284

ZÁKON
ze dne 22. července 2009
o platebním styku






      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

      Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství¹) , zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropských společenství²) a upravuje

a)

činnost některých osob oprávněných poskytovat platební služby a vydávat elektronické peníze, včetně činnosti těchto osob v zahraničí,

b)

účast v platebních systémech a vznik a provozování platebních systémů s neodvolatelností zúčtování,

c)

práva a povinnosti poskytovatelů platebních služeb (dále jen ˙poskytovatel˙) a uživatelů platebních služeb (dále jen ˙uživatel˙),

d)

práva a povinnosti vydavatelů elektronických peněz a držitelů elektronických peněz.

§ 2

Vymezení některých pojmů

      (1)  Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)

platební transakcí vložení peněžních prostředků na platební účet, výběr peněžních prostředků z platebního účtu nebo převod peněžních prostředků,

b)

platebním účtem účet, který slouží k provádění platebních transakcí,

c)

peněžními prostředky bankovky, mince, bezhotovostní peněžní prostředky a elektronické peníze,

d)

platebním prostředkem zařízení nebo soubor postupů dohodnutých mezi poskytovatelem a uživatelem, které jsou vztaženy k osobě uživatele a kterými uživatel dává platební příkaz,

e)

bezhotovostním obchodem s cizí měnou nákup nebo prodej peněžních prostředků v české nebo cizí měně za peněžní prostředky v jiné měně, který se uskutečňuje bezhotovostním převodem peněžních prostředků z platebního účtu nebo na platební účet.

      (2)  Pro účely tohoto zákona se dále rozumí

a)

členským státem stát Evropské unie nebo jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru,

b)

jiným členským státem členský stát jiný než Česká republika,

c)

domovským členským státem členský stát, ve kterém se nachází sídlo poskytovatele nebo vydavatele elektronických peněz; nemá-li poskytovatel nebo vydavatel elektronických peněz sídlo, pak členský stát, ve kterém se nachází jeho ústředí,

d)

hostitelským členským státem členský stát, ve kterém má poskytovatel nebo vydavatel elektronických peněz pobočku nebo ve kterém dočasně poskytuje služby,

e)

počátečním kapitálem součet

      1.  splaceného základního kapitálu,
      2.  splaceného emisního ážia,
      3.  povinných rezervních fondů,
      4.  ostatních fondů vytvořených z rozdělení zisku, které lze použít výhradně k úhradě ztráty uvedené v účetní závěrce,
      5.  rozdílu nerozděleného zisku z předchozích období, uvedeného v účetní závěrce ověřené auditorem a schválené příslušným orgánem právnické osoby, o jehož rozdělení příslušný orgán právnické osoby nerozhodl, a neuhrazené ztráty z předchozích období včetně ztráty za minulá účetní období,

f)

kvalifikovanou účastí přímý nebo nepřímý podíl nebo jejich součet na základním kapitálu právnické osoby nebo na hlasovacích právech v právnické osobě, který představuje alespoň 10 % nebo možnost uplatňování významného vlivu na řízení podniku jiné osoby,

g)

úzkým propojením vztah

      1.  mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na jiné osobě přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu, jejichž součet představuje alespoň 20 %,
      2.  mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na jiné osobě přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, jejichž součet představuje alespoň 20 %,
      3.  mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob druhou osobu nebo ostatní osoby ovládá, nebo
      4.  dvou nebo více osob, které ovládá tatáž osoba,

h)

vedoucí osobou

      1.  v případě právnické osoby její statutární orgán, člen jejího statutárního orgánu, její ředitel, prokurista nebo jiná osoba, která jiným způsobem skutečně řídí její činnost, a v případě platební instituce (§ 7) také osoba, která skutečně řídí její činnost v oblasti poskytování platebních služeb; je-li jejím statutárním orgánem nebo jeho členem právnická osoba, rozumí se vedoucí osobou fyzická osoba, která jménem této právnické osoby funkci statutárního orgánu nebo jeho člena vykonává,
      2.  v případě podnikající fyzické osoby její ředitel, prokurista nebo jiná osoba, která jiným způsobem skutečně řídí její podnikání,

i)

pobočkou

      1.  organizační složka podniku v jiném než domovském členském státě, která zahrnuje všechny provozovny dotčené osoby v tomto státě,
      2.  provozovna v domovském členském státě,

j)

obchodním zástupcem osoba, která na základě smlouvy s poskytovatelem jedná při uzavírání smlouvy o platebních službách nebo při poskytování platebních služeb jménem poskytovatele; obchodním zástupcem není zaměstnanec ani prokurista poskytovatele,

k)

skupinou seskupení složené z

      1.  ovládající osoby a jí ovládaných osob,
      2.  osob, v nichž mají osoby podle bodu 1 podíl,
      3.  osob, jejichž statutární, řídicí nebo dozorčí orgán je z většiny tvořen stejnými osobami jako statutární nebo dozorčí orgán jiné osoby uvedené v bodě 1 nebo 2,

l)

platebním systémem systém s jednotnými pravidly, který slouží k provádění, zúčtování nebo vypořádání platebních transakcí.

      (3)  Pro účely tohoto zákona se dále rozumí

a)

plátcem uživatel, z jehož platebního účtu mají být odepsány peněžní prostředky k provedení platební transakce nebo který dává k dispozici peněžní prostředky k provedení platební transakce,

b)

příjemcem uživatel, na jehož platební účet mají být podle platebního příkazu připsány peněžní prostředky nebo jemuž mají být podle platebního příkazu peněžní prostředky dány k dispozici,

c)

spotřebitelem každá fyzická osoba, která uzavírá smlouvu s poskytovatelem nebo vydavatelem elektronických peněz nebo s nimi jinak jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti anebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání,

d)

platebním příkazem pokyn poskytovateli, jímž plátce nebo příjemce žádá o provedení platební transakce,

e)

dnem valuty okamžik, ke kterému je platební transakce evidována pro potřeby výpočtu úroku z peněžních prostředků na platebním účtu,

f)

referenčním směnným kurzem směnný kurz, který se použije jako základ pro přepočet měn a který pochází z veřejně přístupného zdroje nebo byl poskytovatelem zpřístupněn,

g)

referenční úrokovou sazbou úroková sazba, která se použije jako základ pro výpočet úroku a která pochází z veřejně přístupného zdroje,

h)

jedinečným identifikátorem kombinace písmen, číslic nebo symbolů, kterými se podle určení poskytovatele identifikuje uživatel nebo jeho účet při provádění platebních transakcí,

i)

trvalým nosičem dat jakýkoli předmět, který umožňuje uživateli uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě,

j)

pracovním dnem den, kdy poskytovatel plátce nebo poskytovatel příjemce provádějící platební transakci obvykle vykonává činnosti potřebné pro provedení této platební transakce,

k)

provozní dobou část pracovního dne, kdy poskytovatel plátce nebo poskytovatel příjemce provádějící platební transakci obvykle vykonává činnosti potřebné pro provedení této platební
transakce.

§ 3

Platební služba

      (1)  Platební službou je

a)

služba umožňující vložení hotovosti na platební účet vedený poskytovatelem,

b)

služba umožňující výběr hotovosti z platebního účtu vedeného poskytovatelem,

c)

provedení převodu peněžních prostředků

      1.  z podnětu plátce,
      2.  z podnětu příjemce na základě souhlasu, který plátce udělil příjemci, poskytovateli příjemce nebo svému poskytovateli, a to bez použití platebního prostředku k udělení tohoto souhlasu (dále jen ˙inkaso˙), nebo
      3.  na základě podnětu daného platebním prostředkem,
      4.  nejedná-li se o převod podle písmen d) nebo f) ani o platební transakci podle písmene g),

d)

provedení převodu peněžních prostředků podle písmene c), kterým je poskytnut úvěr uživateli poskytovatelem, nejedná-li se o převod podle pís-mene f) nebo g),

e)

vydávání a správa platebních prostředků a zařízení k přijímání platebních prostředků, nejedná-li se o platební transakci podle písmene g),

f)

provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce, nebo

g)

provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení.

      (2)  O provedení převodu peněžních prostředků se jedná i v případě bezhotovostního obchodu s cizí měnou, pokud nejde o činnost, která je investiční službou podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.

      (3)  Platební službou není

a)

přeprava, sběr, zpracování a doručení bankovek a mincí,

b)

směnárenská činnost podle devizového zákona,

c)

vydávání

      1.  šeků, směnek nebo cestovních šeků v listinné podobě,
      2.  papírových poukázek na zboží nebo služby,
      3.  poštovních poukazů podle zákona upravujícího poštovní služby,
      4.  platebních prostředků, které slouží pouze k zaplacení zboží nebo služeb v prostorách využívaných vydavatelem platebního prostředku nebo zboží nebo služeb úzce vymezenému okruhu dodavatelů anebo k zaplacení úzce vymezeného okruhu zboží nebo služeb,

      ani platební transakce jimi prováděná,

d)

platební transakce prováděná

      1.  mezi poskytovateli nebo jejich obchodními zástupci na jejich vlastní účet,
      2.  v rámci podnikatelského seskupení bez účasti nebo zprostředkování osoby mimo toto podnikatelské seskupení,
      3.  v rámci platebního systému nebo systému pro vypořádání obchodů s cennými papíry mezi účastníky tohoto systému a poskytovateli nebo mezi účastníky tohoto systému navzájem,
      4.  v rámci správy cenných papírů,
      5.  v rámci správy cizího majetku podle jiného právního předpisu³),
      6.  osobou, která jedná jménem jiné osoby při nákupu nebo prodeji zboží nebo poskytování nebo čerpání služeb, nebo osobou, která zprostředkovává takový nákup, prodej, poskytování nebo čerpání, a to jedná-li se o platební transakci vyplývající z tohoto nákupu, prodeje poskytování nebo čerpání,
      7.  poskytovatelem služeb elektronických komunikací prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení, slouží-li platební transakce k zaplacení zboží nebo služby, které jsou dodány do elektronického komunikačního zařízení a budou užívány prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení, přičemž poskytovatel služeb elektronických komunikací nejedná pouze jako zprostředkovatel platby mezi uživatelem platebních služeb a dodavatelem zboží nebo služby,

e)

vyplacení hotovosti

      1.  dodavatelem zboží nebo služby zákazníkovi při placení za zboží nebo službu,
      2.  pomocí bankomatu osobou jednající jménem vydavatele platebního prostředku, jestliže tato osoba neposkytuje jiné platební služby,

f)

služba poskytovatelů technických služeb, kteří podporují poskytování platebních služeb, aniž by peněžní prostředky, které jsou předmětem platební transakce, přecházely do jejich držby.

§ 4

Elektronické peníze

      (1)  Elektronickými penězi je peněžní hodnota, která

a)

představuje pohledávku za vydavatelem elektronických peněz,

b)

je uchovávaná elektronicky,

c)

je vydávaná proti přijetí peněžních prostředků v hodnotě ne nižší, než je hodnota vydávaných elektronických peněz, a

d)

je přijímána jako platební prostředek jinými osobami než vydavatelem elektronických peněz.

      (2)  Přijaté peněžní prostředky nejsou vkladem podle zákona upravujícího činnost bank, jestliže je vydavatel elektronických peněz neprodleně vymění za elektronické peníze.


ČÁST DRUHÁ

POSKYTOVATELÉ PLATEBNÍCH SLUŽEB A VYDAVATELÉ ELEKTRONICKÝCH PENĚZ

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 5

Oprávnění poskytovat platební služby

      Poskytovat platební služby mohou pouze tyto osoby:

a)

banky za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,

b)

zahraniční banky a zahraniční finanční instituce za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,

c)

spořitelní a úvěrní družstva za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost spořitelních a úvěrních družstev,

d)

instituce elektronických peněz (§ 46) za podmínek stanovených tímto zákonem,

e)

zahraniční instituce elektronických peněz za podmínek stanovených tímto zákonem,

f)

vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu (§ 53) za podmínek stanovených tímto zákonem,

g)

platební instituce (§ 7) za podmínek stanovených tímto zákonem,

h)

zahraniční platební instituce za podmínek stanovených tímto zákonem,

i)

poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (§ 36) za podmínek stanovených tímto zákonem,

j)

Česká národní banka.

§ 6

Oprávnění vydávat elektronické peníze

      Vydávat elektronické peníze mohou pouze tyto osoby:

a)

banky za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,

b)

zahraniční banky a zahraniční finanční instituce za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,

c)

spořitelní a úvěrní družstva za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost spořitelních a úvěrních družstev,

d)

instituce elektronických peněz (§ 46) za podmínek stanovených tímto zákonem,

e)

zahraniční instituce elektronických peněz za podmínek stanovených tímto zákonem,

f)

vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu (§ 53) za podmínek stanovených tímto zákonem,

g)

Česká národní banka.

HLAVA II

PLATEBNÍ INSTITUCE

Díl 1

Základní ustanovení

§ 7

      Platební instituce je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat platební služby na základě povolení k činnosti platební instituce, které jí udělila Česká národní banka.

§ 8

      (1)  Na základě uděleného povolení k činnosti platební instituce je platební instituce oprávněna

a)

poskytovat platební služby uvedené v povolení k činnosti platební instituce,

b)

provádět činnosti související s poskytováním platebních služeb podle písmene a), včetně poskytování úvěrů, a

c)

provozovat platební systém s výjimkou platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

      (2)  Úvěrem se pro účely tohoto zákona rozumí jakákoli forma dočasně poskytnutých peněžních prostředků.

      (3)  Poskytnutí úvěru je činností ve smyslu odstavce 1 písm. b),

a)

pokud souvisí s poskytnutím platební služby uvedené v § 3 odst. 1 písm. d), f) nebo g) a tato platební služba je uvedena v povolení k činnosti platební instituce, nebo

b)

v případě, kdy je úvěr poskytnut v hostitelském členském státě, pokud souvisí s poskytnutím platební služby uvedené v § 3 odst. 1 písm. d), f) ne-bo g) a tato platební služba je uvedena v povolení k činnosti platební instituce a úvěr má být podle smlouvy uzavřené mezi platební institucí a dlužníkem splacen nejpozději do jednoho roku.

Díl 2

Povolení k činnosti platební instituce

§ 9

      (1)  Česká národní banka udělí povolení k činnosti platební instituce žadateli,

a)

který je právnickou osobou,

b)

který má sídlo i skutečné sídlo v České republice,

c)

který má počáteční kapitál alespoň ve výši stanovené tímto zákonem (§ 16),

d)

jehož obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty,

e)

jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb,

f)

jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené tímto zákonem (§ 18),

g)

který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, které mu uživatelé svěřili k provedení platební transakce,

h)

jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než v poskytování platebních služeb nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu platební instituce ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností platební instituce,

i)

na němž mají kvalifikovanou účast osoby, které jsou důvěryhodné a způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení platební instituce,

j)

jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad činností platební instituce; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností platební instituce,

k)

jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb,

l)

jehož vedoucí osoby, které skutečně řídí činnost v oblasti poskytování platebních služeb, jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb,

m)

jehož účetní závěrka je ověřována auditorem v souladu se zákonem upravujícím účetnictví, jestliže zákon upravující účetnictví takové ověřování vyžaduje.

      (2)  Odstavec 1 písm. b) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, vyplývá povinnost umožnit osobám se sídlem ve státě, který není členským státem, poskytovat v České republice platební služby za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice. Pro tyto osoby se § 29 až 31 nepoužijí.

      (3)  Žádost o povolení k činnosti platební instituce lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 10

      (1)  Rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti platební instituce Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení. Bylo-li řízení přerušeno současně s výzvou k odstranění nedostatků žádosti, začne tato lhůta znovu běžet ode dne, kdy přerušení řízení skončilo.

      (2)  V rozhodnutí o udělení povolení k činnosti platební instituce Česká národní banka uvede, které platební služby je platební instituce oprávněna poskytovat.

      (3)  V rozhodnutí o udělení povolení k činnosti platební instituce může Česká národní banka stanovit konkrétní podmínky směřující ke splnění požadavků uvedených v § 9 odst. 1, které musí platební instituce při své činnosti dodržovat. Tyto podmínky může Česká národní banka stanovit nebo změnit i později, jestliže se změní okolnosti nebo podmínky, za nichž bylo povolení k činnosti uděleno.

§ 11

      Platební instituce oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance každou změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti
uděleno.
Odnětí povolení k činnosti platební instituce

§ 12

      (1)  Česká národní banka odejme povolení k činnosti platební instituce, jestliže o to platební instituce požádá.

      (2)  Česká národní banka může odejmout povolení k činnosti platební instituce, jestliže

a)

platební instituce opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při poskytování platebních služeb nebo při výkonu činností podle § 8 nebo podmínky stanovené v povolení,

b)

nesplňuje podmínky pro udělení povolení k činnosti platební instituce,

c)

platební instituce nezačala do 12 měsíců ode dne udělení povolení poskytovat platební služby,

d)

platební instituce neposkytovala platební služby po dobu delší než 6 měsíců, nebo

e)

povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu platební instituce.

      (3)  Česká národní banka uveřejní pravomocné rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti platební instituce způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 13

      Ode dne odnětí povolení k činnosti platební instituce nesmí ten, komu bylo povolení odňato, vykonávat činnosti podle § 8. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům; jestliže nelze spolehlivě určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem platební instituci je určena pro platební transakce, musí být uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne odnětí povolení k činnosti platební instituce požádá. Do vypořádání závazků vůči uživatelům se ten, komu bylo povolení k činnosti platební instituce odňato, i nadále považuje za platební instituci.

Změna rozsahu povolení k činnosti platební instituce

§ 14

      Podá-li platební instituce žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, které má uvedeny ve svém povolení k činnosti, platí obdobně § 9 odst. 1 písm. c) až j) a l), § 9 odst. 3, § 10 a 11.
§ 15

      (1)  Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, které má platební instituce uvedeny ve svém povolení k činnosti, jestliže o to platební instituce požádá.

      (2)  Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, které má platební instituce uvedeny ve svém povolení k činnosti, jestliže

a)

platební instituce opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 8 nebo podmínky stanovené v povolení, nebo

b)

platební instituce nesplňuje podmínky pro udělení povolení k poskytování některé platební služby, nebo

c)

povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu platební instituce.

      (3)  Pro zúžení rozsahu platebních služeb, které má platební instituce uvedeny ve svém povolení k činnosti, platí obdobně § 12 odst. 3 a § 13.

Díl 3

Některé podmínky výkonu činnosti platební instituce

Kapitál

§ 16

      Počáteční kapitál platební instituce musí činit alespoň částku odpovídající

a)

20 000 eur, je-li platební instituce oprávněna poskytovat platební službu podle § 3 odst. 1 písm. f),

b)

50 000 eur, je-li platební instituce oprávněna poskytovat platební službu podle § 3 odst. 1 písm. g), nebo

c)

125 000 eur, je-li platební instituce oprávněna poskytovat některou z platebních služeb podle § 3 odst. 1 písm. a) až e).

§ 17

      (1)  Platební instituce průběžně udržuje kapitál alespoň ve výši odpovídající kapitálovému požadavku ke krytí rizik (dále jen ˙kapitálová přiměřenost˙). Kapitál platební instituce zároveň nesmí klesnout pod minimální výši počátečního kapitálu stanovenou v § 16.

      (2)  V žádosti o povolení k činnosti platební instituce žadatel uvede přístup, který bude platební instituce uplatňovat při výpočtu kapitálové přiměřenosti. Česká národní banka v rozhodnutí o povolení k činnosti platební instituce tento přístup schválí, jestliže je vhodný z hlediska řádného poskytování platebních služeb nebo vzhledem k poměrům žadatele; jinak stanoví jiný vhodný přístup. Stanovený přístup může Česká národní banka později změnit, jestliže se změní okolnosti nebo podmínky, za nichž byl přístup stanoven.

      (3)  Česká národní banka může na základě vyhodnocení řídicího a kontrolního systému platební instituce rozhodnout, že platební instituce je povinna průběžně udržovat kapitálovou přiměřenost ve výši až o 20 % vyšší nebo až o 20 % nižší, než je stanoveno v odstavci 1 větě první.

      (4)  Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro výpočet výše kapitálu platební instituce, jakož i pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti, včetně jednotlivých přístupů, které platební instituce může při výpočtu kapitálové přiměřenosti uplatňovat.

Řídicí a kontrolní systém

§ 18

      (1)  Platební instituce zavede a udržuje řídicí a kontrolní systém, který je vhodný z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb a z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Řídicí a kontrolní systém musí být ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností platební instituce a musí zajišťovat řádné a plynulé poskytování platebních služeb.

      (2)  Řídicí a kontrolní systém zahrnuje

a)

organizační předpoklady a předpoklady řádné správy a řízení společnosti, a to vždy

      1.  zásady a postupy řízení,
      2.  organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovací pravomoci, v rámci kterého se současně stanoví postupy pro zamezení možného vzniku střetu zájmů a vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a
      3.  řádné administrativní a účetní postupy,

b)

systém řízení rizik, který vždy zahrnuje

      1.  pravidla přístupu platební instituce k rizikům, kterým platební instituce je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity,
      2.  postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik a
      3.  postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik,

c)

pravidla vnitřní kontroly, jejichž součástí je vždy

      1.  vnitřní audit,
      2.  průběžná kontrola dodržování povinností platební instituce plynoucích z tohoto zákona a jiných právních předpisů.

      (3)  Součástí organizačních předpokladů podle odstavce 2 písm. a) jsou vždy

a)

pravidla pro vedení evidence peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce,

b)

pravidla pro vyřizování stížností a reklamací uživatelů a

c)

systém vnitřní komunikace.

      (4)  Pravidla vnitřní kontroly podle odstavce 2 písm. c) zahrnují také

a)

kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací a při zohlednění jejich charakteru a

b)

pravidla kontroly činnosti obchodních zástupců, jejichž prostřednictvím platební instituce poskytuje platební služby.

      (5)  Platební instituce je povinna průběžně ověřovat a pravidelně hodnotit přiměřenost a účinnost řídicího a kontrolního systému.

      (6)  Způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém platební instituce stanoví prováděcí právní předpis.

Ochrana peněžních prostředků určených pro platební transakce

§ 19

      (1)  Peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, nejsou vkladem podle zákona upravujícího činnost bank.

      (2)  Peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, nejsou vlastnictvím platební instituce. To platí i pro aktiva uvedená v § 20 odst. 1 písm. b) a peněžní prostředky v rozsahu určeném v § 21.

§ 20

      (1)  Peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, musí být

a)

drženy odděleně od vlastních peněžních prostředků platební instituce a od peněžních prostředků jiných osob s výjimkou ostatních peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny za účelem provedení platební transakce,

b)

do konce pracovního dne následujícího po dni, kdy je platební instituce obdržela, vloženy nebo převedeny na samostatný účet platební instituce u banky, spořitelního a úvěrního družstva, zahraniční banky se sídlem v členském státě nebo zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, nebo musí být investovány do likvidních aktiv s nízkým rizikem, pokud je platební instituce v této lhůtě nepředá příjemci nebo jinému poskytovateli.

      (2)  Odstavec 1 se nepoužije, jestliže platební instituce uzavřela pojistnou smlouvu nebo za ni byla poskytnuta jiná srovnatelná záruka, na jejichž základě mají uživatelé právo na plnění ve výši odpovídající právu na vydání peněžních prostředků svěřených platební instituci k provedení platební transakce v případě, že platební instituce není schopna toto právo uspokojit sama, zejména v případě vydání rozhodnutí o úpadku platební instituce.

      (3)  Uzavřít pojistnou smlouvu podle odstavce 2 jako pojistitel může pouze pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako platební instituce. Poskytnout jinou srovnatelnou záruku podle odstavce 2 může pouze banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo zahraniční banka nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v jiném členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako platební instituce.

      (4)  Prováděcí právní předpis stanoví aktiva, do kterých může platební instituce investovat peněžní prostředky podle odstavce 1 písm. b).

§ 21

      Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem platební instituci je určena pro platební transakce, je platební instituce povinna chránit podle § 20 takovou část těchto peněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období.

§ 22

      (1)  Bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku platební instituce, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny za účelem provedení platební transakce, uživatelům. Jestliže nelze spolehlivě určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem platební instituci je určena pro platební transakce, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny a mohly být použity k provedení platební transakce.

      (2)  Zvláštní insolvenční správce zveřejní do 15 dnů ode dne svého ustanovení alespoň ve 2 celostátně distribuovaných denících v každém státě, na jehož území platební instituce podniká nebo podnikala, výzvu uživatelům, kteří platební instituci svěřili peněžní prostředky k provedení platební transakce, aby se o ně přihlásili, včetně lhůt a poučení o následcích jejich marného uplynutí.

      (3)  Zvláštní insolvenční správce vydá do 6 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, uživatelům,

a)

kteří se o tyto peněžní prostředky přihlásili do 3 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a doložili své právo na jejich vydání, nebo

b)

kteří se o tyto peněžní prostředky přihlásili do 6 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a jejichž právo na jejich vydání vyplývá z evidence platební instituce.

      (4)  Zvláštní insolvenční správce zpeněží aktiva uvedená v § 20 odst. 1 písm. b). Pojistné plnění nebo plnění ze záruky podle § 20 odst. 2 a 3 vyplácí povinná osoba zvláštnímu insolvenčnímu správci.

      (5)  Jestliže peněžní prostředky uvedené v § 20 odst. 1, výtěžek zpeněžených aktiv podle odstavce 4 a pojistné plnění nebo plnění ze záruky podle § 20 odst. 2 a 3 nepostačují k plnému uspokojení všech uživatelů uvedených v odstavci 3, uspokojí se práva těchto uživatelů poměrně.

      (6)  V rozsahu, v němž právo na vydání peněžních prostředků podle odstavce 1 nebylo uspokojeno postupem podle odstavců 2 až 5, se příslušná pohledávka považuje za včas a řádně přihlášenou ve smyslu zákona upravujícího úpadek.

Poskytování platebních služeb prostřednictvím obchodního zástupce platební instituce

§ 23

      (1)  Platební instituce může poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, jestliže

a)

řídicí a kontrolní systém obchodního zástupce je vhodný z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

b)

obchodní zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby obchodního zástupce, který je právnickou osobou, jsou důvěryhodné, odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb.

      (2)  Platební instituce, která má v úmyslu poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, to oznámí České národní bance.

      (3)  Oznámení podle odstavce 2 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 24

      Při poskytování platebních služeb platební institucí prostřednictvím obchodního zástupce v hostitelském členském státě platí obdobně § 29 a 30. Před zápisem obchodního zástupce do seznamu platebních institucí požádá Česká národní banka o stanovisko orgán dohledu hostitelského členského státu a k tomuto stanovisku přihlédne.

§ 25

      (1)  Při poskytování platebních služeb zahraniční platební institucí se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím obchodního zástupce v České republice sdělí Česká národní banka orgánu dohledu domovského členského státu této platební instituce na jeho žádost své stanovisko k této skutečnosti.

      (2)  Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s poskytováním platebních služeb zahraniční platební institucí se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím obchodního zástupce v České republice může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu orgánu dohledu domovského členského státu této platební instituce.

Výkon některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby

§ 26

      (1)  Platební instituce, která má v úmyslu svěřit výkon některých provozních činností vztahujících se k poskytování platebních služeb jiné osobě, to oznámí České národní bance.

      (2)  Výkon významné činnosti vztahující se k poskytování platebních služeb může platební instituce svěřit jiné osobě jen tehdy, pokud tím nedojde k podstatnému zhoršení fungování řídicího a kontrolního systému platební instituce, podstatnému snížení možnosti České národní banky vykonávat dohled nad činností platební instituce, nebo přenesení odpovědnosti osob vykonávajících obchodní vedení platební instituce na jiné osoby.

      (3)  Významnou činností podle odstavce 2 je provozní činnost, jejíž neprovedení nebo nesprávné provedení by podstatně narušilo soustavné plnění povinností platební instituce stanovených tímto zákonem.

      (4)  Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

Informační povinnost

§ 27

      (1)  Platební instituce poskytuje České národní bance informace o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření, o plnění podmínek výkonu své činnosti a informace o obchodních zástupcích, jejichž prostřednictvím poskytuje platební služby.

      (2)  Obsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací stanoví prováděcí právní předpis.

Uchovávání dokumentů a záznamů

§ 28

      (1)  Platební instituce uchovává dokumenty a záznamy, které se týkají plnění povinností platební instituce podle této hlavy, alespoň po dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. Povinnost uchovávat dokumenty podle jiných právních předpisů tím není dotčena.

      (2)  Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce platební instituce a ten, jehož povolení k činnosti platební instituce zaniklo.

Díl 4

Výkon činnosti platební instituce a zahraniční platební instituce v hostitelském členském státě

Výkon činnosti platební instituce v hostitelském členském státě

§ 29

      (1)  Platební instituce, která má v úmyslu začít poskytovat platební služby nebo vykonávat činnosti uvedené v § 8 v hostitelském členském státě, to oznámí České národní bance. V oznámení platební instituce uvede, které platební služby bude v hostitelském členském státě poskytovat, a pokud bude poskytovat platební služby prostřednictvím pobočky, také údaje o organizační struktuře a způsobu řízení pobočky.

      (2)  Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující údaje uvedené v oznámení. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 30

      Česká národní banka sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státu do 1 měsíce ode dne, kdy jí oznámení podle § 29 došlo, obchodní firmu platební instituce, její sídlo a další údaje obsažené v oznámení.

Výkon činnosti zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě v České republice

§ 31

      (1)  Zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě může v České republice poskytovat platební služby uvedené v povolení k činnosti platební instituce, které jí bylo uděleno orgánem dohledu jejího domovského členského státu, a vykonávat činnosti uvedené v § 8 odst. 1 písm. b) a c).

      (2)  Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s poskytováním platebních služeb zahraniční platební institucí se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím pobočky v České republice může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu orgánu dohledu domovského členského státu této platební instituce.

Díl 5

Dohled nad činností platební instituce

§ 32

      (1)  Platební instituce podléhá při výkonu činností podle § 8 dohledu České národní banky.

      (2)  Platební instituce je povinna poskytnout České národní bance při výkonu dohledu požadované informace a potřebná vysvětlení.

§ 33

Povinnost mlčenlivosti a spolupráce s jinými orgány

      (1)  Pro povinnost mlčenlivosti při výkonu dohledu nad činností platební instituce platí obdobně ustanovení zákona upravujícího činnost bank o povinnosti mlčenlivosti při výkonu bankovního dohledu.

      (2)  Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu nad činností platebních institucí jiných členských států, centrálními bankami jiných členských států, popřípadě s Evropskou centrální bankou a dalšími orgány členských států vykonávajícími dohled nad osobami oprávněnými poskytovat platební služby.

      (3)  Česká národní banka předává orgánům dohledu nad činností platebních institucí jiných členských států všechny podstatné informace, zejména informace o tom, že osoba, nad kterou tyto orgány vykonávají dohled, porušila povinnosti týkající se poskytování platebních služeb.

§ 34

Kontrola na místě

      (1)  Při výkonu dohledu nad činností platební instituce může Česká národní banka provést kontrolu na místě u platební instituce, u obchodního zástupce platební instituce nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím vykonává platební instituce některé činnosti týkající se poskytování platebních služeb.

      (2)  Má-li být kontrola na místě provedena v hostitelském členském státě, oznámí to Česká národní banka orgánu dohledu tohoto státu. V takovém případě může Česká národní banka požádat o provedení kontroly na místě orgán dohledu tohoto státu.

      (3)  Kontrolu na místě u zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě, u obchodního zástupce této zahraniční platební instituce nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím vykonává tato zahraniční platební instituce některé provozní činnosti vztahující se k poskytování platebních služeb, může v České republice provést orgán dohledu domovského členského státu této platební instituce, jestliže to oznámí České národní bance. Na žádost orgánu dohledu domovského členského státu této platební instituce může tuto kontrolu na místě provést Česká národní banka.

§ 35

Opatření k nápravě

      (1)  Jestliže platební instituce poruší povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 8, poruší podmínky stanovené v povolení k činnosti, nebo neplní podmínky, za nichž bylo povolení k činnosti uděleno, může Česká národní banka podle povahy zjištěného nedostatku uložit platební instituci, aby

a)

ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,

b)

neposkytovala platební služby nebo nevykonávala činnosti podle § 8 nebo některé z nich, dokud nezjedná nápravu,

c)

nechala na své náklady provést mimořádný audit,

d)

vyměnila svého auditora,

e)

vyměnila svoji vedoucí osobu,

f)

neposkytovala platební služby nebo nevykonávala činnosti podle § 8 prostřednictvím obchodního zástupce,

g)

neposkytovala platební služby nebo nevykonávala činnosti podle § 8 prostřednictvím pobočky v hostitelském členském státě,

h)

omezila výkon některých činností týkajících se poskytování platebních služeb prostřednictvím jiné osoby, nebo aby tyto činnosti prostřednictvím jiné osoby nevykonávala, nebo

i)

nakládala s peněžními prostředky, které jí byly svěřeny k provedení platební transakce, pouze stanoveným způsobem.

      (2)  Opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. f) nebo g) může Česká národní banka uložit platební instituci také tehdy, jestliže má důvodné podezření, že v souvislosti s poskytováním platebních služeb nebo s výkonem činností podle § 8 prostřednictvím pobočky nebo obchodního zástupce v hostitelském členském státě může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.

      (3)  Platební instituce, které Česká národní banka uložila opatření k nápravě podle odstavce 1, informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o odstranění nedostatku a o způsobu zjednání nápravy.

HLAVA III

POSKYTOVATEL PLATEBNÍCH SLUŽEB MALÉHO ROZSAHU

Díl 1

Základní ustanovení

§ 36

      (1)  Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je ten, kdo je oprávněn poskytovat platební služby na základě zápisu do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu. § 8 platí pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu obdobně.

      (2)  Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je oprávněn poskytovat platební služby pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek jím provedených platebních transakcí v Evropském hospodářském prostoru, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jeho obchodních zástupců, za posled- ních 12 měsíců nepřesahuje částku odpovídající 3 000 000 eur. Jestliže poskytovatel platebních služeb malého rozsahu poskytuje platební služby kratší dobu než 12 měsíců, vychází se při určení částky jím provedených platebních transakcí z jeho obchodního plánu.

Díl 2

Registrace poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu

§ 37

      (1)  Česká národní banka zapíše do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu žadatele,

a)

který má sídlo nebo místo podnikání v členském státě, ve kterém skutečně podniká,

b)

jehož obchodní plán je podložen reálnými ekonomickými propočty a je v souladu s podmínkami stanovenými v § 36 odst. 2,

c)

který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, které mu uživatelé svěřili k provedení platební transakce,

d)

který, je-li fyzickou osobou, nebyl odsouzen pro trestný čin proti majetku, hospodářský trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s financováním terorismu; to platí obdobně i pro vedoucí osoby žadatele,

e)

u něhož nenastala skutečnost, která zakládá překážku provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání,

f)

který, je-li fyzickou osobou, splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.

      (2)  Pokud je žadatel o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu zapsán v živnostenském rejstříku, má se za to, že podmínky uvedené v odstavci 1 písm. e) a f) jsou splněny.

      (3)  Odstavec 1 písm. a) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, vyplývá povinnost umožnit osobám se sídlem ve státě, který není členským státem, vykonávat v České republice činnost poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice.

      (4)  Žádost o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 38

      (1)  Česká národní banka do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla, zapíše žadatele do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a v téže lhůtě mu o tom vydá osvědčení, jestliže z údajů obsažených v žádosti vyplývá splnění podmínek pro zápis do registru. V zápisu do registru Česká národní banka uvede, které platební služby je poskytovatel platebních služeb malého rozsahu oprávněn poskytovat.

      (2)  Jestliže žadatel nedoloží splnění podmínek pro zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo jestliže existují pochybnosti o správnosti a úplnosti údajů obsažených v žádosti, Česká národní banka žádost zamítne.

§ 39

      Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance každou změnu údajů uvedených v žádosti o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo v jejích přílohách, na jejichž základě byl do tohoto registru zapsán.

Zánik a zrušení registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu

§ 40

      (1)  Registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu zanikne, jestliže

a)

poskytovatel platebních služeb malého rozsahu zemře nebo zanikne, nebo

b)

bylo vydáno rozhodnutí o úpadku poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nebo jestliže byl insolvenční návrh zamítnut proto, že jeho majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení.

      (2)  Česká národní banka zruší registraci poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, jestliže o to poskytovatel platebních služeb malého rozsahu požádá.

      (3)  Česká národní banka může zrušit registraci poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, jestliže

a)

poskytovatel platebních služeb malého rozsahu opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při poskytování platebních služeb,

b)

poskytovatel platebních služeb malého rozsahu nesplňuje podmínky stanovené v § 36 odst. 2 a § 37 odst. 1, nebo

c)

registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu poskytovatele platebních služeb malého rozsahu.

      (4)  Jestliže poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, který přestal splňovat podmínku stanovenou v § 36 odst. 2, podá žádost o povolení k činnosti platební instituce, může Česká národní banka v rozhodnutí podle odstavce 3 písm. b) stanovit, že nenabude účinnosti dříve, než nabude účinnosti rozhodnutí o podané žádosti.

§ 41

      Ode dne zániku nebo zrušení registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nesmí ten, jehož registrace zanikla nebo byla zrušena, vykonávat činnosti, které lze vykonávat na základě této registrace. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům; jestliže nelze spolehlivě určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem poskytovateli platebních služeb malého rozsahu je určena pro platební transakce, musí být uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku nebo zrušení registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu požádá. Do dne vypořádání závazků vůči uživatelům se ten, jehož registrace zanikla nebo byla zrušena, i nadále považuje za poskytovatele platebních služeb malého rozsahu.

§ 42

      Podá-li poskytovatel platebních služeb malého rozsahu žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, na které se vztahuje jeho registrace, platí obdobně ustanovení § 37 odst. 1 písm. b), § 38 a 39.

§ 43

      (1)  Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, na které se vztahuje registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, jestliže o to poskytovatel platebních služeb malého rozsahu požádá.

      (2)  Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, na které se vztahuje registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, jestliže

a)

poskytovatel platebních služeb malého rozsahu opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při poskytování platebních služeb, nebo

b)

registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu poskytovatele platebních služeb malého rozsahu.

      (3)  Pro zúžení rozsahu platebních služeb, na něž se vztahuje registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, platí obdobně § 41.
Díl 3

Některé podmínky výkonu činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu

§ 44

      (1)  Pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu platí obdobně § 19 až 22, 27 a 28.

      (2)  Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, kterému uživatelé platebních služeb svěřují peněžní prostředky k provedení platební transakce,

a)

nesmí uživatelům platebních služeb platit úroky ani poskytovat jiné výhody podmíněné délkou doby, po kterou jsou peněžní prostředky poskytovateli platebních služeb malého rozsahu svěřeny,

b)

musí informovat uživatele platebních služeb, zda a za jakých podmínek se na tyto peněžní prostředky vztahuje systém pojištění vkladů podle zákona upravujícího činnost bank.

Díl 4

Dohled nad činností poskytovatele platebních služeb malého rozsahu

§ 45

      Pro dohled nad činností poskytovatele platebních služeb malého rozsahu platí obdobně § 32 a 33, § 34 odst. 1 a § 35.

HLAVA IV

INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ

§ 46

      (1)  Instituce elektronických peněz je akciová společnost se sídlem v České republice nebo evropská společnost se zapsaným sídlem v České republice, která je oprávněna vydávat elektronické peníze na základě a v rozsahu povolení k činnosti instituce elektronických peněz, uděleného jí Českou národní bankou.

      (2)  Instituce elektronických peněz je vedle vydávání elektronických peněz oprávněna vykonávat pouze činnosti související s vydáváním elektronických peněz nebo činnosti spočívající v uchovávání dat, jestliže je má uvedeny ve svém povolení k činnosti.

      (3)  Instituce elektronických peněz nesmí

a)

poskytovat úvěry, nebo

b)

nabývat podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech jiných osob nebo tyto osoby ovládat s výjimkou osob, které pro ni vykonávají pomocné služby související s vydáváním elektronických peněz.

§ 47

      (1)  Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro instituci elektronických peněz přiměřeně § 3 odst. 3 a dále část druhá až dvanáctá s výjimkou § 4 odst. 1 věty třetí, § 4 odst. 2, § 5, § 7a odst. 2, § 8b, § 11 odst. 2 a 3, § 11a, 12a, 12b, 12c, 13, 14, 17, 19b, 20b, § 22 odst. 1 písm. b) až d), § 24 odst. 1 věty první, § 25 odst. 3, § 26f odst. 1 písm. a) až f), § 26g odst. 2 a 3, § 26i písm. d), § 37 až 38b, § 38j odst. 1 písm. c), d) a e) a § 39 zákona o bankách.

      (2)  Žádosti o povolení k činnosti instituce elektronických peněz, o souhlas k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na instituci elektronických peněz a o udělení předchozího souhlasu s tím, aby se osoba nebo osoby jednající ve shodě staly osobami ovládajícími instituci elektronických peněz, lze podat pouze na předepsaném tiskopise. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

      (3)  Požadavky na řídicí a kontrolní systém instituce elektronických peněz, pokud jde o řízení rizika likvidity, platí obdobně pro zahraniční instituci elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě, a to v rozsahu její činnosti vykonávané prostřednictvím pobočky v České republice. Věcné, organizační a technické požadavky na řídicí a kontrolní systém instituce elektronických peněz a jeho ověřování stanoví prováděcí právní předpis.

§ 48

Kapitál

      (1)  Počáteční kapitál instituce elektronických peněz musí činit alespoň částku odpovídající 1 000 000 eur.

      (2)  Instituce elektronických peněz průběžně udržuje kapitálovou přiměřenost. Kapitál instituce elektronických peněz zároveň nesmí klesnout pod minimální výši počátečního kapitálu stanovenou v odstavci 1.

      (3)  Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro výpočet výše kapitálu instituce elektronických peněz, jakož i pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti a pravidla pro výpočet celkových finančních závazků z vydaných elektronických peněz.

§ 49

      (1)  Instituce elektronických peněz je povinna investovat peněžní prostředky ve výši svých finančních závazků z vydaných elektronických peněz pouze do aktiv s nízkým rizikem.

      (2)  Prováděcí právní předpis stanoví aktiva s nízkým rizikem, do kterých je instituce elektronických peněz povinna investovat podle odstavce 1, jakož i podmínky investování do těchto aktiv včetně investičních limitů a omezení, způsob oceňování těchto aktiv a pravidla pro oznamování výpočtu dodržování limitů a omezení České národní bance.

§ 50
Informační povinnost

      (1)  Instituce elektronických peněz čtvrtletně uveřejňuje informace o složení svých akcionářů, o své činnosti a finanční situaci, jejichž rozsah a způsob uveřejňování stanoví prováděcí právní předpis.

      (2)  Instituce elektronických peněz poskytuje České národní bance o sobě a o své činnosti informace, jejichž obsah, formu, lhůty a způsob poskytování stanoví prováděcí právní předpis.

§ 51

Výkon činnosti zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě v České republice

      (1)  Zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě může v České republice vydávat elektronické peníze na základě povolení k činnosti, které jí bylo uděleno orgánem dohledu domovského členského státu, jestliže dodrží postup, který musí dodržet zahraniční banka před zahájením činnosti v České republice na základě jednotné licence⁵).

      (2)  § 47 odst. 1 platí pro zahraniční instituci elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě v rozsahu, v němž příslušná ustanovení zákona o bankách platí pro zahraniční banku, která vykonává činnost v České republice na základě jednotné licence⁵).

§ 52

Dohled nad činností instituce elektronických peněz

      Instituce elektronických peněz podléhá při výkonu své činnosti dohledu České národní banky.

HLAVA V

VYDAVATEL ELEKTRONICKÝCH PENĚZ MALÉHO ROZSAHU

§ 53

      (1)  Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je ten, kdo je oprávněn vydávat elektronické peníze na základě zápisu do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu.

      (2)  Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je oprávněn vydávat elektronické peníze pouze tehdy, jestliže platební prostředek vydaný držiteli uchovává elektronické peníze nejvýše v částce odpovídající 150 eurům a

a)

celková výše závazků vydavatele vyplývající z nevypořádaných částek vydaných elektronických peněz v členském státě nepřesáhne zpravidla částku odpovídající 5 000 000 eur a v žádném okamžiku částku odpovídající 6 000 000 eur, nebo

b)

jím vydané elektronické peníze jsou přijímány jako platební prostředek pouze omezeným počtem poskytovatelů služeb, kteří

      1.  jsou ve vztahu k vydavateli elektronických peněz malého rozsahu osobou ovládanou, osobou ovládající nebo osobou ovládanou stejnou osobou jako vydavatel elektronických peněz malého rozsahu,
      2.  jsou s vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu spojeni finančním či obchodním vztahem tak úzkým, jako je společný postup při získávání odbytišť (marketing) nebo společná distribuční síť, nebo
      3.  poskytují své služby ve stejné budově, komplexu budov nebo jiném podobně úzce vymezeném prostoru.

Registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

§ 54

      (1)  Česká národní banka zapíše do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu žadatele,

a)

jehož obchodní plán pro vydávání elektronických peněz je podložen reálnými ekonomickými propočty a je v souladu s podmínkami stanovenými v § 53 odst. 2,

b)

u něhož nenastala skutečnost, která zakládá překážku provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání,

c)

který, je-li fyzickou osobou, splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.

      (2)  Pokud je žadatel o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu zapsán v živnostenském rejstříku, má se za to, že podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) jsou splněny.

      (3)  Žádost o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 55

      (1)  Česká národní banka do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla, zapíše žadatele do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu a v téže lhůtě mu o tom vydá osvědčení, jestliže z údajů obsažených v žádosti vyplývá splnění podmínek pro zápis do registru.

      (2)  Jestliže žadatel nedoloží splnění podmínek pro zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu nebo jestliže existují pochybnosti o správnosti a úplnosti údajů obsažených v žádosti, zahájí Česká národní banka ve lhůtě podle odstavce 1 správní řízení a žádost zamítne, neprokáže-li se splnění podmínek pro zápis do registru ani v tomto řízení.

§ 56

      Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance každou změnu údajů uvedených v žádosti o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu nebo jejích přílohách, na jejichž základě byl do tohoto registru zapsán.

Zánik a zrušení registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

§ 57

      (1)  Registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu zanikne, jestliže

a)

vydavatel elektronických peněz malého rozsahu zemře nebo zanikne, nebo

b)

bylo vydáno rozhodnutí o úpadku vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nebo jestliže byl insolvenční návrh zamítnut proto, že jeho majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení.

      (2)  Česká národní banka zruší registraci vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, jestliže o to vydavatel elektronických peněz požádá.

      (3)  Česká národní banka může zrušit registraci poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, jestliže

a)

vydavatel elektronických peněz malého rozsahu opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při vydávání elektronických peněz,

b)

vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesplňuje podmínky pro registraci nebo podmínky stanovené v § 53 odst. 2, nebo

c)

registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.

      (4)  Ode dne zániku nebo zrušení registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nesmí ten, jehož registrace zanikla nebo byla zrušena, vydávat elektronické peníze. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny za účelem vydání elektronických peněz, musí být vydány uživatelům; jestliže nelze spolehlivě určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem vydavateli elektronických peněz malého rozsahu je určena pro vydání elektronických peněz, musí být uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku nebo zrušení registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu požádá. Do dne vypořádání závazků vůči uživatelům se ten, jehož registrace zanikla nebo byla zrušena, i nadále považuje za vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.

Informační povinnost

§ 58

      Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu poskytuje České národní bance pro účely provádění měnové politiky a pro statistické účely informace o objemu elektronických peněz vydaných za posledních 6 měsíců, a to vždy k 30. červnu a k 31. prosinci každého kalendářního roku, nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí rozhodného období.

Dohled nad činností vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

§ 59

      (1)  Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu podléhá při vydávání elektronických peněz dohledu České národní banky.

      (2)  Pro dohled nad činností vydavatele elektronických peněz malého rozsahu platí obdobně § 32 odst. 2, § 33, § 34 odst. 1 a § 35 odst. 1 písm. a) a odst. 
3.
ČÁST TŘETÍ

PLATEBNÍ SYSTÉMY

HLAVA I

PŘÍSTUP K PLATEBNÍM SYSTÉMŮM

§ 60

      (1)  Provozovatel nebo účastník platebního systému nesmí bránit právnickým osobám oprávněným poskytovat platební služby v přístupu k platebnímu systému tím, že přístup těchto osob váže na splnění požadavků, které

a)

jsou diskriminační nebo nepřiměřené, nebo

b)

omezují přístup těchto osob k platebnímu systému více, než je nezbytně nutné pro zabezpečení proti specifickým rizikům a pro ochranu finanční a provozní stability platebního systému.

      (2)  Provozovatel nebo účastník platebního systému nesmí poskytovatelům, uživatelům ani jiným platebním systémům, jejich provozovatelům ani účastníkům ukládat

a)

omezení týkající se jejich účasti v jiných platebních systémech,

b)

požadavky, které diskriminují některé účastníky platebního systému, nebo

c)

omezení založená na rozlišování mezi kategoriemi osob oprávněných poskytovat platební služby podle § 5.

§ 61

      Podmínky přístupu k platebním systémům uvedené v § 60 se nepoužijí pro

a)

platební systém s neodvolatelností zúčtování,

b)

platební systém, jehož účastníky jsou pouze poskytovatelé, kteří jsou členy téže skupiny,

c)

platební systém, jehož prostřednictvím poskytuje platební služby uživatelům jediný poskytovatel nebo skupina poskytovatelů.

HLAVA II

PLATEBNÍ SYSTÉM S NEODVOLATELNOSTÍ ZÚČTOVÁNÍ

§ 62

Základní ustanovení

      (1)  Platebním systémem s neodvolatelností zúčtování je systém, který zajišťuje převody peněžních prostředků, jestliže

a)

má alespoň

      1.  3 účastníky kromě účastníků uvedených v § 63 odst. 2 písm. a) až c), nebo
      2.  2 účastníky kromě účastníků uvedených v § 63 odst. 2 písm. a) až c), zajišťuje-li propojení systémů uvedených v seznamech vedených Českou národní bankou podle § 68 odst. 1, vypořádacích systémů podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu nebo vypořádacích systémů uvedených v seznamu Komise Evropských společenství, pokud alespoň jeden z těchto systémů je platebním systémem s neodvolatelností zúčtování provozovaný podle tohoto zákona,

b)

je provozován na základě písemné smlouvy uzavřené mezi všemi účastníky systému nebo na základě písemných smluv uzavřených mezi provozovatelem systému a ostatními účastníky systému (dále jen ˙smlouva o platebním systému s neodvolatelností zúčtování˙),

c)

provozovateli systému bylo uděleno povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

d)

provádí převody peněžních prostředků podle pravidel stanovených tímto zákonem a podle standardizovaných postupů dohodnutých mezi jeho účastníky a

e)

jeho existenci a název oznámila Česká národní banka Komisi Evropských společenství.

      (2)  Platební systém s neodvolatelností zúčtování musí být provozován na principu zúčtování jednotlivých položek při současné kontrole jejich krytí nebo na principu zúčtování rozdílů (sald) vypočtených ze vzájemných pohledávek a závazků účastníků systému, popřípadě v kombinaci těchto principů; obsah těchto principů stanoví prováděcí právní předpis.

      (3)  Systém mezibankovního platebního styku provozovaný Českou národní bankou se považuje za platební systém s neodvolatelností zúčtování.

§ 63

Účastníci platebního systému s neodvolatelností zúčtování

      (1)  Účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování mohou být

a)

banky,

b)

spořitelní a úvěrní družstva,

c)

osoby oprávněné poskytovat investiční služby podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,

d)

osoby veřejného práva a osoby s jejich zárukou,

e)

zahraniční osoby, jejichž předmět činnosti odpovídá předmětu činnosti osob uvedených v písmenech a) až c),

(dále jen ˙peněžní instituce˙), které při své účasti v platebním systému s neodvolatelností zúčtování odpovídají za splnění finančních závazků vyplývajících z jejich příkazů přijatých tímto systémem.

      (2)  Účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování může dále být

a)

osoba, která přijímá příkazy peněžních institucí zúčastněných v systému a která je výlučným prostředníkem mezi těmito peněžními institucemi (dále jen ˙ústřední protistrana˙),

b)

osoba, která vede účty, na nichž se zúčtují příkazy peněžní instituce nebo ústřední protistrany zúčastněných v systému, a která z tohoto důvodu může peněžní instituci nebo ústřední protistraně poskytovat úvěr (dále jen ˙zúčtovatel˙),

c)

osoba, která provádí započtení vzájemných pohledávek a závazků z příkazů peněžní instituce, ústřední protistrany nebo zúčtovatele (dále jen ˙clearingová instituce˙),

d)

Česká národní banka, centrální banky jiných států a Evropská centrální banka,

e)

osoba, která plní úlohu podle písmen a), b) nebo c) v jiném platebním systému s neodvolatelností zúčtování, ve vypořádacím systému podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, v platebním systému nebo ve vypořádacím systému, uvedeném v seznamu Komise Evropských společenství, a která při své účasti v platebním systému s neodvolatelností zúčtování odpovídá za splnění finančních závazků vyplývajících z jejích příkazů, přijatých tímto systémem.

      (3)  Týž účastník může v platebním systému s neodvolatelností zúčtování zajišťovat funkci ústřední protistrany, zúčtovatele nebo clearingové instituce, popřípadě zajišťovat několik těchto funkcí anebo zajišťovat některou jejich část.

      (4)  Účastníci platebního systému s neodvolatelností zúčtování musí ve smlouvě o platebním systému s neodvolatelností zúčtování stanovit provozovatele systému; provozovatelem systému může být pouze některý z účastníků uvedený v odstavci 1 nebo 2.

§ 64

Pravidla platebního systému s neodvolatelností zúčtování

      Pravidla platebního systému s neodvolatelností zúčtování tvoří nedílnou součást smlouvy o platebním systému s neodvolatelností zúčtování a stanoví vždy

a)

kdo je provozovatelem systému,

b)

kdo může být účastníkem systému a za jakých podmínek,

c)

práva a povinnosti účastníků systému,

d)

způsob zajištění likvidity k zúčtování příkazů předaných systému,

e)

způsob vypořádání vzájemných pohledávek a závazků účastníků,

f)

okamžik přijetí příkazu systémem, způsob předávání příkazů a vymezení doby, v níž systém příkazy přijímá,

g)

měnu nebo měny, v nichž je systém provozován.

§ 65

Příkaz

      Příkazem se pro účely této části zákona rozumí pokyn účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování, aby prostřednictvím tohoto systému byly převedeny peněžní prostředky ve prospěch jejich příjemce a aby byly zaúčtovány v souladu s pravidly systému.

§ 66

Neodvolatelnost příkazu

      (1)  Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování ani žádná třetí osoba nemůže platně odvolat příkaz přijatý systémem počínaje okamžikem přijetí příkazu, který stanoví pravidla tohoto systému.

      (2)  Rozhodnutím o úpadku účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování, zastavením nebo omezením plateb v důsledku jiného opatření vůči tomuto účastníkovi (dále jen ˙zastavení plateb˙) není dotčeno právo použít peněžní prostředky z účtu tohoto účastníka vedeného v tomto systému ke splnění jeho závazků, vyplývajících z jeho účasti v platebním systému s neodvolatelností zúčtování, a to za účelem uzavření zúčtování v tomto systému v den rozhodnutí o úpadku nebo zastavení plateb.

      (3)  Rozhodnutím o úpadku účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo zastavením plateb není dotčena povinnost systému zpracovat příkazy tohoto účastníka ani platnost a vymahatelnost těchto příkazů vůči třetím osobám, jedná-li se o příkazy, které byly přijaty tímto systémem v souladu s jeho pravidly

a)

před okamžikem rozhodnutí o úpadku nebo zastavení plateb,

b)

v okamžiku rozhodnutí o úpadku nebo v okamži-ku zastavení plateb a po tomto okamžiku, jestli- že byly příkazy provedeny v den rozhodnutí o úpadku nebo v den zastavení plateb, a to jen tehdy, prokáží-li osoby uvedené v ustanovení § 63 odst. 2 písm. a) až c), že jim rozhodnutí o úpadku nebo zastavení plateb nebylo známo, a to ani z oznámení podle § 68 odst. 4 písm. b) nebo podle § 68 odst. 5.

      (4)  Rozhodnutím o úpadku účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo zastavením plateb nejsou dotčena práva na zajištění, která tento účastník poskytl

a)

jinému účastníkovi v platebním systému s neodvolatelností zúčtování v souvislosti s jeho účastí v tomto systému,

b)

České národní bance,

c)

centrálním bankám jiných členských států a Evropské centrální bance,

včetně možnosti realizace tohoto zajištění.

      (5)  Zajištěním se pro účely této části zákona rozumí práva k majetkové hodnotě sloužící k zajištění závazků.

§ 67

Oznamovací povinnosti provozovatele a účastníků platebního systému s neodvolatelností zúčtování

      (1)  Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování oznamuje bez zbytečného odkladu písemně České národní bance změnu jména nebo příjmení, obchodní firmy, názvu, sídla nebo místa podnikání kteréhokoli účastníka systému a dále snížení počtu účastníků systému.

      (2)  Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování je povinen podat České národní bance žádost o předchozí souhlas se změnou v účastnících systému, nejedná-li se o změny uvedené v odstavci 1.

      (3)  Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování je povinen podat České národní bance žádost o předchozí souhlas se změnou smlouvy o platebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo se změnou pravidel tohoto systému.

      (4)  Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování je na písemnou žádost osoby, která na tom doloží právní zájem, povinen bez zbytečného odkladu písemně informovat tuto osobu o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování provozovaných podle tohoto zákona, jejichž je účastníkem, a o pravidlech těchto systémů.

      (5)  Povinnost stanovenou v odstavci 4 má rovněž každá osoba se sídlem nebo místem podnikání v České republice, která je účastníkem platebních systémů s neodvolatelností zúčtování provozovaných podle právního řádu jiného členského státu. Tato osoba je povinna dále oznamovat bez zbytečného odkladu písemně České národní bance svou účast v daném systému, označení tohoto systému, stát, který daný systém oznámil Komisi Evropských společenství, adresu svého sídla nebo místa podnikání a dále změnu kterékoli z těchto skutečností, a to neprodleně poté, co změna nastala.

§ 68

Oznamovací povinnosti České národní banky

      (1)  Česká národní banka vede seznamy

a)

platebních systémů s neodvolatelností zúčtování provozovaných podle tohoto zákona, včetně jejich provozovatelů a účastníků,

b)

platebních systémů s neodvolatelností zúčtování provozovaných podle právního řádu jiného členského státu, včetně jejich účastníků, kteří mají sídlo nebo místo podnikání v České republice.

      (2)  Česká národní banka informuje o údajích obsažených v seznamech uvedených v odstavci 1 krajské soudy České republiky. Tyto údaje uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

      (3)  Česká národní banka informuje Komisi Evropských společenství o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování provozovaných podle tohoto zákona, o jejich provozovatelích a účastnících a dále o zániku povolení k provozování těchto systémů.

      (4)  Obdrží-li Česká národní banka zprávu o zastavení plateb nebo o rozhodnutí o úpadku účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování provozovaného podle tohoto zákona, je povinna oznámit tuto skutečnost neprodleně

a)

provozovateli systému, jehož účastníka se úpadek nebo zastavení plateb týká,

b)

účastníkům tohoto systému uvedeným v § 63 odst. 2 písm. a) až c).

      (5)  Povinnost stanovenou v odstavci 4 má Česká národní banka rovněž tehdy, obdrží-li od orgánu jiného členského státu, který k tomu byl určen v souladu s právem tohoto státu, zprávu o rozhodnutí o úpadku účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování provozovaného podle tohoto zákona nebo zprávu o zastavení plateb.

      (6)  Obdrží-li Česká národní banka zprávu o zastavení plateb nebo o rozhodnutí o úpadku účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování provozovaného podle právního řádu jiného členského státu a má-li tento účastník sídlo nebo místo podnikání v České republice, je povinna oznámit tuto skutečnost neprodleně orgánům jiných členských států, které k tomu byly určeny v souladu s právem těchto států.
§ 69

Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování

      (1)  Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování Česká národní banka udělí na základě podané žádosti, pokud

a)

žadatel je akciovou společností se sídlem v České republice nebo evropskou společností se zapsaným sídlem v České republice,

b)

žadatel má splacen počáteční kapitál ve výši odpovídající částce nejméně 20 000 000 eur, který musí být nejméně v této výši tvořen peněžitými vklady,

c)

majetek použitý ke splacení počátečního kapitálu má průhledný a nezávadný původ,

d)

účastníkem systému je pouze osoba, u níž je zajištěna neodvolatelnost příkazů podle § 66,

e)

žadatel má vhodné věcné, technické, personální a organizační předpoklady pro řádné a obezřetné provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování a jeho řídicí a kontrolní systém je vhodný z hlediska rozsahu zamýšleného systému,

f)

vedoucí osoby žadatele jsou důvěryhodné, odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

g)

obchodní plán žadatele včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty,

h)

je zajištěna likvidita zúčtování příkazů přijatých systémem a finanční rizika a jsou vyloučena systémová rizika.

      (2)  Změnu povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování provede Česká národní banka na základě žádosti podané provozovatelem, který splňuje podmínky uvedené v odstavci 1.

      (3)  Česká národní banka může v povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování stanovit podmínky, které musí být dodržovány při provozování tohoto systému.

      (4)  V rozhodnutí o udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování může Česká národní banka stanovit konkrétní podmínky směřující ke splnění požadavků stanovených v odstavci 1, které musí provozovatel při své činnosti dodržovat. Tyto podmínky může Česká národní banka stanovit nebo změnit i později, jestliže se změnily podmínky, za nichž bylo povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování uděleno.

      (5)  Žádost o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování a o jeho změnu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 70

Dohled nad platebními systémy s neodvolatelností zúčtování a povinnost mlčenlivosti

      (1)  Činnost platebních systémů s neodvolatelností zúčtování provozovaných podle tohoto zákona podléhá dohledu České národní banky.

      (2)  Pro povinnost mlčenlivosti při výkonu dohledu nad platebními systémy s neodvolatelností zúčtování platí obdobně ustanovení zákona upravujícího činnost bank o povinnosti mlčenlivosti při výkonu bankovního dohledu.

      (3)  Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu nad platebními systémy s neodvolatelností zúčtování jiných členských států, centrálními bankami jiných členských států, popřípadě s Evropskou centrální bankou a dalšími orgány členských států vykonávajícími dohled nad platebními systémy s neodvolatelností zúčtování.

      (4)  Česká národní banka předává orgánům dohledu nad platebními systémy s neodvolatelností zúčtování jiných členských států podstatné informace, získané při výkonu dohledu nad platebními systémy s neodvolatelností zúčtování.

§ 71

Opatření k nápravě

      (1)  Zjistí-li Česká národní banka nedostatky v provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, může podle povahy zjištěného nedostatku a jeho závažnosti

a)

požadovat, aby provozovatel systému ve stanovené lhůtě zjednal nápravu,

b)

pozastavit výkon činností vyplývajících z povolení k provozování systému na dobu, dokud provozovatel systému nezjedná nápravu,

c)

nařídit provozovateli systému, aby zajistil provedení mimořádného auditu systému nebo jeho účastníků, a to na náklady provozovatele systému,

d)

nařídit provozovateli systému vyloučení některých účastníků ze systému, nebo

e)

odejmout provozovateli systému povolení k provozování systému.

      (2)  Nedostatkem v provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování se rozumí

a)

porušení podmínek stanovených v povolení k provozování systému či neplnění podmínek, za nichž bylo toto povolení uděleno,

b)

porušení tohoto zákona, jiných právních předpisů upravujících postup při provozování platebních systémů s neodvolatelností zúčtování a opatření uložených Českou národní bankou,

c)

ohrožení bezpečnosti a stability daného systému,

d)

řízení systému osobami, které nemají dostatečnou odbornou způsobilost, zkušenost nebo nejsou důvěryhodné, nebo

e)

pokles počátečního kapitálu pod výši stanovenou v § 69 odst. 2 písm. b).

§ 72

Odnětí povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování

      (1)  Jestliže povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování bylo získáno na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo, pokud provozovatel systému nezahájil činnost systému do 18 měsíců ode dne udělení povolení, Česká národní banka mu povolení odejme.

      (2)  V rozhodnutí o odnětí povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování se stanoví den, ke kterému se povolení odnímá.

      (3)  Česká národní banka uveřejní rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti platební instituce způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 73

Zánik povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování

      Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování zaniká dnem,

a)

ke kterému bylo odňato,

b)

ke kterému se provozovatel systému zrušuje,

c)

od kterého podle rozhodnutí valné hromady provozovatel systému nadále nebude vykonávat činnost, ke které je třeba povolení, nebo

d)

ke kterému počet účastníků systému klesne pod počet stanovený v § 62 odst. 1 písm. 
a).

ČÁST ČTVRTÁ

PRÁVA A POVINNOSTI PŘI POSKYTOVÁNÍ PLATEBNÍCH SLUŽEB A VYDÁVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH PENĚZ

HLAVA I

PRÁVA A POVINNOSTI PŘI POSKYTOVÁNÍ PLATEBNÍCH SLUŽEB

Díl 1

Základní ustanovení

§ 74

Smlouva o platebních službách

      (1)  Smlouvou o platebních službách se poskytovatel zavazuje uživateli

a)

provádět pro něho platební transakce ve smlouvě jednotlivě neurčené (dále jen ˙rámcová smlouva˙), nebo

b)

provést pro něho jednotlivou platební transakci neupravenou rámcovou smlouvou (dále jen ˙smlouva o jednorázové platební transakci˙).

      (2)  Rámcová smlouva může stanovit podmínky pro vedení platebního účtu.

§ 75

      (1)  Plátce a jeho poskytovatel v případě platební služby, která je poskytovatelem příjemce poskytnuta v jiném než členském státě, příjemce a jeho poskytovatel v případě platební služby, která je poskytovatelem plátce poskytnuta v jiném než členském státě, nebo poskytovatel a uživatel v případě platební transakce v měně, která není měnou členského státu, se mohou dohodou odchýlit

a)

od § 77 odst. 2, § 79 odst. 2 písm. b) až d), § 82 písm. e) a g), § 86 odst. 1 písm. c) a d), § 89, 107, 109, 111, 113, 115, § 117 odst. 2 až 5 a odst. 6 věty druhé a § 118; poskytovatel však nemůže dohodou vyloučit svoji obecnou odpovědnost za neautorizovanou, nebo nesprávně provedenou platební transakci,

b)

od § 103, jestliže poskytovatel informuje uživatele v souladu s § 80 odst. 1 o riziku, které je spojeno se způsobem udělení souhlasu nebo se způsobem použití platebního prostředku.

      (2)  Poskytovatel a uživatel, který není spotřebitelem ani drobným podnikatelem, se mohou dohodou odchýlit od § 77 odst. 1, § 79 až 97, § 103, 106, § 116 až 118 a § 120 odst. 1 a od lhůty uvedené v § 121.

      (3)  Drobným podnikatelem se pro účely tohoto zákona rozumí podnikatel, který má méně než 10 zaměstnanců a roční obrat nebo bilanční sumu roční rozvahy nejvýše v částce odpovídající 2 000 000 eur. Splnění podmínek podle věty první se posuzuje ke dni uzavření smlouvy o platebních službách nebo ke dni uzavření dohody o změně smlouvy o platebních službách, jestliže účelem takové dohody je výlučně zohlednění změny v plnění podmínek podle věty první. Jestliže uživatel na výzvu poskytovatele nesdělí nebo na výzvu poskytovatele nedoloží v přiměřené lhůtě, že je drobným podnikatelem, platí, že drobným podnikatelem není.

§ 76

      (1)  Poskytovatel a uživatel se mohou dohodou odchýlit od § 101 písm. b), § 102 odst. 1 písm. c), d) a e) a § 116, jestliže platební prostředek pro drobné platby nelze zablokovat.

      (2)  Poskytovatel a uživatel se mohou dohodou odchýlit od § 115, § 120 odst. 1 a od maximální částky stanovené v § 116 odst. 1 písm. a) pro případ anonymního použití platebního prostředku pro drobné platby a dále pro případ, kdy platební prostředek pro drobné platby svou povahou neumožňuje poskytovateli prokázat, zda platební transakce byla autorizována.

      (3)  Poskytovatel a uživatel se v případě platebních prostředků pro drobné platby mohou dohodou odchýlit od lhůt uvedených v § 109 až 113.

      (4)  Platebním prostředkem pro drobné platby se pro účely tohoto zákona rozumí platební prostředek, kterým lze podle rámcové smlouvy dát příkaz

a)

k platebním transakcím v částce odpovídající nejvýše 30 eurům a který má podle rámcové smlouvy výdajový limit nebo uchovává peněžní prostředky v částce odpovídající nejvýše 150 eurům,

b)

k vnitrostátním platebním transakcím v částce odpovídající nejvýše 60 eurům a který má podle rámcové smlouvy výdajový limit nebo uchovává peněžní prostředky v částce odpovídající nejvýše 300 eurům, nebo

c)

k platebním transakcím s elektronickými penězi a který má podle rámcové smlouvy výdajový limit nebo uchovává peněžní prostředky v částce odpovídající nejvýše 500 eurům.

§ 77

      (1)  Aniž je dotčena možnost dohodnout si úplatu za platební službu, nesmějí si poskytovatel a uživatel dohodnout úplatu za splnění povinností poskytovatele podle této hlavy. To neplatí, jestliže tento zákon stanoví jinak a jestliže dohodnutá úplata je přiměřená a odpovídá skutečným nákladům poskytovatele.

      (2)  Nezahrnuje-li platební transakce směnu měn, platí plátce úplatu požadovanou poskytovatelem plátce a příjemce úplatu požadovanou poskytovatelem příjemce.

      (3)  Poskytovatel nesmí příjemci bránit v tom, aby požadoval od plátce úplatu za přijetí platebního prostředku nebo mu za jeho přijetí nabízel slevu.

      (4)  Poskytovatel a uživatel se mohou dohodnout na úplatě za doplňující nebo častější informace uvedené v § 86 až 91 a v § 93 poskytované na žádost uživatele.

Poskytnutí a zpřístupnění informace

§ 78

      (1)  Poskytovatel splní povinnost poskytnout informaci uživateli, jestliže v důsledku jednání poskytovatele dojde uživateli informace zachycená na trvalém nosiči dat.

      (2)  Poskytovatel splní povinnost zpřístupnit informaci uživateli, jestliže mu před uzavřením smlouvy nebo během trvání smluvního vztahu sdělí údaj, který uživateli umožní informaci vyhledat. Způsob vyhledání nesmí uživatele nepřiměřeně zatěžovat.

      (3)  Není-li prokázán opak, má se za to, že poskytovatel informace podle této hlavy uživateli neposkytl ani nezpřístupnil.

Díl 2

Informační povinnosti

Oddíl 1

Informační povinnosti poskytovatele před uzavřením smlouvy o platebních službách

§ 79

Informace před uzavřením smlouvy o jednorázové platební transakci

      (1)  Poskytovatel zpřístupní uživateli s dostatečným předstihem před tím, než je uživatel vázán smlouvou o jednorázové platební transakci, informace uvedené v odstavci 2. Tyto informace musí být uživateli zpřístupněny určitě a srozumitelně v úředním jazyce státu, v němž je platební služba nabízena, nebo v jazyce, na kterém se strany dohodnou; na žádost uživatele musí být tyto informace uživateli tímto způsobem poskytnuty.

      (2)  Uživateli musí být v souladu s odstavcem 1 zpřístupněny nebo poskytnuty tyto informace:

a)

údaj nebo jedinečný identifikátor, jehož poskytnutí je podmínkou řádného provedení platebního příkazu,

b)

maximální lhůta pro provedení platební služby,

c)

údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,

d)

tam, kde to připadá v úvahu, údaj o skutečném nebo referenčním směnném kurzu, který má být při platební transakci použit,

e)

další informace podle § 81 až 85, pokud to připadá v úvahu vzhledem k obsahu smlouvy o jednorázové platební transakci.

      (3)  Uživatel není vázán svým návrhem na uzavření smlouvy o jednorázové platební transakci, jestliže jej učinil před tím, než mu byly zpřístupněny informace podle odstavce 1.

      (4)  Pokud je platební příkaz k jednorázové platební transakci předán platebním prostředkem upraveným rámcovou smlouvou, není poskytovatel povinen poskytnout ani zpřístupnit uživateli informace podle odstavce 1, jestliže mu byly nebo budou poskytnuty nebo zpřístupněny na základě uvedené rámcové smlouvy.

      (5)  Jestliže byla smlouva o jednorázové platební transakci uzavřena na žádost uživatele pomocí prostředku komunikace na dálku, který poskytovateli neumožňuje splnit povinnost stanovenou v odstavci 1, splní poskytovatel tuto povinnost ihned po provedení platební transakce.

Informace poskytované před uzavřením rámcové smlouvy

§ 80

      (1)  Poskytovatel poskytne uživateli s dostatečným předstihem před tím, než je uživatel vázán rámcovou smlouvou, informace uvedené v § 81 až 85. Tyto informace musí být uživateli poskytnuty určitě a srozumitelně v úředním jazyce státu, v němž je platební služba nabízena, nebo v jazyce, na kterém se strany dohodnou. Tím není dotčen § 93.

      (2)  Uživatel není vázán svým návrhem na uzavření rámcové smlouvy, jestliže jej učinil před tím, než mu byly poskytnuty informace podle odstavce 1.

      (3)  Jestliže byla rámcová smlouva uzavřena na žádost uživatele pomocí prostředku komunikace na dálku, který poskytovateli neumožňuje splnit povinnost stanovenou v odstavci 1, splní poskytovatel tuto povinnost ihned po uzavření rámcové smlouvy.

§ 81

      Uživateli musí být v souladu s § 80 odst. 1 poskytnuty tyto informace o poskytovateli:

a)

obchodní firma nebo název anebo jméno a příjmení,

b)

sídlo, místo podnikání nebo bydliště poskytovatele, popřípadě jiné adresy, včetně adresy elektronické, které mají význam pro komunikaci uživatele s poskytovatelem,

c)

adresa obchodního zástupce nebo pobočky poskytovatele v zahraničí, je-li platební služba poskytována jejich prostřednictvím,

d)

údaj o tom, zda je poskytovatel zapsán v seznamu nebo registru poskytovatelů, jeho registrační číslo nebo jiný údaj umožňující identifikaci poskytovatele v takovém seznamu nebo registru,

e)

název a sídlo orgánu dohledu nad činností poskytovatele v oblasti poskytovaní platebních služeb.

§ 82

      Uživateli musí být v souladu s § 80 odst. 1 poskytnuty tyto informace o poskytované platební službě:

a)

popis platební služby,

b)

údaj nebo jedinečný identifikátor, jehož poskytnutí je podmínkou řádného provedení platebního příkazu,

c)

forma a postup předání souhlasu s provedením platební transakce a odvolání takového souhlasu podle § 106,

d)

údaj o okamžiku přijetí platebního příkazu podle § 104 a o okamžiku blízko konce pracovního dne podle § 104 odst. 4, byl-li dohodnut,

e)

maximální lhůta pro provedení platební služby,

f)

údaj o omezení celkové částky platebních transakcí provedených za použití platebního prostředku za určité období podle § 99, bylo-li dohodnuto,

g)

údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,

h)

tam, kde to připadá v úvahu, údaj o úrokových sazbách a směnných kurzech, které mají být použity, nebo údaj o způsobu výpočtu úroku nebo přepočtu měn a příslušný den a index nebo základ pro určení referenční úrokové sazby nebo referenčního směnného kurzu, je-li použita referenční úroková sazba nebo referenční směnný kurz,

i)

údaj o tom, že poskytovatel je oprávněn kdykoli jednostranně a bez předchozího oznámení změnit dohodu stran o úrokových sazbách a směnných kurzech podle § 94 odst. 5, bylo-li to dohodnuto, a další údaje s tím
související.

§ 83

      Uživateli musí být v souladu s § 80 odst. 1 poskytnuty tyto informace o způsobu komunikace mezi uživatelem a poskytovatelem:

a)

tam, kde to připadá v úvahu, údaj o prostředcích komunikace mezi stranami a o technických požadavcích na vybavení uživatele k této komunikaci,

b)

údaj o způsobu a lhůtách poskytování nebo zpřístupňování informací,

c)

údaj o jazyce, v němž má být rámcová smlouva uzavřena, a o jazyce, v němž bude během jejího trvání probíhat komunikace mezi uživatelem a poskytovatelem,

d)

informace o právu uživatele získat na žádost informace a smluvní podmínky rámcové smlouvy podle § 88.

§ 84

      Uživateli musí být v souladu s § 80 odst. 1 poskytnuty tyto informace o rámcové smlouvě:

a)

informace o tom, že návrh poskytovatele na změnu rámcové smlouvy se považuje za přijatý za podmínek uvedených v § 94 odst. 3, bylo-li to dohodnuto,

b)

údaj o době trvání rámcové smlouvy,

c)

informace o právu uživatele vypovědět rámcovou smlouvu a o podmínkách a následcích výpovědi,

d)

informace o právním řádu, kterým se řídí rámcová smlouva, a o pravomoci nebo příslušnosti soudů, pokud jsou tyto skutečnosti určeny dohodou stran,

e)

informace o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi uživatelem a poskytovatelem a o možnosti uživatele podat stížnost orgánu dohledu.

§ 85

      Uživateli musí být v souladu s § 80 odst. 1 poskytnuty tyto informace o povinnostech a o odpovědnosti poskytovatele a uživatele:

a)

pokud má být podle rámcové smlouvy vydán uživateli platební prostředek

      1.  popis opatření, která musí uživatel přijmout na ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků, a informace o způsobu, jímž má uživatel oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití platebního prostředku,
      2.  podmínky, za nichž může poskytovatel zablokovat platební prostředek, bylo-li to dohodnuto,

b)

informace o podmínkách, za nichž nese plátce ztrátu vzniklou z neautorizované platební transakce, včetně informací o částce, do jejíž výše tuto ztrátu nese,

c)

informace o způsobu a lhůtě pro oznámení neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce poskytovateli,

d)

informace o odpovědnosti poskytovatele za neautorizovanou platební transakci,

e)

informace o odpovědnosti poskytovatele za nesprávné provedení platební transakce,

f)

informace o podmínkách vrácení částky autorizované platební transakce provedené z podnětu příjemce,

g)

informace o podmínkách, za nichž je poskytovatel příjemce oprávněn provést opravné zúčtování podle zákona upravujícího činnost bank nebo podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev.

Oddíl 2

Informační povinnosti poskytovatele během trvání právního vztahu ze smlouvy o platebních službách

Pododdíl 1

Informace během trvání právního vztahu ze smlouvy o jednorázové platební transakci

§ 86

Informace plátci po přijetí platebního příkazu

      (1)  Poskytovatel plátce poskytne nebo zpřístupní plátci způsobem uvedeným v ustanovení § 79 odst. 1 ihned po přijetí platebního příkazu při platební transakci neupravené rámcovou smlouvou tyto informace:

a)

údaj umožňující plátci identifikovat platební transakci, a pokud to připadá v úvahu, také údaje o příjemci,

b)

částku platební transakce v měně použité v platebním příkazu,

c)

údaj o úplatě, kterou je plátce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,

d)

tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem plátce nebo odkaz na něj, je-li tento směnný kurz odlišný od kurzu uvedeného v § 79 odst. 2 písm. d), a částku platební transakce po této směně měn,

e)

datum přijetí platebního příkazu.

      (2)  Pokud je platební příkaz k jednorázové platební transakci předán platebním prostředkem upraveným rámcovou smlouvou, není poskytovatel povinen poskytnout ani zpřístupnit uživateli informace uvedené v odstavci 1, jestliže mu byly nebo budou poskytnuty nebo zpřístupněny na základě uvedené rámcové smlouvy.

§ 87

Informace příjemci po provedení platební transakce

      (1)  Poskytovatel příjemce poskytne nebo zpřístupní příjemci způsobem uvedeným v § 79 odst. 1 ihned po provedení platební transakce neupravené rámcovou smlouvou tyto informace:

a)

údaj umožňující příjemci identifikovat platební transakci, a pokud to připadá v úvahu, také údaje o plátci a další údaje předané v souvislosti s platební transakcí,

b)

částku platební transakce v měně, v níž jsou peněžní prostředky dány k dispozici příjemci,

c)

údaj o úplatě, kterou je příjemce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,

d)

tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem příjemce a částku platební transakce před touto směnou měn,

e)

den valuty částky připsané na platební účet.

      (2)  Pokud byl platební příkaz k jednorázové platební transakci předán platebním prostředkem upraveným rámcovou smlouvou, není poskytovatel povinen poskytnout ani zpřístupnit uživateli informace podle odstavce 1, jestliže mu byly nebo budou poskytnuty nebo zpřístupněny na základě uvedené rámcové smlouvy.

Pododdíl 2

Informace během trvání právního vztahu z rámcové smlouvy

§ 88

      Poskytovatel je povinen během trvání rámcové smlouvy poskytnout uživateli na jeho žádost obsah rámcové smlouvy a další informace uvedené v § 81 až 85.

§ 89

Informace plátci před provedením platební transakce

      Před provedením platební transakce z podnětu plátce upravené rámcovou smlouvou poskytne poskytovatel plátci na jeho žádost informace o

a)

maximální lhůtě pro provedení platební transakce,

b)

úplatě, kterou je plátce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek.

§ 90

Informace plátci o platební transakci

      (1)  Poskytovatel plátce poskytne plátci způsobem uvedeným v § 80 odst. 1 bez zbytečného odkladu po odepsání částky platební transakce upravené rámcovou smlouvou z platebního účtu plátce nebo po obdržení platebního příkazu, jestliže se platební transakce neprovádí z platebního účtu plátce, tyto informace:

a)

údaj umožňující plátci identifikovat platební transakci, a pokud to připadá v úvahu, také údaje o příjemci,

b)

částku platební transakce v měně, v níž byla odepsána z platebního účtu plátce, nebo v měně použité v platebním příkazu,

c)

údaj o úplatě, kterou je plátce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,

d)

tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem plátce a částku platební transakce po této směně měn,

e)

den valuty částky odepsané z platebního účtu plátce nebo datum přijetí platebního příkazu.

      (2)  Strany se mohou dohodnout, že informace podle odstavce 1 budou poskytovány nebo zpřístupňovány plátci v pravidelných intervalech, které nesmějí být delší než 1 měsíc, dohodnutým způsobem tak, aby plátce mohl tyto informace ukládat a kopírovat v nezměněném stavu.

§ 91

Informace příjemci o platební transakci

      (1)  Poskytovatel příjemce poskytne příjemci, způsobem uvedeným v § 80 odst. 1 bez zbytečného odkladu po provedení platební transakce upravené rámcovou smlouvou, tyto informace:

a)

údaj umožňující příjemci identifikovat platební transakci, a pokud to připadá v úvahu, také údaje o plátci a další údaje předané v souvislosti s platební transakcí,

b)

částku platební transakce v měně, v níž byla částka připsána na platební účet příjemce,

c)

údaj o úplatě, kterou je příjemce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,

d)

tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem příjemce a částku platební transakce před touto směnou měn,

e)

den valuty částky připsané na platební účet příjemce.

      (2)  Strany se mohou dohodnout, že informace uvedené v odstavci 1 budou poskytovány nebo zpřístupňovány příjemci v pravidelných intervalech, které nesmějí být delší než 1 měsíc, dohodnutým způsobem tak, aby příjemce mohl tyto informace ukládat a kopírovat v nezměněném stavu.

Oddíl 3

Další informační povinnosti

§ 92

      (1)  Nabízí-li před zahájením platební transakce příjemce nebo jiná osoba v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb plátci směnu měn, informuje ten, kdo tuto službu nabízí, plátce před zahájením platební transakce o úplatě a o směnném kurzu, který má být při směně měn použit.

      (2)  Jestliže příjemce za použití platebního prostředku požaduje úplatu nebo nabízí slevu, informuje o tom plátce před zahájením platební transakce.

      (3)  Jestliže poskytovatel nebo jiná osoba za použití určitého platebního prostředku požadují úplatu, nebo nabízejí slevu, informuje o tom poskytovatel uživatele před zahájením platební transakce.

Oddíl 4

Informační povinnosti v případě platebních prostředků pro drobné platby

§ 93

      (1)  V případě platebních prostředků pro drobné platby poskytovatel

a)

poskytne uživateli údaje o platební službě, včetně informací o způsobu používání platebního prostředku, o odpovědnosti poskytovatele a uživatele, o úplatě, kterou je uživatel povinen platit poskytovateli, a další podstatné informace, které jsou nezbytné pro informované rozhodnutí uživatele,

b)

zpřístupní uživateli informace uvedené v § 81 až 85.

      (2)  V případě platebních prostředků pro drobné platby se § 90 a 91 nepoužijí, jestliže to bylo dohodnuto. V takovém případě poskytovatel poskytne nebo zpřístupní údaj umožňující uživateli identifikovat platební transakci, částku platební transakce, údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce. V případě několika platebních transakcí téhož druhu ve prospěch téhož příjemce mohou být poskytnuty nebo zpřístupněny pouze údaje o celkové částce a celkové úplatě za tyto platební transakce.

Díl 3

Změna a výpověď rámcové smlouvy

§ 94

Změna rámcové smlouvy

      (1)  Navrhuje-li poskytovatel uživateli změnu rámcové smlouvy, musí tak učinit na trvalém nosiči dat způsobem uvedeným v § 80 odst. 1 nejpozději 2 měsíce přede dnem, kdy má podle návrhu změna rámcové smlouvy nabýt účinnosti. To neplatí v případě platebních prostředků pro drobné platby, jestliže to bylo dohodnuto v rámcové smlouvě.

      (2)  Změnu informací uvedených v § 81, § 83 písm. d) a § 84 písm. e), které nejsou obsahem rámcové smlouvy, musí poskytovatel uživateli oznámit způsobem a ve lhůtě stanovené v odstavci 1.

      (3)  Bylo-li to dohodnuto, platí, že uživatel návrh na změnu rámcové smlouvy přijal, jestliže

a)

poskytovatel navrhl změnu rámcové smlouvy nejpozději 2 měsíce přede dnem, kdy má změna nabýt účinnosti,

b)

uživatel návrh na změnu rámcové smlouvy neodmítl,

c)

poskytovatel v návrhu na změnu rámcové smlouvy uživatele o tomto důsledku informoval,

d)

poskytovatel v návrhu na změnu rámcové smlouvy informoval uživatele o jeho právu vypovědět rámcovou smlouvu podle odstavce 4.

      (4)  Jestliže uživatel návrh na změnu rámcové smlouvy v případě uvedeném v odstavci 3 odmítne, má právo rámcovou smlouvu přede dnem, kdy má změna nabýt účinnosti, bezúplatně a s okamžitou účinností vypovědět.

      (5)  Bylo-li to dohodnuto, je poskytovatel oprávněn kdykoli jednostranně a bez předchozího oznámení změnit dohodu stran o úrokových sazbách a směnných kurzech, pokud je změna založena na změně referenčních sazeb nebo směnných kurzů podle § 82 písm. i). Změny úrokových sazeb nebo směnných kurzů používaných při platebních transakcích se provádějí a počítají neutrálním způsobem. Změna úrokových sazeb musí být uživateli oznámena bez zbytečného odkladu způsobem uvedeným v § 80 odst. 1 s výjimkou případu, kdy si strany dohodly jiný způsob nebo lhůty poskytování nebo zpřístupňování informací. Jakákoli změna úrokových sazeb nebo směnných kurzů, která je pro uživatele příznivější, může být uplatněna i bez oznámení.

Výpověď rámcové smlouvy

§ 95

      (1)  Uživatel může rámcovou smlouvu kdykoli písemně vypovědět, i když byla uzavřena na dobu určitou. Byla-li sjednána výpovědní doba, zanikne rámcová smlouva uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba nesmí být delší než 1 měsíc.

      (2)  Bylo-li sjednáno právo poskytovatele na úplatu za výpověď rámcové smlouvy uživatelem, náleží poskytovateli tato úplata pouze tehdy, jestliže rámcová smlouva trvala kratší dobu než 1 rok. Úplata musí být přiměřená a musí odpovídat skutečným nákladům poskytovatele.

§ 96

      (1)  Poskytovatel může rámcovou smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou vypovědět pouze tehdy, jestliže to bylo dohodnuto. Výpovědní doba nesmí být kratší než 2 měsíce.

      (2)  Výpověď musí být učiněna způsobem uvedeným v § 80 odst. 1.

§ 97

      Je-li úplata za poskytování platebních služeb stanovena pevnou částkou za určité období, náleží poskytovateli v případě výpovědi rámcové smlouvy pouze poměrná část této úplaty za dobu do zániku rámcové smlouvy.

Díl 4

Autorizace platební transakce

Oddíl 1

Souhlas plátce

§ 98

      (1)  Platební transakce je autorizována, jestliže k ní plátce dal souhlas, nestanoví-li jiný právní předpis jinak⁶).

      (2)  Platební transakce může být autorizována před provedením platební transakce, nebo dohodnou-li se tak plátce a jeho poskytovatel, po jejím provedení. Souhlas lze udělit k jednotlivé platební transakci nebo k několika platebním transakcím. Souhlas lze udělit i prostřednictvím platebního prostředku.

      (3)  Forma a postup udělení souhlasu musí být dohodnuty mezi plátcem a poskytovatelem.

Oddíl 2

Platební prostředky

§ 99

      Plátce a poskytovatel se mohou dohodnout na omezení celkové částky platebních transakcí provedených za použití platebního prostředku za určité období.

§ 100

Zablokování platebního prostředku z podnětu poskytovatele

      (1)  Stanoví-li tak rámcová smlouva, může poskytovatel zablokovat platební prostředek z důvodu

a)

bezpečnosti platebního prostředku, zejména při podezření na neautorizované nebo podvodné použití platebního prostředku, nebo

b)

významného zvýšení rizika, že plátce nebude schopen splácet úvěr, který lze čerpat prostřednictvím tohoto platebního prostředku.

      (2)  Poskytovatel je povinen před zablokováním platebního prostředku podle odstavce 1, nebo není-li to možné, okamžitě poté, informovat dohodnutým způsobem plátce o zablokování platebního prostředku a jeho důvodech. To neplatí, jestliže by poskytnutí těchto informací mohlo zmařit účel zablokování platebního prostředku nebo bylo v rozporu s jinými právními předpisy.

      (3)  Jakmile pominou důvody zablokování platebního prostředku, je poskytovatel povinen platební prostředek odblokovat nebo jej nahradit novým platebním prostředkem.

§ 101

Povinnosti držitele platebního prostředku

      Uživatel oprávněný používat platební prostředek (dále jen ˙držitel platebního prostředku˙) je povinen

a)

používat platební prostředek v souladu s rámcovou smlouvou, zejména je povinen okamžitě poté, co obdrží platební prostředek, přijmout veškerá přiměřená opatření na ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků,

b)

bez zbytečného odkladu po zjištění oznámit poskytovateli nebo osobě jím určené ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití platebního prostředku.

§ 102

Povinnosti vydavatele platebního prostředku

      (1)  Poskytovatel, který vydává platební prostředek (dále jen ˙vydavatel platebního prostředku˙), je povinen

a)

zajistit, aby personalizované bezpečnostní prvky platebního prostředku nebyly přístupné osobám jiným než jeho držiteli; tím nejsou dotčeny povinnosti držitele platebního prostředku stanovené v § 101,

b)

nevydat nevyžádaný platební prostředek, nejedná- -li se o náhradu za platební prostředek vydaný držiteli platebního prostředku již dříve,

c)

zajistit, aby držiteli platebního prostředku byly k dispozici vhodné prostředky umožňující kdykoli

      1.  oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití platebního prostředku,
      2.  požádat o odblokování platebního prostředku podle § 100 odst. 3,

d)

na žádost poskytnout držiteli platebního prostředku doklad, kterým může po dobu 18 měsíců od oznámení podle § 101 písm. b) prokázat, že toto oznámení učinil,

e)

zabránit jakémukoli užití platebního prostředku, jakmile bylo učiněno oznámení podle § 101 písm. b), jestliže se nejedná o elektronické peníze, jejichž povaha takové zabránění neumožňuje.

      (2)  Vydavatel platebního prostředku nese riziko spojené s doručením platebního prostředku nebo jeho personalizovaných bezpečnostních prvků držiteli platebního prostředku.

Oddíl 3

Vrácení částky autorizované platební transakce

§ 103

      (1)  Plátce je oprávněn do 8 týdnů ode dne, kdy byly peněžní prostředky odepsány z jeho platebního účtu, požadovat vrácení částky autorizované platební transakce provedené z podnětu příjemce, jestliže

a)

v okamžiku autorizace nebyla stanovena přesná částka platební transakce a

b)

částka platební transakce převyšuje částku, kterou plátce mohl rozumně očekávat se zřetelem ke všem okolnostem; plátce však nemůže namítat neočekávanou změnu směnného kurzu, pokud byl použit referenční směnný kurz dohodnutý mezi plátcem a jeho poskytovatelem podle § 81 písm. h).

      (2)  V rámcové smlouvě se plátce a jeho poskytovatel mohou dohodnout, že se ustanovení odstavce 1 nepoužije, jestliže

a)

souhlas s platební transakcí udělil plátce přímo svému poskytovateli a zároveň

b)

tam, kde to připadá v úvahu, informace o přesné částce platební transakce byla plátci poskytovatelem nebo příjemcem poskytnuta nebo zpřístupněna dohodnutým způsobem nejméně 4 týdny před okamžikem přijetí platebního příkazu.

      (3)  Plátce poskytne poskytovateli na jeho žádost informace a doklady nasvědčující tomu, že byly splněny podmínky pro vrácení částky platební transakce podle odstavce 1.

      (4)  Poskytovatel do 10 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti plátce částku platební transakce vrátí, nebo její vrácení odmítne a sdělí plátci důvody odmítnutí spolu s informací o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi plátcem a jeho poskytovatelem a o možnosti plátce podat stížnost orgánu dohledu.

      (5)  Uživatel a poskytovatel se mohou dohodnout na podmínkách, které jsou pro uživatele výhodnější než podmínky stanovené v odstavcích 1 až 4.

Díl 5

Provádění platebních transakcí

Oddíl 1

Platební příkazy a převáděné částky

§ 104

Přijetí platebního příkazu

      (1)  Okamžikem přijetí platebního příkazu je okamžik, kdy poskytovatel plátce obdrží platební příkaz přímo od plátce nebo z podnětu příjemce.

      (2)  Jestliže se uživatel, který dal podnět k platební transakci, a jeho poskytovatel dohodli, že provedení platební transakce započne v určitý okamžik, v okamžik, kdy budou splněny určité podmínky, nebo na konci určitého období (dále jen ˙odložená splatnost platebního příkazu˙), považuje se za okamžik přijetí pro účely § 106 odst. 4, § 109 a § 111 až 113 takto určený okamžik.

      (3)  Připadne-li okamžik přijetí platebního příkazu na dobu, která není provozní dobou poskytovatele plátce, platí, že platební příkaz byl přijat na začátku následující provozní doby poskytovatele plátce.

      (4)  Platební příkazy, které poskytovatel obdržel po uplynutí okamžiku blízko konce provozní doby, na němž se s uživatelem dohodl, se považují za přijaté na začátku následující provozní doby.

§ 105

Odmítnutí provést platební příkaz

      (1)  Poskytovatel může odmítnout provést platební příkaz pouze tehdy, nejsou-li splněny smluvní podmínky pro jeho přijetí, nebo stanoví-li tak jiný právní předpis. Poskytovatel je povinen odmítnout provedení platebního příkazu, stanoví-li tak jiný právní předpis. K přijetí platebního příkazu v takovém případě nedojde.

      (2)  Odmítne-li poskytovatel provést platební příkaz, poskytne nebo zpřístupní uživateli informaci o této skutečnosti dohodnutým způsobem při nejbližší příležitosti, nejpozději ve lhůtě uvedené v § 109 a 113, a je-li to možné, oznámí mu důvody odmítnutí a postup pro nápravu chyb, které byly důvodem odmítnutí. To neplatí, pokud by poskytnutí nebo zpřístupnění informací bylo v rozporu s jiným právním předpisem nebo pokud se tak poskytovatel a uživatel dohodli pro případ použití platebního prostředku pro drobné platby, kdy nepřijetí platebního příkazu je uživateli zjevné.

      (3)  Rámcová smlouva může stanovit úplatu za poskytnutí nebo zpřístupnění informace uvedené v odstavci 2.

§ 106

Neodvolatelnost platebního příkazu a souhlasu plátce

      (1)  Plátce může souhlas s platební transakcí odvolat, avšak nejpozději do okamžiku stanoveného v odstavcích 2 až 5. Odvolání souhlasu uděleného k několika platebním transakcím má účinek pouze na ty z nich, které splňují tuto podmínku.

      (2)  Uživatel nesmí odvolat platební příkaz po okamžiku jeho přijetí, není-li dále stanoveno jinak.

      (3)  V případě platební transakce z podnětu příjemce nesmí plátce odvolat platební příkaz poté, co předal platební příkaz nebo svůj souhlas s platební transakcí příjemci. V případě inkasa plátce nesmí odvolat platební příkaz po skončení pracovního dne předcházejícího dni dohodnutému mezi plátcem a příjemcem pro odepsání peněžních prostředků z platebního účtu. Tím není dotčen § 103.

      (4)  V případě odložené splatnosti platebního příkazu uživatel nesmí odvolat platební příkaz po skončení pracovního dne předcházejícího okamžiku přijetí platebního příkazu.

      (5)  Odstavce 2 až 4 se nepoužijí, pokud se plátce a jeho poskytovatel, v případě uvedeném v odstavci 3 i příjemce, dohodnou, že uživatel může odvolat platební příkaz později. Rámcová smlouva může stanovit úplatu za odvolání platebního příkazu.

      (6)  Odstavce 2 až 5 se nepoužijí v případě platebního prostředku pro drobné platby, pokud se poskytovatel a uživatel dohodnou, že plátce nesmí odvolat platební příkaz po předání tohoto platebního příkazu nebo svého souhlasu s platební transakcí příjemci.

      (7)  Odstavce 1 až 6 se nepoužijí, pokud by to bylo v rozporu s dohodou plátce a poskytovatele v souvislosti s jinou než platební službou, že souhlas nebo platební příkaz nelze odvolat již od dřívějšího okamžiku nebo k odvolání souhlasu nebo platebního příkazu je třeba souhlasu třetí osoby.

§ 107

Zákaz provádění srážek z částky platební transakce

      (1)  Poskytovatel plátce, poskytovatel příjemce a jiné osoby, prostřednictvím kterých tito poskytovatelé přímo nebo nepřímo plní své povinnosti při provedení platební transakce (dále jen ˙zprostředkující poskytovatelé˙), jsou povinni převést částku platební transakce v plné výši bez jakýchkoliv srážek. Příjemce a jeho poskytovatel se však mohou dohodnout, že poskytovatel si svou úplatu odečte z převáděné částky před jejím připsáním na platební účet příjemce nebo vyplacením; v takovém případě musí být částka platební transakce a úplaty oddělena v informaci podle § 87 odst. 1 písm. c) nebo § 91 odst. 1 písm. c).

      (2)  Při porušení povinnosti stanovené v odstavci 1 je poskytovatel plátce, v případě platební transakce z podnětu plátce, nebo poskytovatel příjemce, v případě platební transakce z podnětu příjemce, povinen zajistit, aby příjemce obdržel částku platební transakce v plné výši.

Oddíl 2

Lhůty pro provádění platebních transakcí

§ 108

      (1)  Poskytovatel provede platební transakci ve lhůtách dohodnutých s uživatelem v souladu s ustanoveními tohoto oddílu, nestanoví-li jiný právní předpis možnost lhůtu prodloužit.

      (2)  Připadne-li okamžik přijetí peněžních prostředků od uživatele nebo okamžik připsání částky platební transakce na účet poskytovatele příjemce na dobu, která není provozní dobou poskytovatele, platí, že k přijetí nebo připsání došlo na začátku následující provozní doby poskytovatele.
§ 109

Lhůta pro připsání peněžních prostředků na účet poskytovatele příjemce

      (1)  Poskytovatel plátce zajistí, aby peněžní prostředky byly připsány na účet poskytovatele příjemce nejpozději do konce následujícího pracovního dne po okamžiku přijetí platebního příkazu.

      (2)  V případě papírového platebního příkazu se plátce a jeho poskytovatel mohou dohodnout na lhůtě o 1 pracovní den delší, než je lhůta uvedená v odstavci 1.

      (3)  V případě platebních transakcí

a)

v měně euro, nebo

b)

na území České republiky v české měně,

které zahrnují nanejvýš jednu směnu měn mezi měnou euro a měnou členského státu, na jehož území ke směně měn dochází, si uživatel a jeho poskytovatel mohou dohodnout pouze lhůtu kratší, než je lhůta uvedená v odstavcích 1 a 2.

      (4)  V případě jiných platebních transakcí, než které jsou uvedeny v odstavci 3, si uživatel a jeho poskytovatel mohou dohodnout lhůtu odlišnou, než jaká je uvedena v odstavcích 1 a 2, nejvýše však 4 pracovní dny.

      (5)  Odstavce 2 a 4 se nepoužijí v případě platebních transakcí na území České republiky v české měně; pokud taková platební transakce zahrnuje směnu měn jinou než mezi měnou euro a českou měnou, mohou se plátce a jeho poskytovatel dohodnout na lhůtě o 1 pracovní den delší, než je lhůta uvedená v odstavci 1.

      (6)  Lhůty uvedené v odstavcích 2 až 5 počínají běžet dnem následujícím po dni, kdy nastal okamžik přijetí platebního příkazu, není-li mezi plátcem a jeho poskytovatelem dohodnuto, že lhůta počíná běžet dříve.

§ 110

Lhůta pro připsání peněžních prostředků na platební účet příjemce

      Poskytovatel příjemce

a)

připíše částku platební transakce na platební účet příjemce, nebo

b)

nevede-li příjemci platební účet, dá příjemci částku platební transakce k dispozici

neprodleně poté, kdy byla připsána na účet poskytovatele příjemce, nebo jedná-li se o platební transakci v měně jiného než členského státu nebo o platební účet vedený v měně jiného než členského státu, do konce pracovního dne následujícího po dni, kdy byla připsána na účet poskytovatele
příjemce.
§ 111

Lhůta platební transakce v rámci jednoho poskytovatele v české měně

      Ustanovení § 109 a 110 se nepoužijí v případě platební transakce v rámci téhož poskytovatele na území České republiky v české měně. V tomto případě musí být peněžní prostředky připsány na platební účet příjemce, nebo nevede-li poskytovatel příjemci platební účet, dány příjemci k dispozici nejpozději na konci dne, v němž nastal okamžik přijetí příkazu. Pokud taková platební transakce zahrnuje směnu měn, mohou se plátce a jeho poskytovatel dohodnout na lhůtě o 1 pracovní den delší.

§ 112

Lhůta pro připsání peněžních prostředků vložených na platební účet

      (1)  Ustanovení § 109 až 111 se nepoužijí, vloží-li spotřebitel nebo drobný podnikatel na účet hotovost v měně členského státu, ve které je platební účet veden. V takovém případě poskytovatel peněžní prostředky připíše na platební účet příjemce neprodleně po okamžiku přijetí peněžních prostředků od spotřebitele nebo drobného podnikatele. V témže okamžiku nastává i den valuty a peněžní prostředky musí být uživateli k dispozici.

      (2)  Ustanovení § 109 a 110 se nepoužijí,

a)

vloží-li spotřebitel nebo drobný podnikatel na platební účet hotovost v měně jiného než členského státu, ve které je platební účet veden, nebo

b)

vloží-li uživatel, který není spotřebitelem ani drobným podnikatelem, na platební účet hotovost v měně, ve které je platební účet veden.

      (3)  V případech uvedených v odstavci 2 připíše poskytovatel peněžní prostředky na platební účet příjemce nejpozději následující pracovní den po dni přijetí peněžních prostředků od uživatele. V témže okamžiku nastává i den valuty a peněžní prostředky musí být uživateli k dispozici.

§ 113

Lhůta pro předání platebního příkazu v případě platební transakce z podnětu příjemce

      (1)  V případě platební transakce z podnětu příjemce, k níž byl dán souhlas za použití platebního prostředku, předá poskytovatel příjemce platební příkaz poskytovateli plátce ve lhůtě dohodnuté mezi příjemcem a jeho poskytovatelem.

      (2)  V případě inkasa předá poskytovatel příjemce platební příkaz poskytovateli plátce ve lhůtě dohodnuté mezi příjemcem a jeho poskytovatelem tak, aby bylo umožněno dodržení okamžiku přijetí platebního příkazu dohodnutého mezi plátcem a příjemcem.

§ 114

Den valuty peněžních prostředků

      (1)  Den valuty peněžních prostředků odepsaných z platebního účtu plátce nastává nejdříve okamžikem přijetí platebního příkazu.

      (2)  Den valuty peněžních prostředků připsaných na platební účet příjemce nastává nejpozději okamžikem, kdy jsou peněžní prostředky připsány na účet příjemce; § 112, 117 a 118 tím nejsou dotčeny.

      (3)  Okamžikem připsání peněžních prostředků na platební účet příjemce musí být tyto peněžní prostředky k dispozici příjemci.

Díl 6

Odpovědnost poskytovatele

Odpovědnost poskytovatele za neautorizovanou platební transakci

§ 115

      (1)  Jestliže byla provedena neautorizovaná platební transakce, poskytovatel plátce neprodleně po té, co mu plátce neautorizovanou platební transakci oznámil,

a)

uvede platební účet, z něhož byla částka platební transakce odepsána, do stavu, v němž by byl, kdyby k tomuto odepsání nedošlo,

b)

vrátí částku platební transakce plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.

      (2)  Odstavec 1 se nepoužije, jestliže ztrátu z neautorizované platební transakce nese plátce.

§ 116

      (1)  Plátce nese ztrátu z neautorizované platební transakce

a)

do částky odpovídající 150 eurům, pokud tato ztráta byla způsobena

      1.  použitím ztraceného nebo odcizeného platebního prostředku, nebo
      2.  zneužitím platebního prostředku v případě, že plátce nezajistil ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků,

b)

v plném rozsahu, pokud tuto ztrátu způsobil svým podvodným jednáním nebo tím, že úmyslně nebo z hrubé nedbalosti porušil některou ze svých povinností stanovených v § 101.

      (2)  Odstavec 1 se nepoužije, pokud plátce nejednal podvodně a

a)

ztráta vznikla po té, co plátce oznámil ztrátu, odcizení nebo zneužití platebního prostředku, nebo

b)

poskytovatel nezajistil, aby uživateli byly k dispozici vhodné prostředky umožňující kdykoliv oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití platebního prostředku.

      (3)  Plátce nese ztrátu z neautorizované platební transakce s elektronickými penězi, jejichž povaha poskytovateli neumožňuje zabránit jejich jakémukoli užití.

Odpovědnost za nesprávně provedenou platební transakci

§ 117

      (1)  Poskytovatel plátce odpovídá plátci za nesprávně provedenou platební transakci, ledaže plátci a tam, kde to připadá v úvahu, také poskytovateli příjemce doloží, že částka nesprávně provedené platební transakce byla řádně a včas připsána na účet poskytovatele příjemce. Jestliže neodpovídá za nesprávně provedenou platební transakci poskytovatel plátce plátci, odpovídá za ni poskytovatel příjemce příjemci.

      (2)  Jestliže poskytovatel plátce odpovídá plátci za nesprávně provedenou platební transakci a plátce mu oznámí, že netrvá na provedení platební transakce, poskytovatel plátce neprodleně

a)

uvede platební účet, z něhož byla částka platební transakce odepsána, do stavu, v němž by byl, kdyby k nesprávnému provedení platební transakce nedošlo, nebo

b)

dá částku nesprávně provedené platební transakce k dispozici plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.

      (3)  Postup uvedený v odstavci 2 se uplatní pouze ve vztahu k částce nesprávně provedené platební transakce, která nebyla na účet poskytovatele příjemce připsána před tím, než plátce svému poskytovateli oznámil, že netrvá na provedení platební transakce, a to za podmínky, že poskytovatel plátce toto připsání doloží plátci a tam, kde to připadá v úvahu, také poskytovateli příjemce.

      (4)  Jestliže poskytovatel plátce odpovídá plátci za nesprávně provedenou platební transakci a plátce mu neoznámí, že netrvá na provedení platební transakce, poskytovatel plátce neprodleně zajistí připsání částky nesprávně provedené platební transakce na účet poskytovatele příjemce.

      (5)  Jestliže poskytovatel příjemce odpovídá příjemci za nesprávně provedenou platební transakci, poskytovatel příjemce neprodleně

a)

uvede platební účet příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby k nesprávnému provedení platební transakce nedošlo, nebo

b)

dá částku nesprávně provedené platební transakce k dispozici příjemci, jestliže postup podle písme-ne a) nepřipadá v úvahu.

      (6)  V případě platební transakce z podnětu příjemce se odstavce 1 až 5 nepoužijí, jestliže poskytovatel příjemce nesplnil povinnost řádně a včas předat platební příkaz poskytovateli plátce. Poskytovatel příjemce příjemci na jeho žádost doloží, zda tuto povinnost splnil.

§ 118

      (1)  Jestliže platební transakce z podnětu plátce byla provedena nesprávně, poskytovatel plátce vyvine na žádost plátce veškeré úsilí, které na něm lze spravedlivě požadovat, aby platební transakce byla vyhledána, a o výsledku informuje plátce; tím není dotčen § 117.

      (2)  Jestliže platební transakce z podnětu příjemce byla provedena nesprávně, poskytovatel příjemce vyvine na žádost příjemce veškeré úsilí, které na něm lze spravedlivě požadovat, aby platební transakce byla vyhledána, a o výsledku informuje příjemce; tím není dotčen § 117.

§ 119

Nesprávný jedinečný identifikátor

      (1)  Platební transakce je správně provedena co do osoby příjemce, je-li provedena v souladu s jeho jedinečným identifikátorem. To platí i tehdy, jestliže uživatel uvede i další údaje o příjemci, než které jsou uvedeny ve smlouvě mezi ním a poskytovatelem.

      (2)  Jestliže uživatel uvedl nesprávný jedinečný identifikátor příjemce, vyvine poskytovatel plátce veškeré úsilí, které lze na něm spravedlivě požadovat, aby peněžní prostředky z nesprávně provedené platební transakce byly vráceny plátci. Plátce a jeho poskytovatel se mohou v rámcové smlouvě dohodnout, že poskytovatel je oprávněn za vrácení peněžních prostředků požadovat úplatu.

      (3)  Uživatel a poskytovatel se mohou dohodnout na podmínkách, které jsou pro uživatele výhodnější než podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2.

Společná ustanovení o odpovědnosti poskytovatele

§ 120

      (1)  Jestliže uživatel tvrdí, že provedenou platební transakci neautorizoval nebo že platební transakce byla provedena nesprávně, je poskytovatel povinen doložit, že byl dodržen postup, který umožňuje ověřit, že byl dán platební příkaz, že tato platební transakce byla správně zaznamenána, zaúčtována, a že nebyla ovlivněna technickou poruchou nebo jinou závadou.

      (2)  Odpovědností poskytovatele podle tohoto dílu není dotčena jeho odpovědnost za škodu ani za bezdůvodné obohacení.

      (3)  Poskytovatel a uživatel se mohou dohodnout na podmínkách a rozsahu odpovědnosti poskytovatele podle tohoto dílu, které jsou pro uživatele výhodnější podle obecné právní úpravy.

§ 121

      Práva uživatele a odpovídající povinnosti poskytovatele stanovené v § 110, 111, 113, 114, § 115 odst. 1 a § 117 zaniknou, jestliže uživatel neoznámí neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakci poskytovateli bez zbytečného odkladu po té, co se o ní dozvěděl, nejpozději však do 13 měsíců ode dne odepsání peněžních prostředků z platebního účtu. To neplatí, jestliže poskytovatel neposkytl nebo nezpřístupnil informace o této platební transakci v souladu s § 86, 87, 90 a 91.

§ 122

Následný postih

      (1)  Poskytovatel, který splnil svoji povinnost vyplývající z nesprávně provedené platební transakce, má postih proti poskytovateli nebo zprostředkujícímu poskytovateli, který toto nesprávné provedení způsobil. To neplatí v případě platební služby poskytnuté poskytovatelem plátce nebo poskytovatelem příjemce v jiném než členském státě ani v případě platební transakce v měně, která není měnou členského státu.

      (2)  Odstavcem 1 není dotčeno právo na vydání bezdůvodného obohacení, právo na náhradu škody nebo jiná práva vyplývající ze smlouvy mezi poskytovateli nebo zprostředkujícími poskytovateli nebo z jiných právních předpisů, jimiž se tato smlouva řídí.

§ 123

Zproštění odpovědnosti

      Jestliže splnění povinnosti stanovené v tomto dílu a v oddílu 2 dílu 5 zabránila okolnost, která je neobvyklá, nepředvídatelná, nezávislá na vůli povinné strany a jejíž následky nemohla povinná strana odvrátit, neodpovídá povinná strana za nesplnění této povinnosti. Uživatel a poskytovatel se však mohou dohodnout, že poskytovatel odpovídá za nesplnění povinnosti i v tomto případě.
HLAVA II

PRÁVA A POVINNOSTI PŘI VYDÁVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH PENĚZ

§ 124

Zpětná výměna

      (1)  Vydavatel elektronických peněz provede v době platnosti elektronických peněz na požádání držitele elektronických peněz zpětnou výměnu elektronických peněz v nominální hodnotě za mince a bankovky nebo bezhotovostním převodem na účet, aniž by za tuto službu požadoval úplatu s výjimkou náhrady nákladů nezbytných k provedení zpětné výměny.

      (2)  Vydavatel elektronických peněz může stanovit minimální částku pro zpětnou výměnu, která nesmí překročit částku odpovídající 10 eurům.

      (3)  Vydavatel elektronických peněz informuje před vydáním elektronických peněz zájemce o vydání elektronických peněz určitě a srozumitelně o podmínkách zpětné výměny.


ČÁST PÁTÁ

SPRÁVNÍ DELIKTY

§ 125

Správní delikty platební instituce a poskytovatele platebních služeb malého rozsahu

      (1)  Platební instituce se dopustí správního deliktu tím, že

a)

poskytuje platební služby v rozporu s § 10 odst. 2 nebo 3,

b)

neoznámí změnu údajů podle § 11,

c)

v rozporu s § 13 nevydá peněžní prostředky uživatelům,

d)

nedodrží některý z požadavků na kapitál podle § 17,

e)

poruší povinnost týkající se řídicího a kontrolního systému podle § 18,

f)

poskytuje platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, který nesplňuje podmínky podle § 23 odst. 1,

g)

poruší oznamovací povinnost podle § 23 odst. 2 nebo § 26 odst. 1,

h)

poruší zákaz svěřit výkon významné činnosti týkající se poskytování platebních služeb jiné osobě podle § 25 odst. 2, nebo

i)

nesplní oznamovací povinnost podle § 29.

      (2)  Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu se dopustí správního deliktu tím, že

a)

poskytuje platební služby v rozporu s § 36 odst. 2,

b)

neoznámí změnu údajů podle § 40,

c)

v rozporu s § 41 nevydá peněžní prostředky uživatelům,

d)

v rozporu s § 44 písm. a) zaplatí uživateli úrok nebo mu poskytne jinou výhodu motivující ke svěřování peněžních prostředků za jiným účelem než za účelem provedení platební transakce, nebo

e)

nesplní informační povinnost podle § 44 písm. b).

      (3)  Platební instituce nebo poskytovatel platebních služeb malého rozsahu se dopustí správního deliktu tím, že

a)

nedodrží některý z požadavků na peněžní prostředky, které jim byly svěřeny za účelem provedení platební transakce, podle § 20,

b)

poruší informační povinnost podle § 27,

c)

neuchovává dokumenty nebo záznamy podle § 28, nebo

d)

neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 35 odst. 1 písm. b, c), d), e) nebo f).

      (4)  Za správní delikt se uloží pokuta

a)

do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b) nebo e) nebo odstavce 3 písm. b) nebo c),

b)

do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), d) až i),

c)

do 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo c), odstavce 2 písm. a), c) nebo d) nebo odstavce 3 písm. a) nebo d).

§ 126

Správní delikty instituce elektronických peněz

      (1)  Instituce elektronických peněz se dopustí správního deliktu tím, že

a)

vykonává jinou činnost, než je uvedena v § 46 odst. 2,

b)

poruší zákaz podle § 46 odst. 3,

c)

v rozporu s § 47 odst. 3 nesplní některý z požadavků stanovených Českou národní bankou na řídicí a kontrolní systém nebo některý z požadavků jiného právního předpisu na ověření řídicího a kontrolního systému včetně systému řízení rizik,

d)

nedodrží některý z požadavků na kapitál podle § 48 odst. 1 nebo 2,

e)

investuje peněžní prostředky v rozporu s požadavky podle § 49, nebo

f)

nesplní informační povinnost podle § 50 odst. 1 nebo 2.

      (2)  Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do

a)

10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene f),

b)

20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene c) nebo d),

c)

50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a), b) nebo e).

§ 127

Správní delikty vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

      (1)  Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu se dopustí správního deliktu tím, že

a)

vydá elektronické peníze v rozporu s § 53 odst. 2,

b)

neoznámí změnu údajů podle § 56,

c)

v rozporu s § 57 odst. 4 nevydá peněžní prostředky uživatelům, nebo

d)

nesplní informační povinnost podle § 58.

      (2)  Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 20 000 000 Kč.

§ 128

Správní delikty provozovatele a účastníka platebního systému

      (1)  Provozovatel nebo účastník platebního systému se dopustí správního deliktu tím, že váže přístup právnických osob oprávněných poskytovat platební služby na splnění některého z požadavků uvedených v § 60 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo uloží poskytovateli anebo uživateli jiného platebního systému, než je platební systém, který sám provozuje nebo kterého se účastní, některý z požadavků uvedených v § 60 odst. 2 písm. a), b) nebo c).

      (2)  Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 20 000 000 Kč.

§ 129

Správní delikty provozovatele a účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování

      (1)  Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování se dopustí správního deliktu tím, že

a)

provozuje platební systém s neodvolatelností zúčtování v rozporu s § 62 odst. 2,

b)

neoznámí změnu údajů podle § 67 odst. 1,

c)

nepožádá o předchozí souhlas podle § 67 odst. 2 nebo 3, nebo

d)

nedodrží podmínku stanovenou v povolení podle § 69 odst. 4.

      (2)  Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo právnická nebo podnikající fyzická osoba uvedená v § 67 odst. 5 se dopustí správního deliktu tím, že neposkytne informaci o systémech nebo o pravidlech těchto systémů podle § 67 odst. 4, anebo nesplní oznamovací povinnost podle § 67 odst. 5.

      (3)  Za správní delikt se uloží pokuta do

a)

20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d) nebo odstavce 2,

b)

do 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).

§ 130

Správní delikty poskytovatele

      (1)  Poskytovatel se dopustí správního deliktu tím, že

a)

v rozporu s § 79 nezpřístupní nebo neposkytne uživateli informace uvedené v § 79 odst. 2 nebo v rozporu s § 80 odst. 1 a 2 nebo § 88 neposkytne uživateli některou z informací uvedených v § 81 až 85 nebo obsah rámcové smlouvy nebo neposkytne uživateli informaci o požadované úplatě nebo slevě podle § 92 odst. 3 anebo, v případě platebních prostředků pro drobné platby, nesplní některou z povinností podle § 93,

b)

návrhem změny rámcové smlouvy uživateli poruší některou z povinností podle § 94 odst. 2 nebo 3,

c)

vypoví rámcovou smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou v rozporu s § 96,

d)

zablokuje platební prostředek v rozporu s § 100,

e)

poruší některou z povinností týkajících se odmítnutí platebního příkazu podle § 105 odst. 1 nebo 2,

f)

odmítne platební příkaz v rozporu s § 105 odst. 1 nebo neposkytne nebo nezpřístupní uživateli informaci o odmítnutí platebního příkazu podle § 105 odst. 2, nebo

g)

nedodrží lhůty pro provádění platebních transakcí podle § 109 až 113.

      (2)  Poskytovatel plátce se dopustí správního deliktu tím, že neposkytne nebo nezpřístupní plátci informaci podle § 86 odst. 1, § 89 nebo 91.

      (3)  Poskytovatel příjemce se dopustí správního deliktu tím, že neposkytne nebo nezpřístupní příjemci informaci podle § 87 odst. 1.

      (4)  Vydavatel platebního prostředku se dopustí správního deliktu tím, že poruší některou z povinností podle § 102 odst. 1.

      (5)  Poskytovatel plátce, poskytovatel příjemce nebo osoba, kterou tito poskytovatelé použili ke splnění svých povinností při provedení platební transakce, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 107 odst. 1 provede srážku z částky platební transakce.

      (6)  Za správní delikt se uloží pokuta

a)

do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 nebo 3,

b)

do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo c),

c)

do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d), e), f) nebo g) nebo odstavce 4 nebo 5.

§ 131

Správní delikty vydavatele elektronických peněz

      (1)  Vydavatel elektronických peněz se dopustí správního deliktu tím, že

a)

neprovede zpětnou výměnu elektronických peněz podle § 124 odst. 1 a 2, nebo

b)

neinformuje o podmínkách zpětné výměny elektronických peněz podle § 124 odst. 3.

      (2)  Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

Další správní delikty

§ 132

      (1)  Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a)

poskytne platební službu nebo vydá elektronické peníze, aniž je k tomu oprávněna, nebo

b)

uvede nesprávný údaj nebo neuvede některou skutečnost v žádosti o povolení nebo o zápis do registru podle tohoto zákona.

      (2)  Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta

a)

do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene b),

b)

do 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a).

§ 133

      (1)  Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství²)

a)

neúčtuje za přeshraniční platbu stejnou cenu jako za odpovídající platbu prováděnou uvnitř České republiky,

b)

neinformuje klienta o cenách za platby, o změnách těchto cen a dále o cenách za směnu měn souvisejících s platbou,

c)

nesdělí klientovi na jeho žádost mezinárodní číslo jeho účtu (IBAN) a svůj mezinárodní identifikační kód banky (BIC), nebo

d)

neuvede mezinárodní číslo účtu klienta (IBAN) a svůj mezinárodní identifikační kód banky (BIC) na výpisu z účtu klienta nebo v příloze k němu.

      (2)  Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta

a)

do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a),

b)

do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene b), c) nebo d).

§ 134

Přestupky

      (1)  Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a)

poskytne platební službu nebo vydá elektronické peníze, aniž je k tomu oprávněna, nebo

b)

uvede nesprávný údaj nebo zatají některou skutečnost v žádosti o zápis do registru podle tohoto zákona.

      (2)  Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do

a)

10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písme- ne b),

b)

20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a).

§ 135

Společná ustanovení

      (1)  Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

      (2)  Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

      (3)  Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Česká národní banka o něm nezahájila správní řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

      (4)  Správní delikty podle tohoto zákona projednává Česká národní banka. Správní delikty podle § 130, 131 a 133 projednává Česká národní banka i tehdy, pokud je poskytovatel se sídlem nebo místem podnikání v České republice spáchal při poskytování platebních služeb v jiném členském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo obchodního zástupce, a také tehdy, pokud je poskytovatel se sídlem nebo místem podnikání v jiném členském státě spáchal při poskytování platebních služeb v České republice prostřednictvím pobočky nebo obchodního zástupce.

      (5)  Na odpovědnost za správní delikt, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

      (6)  Příjem z pokut uložených Českou národní bankou podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu.

      (7)  Náhradu nákladů správních řízení vedených Českou národní bankou podle tohoto zákona vybírá Česká národní banka. Příjem z náhrady těchto nákladů je příjmem České národní banky. Na náhradu nákladů správních řízení vedených Českou národní bankou se pro účely jejich vybírání a vymáhání hledí jako na prostředky veřejného rozpočtu. Náhradu nákladů správních řízení vedených Českou národní bankou vymáhá příslušný celní úřad.


ČÁST ŠESTÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 136

Seznamy a registry

      (1)  Česká národní banka vede

a)

seznam platebních institucí,

b)

registr poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu,

c)

seznam institucí elektronických peněz,

d)

registr vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu.

      (2)  Do seznamu platebních institucí a registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu se zapisují také platební služby, k jejichž poskytování jsou platební instituce nebo poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu oprávněni.

      (3)  Do seznamů a registrů podle odstavce 1 se zapisují také údaje o pobočkách a obchodních zástupcích, jejichž prostřednictvím je zapsaná osoba oprávněna poskytovat platební služby nebo vydávat elektronické peníze.

      (4)  Česká národní banka seznamy a registry podle odstavce 1 uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. V ústředí a v pobočkách České národní banky do nich může každý nahlížet.

      (5)  Česká národní banka seznamy a registry podle odstavce 1 pravidelně aktualizuje. Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do seznamu nebo registru podle odstavce 1, nemůže zapsaná osoba namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.

§ 137

Přijímání podnětů

      Přijme-li Česká národní banka podnět k zahájení řízení z moci úřední⁷) ve věci porušení povinnosti poskytovatele podle tohoto zákona, odpoví na něj do 60 dnů ode dne, kdy podnět přijala, i když o to ten, kdo podnět podal, nepožádal. Jestliže to připadá v úvahu, informuje jej Česká národní banka zároveň o možnosti mimosoudního řešení sporů mezi uživateli a poskytovateli podle jiného právního předpisu⁸).

§ 138

Pořádková pokuta

      (1)  Tomu, kdo znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu podle tohoto zákona tím, že neposkytne součinnost nebo nevyhoví výzvě, ač je k tomu povinen podle tohoto zákona, zákona upravujícího vedení správního řízení nebo zákona upravujícího výkon státní kontroly, může Česká národní banka uložit pořádkovou pokutu do výše 500 000 Kč.

      (2)  Pořádkovou pokutu lze uložit opakovaně. Úhrn takto uložených pokut za stejný skutek nesmí přesáhnout částku 2 500 000 Kč.

      (3)  Řízení o uložení pořádkové pokuty lze zahájit do 2 měsíců ode dne, kdy k protiprávnímu jednání došlo.

      (4)  Příjem z pořádkových pokut je příjmem státního rozpočtu.

§ 139

      (1)  Proti rozhodnutí České národní banky vydanému podle tohoto zákona v prvním stupni lze podat rozklad.

      (2)  O rozkladu rozhoduje bankovní rada České národní banky. Ustanovení zákona upravujícího vedení správního řízení o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu⁹) se nepoužije.

§ 140

      U toho, kdo je důvodně podezřelý, že neoprávněně poskytuje platební služby nebo neoprávněně vydává elektronické peníze, může Česká národní banka provést kontrolu na místě v rozsahu, který je nezbytný ke zjištění skutkového stavu týkajícího se činnosti, která zakládá toto podezření.

§ 141

      Osoby oprávněné poskytovat platební služby a účastníci nebo provozovatelé platebního systému mohou zpracovávat osobní údaje bez souhlasu subjektů těchto údajů, jedná-li se o zpracování výlučně pro účely předcházení podvodům v oblasti platebního styku, jejich vyšetřování a odhalování. Při tom postupují podle zákona upravujícího ochranu osobních údajů.

§ 142

Zmocnění

      Česká národní banka vydá vyhlášku podle § 9 odst. 3, § 17 odst. 4, § 18 odst. 6, § 20 odst. 4, § 23 odst. 3, § 26 odst. 4, § 27 odst. 2, § 29 odst. 2, § 37 odst. 4, § 47 odst. 2 a 3, § 48 odst. 3, § 49 odst. 2, § 50 odst. 1 a 2, § 54 odst. 3, § 62 odst. 2 a § 69 odst. 5.

Ustanovení přechodná a závěrečná

§ 143

      (1)  Ten, kdo není osobou uvedenou v § 5, avšak byl ke dni 24. prosince 2007 oprávněn podle dosavadních právních předpisů poskytovat služby, které jsou platebními službami podle tohoto zákona, může tyto služby dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytovat na základě svého dosavadního oprávnění do 30. dubna 2011. Při tom je povinen, po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, postupovat podle dosavadních právních předpisů upravujících podmínky pro výkon jeho činnosti; § 144 odst. 6 až 9 tím není dotčen.

      (2)  Ten, kdo není osobou uvedenou v odstavci 1 ani v § 5, avšak byl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn poskytovat služby, které jsou platebními službami podle tohoto zákona, může tyto služby po dni nabytí účinnosti tohoto zákona poskytovat na základě svého dosavadního oprávnění, jestliže do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podá žádost o povolení k činnosti platební instituce nebo žádost o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu. Při tom je povinen postupovat podle dosavadních právních předpisů upravujících podmínky pro výkon jeho činnosti do dne nabytí účinnosti tohoto zákona; § 144 odst. 6 až 9 tím není dotčen. Oprávnění podle věty první zaniká dnem vydání rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti platební instituce, rozhodnutí o žádosti o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo dnem vydání osvědčení o zápisu do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu podle tohoto zákona.

§ 144

      (1)  Licence instituce elektronických peněz vydaná podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za povolení k činnosti instituce elektronických peněz podle tohoto zákona.

      (2)  Ten, komu bylo uděleno povolení k vydávání elektronických peněz podle § 19 zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ˙dosavadní zákon˙) se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za vydavatele elektronických peněz malého rozsahu podle tohoto zákona. Česká národní banka jej bez zbytečného odkladu zapíše do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu.

      (3)  Žádost o licenci k převodu peněžních prostředků podle § 13a dosavadního zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o povolení k činnosti platební instituce podle tohoto zákona, ledaže s tím žadatel do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vysloví nesouhlas; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona.

      (4)  Žádost o licenci instituce elektronických peněz podle § 18b nebo o povolení podle § 19 dosavadního zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz nebo vydavatele elektronických peněz malého rozsahu podle tohoto zákona; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona.

      (5)  Žádost o licenci k provozování platebního systému podle § 30 dosavadního zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování podle tohoto zákona; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona.

      (6)  Právní vztahy mezi poskytovatelem a uživatelem se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona řídí tímto zákonem, i když vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Vznik těchto právních vztahů, jakož i jednotlivé nároky, které z těchto právních vztahů vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

      (7)  Jestliže byly mezi poskytovatelem a uživatelem ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona sjednány podmínky poskytování platebních služeb, které jsou pro uživatele méně příznivé než podmínky, které tento zákon umožňuje sjednat jako nejméně příznivé pro uživatele, platí, že byly sjednány podmínky, které tento zákon umožňuje sjednat jako nejméně příznivé pro uživatele.

      (8)  Při určení, zda je uživatel, který uzavřel smlouvu o platebních službách přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, drobným podnikatelem, se za okamžik uzavření smlouvy o platebních službách považuje den nabytí účinnosti tohoto zákona. Na drobného podnikatele, který uzavřel smlouvu o platebních službách přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ustanovení tohoto zákona o drobném podnikateli vztahují od 1. ledna 2010.

      (9)  Platební transakce, která byla autorizována přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se provede podle dosavadních právních předpisů. Jestliže však bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona autorizováno opakované provádění několika platebních transakcí, provedou se podle dosavadních právních předpisů pouze platební transakce zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 145

      Do 1. ledna 2012 se plátce a jeho poskytovatel mohou v případě platebních transakcí jiných než platebních transakcí uvedených v § 109 odst. 5 dohodou odchýlit od § 109 odst. 1 věty první; sjednaná lhůta však nesmí být delší než 3 pracovní dny. Do 1. ledna 2012 se použije § 109 odst. 5 část věty za středníkem i pro směnu mezi měnou euro a českou měnou.

§ 146
      Zrušuje se:

1.  Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech.

2.  Vyhláška č. 548/2002 Sb., kterou se stanoví podmínky pro principy zúčtování v platebních systémech a náležitosti žádosti o licenci k provozování platebního systému.

3.  Vyhláška č. 91/2006 Sb., kterou se provádí zákon o platebním styku.

4.  Vyhláška č. 92/2006 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o povolení k vydávání elektronických peněz.

§ 147

Účinnost

      Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2009.




v z. Němcová v. r.


Klaus v. r.


Fischer v. r.

––––––––––––––––––––

¹)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/46/ES z 18. září 2000 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES.

²)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2560/2001 ze dne 19. prosince 2001 o přeshraničních platbách v eurech.

³)

Například § 56 a 56a zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 228/2002 Sb., zákona č. 284/2004 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., § 2 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 7/2009 Sb.

⁵)

§ 5d zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 126/2008 Sb. a zákona č. 230/2008 Sb.

⁶)

Například § 307 odst. 1 občanského soudního řádu.

⁷)

§ 42 správního řádu.

⁸)

Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů.

⁹)

§ 152 odst. 5 správního řádu.