)  Upravený návrh smlouvy podle odstavce 1 musí odpovídat výsledkům jednání o nabídce tohoto uchazeče a musí zahrnovat kromě údajů, které již byly obsaženy v původní nabídce a nebyly dotčeny výsledky jednání, veškerá ujednání vyplývající z protokolů z jednání týkajících se tohoto uchazeče. Upravený návrh smlouvy nahrazuje původní návrh smlouvy obsažený v nabídce.

      (3)  Zadavatel může požadovat, aby k upravenému návrhu smlouvy byly v odůvodněných případech předloženy i další dokumenty.

      (4)  Zadavatel odmítne upravený návrh smlouvy, pokud neodpovídá výsledkům jednání o nabídce a neobsahuje ujednání uvedená v protokolech z jednání nebo obsahuje jiné údaje, než byly obsaženy v původní nabídce uchazeče, které nebyly dotčeny jednáním o jeho nabídce. V takovém případě stanoví zadavatel přiměřenou lhůtu k úpravě či doplnění návrhu smlouvy.

      (5)  Nepředloží-li vybraný uchazeč upravený návrh smlouvy ve lhůtě podle odstavce 1 nebo neupraví-li či nedoplní-li upravený návrh smlouvy podle odstav-ce 4, může zadavatel vyzvat k předložení upraveného návrhu smlouvy uchazeče umístěného podle výsledků jednání o nabídkách postupně na druhém, popřípadě na třetím místě. Odstavce 1 až 4 se použijí ve vztahu k těmto uchazečům obdobně.

      (6)  Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí, pokud na základě jednání o nabídkách nedošlo ke změně podmínek v návrhu smlouvy uchazeče.

§ 33

Zvláštní ustanovení o jednání sektorového zadavatele před podáním nabídek

      (1)  V případě veřejné zakázky se zvláště složitým předmětem plnění (§ 24 odst. 2) může sektorový zadavatel po posouzení kvalifikace zájemců a případném omezení jejich počtu písemně vyzvat zájemce k účasti na jednání za účelem nalezení a vymezení jednoho či více vhodných řešení způsobilých splnit jeho potřeby a požadavky.

      (2)  Sektorový zadavatel je oprávněn specifikovat své potřeby, požadavky a jiné skutečnosti též ve zvláštní dokumentaci.

      (3)  Písemná výzva podle odstavce 1 musí obsahovat alespoň zvláštní dokumentaci podle odstavce 2 nebo podmínky přístupu či poskytnutí zvláštní dokumentace nebo zadávací dokumentaci nebo podmínky přístupu či poskytnutí zadávací dokumentace; v takovém případě se § 29 odst. 4 písm. a) nepoužije.

      (4)  Ustanovení § 36 odst. 2 až 7 se použijí pro jednání sektorového zadavatele se zájemci vyzvanými podle odstavce 1 obdobně.

      (5)  Sektorový zadavatel vyzve všechny zájemce, které vyzval k účasti na jednání, k podání nabídek. Vedle náležitostí podle § 29 odst. 4 platí pro výzvu k podání nabídek § 37 odst. 1 a 2 obdobně.

§ 34

Jednací řízení bez uveřejnění

      (1)  V písemné výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění oznamuje zadavatel zájemci nebo omezenému počtu zájemců svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení.

      (2)  Písemná výzva k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění musí obsahovat alespoň

a)

informaci o předmětu veřejné zakázky,

b)

identifikační údaje zadavatele,

c)

zadávací dokumentaci nebo podmínky přístupu či poskytnutí zadávací dokumentace podle § 48; to neplatí, pokud jde o případy podle § 23 odst. 4 písm. b), odst. 5 písm. c) až e) a odst. 8 písm. b),

d)

místo, den a hodinu konání prvního jednání včetně uvedení, v jakém jazyce bude jednáno,

e)

způsob a zásady jednání, bude-li jednání vedeno s více zájemci,

f)

termín posledního možného jednání, a to zejména s přihlédnutím ke lhůtě pro podání nabídek,

g)

lhůtu a místo pro podání nabídek, pokud nemají být tyto údaje dohodnuty až v rámci jednání,

h)

požadavky na prokázání splnění kvalifikace, může-li být zadavatelem prokázání splnění kvalifikace požadováno, a

i)

údaje o hodnotících kritériích podle § 78, pokud nejsou uvedeny v zadávací dokumentaci a není-li veřejná zakázka zadávána jedinému zájemci.

      (3)  Je-li v jednacím řízení bez uveřejnění jednáno s více zájemci, nesmí zadavatel sdělovat zájemci údaje týkající se podmínek a návrhů uvedených jiným zájemcem bez jeho předchozího souhlasu.

      (4)  V rámci jednání je zadavatel oprávněn dohodnout s vyzvanými zájemci i jiné podmínky plnění veřejné zakázky, než které byly uvedeny ve výzvě k jednání či v zadávací dokumentaci. Jakákoliv změna podmínek plnění veřejné zakázky však musí i nadále splňovat předpoklady pro použití jednacího řízení bez uveřejnění (§ 23).

§ 35

Soutěžní dialog

      (1)  V oznámení soutěžního dialogu oznamuje veřejný zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení; oznámení soutěžního dialogu je výzvou k podání žádostí o účast v soutěžním dialogu a k prokázání splnění kvalifikace.

      (2)  Vedle oznámení podle odstavce 1 je veřejný zadavatel oprávěn specifikovat své potřeby, požadavky a jiné skutečnosti rovněž v dokumentaci soutěžního dialogu.

      (3)  Zájemci podávají písemnou žádost o účast a prokazují splnění kvalifikace ve stanovené lhůtě. Po posouzení kvalifikace zájemců vyzve veřejný zadavatel zájemce, kteří prokázali splnění kvalifikace, k účasti v soutěžním dialogu. Pokud veřejný zadavatel v oznámení soutěžního dialogu omezil počet zájemců v soutěžním dialogu, vyzve k účasti v soutěžním dialogu pouze zájemce vybrané v souladu s § 61. Veřejný zadavatel může stanovit i maximální počet zájemců, jež vyzve k účasti v soutěžním dialogu.

      (4)  Veřejný zadavatel je povinen vyzvat k účasti v soutěžním dialogu nejméně 3 zájemce. Pokud byly veřejnému zadavateli podány méně než 3 žádosti o účast nebo méně žádostí o účast, než zadavatel uvedl v oznámení soutěžního dialogu, může veřejný zadavatel vyzvat k účasti v soutěžním dialogu všechny zájemce, kteří podali žádost o účast a prokázali splnění kvalifikace v požadovaném rozsahu. To platí i v případě, pokud splnění kvalifikace prokázali méně než 3 zájemci.

      (5)  Písemná výzva k účasti v soutěžním dialogu obsahuje alespoň

a)

dokumentaci soutěžního dialogu nebo podmínky přístupu či poskytnutí dokumentace soutěžního dialogu; ustanovení § 48 se použije obdobně,

b)

informaci o uveřejnění oznámení soutěžního dialogu,

c)

údaje o hodnotících kritériích podle § 78, pokud nejsou uvedeny v oznámení soutěžního dialogu či dokumentaci soutěžního dialogu, a

d)

informaci o místě a době prvního jednání v soutěžním dialogu a v jakém jazyce bude jednáno.

      (6)  Veřejný zadavatel může účastníkům soutěž-ního dialogu poskytnout soutěžní ceny za to, že ře- šení jimi předložené bylo vybráno veřejným zadavatelem jako způsobilé splnit jeho potřeby a požadavky. Veřejný zadavatel může účastníkům soutěžního dialogu poskytnout rovněž jiné platby spojené s jejich účastí v soutěžním dialogu. Podmínky poskytnutí soutěžních cen či jiných plateb uvede veřejný zadavatel v oznámení soutěžního dialogu nebo dokumentaci soutěžního dialogu.

§ 36

Průběh soutěžního dialogu

      (1)  Veřejný zadavatel vede jednání s vyzvanými zájemci s cílem nalézt a vymezit jedno nebo více vhodných řešení způsobilých splnit jeho potřeby a požadavky.

      (2)  V průběhu soutěžního dialogu může veřejný zadavatel projednat s vyzvanými zájemci veškeré aspekty veřejné zakázky.

      (3)  V průběhu soutěžního dialogu je veřejný zadavatel povinen zajistit dodržení zásad podle § 6. Veřejný zadavatel musí zajistit rovněž důvěrnost navrhovaných řešení nebo jiných důvěrných informací sdělených zájemcem v soutěžním dialogu. Zpřístupnit navrhované řešení či důvěrné informace je zadavatel oprávněn pouze tehdy, pokud k tomu obdržel předchozí písemný souhlas zájemce, který takové řešení navrhnul nebo jehož se takové informace týkají.

      (4)  O každém jednání v soutěžním dialogu je veřejný zadavatel povinen vyhotovit protokol, z něhož bude patrný předmět a výsledek jednání.

      (5)  Veřejný zadavatel není povinen jednat se všemi vyzvanými zájemci současně, je však povinen zachovat obdobný předmět a rozsah jednání se všemi zájemci.

      (6)  Veřejný zadavatel si může v oznámení soutěž-ního dialogu vyhradit, že soutěžní dialog bude pro-bíhat ve fázích, jejichž cílem je snížit počet řešení, o nichž bude nadále probíhat soutěžní dialog. Snížit počet řešení podle věty první je veřejný zadavatel povinen provést vždy podle hodnotících kritérií uveřejněných v oznámení soutěžního dialogu či v dokumentaci soutěžního dialogu, a to vždy po skončení jednotlivé fáze.

      (7)  Veřejný zadavatel pokračuje v dialogu do doby, než může vybrat a určit jedno nebo více řešení způsobilých splnit jeho potřeby a požadavky.

§ 37

Výzva k podání nabídek v soutěžním dialogu

      (1)  O ukončení jednání v soutěžním dialogu informuje veřejný zadavatel písemně všechny zájemce, kteří byli vyzváni k účasti v soutěžním dialogu, a současně tyto zájemce písemně vyzve k podání nabídek.

      (2)  Ve výzvě k podání nabídky musí být veřejným zadavatelem náležitě vymezeno jedno či více řešení pro plnění veřejné zakázky, které bylo vybráno zadavatelem v soutěžním dialogu.


      (3)  Pokud veřejný zadavatel vybral více řešení, platí, že připustil varianty nabídek.

      (4)  Výzva k podání nabídek obsahuje alespoň

a)

lhůtu pro podání nabídek,

b)

místo pro podání nabídek,

c)

informaci o tom, v jakém jazyce může být podána nabídka, a

d)

zadávací dokumentaci nebo podmínky přístupu či poskytnutí zadávací dokumentace podle § 48.

§ 38

Zjednodušené podlimitní řízení

      (1)  Ve zjednodušeném podlimitním řízení vyzývá veřejný zadavatel písemnou výzvou nejméně 5 zájemců k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace.

      (2)  Písemnou výzvu podle odstavce 1 uveřejní veřejný zadavatel vhodným způsobem po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek.

      (3)  Veřejný zadavatel nesmí vyzývat opakovaně stejný okruh zájemců, není-li to odůvodněno předmětem plnění veřejné zakázky či jinými zvláštními okolnostmi.

      (4)  Písemná výzva podle odstavce 1 obsahuje alespoň

a)

identifikační údaje veřejného zadavatele,

b)

informaci o druhu a předmětu veřejné zakázky,

c)

zadávací dokumentaci nebo podmínky přístupu či poskytnutí zadávací dokumentace podle § 48,

d)

lhůtu a místo pro podání nabídek,

e)

požadavky na prokázání splnění kvalifikace podle § 62,

f)

údaje o hodnotících kritériích podle § 78, pokud nejsou uvedeny v zadávací dokumentaci.

HLAVA III

LHŮTY

§ 39

Lhůty v zadávacím řízení platné pro veřejného zadavatele

      (1)  Veškeré lhůty určené veřejným zadavatelem musí být stanoveny s ohledem na předmět veřejné zakázky.

      (2)  Lhůta pro doručení žádostí o účast v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním nebo soutěžním dialogu a požadovaných dokladů prokazujících splnění kvalifikace nesmí být

a)

u nadlimitních veřejných zakázek

      1.  kratší než 37 dnů, nebo

      2.  kratší než 15 dnů v užším řízení a jednacím řízení s uveřejněním, pokud z naléhavých objektivních důvodů nelze stanovit lhůtu podle bodu 1,

b)

u podlimitních veřejných zakázek

      1.  kratší než 15 dnů, nebo

      2.  kratší než 10 dnů v užším řízení a jednacím řízení s uveřejněním, pokud z naléhavých objektivních důvodů nelze stanovit lhůtu podle bodu 1.

      (3)  Lhůta pro podání nabídek nesmí být

a)

u nadlimitních veřejných zakázek

      1.  kratší než 52 dny v otevřeném řízení,

      2.  kratší než 40 dnů v užším řízení, nebo

      3.  kratší než 10 dnů v užším řízení, pokud z naléhavých objektivních důvodů nelze stanovit lhůtu podle bodu 2,

b)

u podlimitních veřejných zakázek

      1.  kratší než 22 dny v otevřeném řízení,

      2.  kratší než 15 dnů v užším řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení, nebo

      3.  kratší než 7 dnů v užším řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení, pokud z naléhavých objektivních důvodů nelze stanovit lhůtu podle bodu 2.

      (4)  Lhůtu pro podání nabídek stanoví veřejný zadavatel

a)

v soutěžním dialogu a v jednacím řízení s uveřejněním ve výzvě k podání nabídek,

b)

v jednacím řízení bez uveřejnění ve výzvě k jednání, pokud nebude dohodnuta až v rámci jednání,

c)

v řízení na základě rámcové smlouvy podle § 92 ve výzvě k podání nabídky.

      (5)  Lhůty začínají běžet dnem následujícím po dni odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení nebo výzvy k podání nabídek.

§ 40

Změny lhůt v zadávacím řízení platných pro veřejného zadavatele

      (1)  Pokud veřejný zadavatel uveřejnil předběžné oznámení podle § 86 a pokud bylo toto předběžné oznámení odesláno k uveřejnění či bylo odesláno oznámení o uveřejnění předběžného oznámení na profilu veřejného zadavatele k uveřejnění ve lhůtě ne kratší než 52 dny a ne delší než 12 měsíců před odesláním oznámení zadávacího řízení, může veřejný zadavatel při splnění podmínek pro uveřejňování podle § 146 odst. 2 věty druhé zkrátit lhůtu pro podání nabídek u nadlimitních veřejných zakázek na 36 dnů v otevřeném řízení či užším řízení, a pokud z objektivních důvodů nelze stanovit tuto lhůtu, až na 22 dny v otevřeném řízení či užším řízení.

      (2)  Pokud je oznámení zadávacího řízení odesláno elektronickými prostředky (§ 149), je veřejný zadavatel oprávněn zkrátit o

a)

7 dnů lhůty podle § 39 odst. 2 písm. a) bod 1, § 39 odst. 3 písm. a) bod 1 a podle odstavce 1,

b)

5 dnů lhůtu podle § 39 odst. 2 písm. a) bod 2.

      (3)  Pokud veřejný zadavatel umožní neomezený a přímý dálkový přístup k zadávací dokumentaci v plném rozsahu již ode dne uveřejnění oznámení otevřeného řízení nebo užšího řízení, ve kterém je uvedena internetová adresa, kde je možno získat přístup k zadávací dokumentaci, může veřejný zadavatel zkrátit lhůtu pro podání nabídek o 5 dnů.

      (4)  Zkrácení lhůt podle odstavců 1 až 3 lze sčítat.

      (5)  Pokud nejsou z jakéhokoliv důvodu zadávací dokumentace nebo dodatečné informace k zadávací dokumentaci zaslány ve lhůtě podle § 48 a 49, nebo pokud mohou být nabídky předloženy pouze po prohlídce místa plnění, prodlouží veřejný zadavatel přiměřeně lhůtu pro podání nabídek; tuto skutečnost oznámí veřejný zadavatel všem dodavatelům podle § 49 odst. 2 věty druhé.

      (6)  Provede-li veřejný zadavatel úpravy v uveřejněném vyhlášení podle § 147 odst. 8, je povinen současně přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání žádostí o účast v zadávacím řízení nebo lhůtu pro podání nabídek, a to podle povahy provedené úpravy.

§ 41

Lhůty v zadávacím řízení platné pro sektorového zadavatele

      (1)  Lhůty určené sektorovým zadavatelem musí být stanoveny s ohledem na předmět veřejné zakázky.

      (2)  Lhůta pro doručení žádostí o účast v užším řízení nebo jednacím řízení s uveřejněním nebo lhůta pro doručení potvrzení zájmu o účast podle § 88 odst. 3, včetně požadovaných dokladů prokazujících splnění kvalifikace, nesmí být u nadlimitních veřejných zakázek

a)

kratší než 37 dnů, nebo

b)

kratší než 22 dny, pokud z naléhavých objektivních důvodů nelze stanovit lhůtu podle písmene a).

      (3)  Lhůta pro podání nabídek u nadlimitní veřejné zakázky nesmí být v otevřeném řízení kratší než 52 dny.

      (4)  Lhůta pro podání nabídek v užším řízení a jednacím řízení s uveřejněním může být stanovena na základě dohody sektorového zadavatele se všemi zájemci, jež byli vyzváni k podání nabídky. Stanovená lhůta musí být pro všechny vyzvané zájemce shodná.

      (5)  Sektorový zadavatel stanoví lhůtu pro podání nabídek v užším řízení a jednacím řízení s uveřejněním, pokud se rozhodl nevyužít možnosti stanovit lhůtu podle odstavce 4 nebo se se zájemci nedohodl. Lhůta v takovém případě nesmí být kratší než 24 dny a v odůvodněných případech kratší než 10 dnů.

      (6)  Lhůtu pro podání nabídek v jednacím řízení bez uveřejnění stanoví sektorový zadavatel ve výzvě k jednání.

      (7)  Lhůty začínají běžet dnem následujícím po dni odeslání příslušného oznámení či výzvy.

§ 42

Změny lhůt v zadávacím řízení platných pro sektorového zadavatele

      (1)  Pokud sektorový zadavatel uveřejnil pravidelné předběžné oznámení podle § 87 a pokud bylo toto pravidelné předběžné oznámení odesláno k uveřejnění či bylo odesláno oznámení o uveřejnění pravidelného předběžného oznámení na profilu sektorového zadavatele k uveřejnění ve lhůtě ne kratší než 52 dny a ne delší než 12 měsíců před odesláním oznámení otevřeného řízení, může sektorový zadavatel při splnění podmínek pro uveřejňování podle § 146 odst. 2 věty druhé zkrátit lhůtu pro podání nabídek v otevřeném řízení u nadlimitních veřejných zakázek na 36 dnů a pokud z objektivních důvodů nelze stanovit tuto lhůtu až na 22 dny.

      (2)  Pokud je informace o zahájení zadávacího řízení odeslána elektronickými prostředky (§ 149), je sektorový zadavatel oprávněn zkrátit o 7 dnů lhůtu pro podání nabídek v otevřeném řízení, lhůtu pro podání žádostí o účast v užším řízení nebo jednacím řízení s uveřejněním nebo lhůtu pro potvrzení zájmu o účast.

      (3)  Pokud sektorový zadavatel umožní neomezený a přímý dálkový přístup k zadávací dokumentaci v plném rozsahu již ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, ve které je uvedena internetová adresa, kde je možno získat přístup k zadávací dokumentaci, může sektorový zadavatel zkrátit lhůtu pro podání nabídek o 5 dnů. To neplatí, pokud je lhůta pro podání nabídek dohodnuta podle § 41 odst. 4.

      (4)  Zkrácení lhůt podle odstavců 1 až 3 lze sčítat, pokud sektorový zadavatel dodrží minimální délky lhůt stanovené v odstavcích 5 až 7.

      (5)  V otevřeném řízení nesmí být lhůta pro podání nabídek nikdy kratší než 22 dny a v případě, že je oznámení otevřeného řízení doručováno elektronickými prostředky (§ 149), kratší než 15 dnů.

      (6)  Lhůta pro doručení žádostí o účast v užším řízení nebo jednacím řízení s uveřejněním nebo lhůta pro doručení potvrzení zájmu o účast podle § 88 odst. 3 nesmí být nikdy kratší než 15 dnů.

      (7)  Lhůta pro podání nabídek v užším řízení nebo jednacím řízení s uveřejněním nesmí být nikdy kratší než 10 dnů, pokud nebyla stanovena na základě dohody podle § 41 odst. 4.

      (8)  Ustanovení § 40 odst. 5 a 6 platí pro sektorového zadavatele obdobně.

§ 43

Zadávací lhůta

      (1)  Zadávací lhůtou je lhůta, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni. Zadávací lhůtu stanoví zadavatel zejména s ohledem na druh zadávacího řízení a předmět veřejné zakázky.

      (2)  Zadavatel je povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení stanovit délku zadávací lhůty nebo její konec datem.

      (3)  Zadávací lhůta začíná běžet okamžikem skončení lhůty pro podání nabídek a končí dnem doručení oznámení zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. Zadávací lhůta se prodlužuje uchazečům, s nimiž může zadavatel v souladu s tímto zákonem uzavřít smlouvu, až do doby uzavření smlouvy podle § 82 odst. 3 nebo do zrušení zadávacího řízení.

      (4)  Jsou-li podány námitky, zadávací lhůta neběží. Běh zadávací lhůty pokračuje dnem doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách dodavateli. Zadávací lhůta neběží rovněž po dobu, ve které zadavatel nesmí uzavřít podle tohoto zákona smlouvu.

      (5)  Je-li podán návrh na přezkoumání úkonu zadavatele Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen ,,Úřad"), zadávací lhůta neběží. Běh zadávací lhůty pokračuje dnem následujícím po nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu o takovém návrhu. To platí obdobně i pro případ, je-li správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno Úřadem z moci úřední; v takovém případě neběží lhůta ode dne zahájení správního řízení. Zadávací lhůta neběží rovněž po dobu, ve které má zadavatel podle rozhodnutí Úřadu učinit nápravné opatření podle § 118; o této skutečnosti je zadavatel povinen informovat dotčené uchazeče a zájemce.

HLAVA IV

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE A TECHNICKÉ PODMÍNKY

§ 44

Zadávací dokumentace

      (1)  Zadávací dokumentace je soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnos-tech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správ-nost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel.

      (2)  Zadávací dokumentace může obsahovat po-drobnou specifikaci údajů uvedených v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení.

      (3)  Zadávací dokumentace musí obsahovat alespoň

a)

obchodní podmínky, včetně platebních podmínek, případně též objektivních podmínek, za nichž je možno překročit výši nabídkové ceny,

b)

technické podmínky (§ 45), je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky,

c)

požadavky na varianty nabídek podle § 70, pokud je zadavatel připustil,

d)

požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny,

e)

podmínky a požadavky na zpracování nabídky,

f)

způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií a

g)

jiné požadavky zadavatele na plnění veřejné zakázky.

      (4)  Zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce musí obsahovat kromě náležitostí uvedených v odstavci 3

a)

projektovou dokumentaci stavby nebo jinou dokumentaci podle zvláštního právního předpisu³⁴) zpracovanou do podrobností nezbytných pro zpracování nabídky,

b)

soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, a to rovněž v elektronické podobě.

      (5)  V případě veřejných zakázek na stavební práce podle § 9 odst. 1 písm. b) nebo c), jejichž součástí je projektová činnost, mohou být dokumenty podle odstavce 4 nahrazeny technickými podmínkami vyjádřenými formou požadavků na výkon nebo funkci podle § 46 odst. 4 nebo 5.

      (6)  Zadavatel může v zadávací dokumentaci požadovat, aby uchazeč ve své nabídce specifikoval části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelům, a aby uvedl identifikační údaje každého subdodavatele. Zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit požadavek, že určitá část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem; v takovém případě je zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení uvést, že má v úmyslu si tento požadavek vyhradit. Zadavatel však nesmí zcela vyloučit možnost plnit veřejnou zakázku prostřednictvím subdodavatele.

      (7)  V případě veřejné zakázky na služby či na stavební práce může zadavatel v zadávací dokumentaci uvést správní orgán nebo jiný subjekt, u kterého mohou dodavatelé získat informace o povinnostech vyplývajících ze zvláštních právních předpisů týkajících se ochrany zaměstnanců a pracovních podmínek, ochrany životního prostředí nebo daní platných v místě, ve kterém mají být poskytnuty služby nebo provedeny stavební práce a které se vztahují k těmto službám nebo stavebním pracím; dodavatel musí tyto informace při vypracování nabídky zohlednit a tuto skutečnost uvést v nabídce.

      (8)  Zadavatel může v zadávacích podmínkách uvést též požadavky týkající se zvláštních podmínek na plnění veřejné zakázky, a to zejména v sociální oblasti, v oblasti zaměstnanosti nebo v oblasti životního prostředí.

      (9)  Není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, nesmí zadávací dokumentace, zejména technické podmínky, obsahovat požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků. Takový odkaz lze výjimečně připustit, není-li popis předmětu veřejné zakázky provedený postupem podle § 45 a 46 dostatečně přesný a srozumitelný. Zadavatel v takovém případě umožní pro plnění veřejné zakázky použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení.

§ 45

Technické podmínky

      (1)  Technickými podmínkami se v případě veřejných zakázek na dodávky nebo služby rozumí vymezení charakteristik a požadavků na dodávky nebo služby stanovené objektivně a jednoznačně způsobem vyjadřujícím účel využití požadovaného plnění zamýšlený zadavatelem.

      (2)  Technickými podmínkami se v případě veřejné zakázky na stavební práce rozumí souhrn všech technických popisů, které vymezují požadované technické charakteristiky a požadavky na stavební práce, a současně dodávky a služby související s těmito stavebními pracemi, jejichž prostřednictvím je předmět veřejné zakázky na stavební práce popsán jednoznačně a objektivně způsobem vyjadřujícím účel použití zamýšlený zadavatelem.

      (3)  Technické podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Odůvodňuje-li to předmět veřejné zakázky, zohlední zadavatel při stanovení technických podmínek požadavky přístupnosti osob se zdravotním postižením nebo dostupnosti pro všechny uživatele.

      (4)  Zadavatel formuluje technické podmínky jedním ze způsobů uvedených v § 46 odst. 1, 2, 4 a 5.

      (5)  Sektorový zadavatel poskytne na žádost dodavatele technické podmínky obvykle uváděné v jím zadaných veřejných zakázkách na dodávky, služby nebo stavební práce, nebo technické podmínky, které má v úmyslu použít u veřejné zakázky uvedené v pravidelném předběžném oznámení. Jestliže technické podmínky vyplývají z dokumentů, které mají tito dodavatelé k dispozici, může sektorový zadavatel odkázat na tyto dokumenty.

§ 46

Stanovení technických podmínek

      (1)  Technické podmínky formuluje zadavatel s využitím odkazu na tyto dokumenty podle uvedeného pořadí

a)

české technické normy³⁵) přejímající evropské normy nebo jiné národní technické normy přejímající evropské normy,

b)

evropská technická schválení³⁶),

c)

obecné technické specifikace stanovené v souladu s postupem uznaným členskými státy Evropské unie a uveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie,

d)

mezinárodní normy, nebo

e)

jiné typy technických dokumentů než normy, vydané evropskými normalizačními orgány.

      (2)  Není-li možné technické podmínky formulovat podle odstavce 1, formuluje je zadavatel s využitím odkazu na

a)

české technické normy³⁵),

b)

stavební technická osvědčení³⁷), nebo

c)

národní technické podmínky vztahující se k navrhování, posuzování a provádění staveb a stavebních prací a použití výrobků.

      (3)  U každého odkazu podle odstavce 1 nebo 2 zadavatel připustí použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení.

      (4)  Technické podmínky může zadavatel stanovit formou požadavků na výkon nebo funkci, které mohou zahrnovat rovněž charakteristiky z hlediska vlivu na životní prostředí. Tyto požadavky a charakteristiky musí být dostatečně přesné, aby uchazečům umožnily jednoznačně určit předmět zakázky a zpracovat porovnatelné nabídky.

      (5)  Technické podmínky může zadavatel stanovit rovněž formou požadavků na výkon nebo funkci podle odstavce 4, s využitím odkazů na dokumenty uvedené v odstavci 1 nebo 2, sloužící jako prostředek pro předpoklad shody s požadavky na výkon nebo funkci, nebo u určitých charakteristik s využitím odkazu na dokumenty uvedené v odstavci 1 nebo 2 a odkazem na požadavky na výkon a funkci podle odstavce 4 pro jiné charakteristiky.

      (6)  Jestliže zadavatel stanoví technické podmínky s využitím odkazu na dokumenty podle odstavce 1 nebo 2, nesmí odmítnout nabídku z důvodu, že nabízené dodávky nebo služby nejsou v souladu s takto stanovenými podmínkami, pokud dodavatel prokáže, že nabízené dodávky či služby splňují rovnocenným způsobem požadavky vymezené takovými technickými podmínkami. Tuto skutečnost dodavatel prokáže ve své nabídce, a to zejména technickou dokumentací výrobce nebo zkušebním protokolem vydaným uznaným orgánem.

      (7)  Jestliže zadavatel stanoví technické podmínky formou požadavků na výkon nebo funkci uvedených v odstavci 4, nesmí odmítnout nabízené zboží, služby nebo stavební práce, které jsou v souladu s dokumenty uvedenými v odstavci 1, pokud tyto dokumenty obsahují stanovené požadavky zadavatele na výkon nebo na funkci. Tuto skutečnost dodavatel prokáže ve své nabídce, a to zejména technickou dokumentací výrobce zboží nebo zkušebním protokolem vydaným uznaným orgánem.

      (8)  Jestliže zadavatel stanoví charakteristiky z hlediska vlivu na životní prostředí formou požadavků na výkon nebo na funkci podle odstavce 4, může použít podrobné specifikace nebo jejich části, jak jsou vymezeny evropskými, národními, nadnárodními nebo jinými systémy pro udělování ekoznaček³⁸), za předpokladu, že tyto specifikace jsou vhodné pro vymezení charakteristik výrobků nebo služeb, které jsou předmětem veřejné zakázky.

      (9)  Zadavatel může uvést, že u výrobků a služeb opatřených ekoznačkou podle odstavce 8 se má za to, že splňují technické podmínky stanovené v zadávací dokumentaci. Zadavatel však musí přijmout jakýkoli jiný vhodný důkaz, zejména technickou dokumentaci výrobce nebo zkušební protokol vydaný uznaným orgánem.

      (10)  Uznanými orgány se rozumí zkušební a kalibrační laboratoře nebo certifikační a inspekční orgány splňující platné evropské normy. Zadavatel je povinen přijmout rovněž zkušební protokoly vydané uznanými orgány jiných členských států Evropské unie.

§ 47

Klasifikace předmětu veřejné zakázky

      Zadavatel je povinen při vymezení předmětu veřejné zakázky v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení použít klasifikaci zboží, služeb a stavebních prací podle referenční klasifikace platné pro veřejné zakázky na základě přímo použitelného předpisu Evropských společenství³⁹).

§ 48

Poskytování zadávací dokumentace dodavatelům

      (1)  Neposkytne-li zadavatel v otevřeném řízení nebo ve zjednodušeném podlimitním řízení neomezený a přímý dálkový přístup k zadávací dokumentaci, předá či zašle zadávací dokumentaci v listinné či elektronické podobě dodavateli v otevřeném řízení do 6 dnů a ve zjednodušeném podlimitním řízení do 2 dnů ode dne doručení písemné žádosti dodavatele.

      (2)  Písemná žádost dodavatele o poskytnutí zadávací dokumentace musí být v otevřeném řízení zadavateli doručena nejpozději 12 dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek a ve zjednodušeném podlimitním řízení nejpozději 5 dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Nabídku může podat rovněž dodavatel, který nepožádal zadavatele o poskytnutí zadávací dokumentace nebo který si zadávací dokumentaci nevyzvedl, pokud byla zadávací dokumentace umístěna na veřejně přístupném elektronickém nástroji.

      (3)  Zadavatel v užším řízení, v jednacím řízení s uveřejněním a v jednacím řízení bez uveřejnění a veřejný zadavatel v soutěžním dialogu

a)

poskytne zadávací dokumentaci jako přílohu výzvy k podání nabídek,

b)

uvede ve výzvě k podání nabídek odkaz na místo přístupu k zadávací dokumentaci, pokud je dálkově přístupná,

c)

předá či zašle zadávací dokumentaci v listinné či elektronické podobě dodavateli do 6 dnů ode dne doručení písemné žádosti dodavatele o její poskytnutí, byla-li žádost doručena nejpozději 8 dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek, nebo

d)

uvede adresu, kde je možno požádat o poskytnutí zadávací dokumentace, pokud je k dispozici u jiné osoby než zadavatele; v takovém případě předá či zašle zadávací dokumentaci v listinné či elektronické podobě dodavateli tato jiná osoba do 6 dnů ode dne doručení žádosti dodavatele o její poskytnutí, byla-li žádost doručena nejpozději 8 dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek.

      (4)  Zadavatel si může v zadávacích podmínkách vyhradit právo požadovat úhradu nákladů souvisejících s poskytnutím zadávací dokumentace. V takovém případě uvede v zadávacích podmínkách výši nákladů na reprodukci zadávací dokumentace, nákladů na balné a poštovné a současně stanoví platební podmínky související s poskytnutím zadávací dokumentace. Zadavatel však nesmí požadovat úhradu těchto nákladů pře-sahující obvyklé náklady.

§ 49

Dodatečné informace k zadávacím podmínkám, prohlídka místa plnění

      (1)  Dodavatel je oprávněn po zadavateli požadovat písemně dodatečné informace k zadávacím podmínkám. Písemná žádost musí být zadavateli doručena nejpozději 12 dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek; jde-li o zadávací řízení, ve kterém jsou lhůty stanoveny podle § 39 odst. 3 písm. a) bodu 3 nebo podle § 41 odst. 5, nejpozději 7 dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek, a jde-li o zadávací řízení, ve kterém jsou lhůty stanoveny podle § 39 odst. 3 písm. b) bodu 2 nebo 3, nejpozději 5 dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek.

      (2)  Zadavatel doručí dodatečné informace k zadávacím podmínkám, případně související dokumenty, nejpozději do 6 dnů ode dne doručení žádosti dodavatele podle odstavce 1, a jde-li o zadávací řízení, ve kterém jsou lhůty stanoveny podle § 39 odst. 3 písm. a) bodu 3, § 39 odst. 3 písm. b) bodu 2 nebo 3 nebo podle § 41 odst. 5, nejpozději do 3 dnů ode dne doručení žádosti podle odstavce 1. Dodatečné informace, včetně přesného znění žádosti, doručí zadavatel současně všem dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí zadávací dokumentace nebo kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta. Zadavatel uveřejní dodatečné informace, včetně přesného znění žádosti, též způsobem, jakým poskytl neomezený a přímý dálkový přístup k zadávací dokumentaci.

      (3)  Zadavatel může poskytnout dodavatelům dodatečné informace k zadávacím podmínkám i bez předchozí žádosti. Odstavec 2 se použije obdobně.

      (4)  Je-li to pro plnění veřejné zakázky či zpracování nabídky nezbytné, umožní zadavatel prohlídku místa plnění v době jím určené v zadávacích podmínkách všem dodavatelům, kteří mají zájem na podání nabídky v otevřeném řízení, nebo všem zájemcům, kteří byli vyzváni k podání nabídky v užším řízení, v jednacím řízení s uveřejněním, ve zjednodušeném podlimitním řízení nebo k účasti v soutěžním dialogu. Prohlídku místa plnění musí zadavatel umožnit nejpozději 12 dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek; jde-li o zadávací řízení, ve kterém jsou lhůty stanoveny podle § 39 odst. 3 písm. a) bodu 3 nebo podle § 41 odst. 5, nejpozději 7 dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek, a jde-li o zadávací řízení, ve kterém jsou lhůty stanoveny podle § 39 odst. 3 písm. b) bodu 2 nebo 3, nejpozději 5 dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek.


HLAVA V

KVALIFIKACE

Díl 1

Požadavky veřejného zadavatele na kvalifikaci

§ 50

Rozsah kvalifikace

      (1)  Kvalifikaci splní dodavatel, který prokáže splnění

a)

základních kvalifikačních předpokladů podle § 53,

b)

profesních kvalifikačních předpokladů podle § 54,

c)

ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů podle § 55 a

d)

technických kvalifikačních předpokladů podle § 56.

      (2)  Požadavky na prokázání splnění kvalifikace stanoví veřejný zadavatel v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení. Podrobná specifikace těchto požadavků může být uvedena v kvalifikační či zadávací dokumentaci. Kvalifikační dokumentaci je veřejný zadavatel povinen zpřístupnit na své internetové adrese nebo jiným vhodným způsobem; ustanovení § 48 se použije přiměřeně.

      (3)  Veřejný zadavatel je povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky.

      (4)  Ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady a technické kvalifikační předpoklady nemohou být předmětem hodnotících
kritérií.

§ 51

Prokazování splnění kvalifikace

      (1)  Veřejný zadavatel je povinen požadovat prokázání splnění kvalifikace dodavatele, nestanoví-li tento zákon jinak.

      (2)  Prokázání splnění kvalifikace podle požadavků veřejného zadavatele stanovených v souladu s tímto zákonem je předpokladem posouzení a hodnocení nabídky uchazeče v otevřeném řízení, hodnocení předběžné nabídky zájemce v dynamickém nákupním systému, vyzvání zájemce k podání nabídky v užším řízení či v jednacím řízení s uveřejněním, účasti zájemce v soutěžním dialogu a předpokladem uzavření smlouvy ve zjednodušeném podlimitním řízení.

      (3)  V jednacím řízení bez uveřejnění se splnění kvalifikace neprokazuje, jde-li o případy uvedené v § 23 odst. 4 písm. b), § 23 odst. 5 písm. c) až e) nebo v § 23 odst. 6. V ostatních případech jednacího řízení bez uveřejnění je veřejný zadavatel prokázání splnění kvalifikace vyzvaného zájemce oprávněn požadovat; v takovém případě je prokázání splnění kvalifikace předpokladem uzavření smlouvy.

      (4)  Pokud není dodavatel schopen prokázat splnění určité části kvalifikace požadované veřejným zadavatelem podle § 50 odst. 1 písm. b) až d) v plném rozsahu, je oprávněn splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prokázat prostřednictvím subdodavatele. Dodavatel je v takovém případě povinen veřejnému zadavateli předložit smlouvu uzavřenou se subdodavatelem, z níž vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace. Dodavatel není oprávněn prostřednictvím subdodavatele prokázat splnění kvalifikace podle § 54 písm. a).

      (5)  Má-li být předmět veřejné zakázky plněn několika dodavateli společně a za tímto účelem podávají či hodlají podat společnou nabídku, je každý z dodavatelů povinen prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 50 odst. 1 písm. a) a profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. a) v plném rozsahu. Splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) až d) musí prokázat všichni dodavatelé společně. V případě prokazování splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prostřednictvím subdodavatele se odstavec 4 použije obdobně.

      (6)  V případě, že má být předmět veřejné zakázky plněn podle odstavce 5 společně několika dodavateli, jsou veřejnému zadavateli povinni předložit současně s doklady prokazujícími splnění kvalifikačních předpokladů smlouvu, ve které je obsažen závazek, že všichni tito dodavatelé budou vůči veřejnému zadavateli a třetím osobám z jakýchkoliv právních vztahů vzniklých v souvislosti s veřejnou zakázkou zavázáni společně a nerozdílně, a to po celou dobu plnění veřejné zakázky i po dobu trvání jiných závazků vyplývajících z veřejné zakázky. Požadavek na závazek podle věty první, aby dodavatelé byli zavázáni společně a nerozdílně, platí, pokud zvláštní právní předpis nebo zadavatel nestanoví jinak. Pokud se v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním či soutěžním dialogu dodavatelé spojují pro účely podání společné nabídky až po prokázání splnění kvalifikace, předloží smlouvu podle tohoto odstavce nejpozději s podáním společné nabídky.

      (7)  Nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu jinak, prokazuje zahraniční dodavatel splnění kvalifikace způsobem podle právního řádu platného v zemi jeho sídla, místa podnikání nebo bydliště, a to v rozsahu požadovaném tímto zákonem a veřejným zadavatelem. Pokud se podle právního řádu platného v zemi sídla, místa podnikání nebo bydliště zahraničního dodavatele určitý doklad nevydává, je zahraniční dodavatel povinen prokázat splnění takové části kvalifikace čestným prohlášením. Není-li povinnost, jejíž splnění má být v rámci kvalifikace prokázáno, v zemi sídla, místa podnikání nebo bydliště zahraničního dodavatele stanovena, učiní o této skutečnosti čestné prohlášení. Doklady prokazující splnění kvalifikace předkládá zahraniční dodavatel v původním jazyce s připojením jejich úředně ověřeného překladu do českého jazyka, pokud zadavatel v zadávacích podmínkách nebo me-zinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak; to platí i v případě, prokazuje-li splnění kvalifikace doklady v jiném než českém jazyce dodavatel se sídlem, místem podnikání nebo místem trvalého pobytu na území České republiky.

      (8)  Splnění kvalifikačních předpokladů lze prokázat i pomocí elektronických prostředků podle § 149, pokud je to vzhledem k povaze příslušných kvalifikačních předpokladů možné.

§ 52

Doba prokazování splnění kvalifikace

      (1)  V otevřeném řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení je dodavatel povinen prokázat splnění kvalifikace ve lhůtě pro podání nabídek. V případě otevřeného řízení se zavedením dynamického nákupního systému je dodavatel povinen prokázat splnění kvalifikace nejpozději s podáním předběžné nabídky.

      (2)  V užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním a soutěžním dialogu je dodavatel povinen prokázat splnění kvalifikace ve lhůtě pro podání žádosti o účast.

      (3)  V jednacím řízení bez uveřejnění je dodavatel povinen prokázat splnění kvalifikace ve lhůtě stanovené veřejným zadavatelem ve výzvě k jednání, nejpozději však do uzavření
smlouvy.

§ 53

Základní kvalifikační předpoklady

      (1)  Základní kvalifikační předpoklady splňuje dodavatel,

a)

který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný ve prospěch zločinného spolčení, trestný čin účasti na zločinném spolčení, legalizace výnosů z trestné činnosti, podílnictví, přijímání úplatku, podplácení, nepřímého úplatkářství, podvodu, úvěrového podvodu, včetně případů, kdy jde o přípravu nebo pokus nebo účastenství na takovém trestném činu, nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu; jde-li o právnickou osobu, musí tento předpoklad splňovat statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem dodavatele či členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; podává-li nabídku či žádost o účast zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tento základní kvalifikační předpoklad musí dodavatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště,

b)

který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání dodavatele podle zvláštních právních předpisů nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu; jde-li o právnickou osobu, musí tuto podmínku splňovat statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem dodavatele či členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; podává-li nabídku či žádost o účast zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tento základní kvalifikační předpoklad musí dodavatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště,

c)

který nenaplnil skutkovou podstatu jednání nekalé soutěže formou podplácení podle zvláštního právního předpisu⁴⁰),

d)

na jehož majetek není prohlášen konkurs nebo návrh na prohlášení konkursu nebyl zamítnut pro nedostatek majetku dodavatele nebo vůči němuž není povoleno vyrovnání nebo zavedena nucená správa podle zvláštních právních předpisů⁴¹),

e)

který není v likvidaci,

f)

který nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele,

g)

který nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele,

h)

který nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele, a

i)

který nebyl v posledních 3 letech pravomocně disciplinárně potrestán či mu nebylo pravomocně uloženo kárné opatření podle zvláštních právních předpisů, je-li podle § 54 písm. d) požadováno prokázání odborné způsobilosti podle zvláštních právních předpisů; pokud dodavatel vykonává tuto činnost prostřednictvím odpovědného zástupce nebo jiné osoby odpovídající za činnost dodavatele, vztahuje se tento předpoklad na tyto osoby.

      (2)  Dodavatel prokazuje splnění základních kvalifikačních předpokladů podle odstavce 1 předložením

a)

výpisu z evidence Rejstříku trestů [odstavec 1 písm. a) a b)],

b)

potvrzení příslušného finančního úřadu a ve vztahu ke spotřební dani čestného prohlášení [odstavec 1 písm. f)],

c)

potvrzení příslušného orgánu či instituce [odstavec 1 písm. h)],

d)

čestného prohlášení [odstavec 1 písm. c) až e) a g) a i)].

§ 54

Profesní kvalifikační předpoklady

      Splnění profesních kvalifikačních předpokladů prokáže dodavatel, který předloží

a)

výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence⁴²), pokud je v ní zapsán,

b)

doklad o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění či licenci,

c)

doklad vydaný profesní samosprávnou komorou či jinou profesní organizací prokazující jeho členství v této komoře či jiné organizaci, je-li takové členství nezbytné pro plnění veřejné zakázky na služby podle zvláštních právních předpisů⁴³), a

d)

doklad osvědčující odbornou způsobilost dodavatele nebo osoby, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje, je-li pro plnění veřejné zakázky nezbytná podle zvláštních právních předpisů⁴⁴).

§ 55

Ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady

      (1)  K prokázání splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů dodavatele může veřejný zadavatel požadovat předložení jednoho či více z těchto dokladů:

a)

pojistnou smlouvu, jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě,

b)

poslední zpracovanou rozvahu podle zvláštních právních předpisů⁴⁵) nebo určitou část takové rozvahy, nebo

c)

údaj o celkovém obratu dodavatele zjištěný podle zvláštních právních předpisů⁴⁶), popřípadě obrat dosažený dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky, a to nejvýše za poslední 3 účetní období; jestliže dodavatel vznikl později nebo prokazatelně zahájil činnost vztahující se k předmětu veřejné zakázky později, postačí, předloží-li údaje o svém obratu za všechna účetní období od svého vzniku nebo od zahájení příslušné činnosti.

      (2)  Veřejný zadavatel je oprávněn požadovat vedle dokladů podle odstavce 1 rovněž jiné doklady prokazující splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů dodavatele.

      (3)  Ve vztahu k ekonomickým a finančním kvalifikačním předpokladům je veřejný zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení

a)

stanovit rozsah požadovaných informací a dokladů,

b)

uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů a

c)

vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky.

      (4)  Pokud není dodavatel z objektivních důvodů schopen prokázat splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů způsobem stanoveným podle odstavce 3, je oprávněn je prokázat i jinými rovnocennými doklady, pokud je veřejný zadavatel z objektivních důvodů neodmítne.

§ 56

Technické kvalifikační předpoklady

      (1)  K prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na dodávky může veřejný zadavatel požadovat

a)

seznam významných dodávek realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu a doby plnění; přílohou tohoto seznamu musí být

      1.  osvědčení vydané či podepsané veřejným zadavatelem, pokud bylo zboží dodáno veřejnému zadavateli,

      2.  osvědčení vydané jinou osobou, pokud bylo zboží dodáno jiné osobě než veřejnému zadavateli, nebo

      3.  čestné prohlášení dodavatele, pokud bylo zboží dodáno jiné osobě než veřejnému zadavateli a není-li současně možné osvědčení podle bo-du 2 od této osoby získat z důvodů spočívajících na její straně,

b)

seznam techniků či technických útvarů, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména techniků či technických útvarů zajišťujících kontrolu jakosti, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli,

c)

popis technického vybavení a opatření používaných dodavatelem k zajištění jakosti a popis zařízení či vybavení dodavatele určeného k provádění výzkumu; veřejný zadavatel je oprávněn požadovat rovněž předložení certifikátu podle odstavce 4,

d)

provedení kontroly výrobní kapacity veřejným zadavatelem nebo jinou osobou jeho jménem, a je-li to nutné, také provedení kontroly opatření týkajících se zabezpečení jakosti a výzkumu, a to za předpokladu, že zboží, které má být dodáno, je složité nebo je požadováno pro zcela zvláštní účely,

e)

vzorky, popisy nebo fotografie zboží určeného k dodání, nebo

f)

doklad prokazující shodu požadovaného výrobku vydaný příslušným orgánem⁴⁷).

      (2)  K prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby může veřejný zadavatel požadovat

a)

seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu a doby poskytnutí; přílohou tohoto seznamu musí být

      1.  osvědčení vydané veřejným zadavatelem, pokud byly služby poskytovány veřejnému zadavateli, nebo

      2.  osvědčení vydané jinou osobou, pokud byly služby poskytovány jiné osobě než veřejnému zadavateli, nebo

      3.  čestné prohlášení dodavatele, pokud byly služby poskytovány jiné osobě než veřejnému zadavateli a není-li současně možné osvědčení podle bodu 2 od této osoby získat z důvodů spočívajících na její straně,

b)

seznam techniků či technických útvarů, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména techniků či technických útvarů zajišťujících kontrolu jakosti, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli,

c)

popis technického vybavení a opatření používaných dodavatelem k zajištění jakosti a popis zařízení či vybavení dodavatele určeného k provádění výzkumu; veřejný zadavatel je oprávněn požadovat rovněž předložení certifikátu podle odstavce 4,

d)

provedení kontroly technické kapacity veřejným zadavatelem nebo jinou osobou jeho jménem, a je- -li to nutné, také provedení kontroly opatření týkajících se zabezpečení jakosti a výzkumu, a to vše za předpokladu, že služby, které mají být poskytnuty, jsou složité nebo jsou požadovány pro zcela zvláštní účely,

e)

osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců⁴⁸) dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za poskytování příslušných služeb,

f)

opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky; veřejný zadavatel je oprávněn požadovat rovněž předložení certifikátu podle odstavce 5,

g)

přehled průměrného ročního počtu zaměstnanců dodavatele či jiných osob podílejících se na plnění zakázek podobného charakteru a počtu vedoucích zaměstnanců⁴⁸) dodavatele nebo osob v obdobném postavení za poslední 3 roky, nebo

h)

přehled nástrojů či pomůcek, provozních a technických zařízení, které bude mít dodavatel při plnění veřejné zakázky k dispozici.

      (3)  K prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na stavební práce může veřejný zadavatel požadovat

a)

seznam stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací; tato osvědčení musí zahrnovat cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a musí obsahovat údaj o tom, zda byly tyto stavební práce provedeny řádně a odborně,

b)

seznam techniků či technických útvarů, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména techniků či technických útvarů zajišťujících kontrolu jakosti, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli,

c)

osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců⁴⁸) dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za vedení realizace příslušných stavebních prací⁴⁹),

d)

opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky; veřejný zadavatel je oprávněn požadovat rovněž předložení certifikátu podle odstavce 5,

e)

přehled průměrného ročního počtu zaměstnanců dodavatele či jiných osob podílejících se na plnění zakázek podobného charakteru a počtu vedoucích zaměstnanců⁴⁸) dodavatele nebo osob v obdobném postavení za poslední 3 roky, nebo

f)

přehled nástrojů či pomůcek, provozních a technických zařízení, které bude mít dodavatel při plnění veřejné zakázky k dispozici.

      (4)  Je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, může veřejný zadavatel v rámci prokázání technických kvalifikačních předpokladů požadovat předložení certifikátu systému řízení jakosti vydaného podle českých technických norem⁵⁰) akreditovanou osobou⁵¹). Veřejný zadavatel uzná rovnocenné doklady vydané v členském státě Evropské unie. Veřejný zadavatel uzná rovněž jiné doklady o rovnocenných opatřeních k zajištění jakosti.

      (5)  Je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, může veřejný zadavatel v rámci prokázání technických kvalifikačních předpokladů podle odstavce 2 písm. f) nebo podle odstavce 3 písm. d) požadovat předložení dokladu o registraci v systému řízení a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS)⁵²) nebo certifikátu řízení z hlediska ochrany životního prostředí vydaného podle českých technických norem⁵³) akreditovanou osobou⁵¹). Veřejný zadavatel uzná rovnocenné doklady vydané v členském státě Evropské unie. Veřejný zadavatel uzná rovněž jiné doklady o rovnocenných opatřeních k zajištění řízení z hlediska ochrany životního prostředí.

      (6)  Veřejný zadavatel je oprávněn požadovat prokázání splnění jednoho či více technických kvalifikačních předpokladů uvedených v odstavcích 1 až 5. Spočívá-li veřejná zakázka v plnění odpovídajícím více druhům veřejných zakázek podle § 8 až 10, je veřejný zadavatel oprávněn požadovat prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů uvedených v odstavcích 1 až 5 v přiměřeném rozsahu pro každý druh zvlášť.

      (7)  Ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům je veřejný zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení

a)

stanovit rozsah požadovaných informací a dokladů,

b)

uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů a

c)

vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.

      (8)  Pokud není dodavatel z objektivních důvodů schopen prokázat splnění technických předpokladů způsoby stanovenými podle odstavce 7, je oprávněn je prokázat i jinými rovnocennými doklady, pokud je veřejný zadavatel z objektivních důvodů neodmítne. Pokud je seznam opatření v oblasti řízení z hlediska životního prostředí podle odstavce 2 písm. f) nebo podle odstavce 3 písm. d) svým rozsahem shodný s opatřeními, které je třeba splnit pro vydání certifikátu podle odstavce 5, je veřejný zadavatel povinen tuto formu prokázání technických kvalifikačních předpokladů podle odstavce 5 uznat.

      (9)  V případě, že prokázání splnění požadovaných technických kvalifikačních předpokladů nespočívá v předložení dokladu, je veřejný zadavatel povinen poskytnout dodavateli příslušnou součinnost a možnost prokázání této části technických kvalifikačních předpokladů před uplynutím lhůty pro prokázání kvalifikace. Veřejný zadavatel je povinen doručit dodavateli písemné potvrzení o úspěšném prokázání splnění příslušného technického kvalifikačního předpokladu, které slouží jako doklad pro prokázání splnění kvalifikace v příslušném rozsahu.

§ 57

Pravost a stáří dokladů

      (1)  Nestanoví-li veřejný zadavatel v zadávacích podmínkách jinak, předkládá dodavatel doklady prokazující splnění kvalifikace v originále či v úředně ověřené kopii.

      (2)  Doklady prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů a výpis z obchodního rejstříku nesmějí být k poslednímu dni, ke kterému má být prokázáno splnění kvalifikace, starší 90 kalendářních dnů.

§ 58

Změny v kvalifikaci

      (1)  Dojde-li do doby rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky k jakékoliv změně v kvalifikaci dodavatele, která by jinak znamenala nesplnění kvalifikace podle § 60, je dodavatel povinen nejpozději do 7 dnů tuto skutečnost veřejnému zadavateli písemně oznámit a současně předložit potřebné dokumenty prokazující splnění kvalifikace v plném rozsahu.

      (2)  Povinnost podle odstavce 1 se vztahuje obdobně na uchazeče, se kterým je v souladu s rozhodnutím veřejného zadavatele podle § 81 možné uzavřít smlouvu, a to až do doby uzavření smlouvy. V takovém případě musí uchazeč, s nímž veřejný zadavatel uzavírá smlouvu, předložit potřebné dokumenty prokazující splnění kvalifikace v plném rozsahu nejpozději při uzavření smlouvy.

§ 59

Posouzení kvalifikace

      (1)  Veřejný zadavatel posoudí prokázání splnění kvalifikace dodavatele z hlediska požadavků stanovených v souladu s tímto zákonem (dále jen ,,posouzení kvalifikace").

      (2)  Pro účely posouzení kvalifikace může veřejný zadavatel ustanovit zvláštní komisi. Ustanovení § 75 odst. 6 se na členy zvláštní komise použije obdobně.

      (3)  V otevřeném řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení může kvalifikaci posoudit hodnotící komise, stanoví-li tak veřejný zadavatel.

      (4)  Veřejný zadavatel může požadovat po dodavateli, aby písemně objasnil předložené informace či doklady nebo předložil další dodatečné informace či doklady prokazující splnění kvalifikace, s výjimkou případů, kdy splnění příslušné části kvalifikace nebylo dodavatelem prokázáno vůbec. Dodavatel je povinen splnit tuto povinnost v přiměřené lhůtě stanovené veřejným zadavatelem.

§ 60

Nesplnění kvalifikace

      (1)  Dodavatel, který nesplní kvalifikaci v požadovaném rozsahu nebo nesplní povinnost stanovenou v § 58, musí být veřejným zadavatelem vyloučen z účasti v zadávacím řízení.

      (2)  Veřejný zadavatel bezodkladně písemně oznámí dodavateli své rozhodnutí o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení s uvedením důvodu.

§ 61

Omezení počtu zájemců v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním a soutěžním dialogu

      (1)  Omezil-li veřejný zadavatel počet zájemců pro účast v užším řízení, v jednacím řízení s uveřejněním nebo v soutěžním dialogu, provede výběr ze zájemců, kteří řádně prokázali splnění požadované kvalifikace, a to podle objektivních kritérií podle odstav-ce 2 nebo 4 uvedených v oznámení o zahájení zadávacího řízení. Podrobná specifikace objektivních kritérií může být uvedena v kvalifikační dokumentaci.

      (2)  Objektivní kritéria pro výběr podle odstavce 1 musí

a)

být stanovena s ohledem na povahu, rozsah a složitost předmětu plnění veřejné zakázky,

b)

být v souladu se zásadami uvedenými v § 6 a

c)

odpovídat některému nebo některým z ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů nebo technických kvalifikačních předpokladů pro plnění veřejné zakázky, jejichž prokázání veřejný zadavatel požadoval.

      (3)  Výběr podle objektivních kritérií podle odstavce 2 provede veřejný zadavatel tak, že stanoví pořadí zájemců, kteří prokázali splnění kvalifikace, podle míry naplnění úrovně příslušného kritéria a následně vybere ty zájemce, kteří nejlépe splnili příslušné kritérium. Pokud zájemci prokázali splnění kvalifikace zcela shodně či pokud nelze stanovit objektivně pořadí kvalifikovaných zájemců podle tohoto odstavce, provede veřejný zadavatel náhodný výběr losem.

      (4)  Objektivním kritériem pro omezení počtu zájemců podle odstavce 1 může být rovněž náhodný výběr provedený losem, popřípadě kombinace objektivních kritérií podle odstavce 2 a náhodného výběru losem. Losování provede veřejný zadavatel v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Účastnit se losování mají právo zájemci, kterých se výběr losem týká. O termínu losování je zadavatel písemně vyrozumí nejméně 5 dnů před losováním.

      (5)  Počet zájemců vybraných podle odstavců 3 a 4 musí odpovídat počtu, který uvedl veřejný zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení.

      (6)  Veřejný zadavatel bezodkladně po provedení výběru podle odstavců 3 až 5 vyloučí z účasti v zadávacím řízení všechny zájemce, kteří nebyli vybráni. Vyloučení zájemce včetně důvodů veřejný zadavatel zájemci bezodkladně písemně oznámí.

      (7)  Veřejný zadavatel je povinen o postupu při omezení počtu zájemců pořídit protokol, ze kterého bude patrný způsob a výsledek omezení počtu zájemců. Zájemci jsou oprávněni do tohoto protokolu nahlížet.

§ 62

Kvalifikace u podlimitní veřejné zakázky

      (1)  Zadává-li veřejný zadavatel podlimitní veřejnou zakázku, je povinen požadovat prokázání splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů dodavatele. Požaduje-li veřejný zadavatel rovněž prokázání splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů nebo technických kvalifikačních předpokladů, použije se § 55 a 56 obdobně.

      (2)  Splnění základních kvalifikačních předpokladů se u podlimitní veřejné zakázky prokazuje předložením čestného prohlášení. Z obsahu čestného prohlášení musí být zřejmé, že dodavatel splňuje příslušné základní kvalifikační předpoklady požadované veřejným zadavatelem. Veřejný zadavatel může v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení stanovit povinnost dodavatele prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů doklady uvedenými v § 53 odst. 2, popřípadě povinnost prokázat těmito doklady splnění některých základních kvalifikačních předpokladů.

Díl 2
Požadavky sektorového zadavatele na kvalifikaci

§ 63

Rozsah kvalifikace

      (1)  Sektorový zadavatel je oprávněn stanovit jakékoliv objektivní požadavky, které umožňují objektivní posouzení kvalifikace dodavatele.

      (2)  Požaduje-li sektorový zadavatel prokázání splnění požadavků na kvalifikaci odpovídajících některému kvalifikačnímu předpokladu podle § 53 odst. 1, je povinen požadovat k prokázání splnění těchto požadavků doklady podle § 53 odst. 2.

      (3)  Zadává-li veřejnou zakázku veřejný zadavatel v souvislosti s výkonem relevantní činnosti, je povinen v zadávacím řízení požadovat prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. a) a c).

      (4)  Sektorový zadavatel vymezí rozsah informací a dokladů v rámci požadované kvalifikace s ohledem na druh, rozsah a složitost předmětu veřejné zakázky. Požadavky na kvalifikaci uvede sektorový zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení, ve výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, popřípadě ve výzvě k potvrzení zájmu o účast.

      (5)  Je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, může sektorový zadavatel u veřejné zakázky na služby či veřejné zakázky na stavební práce v rámci prokázání technické způsobilosti požadovat předložení dokladu o registraci v systému řízení a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS)⁵²) nebo certifikátu řízení z hlediska ochrany životního prostředí vydaného podle českých technických norem⁵³) akreditovanou osobou⁵¹). Sektorový zadavatel uzná rovnocenné doklady vydané v členském státě Evropské unie. Sektorový zadavatel uzná rovněž jiné doklady o rovnocenných opatřeních k zajištění řízení z hlediska ochrany životního prostředí.

      (6)  Je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, může sektorový zadavatel v rámci prokázání technické způsobilosti požadovat předložení certifikátu systému řízení jakosti vydaného podle českých technických norem⁵⁰) akreditovanou osobou⁵¹). Sektorový zadavatel uzná rovnocenné doklady vydané v členském státě Evropské unie. Sektorový zadavatel uzná rovněž jiné doklady o rovnocenných opatřeních k zajištění jakosti.

      (7)  Údaje týkající se ekonomické, finanční nebo technické způsobilosti dodavatele nemohou být předmětem hodnotících kritérií, nejde-li o veřejnou zakázku na služby, jejímž převažujícím předmětem je poskytování finančních, poradenských či konzultačních služeb.

      (8)  Ustanovení § 50 odst. 2 věty druhé a třetí a § 50 odst. 3 platí pro sektorového zadavatele obdobně.

§ 64

Prokazování splnění kvalifikace

      (1)  Sektorový zadavatel je povinen požadovat prokázání splnění kvalifikace dodavatele v užším řízení a v jednacím řízení s uveřejněním. Prokázání splnění kvalifikace dodavatele v rozsahu stanoveném sektorovým zadavatelem je předpokladem vyzvání zájemce k podání nabídky v užším řízení či v jednacím řízení s uveřejněním.

      (2)  Sektorový zadavatel je oprávněn požadovat prokázání splnění kvalifikace dodavatele v otevřeném řízení a v jednacím řízení bez uveřejnění; tím není dotčeno ustanovení § 63 odst. 3. Prokázání splnění kvalifikace v rozsahu stanoveném sektorovým zadavatelem je v takovém případě v otevřeném řízení předpokladem posouzení a hodnocení nabídky uchazeče a v jednacím řízení bez uveřejnění předpokladem uzavření smlouvy.

      (3)  V jednacím řízení bez uveřejnění se splnění kvalifikace vyzvaného zájemce neprokazuje, jde-li o případy uvedené v § 23 odst. 4 písm. b), § 23 odst. 5 písm. c) až e), § 23 odst. 6 nebo § 23 odst. 8 písm. b).

      (4)  Pokud není dodavatel schopen z objektivních důvodů prokázat splnění části kvalifikace týkající se požadavků na ekonomickou, finanční nebo technickou způsobilost v plném rozsahu, je oprávněn tuto způsobilost prokázat i jinými rovnocennými doklady, pokud je sektorový zadavatel z objektivních důvodů neodmítne.

      (5)  Pokud dodavatel není schopen v plném rozsahu prokázat splnění kvalifikace požadované sektorovým zadavatelem týkající se požadavků na ekonomickou, finanční nebo technickou způsobilost, popřípadě týkající se oprávnění k podnikání, členství v profesní samosprávné komoře či jiné profesní organizaci nebo odborné způsobilosti, je oprávněn splnění této kvalifikace v chybějícím rozsahu prokázat prostřednictvím subdodavatele. Dodavatel není oprávněn prostřednictvím subdodavatele prokázat splnění kvalifikace odpovídající § 54 písm. a). Ustanovení § 51 odst. 4 věty druhé a třetí platí obdobně.

      (6)  Má-li být předmět veřejné zakázky plněn několika dodavateli společně a za tímto účelem podávají či hodlají podat společnou nabídku, je každý z dodavatelů povinen prokázat splnění kvalifikace v plném rozsahu; to se netýká ekonomické, finanční nebo technické způsobilosti nebo oprávnění k podnikání, členství v profesní samosprávné komoře či jiné profesní organizaci nebo odborné způsobilosti, v rámci kterých postačuje, aby splnění této kvalifikace prokázali všichni dodavatelé společně. Možnost prokázat splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prostřednictvím subdodavatele podle odstavce 5 se použije obdobně.

      (7)  Ustanovení § 51 odst. 6, 7 a 8 a § 58 až 60 platí pro sektorového zadavatele obdobně.

§ 65

Doba prokazování splnění kvalifikace

      (1)  V otevřeném řízení je dodavatel povinen prokázat splnění kvalifikace ve lhůtě pro podání nabídek. V případě otevřeného řízení se zavedením dynamického nákupního systému je dodavatel povinen prokázat splnění kvalifikace nejpozději s podáním předběžné nabídky.

      (2)  V užším řízení a jednacím řízení s uveřejněním je dodavatel povinen prokázat splnění kvalifikace ve lhůtě pro podání žádosti o účast, popřípadě ve lhůtě pro potvrzení zájmu o účast.

      (3)  V jednacím řízení bez uveřejnění je dodavatel povinen prokázat splnění kvalifikace ve lhůtě stanovené sektorovým zadavatelem ve výzvě k jednání, nejpozději však do uzavření smlouvy.

§ 66

Omezení počtu zájemců v užším řízení a jednacím řízení s uveřejněním

      (1)  Omezil-li sektorový zadavatel počet zájemců pro účast v užším řízení nebo v jednacím řízení s uveřejněním, provede výběr ze zájemců, kteří prokázali splnění požadované kvalifikace, a to podle jednoho či více objektivních kritérií podle odstavce 2 nebo 4 uvedených v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k potvrzení zájmu o účast. Podrobná specifikace objektivních kritérií může být uvedena v kvalifikační dokumentaci.

      (2)  Objektivní kritéria pro výběr podle odstavce 1 musí

a)

být stanovena s ohledem na povahu, rozsah a složitost předmětu plnění veřejné zakázky,

b)

být v souladu se zásadami uvedenými v § 6 a

c)

odpovídat některému nebo některým z požadavků na kvalifikaci týkajících se finanční, ekonomické nebo technické způsobilosti, jejichž prokázání sektorový zadavatel požadoval.

      (3)  Výběr podle objektivních kritérií podle odstavce 2 provede sektorový zadavatel tak, že stanoví pořadí zájemců, kteří prokázali splnění kvalifikace, podle míry naplnění úrovně příslušného kritéria a následně vybere ty zájemce, kteří nejlépe splnili příslušné kritérium. Pokud zájemci prokázali splnění kvalifikace zcela shodně či pokud nelze stanovit objektivně pořadí kvalifikovaných zájemců podle tohoto odstavce, provede sektorový zadavatel náhodný výběr losem.

      (4)  Objektivním kritériem pro omezení počtu zájemců podle odstavce 1 může být rovněž náhodný výběr provedený losem, popřípadě kombinace objektivních kritérií podle odstavce 2 a náhodného výběru losem. Losování provede sektorový zadavatel v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Účastnit se losování mají právo zájemci, kterých se výběr losem týká. O termínu losování je zadavatel písemně vyrozumí nejméně 5 dnů před losováním.

      (5)  Počet zájemců vybraných podle odstavců 3 a 4 musí odpovídat počtu, který uvedl sektorový zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k potvrzení zájmu o účast.

      (6)  Ustanovení § 61 odst. 6 a 7 platí pro sektorového zadavatele obdobně.

§ 67

Jistota

      (1)  Zadavatel může u veřejné zakázky v oznámení otevřeného řízení, užšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním nebo soutěžního dialogu požadovat, aby uchazeči k zajištění plnění svých povinností vyplývajících z účasti v zadávacím řízení poskytli jistotu. Jis-totu nelze požadovat při zavedení dynamického nákupního systému. Výši jistoty stanoví zadavatel v absolutní částce ve výši do 2 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Jistotu poskytne uchazeč formou složení peněžní částky na účet zadavatele (dále jen ,,peněžní jistota"), nebo formou bankovní záruky.

      (2)  Peněžní jistotu uvolní zadavatel uchazeči,

a)

jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější nebo s nímž bylo možno uzavřít smlouvu podle § 82 odst. 3, do 7 dnů po uzavření smlouvy,

b)

jehož nabídka nebyla vybrána jako nejvhodnější a nebylo s ním možno uzavřít smlouvu podle § 82 odst. 3, do 7 dnů po doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky podle § 81 odst. 2,

c)

který byl ze zadávacího řízení vyloučen, bezodkladně po vyloučení.

      (3)  Peněžní jistotu je zadavatel povinen uvolnit včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem.

      (4)  Podal-li uchazeč námitky a zadavatel těmto námitkám vyhověl, je uchazeč povinen opětovně složit peněžní jistotu, která byla zadavatelem uvolněna, do 7 dnů od doručení rozhodnutí zadavatele podle § 111 odst. 1. Nesplní-li uchazeč tuto povinnost, může být zadavatelem ze zadávacího řízení vyloučen. Podal-li uchazeč návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, musí opětovně složit peněžní jistotu, která byla zadavatelem uvolněna, a k návrhu připojit doklad o složení této jistoty.

      (5)  Má-li být jistota poskytnuta formou bankovní záruky, je uchazeč povinen zajistit její platnost po celou dobu zadávací lhůty podle § 43.


      (6)  Poskytnutá jistota včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem připadá zadavateli v případech, kdy uchazeč v rozporu s tímto zákonem nebo zadávacími podmínkami zrušil nebo změnil nabídku nebo odmítl- -li uzavřít smlouvu podle § 82 odst. 2 a 3. Poskytnutá jistota včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem může připadnout zadavateli na základě jeho rozhodnutí rovněž, pokud uchazeč nesplnil povinnost poskytnout zadavateli řádnou součinnost k uzavření smlouvy podle § 82 odst. 3. Rozhodnutí musí zadavatel řádně odůvodnit a bezodkladně doručit příslušnému uchazeči.


HLAVA VI

NABÍDKA

§ 68

Obsah nabídek

      (1)  Předpokladem zadání veřejné zakázky dodavateli je podání nabídky, nestanoví-li tento zákon jinak.

      (2)  V nabídce musí být uvedeny identifikační údaje uchazeče. Nabídka obsahuje návrh smlouvy podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče a prohlášení podepsané osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče, z něhož vyplývá, že je uchazeč vázán celým obsahem nabídky po celou dobu běhu zadávací lhůty. Součástí nabídky jsou rovněž další dokumenty požadované tímto zákonem či zadavatelem. V otevřeném řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení jsou součástí nabídky rovněž doklady a informace prokazující splnění kvalifikace, nestanoví- -li zadavatel jinak; ustanovení § 64 odst. 2 věty první tím není dotčeno.

      (3)  Předběžná nabídka v dynamickém nákupním systému obsahuje údaje rozhodné pro posouzení, zda dodavatel splňuje podmínky pro zařazení do tohoto dynamického nákupního systému.

§ 69

Podání nabídky

      (1)  Dodavatel může podat pouze jednu nabídku. Nabídka obsahující varianty podle § 70 se považuje za jednu nabídku.

      (2)  Dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení, nesmí být současně subdodavatelem jiného dodavatele v tomtéž zadávacím řízení. Dodavatel, který nepodal nabídku v zadávacím řízení, však může být subdodavatelem více uchazečů v tomtéž zadávacím řízení.

      (3)  Pokud dodavatel podá více nabídek samostatně nebo společně s dalšími dodavateli, nebo podá nabídku a současně je subdodavatelem jiného dodavatele v tomtéž zadávacím řízení, zadavatel všechny nabídky podané takovým dodavatelem samostatně či společně s jinými dodavateli vyřadí.

      (4)  Společnou nabídkou se rozumí nabídka, kterou podalo za podmínek stanovených v § 51 odst. 6 více dodavatelů společně. V takovém případě se dodavatelé podávající společnou nabídku považují za jednoho uchazeče.

      (5)  Nabídky se podávají písemně. Uchazeč po-dává nabídku ve lhůtě pro podání nabídek. Nabídka v listinné podobě musí být podána v řádně uzavřené obálce označené názvem veřejné zakázky, na které musí být uvedena adresa, na niž je možné zaslat oznámení podle § 71 odst. 6. Nabídky podané elektronickými prostředky musí být podány v souladu s požadavky stanovenými v § 149.

      (6)  Zadavatel eviduje podané nabídky s uvedením pořadového čísla, data a času jejich doručení. Pro účely stanovení pořadových čísel podaných nabídek přiřazuje zadavatel podaným nabídkám evidenční čísla v samostatných číselných řadách pro nabídky podané v listinné podobě a nabídky podané elektronickými prostředky. Pořadová čísla všech podaných nabídek stanoví zadavatel tak, že číselná řada nabídek poda-ných elektronickými prostředky se předřadí číselné řadě nabídek podaných v listinné podobě.

§ 70

Varianty nabídky

      (1)  Varianty nabídky jsou přípustné, je-li veřejná zakázka zadávána na základě základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky a pokud zadavatel varianty předem připustil v zadávacích podmínkách.

      (2)  Pokud jsou varianty nabídky přípustné, uvede zadavatel v zadávací dokumentaci požadavky na varianty, případně společně se zvláštními požadavky na zpracování nabídky.

      (3)  Varianta nabídky nesmí být při posouzení nabídek vyřazena proto, že by v případě veřejné zakázky na dodávky došlo ke změně na veřejnou zakázku na služby nebo že by v případě veřejné zakázky na služby došlo ke změně na veřejnou zakázku na dodávky.


HLAVA VII

Díl 1

Otevírání obálek s nabídkami

§ 71

Otevírání obálek

      (1)  Pro otevírání obálek s nabídkami (dále jen ,,obálka") ustanoví veřejný zadavatel nejméně tříčlennou komisi. Sektorový zadavatel a veřejný zadavatel, který zadává veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy, nejsou povinni ustanovit komisi pro otevírání obálek a veškerá práva a povinnosti související s otevíráním obálek plní zadavatel.

      (2)  Členové komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti se svou účastí v komisi.

      (3)  Stanoví-li tak veřejný zadavatel, plní funkci komise pro otevírání obálek s nabídkami hodnotící komise.

      (4)  Zadavatel ani komise nesmí otevřít obálku před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Obálky musí být otevřeny v termínu stanoveném zadavatelem, nejpozději však do 30 dnů po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

      (5)  Pokud informace o termínu otevírání obálek nebyla součástí zadávacích podmínek, zadavatel vyrozumí písemně uchazeče o termínu otevírání obálek nejméně 5 pracovních dnů před otevíráním obálek.

      (6)  Nabídky podané po uplynutí lhůty pro podání nabídek komise neotevírá. Zadavatel bezodkladně vyrozumí uchazeče o tom, že jeho nabídka byla po-dána po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

      (7)  Otevírání obálek se mají právo účastnit uchazeči, jejichž nabídky byly zadavateli doručeny ve lhůtě pro podání nabídek, a další osoby, o nichž tak stanoví zadavatel. Zadavatel může po přítomných uchazečích požadovat, aby svou účast při otevírání obálek stvrdili podpisem v listině přítomných uchazečů.

      (8)  Komise otevírá obálky postupně podle pořadového čísla a kontroluje úplnost nabídky, tedy zda

a)

je nabídka zpracována v požadovaném jazyku,

b)

jsou návrh smlouvy a prohlášení uchazeče podle § 68 odst. 2 podepsány osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče a

c)

nabídka obsahuje všechny součásti požadované zákonem či zadavatelem v zadávacích podmínkách.

      (9)  Po provedení kontroly úplnosti každé nabídky podle odstavce 8 sdělí komise přítomným uchazečům identifikační údaje uchazeče a informaci o tom, zda nabídka splňuje požadavky podle odstavce 8.

      (10)  Jestliže komise zjistí, že nabídka není úplná, nabídku vyřadí. Zadavatel bezodkladně vyloučí uchazeče, jehož nabídka byla komisí vyřazena, z účasti v zadávacím řízení. Vyloučení uchazeče včetně důvodů zadavatel bezodkladně písemně oznámí uchazeči.

      (11)  Je-li veřejná zakázka rozdělena na části podle § 98, použijí se odstavce 8 až 10 obdobně na jednotlivé části veřejné
zakázky.
§ 72

Otevírání nabídek podaných elektronickými prostředky

      (1)  Otevřením nabídky podané elektronickými prostředky se rozumí zpřístupnění jejího obsahu komisi. Nabídky podané elektronickými prostředky otevře komise v době od uplynutí lhůty pro podání nabídek do termínu otevírání obálek podle § 71 odst. 4.

      (2)  Při zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému podle § 95 provede otevírání nabídek zadavatel a komisi pro otevírání obálek neustanovuje.

      (3)  Jsou-li zadavateli ve lhůtě pro podání nabídek doručeny jak obálky s nabídkami v listinné podobě, tak i nabídky podané elektronickými prostředky, sdělí komise na začátku otevírání obálek přítomným účastníkům údaje podle § 71 odst. 8 o nabídkách podaných elektronickými prostředky a poté pokračuje otevíráním obálek podaných v listinné podobě.

      (4)  Jsou-li zadavateli ve lhůtě pro podání nabídek doručeny pouze nabídky podané elektronickými prostředky, otevírání obálek podle § 71 odst. 7 se nemusí konat. O této skutečnosti zadavatel uchazeče bezodkladně vyrozumí.

      (5)  Komise kontroluje v rámci otevírání nabídek podaných elektronickými prostředky kromě náležitostí uvedených v § 71 odst. 8 též, zda je nabídka autentická a zda s datovou zprávou obsahující nabídku nebylo před jejím otevřením manipulováno.

      (6)  Ustanovení § 71 odst. 1 až 3, § 71 odst. 4 věty první a § 71 odst. 6, 9 až 11 se použijí obdobně.

§ 73

Protokol o otevírání obálek

      (1)  O otevírání obálek či nabídek podaných elektronickými prostředky sepisuje komise protokol o otevírání obálek. U každé nabídky uvede komise údaje sdělované přítomným uchazečům podle § 71 odst. 8.

      (2)  Otevírá-li komise nabídky podané elektronickými prostředky, uvede v protokolu o otevírání obálek kromě náležitostí podle předchozího odstavce rovněž informace o postupu při otevírání nabídek podaných elektronickými prostředky a údaje podle § 72 odst. 5.

      (3)  Protokol o otevírání obálek podepisují všichni přítomní členové komise. Protokol o otevírání obálek se po připojení listiny přítomných uchazečů přikládá k seznamu nabídek. Zadavatel umožní uchazečům na jejich žádost nahlédnout do protokolu o otevírání obálek. Nekoná-li se otevírání obálek podle § 72 odst. 4, je zadavatel povinen uchazečům bezodkladně zpřístupnit protokol o otevírání obálek
elektronickými prostředky.
Díl 2

Hodnotící komise

§ 74

Složení hodnotící komise

      (1)  Pro posouzení a hodnocení nabídek v otevřeném řízení, užším řízení, soutěžním dialogu a ve zjednodušeném podlimitním řízení a pro předběžné hodnocení nabídek v jednacím řízení s uveřejněním ustanoví veřejný zadavatel hodnotící komisi. Činí-li hodnotící komise ve vztahu k dodavatelům úkony podle tohoto zákona, platí, že tyto úkony činí jménem zadavatele.

      (2)  Povinnost veřejného zadavatele ustanovit hodnotící komisi podle odstavce 1 se nepoužije při zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému podle § 95. V takovém případě provede hodnocení prostřednictvím automatické metody hodnocení zadavatel.

      (3)  Hodnotící komise musí mít alespoň 5 členů. Je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, musí mít hodnotící komise nejméně jednu třetinu členů s příslušnou odborností ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

      (4)  Členem hodnotící komise musí být vždy zástupce veřejného zadavatele. Současně se jmenováním členů hodnotící komise jmenuje veřejný zadavatel za každého člena hodnotící komise jeho náhradníka. Ustanovení tohoto zákona vztahující se na člena hodnotící komise platí obdobně pro jeho náhradníka.

      (5)  U veřejných zakázek zadávaných veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. a) a b), u kterých výše předpokládané hodnoty přesáhne 200 mil. Kč bez daně z přidané hodnoty, musí mít hodnotící komise nejméně 7 členů. Je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, musí mít nejméně dvě třetiny členů hodnotící komise příslušnou odbornost ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Hodnotící komisi ustanoví

a)

ministr³²) nebo jiná osoba, která jedná navenek jménem veřejného zadavatele podle § 2 odst. 2 písm. a)⁵⁴),

b)

ministr nadřízený veřejnému zadavateli podle § 2 odst. 2 písm. b).

      (6)  U veřejných zakázek zadávaných veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. a) a b), u kterých výše předpokládané hodnoty přesáhne 500 mil. Kč bez daně z přidané hodnoty, musí mít hodnotící komise nejméně 9 členů. Je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, musí mít nejméně dvě třetiny členů hodnotící komise příslušnou odbornost ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Hodnotící komisi ustanoví vláda nejpozději do konce lhůty pro podání nabídek, a to na návrh

a)

osoby uvedené v odstavci 5 písm. a), jde-li o veřejného zadavatele podle § 2 odst. 2 písm. a),

b)

osoby uvedené v odstavci 5 písm. b), jde-li o veřejného zadavatele podle § 2 odst. 2 písm. b).

      (7)  Členové hodnotící komise nesmí být ve vztahu k veřejné zakázce a k uchazečům podjati, zejména se nesmí podílet na zpracování nabídky, nesmí mít osobní zájem na zadání veřejné zakázky a s uchazeči je nesmí spojovat osobní ani pracovní či jiný obdobný poměr. O své nepodjatosti učiní člen hodnotící komise písemně prohlášení veřejnému zadavateli na počátku prvního jednání hodnotící komise nebo na počátku jednání, na němž je poprvé v hodnotící komisi přítomen. Pro tento účel sdělí veřejný zadavatel členovi hodnotící komise před prvním jednáním identifikační údaje uchazečů, kteří podali nabídky.

      (8)  Vznikne-li důvod k podjatosti některého člena hodnotící komise v průběhu její činnosti, je povinen tuto skutečnost bezodkladně oznámit veřejnému zadavateli. Veřejný zadavatel v takovém případě vyloučí člena hodnotící komise z další účasti v hodnotící komisi. Vznikne-li veřejnému zadavateli pochybnost o nepodjatosti některého člena hodnotící komise, postupuje obdobně. V takovém případě vyzve předseda hodnotící komise k činnosti v hodnotící komisi za vyloučeného člena jeho náhradníka.

      (9)  Veřejný zadavatel, který zadává veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy, a sektorový zadavatel nejsou povinni ustanovit hodnotící komisi a veškerá práva a povinnosti související s posouzením a hodnocením nabídek plní zadavatel.

§ 75

Jednání hodnotící komise

      (1)  Hodnotící komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu na svém prvním jednání, které svolává veřejný zadavatel. Každý člen hodnotící komise musí být na její první jednání pozván nejméně 7 dnů předem. Další jednání hodnotící komise svolává a řídí její předseda, není-li předseda přítomen, místopředseda.

      (2)  Nemůže-li se člen hodnotící komise jednání zúčastnit, je povinen bezodkladně oznámit tuto skutečnost předsedovi nebo, není-li to možné, místopředsedovi hodnotící komise, nebo veřejnému zadavateli, jedná-li se o první jednání hodnotící komise, který zajistí účast náhradníka.

      (3)  Hodnotící komise může jednat a usnášet se, jsou-li přítomny nejméně dvě třetiny členů nebo jejich náhradníků. Hodnotící komise rozhoduje většinou hlasů přítomných členů nebo náhradníků.

      (4)  Jednání hodnotící komise se mohou účastnit též jiné osoby, které určí veřejný zadavatel nebo hodnotící komise.

      (5)  O jednání hodnotící komise se sepisuje protokol (dále jen ,,protokol o jednání"). Protokol o jednání podepisují všichni přítomní členové hodnotící komise. Zastává-li člen hodnotící komise odchylný názor proti názoru většiny, uvede se v protokolu o jednání tento odlišný názor s odůvodněním.

      (6)  Členové hodnotící komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti se svou účastí v hodnotící komisi. To platí obdobně i pro jiné osoby, které byly na jednání přizvány veřejným zadavatelem nebo hodnotící komisí.

Díl 3

Posouzení a hodnocení nabídek

§ 76

Posouzení nabídek

      (1)  Hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d). Nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny. Jestliže nedošlo k vyřazení všech variant nabídky, nepovažuje se nabídka za vyřazenou. Ke zjevným početním chybám v nabídce, zjištěným při posouzení nabídek, které nemají vliv na nabídkovou cenu, hodnotící komise nepřihlíží.

      (2)  Hodnotící komise může pro posouzení nabídek využít přizvané poradce, kteří nesmí být ve vztahu k veřejné zakázce a k uchazečům podjati; o tom je přizvaný poradce povinen učinit prohlášení podle § 74 odst. 7. Ustanovení § 74 odst. 8 a § 75 odst. 6 platí obdobně.

      (3)  Hodnotící komise může v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. V žádosti hodnotící komise uvede, v čem spatřuje nejasnosti nabídky, které má uchazeč vysvětlit. Hodnotící komise nabídku vyřadí, pokud uchazeč nedoručí vysvětlení ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti o vysvětlení nabídky, nestanoví-li hodnotící komise lhůtu delší.

      (4)  Hodnotící komise může po písemném zdůvodnění nejasností nabídky přizvat uchazeče na jednání hodnotící komise za účelem vysvětlení jeho nabídky. Hodnotící komise doručí uchazeči pozvánku na jednání alespoň 5 pracovních dní před jeho konáním.

      (5)  Na žádost veřejného zadavatele poskytne dodavatel v soutěžním dialogu veřejnému zadavateli dodatečné informace, jejichž cílem je podanou nabídku objasnit, konkretizovat či vysvětlit. V žádosti o dodatečné informace musí zadavatel určit, které údaje z nabídky požaduje objasnit, konkretizovat či vysvětlit, a stanovit pro tyto účely přiměřenou lhůtu, nejméně však 5 dnů. Dodatečné informace uchazeče nesmí obsahovat změnu nabídky nebo být v rozporu s výzvou k podání nabídek.

      (6)  Uchazeče, jehož nabídka byla při posouzení nabídek hodnotící komisí vyřazena, vyloučí veřejný zadavatel bezodkladně z účasti v zadávacím řízení. Vyloučení uchazeče včetně důvodů veřejný zadavatel uchazeči bezodkladně písemně oznámí.

§ 77

Mimořádně nízká nabídková cena

      (1)  Při posouzení nabídek uchazečů z hlediska splnění zadávacích podmínek posoudí hodnotící komise též výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jestliže nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, musí si hodnotící komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné; zdůvodnění musí být uchazečem doručeno ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti uchazeči, pokud hodnotící komise nestanoví lhůtu delší.

      (2)  Hodnotící komise může vzít v úvahu zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, jestliže je tato cena zdůvodněna objektivními příčinami, zejména

a)

ekonomickými aspekty konstrukční metody či technologie, výrobního procesu nebo poskytovaných služeb,

b)

objevností technického řešení nebo výjimečně příznivými podmínkami, které má uchazeč k dispozici pro provedení stavebních prací nebo poskytnutí dodávek či služeb,

c)

originalitou stavebních prací, dodávek nebo služeb,

d)

souladem s předpisy týkajícími se ochrany zaměstnanců a pracovních podmínek, které jsou účinné v místě provádění stavebních prací, poskytování služeb nebo dodávek, nebo

e)

potenciální možností uchazeče získat veřejnou podporu⁵⁵).

      (3)  Hodnotící komise může po písemném zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny přizvat uchazeče na jednání hodnotící komise za účelem vysvětlení předloženého zdůvodnění. Hodnotící komise doručí uchazeči pozvánku na jednání alespoň 5 pracovních dní před jeho konáním.

      (4)  Při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zohlední hodnotící komise písemné zdůvodnění uchazeče i jeho vysvětlení.

      (5)  Jestliže hodnotící komise shledá, že nabídková cena je mimořádně nízká v důsledku toho, že uchazeč získal veřejnou podporu, může být nabídka vyřazena z tohoto důvodu pouze po konzultaci s uchazečem a za předpokladu, že uchazeč není schopen v dostatečné lhůtě stanovené hodnotící komisí prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s právními akty Evropských společenství⁵⁵). Jestliže hodnotící komise vyřadí nabídku z tohoto důvodu u nadlimitní veřejné zakázky, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi.

      (6)  Neodůvodnil-li uchazeč písemně mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve stanovené lhůtě, nedostavil-li se k podání vysvětlení nebo posoudila-li hodnotící komise jeho zdůvodnění jako neopodstatněné, musí být nabídka vyřazena. Ustanovení § 76 odst. 6 se použije obdobně.

§ 78

Hodnotící kritéria

      (1)  Základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky (dále jen ,,základní hodnotící kritérium") je

a)

ekonomická výhodnost nabídky, nebo

b)

nejnižší nabídková cena.

      (2)  Základním hodnotícím kritériem v soutěžním dialogu je pouze ekonomická výhodnost nabídky.

      (3)  Zadavatel zvolí základní hodnotící kritérium podle druhu a složitosti veřejné zakázky a uvede je v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení.

      (4)  Rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky a mohou jimi být vedle nabídkové ceny zejména kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení.

      (5)  Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, musí zadavatel jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím stanovit váhu, kterou vyjádří v procentech. Stanovená váha může být u jednotlivých dílčích hodnotících kritérií shodná.

      (6)  Zadavatel uvede dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení nebo v zadávací dokumentaci, popřípadě ve výzvě k podání nabídky v užším řízení či v jednacím řízení s uveřejněním nebo ve výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, popřípadě ve výzvě k potvrzení zájmu o účast nebo v dokumentaci soutěžního dialogu.

      (7)  Jestliže zadavatel není objektivně schopen stanovit váhu dílčích hodnotících kritérií, uvede dílčí hodnotící kritéria v sestupném pořadí podle významu, který jim zadavatel přisuzuje.

§ 79

Hodnocení nabídek

      (1)  Hodnocení nabídek provede hodnotící komise podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah.

      (2)  Při hodnocení nabídkové ceny je rozhodná její výše bez daně z přidané hodnoty, nestanoví-li zadavatel v zadávacích podmínkách jinak.

      (3)  Pokud zadavatel stanovil dílčí hodnotící kritéria podle § 78 odst. 7 v sestupném pořadí podle významu, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky podle dílčích hodnotících kritérií a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek odůvodnit přiřazení konkrétních hodnot u každého dílčího hodnotícího kritéria jednotlivé nabídky.

      (4)  Je-li základním hodnotícím kritériem nejnižší nabídková cena, stanoví hodnotící komise pořadí nabídek podle výše nabídkové ceny. Před stanovením pořadí úspěšnosti nabídek hodnotící komise posoudí nabídkové ceny podle § 77.

      (5)  Zadavatel rozhodne o novém posouzení a hodnocení nabídek, pokud zjistí, že hodnotící komise porušila postup stanovený tímto zákonem. Pro nové posouzení a hodnocení nabídek ustanoví zadavatel jinou hodnotící komisi, případně provede nové posouzení a hodnocení nabídek sám. Důvody pro nové posouzení a hodnocení nabídek zadavatel připojí k původní zprávě o posouzení a hodnocení nabídek. Provede-li nové posouzení a hodnocení nabídek podle tohoto odstavce zadavatel sám, zpracuje zprávu o posouzení a hodnocení nabídek podle § 80 odst. 1 obdobně.

      (6)  Hodnotící komise neprovede hodnocení nabídek, pokud by měla hodnotit nabídku pouze jednoho uchazeče.

§ 80

Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek

      (1)  O posouzení a hodnocení nabídek pořídí hodnotící komise písemnou zprávu, která obsahuje seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií, a údaj o složení hodnotící komise. Neprováděla-li hodnotící komise hodnocení nabídek podle § 79 odst. 6, zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje údaje související s hodnocením nabídky.

      (2)  Zprávu podle odstavce 1 podepisují všichni členové hodnotící komise, kteří se účastnili jednání hodnotící komise, na němž bylo hodnocení nabídek provedeno. Bezodkladně po ukončení své činnosti předá hodnotící komise zprávu podle odstavce 1 společně s nabídkami a ostatní dokumentací související s její činností zadavateli.

      (3)  Zadavatel je povinen umožnit do uzavření smlouvy všem uchazečům na jejich žádost do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nahlédnout a pořídit si z ní výpis nebo její opis.

      (4)  Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek se nepořizuje v případě veřejných zakázek zadávaných v dynamickém nákupním systému nebo na základě rámcové smlouvy podle § 92 odst. 1 a 2.


HLAVA VIII

UKONČENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

§ 81

Výběr nejvhodnější nabídky

      (1)  Zadavatel rozhodne o výběru nejvhodnější nabídky toho uchazeče, jehož nabídka byla podle hodnotících kritérií vyhodnocena jako

a)

ekonomicky nejvýhodnější, nebo

b)

nabídka s nejnižší nabídkovou cenou.

      (2)  Zadavatel odešle oznámení o výběru nejvhodnější nabídky do 5 pracovních dnů po rozhodnutí podle odstavce 1 všem uchazečům, kteří nebyli vyloučeni z účasti v zadávacím řízení.

      (3)  Zadavatel v oznámení o výběru nejvhodnější nabídky uvede

a)

identifikační údaje uchazečů, jejichž nabídka byla hodnocena,

b)

výsledek hodnocení nabídek, z něhož bude zřejmé pořadí nabídek,

c)

odůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, pokud veřejný zadavatel vybral jako nejvhodnější nabídku jiného uchazeče, než jak odpovídá doporučení hodnotící komise; v takovém případě veřejný zadavatel rovněž uvede, jaké údaje z nabídky byly veřejným zadavatelem hodnoceny jinak než hodnotící komisí a jak byly nabídky veřejným zadavatelem hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií, a

d)

počet a pořadí nabídek, které byly hodnoceny v jednacím řízení s uveřejněním na základě jednání o nabídkách, a rovněž jaké údaje z nabídky byly hodnoceny zadavatelem na základě jednání jinak a jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií.

      (4)  Je-li veřejná zakázka zadávána po jednání s jediným vyzvaným dodavatelem v jednacím řízení bez uveřejnění či na základě rámcové smlouvy uzavřené s jedním uchazečem, odstavec 3 se nepoužije. V ostatních případech jednacího řízení bez uveřejnění či veřejné zakázky zadané na základě rámcové smlouvy musí oznámení o výběru nejvhodnější nabídky obsahovat skutečnosti podle odstavce 3 písm. a) a b).

§ 82

Uzavření smlouvy

      (1)  Zadavatel nesmí před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky podle § 110 odst. 4 uzavřít smlouvu s uchazečem, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější podle § 81 (dále jen ,,vybraný uchazeč").

      (2)  Pokud nebyly ve stanovené lhůtě podány námitky podle § 110 odst. 4, uzavře zadavatel smlouvu s vybraným uchazečem do 15 dnů po uplynutí lhůty pro podání námitek. Smlouvu uzavře zadavatel v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče, popřípadě upraveným podle § 32.

      (3)  Vybraný uchazeč je povinen poskytnout zadavateli řádnou součinnost potřebnou k uzavření smlouvy tak, aby byla smlouva uzavřena ve lhůtě podle odstavce 2. Odmítne-li vybraný uchazeč uzavřít se zadavatelem smlouvu nebo neposkytne-li řádnou součinnost, aby mohla být smlouva ve lhůtě podle odstavce 2 uzavřena, může uzavřít zadavatel smlouvu s uchazečem, který se umístil jako druhý v pořadí. Odmítne- -li uchazeč druhý v pořadí uzavřít se zadavatelem smlouvu nebo neposkytne-li řádnou součinnost k jejímu uzavření, může uzavřít zadavatel smlouvu s uchazečem, který se umístil jako třetí v pořadí. Uchazeč druhý či třetí v pořadí, se kterým má být uzavřena smlouva, je povinen poskytnout zadavateli součinnost potřebnou k uzavření smlouvy ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy k uzavření smlouvy.

      (4)  Má-li být rámcová smlouva uzavřena s více uchazeči a některý z vybraných uchazečů odmítne uzavřít smlouvu nebo neposkytne potřebnou součinnost k uzavření rámcové smlouvy ve lhůtě uvedené v odstavci 2, může zadavatel pro naplnění stanoveného počtu účastníků rámcové smlouvy uzavřít rámcovou smlouvu s dalším uchazečem, jehož nabídka byla hodnocena. Nebude-li zadavatel postupovat podle věty první či nemůže-li uzavřít postupem podle věty první rámcovou smlouvu se stanoveným počtem uchazečů, může uzavřít rámcovou smlouvu i s nižším počtem uchazečů; ustanovení § 89 odst. 2 věty první platí obdobně.

      (5)  Zadavatel písemně oznámí bez zbytečného odkladu informaci o uzavření smlouvy uchazečům, s nimiž bylo možné podle odstavce 3 uzavřít smlouvu.

§ 83

Oznámení o výsledku zadávacího řízení

      (1)  Veřejný zadavatel je povinen do 48 dnů po uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. V případě sektorového zadavatele činí lhůta 2 měsíce. V případech uvedených v odstavcích 4 a 5 jsou informace, které nebudou zveřejněny, předávány provozovateli informačního systému o veřejných zakázkách (dále jen ,,informační systém"), případně Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství (dále jen ,,Úřad pro úřední tisky"), ke statistickým účelům.

      (2)  Zadavatel může odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení v případě dynamického nákupního systému souhrnně za předcházející čtvrtletí; souhrn oznámení je veřejný zadavatel povinen odeslat do 48 dnů a sektorový zadavatel do 2 měsíců od konce příslušného kalendářního čtvrtletí.

      (3)  Zadavatel není povinen odeslat oznámení podle odstavce 1 v případě smlouvy uzavřené na základě rámcové smlouvy.

      (4)  Pokud je předmětem uzavřené smlouvy poskytování některé ze služeb uvedených v příloze č. 2, uvede zadavatel v oznámení podle odstavce 1 při jeho odeslání, zda s jeho uveřejněním souhlasí.

      (5)  Zadavatel může při odeslání oznámení podle odstavce 1 stanovit, že některé předávané informace nesmí být uveřejněny, pokud by uveřejnění těchto informací znamenalo porušení zvláštního právního předpisu nebo by bylo v rozporu s veřejným zájmem či by mohlo porušit právo dodavatele na obchodní tajemství nebo by mohlo ovlivnit hospodářskou soutěž. Sektorový zadavatel může při odeslání oznámení podle odstavce 1 stanovit, že nesmí být uveřejněny rovněž informace týkající se počtu obdržených nabídek, identifikace dodavatele či cen.

      (6)  Pokud sektorový zadavatel uzavře smlouvu postupem podle § 23 odst. 8 písm. a), může omezit informace o povaze a množství poskytovaných služeb v oznámení podle odstavce 1 na obecný odkaz na služby poskytované za účelem výzkumu a vývoje. Pokud není smlouva týkající se výzkumu a vývoje uzavřena na základě postupu podle § 23 odst. 8 písm. a), může sektorový zadavatel z důvodu ochrany obchodního tajemství v oznámení podle odstavce 1 omezit informace týkající se povahy a množství poskytovaných služeb. Sektorový zadavatel je však vždy povinen zajistit, aby jakýkoliv údaj uveřejněný na základě tohoto odstavce nebyl podrobnější než údaj uvedený v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení.

§ 84

Zrušení zadávacího řízení

      (1)  Zadavatel zruší bez zbytečného odkladu zadávací řízení, pokud

a)

nebyly ve stanovené lhůtě podány žádné nabídky, žádosti o účast či potvrzení zájmu o účast,

b)

byli z účasti v zadávacím řízení vyloučeni všichni dodavatelé,

c)

v důsledku okolností předvídaných v § 82 odst. 3 nebyla uzavřena smlouva s posledním uchazečem v pořadí, s nímž bylo možné tuto smlouvu uzavřít, nebo

d)

v jednacím řízení s uveřejněním nepředložil upravený návrh smlouvy podle § 32 odst. 5 ani poslední uchazeč v pořadí, s nímž bylo možné tuto smlouvu uzavřít, nebo zadavatel nevyzval dalšího uchazeče v pořadí k předložení upraveného návrhu smlouvy podle § 32 odst. 5 nebo nebyl podán dostatečný počet nabídek nebo po posouzení podaných nabídek by měl být hodnocen menší než zadavatelem stanovený počet nabídek, nepřipustil-li zadavatel ve výzvě k podání nabídky podle § 29 odst. 4 písm. f) jednání o nabídkách i s nižším počtem uchazečů, než který uvedl ve výzvě k podání nabídky.

      (2)  Zadavatel může bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pouze pokud

a)

stanovil minimální počet zájemců, kteří mají podat žádost o účast, nebo potvrzení zájmu o účast v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním či soutěžním dialogu, a tento stanovený počet nebyl naplněn, popřípadě nebyl naplněn po posouzení kvalifikace,

b)

počet zájemců vyzvaných zadavatelem k podání nabídky v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním či soutěžním dialogu byl nižší či roven minimálnímu zákonnému počtu a nabídku podá menší počet uchazečů než zadavatelem vyzvaný,

c)

vybraný uchazeč, popřípadě uchazeč druhý v pořadí, odmítl uzavřít smlouvu nebo neposkytl zadavateli k jejímu uzavření řádnou součinnost podle § 82 odst. 3,

d)

odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil,

e)

v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

      (3)  Zadavatel může zrušit zadávací řízení

a)

až do doby uzavření smlouvy, jde-li o případ předvídaný § 90 odst. 2 nebo není-li možné uzavřít rámcovou smlouvu se všemi vybranými uchazeči, nebo

b)

až do doby rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, pokud byla podána jenom jedna nabídka nebo pokud byly podány či by měly být hodnoceny pouze nepřijatelné nabídky podle § 22 odst. 1.

      (4)  Zadavatel je oprávněn zrušit jednací řízení bez uveřejnění, zjednodušené podlimitní řízení nebo řízení na základě rámcové smlouvy do doby uzavření smlouvy.

      (5)  Sektorový zadavatel je oprávněn zrušit zadávací řízení rovněž, pokud si tuto možnost vyhradil v oznámení o zahájení zadávacího řízení.

      (6)  Zadavatel není oprávněn zahájit zadávací řízení, kterému předcházelo zadávací řízení s obdobným předmětem plnění, před zrušením takového předchozího zadávacího řízení.

      (7)  Zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění v informačním systému podle § 157 do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí; tato povinnost neplatí pro jednací řízení bez uveřejnění a řízení na základě rámcové smlouvy.

      (8)  Zadavatel je povinen doručit písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 5 dnů ode dne přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu.

§ 85

Písemná zpráva zadavatele

      (1)  Zadavatel vyhotoví o každé nadlimitní veřejné zakázce písemnou zprávu.

      (2)  Písemná zpráva musí obsahovat alespoň

a)

identifikační údaje zadavatele, předmět veřejné zakázky a cenu sjednanou ve smlouvě,

b)

identifikační údaje vybraného uchazeče, popřípadě uchazečů, je-li smlouva uzavírána s více osobami na straně uchazeče, odůvodnění výběru nejvhodnější nabídky a uvedení, jaká část veřejné zakázky má být plněna prostřednictvím subdodavatele,

c)

identifikační údaje zájemců či uchazečů, jež byli vyloučeni z účasti v zadávacím řízení a odůvodnění jejich vyloučení, popřípadě identifikační údaje zájemců, jež nebyli vyzváni k podání nabídky, k jednání či k účasti v soutěžním dialogu, a odůvodnění této skutečnosti,

d)

odůvodnění vyloučení uchazeče, jehož nabídka obsahovala mimořádně nízkou nabídkovou cenu, došlo-li k takovému vyloučení,

e)

důvod použití soutěžního dialogu, jednacího řízení s uveřejněním či jednacího řízení bez uveřejnění, byla-li taková možnost využita, a

f)

důvod zrušení zadávacího řízení, bylo-li zadávací řízení zrušeno.

      (3)  Zadavatel zašle na vyžádání písemnou zprávu Evropské komisi či Úřadu.

      (4)  V případě veřejných zakázek zadaných na základě rámcové smlouvy v řízení podle § 92 zašle zadavatel písemnou zprávu provozovateli informačního systému do 30 dnů po uzavření smlouvy či zrušení zadávacího řízení.


ČÁST TŘETÍ

ZVLÁŠTNÍ POSTUPY V ZADÁVACÍM ŘÍZENÍ

HLAVA I

PŘEDBĚŽNÉ OZNÁMENÍ A PRAVIDELNÉ PŘEDBĚŽNÉ OZNÁMENÍ

§ 86

Předběžné oznámení veřejného zadavatele

      (1)  Veřejný zadavatel uveřejní formou předběž-ného oznámení nadlimitní veřejné zakázky, které hodlá zadávat v následujících 12 měsících a u kterých hodlá zkrátit lhůtu pro podání nabídek.

      (2)  V případě nadlimitních veřejných zakázek na dodávky a služby odešle veřejný zadavatel předběžné oznámení podle odstavce 1 k uveřejnění zpravidla na počátku každého účetního období. V předběžném oznámení podle odstavce 1 uvede veřejný zadavatel všechny

a)

skupiny dodávek podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství⁵⁶), u nichž předpokládaná hodnota přesáhne částku odpovídající 750 000 EUR, nebo

b)

kategorie služeb, s výjimkou služeb uvedených v příloze č. 2, u nichž předpokládaná hodnota přesáhne částku odpovídající 750 000 EUR.

      (3)  V případě nadlimitních veřejných zakázek na stavební práce odešle veřejný zadavatel předběžné oznámení podle odstavce 1 k uveřejnění zpravidla bez zbytečného odkladu po rozhodnutí o schválení záměru zadat nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce. V předběžném oznámení podle odstavce 1 zadavatel vymezí předmět nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce.

      (4)  Zadavatel je oprávněn nahradit uveřejnění předběžného oznámení podle § 146 a 147 uveřejněním předběžného oznámení na svém profilu zadavatele. V takovém případě je veřejný zadavatel povinen elektronickými prostředky zaslat oznámení o uveřejnění předběžného oznámení na svém profilu zadavatele k uveřejnění podle § 146 a 147. Veřejný zadavatel není oprávněn uveřejnit předběžné oznámení na svém profilu zadavatele před odesláním oznámení podle věty druhé k uveřejnění. Datum odeslání oznámení k uveřejnění musí být uvedeno na profilu zadavatele.

      (5)  Veřejný zadavatel může uveřejnit formou předběžného oznámení i jiné nadlimitní veřejné zakázky, na které se odstavec 2 nevztahuje.

      (6)  Ustanovení tohoto paragrafu se nevztahuje na veřejné zakázky zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění.

§ 87

Pravidelné předběžné oznámení sektorového zadavatele

      (1)  Sektorový zadavatel uveřejní formou pravidelného předběžného oznámení nadlimitní veřejné zakázky, které hodlá zadávat v následujících 12 měsících a u kterých hodlá zkrátit lhůtu pro podání nabídek.

      (2)  Uvede-li sektorový zadavatel v pravidelném předběžném oznámení, že jde o dodatečné pravidelné předběžné oznámení, nemusí uvádět ty údaje, které již byly obsaženy v předchozím pravidelném předběžném oznámení.

      (3)  Pro sektorového zadavatele platí § 86 odst. 2 až 6 obdobně.

§ 88

Pravidelné předběžné oznámení jako způsob zahájení užšího řízení nebo jednacího řízení s uveřejněním

      (1)  Sektorový zadavatel může zahájit užší řízení nebo jednací řízení s uveřejněním pravidelným předběžným oznámením podle § 87.

      (2)  Pravidelné předběžné oznámení podle odstavce 1 obsahuje alespoň

a)

vymezení dodávek, služeb či stavebních prácí, které budou předmětem veřejné zakázky,

b)

informaci o tom, že veřejná zakázka bude zadána v užším řízení nebo jednacím řízení s uveřejněním, a to bez následného uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, a

c)

výzvu dodavatelům k projevení zájmu o účast v užším či jednacím řízení s uveřejněním ve stanovené lhůtě a v písemné formě.

      (3)  Sektorový zadavatel písemně vyzve všechny zájemce, kteří na základě výzvy učiněné v pravidelném předběžném oznámení podle odstavce 2 písm. c) projevili písemně zájem o účast v užším řízení či jednacím řízením s uveřejněním, aby ve stanovené lhůtě písemně potvrdili svůj zájem o účast a aby současně v této lhůtě prokázali splnění požadované kvalifikace. Sektorový zadavatel je oprávněn odeslat písemnou výzvu k potvrzení zájmu o účast podle věty první nejpozději 12 měsíců po uveřejnění pravidelného předběžného oznámení.

      (4)  Písemná výzva k potvrzení zájmu o účast podle odstavce 3 obsahuje alespoň

a)

množství a vymezení předmětu dodávek, služeb či stavebních prací,

b)

množství a vymezení předmětu všech opčních práv týkajících se souvisejících či následných veřejných zakázek, a je-li to možné, i časový odhad pro uplatnění opčních práv u opakujících se veřejných zakázek,

c)

informaci, zda jde o užší řízení či jednací řízení s uveřejněním,

d)

počátek a konec doby plnění veřejné zakázky, pokud je to vhodné,

e)

zadávací dokumentaci nebo podmínky přístupu či poskytnutí zadávací dokumentace podle § 48,

f)

identifikační údaje sektorového zadavatele,

g)

ekonomické a finanční požadavky sektorového zadavatele na způsobilost dodavatele a další informace a doklady požadované sektorovým zadavatelem,

h)

informaci o tom, zda se v případě veřejné zakázky na dodávky jedná o koupi, nájem zboží s právem následné koupě (leasing), nájem zboží nebo pořízení zboží na splátky nebo jejich kombinaci, a

i)

údaje o hodnotících kritériích podle § 78, pokud nejsou uvedeny v pravidelném předběžném oznámení, zadávací dokumentaci nebo výzvě k podání nabídek.

      (5)  Sektorový zadavatel písemně vyzve všechny zájemce, kteří na základě výzvy podle odstavce 4 potvrdili zájem o účast a splnili kvalifikaci v požadovaném rozsahu, k podání nabídek.

      (6)  Písemná výzva podle odstavce 5 musí obsahovat náležitosti podle § 28 odst. 5 nebo § 29 odst. 4, pokud však již nebyly některé z těchto informací dodavatelům sděleny ve výzvě k potvrzení zájmu o účast.

      (7)  Pro postup v užším řízení a jednacím řízení s uveřejněním se použijí ustanovení upravující postup v příslušném zadávacím řízení, pokud není v tomto paragrafu stanoveno
jinak.
HLAVA II

RÁMCOVÉ SMLOUVY

§ 89

Obecná ustanovení o rámcové smlouvě

      (1)  Zadavatel je povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení uvést, zda hodlá uzavřít rámcovou smlouvu s jedním či více uchazeči.

      (2)  Pokud zadavatel hodlá uzavřít rámcovou smlouvu s více uchazeči, nesmí být počet uchazečů nižší než 3. Zadavatel může uvést v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení maximální počet uchazečů, se kterými může být rámcová smlouva uzavřena.

      (3)  Zadavatel uzavírá jedinou rámcovou smlouvu bez ohledu na skutečnost, zda ji uzavírá s jedním či více uchazeči.

      (4)  Má-li být rámcová smlouva uzavřena s více uchazeči, je zadavatel povinen v zadávacích podmínkách uvést text návrhu rámcové smlouvy.

      (5)  Zadavatel je povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení uvést dobu trvání rámcové smlouvy. Doba trvání rámcové smlouvy uzavřené veřejným zadavatelem nesmí být delší než 4 roky, vyjma případů, kdy je delší doba trvání odůvodněna objektivními příčinami vztahujícími se zejména k předmětu rámcové smlouvy.

      (6)  Veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy jsou zadávány

a)

postupem podle § 92, jde-li o veřejného zadavatele, nebo

b)

v jednacím řízení bez uveřejnění, jde-li o sektorového zadavatele.

      (7)  Pokud se během trvání rámcové smlouvy uzavřené s více než třemi uchazeči sníží počet uchazečů způsobilých plnit veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy pod 3, není zadavatel oprávněn na základě této rámcové smlouvy zadávat veřejnou zakázku. To platí i v případě rámcové smlouvy uzavřené podle § 90 odst. 2 se dvěma uchazeči, jestliže nejsou způsobilí plnit veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy oba uchazeči.

      (8)  Při zadávání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy nejsou účastníci rámcové smlouvy oprávněni sjednat podstatné změny podmínek stanovených rámcovou smlouvou.

      (9)  Je-li rámcová smlouva uzavírána v jednacím řízení s uveřejněním, ustanovení § 32 se nepoužije. Byla-li úprava návrhu rámcové smlouvy sjednána v rámci jednání se všemi uchazeči, se kterými má být rámcová smlouva uzavřena, předkládá upravený návrh rámcové smlouvy zadavatel, a to po rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.

      (10)  Uchazeči, kteří jsou účastníky rámcové smlouvy, nemohou podat společnou nabídku na plnění veřejné zakázky zadávané na základě rámcové smlouvy. Uchazeč, který je účastníkem rámcové smlouvy, nemůže podat společnou nabídku s dodavatelem, který není účastníkem rámcové smlouvy. Uchazeč, který je účastníkem rámcové smlouvy, nemůže být při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy subdodavatelem jiného uchazeče, který je účastníkem rámcové smlouvy.

      (11)  Zadavatel nesmí při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy požadovat prokázání splnění kvalifikace uchazeče.

§ 90

Výběr účastníků rámcové smlouvy

      (1)  Při výběru více uchazečů, se kterými má být uzavřena rámcová smlouva, se postupuje obdobně jako při výběru nejvhodnějšího uchazeče, jemuž má být zadána veřejná zakázka s tím, že zadavatel vybere takový počet uchazečů, který uvedl v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení.

      (2)  Není-li zadavatel schopen vybrat počet uchazečů, který uvedl podle odstavce 1 z důvodu, že nebyl podán dostatečný počet nabídek nebo tyto nabídky nesplnily požadavky stanovené zákonem či zadavatelem nebo dostatečný počet uchazečů neprokázal splnění kvalifikace v požadovaném rozsahu, může zadavatel uzavřít rámcovou smlouvu pouze s těmi uchazeči, kteří tyto požadavky splnili. Ustanovení § 89 odst. 2 se nepoužije.

§ 91

Hodnotící kritéria při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy

      Zadavatel může při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy použít stejná hodnotící kritéria, která byla použita jako hodnotící kritéria při zadávání rámcové smlouvy. V takovém případě je uchazeč povinen zadavateli nabídnout pro plnění veřejné zakázky alespoň takové podmínky, na jejichž základě s ním byla rámcová smlouva uzavřena.

§ 92

Zadávání veřejné zakázky veřejným zadavatelem na základě rámcové smlouvy

      (1)  Je-li rámcová smlouva uzavřena pouze s jedním uchazečem

a)

a veškeré podmínky plnění jsou v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny, uzavírá veřejný zadavatel smlouvu s uchazečem na realizaci veřejné zakázky na základě písemné výzvy k poskytnutí plnění, jež je návrhem na uzavření smlouvy, a písemného potvrzení této výzvy uchazečem, jež je přijetím návrhu smlouvy, nebo

b)

všechny podmínky plnění nejsou v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny, zadá veřejný zadavatel veřejnou zakázku na základě písemné výzvy k podání nabídky.

      (2)  Veřejný zadavatel může ve zvláště odůvodněných případech s ohledem na povahu předmětu plnění rámcové smlouvy, zejména je-li předmět plnění zcela či částečně stanoven na základě zvláštního právního předpisu, uzavřít rámcovou smlouvu s více uchazeči, v níž jsou konkrétně vymezeny podmínky plnění veřejné zakázky s tím, že uchazeč, který má plnit veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy, není vybírán na základě hodnotících kritérií uvedených ve smlouvě. V takovém případě uzavře veřejný zadavatel smlouvu s uchazečem na základě písemné výzvy k poskytnutí plnění a písemného potvrzení této výzvy uchazečem.

      (3)  Je-li rámcová smlouva uzavřena s více uchazeči, zadá veřejný zadavatel veřejnou zakázku vybranému uchazeči po předchozí písemné výzvě na základě hodnotících kritérií, která jsou

a)

konkrétně vymezena v rámcové smlouvě,

b)

vymezena v rámcové smlouvě obecným způsobem a jejich konkrétní specifikace je uvedena v písemné výzvě,

c)

specifikována veřejným zadavatelem v písemné výzvě, nejsou-li vymezena v rámcové smlouvě vůbec, nebo

d)

stanovena způsoby v souladu s písmeny a) až c).

      (4)  Písemná výzva k podání nabídek musí obsahovat vedle obecného popisu požadovaného plnění náležitosti podle § 34 odst. 2 písm. a), b), g) a i). V případě rámcové smlouvy podle odstavců 1 a 2 se § 34 odst. 2 písm. i) nepoužije.


HLAVA III

DYNAMICKÝ NÁKUPNÍ SYSTÉM

§ 93

Zavedení dynamického nákupního systému

      (1)  Pro účely zadávání veřejných zakázek, jejichž předmětem je pořízení běžného, obecně dostupného zboží, služeb či stavebních prací, může zadavatel v otevřeném řízení zavést dynamický nákupní systém.

      (2)  Při zavedení dynamického nákupního systému a zařazení dodavatelů do dynamického nákupního systému postupuje zadavatel v souladu s pravidly otevřeného řízení až do okamžiku zadání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému.

      (3)  Předpokladem zavedení dynamického nákupního systému je uveřejnění této skutečnosti v oznámení otevřeného řízení. Oznámení otevřeného řízení o zavedení dynamického nákupního systému je výzvou k podání předběžných nabídek. V oznámení otevřeného řízení o zavedení dynamického nákupního systému uvede zadavatel rovněž internetovou adresu, na které je k dispozici zadávací dokumentace.

      (4)  Dynamický nákupní systém nelze zavést pro účely uzavírání rámcových smluv.

      (5)  Dynamický nákupní systém nesmí trvat déle než 4 roky, vyjma výjimečných a zadavatelem náležitě odůvodněných případů.

      (6)  Zadavatel poskytne dodavatelům neomezený, úplný a přímý dálkový přístup k zadávací dokumentaci, a to od uveřejnění oznámení otevřeného řízení o zavedení dynamického nákupního systému až do ukončení trvání dynamického nákupního systému.

      (7)  Zadavatel specifikuje v oznámení otevřeného řízení o zavedení dynamického nákupního systému a v zadávací dokumentaci alespoň

a)

druh a předmět veřejných zakázek, které mají být zadávány v dynamickém nákupním systému,

b)

podmínky pro zařazení do dynamického nákupního systému, jež musí obsahovat též požadavky na kvalifikaci dodavatele; to platí pro sektorového zadavatele pouze pokud prokázání splnění kvalifikace požaduje,

c)

hodnotící kritéria pro zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému, je-li to s ohledem na časový odstup do zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému vhodné,

d)

informace týkající se dynamického nákupního systému a použitého elektronického vybavení a

e)

informace týkající se podání předběžných nabídek.

      (8)  Při zavádění dynamického nákupního systému a zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému používá zadavatel i dodavatel výlučně elektronické prostředky podle § 149.

§ 94

Zařazení do dynamického nákupního systému

      (1)  Zadavatel umožní po celou dobu trvání dynamického nákupního systému každému dodavateli podat předběžnou nabídku.

      (2)  Zadavatel zařadí do dynamického nákupního systému dodavatele, který splní podmínky pro zařazení do dynamického nákupního systému a který předloží předběžnou nabídku v souladu s požadavky zadavatele.

      (3)  Zadavatel posoudí předběžnou nabídku do 15 dnů od dne jejího doručení. Tuto lhůtu může zadavatel přiměřeně prodloužit za předpokladu, že v mezidobí neučiní žádnou výzvu k podání nabídek.

      (4)  Zadavatel zašle dodavateli rozhodnutí o zařazení do dynamického nákupního systému či o jeho odmítnutí ve lhůtě podle odstavce 3. Rozhodnutí o odmítnutí předběžné nabídky dodavatele musí zadavatel odůvodnit.

      (5)  Zadavatel umožní po celou dobu trvání dynamického nákupního systému dodavateli upravit předběžnou nabídku, a to za předpokladu, že zůstane nadále v souladu s podmínkami pro zařazení do dynamického nákupního systému.

§ 95

Zadávání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému

      (1)  Veřejná zakázka je zadávána v dynamickém nákupním systému na základě výzvy k podání nabídek.

      (2)  Před odesláním výzvy k podání nabídek v dynamickém nákupním systému uveřejní zadavatel zjednodušené oznámení; to neplatí, je-li veřejná zakázka zadávána na základě oznámení podle § 93 odst. 3.

      (3)  Zjednodušeným oznámením vyzývá zadavatel dodavatele k podání předběžných nabídek. Lhůta pro podání předběžných nabídek nesmí být kratší než 15 dnů ode dne uveřejnění zjednodušeného oznámení. Ustanovení § 94 odst. 2 až 4 se použije obdobně.

      (4)  Úmysl zadat veřejnou zakázku v dynamickém nákupním systému oznamuje zadavatel všem zájemcům zařazeným do systému výzvou k podání nabídky.

      (5)  Písemná výzva k podání nabídek obsahuje alespoň

a)

údaje o přístupu k zadávací dokumentaci,

b)

informaci o uveřejnění zjednodušeného oznámení,

c)

lhůtu pro podání nabídek,

d)

místo podání nabídek,

e)

údaje o hodnotících kritériích podle § 78 a

f)

informaci o tom, v jakém jazyce může být nabídka podána.

      (6)  Výzvu k podání nabídek odešle zadavatel zájemcům zařazeným do dynamického nákupního systému až poté, co byly posouzeny veškeré předběžné nabídky podané ve lhůtě pro podání předběžných nabídek podle zjednodušeného oznámení.

      (7)  Ve výzvě k podání nabídek zadavatel stanoví lhůtu pro podání nabídek, která nesmí být kratší než 7 dnů. Zadavatel může upřesnit hodnotící kritéria ve výzvě k podání nabídek.

HLAVA IV

ELEKTRONICKÁ AUKCE

§ 96

Podmínky a rozsah použití elektronické aukce

      (1)  Zadavatel může v otevřeném řízení, užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním nebo ve zjednodušeném podlimitním řízení využít elektronickou aukci jako prostředek pro hodnocení nabídek. V jednacím řízení s uveřejněním může veřejný zadavatel využít elektronickou aukci jako prostředek pro hodnocení nabídek pouze v případě uvedeném v § 22 odst. 1. Elektronickou aukci nelze využít, jde-li o veřejnou zakázku na stavební práce nebo na služby, jejímž předmětem je plnění týkající se práv duševního vlastnictví.

      (2)  Zadavatel může využít elektronickou aukci též pro hodnocení nabídek, jde-li o veřejné zakázky zadávané v dynamickém nákupním systému či na základě rámcové smlouvy.

      (3)  Předpokladem využití elektronické aukce je uveřejnění této skutečnosti v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení.

      (4)  Při využití elektronické aukce musí zadavatel v zadávacích podmínkách uvést alespoň

a)

hodnotící kritéria, která lze vyjádřit v číslech a jejichž hodnoty budou předmětem elektronické aukce,

b)

případná omezení nových hodnot nabídek uchazečů odpovídajících hodnotícím kritériím podle písmene a), které budou předkládat v průběhu elektronické aukce (dále jen ,,aukční hodnota"),

c)

informace, které budou uchazečům poskytnuty v průběhu elektronické aukce, případně údaj o tom, kdy jim takové informace budou poskytnuty,

d)

informace týkající se postupu při elektronické aukci,

e)

podmínky, za kterých budou uchazeči oprávněni v rámci elektronické aukce podávat nové aukční hodnoty, zejména stanovení minimálních rozdílů pro jednotlivá podání aukčních hodnot, je-li to vzhledem k jejich povaze vhodné, a

f)

informace týkající se použitých elektronických prostředků a další technické informace nezbytné pro elektronickou komunikaci.

§ 97

Průběh elektronické aukce

      (1)  Před zahájením elektronické aukce je zadavatel povinen provést posouzení a hodnocení nabídek a pořídit zprávu o posouzení a hodnocení nabídek podle § 80 (dále jen ,,předběžné hodnocení").

      (2)  Po předběžném hodnocení zadavatel vyzve všechny uchazeče, kteří nebyli v rámci předběžného hodnocení vyloučeni, aby podali nové aukční hodnoty do elektronické aukce. Výzva musí být zaslána uchazečům elektronickými prostředky.

      (3)  Výzva zadavatele podle odstavce 2 musí obsahovat veškeré informace nezbytné pro individuální připojení k elektronickým nástrojům použitým pro provedení elektronické aukce, datum a čas zahájení elektronické aukce. Pokud byly informace podle věty první uvedeny již v zadávacích podmínkách, postačí ve výzvě uvést odkaz na zadávací podmínky.

      (4)  Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, musí výzva podle odstav-ce 2 obsahovat též

a)

výsledek předběžného hodnocení nabídky příslušného uchazeče a

b)

matematický vzorec, který se při elektronické aukci použije pro určení automatických změn pořadí na základě podaných nových aukčních hodnot a který musí zahrnovat všechna dílčí hodnotící kritéria uveřejněná v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení.

      (5)  Elektronická aukce nesmí být zahájena dříve než 2 pracovní dny po odeslání všech výzev podle odstavce 2.

      (6)  Elektronická aukce se může skládat z jednotlivých časových období (dále jen ,,aukční kola"). O délce aukčních kol a dalších podrobnostech o jednotlivých aukčních kolech je zadavatel povinen informovat uchazeče ve výzvě podle odstavce 2.

      (7)  Po celou dobu elektronické aukce je zadavatel povinen uchazeči sdělit informaci o jeho momentálním pořadí nebo o momentálně nejlepších aukčních hodnotách. Zadavatel může poskytovat také další informace o dotčených cenách nebo hodnotách způsobem stanoveným ve výzvě podle odstavce 2, za předpokladu, že si to vyhradil v zadávacích podmínkách. Zadavatel je oprávněn uchazečům kdykoli v průběhu elektronické aukce oznámit počet účastníků v příslušném aukčním kole. Zadavatel však nesmí uveřejnit totožnost účastníků elektronické aukce v průběhu kterékoli její fáze.

      (8)  Uchazeč je oprávněn požadovat na zadavateli informace týkající se aukčních hodnot podaných ostatními uchazeči, pokud toto právo zadavatel připustil v zadávacích podmínkách či ve výzvě podle odstavce 2.

      (9)  Zadavatel je oprávněn ukončit elektronickou aukci

a)

v předem stanovený den a hodinu,

b)

jestliže neobdrží žádné nové aukční hodnoty, které by splňovaly požadavky na minimální rozdíly pro jednotlivá podání; v takovém případě může zadavatel ve výzvě podle odstavce 2 uvést též dobu, která musí uplynout od přijetí posledního podání s novou aukční hodnotou před tím, než elektronickou aukci ukončí, nebo

c)

byl-li vyčerpán počet aukčních kol, stanovený ve výzvě podle odstavce 2.

      (10)  Způsob ukončení elektronické aukce uvede zadavatel ve výzvě podle odstavce 2. Pokud zadavatel zvolí způsob ukončení elektronické aukce podle odstavce 9 písm. c), případně v kombinaci podle písmene b), uvede ve výzvě k účasti v elektronické aukci též potřebné časové údaje o každém aukčním kole.


HLAVA V

DALŠÍ INSTITUTY

§ 98

Zadávání částí veřejných zakázek

      (1)  Zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku na části, připouští-li to povaha předmětu veřejné zakázky.

      (2)  V případě rozdělení veřejné zakázky na části uvede zadavatel tuto skutečnost v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení a vymezí předmět jednotlivých částí veřejné zakázky a další požadavky související s rozdělením veřejné zakázky na části.

      (3)  Pokud zadavatel rozdělil veřejnou zakázku na části, uvede v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zda je dodavatel oprávněn podat nabídku na všechny či některé části veřejné zakázky nebo jen na jednu část veřejné zakázky.

      (4)  Je-li veřejná zakázka rozdělena na části, vztahují se ustanovení tohoto zákona týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení či práv a povinností dodavatele na každou jednotlivou část, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak. Ustanovení § 13 odst. 4 tím není dotčeno.

      (5)  Vyplývá-li z povahy plnění, že je možné předmět nadlimitní veřejné zakázky na dodávky, služby či stavební práce rozdělit na jednotlivé části, je zadavatel oprávněn zadat tyto části dodávek, služeb či stavebních prací postupem stanoveným pro podlimitní veřejné zakázky za předpokladu, že předpokládaná hodnota příslušné části v případě dodávek a služeb je nižší než částka odpovídající 80 000 EUR a v případě stavebních prací nižší než částka odpovídající 1 000 000 EUR, a dále za předpokladu, že celková předpokládaná hodnota všech takto zadávaných částí nepřesáhne 20 % předpokládané hodnoty předmětu celé veřejné zakázky. Ustanovení § 19 odst. 1 tím není dotčeno.

§ 99

Opční právo

      (1)  Opčním právem se rozumí právo zadavatele na poskytnutí dalších dodávek, služeb či stavebních prací, jejichž zadání si zadavatel vyhradil v zadávacích podmínkách. Opční právo je zadavatel oprávněn využít pouze ve vztahu k dodavateli, kterému zadal veřejnou zakázku.

      (2)  Zadat veřejnou zakázku na základě využití opčního práva může zadavatel v jednacím řízení bez uveřejnění, popřípadě jde-li o využití opčního práva veřejného zadavatele navazující na rámcovou smlouvu uzavřenou s jedním uchazečem rovněž postupem podle § 92 odst. 1, a to za předpokladu, že jsou splněny zákonné podmínky.

      (3)  Zadavatel není oprávněn opčního práva využít, pokud cena, kterou by byl povinen uhradit za plnění předmětu veřejné zakázky při využití opčního práva, je ve zjevném nepoměru k části předpokládané hodnoty plnění odpovídajícího opčnímu právu, která byla stanovena před zahájením původního zadávacího řízení.

      (4)  V nabídce na veřejnou zakázku, při jejímž zadávání si zadavatel vyhradil opční právo, uvádí dodavatel výši nabídkové ceny pouze ve vztahu k těm čás-tem plnění veřejné zakázky, které se netýkají opčního práva, nestanoví-li zadavatel v zadávacích podmínkách jinak.

      (5)  Zadavatel je při zahájení zadávacího řízení povinen předběžně stanovit dobu využití opčního práva a vymezit základní předmět plnění veřejné zakázky týkající se opčního práva.

§ 100

Nabídky zahrnující dodávky původem ze třetích států

      (1)  Toto ustanovení se vztahuje na nabídky, které zahrnují dodávky původem ze států, s nimiž Evropské společenství neuzavřelo mezinárodní dohodu, jež zajišťuje srovnatelný a účinný přístup pro dodavatele se sídlem nebo bydlištěm na území některého z členských států Evropské unie na trhy těchto států. Závazky České republiky vůči takovým státům tím nejsou dotčeny.

      (2)  V případě veřejné zakázky na dodávky může sektorový zadavatel odmítnout jakoukoliv nabídku, je- -li podíl hodnoty dodávek původem ze států specifikovaných v přímo použitelném předpisu Evropských společenství⁵⁷) vyšší než 50 % z celkové hodnoty dodávek obsažených v nabídce.

      (3)  Jsou-li dvě nebo více nabídek z hlediska hodnotících kritérií rovnocenné, sektorový zadavatel upřednostní tu nabídku, kterou nemůže odmítnout podle odstavce 2. Nabídková cena takové nabídky se pro účely tohoto ustanovení považuje za rovnocennou, jestliže cenový rozdíl není vyšší než 3 %.

      (4)  Sektorový zadavatel nemusí upřednostnit nabídky podle odstavce 3, pokud by přijetím takové nabídky byl nucen pořizovat zařízení s odlišnými technickými parametry, než jsou parametry jeho stávajícího zařízení, což by mělo za následek neslučitelnost nebo technické obtíže při provozu a údržbě nebo nepřiměřené náklady.

      (5)  Do podílu dodávek původem ze států stanovených podle odstavce 2 se nezahrnují dodávky ze států, na které se na základě rozhodnutí Rady Evropské unie vztahuje možnost požívat výhod právního předpisu Evropských společenství.

§ 101

Zvýhodnění dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením

      (1)  Stanoví-li tak zadavatel v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, může se zadávacího řízení účastnit pouze dodavatel, který provozuje chráněnou pracovní dílnu nebo na nějž se vztahuje program zaměstnanosti, na jehož základě dodavatel zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením podle zvláštního právního předpisu⁵⁸) z celkového počtu zaměstnanců dodavatele.

      (2)  Skutečnost, že dodavatel zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením podle odstavce 1, musí být dodavatelem uvedena v nabídce společně s potvrzeními nebo rozhodnutími orgánu sociálního zabezpečení, která se týkají osob se zdravotním postižením. V případě chráněné pracovní dílny předloží dodavatel v nabídce potvrzení úřadu práce či dohodu s úřadem práce podle zvláštního právního předpisu⁵⁹).

      (3)  Při použití tohoto ustanovení je vyloučena možnost prokazovat skutečnosti podle odstavce 2 prostřednictvím jiných osob.

      (4)  Seznam zboží, u kterého je veřejný zadavatel podle § 2 povinen využít zvýhodnění podle odstavců 1, 2 a 3, stanoví prováděcí právní předpis.

      (5)  Účastní-li se otevřeného nebo užšího řízení při zadávání podlimitní veřejné zakázky na dodávky nebo služby dodavatel zaměstnávající více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50 % zaměstnanců osobami se zdravotním postižením⁵⁸), musí být nabídková cena tohoto dodavatele hodnocena jako nejnižší, nepřekročí-li nejnižší nabídkovou cenu předloženou ostatními uchazeči o více než 15 %.

      (6)  Skutečnosti podle odstavce 5 musí dodavatel prokázat ve vztahu ke každému ze čtyř předchozích kalendářních čtvrtletí přede dnem zahájení zadávacího řízení. Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců dodavatele a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, je rozhodný průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu⁶⁰).

      (7)  Hodnocení nabídkové ceny dodavatele podle odstavce 4 je možné pouze tehdy, pokud jsou skutečnosti podle odstavce 5 prokázány v nabídce předložením potvrzení místně příslušného úřadu práce.


ČÁST ČTVRTÁ

SOUTĚŽ O NÁVRH

§ 102

Použití soutěže o návrh

      (1)  Tato část zákona se vztahuje na zadavatele, pokud předpokládaná hodnota soutěže o návrh odpovídá nejméně finančnímu limitu stanovenému v § 12 odst. 3. Veřejný zadavatel může postupovat podle této části zákona i tehdy, pokud předpokládaná hodnota soutěže o návrh tohoto finančního limitu nedosáhne.

      (2)  Tato část zákona se nevztahuje na pořádání soutěže o návrh

a)

v případech, ve kterých se tento zákon nevztahuje na zadávání veřejných zakázek podle § 18 odst. 1 písm. a) až c) a § 18 odst. 1 písm. o) až r),

b)

v případech, ve kterých se tento zákon nevztahuje na zadávání veřejných zakázek podle § 18 odst. 1 písm. i), pokud jde o veřejného zadavatele,

c)

v případech, ve kterých se tento zákon nevztahuje na zadávání veřejných zakázek podle § 19 odst. 2 písm. a), pokud jde o sektorového zadavatele,

d)

sektorovým zadavatelem v souvislosti s výkonem jiné než relevantní činnosti podle § 4 nebo v souvislosti s výkonem relevantní činnosti, pokud působnost tohoto zákona ve vztahu k této relevantní činnosti byla vyloučena v souladu s § 20.

§ 103

Soutěž o návrh

      (1)  Soutěží o návrh se rozumí postup zadavatele směřující k získání návrhu, projektu či plánu (dále jen ,,návrh").

      (2)  Zadavatel použije soutěž o návrh zejména v oblasti územního plánování, architektury, stavitelství či zpracování dat.

      (3)  Soutěž o návrh použije zadavatel, jestliže

a)

na tuto soutěž navazuje zadání veřejné zakázky na služby, nebo

b)

na základě této soutěže mají být vybranému účastníkovi či účastníkům soutěže o návrh poskytnuty soutěžní ceny nebo platby.

      (4)  Předpokládaná hodnota soutěže o návrh se stanoví

a)

podle odstavce 3 písm. a) na základě předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby navazující na tuto soutěž, a to včetně výše předpokládaných soutěžních cen a plateb poskytovaných účastníkům soutěže o návrh,

b)

podle odstavce 3 písm. b) na základě celkové předpokládané výše soutěžních cen a plateb, a to včetně předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby, kterou je veřejný zadavatel oprávněn zadat v souladu s § 27 odst. 6, pokud zadavatel tuto možnost nevyloučil v oznámení soutěže o návrh.

      (5)  Zadavatel není oprávněn omezit účast zájemců v soutěži o návrh s poukazem na určité území nebo části území členského státu Evropské unie.

§ 104

Oznámení soutěže o návrh a způsob komunikace

      (1)  Soutěž o návrh se zahajuje uveřejněním oznámení soutěže o návrh. Pro uveřejnění oznámení soutěže o návrh použije zadavatel formulář podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství⁶¹).

      (2)  Zadavatel v oznámení soutěže o návrh stanoví lhůtu pro podání návrhů nebo lhůtu, ve které mohou zájemci o účast v soutěži o návrh (dále jen ,,zájemce o účast") podat žádost o účast.

      (3)  Zadavatel může omezit počet zájemců o účast, které vyzve k účasti v soutěži o návrh, a to stanovením minimálního či maximálního počtu účastníků soutěže o návrh, přičemž musí definovat jasná a nediskriminační kritéria pro jejich výběr. Počet zájemců o účast vyzvaných k účasti v soutěži musí být dostačující pro zajištění skutečné soutěže, pokud to není objektivními skutečnostmi vyloučeno.

      (4)  Zadavatel zajistí komunikaci, předávání a ukládání dokumentů či informací tak, aby byla zajištěna ochrana všech takových dokumentů či informací.

§ 105

Průběh soutěže o návrh

      (1)  Nejpozději dnem uveřejnění oznámení soutěže o návrh je zadavatel povinen zpřístupnit soutěžní podmínky či umožnit jejich vyzvednutí všem zájemcům o účast.

      (2)  Zadavatel zajistí po celou dobu soutěže až do okamžiku rozhodnutí poroty o výběru nejvhodnějšího účastníka či účastníků soutěže o návrh anonymitu po-daných návrhů alespoň tak, aby porota při hodnocení návrhů nebyla schopna k návrhu přiřadit účastníka soutěže o návrh, který jej podal. Způsob zajištění anonymity uvede zadavatel v soutěžních podmínkách. Nedodrží-li účastník soutěže o návrh požadavky zadavatele týkající se anonymity, zadavatel tohoto účastníka ze soutěže o návrh vyloučí a tuto skutečnost účastníkovi soutěže o návrh písemně oznámí.

      (3)  Zadavatel rovněž zajistí, aby se členové poroty seznámili s obsahem návrhů v době určené soutěžními podmínkami, nejdříve však po uplynutí lhůty k podání návrhů.

      (4)  Zadavatel odmítne návrhy podané po uplynutí lhůty pro podání návrhů a vrátí je zpět zájemci o účast.

§ 106

Složení a rozhodování poroty

      (1)  Hodnocení návrhů provádí porota. Zadavatel jmenuje členy poroty pro hodnocení návrhů a jejich náhradníky nejpozději poslední den lhůty pro podání návrhů.

      (2)  Porota musí být sestavena výhradně z fyzických osob, které musí být ve vztahu k účastníkům soutěže o návrh nepodjaté.

      (3)  Je-li od účastníků soutěže o návrh vyžadována určitá odborná kvalifikace, musí mít nejméně třetina členů poroty obdobnou nebo rovnocennou kvalifikaci. Všechny návrhy musí být hodnoceny stejnými členy poroty či jejich náhradníky, ledaže to není ve zvláště odůvodněných případech možné.

      (4)  Porota hodnotí podané návrhy na základě hodnotících kritérií, která byla uvedena v oznámení soutěže o návrh.

      (5)  Porota vyhotoví o způsobu hodnocení návrhů a o stanovení jejich pořadí protokol, který podepíší všichni členové poroty či náhradníci, kteří návrhy hodnotili.

      (6)  Porota může v protokolu o hodnocení návrhů podle odstavce 5 uvést dodatečné dotazy k určitým aspektům některých návrhů.

      (7)  Protokol o hodnocení návrhů předává porota zadavateli. Po předání protokolu podle věty první vyzve zadavatel účastníky soutěže o návrh k účasti na uveřejnění výsledků hodnocení návrhů. Při uveřejnění výsledků hodnocení jsou členové poroty či zadavatel oprávněni s účastníky soutěže o návrh projednat dodatečné dotazy podle odstavce 6. Je-li to odůvodněno povahou předmětu soutěže, je zadavatel oprávněn ve zcela výjimečných případech na základě projednání dodatečných dotazů podle věty druhé stanovit účastníkovi soutěže o návrh přiměřenou lhůtu pro poskytnutí dodatečné odpovědi či dokumentu. Porota může změnit pořadí návrhů uvedené v protokolu o hodnocení návrhů pouze v případě, že poskytnutí dodatečné odpovědi či dokumentu vyvolá nutnost podstatné změny v hodnocení návrhů podle hodnotících kritérií uvedených v oznámení soutěže o návrh.

      (8)  O průběhu uveřejnění výsledků hodnocení návrhů a případném projednání dodatečných dotazů podle odstavce 7 zadavatel vyhotoví písemný protokol.

      (9)  Zadavatel není vázán rozhodnutím poroty uvedeným v protokolu o hodnocení návrhů, pokud si to vyhradil v oznámení soutěže o návrh. V opačném případě musí zadavatel respektovat rozhodnutí poroty.

§ 107

Rozhodnutí o výběru nejvhodnějšího návrhu

      (1)  Rozhodnutí o výběru nejvhodnějšího návrhu nebo návrhů činí zadavatel. Zadavatel oznámí své rozhodnutí všem účastníkům soutěže o návrh. Pokud je rozhodnutí zadavatele odlišné od rozhodnutí poroty, uvede zadavatel v oznámení rozhodnutí odůvodnění svého rozhodnutí. Pro možnost podání námitek platí § 110 a 111 obdobně.

      (2)  Po doručení oznámení rozhodnutí o nejvhodnějším návrhu umožní zadavatel účastníkům soutěže o návrh, jejichž návrhy nebyly vybrány, jejich převzetí.

      (3)  Zadavatel uveřejní výsledek soutěže o návrh způsobem uvedeným v § 146 a 147. Pro uveřejnění výsledku soutěže o návrh použije zadavatel formulář podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství⁶¹).

      (4)  Veřejný zadavatel je oprávněn požadovat, aby výsledek soutěže o návrh nebyl uveřejněn, pokud by jeho uveřejnění znamenalo porušení zvláštního právního předpisu nebo by bylo v rozporu s veřejným zájmem, nebo by mohlo porušit právo účastníka soutěže o návrh na obchodní tajemství soutěže, nebo by mohlo ovlivnit hospodářskou soutěž. Sektorový zadavatel může stanovit, že nesmí být uveřejněny rovněž informace týkající se počtu obdržených návrhů, identifikace účastníků soutěže o návrh či cen.

§ 108

Zrušení soutěže o návrh

      Zadavatel může zrušit soutěž o návrh kdykoliv do doby rozhodnutí poroty o nejvhodnějším návrhu, pokud si to vyhradil v oznámení soutěže o návrh nebo v soutěžních podmínkách. V takovém případě vrátí účastníkům soutěže o návrh jejich návrhy a oznámení o zrušení soutěže o návrh uveřejní v informačním sy-stému a na internetové adrese uvedené v oznámení soutěže o návrh a umožní převzetí podaných návrhů zájemci.

§ 109

Zvláštní ustanovení o uchování dokumentace o soutěži o návrh

      Vrací-li zadavatel účastníkům soutěže o návrh jejich návrhy podle § 107 odst. 2 nebo § 108, je povinen o takových návrzích pořídit vhodnou dokumentaci, kterou následně uchová podle § 155.


ČÁST PÁTÁ

OCHRANA PROTI NESPRÁVNÜMU POSTUPU ZADAVATELE

HLAVA I

NÁMITKY

§ 110

Rozsah a způsob podání námitek

      (1)  Při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může zadavateli podat zdůvodněné námitky kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech (dále jen ,,stěžovatel").

      (2)  Zdůvodněné námitky je oprávněn podat rovněž dodavatel, kterého v důsledku domnělého porušení zákona zadavatel odmítl zařadit do dynamického nákupního systému.

      (3)  Námitky musí stěžovatel doručit zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy. Do doby doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách nesmí zadavatel uzavřít smlouvu či zrušit zadávací řízení.

      (4)  Námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení musí stěžovatel doručit zadavateli do 15 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky podle § 81 nebo rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Před uplynutím lhůty pro podání námitek podle tohoto odstavce, a jsou-li námitky podány včas, do doručení rozhodnutí o námitkách nesmí zadavatel uzavřít smlouvu či zrušit zadávací řízení.

      (5)  Námitky se podávají písemně. Podání řádných námitek je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ve stejné věci.

      (6)  V námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují, v čem je spatřováno porušení zákona, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Jde-li o námitky podle odstavce 3, musí stěžovatel v námitkách uvést též skutečnosti rozhodné pro stanovení oka-mžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele.

      (7)  Zájemce či uchazeč se může práva na podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení písemně vzdát; práva na podání námitek se může zájemce či uchazeč vzdát až po vzniku práva podat námitky. Pokud se zájemce či uchazeč vzdal práva na podání námitek, platí, že lhůta pro podání námitek ve vztahu k tomuto zájemci či uchazeči uplynula.

§ 111

Postup zadavatele při přezkoumání námitek

      (1)  Zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy.

      (2)  Pokud zadavatel námitkám nevyhoví, uvědomí stěžovatele v písemném rozhodnutí o možnosti podat ve lhůtě podle § 113 odst. 3 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu.

      (3)  O podaných námitkách a rozhodnutí o nich zadavatel bezodkladně písemně informuje všechny uchazeče, a pokud neuplynula v době vyřízení námitek lhůta pro podání nabídek, všechny zájemce.

      (4)  Zadavatel nerozhoduje o námitkách, které byly podány opožděně nebo které vzal stěžovatel zpět. Tuto skutečnost zadavatel písemně oznámí stěžovateli. Vezme-li stěžovatel námitky zpět, není oprávněn podat ve stejné věci návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu.

      (5)  Pokud zadavatel podaným námitkám ve lhůtě podle odstavce 1 nevyhověl, nesmí zadavatel před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, a je-li tento návrh podán včas, ve lhůtě 45 dnů ode dne doručení námitek uzavřít smlouvu či zrušit zadávací řízení. Pokud zadavatel o námitkách nerozhodl ve lhůtě podle odstav-ce 1, platí, že námitkám nevyhověl. Je-li před uplynutím lhůty podle věty první řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zastaveno, zákaz uzavřít smlouvu nebo zrušit zadávací řízení se ruší dnem zastavení řízení.

      (6)  Zjistí-li zadavatel v průběhu zadávacího řízení, že některým úkonem porušil zákon, přijme opatření k jeho nápravě i v případě, když proti takovému úkonu námitky neobdržel.


HLAVA II

DOHLED NAD DODRŽOVÁNÍM ZÁKONA

Díl 1

Dohled nad zadáváním veřejných zakázek

§ 112

Výkon dohledu nad zadáváním veřejných zakázek

      (1)  Úřad vykonává dohled nad dodržováním tohoto zákona, při kterém přezkoumává zákonnost úkonů zadavatele s cílem zajistit zachování zásad podle § 6.

      (2)  Úřad

a)

vydává předběžná opatření,

b)

rozhoduje o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu s tímto zákonem,

c)

ukládá nápravná opatření a sankce,

d)

projednává správní delikty,

e)

kontroluje úkony zadavatele při zadávání veřejných zakázek podle zvláštního právního předpisu⁶²). Tím není dotčena působnost jiných orgánů vykonávajících takovou kontrolu podle zvláštních právních předpisů⁶³),

f)

plní další úkoly, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.

Díl 2

Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele

§ 113

Zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele

      (1)  Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se u Úřadu zahajuje na písemný návrh stěžovatele nebo z moci úřední.

      (2)  Návrh musí být doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 kalendářních dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám nevyhověl.

      (3)  Pokud zadavatel námitky nevyřídil podle § 111 odst. 1, lze návrh podat a doručit Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 kalendářních dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem (dále jen ,,navrhovatel").

§ 114

Návrh

      (1)  Návrh lze podat proti všem úkonům zadavatele, které vylučují nebo by mohly vyloučit zásady stanovené v § 6 a v jejichž důsledku hrozí nebo vznikla újma na právech navrhovatele, a to zejména proti

a)

zadávacím podmínkám,

b)

obsahu oznámení nebo výzvy o zahájení zadávacího řízení,

c)

vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení,

d)

rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky,

e)

použití druhu zadávacího řízení.

      (2)  Návrh vedle obecných náležitostí podání⁶⁴) musí obsahovat přesné označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, příslušné důkazy, a čeho se navrhovatel domáhá. Součástí návrhu zasílaného Úřadu je doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o složení kauce podle § 115.

      (3)  Jestliže návrh nemá předepsané náležitosti podle odstavce 2 a navrhovatel jej ve lhůtě stanovené Úřadem nedoplní nebo nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 113 odst. 2 nebo 3 nebo nebyl podán oprávněnou osobou nebo není-li Úřad věcně příslušný k rozhodnutí o návrhu, Úřad zahájené řízení zastaví; pokud má důvodné podezření, že došlo k porušení tohoto zákona, zahájí správní řízení z moci úřední.

      (4)  Zadavatel je povinen zaslat Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 7 dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením zašle příslušnou dokumentaci veřejné zakázky.

§ 115

Kauce

      (1)  S podáním návrhu je navrhovatel povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 2 000 000 Kč. V případě, že není možné stanovit nabídkovou cenu navrhovatele, je navrhovatel povinen složit 100 000 Kč. Bankovní spojení Úřad uveřejní na své internetové adrese.

      (2)  Kauce je příjmem státního rozpočtu, jestliže Úřad řízení zahájené na návrh pravomocným rozhodnutím zastaví podle § 118, jinak Úřad kauci spolu s úroky vrátí navrhovateli do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí.

§ 116

Účastníci řízení

      Účastníkem řízení je zadavatel a v řízení zahájeném na návrh též navrhovatel; je-li předmětem řízení přezkoumání rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, je účastníkem řízení též vybraný uchazeč.

§ 117

Předběžné opatření

      (1)  Úřad může před vydáním rozhodnutí podle § 118 v rozsahu nezbytně nutném na návrh účastníka řízení nebo z moci úřední k zajištění účelu řízení nařídit zadavateli toto předběžné opatření:

a)

zakázat uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, nebo

b)

pozastavit zadávací řízení.

      (2)  Návrh na nařízení předběžného opatření vedle obecných náležitostí podání⁶⁴) musí obsahovat přesné označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli bezprostředně hrozí újma na jeho právech, příslušné důkazy, a čeho se navrhovatel předběžným opatřením domáhá. Nemá- -li návrh stanovené náležitosti, předběžné opatření Úřad nenařídí.

      (3)  Úřad zruší předběžné opatření, jakmile pomine důvod, pro který bylo nařízeno, jinak pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí podle § 118 nabylo právní moci.

      (4)  Odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření nemá odkladný účinek.

§ 118

Nápravné opatření

      Nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad uloží nápravné opatření tím, že zruší zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivý úkon zadavatele, jinak řízení zastaví.

§ 119

Náklady řízení

      (1)  Nestanoví-li tento zákon jinak, nesou Úřad i účastníci řízení své náklady řízení.

      (2)  Součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 je též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen ,,náklady řízení"). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí právní předpis.

      (3)  Z důvodů zvláštního zřetele hodných lze od uložení povinnosti nahradit náklady řízení podle odstavce 2 zcela nebo zčásti upustit.

Díl 3
Správní delikty

§ 120

Vymezení správních deliktů, pokuty za správní delikt

      (1)  Zadavatel se dopustí správního deliktu tím, že

a)

nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu s uchazečem podle § 82,

b)

zruší zadávací řízení, aniž byly splněny podmínky podle § 84,

c)

nepořídí nebo neuchová dokumentaci o veřejné zakázce podle § 109 a 155, nebo

d)

nesplní povinnost stanovenou v § 146 a 147 pro uveřejňování.

      (2)  Za správní delikt se uloží pokuta do

a)

5 % ceny zakázky nebo do 10 000 000 Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),

b)

10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d).

      (3)  Sazba pokuty podle odstavce 2 se zvyšuje na dvojnásobek, jestliže se zadavatel dopustí správního deliktu podle odstavce 1 opakovaně. Správní delikt je spáchán opakovaně, pokud ode dne, kdy došlo ke spáchání jakéhokoliv posledního správního deliktu podle odstavce 1, neuplynulo 5 let.

§ 121

Společná ustanovení ke správním deliktům

      (1)  Zadavatel, který je právnickou osobou, za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil.

      (2)  Při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

      (3)  Odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

      (4)  Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Úřad.

      (5)  Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby⁶⁵) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu zadavatele, který je právnickou osobou.

      (6)  Pokuty vybírá a vymáhá Úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

Díl 4

Společná ustanovení o výkonu dohledu

§ 122

Povinnost mlčenlivosti a ochrana obchodního tajemství

      (1)  Zaměstnanci v Úřadu, jakož i ti, kdo byli pověřeni plněním úkolů náležejících do jeho působnosti, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skuteč-nostech, o nichž se dověděli při plnění pracovních povinností. Povinnost mlčenlivosti neplatí, jestliže uvedené osoby podávají o takových skutečnostech svědectví orgánům činným v trestním řízení nebo v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu těchto orgánů nebo soudu podávají písemné vyjádření⁶⁶). Povinností mlčenlivosti zaměstnanců Úřadu není dotčeno poskytování údajů a informací Úřadem podle zvláštních předpisů⁶⁷).

      (2)  Dozví-li se Úřad skutečnost, která je předmětem obchodního tajemství, je povinen učinit opatření, aby obchodní tajemství nebylo porušeno.

§ 123

Uveřejňování pravomocného rozhodnutí Úřadu

      Úřad průběžně uveřejňuje svá pravomocná rozhodnutí podle tohoto zákona na své internetové adrese.

HLAVA III

SMÍRČÍ ŘÍZENÍ

§ 124

Smírčí řízení

      (1)  Kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání nadlimitní veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení tohoto zákona nebo práva Evropských společenství v oblasti veřejných zakázek úkonem sektorového zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech (dále jen ,,žadatel"), může podat písemnou žádost o smírčí řízení Evropské komisi nebo Úřadu. Úřad žádost, která mu byla po-dána, neprodleně postoupí Evropské komisi.

      (2)  Ve smírčím řízení před Evropskou komisí, jež je zahajováno jen se souhlasem zadavatele,

a)

určí každá strana poté, kdy odsouhlasí smírčího soudce navrženého Evropskou komisí, dalšího smírčího soudce,

b)

má každá ze stran právo smírčí řízení kdykoli ukončit,

c)

každá ze stran nese náklady, které jí v souvislosti se smírčím řízením vzniknou, pokud se strany nedohodnou jinak, s výjimkou nákladů řízení, které strany hradí rovným dílem.

      (3)  Pokud v průběhu smírčího řízení podá návrh podle § 114 jiná osoba než dodavatel, který požádal o smírčí řízení, vyrozumí zadavatel o této skutečnosti smírčí soudce.

      (4)  V ostatním se při smírčím řízení na úrovni Evropské komise postupuje způsobem stanoveným právním předpisem Evropských společenství⁶⁸).


ČÁST ŠESTÁ

SEZNAM KVALIFIKOVANÝCH DODAVATELŮ, SYSTÉM CERTIFIKOVANÝCH DODAVATELŮ, ZAHRANIČNÍ SEZNAM DODAVATELŮ

HLAVA I

SEZNAM KVALIFIKOVANÝCH DODAVATELŮ

§ 125

Vedení seznamu kvalifikovaných dodavatelů

      (1)  Seznam kvalifikovaných dodavatelů (dále jen ,,seznam") je součástí informačního systému.

      (2)  Do seznamu se zapisují dodavatelé, kteří požádali o zápis do seznamu a prokázali splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 a profesních kvalifikačních předpokladů podle § 54.

      (3)  Seznam je veřejně přístupný, a to rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup.

      (4)  Dálkový přístup do seznamu je bezplatný.

      (5)  Ministerstvo sdělí Evropské komisi a jiným členským státům Evropské unie adresu místa, kde je možno podat žádost o zápis do seznamu.

§ 126

Údaje evidované v seznamu

      Do seznamu se zapisují tyto údaje o dodavateli:

a)

obchodní firma nebo název a sídlo dodavatele, jedná-li se o právnickou osobu,

b)

jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, a místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu, jedná-li se o fyzickou osobu,

c)

právní forma právnické osoby,

d)

identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,

e)

jméno a příjmení statutárního orgánu nebo všech jeho členů nebo jméno a příjmení statutárního orgánu nebo všech členů statutárního orgánu, osoby, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu dodavatele, popřípadě rovněž jméno a příjmení jiné osoby, pokud o to dodavatel požádá, a způsob jejich jednání jménem nebo za dodavatele,

f)

předmět podnikatelské nebo jiné činnosti, na kterou se zápis v seznamu vztahuje,

g)

seznam dokladů, jimiž dodavatel prokázal splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů, přičemž jde-li o

      1.  oprávnění k podnikání, obsahuje seznam výčet příslušných oprávnění,

      2.  doklad podle § 54 písm. c), obsahuje seznam název profesní samosprávné komory či jiné profesní organizace, která doklad vydala,

      3.  doklad podle § 54 písm. d), obsahuje seznam údaj o druhu odborné způsobilosti,

h)

datum podání žádosti o zápis do seznamu,

i)

datum zápisu do seznamu,

j)

datum poslední aktualizace údajů v seznamu a

k)

případně údaj podle § 130 odst. 8.

§ 127

Prokazování splnění kvalifikace výpisem ze seznamu

      (1)  Předloží-li dodavatel veřejnému zadavateli výpis ze seznamu ve lhůtě pro prokázání splnění kvalifikace, nahrazuje tento výpis prokázání splnění

a)

základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 a

b)

profesních kvalifikačních předpokladů podle § 54 v tom rozsahu, v jakém doklady prokazující splnění těchto profesních kvalifikačních předpokladů pokrývají požadavky veřejného zadavatele na prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů pro plnění veřejné zakázky.

      (2)  Sektorový zadavatel je povinen uznat výpis ze seznamu jako způsob prokázání splnění kvalifikace za předpokladu, že údaje ve výpisu uvedené pokrývají požadavky jím stanovené na prokázání splnění kvalifikace stanovené sektorovým zadavatelem, popřípadě jejich část.

      (3)  Zadavatel je oprávněn vedle výpisu požadovat rovněž předložení dokladů prokazujících splnění kvalifikace podle § 53 odst. 1 písm. f) až h), pokud si toto právo vyhradil v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení.

      (4)  Zadavatel je povinen přijmout výpis ze seznamu, pokud k poslednímu dni, ke kterému má být prokázáno splnění kvalifikace, není výpis ze seznamu starší než 3 měsíce.

§ 128

Vydání výpisu ze seznamu

      (1)  Provozovatel seznamu (§ 132) vydá výpis ze seznamu týkající se kteréhokoliv dodavatele zapsaného do seznamu tomu, kdo o výpis požádá a uhradí správní poplatek podle zvláštního právního přepisu⁶⁹).

      (2)  Provozovatel seznamu vydá výpis ze seznamu do 5 kalendářních dnů ode dne obdržení žádosti.

      (3)  Výpis je možno vydat v listinné podobě nebo v elektronické podobě se zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu nebo elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu.

      (4)  Výpis ze seznamu obsahuje údaje uvedené v § 126.

      (5)  Výpis ze seznamu se vydává v českém jazyce.

§ 129

Zápis do seznamu

      (1)  Dodavatel, který chce být zapsán do seznamu, je povinen podat žádost o zápis do seznamu a prokázat splnění kvalifikačních předpokladů podle § 125 odst. 2. Zápis do seznamu podléhá správnímu poplatku podle zvláštního právního předpisu⁶⁹).

      (2)  Doklady prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů dodavatele a doklad prokazující splnění profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. a) nesmí být ke dni podání žádosti starší 90 dnů.

      (3)  Všechny doklady se předkládají v originále či v úředně ověřené kopii.

      (4)  Provozovatel seznamu zapíše do seznamu dodavatele, který splnil náležitosti stanovené tímto zákonem.


      (5)  Provozovatel seznamu zapíše do seznamu zahraničního dodavatele, který o zápis požádá a prokáže splnění kvalifikace podle § 125 odst. 2 v obdobném rozsahu. Pro prokázání splnění kvalifikačních předpokladů zahraničním dodavatelem platí § 51 odst. 7 obdobně. Provozovatel seznamu není oprávněn požadovat po zahraničním dodavateli jiné doklady prokazující splnění kvalifikačních předpokladů než ty, které jsou požadovány po českém dodavateli.

      (6)  Žádost o zápis se předkládá v českém jazyce. Ustanovení § 51 odst. 7 platí obdobně.

§ 130

Změny v seznamu

      (1)  Dodavatel není povinen opětovně prokazovat splnění základních kvalifikačních předpokladů a profesních kvalifikačních předpokladů, pokud není v odstavcích 2, 4, 5 nebo 6 stanoveno jinak.

      (2)  Dojde-li u dodavatele ke změně údajů zapsaných v seznamu, která by jinak měla za následek neprokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů či profesních kvalifikačních předpokladů, je dodavatel povinen podat do 15 dnů ode dne, kdy ke změně došlo, žádost o změnu zápisu; k žádosti je dodavatel povinen přiložit potřebné doklady osvědčující splnění základních kvalifikačních předpokladů či profesních kvalifikačních předpokladů, u nichž došlo ke změně. V případě, že dodavatel nesplní povinnost podle tohoto odstavce, platí, že ode dne, kdy k takové změně došlo, není zapsán v seznamu; to platí i v případě, že mu byl po takové změně vydán výpis ze seznamu.

      (3)  Pokud se provozovatel seznamu dozví, že dodavatel neoznámil změnu v údajích zapsaných do seznamu podle odstavce 2, zahájí řízení o vyškrtnutí dodavatele ze seznamu.

      (4)  Dodavatel zapsaný v seznamu je povinen po začátku příslušného kalendářního roku, nejpozději vždy do 31. března, písemně oznámit provozovateli seznamu, že se údaje zapsané v seznamu nezměnily. Pokud dodavatel tuto povinnost nesplní, platí, že počínaje 1. dubnem téhož roku není do seznamu zapsán.

      (5)  Dodavatel je povinen ve lhůtě uvedené v odstavci 4 předložit doklady prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. f) až h). Pokud dodavatel tuto povinnost nesplní, platí, že počínaje dnem 1. dubna téhož roku není do seznamu zapsán.

      (6)  Dodavatel zapsaný v seznamu je oprávněn kdykoliv podat žádost o zápis změny v údajích uvedených v seznamu. V takovém případě se postupuje obdobně jako v případě podání žádosti o zápis; údaje zapsané v seznamu tím zůstávají nedotčeny, pokud dodavatel nepodal žádost o změnu příslušného údaje.

      (7)  Zápis změny v údajích vedených v seznamu podléhá správnímu poplatku podle zvláštního právního předpisu⁶⁹).

      (8)  Provozovatel seznamu ke dni doručení žádosti o zápis změny v údajích uvedených v seznamu nebo ke dni zahájení řízení o vyškrtnutí dodavatele ze seznamu uvede tuto skutečnost v seznamu.

§ 131

Vyškrtnutí ze seznamu

      (1)  Provozovatel seznamu vyškrtne dodavatele ze seznamu, pokud

a)

zjistí, že dodavatel nesplňuje podmínky pro zápis do seznamu,

b)

zjistí, že dodavatel použil jako podklady pro zápis doklady či informace, které se ukázaly jako nepravdivé či neúplné, nebo

c)

dodavatel podal žádost o vyškrtnutí.

      (2)  Provozovatel seznamu vyškrtne dodavatele ze seznamu, pokud nastaly skutečnosti uvedené v § 130 odst. 2, 4 nebo 5.

§ 132

Provozovatel seznamu

      (1)  Provozovatelem seznamu je ministerstvo nebo jiná právnická osoba pověřená ministerstvem podle zvláštního právního předpisu⁷⁰).

      (2)  Provozovatel seznamu je povinen zachovávat mlčenlivost o všech údajích a informacích, které mu byly poskytnuty v souvislosti s vedením seznamu, vyjma údajů a informací, které je povinen zpřístupnit na základě tohoto zákona.

HLAVA II

SYSTÉM CERTIFIKOVANÝCH DODAVATELŮ

§ 133

Systém certifikovaných dodavatelů

      (1)  Systém certifikovaných dodavatelů umožňuje za podmínek stanovených v § 134 nahradit certifikátem vydaným akreditovanou osobou⁵¹) pro činnost v tomto systému (dále jen ,,certifikační orgán pro kvalifikaci") prokázání splnění kvalifikace, popřípadě její části dodavatelem.

      (2)  Ministerstvo sdělí Evropské komisi a jiným členským státům Evropské unie názvy a identifikační údaje správců schválených systémů certifikovaných dodavatelů.

§ 134

Prokazování kvalifikace certifikátem

      (1)  Předloží-li dodavatel veřejnému zadavateli certifikát vydaný v rámci systému certifikovaných dodavatelů, který obsahuje náležitosti stanovené v § 139, ve lhůtě pro prokázání splnění kvalifikace a údaje v certifikátu jsou platné nejméně k poslednímu dni lhůty pro prokázání splnění kvalifikace (§ 52), nahrazuje tento certifikát v rozsahu v něm uvedených údajů prokázání splnění kvalifikace dodavatelem.

      (2)  Sektorový zadavatel je povinen uznat certifikát jako způsob prokázání splnění kvalifikace v příslušném rozsahu za předpokladu, že údaje v certifikátu uvedené pokrývají požadavky na prokázání splnění kvalifikace stanovené sektorovým zadavatelem, popřípadě jejich část.

§ 135

Schválení systému certifikovaných dodavatelů

      (1)  Systém certifikovaných dodavatelů schvaluje ministerstvo na základě žádosti právnické osoby, která systém certifikovaných dodavatelů spravuje (dále jen ,,správce systému"). Schvalovací řízení podléhá správnímu poplatku podle zvláštního právního předpisu⁶⁹).

      (2)  Přílohou žádosti správce systému jsou dokumenty, které popisují systém certifikovaných dodavatelů a stanoví pravidla jeho použití (dále jen ,,pravidla systému").

      (3)  Ministerstvo schválí systém certifikovaných dodavatelů, pokud systém splňuje podmínky stanovené zákonem a pravidla systému splňují náležitosti stanovené v § 136.

      (4)  Správce systému je povinen zajistit, aby systém certifikovaných dodavatelů trvale splňoval podmínky stanovené zákonem.

      (5)  Ministerstvo vede v rámci informačního sy-stému seznam schválených systémů certifikovaných dodavatelů.

§ 136

Pravidla systému

      Pravidla systému musí obsahovat alespoň

a)

název systému certifikovaných dodavatelů,

b)

identifikační údaje správce systému,

c)

organizační strukturu systému certifikovaných dodavatelů,

d)

vymezení druhu a případně kategorií veřejných zakázek, na které se systém certifikovaných dodavatelů vztahuje,

e)

vymezení profesních kvalifikačních předpokladů, ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů a technických kvalifikačních předpokladů, jejichž splnění bude v systému certifikovaných dodavatelů posuzováno,

f)

vymezení dokladů, které budou vyžadovány pro prokázání splnění kvalifikačních předpokladů podle písmene e) a základních kvalifikačních předpokladů,

g)

postup při posouzení kvalifikace certifikačním orgánem pro kvalifikaci,

h)

pravidla pro vydání, změnu a odejmutí certifikátu a

i)

internetovou adresu registru certifikovaných dodavatelů.

§ 137

Změny a zrušení systému certifikovaných dodavatelů

      (1)  Pro postup v případě změny systému certifikovaných dodavatelů platí § 135 odst. 1 až 4 obdobně.

      (2)  Pokud ministerstvo zjistí, že systém certifikovaných dodavatelů nesplňuje podmínky stanovené zákonem nebo se změnily podmínky, za kterých byl schválen, vyzve správce systému, aby zjištěné nedostatky odstranil a tuto skutečnost ministerstvu doložil. Neodstraní-li správce systému nedostatky ve stanovené lhůtě, ministerstvo bezodkladně rozhodne o zrušení takového systému certifikovaných dodavatelů.

      (3)  Rozhodne-li se správce systému systém certifikovaných dodavatelů zrušit, je povinen písemně oznámit tuto skutečnost ministerstvu. V takovém případě se systém certifikovaných dodavatelů ruší dnem doručení tohoto oznámení ministerstvu, nestanoví-li správce systému den pozdější.

      (4)  V případě zrušení systému certifikovaných dodavatelů nepozbývá vydaný certifikát platnosti před uplynutím doby platnosti uvedené v certifikátu, nezmění-li se skutečnosti, na jejichž základě byl certifikát vydán.

§ 138

Podmínky pro vydání certifikátu

      (1)  Podmínkou pro vydání certifikátu je prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů v plném rozsahu doklady podle § 53 odst. 2 a prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů, ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů nebo technických kvalifikačních předpokladů v rozsahu stanoveném v pravidlech systému doklady podle § 54, § 55 odst. 1 a 2 nebo § 56 odst. 1 až 5.

      (2)  Doklady prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů dodavatele a doklad prokazující splnění profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. a) nesmí být ke dni podání žádosti o certifikaci starší 90 dnů.

      (3)  Všechny doklady se certifikačnímu orgánu pro kvalifikaci předkládají v originále či v úředně ověřené kopii.

      (4)  Správce systému může stanovit, že dodavatel není povinen při opakované certifikaci doložit skutečnosti, které se od poslední certifikace nezměnily. Dodavatel je však vždy povinen o těchto skutečnostech předložit alespoň čestné prohlášení.

      (5)  Ustanovení § 129 odst. 5 věty poslední a § 129 odst. 6 platí obdobně.

§ 139

Certifikát

      (1)  Certifikát musí obsahovat alespoň tyto údaje:

a)

identifikační údaje certifikačního orgánu pro kvalifikaci, který certifikát vydal,

b)

název systému certifikovaných dodavatelů,

c)

identifikační údaje správce systému certifikovaných dodavatelů,

d)

obchodní firmu nebo název a sídlo dodavatele, jedná-li se o právnickou osobu,

e)

jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, a místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu, jedná-li se o fyzickou osobu,

f)

právní formu právnické osoby,

g)

identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,

h)

jméno a příjmení statutárního orgánu nebo všech jeho členů nebo jméno a příjmení statutárního orgánu nebo všech členů statutárního orgánu, osoby, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu dodavatele, popřípadě rovněž jméno a příjmení jiné osoby, pokud o to dodavatel požádá, a způsob jejich jednání jménem nebo za dodavatele,

i)

předmět nebo obor podnikatelské nebo jiné činnosti, pro kterou je certifikát vydán,

j)

druh a případně kategorii veřejných zakázek, pro kterou je certifikát vydán,

k)

seznam dokladů, jimiž dodavatel prokázal splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů, s tím, že jde-li o

      1.  oprávnění k podnikání, obsahuje seznam výčet příslušných oprávnění,

      2.  doklad podle § 54 písm. c), obsahuje seznam název profesní samosprávné komory či jiné profesní organizace, která doklad vydala,

      3.  doklad podle § 54 písm. d), obsahuje seznam údaj o druhu odborné způsobilosti,

l)

údaj o tom, které kvalifikační předpoklady podle § 55 a 56 byly prokázány, včetně údaje o dosažené úrovni prokázané kvalifikace s ohledem na jednotlivé kvalifikační předpoklady,

m)

datum vydání certifikátu,

n)

datum platnosti certifikátu a

o)

podpis osoby oprávněné jednat za certifikační orgán pro kvalifikaci.

      (2)  Certifikát je možno vydat v listinné podobě nebo v elektronické podobě se zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu.

      (3)  Certifikát se vydává v českém jazyce.

§ 140

Platnost certifikátu

      (1)  Platnost certifikátu je 1 rok ode dne jeho vydání.

      (2)  Dojde-li u dodavatele ke změně skutečností, na základě kterých byl certifikát vydán, jež by jinak měly za následek neprokázání splnění kvalifikačních předpokladů ve stanoveném rozsahu, je dodavatel povinen do 15 dnů ode dne, kdy ke změně došlo, oznámit tuto skutečnost certifikačnímu orgánu pro kvalifikaci a současně předložit potřebné doklady osvědčující splnění příslušných kvalifikačních předpokladů; v opačném případě rozhodne certifikační orgán pro kvalifikaci o odejmutí certifikátu, případně jeho změně, pokud ke změně skutečností, na základě kterých byl certifikát vydán, došlo pouze s ohledem na některé kvalifikační předpoklady, jejichž splnění dodavatel prokázal.

      (3)  Certifikační orgán pro kvalifikaci dále rozhodne o odejmutí certifikátu, pokud zjistí, že dodavatel

a)

nesplňuje podmínky pro vydání certifikátu, nebo

b)

použil jako podklady pro vydání certifikátu doklady či informace, které se ukázaly jako nepravdivé či neúplné.

      (4)  Dodavatel je oprávněn kdykoliv podat žádost o změnu certifikátu. V takovém případě se postupuje obdobně jako v případě podání žádosti o opakovanou certifikaci.

§ 141

Povinnosti certifikačních orgánů pro kvalifikaci

      Certifikační orgán pro kvalifikaci je povinen

a)

před započetím své činnosti oznámit získání akreditace správci systému a doložit ji platným osvědčením o akreditaci,

b)

oznamovat bez zbytečného odkladu změny v akreditaci, její pozastavení nebo odejmutí,

c)

předat správci systému vydaný certifikát ve lhůtě a způsobem stanoveným pravidly systému certifikovaných dodavatelů,

d)

oznámit správci systému bez zbytečného odkladu odejmutí certifikátu dodavateli.

§ 142

Registr certifikovaných dodavatelů

      (1)  Správce systému vede v registru certifikovaných dodavatelů (dále jen ,,registr") evidenci

a)

certifikačních orgánů pro kvalifikaci,

b)

certifikovaných dodavatelů a

c)

vydaných certifikátů.

      (2)  Správce systému uveřejní v registru platné znění pravidel systému.

      (3)  Registr je veřejně přístupný způsobem umož-ňujícím dálkový přístup.

      (4)  Dálkový přístup do registru je bezplatný.

      (5)  V registru může správce systému uveřejňovat vydané certifikáty nebo jejich části.

      (6)  Ministerstvo uveřejní odkaz na registr v informačním systému.

HLAVA III

ZAHRANIČNÍ SEZNAM DODAVATELŮ

§ 143

Použití výpisu ze zahraničního seznamu dodavatelů

      (1)  Zadavatel přijme za podmínek uvedených v odstavci 2 výpis ze zahraničního seznamu kvalifikovaných dodavatelů (dále jen ,,zahraniční seznam"), popřípadě příslušný zahraniční certifikát, které jsou vydávány ve státě, který je součástí Evropského hospodářského prostoru, nebo jiném státě, stanoví-li tak mezinárodní smlouva uzavřená Evropským společenstvím nebo Českou republikou. Ustanovení § 51 odst. 7 věty čtvrté platí obdobně.

      (2)  Zadavatel může přijmout výpis ze zahraničního seznamu či zahraniční certifikát od zahraničního dodavatele pouze v případě, pokud má zahraniční dodavatel sídlo či místo podnikání, popřípadě bydliště, ve státě, ve kterém byl výpis ze zahraničního seznamu či zahraniční certifikát vydán.

      (3)  Pokud z výpisu ze zahraničního seznamu či zahraničního certifikátu vyplývá, že zahraniční dodavatel prokázal splnění

a)

základních kvalifikačních předpokladů, které jsou v příslušném státě obdobou kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1,

b)

profesních kvalifikačních předpokladů, které jsou v příslušném státě obdobou kvalifikačních předpokladů podle § 54,

c)

ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů, které jsou v příslušném státě obdobou kvalifikačních předpokladů podle § 55 odst. 1 písm. b) a c), nebo

d)

technických kvalifikačních předpokladů, které jsou v příslušném státě obdobou kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 1, jde-li o dodávky, § 56 odst. 2 písm. a), c) až i), jde-li o služby, a § 56 odst. 3 písm. a) až c) a písm. e) a f), jde-li o stavební práce,

nahrazuje výpis ze zahraničního seznamu či zahraniční certifikát za podmínek stanovených v odstavci 4 splnění kvalifikace podle výše uvedených ustanovení tohoto odstavce, popřípadě splnění její příslušné části. Zadavatel je oprávněn vedle výpisu ze zahraničního seznamu či zahraničního certifikátu požadovat rovněž předložení dokladů prokazujících splnění kvalifikace podle § 53 odst. 1 písm. f) až h), pokud si toto právo vyhradil v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení.

      (4)  Výpis ze zahraničního seznamu nesmí být starší 3 měsíců. Zahraniční certifikát musí být platný k poslednímu dni lhůty pro prokázání splnění kvalifikace.

      (5)  Výpis ze zahraničního seznamu či zahraniční certifikát nelze použít jako doklad pro zápis do seznamu kvalifikovaných dodavatelů či vydání certifikátu v rámci systému certifikovaných dodavatelů.


HLAVA IV

SPRÁVNÍ DELIKTY PŘI PROKAZOVÁNÍ KVALIFIKACE


§ 144

Správní delikty

      (1)  Dodavatel se dopustí správního deliktu tím, že předloží zadavateli k prokázání splnění kvalifikace

a)

výpis ze seznamu, přičemž došlo ke změně údajů zapsaných v seznamu, která by měla za následek neprokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů nebo profesních kvalifikačních předpokladů, a dodavatel nesplnil povinnost podle § 130 odst. 2,

b)

certifikát vydaný v rámci systému certifikovaných dodavatelů, přičemž došlo ke změně skutečností, na základě kterých byl certifikát vydán a jež by měly za následek neprokázání splnění kvalifikačních předpokladů v certifikátu uvedených, a dodavatel nesplnil povinnost podle § 140 odst. 2.

      (2)  Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

§ 145

Řízení o správním deliktu při prokazování kvalifikace

      (1)  Řízení o správním deliktu při prokazování kvalifikace podle § 144 se zahajuje na písemný návrh dotčeného zadavatele a v případě správního deliktu podle § 144 odst. 1 písm. b) rovněž příslušného správce systému nebo z moci úřední.

      (2)  Ustanovení § 121 se použije obdobně.


ČÁST SEDMÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 146

Uveřejňování

      (1)  Je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o výsledku zadávacího řízení, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů (dále jen ,,vyhlášení"), rozumí se tím uveřejnění v

a)

informačním systému podle § 157, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,

b)

informačním systému podle § 157 a Úředním věst-níku Evropské unie (dále jen ,,Úřední věstník"), jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; v případě veřejné zakázky na služby podle přílohy č. 2 se však v Úředním věstníku uveřejňuje pouze oznámení o výsledku zadávacího řízení nebo oznámení týkající se soutěže o návrh.

Za uveřejnění vyhlášení se považuje uveřejnění všech údajů z vyhlášení doručeného zadavatelem.

      (2)  Pro uveřejnění vyhlášení použije zadavatel formulář podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství⁶¹), a jde-li o oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh, formulář stanovený prováděcím právním předpisem. V případě předběžného oznámení a pravidelného předběžného oznámení uvede zadavatel ve vyhlášení pouze ty údaje, které jsou mu známy v okamžiku odeslání vyhlášení k uveřejnění.

      (3)  Zadavatel musí být schopen prokázat datum odeslání vyhlášení k uveřejnění v informačním systému, popřípadě Úředním věstníku. Provozovatel informačního systému poskytne zadavateli potvrzení o datu uveřejnění vyhlášení v informačním systému. Odeslal- -li provozovatel informačního systému vyhlášení na základě žádosti zadavatele k uveřejnění v Úředním věstníku, obsahuje potvrzení rovněž datum odeslání vyhlášení Úřadu pro úřední tisky.

      (4)  Provozovatele subsystému informačního sy-stému, který zajišťuje uveřejňování vyhlášení v informačním systému, stanoví ministerstvo na základě pověření. Ministerstvo schvaluje provozní řád provozovatele subsystému informačního systému podle tohoto odstavce a rovněž ceny hrazené zadavatelem provozovateli za uveřejnění vyhlášení. Rozhodnutí o pověření provozovatele subsystému informačního systému uveřejní ministerstvo ve formě sdělení ve Sbírce zákonů.

      (5)  Seznam povinně uveřejňovaných údajů ve formulářích sloužících pro uveřejnění vyhlášení, způsob uveřejňování vyhlášení týkajících se podlimitních veřejných zakázek, vzor formuláře pro oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh, druhy formulářů, postup při úpravách údajů v uveřejněném vyhlášení, přístup k uveřejněným vyhlášením, způsob doručování vyhlášení a postup při nápravě vad vyhlášení a vad plnění provozovatele subsystému informačního systému podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 147

Způsoby uveřejňování

      (1)  Zadavatel může uveřejnit vyhlášení v Úředním věstníku

a)

přímo prostřednictvím Úřadu pro úřední tisky, nebo

b)

prostřednictvím provozovatele informačního sy-stému na základě žádosti zadavatele.

      (2)  Využívá-li zadavatel možnosti podle odstav-ce 1 písm. a), odešle zadavatel současně vyhlášení k uveřejnění v informačním systému.

      (3)  Odesílá-li zadavatel vyhlášení k uveřejnění v Úředním věstníku prostřednictvím provozovatele informačního systému, provozovatel informačního sy-stému zajistí, vedle uveřejnění vyhlášení v informačním systému, aby byly Úřadu pro úřední tisky odeslány všechny údaje vyhlášení, které budou uveřejněny na národní úrovni.

      (4)  Provozovatel informačního systému uveřejní vyhlášení na národní úrovni do 12 dnů, a je-li vyhlášení odesláno zadavatelem elektronickými prostředky podle § 149, do 5 dnů ode dne odeslání zadavatelem. Jedná-li se o nadlimitní veřejnou zakázku, odešle provozovatel informačního systému v této lhůtě vyhlášení Úřadu pro úřední tisky k uveřejnění v Úředním věst-níku, a to elektronickými prostředky nebo faxem, bylo-li vyhlášení doručeno zadavatelem faxem.

      (5)  Zahajuje-li veřejný zadavatel užší řízení či jednací řízení s uveřejněním za použití § 39 odst. 2 písm. a) bodu 2, musí být oznámení zadávacího řízení odesláno faxem nebo elektronickými prostředky; v takovém případě činí lhůta podle odstavce 4 pět dnů. Zahajuje-li sektorový zadavatel zadávací řízení za použití § 41 odst. 2 písm. b) a vyhlášení je odesláno faxem, činí lhůta podle odstavce 4 rovněž 5 dnů.


      (6)  Jde-li o nadlimitní veřejné zakázky, nesmí být vyhlášení uveřejněna v informačním systému dříve, než jsou odeslána k uveřejnění v Úředním věstníku. V informačním systému rovněž nesmí být uveřejněny jakékoliv údaje odlišné od údajů, které jsou obsaženy ve vyhlášeních odeslaných k uveřejnění v Úředním věstníku, nebo uveřejněných na profilu zadavatele. Vyhlášení uveřejněná v informačním systému nebo na profilu zadavatele musí obsahovat datum jejich odeslání k uveřejnění v Úředním věstníku nebo datum uveřejnění na profilu zadavatele.

      (7)  Zadavatel může uveřejnit postupem podle odstavců 1 až 3 v Úředním věstníku jakákoliv vyhlášení podle § 146 odst. 1, a to i když zákon nestanoví povinnost jejich uveřejnění. Zadavatel může po uveřejnění v informačním systému uveřejnit vyhlášení i jiným způsobem. Ustanovení odstavce 6 věty druhé platí obdobně.

      (8)  Zadavatel může při respektování zásad uvedených v § 6 provést úpravy v uveřejněném vyhlášení; v takovém případě je povinen provedené úpravy uveřejnit podle odstavců 1 až 3 a oznámit provedení úpravy do 5 dnů ode dne jejího odeslání k uveřejnění všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu.

§ 148

Komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem

      (1)  Při komunikaci mezi zadavatelem a dodavateli nesmí být narušena důvěrnost nabídek a žádostí o účast a úplnost údajů v nich obsažených. Zadavateli nesmí být umožněn přístup k obsahu nabídek a žádostí o účast před uplynutím lhůty stanovené pro jejich podání.

      (2)  Písemnosti podle tohoto zákona lze doručit osobně, prostřednictvím osoby, která provádí přepravu zásilek (kurýrní služba), prostřednictvím držitele poš-tovní licence podle zvláštního právního předpisu, elektronickými prostředky nebo jiným způsobem.

      (3)  Zadavatel je povinen v souvislosti se zadávacím řízením vést písemnou evidenci všech úkonů učiněných dodavatelem vůči zadavateli a zadavatelem vůči dodavatelům, Úřadu či Evropské komisi. Písemná evidence musí obsahovat pořadové číslo úkonu, jeho označení, datum a identifikační údaje dodavatele.

      (4)  Žádost o účast v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním nebo soutěžním dialogu může dodavatel učinit též telefonicky; v takovém případě je dodavatel povinen potvrdit žádost o účast písemnou formou, přičemž písemnou formu žádosti o účast musí odeslat zadavateli nejpozději v den uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast.

      (5)  Zadavatel může požadovat potvrzení žádostí o účast podaných faxem způsobem podle odstavce 4 věty první, pokud tento požadavek a lhůtu pro doručení potvrzení uvedl v oznámení o zahájení zadávacího řízení či zadávací dokumentaci.

      (6)  Nabídky a ostatní písemnosti podle tohoto zákona je možné předložit vždy v českém jazyce, popřípadě v jazyce stanoveném zadavatelem v zadávacích podmínkách.

      (7)  Ustanovení tohoto paragrafu platí pro část čtvrtou zákona obdobně.

§ 149

Elektronické prostředky a elektronické nástroje

      (1)  Elektronickými prostředky se pro účely tohoto zákona rozumí síť a služby elektronických komunikací²²). Za elektronický prostředek se pro účely tohoto zákona nepovažuje fax.

      (2)  Elektronickými nástroji se pro účely tohoto zákona rozumí technické zařízení nebo programové vybavení, případně jejich součásti, které jsou spoje-ny se sítí nebo službou elektronických komunikací a umožňují prostřednictvím této sítě nebo služby provádění úkonů v elektronické podobě podle tohoto zákona, včetně zpracování zahrnujícího digitální kompresi a uchovávání dat. Zadavatel může použít elektronické nástroje pouze za předpokladu, že použití těchto elektronických nástrojů neporušuje zákaz diskrimina-ce, tyto elektronické nástroje jsou s ohledem na před-mět veřejné zakázky obecně dostupné a slučitelné s běž-ně užívanými informačními a komunikačními technologiemi. Pro zajištění splnění těchto požadavků mohou být elektronické nástroje v zadávacím řízení použity pouze tehdy, jsou-li atestovány v atestačním řízení prováděném Ministerstvem informatiky. Podání žádosti o atest je zpoplatněno. Poplatek činí až 100 000 Kč. Podrobnosti atestačního řízení, náležitosti žádosti o atest a výši poplatku za podání žádosti o atest stanoví prováděcí právní předpis. Atestačním řízením se rozumí postup, v jehož rámci jsou zkoumány požadavky shody elektronického nástroje s požadavky tohoto zákona a prováděcích právních předpisů k tomuto zákonu. Na základě atestačního řízení Ministerstvo informatiky vydává atest, jenž je dokladem osvědčujícím kladný výsledek atestace.

      (3)  Při elektronické komunikaci související se zadávacím řízením nebo soutěží o návrh poskytne zadavatel dodavatelům, kteří mohou mít zájem účastnit se řízení či soutěže, k dispozici veškeré informace technické povahy, včetně kódování a šifrování, které jsou nezbytné pro komunikaci elektronickými prostředky, zejména pro elektronické podání nabídek a žádostí o účast.

      (4)  Podává-li dodavatel nabídku, žádost o účast, námitky proti úkonům zadavatele nebo prokazuje-li splnění kvalifikace elektronickými prostředky nebo jde-li o žádost o účast či o návrh v soutěži o návrh nebo odesílá-li zadavatel elektronickými prostředky oznámení či výzvu o zahájení zadávacího řízení, výzvu k jednání nebo k podání nabídky v zadávacím řízení či k účasti v soutěžním dialogu, oznámení o zadání veřejné zakázky, oznámení o způsobu vyřízení námitek či rozhodnutí o nejvhodnějším návrhu v soutěži o návrh, musí být datová zpráva⁷¹) opatřena platným zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu. Zadavatel je oprávněn požadovat opatření datové zprávy elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu či elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu u jakýchkoliv datových zpráv zasílaných elektronickými prostředky.

      (5)  Neexistují-li doklady k prokázání kvalifikace v elektronické podobě, předloží dodavatel zadavateli tyto doklady v listinné podobě v době podle § 52 nebo § 65.

      (6)  Zadavatel je povinen zajistit, aby u elektronických nástrojů, jejichž prostřednictvím je realizována elektronická komunikace, zejména elektronický přenos a příjem nabídek, případně elektronický příjem žádostí o účast a návrhů v soutěžích o návrh, bylo zaručeno, aby

a)

byly splněny požadavky na elektronické podpisy, vztahující se k nabídkám, žádostem o účast a k předávání plánů a projektů, uvedené ve zvláštním právním předpisu⁷²),

b)

mohl být přesně určen čas a datum doručení nabídek, žádostí o účast a předložení plánů a projektů,

c)

bylo možné přiměřeně zajistit, že před stanovenými lhůtami nikdo nemůže mít přístup k údajům zaslaným v souladu s těmito požadavky,

d)

v případě porušení zákazu přístupu podle písmene c) mohlo být přiměřeně zajištěno, že porušení bude spolehlivě zjistitelné,

e)

pouze oprávněné osoby mohly stanovit nebo změnit data pro zpřístupnění doručených údajů,

f)

během různých fází zadávacího řízení nebo soutěže o návrh, byl přístup ke všem nebo k části předaných údajů možný pouze na základě předchozího rozhodnutí oprávněných osob,

g)

rozhodnutí oprávněných osob podle písmene f) mohlo umožnit přístup k předaným údajům až po předem stanoveném datu,

h)

údaje doručené a zpřístupněné v souladu s těmito požadavky mohly zůstat přístupné pouze osobám, které jsou oprávněné se s nimi seznamovat,

i)

byly chráněny proti neoprávněnému přístupu třetích osob,

j)

byla pro ně zajištěna technická podpora a servis v případě poruchy.

      (7)  Dodavatel může předložit zadavateli údaje nezbytné pro hodnocení nabídky též ve formě elektronického katalogu, a to zejména v případě veřejných zakázek zadávaných zadavatelem na základě rámcové smlouvy nebo v dynamickém nákupním systému. Elektronickým katalogem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor informací obsahující ceny odpovídající jednotlivým položkám předmětu veřejné zakázky, popis takových položek, případně další údaje s nimi související. Elektronický katalog musí splňovat veškeré požadavky stanovené pro elektronické nástroje používané pro komunikaci elektronickými prostředky podle tohoto paragrafu.

      (8)  Bližší požadavky týkající se elektronických prostředků, elektronických nástrojů a elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek stanoví prováděcí právní předpis.

§ 150

Ministerstvo informatiky

      Ministerstvo informatiky

a)

vykonává působnost stanovenou tímto zákonem v oblasti atestací,

b)

vydává Věstník, v němž uveřejňuje udělení atestů a další dokumenty vztahující se k elektronickým nástrojům; vydávání Věstníku zabezpečuje Ministerstvo informatiky prostřednictvím portálu veřejné správy.

§ 151

Zastoupení zadavatele v řízení

      (1)  Zadavatel se může při výkonu práv a povinností podle tohoto zákona souvisejících se zadávacím řízením nebo soutěží o návrh nechat zastoupit jinou osobou. Tato osoba musí splňovat požadavek nepodjatosti podle § 74 odst. 7 a nesmí se účastnit příslušného zadávacího řízení.

      (2)  Osobě zastupující zadavatele podle odstavce 1 nesmí být uděleno zmocnění k zadání veřejné zakázky, vyloučení dodavatele z účasti v řízení, zrušení řízení, rozhodnutí o výběru nejvhodnějšího návrhu, zrušení soutěže o návrh či rozhodnutí o způsobu vyřízení námitek.

      (3)  Ustanovením odstavce 1 není dotčena odpovědnost zadavatele za dodržování tohoto zákona.

§ 152

Ochrana důvěrných informací

      (1)  Zadavatel je povinen zachovávat mlčenlivost o všech informacích či dokladech poskytnutých dodavatelem, pokud byly při jejich poskytnutí označeny za důvěrné; tím není dotčena ochrana údajů podle jiných právních předpisů. Zadavatel je oprávněn jakékoliv informace či doklady poskytnuté dodavatelem použít, je- -li to nezbytné pro postup podle tohoto zákona či pokud to vyplývá z účelu tohoto zákona nebo pokud si možnost použití určitých informací či dokladů vyhradil v zadávacích podmínkách. Při jakémkoliv nakládání s informacemi či doklady dodavatele je zadavatel vždy povinen respektovat práva dodavatele.

      (2)  Zadavatel je oprávněn v zadávacích podmínkách stanovit požadavky a podmínky týkající se ochrany důvěrnosti určitých informací či dokladů, které předává dodavateli.

§ 153

Náklady a poplatky

      Nestanoví-li tento zákon jinak, zadavatel nesmí přiznat dodavateli právo na náhradu nákladů spojených s účastí v zadávacím řízení či soutěži o návrh, ani po dodavatelích požadovat poplatky za to, že se mohou takového řízení účastnit.

§ 154

Přepočet finančních částek na českou měnu

      Přepočet finančních částek, které jsou stanoveny tímto zákonem v EUR, na českou měnu stanoví prováděcí právní předpis.

§ 155

Uchovávání dokumentace

      (1)  Zadavatel je povinen uchovávat dokumentaci o veřejné zakázce a záznamy o elektronických úkonech podle § 149 po dobu 5 let od uzavření smlouvy, její změny nebo od zrušení zadávacího řízení, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak⁷³); dokumentací o veřejné zakázce se rozumí souhrn všech dokumentů v listinné či elektronické podobě, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů a uzavřených smluv.

      (2)  Ustanovení odstavce 1 platí obdobně i pro dokumentaci o soutěži o návrh, a to i v případě, že na tuto soutěž nenavazovalo zadávací řízení.


      (3)  Zadavatel přijme vhodná opatření pro dokumentování průběhu zadávacích řízení nebo soutěží o návrh i jejich částí prováděných elektronickými prostředky.

      (4)  Sektorový zadavatel je povinen uchovávat po dobu 5 let nezbytné informace, které v případě nadlimitní veřejné zakázky související s výkonem relevantní činnosti odůvodňují použití výjimky stanovené v § 4 odst. 2, § 18 nebo 19.

§ 156

Zvláštní ustanovení pro nadlimitní veřejné zakázky

      Pro nadlimitní veřejné zakázky, u nichž

a)

má být smlouva, na základě které bude veřejná zakázka plněna, uzavřena na dobu určitou, a to nejméně 5 let, a

b)

dodavatel nese některá ekonomická rizika spojená s realizací veřejné zakázky, která obvykle nese zadavatel,

platí ustanovení tohoto zákona a dále ustanovení zvláštního právního předpisu⁷⁴).

§ 157

Informační systém

      (1)  Informační systém je informačním systémem veřejné správy⁷⁵). Správcem informačního systému je ministerstvo.

      (2)  Informační systém zabezpečuje

a)

uveřejňování informací o veřejných zakázkách,

b)

vedení seznamu kvalifikovaných dodavatelů,

c)

vedení seznamu systémů certifikovaných dodavatelů,

d)

statistické výstupy o veřejných zakázkách.

ČÁST OSMÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 158

Přechodná ustanovení

      (1)  Zadávání veřejných zakázek, veřejné soutěže o návrh, řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem a řízení o uložení sankce zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

      (2)  V řízení o přezkoumání úkonů zadavatele a v řízení o uložení sankce, která byla zahájena po nabytí účinnosti tohoto zákona a která na zadávání veřejných zakázek nebo veřejnou soutěž o návrh podle odstavce 1 navazují, se postupuje podle dosavadních právních předpisů. Návrh na zahájení řízení podle věty první je zpoplatněn podle dosavadních právních předpisů.

      (3)  Seznam kvalifikovaných dodavatelů podle § 76 zákona č. 40/2004 Sb. se považuje za seznam podle tohoto zákona. Řízení o zápisu do seznamu, změně zápisu a o vyškrtnutí ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

      (4)  Dodavatel může nahradit prokázání splnění základních kvalifikačních kritérií v plném rozsahu a profesních kvalifikačních kritérií v rozsahu ve výpisu uvedeném výpisem ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů vydaným podle § 80 zákona č. 40/2004 Sb. nejpozději do tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud se nezměnily skutečnosti, na jejichž základě byl výpis ze seznamu vydán.

      (5)  Dodavatel zapsaný v seznamu kvalifikovaných dodavatelů podle § 76 zákona č. 40/2004 Sb. je povinen před podáním žádosti o vydání výpisu ze seznamu podle § 128 odst. 1 tohoto zákona doložit chybějící kvalifikaci včetně příslušných dokladů postupem podle § 130 odst. 2 tohoto zákona; výpis ze seznamu bude dodavateli vydán až po provedení změny zápisu podle § 130 tohoto zákona. Dodavatel je povinen doložit chybějící kvalifikaci podle předchozí věty nejpozději do tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak platí, že počínaje prvním dnem čtvrtého měsíce od nabytí účinnosti tohoto zákona není v seznamu zapsán.

      (6)  Dodavatel může nahradit prokázání splnění kvalifikace podle § 134 tohoto zákona osvědčením certifikačního orgánu o splnění kritérií národního kvalifikačního a klasifikačního systému stavebních dodavatelů podle § 30 odst. 4 zákona č. 40/2004 Sb. v rozsahu údajů v osvědčení uvedených nejpozději do tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud se nezměnily skutečnosti, na jejichž základě bylo osvědčení vydáno.

      (7)  Informační systém o zadávání veřejných zakázek podle § 83 zákona č. 40/2004 Sb. se považuje za informační systém podle tohoto zákona. Informace obsažené v informačním systému o zadávání veřejných zakázek podle § 83 zákona č. 40/2004 Sb. jsou obsahem informačního systému.

      (8)  Uveřejnění údajů a informací o veřejných zakázkách podle § 84 zákona č. 40/2004 Sb. týkajících se zadávacího řízení, koncesního řízení nebo veřejné soutěže o návrh, které byly zahájeny podle zákona č. 40/2004 Sb. přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se provede podle tohoto zákona.

§ 159

Zmocňovací ustanovení

      (1)  Vláda vydá nařízení k provedení § 12 odst. 2 písm. a) a b) bodu 2, § 101 odst. 4 a § 154.

      (2)  Ministerstvo obrany vydá vyhlášku k provedení § 18 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. i).

      (3)  Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem informatiky vydá vyhlášku k provedení § 149 odst. 8.

      (4)  Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 119 odst. 2 a § 146 odst. 2 a 5.

      (5)  Ministerstvo informatiky vydá vyhlášku k provedení § 149 odst. 2.

§ 160

Zrušovací ustanovení

      Zrušuje se:

  1.  Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách.

  2.  Vyhláška č. 239/2004 Sb., kterou se stanoví po-drobný obsah a rozsah zadávací dokumentace stavby.

  3.  Vyhláška č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti.

  4.  Vyhláška č. 137/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti.


ČÁST DEVÁTÁ

ÚČINNOST

§ 161

      Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce po dni jeho vyhlášení.




Zaorálek v. r.


Klaus v. r.


Paroubek v. r.

––––––––––––––––––––

1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/75/ES ze dne 16. listopadu 2005, kterou se opravuje směrnice 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek subjekty působícími v  odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb. Směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a veřejných zakázek na stavební práce. Směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se použití předpisů Společenství o postupech při zadávání veřejných zakázek v  oblasti vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací. Směrnice Komise 2005/51/ES ze dne 7. září 2005, kterou se mění příloha XX směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a příloha VIII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES o veřejných zakázkách.

²)

Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

³)

Například § 12 odst. 1 zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.

⁴)

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

⁵)

Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

⁶)

Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.

⁷)

Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.

⁸)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/39/ES ze dne 10. června 2002, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na další otevření poštovních služeb Společenství hospodářské soutěži.

⁹)

Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁰)

Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

¹¹)

Příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 ze dne 5. listopadu 2002 o společném slovníku pro veřejné zakázky (CPV), ve znění nařízení Komise (ES) č. 2151/2003 ze dne 16. prosince 2003, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 ze dne 5. listopadu 2002 o společném slovníku pro veřejné zakázky (CPV).

¹²)

§ 29 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů

¹³)

§ 66a obchodního zákoníku.

¹⁴)

§ 331 obchodního zákoníku.

¹⁵)

§ 21 obchodního zákoníku.

¹⁶)

Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

¹⁷)

Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁸)

Například ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb., zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁹)

Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.

²⁰)

Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.

²¹)

Například zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.

²²)

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).

²³)

§ 61 obchodního zákoníku.

²⁴)

Například zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

²⁵)

Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

²⁶)

§ 3 odst. 12 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

²⁷)

Nařízení vlády č. 463/2000 Sb., o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva, ve znění pozdějších předpisů.

²⁸)

Například zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů.

²⁹)

Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

³⁰)

Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy, ve znění pozdějších předpisů.

³¹)

Čl. 30 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES.

³²)

Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, ve znění pozdějších předpisů.

³³)

Rozhodnutí Evropské komise 2005/15/ES ze dne 7. ledna 2005 o prováděcích pravidlech k postupu stanovenému článkem 30 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb.

³⁴)

Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, ve znění vyhlášky č. 492/2002 Sb.

³⁵)

§ 4 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb.

³⁶)

Čl. 8 směrnice Rady 89/106/EHS ze dne 21. prosince 1998 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků.

³⁷)

§ 3 nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky.

³⁸)

Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1980/2000 ze dne 17. července 2000 o revidovaném systému Společenství pro udělování ekoznačky.

³⁹)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002, ve znění nařízení Komise č. 2151/2003.

⁴⁰)

§ 49 obchodního zákoníku.

⁴¹)

Například zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

⁴²)

Například § 2f zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb.

⁴³)

Například zákon č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.

⁴⁴)

Například zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

⁴⁵)

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

⁴⁶)

§ 1 odst. 2 písm. e) a § 20 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁴⁷)

Například zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁴⁸)

§ 9 odst. 3 zákoníku práce.

⁴⁹)

§ 44 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb. a zákona č. 59/2001 Sb.

⁵⁰)

České technické normy řady ČSN EN ISO 9000.

⁵¹)

§ 16 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.

⁵²)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 ze dne 19. března 2001 o dobrovolné účasti organizací v systému řízení a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS).

⁵³)

České technické normy řady ČSN EN ISO 14000.

⁵⁴)

§ 7 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb.

⁵⁵)

Čl. 87 a následující Smlouvy o založení Evropského společenství.

⁵⁶)

Příloha č. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002, ve znění nařízení Komise č. 2151/2003.

⁵⁷)

Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů.

⁵⁸)

§ 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

⁵⁹)

§ 76 zákona č. 435/2004 Sb.

⁶⁰)

§ 11 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

⁶¹)

Nařízení Komise (ES) č. 1564/2005 ze dne 7. září 2005, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v rámci postupů zadávání veřejných zakázek podle směrnic Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES.

⁶²)

Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

⁶³)

Například zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

⁶⁴)

§ 37 odst. 2 správního řádu.

⁶⁵)

§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

⁶⁶)

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

⁶⁷)

Například zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k  informacím, ve znění pozdějších předpisů.

⁶⁸)

Čl. 9, 10 a 11 směrnice Rady 92/13/EHS.

⁶⁹)

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.

⁷⁰)

§ 2 písm. d) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.

⁷¹)

§ 2 písm. d) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění zákona č. 440/2004 Sb.

⁷²)

Zákon č. 227/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁷³)

Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů.

⁷⁴)

§ 1 odst. 2 a 3 zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon).

⁷⁵)

Zákon č. 365/2000 Sb.