353

ZÁKON
ze dne 26. září 2003
o spotřebních daních






      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

      (1)  Tento zákon stanoví podmínky zdaňování minerálních olejů, lihu, piva, vína a meziproduktů a tabákových výrobků (dále jen ,,vybrané výrobky") spotřebními daněmi a způsob značení a prodeje tabákových výrobků.

      (2)  Spotřebními daněmi jsou

a)

daň z minerálních olejů,

b)

daň z lihu,

c)

daň z piva,

d)

daň z vína a meziproduktů a

e)

daň z tabákových výrobků

(dále jen ,,daň").

      (3)  Správu daní vykonávají celní úřady příslušné podle sídla nebo místa pobytu plátce daně (dále jen ,,plátce"), pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 2

Daňové území

      (1)  Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)

daňovým územím České republiky území České republiky,

b)

daňovým územím Evropského společenství území stanovené příslušným právním předpisem Evropských společenství,¹)

c)

členským státem členský stát Evropské unie,

d)

třetí zemí země mimo daňové území Evropského společenství.

      (2)  Území Monackého knížectví se považuje za území Francouzské republiky, území Jungholzu a Mittelbergu (KleinesWalsertal) se považuje za území Spolkové republiky Německo, území ostrova Man se považuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a území San Marina se považuje za území Italské republiky.

§ 3

Vymezení pojmů

      Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)

dovozem vstup vybraných výrobků na daňové území České republiky; pokud vybrané výrobky jsou při vstupu na daňové území České republiky předmětem celního řízení, za okamžik dovozu se považuje propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu²) nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení,³)

b)

dovozem vstup vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství; pokud vybrané výrobky jsou při vstupu na daňové území Evropského společenství předmětem celního řízení, za okamžik dovozu se považuje propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu²) nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v sy-stému navracení,³)

c)

vývozem propuštění vybraných výrobků do režimu vývozu⁴) nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku,⁵)

d)

podmíněným osvobozením od daně odklad povinnosti přiznat, vyměřit a zaplatit daň do dne uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu,

e)

osvobozením od daně uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu, aniž vznikne povinnost přiznat, vyměřit a zaplatit daň,

f)

daňovým skladem prostorově a stavebně ohraničené místo na daňovém území České republiky, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59, 78, 89 a 99),

g)

provozovatelem daňového skladu právnická nebo fyzická osoba, které bylo uděleno povolení k provozování daňového skladu,

h)

oprávněným příjemcem právnická nebo fyzická osoba, která není provozovatelem daňového skladu a která v rámci podnikatelské činnosti⁶) na základě povolení jednorázově nebo opakovaně přijímá vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z jiného členského státu; oprávněný příjemce nesmí vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně skladovat ani odesílat,

i)

uživatelem vybraných výrobků osvobozených od daně (dále jen ,,uživatel") právnická nebo fyzická osoba, která přijímá a užívá, případně podle § 53 prodává dalšímu uživateli, vybrané výrobky osvobozené od daně; uživatelé mají postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat,

j)

uvedením do volného daňového oběhu

      1.  každé, i protiprávní, vyjmutí vybraných výrobků z režimu podmíněného osvobození od daně,

      2.  každá, i protiprávní, výroba vybraných výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně,

      3.  každý, i protiprávní, dovoz vybraných výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně,

k)

daňovou povinností výše daně připadající na vyrobené nebo dovezené vybrané výrobky, u kterých vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9; u vybraných výrobků osvobozených od daně se daňovou povinností rozumí výše daně, u které by vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, kdyby tyto vybrané výrobky nebyly od daně osvobozeny,

l)

kódem nomenklatury číselné označení vybraných výrobků uvedené v celním sazebníku⁷) ve znění platném k 1. lednu 2002,

m)

kódem nomenklatury číselné označení vybraných výrobků uvedené v Nařízení Rady o tarifu, statistické nomenklatuře a Společném celním tarifu,⁸) ve znění platném k 1. lednu 2002,

n)

místem pobytu fyzické osoby adresa místa trvalého pobytu státního občana České republiky nebo adresa místa pobytu cizince; v případě, že fyzická osoba nemá místo pobytu na území České republiky, je povinna oznámit celnímu úřadu adresu pro doručování,

o)

množstvím vybraného výrobku v jednotkách jiných než počet kusů množství vybraného výrobku vyjádřené v měřicích jednotkách⁹) stanoveném způsobem podle zvláštního právního předpisu,¹⁰)

p)

pilotním projektem projekt technologického vývoje ekologicky příznivější palivové směsi na základě kvasného lihu zvláštně denaturovaného schválený Ministerstvem životního prostředí.

§ 4

Plátce daně

      (1)  Plátcem je právnická nebo fyzická osoba,

a)

která je provozovatelem daňového skladu, oprávněným příjemcem nebo výrobcem, jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit v souvislosti s uvedením vybraných výrobků do volného daňového oběhu (§ 9 odst. 1), nebo v souvislosti se ztrátou nebo zničením anebo jiným znehodnocením (dále jen ,,znehodnocení") vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně [§ 9 odst. 3 písm. a)],

b)

jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit

      1.  při dovozu (§ 9 odst. 2),

      2.  v případě použití vybraných výrobků osvobozených od daně pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje [§ 9 odst. 3 písm. b)],

      3.  v případě použití vybraných výrobků, u nichž byla vrácena daň, pro jiné účely, než na které se vrácení daně vztahuje [§ 9 odst. 3 písm. c)],

      4.  v případě ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků [§ 9 odst. 3 písm. d)],

c)

která uplatňuje nárok na vrácení daně, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 4 a 5, § 55 až 57),

d)

která poruší režim podmíněného osvobození od daně během dopravy vybraných výrobků [§ 9 odst. 3 písm. f) a § 28],

e)

jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při přijetí vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě pro účely podnikání nebo určených k plnění úkolů veřejnoprávního subjektu nebo při ukončení dopravy vybraných výrobků určených pro účely podnikání [§ 9 odst. 3 písm. g)],

f)

která skladuje nebo dopravuje vybrané výrobky ve větším množství, uvádí do volného daňového oběhu vybrané výrobky, aniž prokáže, že se jedná o vybrané výrobky zdaněné, nebo pokud neprokáže způsob jejich nabytí oprávněně bez daně,

g)

v případě vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit při přechodu nebo převodu vlastnického práva k nezdaněným vybraným výrobkům a podobně (§ 9 odst. 4),

h)

v případě zasílání vybraných výrobků z jiného členského státu na daňové území České republiky (§ 33 odst. 4).

      (2)  Osoba s výjimkou osob uvedených v odstav-ci 1 písm. b) bodech 1 a 3 a písm. f) a v § 14 odst. 2 a 3 je povinna se registrovat jako plátce u celního úřadu nejpozději do dne vzniku první povinnosti daň přiznat a zaplatit. Osoba uplatňující nárok na vrácení daně je povinna se registrovat u celního úřadu nejpozději do dne, kdy poprvé uplatní nárok na vrácení daně, není-li již jako plátce daně registrována. Plátce je povinen se registrovat ke každé dani samostatně.

      (3)  Větším množstvím vybraných výrobků je pro účely odstavce 1 písm. f) množství přesahující u

a)

minerálních olejů množství dopravované v běžných nádržích (§ 63 odst. 2) zvýšené o 20 l,

b)

konzumního lihu a lihovin¹¹) 10 l konečných výrobků,

c)

piva 110 l,

d)

meziproduktů 20 l,

e)

vína 90 l, z toho u šumivých vín 60 l,

f)

cigaret 800 kusů,

g)

cigarillos a doutníků o váze menší než 3 g/kus 400 kusů,

h)

ostatních doutníků 200 kusů,

i)

tabáku ke kouření 1 kg.

      (4)  Bližší vymezení plátců daně upravuje pro daň z minerálních olejů § 44, pro daň z lihu § 66, pro daň z piva § 80 a pro daň z vína a meziproduktů § 92.

§ 5

Prokázání zdanění vybraných výrobků

      (1)  Na daňovém území České republiky se prokazuje zdanění vybraných výrobků při uvedení do volného daňového oběhu daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji či dokladem o dopravě vybraných výrobků do volného daňového oběhu již uvedených, pokud tento zákon nestanoví jinak. Zdanění vybraných výrobků do volného daňového oběhu již uvedených se prokazuje pouze tehdy, jedná-li se o jejich větší množství (§ 4 odst. 3).

      (2)  Daňový doklad podle odstavce 1, který je plátce povinen při uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu bezodkladně vydat nabyvateli, popřípadě osobě, která pro nabyvatele nebo kupujícího výrobky podle odstavce 1 přechodně nabývá, musí obsahovat tyto údaje:

a)

obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo¹²) plátce, je-li plátce právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo plátce, je-li plátce fyzickou osobou,

b)

obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo¹²) nabyvatele, je-li nabyvatel právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo nabyvatele, je-li nabyvatel fyzickou osobou,

c)

množství vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě obchodní označení,

d)

výši celkové ceny vybraných výrobků, včetně spotřební daně,

e)

výši spotřební daně celkem,

f)

datum vystavení daňového dokladu,

g)

číslo daňového dokladu.

      (3)  Doklad o prodeji podle odstavce 1, který je prodávající povinen při prodeji vybraných výrobků bezodkladně vydat, musí obsahovat tyto údaje:

a)

obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo¹²) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo prodávajícího, je-li prodávající fyzickou osobou,

b)

obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo¹²) kupujícího, je-li kupující právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující fyzickou osobou,

c)

množství prodaných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě obchodní označení,

d)

výši celkové ceny vybraných výrobků včetně spotřební daně,

e)

datum vystavení dokladu o prodeji,

f)

číslo dokladu o prodeji.

      (4)  Doklad o dopravě podle odstavce 1 vystavuje právnická nebo fyzická osoba, která vybrané výrobky již uvedené do volného daňového oběhu vydá pro dopravu, přičemž nejsou splněny podmínky, na jejichž základě je stanovena povinnost vydat daňový doklad podle odstavce 2 nebo doklad o prodeji podle odstav-ce 3. Doklad o dopravě musí obsahovat tyto údaje:

a)

obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo¹²) odesilatele, je-li odesilatel právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo odesilatele, bylo-li přiděleno, je-li odesilatel fyzickou osobou,

b)

místo určení,

c)

množství dopravovaných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě obchodní označení,

d)

výši spotřební daně celkem,

e)

datum vystavení dokladu o dopravě,

f)

číslo dokladu o dopravě.

      (5)  Zdanění vybraných výrobků při dovozu se prokazuje rozhodnutím celního úřadu o propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení nebo jiným rozhodnutím celního úřadu o vyměření daně.

      (6)  Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu lze dopravovat pouze s daňovým dokladem, s dokladem o prodeji, s dokladem o dopravě nebo s rozhodnutím celního úřadu podle odstavce 5.

      (7)  Pro prokázání zdanění minerálních olejů, lihu nebo vybraných výrobků obsahujících líh platí rovněž ustanovení § 51 a 74 tohoto zákona.

§ 6

Prokázání oprávněného nabytí vybraných výrobků osvobozených od daně

      (1)  Oprávněné nabytí vybraných výrobků osvobozených od daně se prokazuje zvláštním povolením podle § 13 tohoto zákona, bylo-li vydáno, a dokladem o osvobození vybraných výrobků od daně.

      (2)  Doklad o osvobození od daně podle odstav- ce 1, který je plátce, popřípadě uživatel povinen bezodkladně vydat při vydání vybraných výrobků osvobozených od daně, musí obsahovat tyto údaje:

a)

obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo¹²) odesílajícího plátce, popřípadě uživatele, je-li plátce, popřípadě uživatel právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo odesílajícího plátce, popřípadě uživatele, je-li plátce, popřípadě uživatel fyzickou osobou,

b)

obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo¹²) přijímajícího uživatele, je-li uživatel právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo přijímajícího uživatele, je-li uživatel fyzickou osobou,

c)

množství vybraných výrobků osvobozených od daně, u nichž vznikla daňová povinnost, a jejich název, popřípadě obchodní označení,

d)

výši celkové ceny vybraných výrobků,

e)

místo odeslání,

f)

místo přijetí,

g)

datum vystavení dokladu o osvobození od daně,

h)

číslo dokladu o osvobození od daně.

      (3)  Oprávněné nabytí dovezených vybraných výrobků osvobozených od daně se prokazuje zvláštním povolením podle § 13, byla-li povinnost jej vystavit, a zároveň rozhodnutím celního úřadu o propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení nebo jiným rozhodnutím celního úřadu o vyměření daně.

      (4)  Vybrané výrobky osvobozené od daně lze dopravovat pouze s dokladem o osvobození od daně.

      (5)  Pro prokázání oprávněnosti nabytí minerálních olejů, lihu a vybraných výrobků obsahujících líh platí rovněž ustanovení § 52 a 75 tohoto zákona.

§ 7

Předmět daně

      (1)  Předmětem daně jsou vybrané výrobky na daňovém území České republiky vyrobené nebo na daňové území České republiky dovezené.

      (2)  Předmětem daně jsou vybrané výrobky na daňovém území Evropského společenství vyrobené nebo na daňové území Evropského společenství dovezené.

      (3)  Bližší vymezení předmětu daně upravuje u daně z minerálních olejů § 45, daně z lihu § 67, daně z piva § 81, daně z vína a z meziproduktů § 93 a daně z tabákových výrobků § 101.

§ 8

Vznik daňové povinnosti
      (1)  Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území České republiky nebo dovozem vybraných výrobků na daňové území České republiky.

      (2)  Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území Evropského společenství nebo dovozem vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství.

§ 9

Vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit

      (1)  Povinnost daň ve stanovené lhůtě přiznat a zaplatit vzniká okamžikem uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky.

      (2)  Při dovozu vybraných výrobků vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit dnem vzniku celního dluhu, pokud vybrané výrobky nebyly uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně. Nepodléhají-li vybrané výrobky clu, má se pro účely tohoto zákona za to, že celní dluh vznikl, jsou-li splněny ostatní podmínky pro jeho vznik, které stanoví zvláštní právní předpis.¹³) Při dovozu vybraných výrobků, které byly uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit podle odstav- ce 1.

      (3)  Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také

a)

u vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně okamžikem jejich ztráty nebo znehodnocení, pokud ke ztrátě nebo znehodnocení nedošlo prokazatelně v důsledku nepředvíatelné a neodvratitelné události,

b)

u vybraných výrobků osvobozených od daně okamžikem jejich použití pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje,

c)

u vybraných výrobků, u nichž byla vrácena daň, okamžikem jejich použití pro jiné účely, než na které se vrácení daně vztahuje,

d)

dnem zúčtování ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků, nejpozději však do jednoho měsíce po zjištění ztráty nebo znehodnocení, pokud ke ztrátě nebo znehodnocení nedošlo v důsledku prokazatelně nepředvídatelné a neodvratitelné události; do ztrát a znehodnocení se nezahrnují ztráty a znehodnocení ve výši technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát a ztrát při distribuci a skladování,

e)

dnem nabytí vybraných výrobků nebo dnem jejich prodeje plátci uvedenými v § 4 odst. 1 písm. f) nebo dnem zjištění vybraných výrobků u těchto plátců, a to tím dnem, který nastal dříve,

f)

okamžikem porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy vybraných výrobků v tomto režimu (§ 28),

g)

dnem přijetí vybraných výrobků, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě a které jsou určeny pro účely podnikání na daňovém území České republiky nebo k plnění úkolů veřejnoprávního subjektu na daňovém území České republiky nebo dnem ukončení dopravy na daňovém území České republiky, pokud tyto výrobky byly přijaty plátcem uvedeným v § 4 odst. 1 písm. e) v jiném členském státě a jsou dopravovány na daňové území České republiky,

h)

dnem zániku nebo odejmutí povolení pro provozování daňového skladu nebo zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně,

i)

dnem přijetí vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě, které byly zaslány fyzické osobě na daňové území České republiky, nebo

j)

dnem použití vybraných výrobků pro vlastní spotřebu.

      (4)  Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také dnem přechodu nebo převodu vlastnického práva k nezdaněným vybraným výrobkům, které se nacházejí mimo režim podmíněného osvobození od daně a tvoří obchodní majetek,¹⁴) při nájmu podniku nebo
jehočásti,¹⁵) při prodeji podniku¹⁶) nebo jeho vložení jako vklad do obchodní společnosti nebo družstva.¹⁷)

      (5)  Další skutečnosti zakládající povinnost daň přiznat a zaplatit jsou stanoveny pro daň z minerálních olejů v § 46, pro daň z lihu v § 68, pro daň z piva v § 83 a pro daň z vína a meziproduktů v § 94.

§ 10

Sazby a výpočet daně

      (1)  Daň se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně stanovenou pro příslušný vybraný výrobek, pokud tento zákon nestanoví jinak.

      (2)  Výpočet daně pro pivo je stanoven v § 85 odst. 3 a pro tabákové výrobky v § 104.

§ 11

Osvobození od daně

      (1)  Od daně jsou osvobozeny vybrané výrobky

a)

dovezené, pokud se na ně vztahuje osvobození od cla, s výjimkou vybraných výrobků, které se po vývozu vracejí zpět na daňové území České republiky a jsou propuštěny do volného oběhu,

b)

nakoupené bez daně za stavu ohrožení státu a válečného stavu, pokud tak nařídí vláda podle § 137,

c)

dovezené na daňové území České republiky pro ozbrojené síly členských států Organizace Severoatlantické smlouvy s výjimkou ozbrojených sil České republiky pro použití těchto výrobků těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobování jejich jídelen,

d)

dovezené nebo dopravené z území jiného členského státu na daňové území České republiky pro ozbrojené síly členských států Organizace Severoatlantické smlouvy s výjimkou ozbrojených sil České republiky pro použití těchto výrobků těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobování jejich jídelen.

      (2)  Pokud právnická nebo fyzická osoba nakoupila zdaněné vybrané výrobky a použila je pro účely, na které se vztahuje osvobození od daně, pohlíží se pro účely tohoto zákona na tyto vybrané výrobky, jako by byly pořízeny za ceny bez daně.

      (3)  Pro příjímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně podle odstavce 1 se nevyžaduje zvláštní povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně (§ 13).

      (4)  Další skutečnosti zakládající nárok na osvobození vybraných výrobků od daně jsou stanoveny pro daň z minerálních olejů v § 49, pro daň z lihu v § 71 a 72, pro daň z piva v § 86, pro daň z vína a meziproduktů v § 97 a pro daň z tabákových výrobků v § 105.

§ 12

Uplatnění nároku na osvobození od daně

      (1)  Nárok na osvobození vybraného výrobku od daně, včetně odkazu na příslušné ustanovení tohoto zákona, podle něhož je nárok uplatňován, je uživatel povinen uplatnit u plátce nebo uživatele, a to nejpozději přede dnem jejich vydání, jinak nárok na vydání vybraných výrobků bez daně nevznikne.

      (2)  Jedná-li se o dovoz vybraných výrobků, uplatňuje nárok na osvobození vybraného výrobku od daně u příslušného celního úřadu uživatel, který musí být současně i deklarantem, a to při podání celního prohlášení, jímž navrhuje propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení. Je-li stanovena povinnost podat celní prohlášení v písemné formě, uplatňuje se nárok na osvobození od daně rovněž písemně.

      (3)  Nárok na vydání vybraného výrobku za ceny bez daně uživatel prokazuje předložením zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, které mu bylo vydáno podle § 13; neučiní-li tak, má se za to, že nárok na osvobození vybraných výrobků od daně nebyl uplatněn.

      (4)  Stanoví-li tento zákon jako podmínku pro vydání vybraného výrobku za cenu bez daně předložení zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, je plátce nebo uživatel oprávněn vydat vybraný výrobek pouze uživateli, který takové zvláštní povolení předloží k nahlédnutí.

      (5)  Uživatel je povinen bezodkladně umístit přijatý vybraný výrobek osvobozený od daně v místě, které je uvedeno ve zvláštním povolení.

§ 13

Zvláštní povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně

      (1)  S výjimkou případů podle § 11 odst. 3, § 32, § 53 odst. 3, § 73 odst. 2, § 87, 98 a 106 lze vybrané výrobky přijímat a užívat pouze na základě zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně (dále jen ,,zvláštní povolení"). O vydání zvláštního povolení rozhoduje celní ředitelství na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu.

      (2)  V návrhu na vydání zvláštního povolení musí být uvedeny tyto náležitosti:

a)

obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo¹²) navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo nebo datum narození navrhovatele, je- -li navrhovatel fyzickou osobou,

b)

popis místa uskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně a popis způsobu jejich zabezpečení před neoprávněným použitím,

c)

název, popřípadě obchodní označení vybraných výrobků,

d)

účel použití a předpokládané množství roční spotřeby vybraných výrobků,

e)

obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo¹²) dodavatele, bylo-li přiděleno, je-li dodavatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo dodavatele, je-li dodavatel fyzickou osobou, a místo vydání vybraných výrobků,

f)

doklady prokazující splnění podmínek stanovených zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí,

g)

očekávaný původ přijímaných vybraných výrobků, zda pocházejí z České republiky nebo z dovozu, a místo odeslání,

h)

očekávaný původ přijímaných vybraných výrobků, zda pocházejí z České republiky, členských zemí nebo třetích zemí, a místo odeslání,

i)

doklad o tom, zda navrhovatel má v České republice nedoplatek evidovaný daňovým úřadem nebo nedoplatek na zdravotním pojištění, na dávkách na pojistném a sociálním zabezpečení a na příspěvcích na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,

j)

čestné prohlášení navrhovatele, zda mu byla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo zda jeho statutárním orgánům nebo členům statutárních orgánů byla uložena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel právnickou osobou,

k)

výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku,¹⁸) který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní, ne-jedná-li se o uživatele, který se do těchto rejstříků nezapisuje,

l)

výpis z evidence Rejstříku trestů,¹⁹) je-li navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů, je-li navrhovatelem právnická osoba, které nesmějí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,

m)

evidenční číslo uživatele, pokud již bylo celním ředitelstvím navrhovateli přiděleno.

      (3)  Název vybraného výrobku podle odstavce 2 písm. c) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena, kdyby nebyl osvobozen.

      (4)  Pokud navrhovatel, statutární orgán navrhovatele nebo člen statutárního orgánu navrhovatele není státním občanem České republiky, musí být výpis z evidence Rejstříku trestů¹⁹) nahrazen obdobným dokladem státu, jehož je navrhovatel nebo člen statutárního orgánu navrhovatele občanem, jakož i států, ve kterých navrhovatel nebo člen statutárního orgánu navrhovatele pobýval v posledních třech letech nepřetržitě 6 měsíců. Pokud některý z dotčených států takový doklad nevydává, předloží uvedené osoby místo dokladu čestné prohlášení.

      (5)  Celní ředitelství rozhodne o vydání zvláštního povolení pouze navrhovateli, který není v likvidaci nebo v konkursním či vyrovnacím řízení podle zvláštního právního předpisu.²⁰) Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na zdravotním pojištění, na dávkách na pojistném a sociálním zabezpečení a na příspěvcích na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je- -li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku.

      (6)  Za závažné porušení celních nebo daňových předpisů se pro účely tohoto zákona považuje takové jejich porušení, za které byla uložena pokuta nebo penále ve výši 250 000 Kč a vyšší; opakovaným porušením celních nebo daňových předpisů je jejich porušení, k němuž došlo více než pětkrát během 2 let předcházejících dni podání návrhu.

      (7)  Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.

      (8)  Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží.

      (9)  Celní ředitelství ve zvláštním povolení uvede skutečnosti podle odstavce 2 písm. a), b), c), d), e), g) a h).

      (10)  Celní ředitelství může ve zvláštním povolení stanovit další podmínky zabezpečení vybraných výrobků nebo uložit opatření potřebná k zabránění jejich neoprávněného použití.

      (11)  Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání zvláštního povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.

      (12)  Rozhodnutí o vydání zvláštního povolení vyhotoví celní ředitelství ve čtyřech stejnopisech, z nichž jedno je určeno uživateli, druhé celnímu úřadu příslušnému pro uživatele, třetí dodavateli vybraných výrobků a čtvrté celnímu úřadu příslušnému pro dodavatele vybraných výrobků.

      (13)  Celní ředitelství v souvislosti s vydáním prvního zvláštního povolení přidělí uživateli evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.

      (14)  V rozhodnutí o zvláštním povolení stanoví celní ředitelství dobu jeho platnosti, která počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí. Zvláštní povolení platí nejméně do konce kalendářního roku, v němž nabylo rozhodnutí o jeho udělení právní moci, a nejdéle do konce třetího kalendářního roku od konce roku, v němž bylo rozhodnutí o jeho udělení vydáno; to neplatí, jde-li o zvláštní povolení týkající se lihu, v němž lze stanovit platnost pouze do konce kalendářního roku, v němž bylo zvláštní povolení vydáno.

      (15)  Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání zvláštního povolení nevyhovuje, musí být odůvodněno.

      (16)  O vydání nového zvláštního povolení je uživatel povinen požádat nejpozději tři kalendářní měsíce před ukončením doby platnosti předchozího zvláštního povolení, pokud hodlá nepřerušeně přijímat vybrané výrobky osvobozené od daně.

      (17)  Uživatel je povinen oznámit celnímu ředitelství každou změnu údajů podle odstavce 2 písm. a) nebo b) do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku a změnu údajů podle odstavce 2 písm. c), d), e), g) nebo h) je uživatel povinen oznámit předem.

      (18)  Dojde-li ke změně

a)

sídla nebo místa pobytu uživatele,

b)

předpokládaného množství roční spotřeby vybraných výrobků,

c)

sídla nebo místa pobytu dodavatele vybraných výrobků, nebo

d)

místa vydání vybraných výrobků,

celní ředitelství vydá rozhodnutí o změně původního zvláštního povolení.

      (19)  Dojde-li ke změně ostatních skutečností a údajů uvedených ve zvláštním povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového zvláštního povolení a o odejmutí zvláštního povolení předchozího. Zanik-ne-li původní zvláštní povolení uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, v případném rozhodnutí o vydání nového zvláštního povolení celní ředitelství rozhodne o odejmutí původního zvláštního povolení.

      (20)  Zvláštní povolení zaniká

a)

uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,

b)

zánikem právnické osoby, je-li uživatel právnickou osobou,

c)

úmrtím uživatele nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení uživatele za mrtvého,

d)

dnem, kdy se uživatel stal provozovatelem daňového skladu vybraných výrobků, pro které bylo zvláštní povolení vydáno,

e)

nabytím právní moci usnesení soudu o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nebo nabytím právní moci usnesení soudu, kterým se ruší konkurs na majetek uživatele, nebo

f)

dnem zániku živnostenského oprávnění.²¹)

      (21)  Celní ředitelství odejme zvláštní povolení, jestliže

a)

vybraný výrobek byl použit na jiné účely, než které byly ve zvláštním povolení uvedeny, a uživatel z tohoto vybraného výrobku nezaplatil daň,

b)

uživatel neplní podmínky stanovené zvláštním povolením nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (§ 40),

c)

pominuly důvody nebo se změnily podmínky, na jejichž základě bylo zvláštní povolení vydáno, a uživatel nepožádal o jeho změnu,

d)

po dobu 12 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o vydání zvláštního povolení nebyl uskutečněn nákup vybraných výrobků osvobozených od daně podle tohoto zvláštního povolení, nebo

e)

uživatel o to požádá.

      (22)  Zanikne-li zvláštní povolení nebo je-li zvláštní povolení odejmuto, uživatel provede za přítomnosti celního úřadu bezodkladně, nejpozději však do 5 kalendářních dní, inventarizaci zásob vybraných výrobků a nejpozději následující pracovní den po provedení inventarizace předloží daňové přiznání a zaplatí daň. V případě podle odstavce 20 písm. c) inventarizaci ve stejné lhůtě provede dědic nebo soudem stanovený správce; není-li inventarizace ve stanovené lhůtě dědicem nebo stanoveným správcem provedena, provede inventarizaci celní úřad. Inventarizace nemusí být provedena, zaniklo-li zvláštní povolení uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, nebo bylo-li podle odstavce 19 odejmuto, pokud bylo téže osobě z těchto důvodů vydáno zvláštní povolení nové.

      (23)  Další podmínky týkající se zvláštního povolení upravuje § 53 pro minerální oleje, § 73 pro líh, § 87 pro pivo, § 98 pro víno a § 106 pro tabákové výrobky.

§ 14

Vracení daně plátci

      (1)  U zdaněných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu vzniká plátci nárok na vrácení daně dnem

a)

jejich propuštění do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku,

b)

jejich opětovného uvedení do režimu podmíněného osvobození od daně; daň může být vrácena jenom provozovateli daňového skladu, jenž je uvedl do volného daňového oběhu a jemuž byly tyto vybrané výrobky vráceny ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, ve kterém byly uvedeny do volného daňového oběhu, jako nepřevzaté kupujícím nebo z důvodu vypořádání nároků z vad vybraných výrobků; daň může být vrácena pouze v případě, že provozovatel daňového skladu úplatu za tyto vybrané výrobky neobdržel nebo pokud tuto úplatu kupujícímu vrátil.

      (2)  Plátci, který předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena na daňovém území České republiky a tyto výrobky byly dopraveny do jiného členského státu pro účely podnikání nebo pro plnění úkolů veřejnoprávního subjektu, vzniká nárok na vrácení daně za podmínek, že

a)

před odesláním vybraných výrobků uplatní nárok na vrácení daně u celního úřadu,

b)

vybrané výrobky jsou dopravovány se zjednodušeným průvodním dokladem (§ 30),

c)

předloží navrácené vyhotovení zjednodušeného průvodního dokladu řádně potvrzené příjemcem,

d)

předloží doklad o zajištění daně v jiném členském státě nebo poskytne adresu příslušného správce daně v členském státě určení, prokáže den podání daňového přiznání tomuto správci daně a číslo jednací, pod nímž je toto daňové přiznání evidováno.

Nárok na vrácení daně vzniká dnem splnění poslední podmínky ze všech podmínek uvedených v písme- nech a) až d).

      (3)  Plátci, který předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena na daňovém území České republiky a tyto výrobky byly zaslány fyzické osobě do jiného členského státu (§ 33), vzniká nárok na vrácení daně dnem předložení tohoto dokladu.

      (4)  U zdaněných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu vzniká oprávněným příjemcům nebo výrobcům, kteří nejsou provozovateli daňového skladu, pokud vybrané výrobky vlastní, nárok na vrácení daně, dojde-li ke zničení vybraných výrobků v důsledku nepředvídatelné a neodvratitelné události.

      (5)  U zdaněných vybraných výrobků, které podléhají značení podle tohoto zákona a byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky, vzniká plátci nárok na vrácení daně, pokud tyto vybrané výrobky byly dopraveny do jiného členského státu pro účely podnikání a pokud plátce potvrzením od správce daně jiného členského státu prokáže, že značení podle tohoto zákona byla zničena. Nárok na vrácení daně vzniká dnem předložení tohoto potvrzení.

      (6)  Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit v daňovém přiznání (§ 18).

      (7)  Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit pouze do výše skutečně zaplacené daně vypočtené sazbou daně platnou v den dovozu nebo v den uvedení vybraného výrobku do volného daňového oběhu.

      (8)  Přesahuje-li ve zdaňovacím období částka nároku na vrácení daně částku daňové povinnosti, postupuje se při vypořádání rozdílu mezi těmito částkami obdobně jako při vypořádání daňového přeplatku.

      (9)  Pokud plátce daně neuplatní nárok na vrácení daně, pohlíží se při dalším uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na tyto výrobky tak, jako kdyby byl tento nárok uplatněn a přiznán.

      (10)  Nárok na vrácení daně upravuje rovněž § 28 odst. 9 tohoto zákona pro případy porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy a § 54 až 57 pro případy týkající se vrácení daně z minerálních olejů.

§ 15

Vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit

      (1)  Pro účely tohoto zákona se osobou požívající výsad a imunit podle smluv, které jsou součástí českého právního řádu,²²) (dále jen ,,osoba požívající výsad a imunit") rozumí:

a)

diplomatická mise a konzulární úřad, s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky (dále jen ,,konzulární úřad"), akreditované pro Českou republiku jako orgány cizích států,

b)

zvláštní mise,

c)

zastupitelství mezinárodní organizace,

d)

orgány Evropských společenství,

e)

člen diplomatické mise,²³) konzulárního úřadu²⁴) nebo orgánu Evropských společenství se sídlem na daňovém území České republiky, s výjimkou člena služebního personálu a soukromé služebné osoby, který je akreditován pro Českou republiku a nemá místo pobytu na daňovém území České republiky,

f)

úředník zastupitelství mezinárodní organizace, který nemá místo pobytu na daňovém území České republiky a není státním občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu svých úředních funkcí na daňovém území České republiky, a státní příslušník cizího státu, který je členem zvláštní mise akreditované pro Českou republiku a který nemá místo pobytu na daňovém území České republiky,

g)

rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu e) nebo f), pokud s ní žije ve společné domácnosti na daňovém území České republiky, dosáhl věku 15 let, není státním občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí.

      (2)  Zaplacená daň se vrací

a)

osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která má sídlo na daňovém území České republiky, a jejímu členu uvedenému v odstavci 1 písm. e), včetně jeho rodinných příslušníků podle odstavce 1 písm. g) na základě principu vzájemnosti, maximálně v rozsahu, v jakém je vracena daň české osobě požívající výsad a imunit v cizím státu,

b)

osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která má sídlo na daňovém území České republiky, ale její vysílající stát neuplatňuje daně jako součást ceny zboží a služeb, a osobě uvedené v odstavci 1 písm. d) maximálně do výše 2 000 000 Kč za kalendářní rok, členu diplomatické mise nebo konzulárního úřadu uvedenému v odstavci 1 písm. e) maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok a jeho rodinným příslušníkům podle odstavce 1 písm. g) maximálně do výše 50 000 Kč za kalendářní rok,

c)

osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která je akreditována pro Českou republiku, ale má sídlo mimo daňové území České republiky, maximálně do výše 250 000 Kč za kalendářní rok,

d)

osobě uvedené v odstavci 1 písm. e), která je akreditována pro Českou republiku, ale má místo pobytu mimo daňové území České republiky, maximálně do výše 10 000 Kč za kalendářní rok,

e)

osobě uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) maximálně do výše 500 000 Kč za kalendářní rok,

f)

osobě uvedené v odstavci 1 písm. f), včetně jejích rodinných příslušníků podle odstavce 1 písm. g), maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok.

      (3)  U členů orgánu Evropských společenství, který má sídlo na daňovém území České republiky, včetně jejich rodinných příslušníků se daň vrací maximálně do výše 250 000 Kč za kalendářní rok.

      (4)  Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí splnění principu vzájemnosti u osob podle odstavce 2 písm. a) jak z hlediska osob, na které se vzájemnost při vracení daně vztahuje, tak i z hlediska věcného a hodnotového rozsahu vybraných výrobků v příloze vyplněného daňového přiznání, která je nedílnou součástí daňového přiznání.

      (5)  Možnost uplatnit nárok na vrácení zaplacené daně vzniká osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 nejdříve ve zdaňovacím období, kdy se uskutečnil nákup vybraných výrobků za ceny obsahující spotřební daň. Nárok na vrácení daně této osobě zaniká uplynutím 31. ledna kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém se uskutečnil nákup vybraných výrobků. Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. a) až d) má nárok na vrácení daně u vybraných výrobků zakoupených výlučně za účelem výkonu funkce těchto osob. Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. e) až g) má nárok na vrácení daně u vybraných výrobků zakoupených výlučně pro vlastní potřebu a spotřebu.

      (6)  Osobě požívající výsad a imunit se vrací daň zaplacená v cenách vybraných výrobků, pokud cena za tyto vybrané výrobky včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni uvedená na jednom dokladu o prodeji je vyšší než 2 000 Kč. Toto omezení se nevztahuje na nákup minerálních olejů pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.

      (7)  Nárok na vrácení daně se prokazuje daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji podle § 5, pokud tento zákon nestanoví jinak.

      (8)  Jestliže nakoupené množství vybraných výrobků je menší než množství uvedené v § 4 odst. 3, doklad o prodeji vybraných výrobků, který je na požádání prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni vyžádání, obsahuje tyto údaje:

a)

obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo¹²) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo prodávajícího, je-li prodávající fyzickou osobou,

b)

název, popřípadě jméno a příjmení kupujícího,

c)

název a množství vybraných výrobků,

d)

datum vystavení dokladu,

e)

datum uskutečnění prodeje,

f)

sazbu daně,

g)

výši daně,

h)

výši ceny včetně daně.

      (9)  Osoba požívající výsad a imunit uplatní nárok na vrácení daně v daňovém přiznání, které se podává příslušnému celnímu úřadu na tiskopise předepsaném Ministerstvem financí. Daňové přiznání se podává jednou za zdaňovací období, a to nejdříve první den po skončení prvního zdaňovacího období v kalendářním roce a nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku. Po tomto datu nelze již nárok na vrácení daně za předchozí období uplatnit, a to ani podáním dodatečného daňového přiznání. Pokud osoba požívající výsad a imunit neuplatňuje ve zdaňovacím období nárok na vrácení daně, daňové přiznání za toto zdaňovací období nepodává.

      (10)  Osoby požívající výsad a imunit mají pro účely vracení daně postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.

      (11)  Zdaňovacím obdobím je u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) kalendářní měsíc a u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. e) až g) kalendářní čtvrtletí.

      (12)  Pro účely vracení daně podává daňové přiznání osoba požívající výsad a imunit takto:

a)

diplomatická mise, zvláštní mise, konzulární úřad nebo orgán Evropských společenství, podávají daňové přiznání celnímu úřadu místně příslušnému podle jejich sídla na daňovém území České republiky,

b)

člen diplomatické mise, zvláštní mise, konzulárního úřadu, orgánu Evropských společenství se sídlem na daňovém území České republiky, včetně jejich rodinných příslušníků, podávají daňové přiznání celnímu úřadu místně příslušnému podle sídla osob uvedených v písmenu a),

c)

zastupitelství mezinárodní organizace uvedené v odstavci 1 písm. c) podává daňové přiznání celnímu úřadu místně příslušnému podle jejich sídla na daňovém území České republiky,

d)

úředník zastupitelství mezinárodní organizace uvedený v odstavci 1 písm. f), včetně jeho rodinných příslušníků, podává daňové přiznání celnímu úřadu místně příslušnému podle jejich místa pobytu na daňovém území České republiky,

e)

diplomatická mise nebo konzulární úřad podle odstavce 1 písm. a), včetně jejich členů podle odstavce 1 písm. e) nebo orgánu Evropských společenství se sídlem v jiném členském státu, podávají daňové přiznání celnímu úřadu, který má v územní působnosti městskou část Praha 1.

      (13)  Osobě požívající výsad a imunit se vrátí zaplacená daň do 30 dnů ode dne následujícího po jejím vyměření. Pokud je podané daňové přiznání neúplné nebo vzniknou pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti daňového přiznání, celní úřad vyzve osobu požívající výsad a imunit, aby ve lhůtě stanovené celním úřadem vady nebo pochybnosti odstranila. Daň celní úřad nevrátí, pokud nejsou odstraněny vady nebo pochybnosti týkající se podaného daňového přiznání.

      (14)  Osoba uvedená v odstavci 1, která uplatnila nárok na vrácení daně podle tohoto ustanovení, nemůže uplatnit nárok na vrácení daně pro stejné vybrané výrobky podle § 14 a 54 až 57.

§ 16

Zánik nároku na vrácení daně

      Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být poprvé uplatněn, nestanoví-li tento zákon jinak. Jestliže před uplynutím této lhůty dojde k opětovnému uvedení téhož vybraného výrobku do volného daňového oběhu, aniž by byl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně dnem uvedení tohoto vybraného výrobku do volného daňového oběhu zaniká. Tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

§ 17

Zdaňovací období

      Zdaňovacím obdobím pro vybrané výrobky s výjimkou dovážených vybraných výrobků je kalendářní měsíc.

§ 18

Daňové přiznání a splatnost daně

      (1)  Plátci, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání samostatně za každou daň celnímu úřadu, a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, pokud tento zákon nestanoví jinak; ve stejné lhůtě a stejným způsobem jsou plátci oprávněni uplatnit nárok na vrácení daně, pokud tento zákon nestanoví jinak.

      (2)  Při dovozu vybraných výrobků se za daňové přiznání považuje celní prohlášení, jímž je navrženo propuštění vybraných výrobků do příslušného celního režimu.

      (3)  Dodatečné daňové přiznání na snížení daně nebo na zvýšení uplatněného nároku na vrácení daně může plátce uplatnit nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, jehož se dodatečné daňové přiznání týká, nebo ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Dodatečné daňové přiznání nelze uplatnit u dovážených vybraných výrobků.

      (4)  Daňové přiznání se podává i v průběhu konkursu.²⁰)

      (5)  Daň je splatná do 40. dne po skončení zdaňovacího období, pokud tento zákon nestanoví jinak. Daň vybíraná při dovozu vybraných výrobků je splatná ve lhůtě 10 kalendářních dní ode dne, kdy bylo povinné osobě doručeno rozhodnutí o vyměření cla, daní a poplatků, nebo ústně sdělena výše daně, popřípadě ve lhůtě stanovené celním úřadem, rozhodl-li o odkladu platby celního dluhu.

      (6)  Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 1 u vybraných výrobků, které po vzniku daňové povinnosti podle § 8 nebyly okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni vzniku této povinnosti, pokud tento zákon nestanoví jinak.

      (7)  Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 3 písm. a), daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni zjištění ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků.

      (8)  Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 3 písm. f), daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni vzniku této povinnosti.

      (9)  Daňové přiznání k dani z tabákových výrobků a splatnost daně jsou upraveny v § 116.

§ 19

Podmíněné osvobození od daně

      (1)  Vybraný výrobek je v režimu podmíněného osvobození od daně, jestliže je

a)

umístěn v daňovém skladu podle § 3 písm. f),

b)

dopravován za podmínek stanovených pro dopravu (§ 24 a 25) a pro vývoz (§ 27 a 35).

      (2)  Za daňový sklad se považuje

a)

podnik na výrobu vybraných výrobků, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 a § 78 odst. 3), nebo

b)

sklad vybraných výrobků, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky skladuje, zpracovává, přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59, 89 a 99).

      (3)  Vybrané výrobky se mohou vyrábět výhradně v podniku na výrobu vybraných výrobků podle odstavce 2 písm. a), pokud tento zákon nestanoví jinak. Porušení této povinnosti se považuje za závažné porušení tohoto zákona ve smyslu zvláštního právního předpisu.²⁵)

      (4)  V daňovém skladu mohou být vybrané výrobky umístěny pouze v režimu podmíněného osvobození od daně, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 odst. 3 a § 78 odst. 5).

      (5)  Podmíněné osvobození od daně dále upravují rovněž zvláštní ustanovení (§ 59, 78, 89 a 99).

§ 20

Povolení k provozování daňového skladu

      (1)  Daňový sklad lze provozovat pouze na základě povolení, které vydává celní ředitelství na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu.

      (2)  V návrhu na vydání povolení musí být uvedeny tyto náležitosti:

a)

obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo¹²) plátce, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo plátce, je-li navrhovatel fyzickou osobou,

b)

seznam navrhovaných daňových skladů a seznam daňových skladů, k jejichž provozování již bylo povolení vydáno,

c)

technická dokumentace, popis daňového skladu s připojeným náčrtem včetně uvedení druhu daňového skladu a jeho umístění, popis způsobu zabezpečení vybraných výrobků před neoprávněným použitím, popis měřicích zařízení a prohlášení o způsobu zajištění jejich ověřování nebo kalibrací, návrh dne založení daňového skladu,

d)

technologický popis postupu výroby vybraných výrobků s uvedením zpracovávaných surovin, popis výrobků, které mají být vyrobeny, vlastností rozhodných pro jejich zdanění, vedlejších výrobků a případně odpadu a předpokládaný roční objem výroby, zpracování, skladování a prodeje vybraných výrobků, jedná-li se o podnik na výrobu vybraných výrobků, nebo popis a předpokládaný roční objem skladovaných vybraných výrobků, jejich zpracování a prodeje, jedná-li se o sklad vybraných výrobků,

e)

doklady o splnění podmínek stanovených zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí v prostorách, ve kterých má být provozován daňový sklad,

f)

předpokládaný původ přijímaných vybraných výrobků, zda pocházejí z České republiky nebo z dovozu,

g)

předpokládaný původ přijímaných vybraných výrobků, zda pocházejí z České republiky, členských zemí nebo třetích zemí,

h)

předpokládané určení prodávaných vybraných výrobků, zda budou dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně, uvedeny do volného daňového oběhu, nebo dodávány osvobozené od daně a zda jsou určeny pro dodání na daňové území České republiky nebo pro vývoz,

i)

předpokládané určení prodávaných vybraných výrobků, zda budou dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně, uvedeny do volného daňového oběhu, nebo dodávány osvobozené od daně a zda jsou určeny pro dodání na daňové území České republiky, do členských zemí nebo do třetích zemí,

j)

popis zvláštních operací v rámci zpracování vybraných výrobků, například aditivace, barvení a značkování,

k)

způsob zajištění daně,

l)

doklad o tom, zda navrhovatel má v České republice nedoplatek evidovaný daňovým úřadem nebo nedoplatek na zdravotním pojištění, na dávkách na pojistném a sociálním zabezpečení a na příspěvcích na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,

m)

čestné prohlášení navrhovatele, zda mu byla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo zda jeho statutárním orgánům nebo členům statutárních orgánů byla uložena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel právnickou osobou,

n)

název, popřípadě obchodní označení vybraných výrobků vyráběných, zpracovávaných, skladovaných, přijímaných, odesílaných nebo užívaných pro vlastní spotřebu a účel užití,

o)

výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku,¹⁸) který nesmí být starší více než 30 kalendářních dní,

p)

výpis z evidence Rejstříku trestů,¹⁹) je-li navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů, je-li navrhovatelem právnická osoba, které nesmějí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní.

      (3)  Název vybraného výrobku podle odstavce 2 písm. n) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.

      (4)  Pokud navrhovatel, statutární orgán navrhovatele nebo člen statutárního orgánu navrhovatele není státním občanem České republiky, musí být výpis z evidence Rejstříku trestů¹⁹) nahrazen obdobným dokladem státu, jehož je navrhovatel nebo člen statutárního orgánu navrhovatele občanem, jakož i států, ve kterých navrhovatel nebo člen statutárního orgánu navrhovatele pobýval v posledních třech letech nepřetržitě 6 měsíců. Pokud některý z dotčených států takový doklad nevydává, předloží uvedené osoby místo dokladu čestné prohlášení.

      (5)  Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 2 a navrhovatel není v likvidaci nebo v konkursním či vyrovnacím řízení podle zvláštního právního předpisu.²⁰) Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na zdravotním pojištění, na dávkách na pojistném a sociálním zabezpečení a na příspěvcích na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku.


      (6)  Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.

      (7)  Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží.

      (8)  Celní ředitelství stanoví pro každý daňový sklad výši zajištění daně a vydá povolení k provozování daňového skladu pouze tehdy, zajistí-li navrhovatel daň podle § 21.

      (9)  Celní ředitelství vydává samostatné povolení pro každý daňový sklad a uvádí v něm skutečnosti podle odstavce 2 písm. a), c), d), f) až j) a n), s výjimkou technické dokumentace a s výjimkou technologického popisu postupu výroby vybraných výrobků.

      (10)  Celní ředitelství může v povolení stanovit další podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků nebo uložit opatření potřebná k zabránění jejich neoprávněného použití.

      (11)  Celní ředitelství při vydání povolení přidělí každému daňovému skladu evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.

      (12)  Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.

      (13)  Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení k provozování daňového skladu nevyhovuje, musí být odůvodněno.

      (14)  Provozovatel daňového skladu je povinen oznámit prostřednictvím celního úřadu místně příslušnému daňovému skladu celnímu ředitelství každou změnu skutečností a údajů uvedených v povolení, a to do 15 kalendářních dní od jejího vzniku. Celní úřad místně příslušný daňovému skladu změny prověří a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením provozovatele daňového skladu postoupí celnímu ředitelství.

      (15)  Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu provozovatele daňového skladu, údajů o provozovaných daňových skladech, měřicích zařízení, množství vyráběných nebo skladovaných vybraných výrobků, celní ředitelství rozhodne o změně původního povolení.

      (16)  Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového povolení a o odejmutí povolení předchozího.

      (17)  Povolení k provozování daňového skladu zaniká

a)

zánikem právnické osoby, je-li plátce právnickou osobou,

b)

úmrtím plátce nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení provozovatele za mrtvého,

c)

nabytím právní moci usnesení soudu o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nebo nabytím právní moci usnesení soudu, kterým se ruší konkurs na majetek plátce, nebo

d)

dnem zániku živnostenského oprávnění.²¹)

      (18)  Celní ředitelství povolení k provozování daňového skladu odejme, jestliže

a)

pominuly důvody, na jejichž základě bylo vydáno,

b)

plátce po udělení povolení neplní povinnosti, které jsou podmínkou pro jeho vydání podle odstavce 5, nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (§ 37 a 38), nebo jinak porušuje povinnosti provozovatele daňového skladu a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě nebo nejsou splněny podmínky zabezpečení vybraných výrobků před neoprávněným použitím uvedené v povolení,

c)

plátce o odnětí povolení požádá,

d)

plátce po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezdůvodně neprovozuje daňový sklad, nebo

e)

plátce ani na výzvu celního úřadu ve stanovené lhůtě nedoplní zajištění daně.

      (19)  Pokud je plátci, který je provozovatelem dvou či více daňových skladů, odejmuto povolení k provozování některého daňového skladu podle odstavce 18 písm. b), odejmou se mu také povolení k provozování ostatních daňových skladů.

      (20)  Bylo-li povolení k provozování daňového skladu odejmuto podle odstavce 18 písm. b), d), e) nebo podle odstavce 19, může být takovému provozovateli daňového skladu vydáno nové povolení k provozování daňového skladu nejdříve po dvou letech po nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí povolení k provozování daňového skladu.

      (21)  Zanikne-li povolení k provozování daňového skladu nebo je-li toto povolení odejmuto,

a)

plátce provede za přítomnosti celního úřadu místně příslušného daňovému skladu ve stejné lhůtě, nejpozději však do 5 kalendářních dní, inventarizaci zásob vybraných výrobků a nejpozději následující pracovní den po provedení inventarizace předloží daňové přiznání a zaplatí daň; v případě podle odstavce 17 písm. b) inventarizaci ve stejné lhůtě provede dědic nebo soudem stanovený správce. Není-li inventarizace ve stanovené lhůtě dědicem nebo stanoveným správcem provedena, provede inventarizaci celní úřad. Inventarizace nemusí být provedena, bylo-li v souvislosti se změnou údajů podle odstavce 16 vydáno povolení nové,

b)

celní úřad použije zajištění daně na úhradu pohledávek týkajících se daně a případný zůstatek zajištění daně vrátí do 30 kalendářních dní od použití zajištění na úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství,

c)

celní úřad v případě, že zajištění daně je poskytnuto formou ručení, požádá ručitele o úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství.

      (22)  Další náležitosti návrhu na vydání povolení k provozování daňového skladu jsou pro minerální oleje stanoveny v § 61 a pro tabákové výrobky v § 117.

§ 21

Zajištění daně

      (1)  Zajištění daně může být poskytnuto

a)

převodem peněžních prostředků na zvláštní účet celního úřadu, přičemž po dobu zajištění daně nevzniká nárok na úrok z částky složené na zvláštním účtu celního úřadu,

b)

bankovní zárukou,²⁶) nebo

c)

listinou, která obsahuje prohlášení ručitele,²⁷) že zaplatí zaručenou výši daně včetně jejího příslušenství, jestliže ji přes písemnou výzvu celního úřadu nezaplatí plátce; tímto způsobem může být zajištění daně uplatněno jen se souhlasem celního ředitelství.

      (2)  Celní úřad použije zajištění daně na úhradu daně, pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti daně stanovené tímto zákonem.

      (3)  Celní úřad požaduje splnění dluhu po ručiteli, vyzval-li plátce k zaplacení daně včetně jejího příslušenství a plátce ve stanovené lhůtě daň včetně jejího příslušenství nezaplatil.

      (4)  Pro každý daňový sklad musí zajištění daně odpovídat

a)

jedné dvanáctině výše daňové povinnosti, která provozovateli daňového skladu vznikla podle § 8 při výrobě vybraných výrobků v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; to se týká jen těch vybraných výrobků, které jsou v tomto zdaňovacím období umístěny v daňovém skladu v režimu podmíněného osvobození od daně,

b)

jedné dvanáctině výše daně, která připadá na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; to se týká jen těch vybraných výrobků, které jsou v tomto zdaňovacím období umístěny v daňovém skladu v režimu podmíněného osvobození od daně,

c)

výši daně, která připadá na vybrané výrobky, u nichž provozovatel daňového skladu předpokládá, že bude zahájena jejich doprava ve zdaňovacím období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; minimální výše zajištění daně však musí odpovídat jedné dvanáctině výše daně, která připadala na vybrané výrobky, u nichž provozovatel daňového skladu zahájil dopravu v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje.

      (5)  V případě nově založeného daňového skladu musí zajištění daně odpovídat očekávané daňové povinnosti nebo výši daně podle odstavce 4 za jednu dvanáctinu běžného roku bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém byl daňový sklad založen. Za den založení daňového skladu se považuje den, kdy povolení k provozování takového daňového skladu nabylo právní moci.

      (6)  Provozovatel daňového skladu je povinen sledovat výši zajištění daně. Pokud součet skutečné výše daňové povinnosti a výše daně podle odstavce 4 za tři po sobě jdoucí zdaňovací období je vyšší než tři dvanáctiny výše daňové povinnosti, která vznikla při výrobě vybraných výrobků v běžném roce, a tři dvanáctiny výše daně, která připadá na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu v běžném roce, je provozovatel daňového skladu povinen doplnit zajištění daně do 15 kalendářních dní ode dne zjištění.

      (7)  Pokud provozovatel daňového skladu nedoplní zajištění daně podle odstavce 6, celní úřad je povinen provozovatele daňového skladu k doplnění zajištění daně vyzvat. Na základě výzvy celního úřadu je provozovatel daňového skladu povinen zajištění daně doplnit do 4 pracovních dní ode dne doručení výzvy.

      (8)  V případě, že skutečná výše daňové povinnosti nebo výše daně podle odstavce 4 po uplynutí tří za sebou bezprostředně následujících zdaňovacích období je nižší nejméně o 20 % než poskytnuté zajištění daně, může provozovatel daňového skladu požádat prostřednictvím celního úřadu celní ředitelství o snížení poskytnutého zajištění daně. Celní ředitelství je povinno o takové žádosti rozhodnout do 30 kalendářních dní ode dne doručení žádosti. Pokud je zajištění daně poskytnuto převodem peněžních prostředků na zvláštní účet celního úřadu, vrátí se rozdíl mezi původní výší zajištění a novou výší zajištění ve lhůtě uvedené v předchozí větě.

      (9)  Provozovatel daňového skladu nebo plátce, který podal návrh na povolení provozovat daňový sklad, může požádat prostřednictvím celního úřadu celní ředitelství o snížení zajištění daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí, i když nejsou splněny podmínky podle odstavce 8. Celní ředitelství může v takovém případě povolit snížení zajištění daně nebo upuštění od jeho poskytnutí, pokud nejsou pochyby o daňové spolehlivosti provozovatele daňového skladu a pokud tento provozovatel dlouhodobě vykazuje finanční stabilitu, plní řádně a včas své platební povinnosti, je schopen dostát svým závazkům a aktivně spolupracuje s celními orgány. Žádost o takové snížení zajištění daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí musí být doložena doklady umožňujícími zhodnotit finanční a majetkovou situaci provozovatele daňového skladu.

      (10)  Rozhodnutí, kterým celní ředitelství povolí snížení zajištění daně nebo upuštění od jeho poskytnutí, se vydává na dobu určitou, a to nejdéle na dobu jednoho roku ode dne vydání tohoto povolení. O vydání nového povolení je provozovatel daňového skladu nebo navrhovatel povinen požádat nejpozději tři kalendářní měsíce před ukončením doby platnosti předchozího povolení, pokud chce, aby mu bylo poskytnuto nepřerušeně snížení zajištění daně nebo upuštění od jeho poskytnutí. Celní ředitelství rozhodne o návrhu na snížení zajištění daně nebo upuštění od jeho poskytnutí do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodů uvědomit.

      (11)  Proti rozhodnutí celního ředitelství, jímž byla žádost podaná podle odstavce 9 zamítnuta, se nelze odvolat. Novou žádost lze podat nejdříve po uplynutí tří měsíců ode dne doručení zamítavého rozhodnutí.

      (12)  Provozovatel daňového skladu je povinen oznámit celnímu úřadu každou změnu skutečností, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí, a to do 15 kalendářních dní ode dne vzniku změny. Celní úřad u provozovatele daňového skladu změny prověří a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením provozovatele daňového skladu postoupí celnímu ředitelství.

      (13)  Celní ředitelství může změnit nebo zrušit rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí, pokud by bylo ohroženo vybrání daně nebo pokud se změní skutečnosti, na jejichž základě bylo zajištění daně sníženo nebo bylo od něj upuštěno.

      (14)  Prováděcí právní předpis stanoví způsob a náležitosti prokazování skutečností uvedených v odstavci 9.

      (15)  Zajištění daně dále upravují § 58, 77 a 90.

§ 22

Oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků

      (1)  Oprávněný příjemce může vybrané výrobky opakovaně přijímat v režimu podmíněného osvobození od daně jen na základě povolení vydaného celním ředitelstvím na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu.

      (2)  V návrhu na vydání povolení musí být uvedeny tyto náležitosti:

a)

obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo¹²) plátce, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo plátce, je-li navrhovatel fyzickou osobou,

b)

předpokládaný roční objem vybraných výrobků přijímaných v režimu podmíněného osvobození od daně,

c)

název, popřípadě obchodní označení vybraných výrobků přijímaných v režimu podmíněného osvobození od daně,

d)

doklady o splnění podmínek stanovených zvláštními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí,

e)

doklad o tom, zda navrhovatel má v České republice nedoplatek evidovaný daňovým úřadem nebo nedoplatek na zdravotním pojištění, na dávkách na pojistném a sociálním zabezpečení a na příspěvcích na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,

f)

čestné prohlášení navrhovatele, zda mu byla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo zda jeho statutárním orgánům nebo členům statutárních orgánů byla uložena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel právnickou osobou,

g)

sdělení o způsobu zajištění daně,

h)

výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku,¹⁸) který nesmí být starší více než 30 kalendářních dní,

i)

výpis z evidence Rejstříku trestů,¹⁹) je-li navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů, je-li navrhovatelem právnická osoba, které nesmějí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní.

      (3)  Název vybraného výrobku podle odstavce 2 písm. c) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.

      (4)  Pokud navrhovatel, statutární orgán navrhovatele nebo člen statutárního orgánu navrhovatele není státním občanem České republiky, musí být výpis z evidence Rejstříku trestů¹⁹) nahrazen obdobným dokladem státu, jehož je navrhovatel nebo člen statutárního orgánu navrhovatele občanem, jakož i států, ve kterých navrhovatel nebo člen statutárního orgánu navrhovatele pobýval v posledních třech letech nepřetržitě 6 měsíců. Pokud některý z dotčených států takový doklad nevydává, předloží uvedené osoby místo dokladu čestné prohlášení.

      (5)  Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 2 a navrhovatel není v likvidaci nebo v konkursním či vyrovnacím řízení podle zvláštního právního předpisu.²⁰) Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na zdravotním pojištění, na dávkách na pojistném a sociálním zabezpečení a na příspěvcích na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku.

      (6)  Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.

      (7)  Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží.

      (8)  Celní ředitelství stanoví výši zajištění daně a vydá povolení opakovaně přijímat vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně, zajistí-li navrhovatel daň. Ve věci zajištění daně platí ustanovení § 21 obdobně.

      (9)  Celní ředitelství v povolení uvede skutečnosti podle odstavce 2 písm. a), b), c) a g).

      (10)  Celní ředitelství může v povolení stanovit další podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků nebo nařídit opatření potřebná k zabránění neoprávněného použití.

      (11)  Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.

      (12)  Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení vybrané výrobky opakovaně přijímat v režimu podmíněného osvobození od daně nevyhovuje, musí být odůvodněno.

      (13)  Oprávněný příjemce je povinen oznámit prostřednictvím celního úřadu celnímu ředitelství každou změnu údajů uvedených v povolení do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku. Celní úřad změny prověří a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením oprávněného příjemce postoupí celnímu ředitelství.

      (14)  Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu oprávněného příjemce podle odstavce 2 písm. a) a údajů podle odstavce 2 písm. b), celní ředitelství rozhodne o změně původního povolení.

      (15)  Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového povolení a o odejmutí povolení předchozího.

      (16)  Povolení zaniká

a)

zánikem právnické osoby, je-li oprávněný příjemce právnickou osobou,

b)

úmrtím oprávněného příjemce nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení oprávněného příjemce za mrtvého,

c)

nabytím právní moci usnesení soudu o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nebo nabytím právní moci usnesení soudu, kterým se ruší konkurs na majetek oprávněného příjemce, nebo

d)

dnem zániku živnostenského oprávnění.²¹)

      (17)  Celní ředitelství může odejmout povolení oprávněnému příjemci, jestliže

a)

pominuly důvody, na jejichž základě bylo vydáno,

b)

oprávněný příjemce po vydání povolení neplní povinnosti, které jsou podmínkou pro jeho vydání podle odstavce 5, nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (§ 39), nebo jinak porušuje povinnosti oprávněného příjemce a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě,

c)

oprávněný příjemce o odnětí povolení požádá, nebo

d)

oprávněný příjemce po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezdůvodně nepřijímá vybrané výrobky.

      (18)  Pokud je oprávněnému příjemci, kterému bylo vydáno více povolení oprávněného příjemce, odejmuto některé z těchto povolení podle odstavce 17 písm. b), odejmou se mu také ostatní povolení oprávněného příjemce.

      (19)  Bylo-li povolení oprávněnému příjemci odejmuto podle odstavce 17 písm. b) nebo d), může být takovému oprávněnému příjemci vydáno nové povolení oprávněného příjemce nejdříve po dvou letech po nabytí právní moci rozhodnutí o uvedeném odejmutí povolení oprávněného příjemce. To se týká i odejmutí povolení oprávněného příjemce podle odstavce 18.

      (20)  Zanikne-li povolení oprávněného příjemce nebo je-li toto povolení odejmuto,

a)

oprávněný příjemce provede za přítomnosti celního úřadu bezodkladně, nejpozději však do 5 kalendářních dní, inventarizaci zásob vybraných výrobků a nejpozději následující pracovní den po provedení inventarizace předloží daňové přiznání a zaplatí daň; v případě podle odstavce 16 písm. b) inventarizaci ve stanovené lhůtě provede dědic nebo soudem stanovený správce. Není-li inventarizace ve stanovené lhůtě dědicem nebo stanoveným správcem provedena, provede inventarizaci celní úřad. Inventarizace nemusí být provedena, bylo-li v souvislosti se změnou údajů podle odstavce 15 vydáno povolení nové,

b)

celní úřad použije zajištění daně na úhradu pohledávek týkajících se daně a případný zůstatek zajištění daně vrátí do 30 kalendářních dní od použití zajištění na úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství,

c)

celní úřad v případě, že zajištění daně je poskytnuto formou ručení, požádá ručitele o úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství.

      (21)  Další podmínky, které se týkají opakovaného přijímání tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, jsou stanoveny v § 109 odst. 1.

§ 23

Oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků

      (1)  Vybrané výrobky lze jednorázově přijmout v režimu podmíněného osvobození od daně jen na základě povolení vydaného celním úřadem. V návrhu na vydání povolení jednorázově přijmout vybrané výrobky právnická nebo fyzická osoba uvede

a)

obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo¹²) plátce, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo plátce, je-li navrhovatel fyzickou osobou,

b)

název, popřípadě obchodní označení, a množství vybraných výrobků v měřicích jednotkách, které mají být přijaty v režimu podmíněného osvobození od daně.

      (2)  Název vybraného výrobku podle odstavce 1 písm. b) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.

      (3)  K návrhu je navrhovatel povinen připojit ověřený stejnopis výpisu z obchodního rejstříku nebo výpisu z živnostenského rejstříku, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní.

      (4)  Celní úřad stanoví zajištění daně ve výši odpovídající výši daně, kterou je oprávněný příjemce přijímající vybrané výrobky jednorázově po uvedení do volného daňového oběhu povinen přiznat a zaplatit, a rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, zajistí-li navrhovatel daň. Navrhovatel zajistí daň převodem finančních prostředků na zvláštní účet celního úřadu, přičemž po dobu zajištění daně nevzniká nárok na úrok z částky složené na zvláštním účtu celního úřadu. Zajištěním daně se rozumí připsání příslušné částky na účet celního úřadu. Se souhlasem navrhovatele může celní úřad poskytnutým zajištěním daně uhradit daň. Pokud tak neučiní, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy částka daně byla připsána na určený účet celního úřadu, v jehož územní působnosti má oprávněný příjemce sídlo nebo místo pobytu.

      (5)  Celní úřad použije zajištění daně na úhradu daně včetně jejího příslušenství, pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti daně stanovené tímto zákonem.

      (6)  Neobsahuje-li návrh navrhovatele vady, celní úřad rozhodne o vydání povolení jednorázově přijmout vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně nejpozději následující pracovní den po poskytnutí zajištění daně.

      (7)  Další podmínky, které se týkají jednorázového přijetí tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně jsou stanoveny v § 109 odst. 2.

§ 24

Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky

      (1)  Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat z daňového skladu do jiného daňového skladu pouze s průvodním dokladem (§ 26), pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 100).

      (2)  Vybrané výrobky lze dopravovat pouze, pokud je poskytnuto zajištění daně na dopravované vybrané výrobky. Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro provozování daňového skladu, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu vybraných výrobků rozhodne celní úřad místně příslušný daňovému skladu. Pokud zajištění daně podle § 21 nepokrývá daň připadající na množství vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně, je provozovatel daňového skladu povinen poskytnout další zajištění daně tak, aby odpovídalo výši daně připadající na množství dopravovaných vybraných výrobků. Celní úřad může na žádost provozovatele daňového skladu udělit souhlas s tím, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník vybraných výrobků, pokud s tím dopravce nebo vlastník vybraných výrobků písemně souhlasí.

      (3)  Provozovatel daňového skladu je povinen před zahájením dopravy vybraných výrobků uvědomit o tom celní úřad, který je místně příslušný daňovému skladu, ze kterého má být doprava zahájena; doprava vybraných výrobků může být zahájena jen se souhlasem tohoto celního úřadu. Celní úřad vydá souhlas s dopravou vybraných výrobků bezodkladně poté, co bude splněna podmínka zajištění daně podle odstavce 2 a podmínka označení vybraných výrobků (§ 41 odst. 6). Celní úřad může stanovit lhůtu, ve které mají být vybrané výrobky dopraveny do přijímajícího daňového skladu, a trasu, po které mají být vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovány.

      (4)  Celní úřad místně příslušný daňovému skladu je oprávněn rozhodnout o tom, že souhlas se zahájením dopravy může vydávat zaměstnanec provozovatele daňového skladu.

      (5)  Doprava vybraných výrobků je ukončena přijetím přijímajícím daňovým skladem. Vybrané výrobky dopravované v režimu podmíněného osvobození od daně musí být po ukončení dopravy bezodkladně umístěny v daňovém skladu. Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků a doprava vybraných výrobků byla ukončena, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní po předložení potvrzeného průvodního dokladu a po oznámení ukončení dopravy celním úřadem místně příslušným pro daňový sklad, ve kterém byla doprava ukončena, a zajištění daně vrátí osobě, která zajištění daně poskytla.

      (6)  Pokud se změní během dopravy v režimu podmíněného osvobození od daně místo určení nebo přijímající daňový sklad, je provozovatel odesílajícího daňového skladu povinen bezodkladně oznámit tuto změnu celnímu úřadu, který povolil zahájení dopravy. Provozovatel odesílajícího daňového skladu je povinen rovněž bezodkladně zajistit zaznamenání změny na zadní straně průvodního dokladu.

§ 25

Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně mezi členskými státy

      (1)  Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat mezi členskými státy pouze s průvodním dokladem, pokud vybrané výrobky jsou

a)

dopravovány z daňového skladu umístěného v jiném členském státě provozovateli daňového skladu nebo oprávněnému příjemci, jimž bylo vydáno povolení na daňovém území České republiky,

b)

dopravovány z daňového skladu umístěného na daňovém území České republiky do daňového skladu nebo k oprávněnému příjemci do jiného členského státu, nebo

c)

dopravovány z daňového skladu umístěného v jiném členském státě přes daňové území České republiky do daňového skladu nebo k oprávněnému příjemci do jiného členského státu.

      (2)  Jsou-li vybrané výrobky dopravovány z daňového skladu umístěného na daňovém území České republiky do daňového skladu umístěného v jiném členském státě nebo oprávněnému příjemci z jiného členského státu, provozovatel odesílajícího daňového skladu je povinen poskytnout zajištění daně ve výši daně, kterou by byl provozovatel daňového skladu povinen přiznat a zaplatit při uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu. Zajištění musí být platné pro všechny členské státy. Celní úřad může na žádost provozovatele daňového skladu udělit souhlas s tím, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník vybraných výrobků, pokud s tím dopravce nebo vlastník vybraných výrobků písemně souhlasí. Ve věci zajištění daně pro dopravu se postupuje podle § 24 odst. 2.

      (3)  Provozovatel daňového skladu je povinen před zahájením dopravy vybraných výrobků uvědomit celní úřad, který je místně příslušný daňovému skladu, ze kterého má být doprava zahájena; doprava vybraných výrobků může být zahájena jen se souhlasem tohoto celního úřadu. Celní úřad vydá souhlas s dopravou vybraných výrobků bezodkladně poté, co je splněna podmínka zajištění daně podle odstavce 2 a podmínka o označení vybraných výrobků (§ 41 odst. 6). Celní úřad musí stanovit lhůtu, ve které mají být vybrané výrobky dopraveny do přijímajícího daňového skladu nebo k oprávněnému příjemci, a trasu, po které mají být vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovány.

      (4)  Celní úřad místně příslušný daňovému skladu je oprávněn rozhodnout o tom, že souhlas se zahájením dopravy může vydávat zaměstnanec provozovatele daňového skladu.

      (5)  Vybrané výrobky musí být bezodkladně

a)

dopraveny z odesílajícího daňového skladu na daňovém území České republiky do daňového skladu nebo oprávněnému příjemci do jiného členského státu, nebo

b)

přijaty do daňového skladu nebo oprávněným příjemcem na daňovém území České republiky.

      (6)  Přijetím dopravovaných vybraných výrobků přijímajícím daňovým skladem nebo oprávněným příjemcem je doprava mezi členskými státy ukončena. Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků a doprava byla ukončena, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní po předložení potvrzeného průvodního dokladu nebo po oznámení ukončení dopravy celním úřadem místně příslušným pro daňový sklad, ve kterém byla doprava ukončena, nebo pro oprávněného příjemce a zajištění daně vrátí osobě, která zajištění daně po-skytla.

      (7)  Pokud se změní během dopravy v režimu podmíněného osvobození od daně místo určení nebo přijímající provozovatel daňového skladu, postupuje se podle § 24 odst. 6.

§ 26

Průvodní doklad pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně

      (1)  Vybrané výrobky mohou být dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně pouze s průvodním dokladem, nestanoví-li tento zákon jinak.

      (2)  Potvrzením přijetí vybraných výrobků na průvodním dokladu přijímajícím daňovým skladem nebo oprávněným příjemcem přechází odpovědnost za porušení režimu podmíněného osvobození od daně na provozovatele přijímajícího daňového skladu nebo oprávněného příjemce.

      (3)  Místo průvodního dokladu může být použit

a)

při dopravě přes nebo na území členských států jednotný doklad podle příslušného předpisu Evropských společenství,²⁸) nebo

b)

při dopravě přes území jedné nebo více třetích zemí karnet TIR nebo karnet ATA.

      (4)  Ztráty a znehodnocení, ke kterým došlo během dopravy a nebyly způsobeny nepředvídatelnou a neodvratitelnou událostí a nejedná se o přirozené úbytky, celní úřad příslušný přijímajícímu daňovému skladu nebo oprávněnému příjemci vyznačí na rubu vyhotovení průvodního dokladu, které se vrací odesílajícímu daňovému skladu.

      (5)  Provozovatel odesílajícího daňového skladu vyhotoví průvodní doklad v pěti vyhotoveních a jed-notlivá vyhotovení označí číslicemi 1, 2, 3, 4 a 5. Vyhotovení č. 1 je určeno pro odesílající daňový sklad, vyhotovení č. 2, 3 a 4 odevzdá dopravci vybraných výrobků a vyhotovení č. 5 si ponechá celní úřad místně příslušný pro daňový sklad, z kterého je doprava zahájena.

      (6)  Neobsahuje-li průvodní doklad vady, celní úřad místně příslušný pro daňový sklad, z kterého je doprava zahájena, vyznačí bezodkladně na vyhotovení č. 1 souhlas se zahájením dopravy. Pokud celní úřad vydal rozhodnutí, že souhlas se zahájením dopravy je oprávněn vydávat zaměstnanec provozovatele daňového skladu, vydá určenému zaměstnanci služební razítko pro vydávání souhlasu se zahájením dopravy.

      (7)  Přijímající daňový sklad nebo oprávněný příjemce si ponechá vyhotovení č. 2 a na vyhotoveních č. 3 a 4 potvrdí příjem vybraných výrobků.

      (8)  Přijímající daňový sklad nebo oprávněný příjemce odešle nejpozději následující pracovní den po dni ukončení dopravy potvrzené vyhotovení č. 3 a 4 celnímu úřadu místně příslušnému pro daňový sklad nebo pro oprávněného příjemce. Celní úřad ověří správnost a platnost údajů na vyhotovení č. 3 a zašle je zpět přijímajícímu daňovému skladu nebo oprávněnému příjemci a zároveň uvědomí celní úřad místně příslušný daňovému skladu, ze kterého byla doprava zahájena, o dni ukončení dopravy vybraných výrobků. Přijímající daňový sklad nebo oprávněný příjemce odešle nejpozději následující pracovní den po obdržení ověřeného vyhotovení č. 3 toto vyhotovení provozovateli odesílajícího daňového skladu.

      (9)  Celní úřad místně příslušný pro daňový sklad, ve kterém byla doprava ukončena, nebo pro oprávněného příjemce oznámí ukončení dopravy vybraných výrobků celnímu úřadu místně příslušnému pro daňový sklad, z kterého byla doprava zahájena, a to nejpozději do 15 kalendářních dní po přijetí potvrzeného vyhotovení č. 4.

      (10)  Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti průvodního dokladu a podmínky jeho užívání.

      (11)  Vzor průvodního dokladu a jeho náležitosti jsou uvedeny v příslušném předpisu Evropských společenství.²⁹)

§ 27

Vývoz v režimu podmíněného osvobození od daně

      (1)  Vybrané výrobky lze vyvážet z daňových skladů v režimu podmíněného osvobození od daně z daňového území Evropského společenství. Vyváží-li se vybrané výrobky přes jiný členský stát, jedná se o dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně mezi členskými státy (§ 25).

      (2)  Vybrané výrobky lze vyvážet v režimu podmíněného osvobození od daně pouze s průvodním dokladem (§ 26). Místo přijímajícího daňového skladu nebo oprávněného příjemce se uvede výstupní pohraniční celní úřad. Vývoz vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně je ukončen potvrzením průvodního dokladu výstupním pohraničním celním úřadem.

      (3)  Lhůtu k výstupu z daňového území Evropského společenství vybraných výrobků stanoví celní úřad při propuštění těchto výrobků do celního režimu vývozu.

§ 28

Porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy

      (1)  K porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy dojde, pokud tento zákon nestanoví jinak, jestliže vybrané výrobky nejsou ve stanovené lhůtě

a)

dopraveny do daňového skladu a přijaty daňovým skladem nebo přijaty oprávněným příjemcem,

b)

předloženy celnímu úřadu určení a není pro ně navrženo jiné celně schválené určení, nebo

c)

vyvezeny.

      (2)  Pokud nebyly splněny podmínky uvedené v odstavci 1 v důsledku nepředvídatelné a neodvratitelné události a celní úřad místně příslušný odesílajícímu daňovému skladu byl o této události bezodkladně informován, nepovažuje se nesplnění těchto podmínek za porušení režimu podmíněného osvobození od daně.

      (3)  Vybrané výrobky, u kterých k porušení režimu podmíněného osvobození od daně došlo, jsou považovány za vyjmuté z tohoto režimu.

      (4)  Zjistí-li se, že k porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy došlo na daňovém území České republiky, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky.

      (5)  Zjistí-li se na daňovém území České republiky, že došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy z daňového skladu umístěného v jiném členském státě a není možné určit, kde k porušení došlo, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky.

      (6)  Celní úřad poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém se nachází odesílající daňový sklad, informaci o vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republiky.

      (7)  Byly-li vybrané výrobky odeslány z daňového skladu na daňovém území České republiky do daňového skladu nebo k oprávněnému příjemci nebo na výstupní pohraniční celní úřad v jiném členském státě a přijímající provozovatel daňového skladu nebo oprávněný příjemce neprokáže nebo výstupní pohraniční úřad nepotvrdí ve lhůtě 4 měsíců ode dne odeslání vybraných výrobků, že vybrané výrobky

a)

byly dodány na místo určení,

b)

byly zcela zničeny nebo znehodnoceny v důsledku nepředvídatelné a neodvratitelné události, nebo

c)

nebyly dodány na místo určení z důvodu porušení režimu podmíněného osvobození od daně, ke kterému došlo při dopravě mimo daňové území České republiky,

považují se tyto vybrané výrobky za vyjmuté z režimu podmíněného osvobození od daně. O tom, že dosud nebylo potvrzeno, že u odeslaných vybraných výrobků došlo ke splnění podmínek uvedených v písmenech a), b) nebo c), uvědomí odesílající provozovatel daňového skladu celní úřad místně příslušný daňovému skladu, ze kterého byla doprava zahájena, nejpozději do dvou měsíců ode dne zahájení dopravy.

      (8)  Povinnost daň přiznat a zaplatit má provozovatel odesílajícího daňového skladu. Společně a nerozdílně odpovídá za daň s provozovatelem odesílajícího daňového skladu provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo oprávněný příjemce na daňovém území České republiky, pokud vybrané výrobky již před vznikem této povinnosti nabyl, a dopravce nebo vlastník vybraných výrobků, pokud poskytl na místo provozovatele odesílajícího daňového skladu zajištění daně. Osoba, která vyňala vybrané výrobky během dopravy z režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky, ručí společně a nerozdílně za daň.

      (9)  Zjistí-li se ve lhůtě tří let ode dne vydání průvodního dokladu, že k porušení režimu podmíněného osvobození od daně došlo v jiném členském státě a v tomto členském státě byla daň vybrána, vzniká ode dne zjištění nárok na vrácení daně zaplacené na daňovém území České republiky. Daň se vrátí nejpozději do 30 kalendářních dní po předložení dokladu o zaplacení daně v jiném členském státě.

§ 29

Doprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě pro účely podnikání

      (1)  Právnická nebo fyzická osoba odebírající vybrané výrobky z jiného členského státu pro účely podnikání je povinna před odebráním těchto vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě se registrovat a oznámit celnímu úřadu množství vybraných výrobků a poskytnout zajištění daně.

      (2)  Osoba uvedená v odstavci 1 poskytuje zajištění daně ve výši, kterou by byla povinna přiznat a zaplatit, pokud by vybrané výrobky byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky. Tato osoba zajistí daň převodem finančních prostředků na zvláštní účet celního úřadu, přičemž po dobu zajištění daně nevzniká nárok na úrok z částky složené na tomto zvláštním účtu. Se souhlasem osoby, která poskytla zajištění daně, může celní úřad poskytnutým zajištěním daně uhradit daň. Pokud tak neučiní, rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy částka daně byla připsána na určený účet celního úřadu, v jehož územní působnosti má osoba uvedená v odstavci 1 sídlo nebo místo pobytu.

      (3)  Po odběru vybraných výrobků nebo po ukončení dopravy je právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 povinna podat daňové přiznání a zaplatit daň. Pokud právnická nebo fyzická osoba nedodrží postup stanovený v odstavci 1, je povinna podat daňové přiznání a zaplatit daň následující pracovní den po přijetí výrobků.

      (4)  Vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě a jsou přijímány veřejnoprávním subjektem, se považují za vybrané výrobky přijímané pro účely podnikání, přičemž veřejnoprávní subjekt postupuje podle odstav-ců 1 a 2.

      (5)  Celní úřad použije zajištění daně na úhradu daně včetně jejího příslušenství, pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti daně stanovené tímto zákonem.

§ 30

Zjednodušený průvodní doklad

      (1)  Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě a dopravované na daňové území České republiky pro účely podnikání nebo určené k plnění úkolů veřejnoprávního subjektu lze dopravovat se zjednodušeným průvodním dokladem.

      (2)  Plátce, který nabývá vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě pro účely podnikání, musí na žádost odesílajícího dodavatele bezodkladně po přijetí vybraných výrobků zaslat zpět potvrzené vyhotovení zjednodušeného průvodního dokladu. Celní úřad je povinen na žádost vydat potvrzení, že daň byla přiznána nebo zaplacena.

      (3)  Vzor zjednodušeného průvodního dokladu a jeho náležitosti jsou uvedeny v příslušném předpisu Evropských společenství.³⁰)

§ 31

Doprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky do jiného členského státu nebo přes území jiného členského státu pro účely podnikání

      (1)  Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky a dopravované do jiného členského státu pro účely podnikání lze dopravovat se zjednodušeným průvodním dokladem. Odesílatel je povinen písemně uvědomit před zahájením dopravy celní úřad.

      (2)  Odesílatel vyhotoví zjednodušený průvodní doklad ve třech vyhotoveních a jednotlivá vyhotovení označí číslicemi 1, 2 a 3. Vyhotovení č. 1 si ponechá odesílatel, vyhotovení č. 2 a 3 odevzdá dopravci. Odesílatel je povinen uchovávat potvrzené vyhotovení č. 3, které obdržel od příjemce.

      (3)  Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky a dopravované přes jiný členský stát na daňové území České republiky pro účely podnikání lze dopravovat se zjednodušeným průvodním dokladem. Odesílatel je povinen písemně uvědomit před zahájením dopravy celní úřad.

      (4)  Odesílatel vyhotoví zjednodušený průvodní doklad ve třech vyhotoveních a jednotlivá vyhotovení označí číslicemi 1, 2 a 3. Vyhotovení č. 1 si ponechá odesílatel, vyhotovení č. 2 a 3 odevzdá dopravci. Příjemce si ponechá vyhotovení č. 2 a potvrdí příjem vybraných výrobků na vyhotovení č. 3, které odešle nejpozději první pracovní den po dni ukončení dopravy odesílateli.

§ 32

Doprava vybraných výrobků pro osobní spotřebu

      (1)  Vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě a které fyzické osoby nabyly v tomto členském státě pro osobní spotřebu a jsou jimi dopravované na daňové území České republiky, jsou osvobozeny od daně. Pro tyto výrobky se nevyžaduje zvláštní povolení podle § 13.

      (2)  Při posouzení, zda vybrané výrobky jsou určeny pro podnikání nebo pro osobní spotřebu, celní úřad nebo celní ředitelství vezme v úvahu

a)

skutečnost, zda fyzická osoba je podnikatelem a z jakých důvodů vybrané výrobky nabyla,

b)

místo, kde se vybrané výrobky nacházejí, nebo způsob dopravy,

c)

doklady k vybraným výrobkům,

d)

množství a povahu vybraných výrobků.

      (3)  Dá-li si fyzická osoba dopravit vybrané výrobky z jiného členského státu na daňové území České republiky, považují se tyto vybrané výrobky za vybrané výrobky nabyté pro účely podnikání s výjimkou drobných zásilek neobchodního charakteru³¹) zasílaných fyzickými osobami fyzickým osobám, nepřekračuje-li hodnota vybraných výrobků 45 EURO, z toho však níže uvedené vybrané výrobky od každého druhu nejvýše

a)

tabákové výrobky

      1.  50 kusů cigaret, nebo

      2.  25 kusů cigarillos, nebo

      3.  10 kusů doutníků, 50 g tabáku na kouření,

b)

alkoholické nápoje

      1.  destiláty a lihoviny se skutečným obsahem alkoholu vyšším než 22 % objemových; nedenaturovaný ethylalkohol s obsahem alkoholu 80 % objemových nebo více: 1 litr, nebo

      2.  destiláty a lihoviny, aperitivy vyrobené z vína nebo alkoholu, tafia, saké nebo podobné nápoje s obsahem alkoholu nepřevyšujícím 22 % objemových; šumivá vína a likérová vína 1 litr nebo úměrná souprava těchto výrobků, a

      3.  nešumivá vína 2 litry.

      (4)  Množství vybraných výrobků pro osobní spotřebu je množství menší, než je uvedeno v § 4 odst. 3 tohoto zákona.

      (5)  Celní úřad může rozhodnout o tom, že za vybrané výrobky určené pro osobní spotřebu lze považovat i větší množství, než je uvedené v odstavci 4, pokud to vyplyne z posouzení skutečností uvedených v odstavci 2.

§ 33

Zasílání vybraných výrobků

      (1)  Jsou-li vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě, zasílány fyzické osobě s místem pobytu na daňovém území České republiky fyzickou nebo právnickou osobou nebo na její účet a tato osoba má v tomto jiném členském státě místo pobytu nebo sídlo, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky.

      (2)  Za fyzické osoby, kterým jsou vybrané výrobky zasílány, se pro tento účel považují osoby, které nejsou registrovány jako plátce daně z přidané hodnoty.

      (3)  Fyzická nebo právnická osoba, která vybrané výrobky zasílá z jiného členského státu na daňové území České republiky, je povinna před každým odesláním vybraných výrobků oznámit celnímu úřadu místně příslušnému fyzické osobě, které jsou vybrané výrobky zasílány, množství a druh zasílaných vybraných výrobků a poskytnout zajištění ve výši očekávané daně.

      (4)  Fyzická nebo právnická osoba, která vybrané výrobky zasílá z jiného členského státu na daňové území České republiky, je povinna po přijetí vybraných výrobků fyzickou osobou na daňovém území České republiky daň přiznat a zaplatit.

      (5)  Fyzická nebo právnická osoba s místem pobytu nebo sídlem na daňovém území České republiky může zaslat vybrané výrobky do jiného členského státu, pokud to před odesláním vybraných výrobků písemně oznámí celnímu úřadu a v oznámení uvede název a množství zasílaných vybraných výrobků a členský stát určení.

      (6)  Fyzická osoba nebo právnická osoba s místem pobytu nebo sídlem na daňovém území České republiky, zasílající vybrané výrobky je povinna vést evidenci o zasílaných vybraných výrobcích a je povinna prokázat splnění podmínek pro zasílání vybraných výrobků do jiného členského státu stanovených tím státem, do kterého jsou vybrané výrobky zasílány.

§ 34

Dovoz vybraných výrobků

      (1)  Jsou-li vybrané výrobky dováženy na daňové území České republiky a nejsou-li uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně nebo nachází-li se v celním řízení nebo ve svobodném celním pásmu nebo ve svobodném celním skladu na daňovém území České republiky, daň je vybírána za podmínek stanovených celními předpisy.

      (2)  Vybrané výrobky lze po propuštění do režimu volného oběhu dopravovat v režimu podmíněného osvobození od daně do daňového skladu (§ 24). Přijímající provozovatel daňového skladu vyhotoví průvodní doklad podle § 26, ve kterém místo odesílatele uvede vstupní pohraniční celní úřad.

      (3)  Dovážené vybrané výrobky uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky musí být bezodkladně umístěny v daňovém skladu.

      (4)  Při dovozu vybraných výrobků se postupuje podle § 4 odst. 1 písm. b) bodu 1, § 9 odst. 2 a § 18 odst. 2 a 5.

      (5)  Další podmínky týkající se dovozu jsou pro minerální oleje stanoveny v § 63 a pro tabákové výrobky v § 108 tohoto zákona.

§ 35

Vývoz vybraných výrobků

      (1)  Při vývozu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně je vyvážející provozovatel daňového skladu povinen vyhotovit průvodní doklad podle § 26 v pěti vyhotoveních označených číslicemi 1 až 5, ve kterém jako místo příjemce uvede pohraniční celní úřad.

      (2)  Vyhotovení č. 1 si ponechá odesílající provozovatel daňového skladu, vyhotovení č. 2 a 3 odevzdá dopravci vybraných výrobků a vyhotovení č. 4 zašle celnímu úřadu. Vyhotovení č. 5 si ponechá celní úřad místně příslušný pro daňový sklad, ze kterého je doprava zahájena. Neobsahuje-li průvodní doklad vady, celní úřad místně příslušný pro daňový sklad, ze kterého je doprava zahájena, na vyhotovení č. 1 bezodkladně vyznačí souhlas se zahájením dopravy.

      (3)  Pohraniční celní úřad na vyhotoveních č. 2 a 3 potvrdí výstup vyvážených vybraných výrobků z daňového území České republiky. Tímto potvrzením se doprava vyvážených vybraných výrobků považuje za ukončenou.

      (4)  Pohraniční celní úřad odešle nejpozději první pracovní den po ukončení dopravy potvrzené vyhotovení č. 2 příslušnému vnitrozemskému celnímu úřadu a potvrzené vyhotovení č. 3 celnímu úřadu místně příslušnému pro daňový sklad, ze kterého byla doprava zahájena.

      (5)  Další podmínky týkající se vývozu minerálních olejů jsou stanoveny v § 64 tohoto zákona.

§ 36

Prodej za ceny bez daně

      (1)  Vybrané výrobky lze prodávat na základě povolení celního úřadu za ceny bez daně v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel fyzickým osobám při jejich bezprostředním výstupu z daňového území Evropského společenství.

      (2)  Vybrané výrobky lze dodávat do prostor podle odstavce 1 a na paluby letadel pouze v režimu podmíněného osvobození od daně.

      (3)  Vybrané výrobky lze prodávat za ceny bez daně fyzickým osobám po ověření, že jejich bezprostřední cílová stanice je ve třetí zemi. Držitel povolení je povinen zajistit, aby při prodeji vybraných výrobků bylo na prodejním dokladu vyznačeno číslo letu, druh vybraných výrobků a cena.

      (4)  Povolení vydává celní úřad místně příslušný mezinárodnímu letišti, a to i v případě povolení k prodeji za ceny bez daně na palubách letadel.

      (5)  Návrh na povolení musí obsahovat tyto náležitosti:

a)

obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo¹²) navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo nebo datum narození navrhovatele, je-li navrhovatel fyzickou osobou,

b)

označení prostor podle odstavce 1, popřípadě uvedení leteckých linek, na kterých hodlá prodávat vybrané výrobky za ceny bez daně,

c)

název, popřípadě označení prodávaných vybraných výrobků,

d)

souhlas provozovatele letiště s prodejem za ceny bez daně v prostorách podle odstavce 1, popřípadě souhlas provozovatele letiště s prodejem za ceny bez daně na palubách letadel,

e)

výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku,¹⁸) který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,

f)

doklad o tom, že navrhovatel nemá v České republice nedoplatek evidovaný daňovým úřadem nebo nedoplatek na zdravotním pojištění, na dávkách na pojistném a sociálním zabezpečení a na příspěvcích na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,

g)

výpis z evidence Rejstříku trestů,¹⁹) je-li navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu, je-li navrhovatelem právnická osoba, které nesmějí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní.

      (6)  Celní úřad vydá povolení, pokud návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 5 a navrhovatel není v likvidaci nebo v konkursním řízení či vyrovnacím řízení podle zvláštního právního předpisu.²⁰)

      (7)  Celní úřad rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní úřad rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinen o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.

      (8)  V povolení k prodeji za ceny bez daně celní úřad stanoví druhy vybraných výrobků, které mohou být prodávány bez daně.

      (9)  Celní úřad je oprávněn v povolení stanovit podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků v prostorách podle odstavce 1 a na palubách letadel a pro-storů, ve kterých jsou vybrané výrobky skladovány před jejich umístěním do prostor podle odstavce 1 a na paluby letadel.

      (10)  Držitel povolení je povinen nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne vzniku změny oznámit celnímu úřadu každou změnu skutečností a údajů uvedených v odstavci 5. V případě změny sídla, popřípadě místa pobytu, označení prostor, popřípadě leteckých linek nebo druhů vybraných výrobků celní úřad rozhodne o změně povolení. V případě změny ostatních skutečností a údajů, které jsou uvedeny v povolení, celní úřad vydá nové povolení a odejme předchozí povolení. Doručené nebo sdělené nové rozhodnutí o vydání povolení musí současně ve výrokové části obsahovat rozhodnutí o odejmutí původního povolení.

      (11)  Povolení zaniká

a)

zánikem právnické osoby, je-li držitel právnickou osobou,

b)

úmrtím držitele nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení držitele za mrtvého,

c)

nabytím právní moci usnesení soudu o zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku nebo nabytím právní moci usnesení soudu, kterým se ruší konkurz na majetek držitele, nebo

d)

dnem zániku živnostenského oprávnění.²¹)

      (12)  Celní úřad povolení odejme, jestliže

a)

se změnily podmínky, na jejichž základě bylo povolení vydáno a držitel nepožádal o jeho změnu,

b)

držitel o to požádá, nebo

c)

držitel nedodržuje podmínky týkající se prodeje vybraných výrobků za ceny bez daně stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem¹³) nebo podmínky uvedené v povolení.

§ 37

Evidence v podniku na výrobu vybraných výrobků

      (1)  Provozovatel daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. a) je povinen vést evidenci vybraných výrobků

a)

vyrobených nebo zpracovaných v podniku na výrobu vybraných výrobků,

b)

převzatých do podniku na výrobu vybraných výrobků,

c)

vydaných z podniku na výrobu vybraných výrobků,

d)

použitých pro vlastní spotřebu.

      (2)  V evidenci podle odstavce 1 musí být v členění podle jednotlivých druhů vybraných výrobků uvedeny

a)

obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a datum výroby nebo zpracování vybraných výrobků,

b)

obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a datum přijetí vybraných výrobků a identifikační údaje dodavatele; u vybraných výrobků dovezených též identifikační údaje deklaranta,³²) je-li deklarant jinou osobou než provozovatel daňového skladu, označení celního úřadu, kde proběhlo celní řízení, včetně data propuštění dovezených vybraných výrobků do režimu volného oběhu, nebo je-li u nich možné uplatnit nárok na vrácení daně podle § 14 odst. 1 písm. b); vybrané výrobky mohou být přijímány pouze tehdy, jsou-li určeny jako materiál vstupující do výroby dalších vybraných výrobků,

c)

obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách, datum a účel použití vybraných výrobků provozovatelem daňového skladu pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů jeho domácnosti³³) a osob jemu blízkých,³³) jeho zaměstnanců, členů, společníků a členů jejich domácností a osob jim blízkých,

d)

obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a datum vydání vybraných výrobků a identifikační údaje odběratele; pokud vybrané výrobky převzal dopravce, který není odběratelem, musí být v evidenci uvedeny i identifikační údaje dopravce,

e)

obchodní názvy vybraných výrobků a množství v měřicích jednotkách vybraných výrobků vyvezených, datum jejich propuštění do režimu vývozu, označení celního úřadu, kde proběhlo celní řízení, a identifikační údaje deklaranta,

f)

údaje, které jsou uvedeny v průvodním dokladu (§ 26).

      (3)  Zápis do evidence po výrobě, zpracování, vydání, převzetí nebo použití vybraných výrobků musí být učiněn ve lhůtě stanovené celním ředitelstvím.

§ 38

Evidence ve skladu vybraných výrobků

      (1)  Provozovatel daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. b) je povinen vést evidenci vybraných výrobků

a)

převzatých do skladu vybraných výrobků,

b)

zpracovaných nebo použitých pro vlastní spotřebu provozovatele daňového skladu,

c)

vydaných ze skladu vybraných výrobků.

      (2)  Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až f) a odst. 3 obdobně.

§ 39

Evidence vedená oprávněným příjemcem

      (1)  Oprávněný příjemce je povinen vést evidenci vybraných výrobků přijatých a vydaných.

      (2)  Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až f) a odst. 3 obdobně.

§ 40

Evidence vedená uživatelem

      (1)  Uživatel je povinen vést evidenci vybraných výrobků

a)

převzatých,

b)

použitých pro účely uvedené ve zvláštním povolení,

c)

použitých pro jiné účely, než které jsou uvedeny ve zvláštním povolení,

d)

odesílaných jinému uživateli,

e)

vyrobených z převzatých vybraných výrobků.

      (2)  Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až e) a odst. 3 obdobně.

§ 41

Oprávnění celních úřadů a celních ředitelství

      (1)  Celní úřad nebo celní ředitelství jsou oprávněny kontrolovat plnění podmínek povolení provozování daňového skladu, zvláštních povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně a oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků.

      (2)  Celní úřad je oprávněn nařídit plátci nebo uživateli provedení inventarizace ve lhůtě stanovené celním úřadem. O výsledku inventarizace informuje plátce nebo uživatel celní úřad následující pracovní den po skončení inventury.

      (3)  Kterýkoliv celní úřad nebo celní ředitelství jsou oprávněny vstupovat do každé provozní budovy, místnosti nebo místa, kde jsou vyráběny, zpracovávány nebo skladovány vybrané výrobky. Celní úřad nebo celní ředitelství jsou také oprávněny vstupovat do prostor, o kterých je známo nebo se dá důvodně předpokládat, že se v nich vybrané výrobky vyrábějí, zpracovávají nebo skladují. Toto právo mají také, jde-li o byt, který je užíván pro účely podnikání.

      (4)  Kterýkoliv celní úřad nebo celní ředitelství jsou oprávněny zastavovat dopravní prostředky a provádět jejich kontrolu za účelem zjištění, zda druh a množství dopravovaných vybraných výrobků odpovídají druhu a množství vybraných výrobků uvedených v průvodních dokladech nebo v dokladech stanovených pro dopravu vybraných výrobků. Tuto kontrolu jsou celní úřad nebo celní ředitelství oprávněny provádět také u dopravovaných zásilek. Kontrolovaná osoba je povinna úkony vyplývající z tohoto oprávnění strpět a poskytnout celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství potřebnou součinnost.

      (5)  V rámci svých oprávnění podle odstavců 3 a 4 jsou celní úřad nebo celní ředitelství oprávněny odebírat vzorky vyráběných, zpracovávaných, skladovaných i dopravovaných vybraných výrobků.

      (6)  Celní úřad, který vydává souhlas se zahájením dopravy podle § 24 a 25, je oprávněn nařídit před zahájením dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nebo osvobozených od daně označení těchto výrobků.

      (7)  Plátci a uživatelé jsou povinni umožnit za účelem výkonu správy daně nepřetržitou přítomnost zaměstnanců celního úřadu v prostorách určených k podnikatelské činnosti, pokud o to celní úřad nebo celní ředitelství požádá. Plátci a uživatelé jsou povinni poskytnout celnímu úřadu k výkonu správy daně potřebnou součinnost včetně bezúplatného poskytnutí kancelářských prostor.

      (8)  Nedotčeno zůstává oprávnění celních úřadů a celních ředitelství týkající se daně z minerálních olejů v § 65.

§ 42

Zajištění, propadnutí a zabrání vybraných výrobků a dopravních prostředků

      (1)  Zjistí-li celní úřad nebo celní ředitelství, že

a)

vybrané výrobky jsou dopravovány bez dokladu uvedeného v § 6, 26 nebo § 30,

b)

vybrané výrobky jsou dopravovány ve větším množství (§ 4 odst. 3) bez dokladu uvedeného v § 5,

c)

údaje uvedené na tomto dokladu jsou nesprávné nebo nepravdivé, nebo

d)

tento doklad je nepravý, pozměněný nebo padělaný,

rozhodne o zajištění těchto vybraných výrobků, popřípadě i dopravního prostředku, který je dopravuje.

      (2)  Celní úřad nebo celní ředitelství rozhodne o zajištění vybraných výrobků rovněž tehdy, pokud právnická nebo fyzická osoba, která tyto výrobky skladuje ve větším množství (§ 4 odst. 3), neprokáže, že se jedná o vybrané výrobky zdaněné, nebo pokud neprokáže způsob jejich oprávněného nabytí za ceny bez daně.

      (3)  Postup podle odstavců 1 a 2 provede celní úřad nebo celní ředitelství, které zjistí důvody pro takové opatření jako první. Pokud o zajištění rozhodne celní úřad, je povinen o tom informovat bez zbytečných průtahů bezprostředně nadřízené celní ředitelství.

      (4)  Celní úřad nebo celní ředitelství ústně oznámí opatření o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku osobě, u které byly vybrané výrobky nebo dopravní prostředek zjištěny (dále jen ,,kontrolovaná osoba"), a bezodkladně vyhotoví protokol, ve kterém uvede i důvod zajištění, popis zajištěných vybraných výrobků, popřípadě popis zajištěného dopravního prostředku. Zaměstnanec celního úřadu nebo celního ředitelství předá kopii protokolu kontrolované osobě. Rozhodnutí o zajištění musí být vydáno následující pracovní den po dni vyhotovení protokolu.

      (5)  V rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku se uvedou důvody, pro které se vybrané výrobky nebo dopravní prostředek zajišťují, a poučení o právech a povinnostech osoby, jíž se rozhodnutí týká. V rozhodnutí se též uvede upozornění, že u zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku může být uloženo propadnutí nebo rozhodnuto o zabrání, jestliže se prokáží důvody rozhodné pro zajištění.

      (6)  Proti rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku může kontrolovaná osoba podat odvolání nejpozději do 7 pracovních dní ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Toto odvolání nemá odkladný účinek. Odvolací orgán, kterým je nejblíže vyšší nadřízený orgán, rozhodne o odvolání bez zbytečných průtahů. Doručování upravuje zákon o správě daní; proti rozhodnutí o odvolání lze podat jen mimořádné opravné prostředky nebo podnět k soudnímu přezkoumání.

      (7)  Celní úřad nebo celní ředitelství uskladní zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek mimo dosah kontrolované osoby. Kontrolovaná osoba je povinna zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství vydat. Odmítne-li vydání, vybrané výrobky nebo dopravní prostředek jsou jí odňaty. O vydání nebo odnětí zajištěné věci celní úřad nebo celní ředitelství vyhotoví úřední záznam. Náklady na skladování hradí kontrolovaná osoba.

      (8)  Celní úřad nebo celní ředitelství může místo postupu podle odstavce 6 ponechat zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek kontrolované osobě a uložit jí, že je nesmí používat, prodávat nebo s nimi jiným způsobem nakládat.

      (9)  Zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku trvá do doby, než je pravomocně rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání, případně do doby, kdy se prokáže, že s vybranými výrobky nebylo nakládáno způsoby uvedenými v odstavcích 1 a 2 nebo že dopravní prostředek nedopravoval takové výrobky.

      (10)  Rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku, pokud se prokáže, že s vybranými výrobky nebylo nakládáno způsoby uvedenými v odstavcích 1 a 2 nebo že dopravní prostředek nedopravoval takové výrobky, musí být zrušeno písemným rozhodnutím a toto rozhodnutí musí být doručeno kontrolované osobě. Pokud rozhodnutí o zajištění bylo zrušeno, musí být kontrolované osobě zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek bez zbytečných průtahů vráceny v neporušeném stavu. O vrácení se sepíše protokol.

      (11)  Celní ředitelství je oprávněno uložit propadnutí vybraných výrobků, u kterých se prokáže, že s nimi bylo nakládáno způsoby uvedenými v odstavcích 1 a 2, nebo dopravního prostředku, který takové výrobky dopravoval, jestliže

a)

tyto vybrané výrobky nebo dopravní prostředek vlastní kontrolovaná osoba, nebo

b)

osoba, která tyto vybrané výrobky nebo dopravní prostředek vlastní, je celnímu ředitelství známa.

      (12)  Celní ředitelství je oprávněno rozhodnout o zabrání vybraných výrobků, u kterých se prokáže, že s nimi bylo nakládáno způsoby uvedenými v odstavcích 1 a 2, nebo dopravního prostředku, který takové výrobky dopravoval, jestliže osoba, která tyto vybrané výrobky nebo dopravní prostředek vlastní, není celnímu ředitelství známa.

      (13)  Proti uloženému propadnutí vybraných výrobků nebo dopravního prostředku lze podat odvolání do 30 kalendářních dní ode dne, který následuje po doručení rozhodnutí o uložení propadnutí, a to u celního ředitelství, které o uložení propadnutí rozhodlo. Proti rozhodnutí o odvolání se již další odvolání nepřipouští.

      (14)  Vlastníkem propadnutých nebo zabraných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku se stává stát.

      (15)  Vybrané výrobky s výjimkou tabákových výrobků, u kterých bylo uloženo jejich propadnutí nebo rozhodnuto o jejich zabrání, celní úřad nebo celní ředitelství prodá k přepracování v dražbě. Jestliže tyto vybrané výrobky nelze přepracovat s ohledem na jejich charakter, zničí se. Tabákové výrobky, u kterých bylo uloženo jejich propadnutí nebo rozhodnuto o jejich zabrání, se zničí vždy.

      (16)  Propadlé nebo zabrané vybrané výrobky se zničí na náklad vlastníka vybraných výrobků nebo, není-li znám, na náklad fyzické nebo právnické osoby, která tyto vybrané výrobky dopravovala, skladovala nebo prodávala.

      (17)  Dopravní prostředek, u kterého bylo uloženo jeho propadnutí nebo rozhodnuto o jeho zabrání, se prodá zpravidla v dražbě. Pokud dopravní prostředek nemohl být prodán v dražbě, bude prodán osobě oprávněné obchodovat s dopravními prostředky.

§ 43

Pokuty

      (1)  Použije-li celní úřad zajištění daně na úhradu daně, uloží provozovateli daňového skladu, oprávněnému příjemci podle § 22 nebo uživateli pokutu ve výši 10 % z částky zajištění daně použité na úhradu daně. Pokud celní úřad použije zajištění daně na úhradu daně podle § 23 odst. 4 a § 29 odst. 2, pokuta se neukládá.

      (2)  Rozhodnutí o uložení pokuty musí být odůvodněno.

ČÁST DRUHÁ

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

HLAVA I


DAŇ Z MINERÁLNÍCH OLEJŮ

§ 44

Plátce daně z minerálních olejů

      (1)  Plátci jsou také právnické osoby, které nakoupí minerální oleje do státních hmotných rezerv.³⁴)

      (2)  Plátci jsou také právnické nebo fyzické osoby, kterým vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit

a)

při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 a 2, které nebyly zdaněny nebo u nichž byla uplatněna nulová sazba daně, pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí minerálních olejů [§ 45 odst. 2 písm. c)],

b)

při použití nebo prodeji směsí minerálních olejů určených pro pohon dvoutaktních motorů za účelem pohonu jiných než dvoutaktních motorů [§ 45 odst. 2 písm. b)],

c)

při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3 a 5 pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla, nebo

d)

při použití nebo prodeji přísady či plnidla do minerálních olejů (§ 45 odst. 7).

§ 45

Předmět daně z minerálních olejů

      (1)  Předmětem daně jsou tyto minerální oleje:

a)

motorové a technické benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod kódem nomenklatury 2710 11,

b)

střední oleje, těžké plynové oleje a těžké topné oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19, s výjimkou těžkých topných olejů podle písmene c),

c)

těžké topné oleje, tj. destilační zbytky nebo jejich směsi s minerálními oleji uvedenými v písmenu b) s viskozitou větší než 10 x 10^-6 m² s^-1 při 100 °C, popřípadě větší než 90 x 10^-6 m² s^-1 při 50 °C, uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19,

d)

odpadní oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 91 až 2710 99,

e)

zkapalněné ropné plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19 s výjimkou zkapalněných ropných plynů uvedených v písmenu g),

f)

zkapalněné ropné plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19,

g)

zkapalněné ropné plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané

      1.  pro stacionární motory,

      2.  v souvislosti s provozy a stroji používanými při stavbách, stavebně inženýrských pracích a veřejných pracích, nebo

      3.  pro vozidla určená k používání mimo veřejné cesty nebo pro vozidla, která nejsou schválená k používání převážně na veřejných silnicích

      uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19,

h)

stlačené plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů uvedené pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21 a s výjimkou stlačených plynů uvedených v písmenu j),

i)

stlačené plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla uvedené pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21, nebo

j)

stlačené plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané

      1.  pro stacionární motory,

      2.  v souvislosti s provozy a stroji používanými při stavbách, stavebně inženýrských pracích a veřejných pracích, nebo

      3.  pro vozidla určená k používání mimo veřejné cesty nebo pro vozidla, která nejsou schválená k používání převážně na veřejných silnicích

      uvedené pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21.

      (2)  Předmětem daně jsou také

a)

jakékoliv směsi vybraných výrobků uvedených v odstavci 1 a v tomto odstavci,

b)

směsi minerálních olejů obsahující benzin nebo směsi benzinů s minerálními oleji uvedenými v odstavci 1 či s látkami, které v odstavci 1 nejsou uvedeny, s výjimkou směsí vzniklých podle písmen d) a e) a směsí používaných pro pohon dvoutaktních motorů, nejde-li o směs obsahující technický benzin,

c)

směsi minerálních olejů uvedených v odstavci 1 písm. b) určené jako palivo pro pohon vznětových motorů s metylestery řepkového oleje nebo etyl-estery řepkového oleje vyrobenými z kvasného lihu zvláštně denaturovaného,³⁵) přičemž podíl metylesteru řepkového oleje nebo etylesteru řepkového oleje musí činit více než 30 % hmotnostních všech látek ve směsi obsažených,

d)

směsi benzinu s lihem, které obsahují nejméně 95 % benzinu a nejvýše 5 % kvasného zvláštně denaturovaného lihu,³⁵) nebo

e)

směsi benzinu s etyl-terciál-butyl-éterem vyrobeném z kvasného zvláštně denaturovaného lihu, které obsahují nejméně 85 % benzinu a nejvýše 15 % etyl-terciál-butyl-éteru včetně nezreagovaného lihu při výrobě etyl-terciál-butyl-éteru,

f)

jakékoliv směsi určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů, které jsou účelem použití rovnocenné některému minerálnímu oleji uvedenému v odstavci 1 s výjimkou směsí uvedených v písmenech d), e) a g),

g)

směsi minerálních olejů s kvasným lihem zvláštně denaturovaným neuvedené v písmenech d) a e), které obsahují nejvýše 95 % kvasného lihu zvláštně denaturovaného určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů.

      (3)  Předmětem daně jsou také minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury

a)

2706,

b)

2707 10, 2707 20, 2707 30, 2707 50, 2707 91, 2707 99 11 a 2707 99 19,

c)

2709,

d)

2710 19 71 až 2710 19 99,

e)

2712 10, 2712 20 10, 2712 20 90, 2712 90 31, 2712 90 33, 2712 90 39, 2712 90 91 a 2712 90 99,

f)

2715,

g)

2901,

h)

2902 11 00, 2902 19 90, 2902 20, 2902 30, 2902 41 00, 2902 42 00, 2902 43 00 a 2902 44,

i)

3403 11 00 a 3403 19,

j)

3811, nebo

k)

3817.

      (4)  Minerální oleje uvedené v odstavci 3 jsou předmětem daně pouze tehdy, jsou-li určeny k přímému použití, nabízeny k prodeji pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla nebo používány pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla.

      (5)  Předmětem daně jsou také všechny výrobky, které nejsou uvedeny v odstavcích 1 až 3, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů.

      (6)  Předmětem daně jsou také všechny výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2701 až 2715 s výjimkou uhlí, lignitu, rašeliny a obdobných pevných uhlovodíků, s výjimkou zemního plynu a s výjimkou minerálních olejů podle odstavců 1 a 3, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla.

      (7)  Předmětem daně jsou také výrobky určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané jako přísada nebo plnidlo (aditiv) do minerálních olejů určených k použití, nabízených k prodeji nebo používaných pro pohon motorů s výjimkou výrobků, které absorbují vodu z minerálních olejů v nádržích a palivových systémech.

      (8)  Subjekt, který nakupuje zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e), f) nebo g) či stlačené plyny uvedené v odstavci 1 písm. h), i) nebo j), je povinen nejpozději před jejich uvedením do volného daňového oběhu prodávajícímu písemně oznámit, pro jaký účel budou tyto plyny použity. Pokud tak neučiní, zdaní se tyto plyny sazbou daně stanovenou pro tyto plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů.

      (9)  Zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e), f) nebo g) nesmí být skladovány společně ve stejném zásobníku, pokud tento zásobník pro společné skladování není daňovým skladem. Jednotlivé zásobníky, ve kterých jsou zkapalněné ropné plyny podle odstavce 1 písm. e), f) nebo g) odděleně skladovány, nesmí být vzájemně propojeny. Zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e) mohou být skladovány pouze v zásobníku pevně spojeném se zemí, který je kolaudován jako stavba podle zvláštního právního předpisu,³⁶) pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 odst. 8).

§ 46

Vznik povinnosti daň z minerálních olejů přiznat a zaplatit

      (1)  Povinnost daň ve stanovené lhůtě přiznat a zaplatit vzniká také okamžikem uvedení nezdaněných minerálních olejů osvobozených od daně s určením pro státní hmotné rezervy do volného daňového oběhu plátci daně uvedenými v § 44 odst. 1.

      (2)  Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také

a)

dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 a 2, které nebyly zdaněny nebo u nichž byla uplatněna nulová sazba daně, pro pohon motorů, pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2 písm. c),

b)

dnem použití nebo prodeje směsí minerálních olejů určených pro pohon dvoutaktních motorů za účelem pohonu jiných než dvoutaktních motorů,

c)

dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3 a 5 pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla, nebo

d)

dnem použití nebo prodeje výrobků uvedených v § 45 odst. 7 jako přísady nebo plnidla do minerálního oleje, pokud byly tyto výrobky získány nezdaněné nebo se sazbou daně nižší, než je sazba daně stanovená pro tento minerální olej.

§ 47

Základ daně z minerálních olejů

      (1)  Základem daně je množství minerálních olejů vyjádřené v 1 000 litrech při teplotě 15 °C. To neplatí pro těžké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. c), pro zkapalněné ropné plyny a pro stlačené plyny, u nichž je základem daně množství vyjádřené v tunách čisté hmotnosti.

      (2)  Pro výpočet daně je rozhodující množství minerálních olejů v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

      (3)  Vypočtené množství minerálních olejů, u kterých vznikla daňová povinnost, se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.
§ 48

Sazby daně z minerálních olejů

      (1)  Sazby daně jsou stanoveny takto:



Kód nomenklaturyTextSazba daně2710motorové a technické benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova
do 0,013 g/l včetně

11 840 Kč/1000 lmotorové a technické benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova nad 0,013 g/l

13 710 Kč/1000 lStřední oleje, těžké plynové oleje a těžké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. b)  9 950 Kč/1000 ltěžké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. c)472 Kč/t   odpadní oleje podle § 45 odst. 1 písm. d)        0 Kč/1000 l


2711zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. e)3 933 Kč/tzkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. f)      0 Kč/tzkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. g)1 290 Kč/tstlačené plyny podle § 45 odst. 1 písm. h)3 355 Kč/tstlačené plyny podle § 45 odst. 1 písm. i)      0 Kč/tstlačené plyny podle § 45 odst. 1 písm. j)  387 Kč/t






      (2)  Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

      (3)  Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b), které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 11 840 Kč/1000 l.

      (4)  Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b), které obsahují benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000 l.

      (5)  Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. c) se zdaňují sazbou 6 866 Kč/1000 l.

      (6)  Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e), které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 11 840 Kč/1000 l.

      (7)  Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e), které obsahují benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000 l.

      (8)  Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

      (9)  Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. g) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

      (10)  Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

      (11)  Výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

      (12)  Výrobky uvedené v § 45 odst. 7 se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují. Výrobky používané jako přísada nebo plnidlo do minerálních olejů se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej, pro který jsou určeny. Pokud jsou tyto výrobky určeny jako přísada nebo plnidlo do dvou nebo více minerálních olejů, pro které je stanovena rozdílná sazba daně, zdaňují se sazbou daně vyšší.

§ 49

Osvobození od daně z minerálních olejů

      (1)  Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2 a 6 používané pro jiné účely, než je pohon motorů nebo výroba tepla.

      (2)  Od daně jsou osvobozeny odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d), pokud byly získány výměnou olejů v motorech, v převodovkách, v transformátorech, v hydraulických zařízeních, v ložiscích, případně výměnou olejových náplní ve strojích a zařízeních, a pokud jsou určeny k přímému použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla. Olejem získaným výměnou se pro účely tohoto zákona rozumí získání nejvýše stejného množství oleje, který byl nově vložen.

      (3)  Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 a 2 spotřebované v prostorách podniku na výrobu vybraných výrobků podle § 19 odst. 2 písm. a), ve kterém byly vyrobeny nebo zpracovány. Toto osvobození od daně se však nevztahuje na spotřebu těchto minerálních olejů pro účely nesouvisející s výrobou, zejména pak pro pohon motorových vozidel.

      (4)  Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 a 2, které jsou za účelem chemické redukce vstřikovány do vysokých pecí jako přísada ke koksu používanému jako hlavní palivo.

      (5)  Od daně jsou osvobozeny minerální oleje používané jako pohonná hmota pro mezinárodní i vnitrostátní obchodní leteckou dopravu a pro letecké práce. Obchodní leteckou dopravou je doprava osob, zvířat, zavazadel, věcí a pošty letadly. Leteckými pracemi jsou letecké činnosti, při nichž letecký provozovatel využívá letadlo k pracovní činnosti za úplatu.

      (6)  Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) používané jako pohonná hmota pro mezinárodní vodní dopravu.

      (7)  Mezinárodní leteckou a vodní dopravou se pro účely tohoto zákona rozumí doprava

a)

z místa mimo daňové území České republiky do místa mimo daňové území České republiky,

b)

z místa mimo daňové území České republiky na daňové území České republiky,

c)

z daňového území České republiky do místa mimo daňové území České republiky, nebo

d)

mezi dvěma místy na daňovém území České republiky jako součást dopravy podle písmen a) až c).

      (8)  Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. a) a b) používané jako pohonná hmota pro leteckou dopravu a letecké práce, s výjimkou minerálních olejů používaných pro soukromé rekreační létání.

      (9)  Soukromým rekreačním létáním se pro účely tohoto zákona rozumí používání letadla jeho vlastníkem nebo právnickou nebo fyzickou osobou, která je oprávněna je používat na základě nájmu nebo jiným způsobem jinak než pro účely podnikání, zejména jinak než pro přepravu cestujících nebo zboží, pro poskytování služeb letadly za úplatu nebo pro potřeby orgánů veřejné správy.

      (10)  Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) používané jako pohonná hmota pro plavby po vodách na daňovém území České republiky, s výjimkou minerálních olejů používaných pro soukromá rekreační plavidla.

      (11)  Soukromým rekreačním plavidlem se pro účely tohoto zákona rozumí jakékoliv plavidlo, které používá jeho vlastník nebo právnická nebo fyzická osoba, která je oprávněna je používat jinak než pro účely podnikání nebo pro potřeby orgánů veřejné správy.

      (12)  Od daně jsou osvobozeny minerální oleje dodávané od výrobce nebo dovezené do státních hmotných rezerv a minerální oleje vydané zpět výrobci nebo dovozci v rámci obměny státních hmotných rezerv nebo v rámci půjčky státních hmotných rezerv.

      (13)  Od daně jsou dále osvobozeny směsi minerálních olejů a kvasného lihu zvláštně denaturovaného uvedené v § 45 odst. 2 písm. g) používané jako testované pohonné hmoty pro vybraná motorová vozidla v rámci schválených pilotních projektů uvedených v § 3 písm. p).

      (14)  Od daně jsou dále osvobozeny minerální oleje ve výši technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát a ztrát při distribuci a skladování. Celní úřad je oprávněn posoudit, zda ztráty vzniklé při výrobě, skladování a dopravě minerálních olejů odpovídají charakteru činnosti plátce a obvyklé výši ztrát jiných plátců při stejné nebo obdobné činnosti, a o zjiš-těný rozdíl upravit základ daně.

§ 50

Doprava minerálních olejů osvobozených od daně na daňovém území České republiky

      (1)  Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 lze dopravovat pouze

a)

z daňového skladu uživateli,

b)

od jednoho uživatele jinému uživateli,

c)

při dovozu uskutečňovaném uživatelem, nebo

d)

z jedné organizační složky do jiné organizační složky téhož uživatele.

      (2)  Při dopravě minerálních olejů, které jsou osvobozeny od daně podle § 49 odst. 1, 4, 5, 6, 8, 10 a 12, je jejich odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit, kdyby tyto minerální oleje nebyly osvobozeny od daně. Pokud je odesílatelem provozovatel daňového skladu, který poskytnul zajištění daně pro provozování daňového skladu podle § 21, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu minerálních olejů. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu minerálních olejů rozhodne celní úřad místně příslušný daňovému skladu. Celní úřad může na žádost odesílatele udělit souhlas, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník těchto minerálních olejů, pokud s tím dopravce nebo jejich vlastník písemně souhlasí.

      (3)  Minerální oleje dopravované podle odstavce 1 musí být po ukončení dopravy bezodkladně umístěny v prostorách určených ve zvláštním povolení podle § 13. Pokud bylo poskytnuto zajištění pro dopravu minerálních olejů podle odstavce 2, celní úřad uvolní zajištění daně do 5 pracovních dní od ukončení dopravy. Za ukončení dopravy se považuje den přijetí minerálních olejů dopravovaných podle odstavce 1 uživatelem.

§ 51

Prokázání zdanění minerálních olejů

      (1)  V daňovém dokladu podle § 5 odst. 2, v dokladu o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo v dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 musí být uveden také kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se doklad týká.

      (2)  Při dopravě zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. f) a g) se jejich zdanění prokazuje kromě daňového dokladu podle § 5 odst. 2, dokladu o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo v dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 také dokladem o zajištění daně podle § 60 odst. 5.

§ 52

Prokázání oprávněného nabytí minerálních olejů osvobozených od daně

      (1)  Při prokazování oprávněného nabytí minerálních olejů osvobozených od daně podle § 6 se u minerálních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 3 doklad o osvobození od daně nevyžaduje.

      (2)  V dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 musí být uveden také kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se tento doklad týká.

      (3)  Při dopravě minerálních olejů podle § 50 odst. 1 písm. d) se údaje uváděné v dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 písm. a) a b) shodují.

§ 53

Zvláštní povolení pro přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně

      (1)  Minerální oleje osvobozené od daně lze na základě zvláštního povolení (§ 13) také prodávat, a to výhradně dalšímu uživateli, kterému bylo také vydáno zvláštní povolení.

      (2)  V návrhu na vydání zvláštního povolení musí být uveden také kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se má zvláštní povolení týkat, a předpokládané roční množství prodeje minerálních olejů.

      (3)  Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 2 a 12 se přijímají a užívají bez zvláštního povolení.

§ 54

Vracení daně z minerálních olejů plátci

      (1)  U zdaněných minerálních olejů obsahujících líh podle § 45 odst. 2 písm. d) vzniká nárok na vrácení daně dnem jejich uvedení do volného daňového oběhu. Daň se vrací ve výši odpovídající množství kvasného zvláštně denaturovaného lihu³⁵) obsaženého v minerálním oleji.

      (2)  U zdaněných minerálních olejů obsahujících etyl-terciál-butyl-éter podle § 45 odst. 2 písm. e) vyrobený z kvasného zvláštně denaturovaného lihu³⁵) vzniká nárok na vrácení daně dnem jejich uvedení do volného daňového oběhu. Daň se vrací ve výši odpovídající 45 % množství etyl-terciál-butyl-éteru obsaženého v minerálním oleji. U nezreagovaného lihu při výrobě etyl-terciál-butyl-éteru obsaženého ve směsi podle § 45 odst. 2 písm. e) se daň vrací ve výši odpovídající množství nezreagovaného lihu obsaženému v této směsi.

      (3)  Nárok na vrácení daně uplatňuje plátce způsobem stanoveným v § 14 odst. 6 a ve lhůtě stanovené v § 16. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, ačkoliv uplatněn být mohl, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

      (4)  Nárok na vrácení daně u minerálních olejů vzniká provozovateli daňového skladu také v případě, kdy jsou mu vráceny k přepracování nebo úpravě zdaněné minerální oleje znečištěné nebo nezáměrně smíšené.

§ 55

Vracení daně z minerálních olejů ozbrojeným silám členských států NATO s výjimkou ozbrojených sil České republiky

      (1)  V rozsahu, v jakém vojenský a civilní personál vysílajícího státu,³⁷) případně Organizace Severoatlantické smlouvy nakoupí minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. a) a b) a podle § 45 odst. 2 písm. c) pro služební vozidla, letadla a lodě na území České republiky, vzniká ozbrojeným silám vysílajícího státu nárok na vrácení daně, jestliže tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která je vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv.

      (2)  Vojenské orgány ozbrojených sil³⁷) vysílajícího státu uplatní nárok na vrácení daně podle odstav-ce 1 za vojenský a civilní personál vysílajícího státu prostřednictvím Ministerstva obrany u celního úřadu, do jehož územní působnosti patří městská část Praha 1, a to v tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Vojenské orgány ozbrojených sil vysílajícího státu mají pro tento účel postavení poplatníka daně bez povinnosti se registrovat. Uplatnění nároku na vrácení daně musí být doloženo dokladem o prodeji, který je vystaven plátcem daně z přidané hodnoty.

      (3)  Celní úřad daň vrátí prostřednictvím Ministerstva obrany do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po dni, kdy byl nárok na vrácení daně uplatněn. Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn u pověřeného celního úřadu nejpozději posledního dne šes-tého kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém se nákup podle odstavce 1 uskutečnil.

      (4)  Z vybraných výrobků, u kterých byl uplatněn nárok na vrácení daně a které byly zapůjčeny, zastaveny nebo postoupeny za úplatu nebo bezúplatně, je vojenský orgán, který nárok na vrácení daně uplatnil, povinen zaplatit daň prostřednictvím Ministerstva obrany pověřenému celnímu úřadu ve výši daně na tyto výrobky připadající, a to ve lhůtě do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tato skutečnost nastala.

§ 56

Vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro výrobu tepla

      (1)  Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) (dále jen ,,topné oleje"), které jsou barveny a značkovány podle zvláštního právního předpisu,³⁸) za cenu včetně daně a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla (dále jen ,,výroba tepla"). Toto ustanovení se nevztahuje na osoby, kterým byla vrácena daň z nakoupených topných olejů podle § 15 a 55.

      (2)  Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat.

      (3)  Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby topných olejů pro výrobu tepla.

      (4)  Daň se vrací ve výši 9 290 Kč/1000 litrů, tj. ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených topných olejů, snížené o 660 Kč/1000 litrů.

      (5)  Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o prodeji a evidencí o nákupu a spotřebě vedenou kupujícím. V případě, kdy právnické a fyzické osoby použijí pro výrobu tepla topné oleje, které samy vyrobily, prokazuje se nárok na vrácení daně interním dokladem.

      (6)  Na dokladu o prodeji, který je na žádost prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto náležitosti:

a)

obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo¹²) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, je-li prodávající fyzickou osobou,

b)

obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, popřípadě datum narození kupujícího, je-li kupující fyzickou osobou,

c)

množství topných olejů v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,

d)

sazba spotřební daně platná v den uvedení topných olejů do volného daňového oběhu,

e)

výše celkové ceny topných olejů včetně spotřební daně,

f)

výše spotřební daně celkem,

g)

datum vystavení dokladu o prodeji,

h)

číslo dokladu o prodeji.

      (7)  Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:

a)

obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo¹²) výrobce, je-li výrobce právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo výrobce, je-li výrobce fyzickou osobou,

b)

množství topných olejů v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,

c)

sazba spotřební daně platná v den uvedení topných olejů do volného daňového oběhu,

d)

výše spotřební daně celkem,

e)

datum vystavení interního dokladu,

f)

číslo interního dokladu.

      (8)  Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.

      (9)  Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

      (10)  Prováděcí právní předpis stanoví způsob výpočtu uplatňovaného nároku na vrácení daně a způsob a podmínky vedení evidence o nákupu a spotřebě topných olejů podle odstavců 6 až 8.

§ 57

Vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa

      (1)  Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám provozujícím zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa,³⁹) které nakoupily minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) za cenu obsahující daň nebo tyto výrobky samy vyrobily a prokazatelně je použily pro zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa.

      (2)  Zemědělskou prvovýrobou se pro účely tohoto zákona rozumí rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinařství, pěstování zeleniny, hub, okrasných květin, dřevin, léčivých a aromatických rostlin na pozemcích vlastních nebo pronajatých, případně na pozemcích obhospodařovaných z jiného právního důvodu.

      (3)  Právnické a fyzické osoby, kterým vznikl nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat.

      (4)  Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby uvedených výrobků pro stanovený účel.

      (5)  Daň se vrací ve výši 60 % daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b), a ve výši 80 % daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených výrobků uvedených v § 45 odst. 2 písm. c), platné v den jejich uvedení do volného daňového oběhu, maximálně však do výše odpovídající spotřebě podle normativů stanovených zvláštním právním předpisem.⁴⁰)

      (6)  Nárok na vrácení daně poplatník prokazuje dokladem o prodeji výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c), evidencí o skutečné spotřebě těchto výrobků, dokladem o výměře zemědělských a lesních pozemků, na nichž hospodaří na základě vlastnického práva,⁴¹) písemné nájemní smlouvy⁴²) nebo jiného právního důvodu, a jde-li o fyzickou osobu, dokladem o zapsání do evidence podle zvláštního právního předpisu,⁴³) případně výpisem z obchodního rejstříku; jde-li o právnickou osobu, výpisem z obchodního rejstříku, případně jiným dokladem, podle kterého tato právnická osoba vznikla. V případě, že fyzická nebo právnická osoba spotřebuje pro účely uvedené v odstavci 1 výrobky uvedené v odstavci 1, které sama vyrobila, nahrazuje se doklad o nákupu interním dokladem podle odstavce 10.

      (7)  Skutečnosti podle odstavce 6 s výjimkou dokladů o prodeji a s výjimkou evidence o skutečné spotřebě výrobků podle § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) se prokazují při prvém uplatnění nároku na vrácení daně. Dojde-li

a)

ke změně nebo výmazu skutečností týkajících se fyzické nebo právnické osoby podle odstavce 1 v obchodním rejstříku nebo v evidenci podle zvláštního právního předpisu,⁴³)

b)

ke změně v obhospodařování celkové výměry zemědělských pozemků,

c)

ke změně průměrné základní ceny zemědělského pozemku,⁴⁴) která má vliv na výši normativu spotřeby pohonných hmot, nebo

d)

ke změně druhu zemědělského pozemku,

musí být v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období přiložen doklad o této změně, popřípadě o výmazu.

      (8)  Název vybraného výrobku podle odstavce 9 písm. c) nebo podle odstavce 10 písm. b) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.

      (9)  Na dokladu o prodeji, který je povinen vydat prodávající nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto náležitosti:

a)

obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo¹²) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, je-li prodávající fyzickou osobou,

b)

obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, je-li kupující fyzickou osobou,

c)

množství výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,

d)

sazba spotřební daně platná v den uvedení výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) do volného daňového oběhu,

e)

výše celkové ceny výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) včetně spotřební daně,

f)

výše spotřební daně celkem,

g)

datum vystavení dokladu o prodeji,

h)

číslo dokladu o prodeji.

      (10)  Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:

a)

obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo výrobce, je-li výrobce právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, popřípadě datum narození výrobce, je-li výrobce fyzickou osobou,

b)

množství výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) v objemových jednotkách, obchodní označení a kód nomenklatury,

c)

sazba spotřební daně platná v den uvedení výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) do volného daňového oběhu,

d)

výše spotřební daně celkem,

e)

datum vystavení interního dokladu,

f)

číslo interního dokladu.

      (11)  Správnost dokladů podle odstavců 6, 9 a 10 kontroluje celní úřad.

      (12)  Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.

      (13)  Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

      (14)  Prováděcí právní předpis stanoví způsob výpočtu nároku na vrácení daně z výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě, lesních školkách a při obnově a výchově lesa, způsob a podmínky vedení dokladů a evidence podle odstavců 6, 9, 10 a 12 a normativy spotřeby výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) pro zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa, podle odstavce 5.

§ 58

Zajištění daně z minerálních olejů

      Celkové zajištění daně za jeden daňový sklad činí nejvýše 100 000 000 Kč, jestliže provozovatel daňového skladu poskytne zajištění daně převodem peněž-ních prostředků na zvláštní účet celního úřadu.

§ 59

Uplatnění režimu podmíněného osvobození od daně pro minerální oleje

      (1)  Podmíněné osvobození od daně lze uplatnit pouze pro minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury

a)

2707 10, 2707 20, 2707 30 a 2707 50,

b)

2710 11 11 až 2710 11 90 a 2710 19 11 až 2710 19 69 s tím, že na minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 21, 2710 11 25 a 2710 19 29 se uvedená ustanovení vztahují jen při jejich hromadné obchodní přepravě,

c)

2711 s výjimkou 2711 11, 2711 21 a 2711 29,

d)

2901 10,

e)

2902 20, 2902 30, 2902 41, 2902 42, 2902 43 a 2902 44.

      (2)  Na minerální oleje, které nejsou uvedeny v odstavci 1, se nevztahuje ustanovení § 19 odst. 3.

      (3)  V daňovém skladu mohou být společně s minerálními oleji v režimu podmíněného osvobození od daně umístěny i minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 12 a minerální oleje, které nejsou uvedeny v odstavci 1.

      (4)  Produktovod pro dopravu minerálních olejů musí být samostatným daňovým skladem. To neplatí pro produktovod, v němž se dopravují výhradně zdaněné minerální oleje. Doprava jednotlivých dodávek minerálních olejů produktovodem, který je samostatným daňovým skladem, musí být navzájem oddělena a používají se při ní průvodní doklady podle § 26.

      (5)  Samostatným daňovým skladem minerálních olejů podle § 19 odst. 2 nemůže být čerpací stanice pohonných hmot, pokud tento zákon nestanoví jinak. Čerpací stanice pohonných hmot umístěná na území daňového skladu podle § 3 písm. f) je součástí tohoto daňového skladu.

      (6)  Pokud čerpací stanice obsahuje zásobník, ve kterém jsou zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. e), f) a g) skladovány společně, musí být tento zásobník samostatným daňovým skladem.

      (7)  Daňovým skladem minerálních olejů podle § 19 odst. 2 písm. b) může být pouze sklad,

a)

jehož skladovací zařízení je pevně spojené se zemí a je kolaudováno jako stavba podle zvláštního právního předpisu,³⁶)

b)

jehož skladovací zařízení jsou ověřená⁴⁵) a jsou vybavená vhodným ověřeným⁴⁵) měřicím zařízením na měření množství minerálních olejů, jejich měrné hmotnosti a teploty při příjmu a výdeji,

c)

jehož skladovací kapacita je nejméně 50 000 litrů minerálních olejů; to neplatí pro daňový sklad zkapalněných ropných plynů, jehož skladovací kapacita musí být nejméně 200 000 litrů,

d)

který splňuje podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí.

      (8)  Podmínka podle odstavce 7 písm. a) nemusí být splněna, pokud skladem minerálních olejů je cisternová loď se skladovací kapacitou nejméně 100 000 litrů minerálních olejů, pro niž správce přístavu udělil povolení pro trvalé umístění v bazénu přístavu a z níž se vydávají minerální oleje jako lodní pohonná hmota.

      (9)  Pokud jsou minerální oleje umístěny v železniční nebo automobilové cisterně, která se nachází na území daňového skladu podle § 3 písm. f), považují se tyto cisterny za součást daňového skladu.

      (10)  Podmínka podle odstavce 7 písm. c) nemusí být splněna při skladování minerálních olejů v prostoru letiště.

§ 60

Nákup a prodej zkapalněných ropných plynů

      (1)  Právnické nebo fyzické osoby, které nakupují zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) a g) za účelem dalšího prodeje nebo které používají zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) a g) s roční spotřebou přesahující 5 tun, mají postavení uživatele podle § 3 písm. i), pokud nejsou provozovateli daňového skladu.

      (2)  Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) a g) nakupované za účelem dalšího prodeje mohou právnické nebo fyzické osoby uvedené v odstavci 1 přijímat a prodávat jen na základě zvláštního povolení podle § 13.

      (3)  Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) a g) musí být při dovozu po propuštění do režimu volného oběhu okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně.

      (4)  Při dopravě zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) po jejich uvedení do volného daňového oběhu nesmějí být tyto plyny dopravovány společně v jednom dopravním prostředku nebo v jejich soupravě, pokud je pro ně stanovena rozdílná sazba daně.

      (5)  Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) uvedených do volného daňového oběhu je právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 povinna poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů. Celní úřad může na žádost odesílatele udělit souhlas, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník těchto plynů, pokud s tím dopravce nebo jejich vlastník souhlasí.

      (6)  Doprava zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) může být zahájena jen tehdy, pokud právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 odesílateli prokáže, že poskytla zajištění daně pro dopravu těchto plynů.

      (7)  Doprava zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) uvedených do volného daňového oběhu od odesílatele je ukončena přijetím těchto výrobků právnickou nebo fyzickou osobou.

§ 61

Povolení k provozování daňového skladu pro minerální oleje

      V návrhu na vydání povolení k provozování daňového skladu musí být uveden také kód nomenklatury vybraných výrobků, kterých se má toto povolení týkat.

§ 62

Oprávněný příjemce minerálních olejů

      V návrhu na vydání povolení k přijímání vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně musí být uveden také kód nomenklatury vybraných výrobků, kterých se má toto povolení týkat.

§ 63

Dovoz minerálních olejů

      (1)  Při dovozu a při dopravě mezi členskými státy jsou při vstupu na daňové území České republiky od daně osvobozeny minerální oleje, které se nacházejí v běžných nádržích motorových dopravních prostředků, pracovních strojů, klimatizačních, chladírenských a jiných podobných zařízení a slouží k jejich vlastnímu pohonu a provozu.

      (2)  Pro účely tohoto zákona se běžnou nádrží rozumí

a)

nádrž trvale připojená výrobcem ke všem motorovým dopravním prostředkům téhož typu, jako je motorový dopravní prostředek, v jehož běžné nádrži se minerální oleje nacházejí; trvalé vestavění této nádrže musí umožňovat přímé používání minerálního oleje k pohonu dopravního prostředku a případně k provozu pracovních strojů, klimatizačních, chladírenských a jiných podobných zařízení během dopravy,

b)

nádrž na zkapalněný ropný nebo stlačený plyn vestavěná do motorových dopravních prostředků k přímému používání zkapalněného ropného nebo stlačeného plynu jako pohonné hmoty a také nádrž na zkapalněný ropný nebo stlačený plyn vestavěná do jiných zařízení, jimiž je motorový dopravní prostředek vybaven, nebo

c)

nádrž trvale připojená výrobcem ke všem pracovním strojům, klimatizačním, chladírenským a jiným podobným zařízením téhož typu, jako je zařízení, v jehož nádrži se minerální oleje nacházejí; trvalé vestavění této nádrže musí umožňovat přímé používání minerálních olejů k provozu tohoto pracovního stroje, klimatizačního, chladírenského a jiného podobného zařízení.

§ 64

Vývoz minerálních olejů

      (1)  Při vývozu a při dopravě mezi členskými státy nelze při výstupu z daňového území České republiky uplatnit nárok na vrácení daně podle § 14 odst. 1 u minerálních olejů, které se nacházejí v běžných nádržích motorových dopravních prostředků, pracovních strojů, klimatizačních, chladírenských a jiných podobných zařízení a slouží k jejich vlastnímu pohonu a provozu.

      (2)  Pro účely tohoto zákona se běžnou nádrží rozumí nádrž uvedená v § 63 odst. 2.

      (3)  Za vývoz se pro účely tohoto zákona považuje i dodávka zdaněných minerálních olejů pro mezinárodní obchodní leteckou nebo vodní přepravu podle § 49 odst. 7 uskutečněná na daňovém území České republiky. V takových případech se nepostupuje podle § 35 odst. 1 až 4.

§ 65

Oprávnění celních úřadů a celních ředitelství při správě daně z minerálních olejů

      (1)  Celní úřad nebo celní ředitelství jsou oprávněny kontrolovat zásobníky, kontejnery, cisterny a jiné obaly, které obsahují nebo mohou obsahovat minerální oleje. Dále jsou oprávněny kontrolovat plnění leteckých pohonných hmot osvobozených od daně podle § 49 do nádrží letadel a plnění lodních pohonných hmot osvobozených od daně podle § 49 do nádrží lodí.

      (2)  V rámci svých oprávnění podle odstavce 1 jsou celní úřad nebo celní ředitelství rovněž oprávněny odebírat vzorky vyráběných, zpracovávaných, skladovaných i dopravovaných minerálních olejů včetně minerálních olejů dopravovaných v běžných nádržích podle § 63 odst. 2.

HLAVA II

DAŇ Z LIHU

§ 66

Plátce daně z lihu

      (1)  Plátci jsou také

a)

právnické osoby, které nakoupí nebo dovezou líh osvobozený od daně při dodávkách do státních hmotných rezerv [§ 71 odst. 1 písm. i)],

b)

právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo dovezou líh a výrobky obsahující líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. a), d), f) a j),

c)

právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo dovezou výrobky obsahující líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. c),

d)

právnické a fyzické osoby podle § 4 odst. 1 písm. f), které skladují nebo uvádějí do volného daňového oběhu líh, který je předmětem daně podle § 67 odst. 1 a 2, s výjimkou lihu osvobozeného od daně podle § 71 odst. 1 písm. b) a e), nebo

e)

právnické a fyzické osoby, které překročí při výrobě nebo oběhu lihu stanovené normy ztrát lihu.⁴⁶)

      (2)  Právnické a fyzické osoby podle odstavce 1 písm. c) jsou povinny oznámit v každém kalendářním roce první nákup nebo dovoz výrobků obsahujících líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. c) celnímu úřadu.

§ 67

Předmět daně z lihu

      (1)  Předmětem daně je líh (etanol)⁴⁷) včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený v jakýchkoli výrobcích, nejde-li o výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2203, 2204, 2205, 2206, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 1,2 % objemových etanolu.

      (2)  Předmětem daně je i líh podle odstavce 1 včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený ve výrobcích uvedených pod kódy nomenklatury 2204, 2205, 2206, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 22 % objemových etanolu.

      (3)  Na líh denaturovaný jiným než stanoveným denaturačním prostředkem, s menším množstvím denaturačního prostředku nebo použitý pro jiný než stanovený účel se pohlíží jako na líh nedenaturovaný.

      (4)  Dani nepodléhá líh, který byl již jednou zdaněn, pokud u něho nebylo uplatněno vrácení daně podle § 14. Toto ustanovení se nepoužije v případech podle § 11 odst. 2, § 14 odst. 8, § 66 odst. 1 písm. d) a v případech, kdy došlo k dodatečnému vyměření daně na základě vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit při nabytí, prodeji nebo zjištění nezdaněného lihu [§ 68 písm. e)].

§ 68

Vznik povinnosti daň z lihu přiznat a zaplatit

      Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také

a)

dnem zjištění překročení stanovených norem ztrát lihu při výrobě a oběhu lihu,⁴⁶)

b)

dnem zjištění neoprávněně odejmutého lihu z výrobního procesu, ze zásob nebo při dopravě,

c)

dnem zjištění neoprávněné regenerace lihu,

d)

dnem uvedení lihu do volného daňového oběhu plátci uvedenými v § 66 odst. 1 písm. a) pro jiné subjekty,

e)

dnem nabytí, prodeje nebo zjištění nezdaněného lihu právnickými nebo fyzickými osobami uvedenými v § 66 odst. 1 písm. d) nebo lihu, který právnické nebo fyzické osoby vyrobily bez povolení,⁴⁸) a to tím dnem, který nastal dříve, nebo

f)

v případě ukončení činnosti nejpozději jeden den před podáním žádosti o výmaz z obchodního rejstříku nebo žádosti o zrušení živnostenského oprávnění; daňová povinnost se týká lihu a všech výrobků obsahujících líh podléhajících dani, jež jsou k tomuto dni ve vlastnictví plátce, který uvedené výrobky vyrobil, nakoupil nebo dovezl, s výjimkou nezdaněného lihu osvobozeného od daně podle § 71 odst. 1 písm. b) a e).

§ 69

Základ daně z lihu

      Základem daně pro účely tohoto zákona je množství lihu vyjádřené v hektolitrech etanolu při teplotě 20 °C zaokrouhlené na dvě desetinná místa.

§ 70

Sazby daně z lihu

      Sazby daně jsou stanoveny takto:



Kód
nomenklaturyTextSazba daně2207líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 220726 500 Kč/hl etanolu2208líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2208 s výjimkou destilátů z pěstitelského pálení
26 500 Kč/hl etanolu


líh obsažený v destilátech ovocných z pěstitelského pálení⁴⁹)13 300 Kč/hl etanoluostatnílíh obsažený ve výrobcích uvedených pod ostatními kódy nomenklatury26 500 Kč/hl etanolu





§ 71

Osvobození od daně z lihu

      (1)  Od daně je také osvobozen líh

a)

určený k použití jako materiál vstupující v rámci podnikatelské činnosti⁶) do výrobků při výrobě potravin, potravních doplňků, látek přídatných, látek určených k aromatizaci potravin a látek pomocných,⁵⁰) s výjimkou výrobků uvedených pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,

b)

ve výrobcích potravinářských uvedených pod písmenem a), pokud obsah lihu v nich nepřesahuje 8,5 litru etanolu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů etanolu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků, a etanol obsažený v léčivech;⁵¹) toto osvobození se nevztahuje na výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,

c)

v látkách určených k aromatizaci

      1.  nápojů, přičemž obsah etanolu v těchto nápojích nepřesáhne 1,2 % objemových, nebo

      2.  jiných potravin s výjimkou výrobků uvedených pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,

d)

pro výrobu a přípravu léčiv,

e)

obecně denaturovaný, přiboudlina a líh ve výrobcích, pokud jsou tyto výrobky vyrobeny z lihu denaturovaného podle zvláštního právního předpisu,⁵²)

f)

zvláštně denaturovaný syntetický a zvláštně denaturovaný kvasný určený k použití pro stanovený účel,⁵²)

g)

ve výrobcích uvedených pod kódy nomenklatury 2207 a 2208 znehodnocených podle pokynů a za přítomnosti celního úřadu nebo zničených za přítomnosti celního úřadu,

h)

ve vzorcích odebraných celním úřadem,

i)

dodávaný od výrobce nebo dovezený do státních hmotných rezerv; líh dodávaný zpět výrobci nebo dovozci v rámci obměny státních hmotných rezerv nebo líh dodávaný zpět výrobci jako půjčka ze státních hmotných rezerv, nebo

j)

ve vzorcích určených pro povinné rozbory.⁵³)

      (2)  Od daně je dále osvobozen líh ve výši technicky zdůvodněných skutečných ztrát, maximálně však do výše stanovených norem ztrát.⁴⁶)

§ 72

Uplatnění nároku na osvobození od daně z lihu

      (1)  Uživatel musí uplatnit u plátce písemně osvobození lihu od daně, na které se vztahuje ustanovení § 71 odst. 1 písm. a), c), d), f), i) a j), nejpozději před vyhotovením dokladu o uvedení lihu do volného daňového oběhu plátcem nebo u celního úřadu při podání písemného celního prohlášení, je-li dovážený líh navržen k propuštění do režimu volného oběhu nebo aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení.

      (2)  Uživatel je rovněž povinen uplatnit písemně osvobození lihu od daně v případech, na které se vztahuje osvobození od daně podle odstavce 1, u původního vlastníka před přechodem vlastnického práva k nezdaněnému lihu tvořícímu obchodní majetek nebo při pronájmu podniku nebo jeho části, anebo při prodeji podniku či jeho vkladu do obchodní společnosti nebo družstva.

      (3)  Po prohlášení konkursu či zániku podniku uživatele může být líh osvobozený od daně poskytnut jinému uživateli. Uživatel, který nabývá líh, na který se vztahuje osvobození od daně podle odstavce 1, je rovněž povinen uplatnit písemně osvobození od daně u původního uživatele.

      (4)  Uživatel v případech podle odstavců 1 až 3 je povinen při uplatnění osvobození lihu od daně, na které se vztahuje ustanovení § 71 odst. 1 písm. a), d) a f), předložit zvláštní povolení celního ředitelství podle § 13. Neučiní-li tak, má se za to, že osvobození od daně nebylo uplatněno.

§ 73

Zvláštní povolení na přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně

      (1)  Platnost zvláštního povolení na přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně stanoví celní ředitelství do konce kalendářního roku, ve kterém bylo uděleno.

      (2)  Líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. b), c), e), g), h), i) a j) se přijímá a užívá bez zvláštního povolení.

      (3)  Zvláštní povolení na přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně nelze vydat navrhovateli za účelem jeho dalšího prodeje, pokud zvláštní právní předpis⁵⁴) nestanoví jinak.

§ 74

Prokázání zdanění lihu

      Na daňovém dokladu, na dokladu o prodeji nebo na dokladu o dopravě lihu nebo vybraných výrobků obsahujících líh podle § 5 je plátce nebo prodávající povinen uvést objemové procento lihu ve výrobku.

§ 75

Prokázání oprávněného nabytí lihu osvobozeného od daně

      (1)  Na dokladu o osvobození lihu a vybraných výrobků obsahujících líh od daně podle § 6 je plátce nebo uživatel povinen uvést objemové procento lihu ve výrobku.

      (2)  Při prokazování oprávněného nabytí lihu osvobozeného od daně podle § 71 odst. 1 písm. a), c), d), f), i) a j) musí být na dokladu o osvobození lihu od daně vyznačeno, že se jedná o líh osvobozený od daně s odkazem na ustanovení § 71.

      (3)  V případech podle § 68 písm. a) až c), § 71 odst. 1 písm. b) a e) a § 72 odst. 2 a 3 se doklad o osvobození od daně nevystavuje.

      (4)  Při dopravě lihu podle § 79 odst. 1 písm. d) se údaje uváděné v dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 písm. a) a b) shodují

§ 76

Daňové přiznání k dani z lihu a splatnost této daně

      Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit provozovateli pěstitelské pálenice,⁵⁵) daňové přiznání se podává do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla. Daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 40 dnů.

§ 77

Zajištění daně z lihu

      (1)  Pokud provozovatel daňového skladu provozuje pouze jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením peněžních prostředků na zvláštní účet celního úřadu činí nejvýše 20 000 000 Kč.

      (2)  Pokud provozovatel daňového skladu provozuje více než jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením peněžních prostředků na zvláštní účet celního úřadu činí, bez ohledu na to, kolik daňových skladů provozuje, nejvýše 60 000 000 Kč.

§ 78

Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro líh

      (1)  Pokud je lihovar⁵⁶) pod stálým daňovým dozorem a jeho výrobní a skladovací zařízení je zajištěno úředními závěrami celního úřadu, zajištění daně se nevyžaduje.

      (2)  Stálým daňovým dozorem se rozumí zejména zajištění výrobního a skladovacího zařízení závěrami celního úřadu, stálá přítomnost zaměstnance celního úřadu nebo umožnění přímého nepřetržitého přístupu do evidencí uložených tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.⁵⁷)

      (3)  Daňovým skladem podle § 3 písm. f) nemůže být pěstitelská pálenice.⁵⁵)

      (4)  Na líh vyráběný v pěstitelské pálenici se nevztahuje ustanovení § 19 odst. 3.

      (5)  V daňovém skladu smí být společně s lihem v režimu podmíněného osvobození od daně umístěn i líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. i).

§ 79

Doprava lihu osvobozeného od daně z lihu na daňovém území České republiky

      (1)  Líh nedenaturovaný, osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. a) a d) na základě zvláštního povolení podle § 13, lze dopravovat pouze

a)

z daňového skladu uživateli,

b)

od jednoho uživatele jinému uživateli podle § 72 odst. 2 a 3,

c)

při dovozu uskutečňovaném uživatelem, nebo

d)

z jedné organizační složky do jiné organizační složky téhož uživatele.

      (2)  Při dopravě lihu podle odstavce 1 je jeho odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit, kdyby tento líh nebyl osvobozen od daně. Pokud je odesílatelem provozovatel daňového skladu, který poskytl zajištění daně pro provozování daňového skladu podle § 21, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu nedenaturovaného lihu. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu nedenaturovaného lihu rozhodne celní úřad místně příslušný daňovému skladu. Celní úřad může na žádost odesílatele udělit souhlas, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník tohoto lihu, pokud s tím dopravce nebo jeho vlastník písemně souhlasí.

      (3)  Dopravovaný líh podle odstavce 1 musí být po ukončení dopravy bezodkladně umístěn v prostorách určených ve zvláštním povolení podle § 13. Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu nedenaturovaného lihu a doprava tohoto lihu byla řádně ukončena, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní od ukončení dopravy. Za ukončení dopravy se považuje den přijetí lihu podle odstavce 1 uživatelem.

HLAVA III

DAŇ Z PIVA

§ 80

Plátce daně z piva

      (1)  Plátcem není fyzická osoba, která spolu s osobami tvořícími s ní domácnost³³) vyrobí v zařízení pro domácí výrobu piva, pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů její domácnosti, osob jí blízkých³³) nebo jejích hostů, pivo v celkovém množství nepřesahujícím 200 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.

      (2)  Fyzická osoba, která vyrábí pivo podle odstavce 1, je povinna bezodkladně oznámit celnímu úřadu datum zahájení výroby, místo výroby a předpokládané množství vyrobeného piva za kalendářní rok.


      (3)  Pokud fyzická osoba poruší podmínky stanovené v odstavci 1, je povinna se zaregistrovat jako plátce nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne porušení těchto podmínek.

§ 81

Předmět daně z piva

      (1)  Pivem se pro účely tohoto zákona rozumí

a)

výrobek uvedený pod kódem nomenklatury 2203 obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu, nebo

b)

směsi výrobku uvedeného v písmenu a) s nealkoholickými nápoji uvedené pod kódem nomenklatury 2206 obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu.

      (2)  Koncentrace piva se vyjadřuje v procentech jako procentní obsah extraktu původní mladiny před zakvašením. Extrakt původní mladiny před zakvašením se stanoví podle velkého nebo upraveného Ballingova vzorce.

      (3)  Prováděcí právní předpis stanoví velký a upravený Ballingův vzorec a metody určení extraktu původní mladiny.

§ 82

Malý nezávislý pivovar

      (1)  Malým nezávislým pivovarem je pivovar, jehož roční výroba piva, včetně piva vyrobeného v licenci, není větší než 200 000 hl a splňuje tyto podmínky:

a)

není právně ani hospodářsky závislý na jiném pivovaru,

b)

nadzemní ani podzemní provozní a skladovací prostory nejsou technologicky, či jinak propojeny s prostorami jiného pivovaru.

      (2)  Pivovar je právně nebo hospodářsky závislý, pokud

a)

vlastní více než 50 % podílu na čistém obchodním majetku nebo disponuje více než 50 % hlasovacích práv jiného pivovaru,

b)

chybí některý hlavní výrobní provozní soubor v pivovaru, nebo

c)

byla uzavřena jakákoliv dohoda, z níž lze dovodit přímou nebo nepřímou hospodářskou nebo právní závislost na jiném pivovaru.⁵⁸)

      (3)  Hlavním výrobním provozním souborem se pro účely tohoto zákona rozumí varna, spilka a ležácký sklep, případně cylindrokonické tanky.

      (4)  Malý nezávislý pivovar může vyrábět pivo v licenci za podmínky, že:

a)

společná roční výroba pivovarů nepřevýší 200 000 hl,

b)

výroba piva v licenci nepřekročí 49 % jeho roční výroby,

c)

pivo vyráběné v licenci je zdaněno sazbou daně pivovaru, v jehož licenci je pivo vyráběno.

      (5)  Spolupracují-li dva nebo více malých nezávis-lých pivovarů a jejich společná roční výroba nepřevýší 200 000 hektolitrů, považují se tyto pivovary za jeden malý nezávislý pivovar.

      (6)  Roční výrobou piva se pro účely tohoto zákona rozumí veškeré pivo, které bylo v daném kalendářním roce vyrobeno.

§ 83

Vznik povinnosti daň z piva přiznat a zaplatit

      (1)  Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také plátci podle § 80 odst. 3 dnem porušení podmínek stanovených v § 80 odst. 1 a týká se množství piva vyrobeného od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla.

      (2)  Pokud je pivo určeno pro přímou spotřebu v prostorách pivovaru nebo místech k němu přilehlých, musí být z daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. a) dopravováno do místa přímé spotřeby pouze v přepravních nebo spotřebitelských obalech. Pokud je pivo do místa přímé spotřeby dopravováno přímo z výčepního tanku, je celní úřad oprávněn stanovit další podmínky pro vedení evidence.

§ 84

Základ daně z piva

      Základem daně je množství piva vyjádřené v hektolitrech.

§ 85

Sazby a výpočet daně z piva

      (1)  Základní sazba daně z piva a snížené sazby daně z piva pro malé nezávislé pivovary za 1 hektolitr a každé celé procento extraktu původní mladiny, ze které bylo pivo vyrobeno, před zakvašením, jsou stanoveny takto:



Kód
nomenklaturySazba daně v Kč/hl za každé celé procento extraktu původní mladinyZákladní
sazbaSnížené sazby pro malé nezávislé pivovaryVelikostní skupina podle výroby v hl ročnědo 10 000
včetněnad 10 000
do 50 000
včetněnad 50 000
do 100 000
včetněnad 100 000
do 150 000
včetněnad 150 000
do 200 000
včetně2203, 220624,00 Kč12,00 Kč14,40 Kč16,80 Kč19,20 Kč21,60 Kč


      (2)  Ke zlomkům procent (desetinným místům) extraktu původní mladiny se nepřihlíží.

      (3)  Výše daně u piva konkrétní koncentrace vyjádřené v procentech, které bylo uvedeno do volného daňového oběhu, se vypočítá jako součin množství tohoto piva v hektolitrech, příslušné výše procenta koncentrace a základní nebo snížené sazby.

      (4)  Koncentrace piva vyjádřená v procentech extraktu původní mladiny je pro účely tohoto zákona považována za koncentraci vyjádřenou ve stupních Plato (°P).

§ 86

Osvobození od daně z piva

      (1)  Od daně je také osvobozeno pivo

a)

pro výrobu octa uvedeného pod kódem nomenklatury 2209,

b)

pro výrobu a přípravu léčiv,

c)

pro výrobu přísad při výrobě potravin a nápojů, jejichž obsah alkoholu nepřesahuje 1,2 % objemových, nebo

d)

pro výrobu potravinářských výrobků, pokud obsah alkoholu v nich nepřekročí 8,5 litru alkoholu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů alkoholu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků.

      (2)  Od daně je dále osvobozeno pivo ve výši technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát. Celní úřad je oprávněn posoudit, zda tyto ztráty odpovídají charakteru činnosti plátce a obvyklé výši ztrát obdobných jiných plátců při stejné činnosti, a vyžadovat prokázání ztrát a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.

      (3)  Od daně je dále osvobozeno pivo, které je vyrobeno fyzickou osobou v zařízení pro domácí výrobu piva výhradně pro vlastní spotřebu její a osob s ní tvořících domácnost,³³) osob jí blízkých³³) nebo jejích hostů, až do množství, které nepřesáhne 200 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.

      (4)  Od daně je dále osvobozeno pivo určené k použití jako vzorky pro povinné rozbory,⁵³) nezbytné výrobní zkoušky nebo jako vzorky odebrané celním úřadem.

      (5)  Evidence piva osvobozeného od daně dle tohoto ustanovení se vede odděleně.

§ 87

Zvláštní povolení na přijímaní a užívání piva osvobozeného od daně

      Pivo osvobozené od daně podle § 86 odst. 3 a 4 se přijímá a užívá bez zvláštního povolení.

§ 88

Zařazení do velikostní skupiny

      (1)  Malý nezávislý pivovar, který zahájí výrobu v průběhu kalendářního roku, oznámí celnímu úřadu své zařazení do velikostní skupiny do konce měsíce, v němž zahájil výrobu. Předpokládaná roční výroba se vypočítá jako dvanáctinásobek podílu předpokládané výroby od zahájení činnosti do konce roku a počtu měsíců výroby v kalendářním roce včetně měsíce, v němž zahájí výrobu.

      (2)  Pokud dojde ke změně zařazení do velikostní skupiny, je povinen malý nezávislý pivovar oznámit tuto skutečnost do 31. ledna kalendářního roku celnímu úřadu.

      (3)  Malý nezávislý pivovar, který zahájí výrobu v průběhu kalendářního roku, oznámí celnímu úřadu své zařazení do velikostní skupiny do konce měsíce, v němž zahájil výrobu. Předpokládaná roční výroba se vypočítá jako dvanáctinásobek podílu předpokládané výroby od zahájení činnosti do konce roku a počtu měsíců výroby v kalendářním roce včetně měsíce, v němž zahájí výrobu.

      (4)  Zařazení malého nezávislého pivovaru do velikostní skupiny může být nejvýše o jeden stupeň nižší, než odpovídá skutečné výrobě v předchozím kalendářním roce.

      (5)  Jestliže skutečná výroba za kalendářní rok je vyšší než horní mez velikostní skupiny, do níž byl malý nezávislý pivovar zařazen, předloží plátce celnímu úřadu ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem⁵⁹) dodatečné daňové přiznání za každé zdaňovací období daného kalendářního roku. Na dodatečném daňovém přiznání uvede rozdíl mezi daňovou povinností podle sazby daně za velikostní skupinu, která odpovídá skutečné výrobě, a daňovou povinností uvedenou na řádném daňovém přiznání za stejné zdaňovací období. Současně v tomto přiznání uplatní nárok na vrácení daně, pokud vznikl. Nárok na vrácení daně, ve smyslu tohoto odstavce, lze uplatnit za celý kalendářní rok. Z daně doměřené podle dodatečného daňového přiznání penále ani úrok z prodlení nevzniká.

      (6)  Jestliže skutečná výroba za kalendářní rok je nižší než dolní mez velikostní skupiny, do níž byl malý nezávislý pivovar zařazen, předloží plátce celnímu úřadu nejpozději do 25. února následujícího kalendářního roku dodatečné daňové přiznání za každé zdaňovací období kalendářního roku. Na dodatečném daňovém přiznání uvede rozdíl mezi daňovou povinností podle sazby daně za velikostní skupinu, která odpovídá skutečné výrobě, a daňovou povinností uvedenou na řádném daňovém přiznání za stejné zdaňovací období. Současně v tomto přiznání uplatní nárok na vrácení daně, pokud vznikl. Nárok na vrácení daně ve smyslu tohoto odstavce lze uplatnit za celý kalendářní rok. Z daně doměřené podle dodatečného daňového přiznání penále ani úrok z prodlení nevzniká.

§ 89

Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro pivo

      (1)  Daňovým skladem podle § 19 odst. 2 písm. b) může být jen sklad, jehož roční odbyt piva, případně předpokládaný roční odbyt piva je nejméně 5 000 hl piva.

      (2)  Ročním odbytem piva se pro účely tohoto zákona rozumí množství piva, které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce 1.

      (3)  Pivo osvobozené podle § 86 odst. 3 nemusí být vyrobeno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)].

§ 90

Zajištění daně z piva

      Celkové zajištění daně za jeden daňový sklad činí nejvýše 80 000 000 Kč, jestliže provozovatel daňového skladu poskytne zajištění daně převodem peněžních prostředků na zvláštní účet celního úřadu.

§ 91

Prokazování původu dováženého piva

      (1)  Pokud je pivo dováženo, je zdaňováno základní sazbou daně.

      (2)  Při dovozu piva vyrobeného v malém nezávis-lém pivovaru je pivo zdaňováno sníženou sazbou daně, pokud je prokázáno potvrzením vydaným příslušnými úřady státu původu piva, že pivo bylo vyrobeno v malém nezávislém pivovaru s roční výrobou nepřesahující 200 000 hl. Na tomto potvrzení se uvede roční výroba piva v hektolitrech. Pokud není původ piva z malého nezávislého pivovaru prokázán, pivo je zdaňováno základní sazbou daně.

      (3)  Koncentrace dovážených piv vyjádřená ve stupních Plato (^oP) je pro účely tohoto zákona považována za koncentraci vyjádřenou v procentech extraktu původní mladiny.

HLAVA IV

DAŇ Z VÍNA A MEZIPRODUKTŮ

§ 92

Plátce daně z vína a meziproduktů

      (1)  Plátcem není fyzická osoba, která spolu s osobami tvořícími s ní domácnost³³) vyrobí pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů její domácnosti, osob jí blízkých³³) nebo jejích hostů tiché víno podle § 93 odst. 3 v celkovém množství nepřesahujícím 500 litrů za kalendářní rok za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.

      (2)  Pokud fyzická osoba poruší podmínky stanovené v odstavci 1, je povinna se zaregistrovat jako plátce nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne porušení těchto podmínek.

§ 93

Předmět daně z vína a meziproduktů

      (1)  Předmětem daně pro účely tohoto zákona jsou vína a fermentované nápoje (dále jen ,,vína") a meziprodukty uvedené pod kódy nomenklatu- ry 2204, 2205, 2206, které obsahují více než 1,2 % objemových alkoholu, nejvýše však 22 % objemových alkoholu.

      (2)  Šumivým vínem se pro účely tohoto zákona rozumí všechny výrobky, které jsou plněny do lahví s hřibovitou zátkou pro šumivé víno, která je upevněná zvláštním úchytným zařízením, nebo které při uzavřeném obsahu při 20 °C mají přetlak 3 bary a více, který lze odvodit z přítomnosti rozpuštěného oxidu uhličitého, a které jsou uvedené pod následujícími kódy nomenklatury:

a)

2204 10, 2204 21 10, 2204 29 10 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu⁶⁰) přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu,

b)

2206 00 31, 2206 00 39 a pod kódy nomenklatu- ry 2204 10, 2204 21 10, 2204 29 10, 2205, pokud nejsou zahrnuty pod písmenem a), jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 13 % objemových, nebo

c)

2206 00 31, 2206 00 39, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 13 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu.

      (3)  Tichým vínem se pro účely tohoto zákona rozumí výrobky, které nejsou šumivým vínem vymezeným v odstavci 2 a které jsou uvedené pod následujícími kódy nomenklatury:

a)

2204 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu pře-sahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu,

b)

2204 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu pře-sahuje 15 % objemových, ale nepřesahuje 18 % objemových, pokud byly vyrobeny bez jakéhokoliv obohacování a je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu,

c)

2204 a 2205 a nejsou uvedeny v písmenu a) nebo b), a dále výrobky, které jsou uvedeny pod kódem nomenklatury 2206, pokud nepodléhají dani z piva, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 10 % objemových, nebo

d)

2206, pokud nepodléhají dani z piva, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 10 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu.

      (4)  Meziprodukty se pro účely tohoto zákona rozumí všechny výrobky, které jsou uvedené pod kódy nomenklatury 2204, 2205 a 2206, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 22 % objemových, které nejsou šumivým ani tichým vínem nebo nepodléhají dani z piva.

§ 94

Vznik povinnosti daň z vína a meziproduktů přiznat a zaplatit

      Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také plátci podle § 92 odst. 2, dnem porušení podmínek stanovených v § 92 odst. 1, a týká se množství tichého vína vyrobeného od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla.


§ 95

Základ daně z vína a meziproduktů

      Základem daně je množství vína a meziproduktů vyjádřené v hektolitrech.

§ 96

Sazby daně z vína a meziproduktů

      Sazby daně jsou stanoveny takto:



TextSazba daněŠumivá vína podle § 93 odst. 22 340 Kč/hlTichá vína podle § 93 odst. 3      0 Kč/hlMeziprodukty podle § 93 odst. 42 340 Kč/hl





§ 97

Osvobození od daně z vína a meziproduktů

      (1)  Od daně je také osvobozeno víno a meziprodukty

a)

pro výrobu octa uvedeného pod kódem nomenklatury 2209,

b)

pro výrobu a přípravu léčiv,

c)

pro výrobu přísad při výrobě potravin a nápojů, jejichž obsah alkoholu nepřesahuje 1,2 % objemových, nebo

d)

pro výrobu potravinářských výrobků, pokud obsah alkoholu v nich nepřekročí 8,5 litru alkoholu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů alkoholu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků.

      (2)  Od daně jsou dále osvobozena vína a meziprodukty ve výši technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát. Celní úřad je oprávněn posoudit, zda tyto ztráty odpovídají charakteru činnosti plátce a obvyklé výši ztrát obdobných jiných plátců při stejné činnosti, a vyžadovat prokázání ztrát a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.

      (3)  Od daně je dále osvobozeno tiché víno vyrobené fyzickou osobou, která s osobami tvořícími s ní domácnost³³) vyrobí pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů její domácnosti, osob jí blízkých³³) nebo jejích hostů tiché víno v celkovém množství, které nepřesáhne 500 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.

      (4)  Od daně je dále osvobozeno víno a meziprodukty určené k použití jako vzorky pro povinné rozbory,⁵³) nezbytné výrobní zkoušky, nebo jako vzorky odebrané celním úřadem.

      (5)  Evidence vína a meziproduktů osvobozených od daně dle tohoto ustanovení se vede odděleně.

§ 98

Zvláštní povolení na přijímání a užívání vína osvobozeného od daně

      (1)  Tiché víno podle § 93 odst. 3, osvobozené od daně podle § 97 odst. 1 a 3, se přijímá a užívá bez zvláštního povolení.

      (2)  Víno a meziprodukty osvobozené podle § 97 odst. 4 se přijímají a užívají bez zvláštního povolení.

§ 99

Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro víno a meziprodukty

      (1)  Daňovým skladem podle § 19 odst. 2 písm. b) může být jen sklad, jehož roční odbyt, případně předpokládaný roční odbyt šumivého vína je nejméně 100 hl nebo roční odbyt, případně předpokládaný roční odbyt meziproduktů je nejméně 100 hl.

      (2)  Ročním odbytem šumivého vína se pro účely tohoto zákona rozumí množství šumivého vína, které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce 1.

      (3)  Ročním odbytem meziproduktů se pro účely tohoto zákona rozumí množství meziproduktů, které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce 1.

      (4)  Tiché víno podle § 93 odst. 3 nemusí být vyrobeno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)].
§ 100

Doprava tichého vína v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky

      Tiché víno podle § 93 odst. 3 lze v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky dopravovat bez průvodního dokladu (§ 26).

HLAVA V

DAŇ Z TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ

§ 101

Předmět daně z tabákových výrobků

      (1)  Předmětem daně jsou tabákové výrobky.

      (2)  Tabákovými výrobky se pro účely tohoto zákona rozumí cigarety, doutníky, cigarillos a tabák.

      (3)  Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)

cigaretami

      1.  tabákové provazce, které se kouří jako takové a nejsou doutníky ani cigarillos podle písmene b),

      2.  tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací vloží do dutinek z cigaretového papíru, nebo

      3.  tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací zabalí do cigaretového papíru,

b)

doutníky a cigarillos tabákové smotky, které se kouří jako takové a které

      1.  obsahují výlučně přírodní tabák,

      2.  mají krycí list z přírodního tabáku,

      3.  obsahují tabákovou náplň, krycí list v normální barvě doutníku zakrývající celý výrobek včetně případného filtru, ale nezakrývající náustek v případě náustkových doutníků, a vázací list, oba listy z rekonstituovaného tabáku, jejichž jednotková hmotnost činí bez filtru nebo ná-ustku nejméně 1,2 g a krycí list je vinutý ve tvaru spirály v ostrém úhlu nejméně 30° k podélné ose tabákového smotku, nebo

      4.  obsahují tabákovou náplň, krycí list v normální barvě doutníku z rekonstituovaného tabáku zakrývající celý výrobek včetně případného filt-ru, ale nezakrývající náustek v případě ná-ustkových doutníků, jejichž jednotková hmotnost činí bez filtru nebo náustku nejméně 2,3 g a venkovní obvod minimálně jedné třetiny délky tabákového smotku je nejméně 34 mm,

c)

tabákem ke kouření

      1.  řezaný nebo jinak dělený tabák, kroucený, zvlákněný nebo lisovaný do bloků a vhodný ke kouření bez dalšího průmyslového zpracování,

      2.  tabákový odpad upravený pro konečného spotřebitele, který nespadá pod písmena a) a b) a který je použitelný ke kouření, nebo

      3.  tabák ke kouření obsahující více než 25 % hmotnosti tabákových částic užších než 1 mm; jedná se o jemně řezaný tabák určený pro ruční výrobu cigaret,

d)

ostatním tabákem tabákové výrobky, které nespadají pod písmeno c), jsou upraveny pro kouření a určeny k jinému účelu.

      (4)  Při splnění ostatních podmínek uvedených v odstavci 3 písm. a) pod označení cigarety, písm. c) pod označení tabák ke kouření a písm. d) pod označení ostatní tabák patří také výrobky, které obsahují zcela nebo částečně i jiné látky než tabák.

      (5)  Při splnění ostatních podmínek uvedených v odstavci 3 písm. b) patří pod označení doutníky a cigarillos také výrobky s krycím listem z přírodního tabáku nebo s krycím listem a vázacím listem z rekonstituovaného tabáku nebo s krycím listem z rekonstituovaného tabáku, které obsahují částečně i jiné látky než tabák.

      (6)  Výrobky, které neobsahují tabák a splňují podmínky v odstavci 3 písm. a) a c) a používají se výlučně k lékařským účelům, se nepovažují za tabákové výrobky.

§ 102

Základ daně z tabákových výrobků

      (1)  Základem daně pro procentní část daně u cigaret, doutníků, cigarillos a tabáku je cena pro konečného spotřebitele.

      (2)  Základem daně pro pevnou část daně u cigaret, doutníků a cigarillos je množství vyjádřené v kusech a u tabáku množství vyjádřené v kilogramech.

      (3)  Cenou pro konečného spotřebitele cigaret nejprodávanější cenové kategorie se rozumí nejrozšířenější cena cigaret pro konečného spotřebitele stanovená podle prodeje tabákových nálepek u Celního úřadu Kutná Hora (dále jen ,,pověřený celní úřad") za předchozí kalendářní rok. Tato cena slouží k výpočtu výše sazeb u cigaret.

§ 103

Cena pro konečného spotřebitele

      (1)  Cenou pro konečného spotřebitele se rozumí cena, která je stanovena na základě zvláštního právního předpisu⁶¹) jako cena pro konečného spotřebitele jednotkového balení určeného k přímé spotřebě, nestanoví-li tento zákon jinak. Tato cena obsahuje i daň z přidané hodnoty.

      (2)  Výrobce se sídlem, popřípadě místem pobytu v jiném členském státě může pověřit osobu se sídlem, popřípadě místem pobytu na daňovém území České republiky, která je oprávněna dopravovat tabákové výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z jiného členského státu k podání návrhu na stanovení ceny pro konečného spotřebitele.

      (3)  Pro tabákové výrobky se stejným obchodním názvem a o stejném počtu kusů, popřípadě množství kilogramů v jednotkovém balení musí být stanovena stejná cena pro konečného spotřebitele.

      (4)  Pro tabákové výrobky, které nejsou značeny tabákovými nálepkami, je cena pro konečného spotřebitele totožná s cenou stanovenou pro tabákové výrobky, které musí být značeny tabákovou nálepkou, se stejným obchodním názvem a o stejném počtu kusů, popřípadě množství kilogramů v jednotkovém balení.

      (5)  Pro cigarety, které se neprodávají na daňovém území České republiky, je cenou pro konečného spotřebitele cena cigaret nejprodávanější cenové kategorie.

      (6)  Pro výpočet daně je rozhodující hmotnost tabáku v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

§ 104

Sazby a výpočet daně z tabákových výrobků

      (1)  Sazby daně jsou stanoveny takto:



TextSazba daněPevnáProcentníCigarety0,48 Kč/kus23 %celkem nejméně však u cigaret provazcových a cigaret filtrových délky do 70 mm včetně 0,90 Kč/kus a u cigaret filtrových délky nad 70 mm 0,96 Kč/kusDoutníky, cigarillos0,44 Kč/kus5 %celkem nejméně však 0,79 Kč/kusTabák ke kouření
--  jemně řezaný tabák určený pro ruční výrobu cigaret

--  ostatní tabák ke kouření
600 Kč/kg



600 Kč/kg
7 %



7 %
celkem nejméně však 660 Kč/kg



celkem nejméně však 660 Kč/kgOstatní tabák určený k jiným účelům600 Kč/kg7 %celkem nejméně však 660 Kč/kg




      (2)  Sazby daně jsou stanoveny takto:







TextSazba daněPevnáProcentníCigarety0,48 Kč/kus23 %celkem nejméně 0,94 Kč/kusDoutníky, cigarillos0,44 Kč/kus5 %celkem nejméně však 0,79 Kč/kusTabák ke kouření
--  jemně řezaný tabák určený pro ruční výrobu cigaret

--  ostatní tabák ke kouření
600 Kč/kg



600 Kč/kg
7 %



7 %
celkem nejméně však 660 Kč/kg



celkem nejméně však 660 Kč/kgOstatní tabák určený k jiným účelům600 Kč/kg7 %celkem nejméně však 660 Kč/kg











      (3)  Výše daně se vypočítá jako součet pevné části daně násobený počtem kusů nebo počtem kilogramů a procentní části daně.

      (4)  U cigaret se každých započatých 90 mm délky tabákového provazce považuje za jeden kus.

      (5)  Je-li výše daně u cigaret vypočtená podle odstavce 1 nižší než stanovená minimální sazba daně, použije se minimální sazba daně.

§ 105

Osvobození od daně z tabákových výrobků

      Od daně jsou osvobozeny tabákové výrobky určené k použití jako vzorky pro povinné rozbory,⁵²) nezbytné výrobní zkoušky nebo jako vzorky odebrané celním úřadem a vzorky určené pro vědecké pokusy.

§ 106

Zvláštní povolení na přijímání a užívání tabákových výrobků osvobozených od daně

      Tabákové výrobky osvobozené od daně podle § 105 se přijímají a užívají bez zvláštního povolení.

§ 107

Jednotkové balení

      (1)  Tabákové výrobky musí být uvedeny do volného daňového oběhu nebo dovezeny na daňové území České republiky v uzavřeném jednotkovém balení, které je určeno pro přímou spotřebu, pokud není tímto zákonem stanoveno jinak.

      (2)  Tabákové výrobky musí být uvedeny do volného daňového oběhu, dovezeny na daňové území České republiky nebo dopraveny na daňové území České republiky z jiného členského státu v uzavřeném jednotkovém balení, které je určeno pro přímou spotřebu, pokud není tímto zákonem stanoveno jinak.

      (3)  Tabákové výrobky nemusí být dovezeny na daňové území České republiky v uzavřeném jednotkovém balení, pokud jsou určeny pro osobní spotřebu.

      (4)  Tabákové výrobky nemusí být dovezeny na daňové území České republiky nebo dopraveny z jiného členského státu na daňové území České republiky v uzavřeném jednotkovém balení, pokud jsou určeny pro osobní spotřebu.

      (5)  Jednotkové balení smí obsahovat pouze takové tabákové výrobky, které podléhají stejné sazbě daně.

      (6)  Prodejce tabákových výrobků je povinen prodávat tabákové výrobky v uzavřeném jednotkovém balení s neporušenou tabákovou nálepkou s výjimkou prodeje doutníků a cigarillos konečnému spotřebiteli, u kterých je povolen kusový prodej. Prodejce může balení cigaret a tabáků otevřít pouze v případě kontroly obsahu balení nebo v případě bezplatného poskytnutí jako zkušební vzorek nebo k reklamním účelům spotřebiteli. Při otevření balení musí dojít k poškození tabákové nálepky.

      (7)  Při prodeji jednotlivých doutníků nebo cigarillos musí cena pro konečného spotřebitele odpovídat ceně za kus uvedené na tabákové nálepce umístěné na jednotkové balení určené pro konečného spotřebitele. Prodej jednotlivých doutníků a cigarillos se smí uskutečňovat pouze z otevřeného jednotkového balení určeného pro konečného spotřebitele, které je označeno tabákovou nálepkou, a to pouze za cenu pro konečného spotřebitele.

§ 108

Dovoz tabákových výrobků v rámci podnikatelské činnosti

      (1)  Dovozce, který hodlá dovážet tabákové výrobky v rámci podnikatelské činnosti, je povinen tuto skutečnost písemně ohlásit celnímu úřadu nejpozději tři týdny před uskutečněním prvního dovozu. Pokud má dovozce sídlo nebo trvalý pobyt mimo daňové území České republiky, je povinen podat písemné ohlášení u pověřeného celního úřadu. Ohlášení musí být podáno ve dvojím vyhotovení.

      (2)  Dovozce se sídlem nebo trvalým pobytem na daňovém území České republiky uvede v ohlášení obchodní firmu nebo název a sídlo, je-li právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu a místo pobytu, je-li fyzickou osobou, právní formu, výši obchodního jmění a zákonného zástupce. Dále je dovozce povinen v ohlášení uvést, zda existuje dohoda o jednání ve shodě, a případně uvést výši podílu na obchodním jmění. Dovozce připojí ke každému vyhotovení ohlášení soupis tabákových výrobků členěný podle druhů, obchodních názvů, druhu obalů, s uvedením počtu kusů, popřípadě kilogramů v jednotkovém balení.

§ 109

Oprávněný příjemce tabákových výrobků

      (1)  Osoba, která hodlá jako oprávněný příjemce opakovaně přijímat tabákové výrobky podle § 22, požádá písemně ve dvojím vyhotovení u celního úřadu o povolení. Ke každému vyhotovení připojí soupis tabákových výrobků členěný podle druhů, obchodních názvů, druhu obalů, s uvedením počtu kusů, popřípadě kilogramů v jednotkovém balení.

      (2)  Oprávněný příjemce může jednorázově přijmout podle § 23 pouze tabákové výrobky řádně označené tabákovou nálepkou, pokud se nejedná o přijetí tabákových výrobků osvobozených od daně. V případě přijetí tabákových výrobků označených tabákovou nálepkou nemusí oprávněný příjemce podle § 23 zajistit daň.

§ 110

Zákaz prodeje za cenu nižší než cena pro konečného spotřebitele

      (1)  Prodejce nesmí prodávat tabákové výrobky konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, nestanoví-li tento zákon jinak. To neplatí při bezúplatném poskytnutí tabákových výrobků jako zkušebních vzorků nebo k reklamním účelům.

      (2)  Prodejce nesmí při prodeji konečnému spotřebiteli poskytnout žádnou slevu z ceny pro konečného spotřebitele včetně slevy poskytované na základě odbytu.

      (3)  Prodejce nesmí při prodeji tabákových výrobků konečnému spotřebiteli přidat k těmto výrobkům jiný předmět. Prodej tabákových výrobků nesmí být vázán na prodej jiných předmětů.

§ 111

Snížení ceny pro konečného spotřebitele

      (1)  Odchylně od § 110 se mohou v nezbytně nutných případech prodávat tabákové výrobky konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, aby výrobci nebo prodejci bylo umožněno vyprodání zásob v případě prohlášení konkursu, ukončení výroby, prodeje nebo ukončení podnikatelské činnosti a v případě exekuce.

      (2)  V případě uvedeném v odstavci 1 je vyžadován k prodeji tabákových výrobků konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, souhlas pověřeného celního úřadu.

      (3)  Prodej za nižší cenu nevede k nároku na snížení a vrácení daně.

§ 112

Zákaz prodeje za cenu vyšší než cena pro konečného spotřebitele

      (1)  Prodejce nesmí prodávat tabákové výrobky konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce.

      (2)  Pokud prodejce poruší zákaz uvedený v odstavci 1, vzniká mu povinnost přiznat a zaplatit daň, přičemž základem daně je rozdíl mezi základem daně z vyšší ceny pro konečného spotřebitele a základem daně z ceny pro konečného spotřebitele uvedené na tabákové nálepce.

§ 113

Zvláštní ustanovení

      Tabákové výrobky nesmí být výhrou v loterii nebo v podobné sázkové hře.⁶²)

§ 114

Značení tabákovými nálepkami

      (1)  Tabákové výrobky vyrobené na daňovém území České republiky nebo na daňové území České republiky dovezené musí být značeny tabákovou nálepkou, pokud není v odstavci 5 stanoveno jinak.

      (2)  Tabákové výrobky vyrobené na daňovém území České republiky, na daňové území České republiky dovezené nebo na daňové území České republiky dopravené z jiného členského státu musí být značeny tabákovou nálepkou, pokud není v odstavci 6 stanoveno jinak.

      (3)  Značit tabákové výrobky tabákovými nálepkami je povinen výrobce nebo dovozce tabákových výrobků nebo dodavatel se sídlem mimo daňové území České republiky.

      (4)  Tabákové výrobky značené poškozenou tabákovou nálepkou nebo značené jiným způsobem, než je stanoveno, se považují za neznačené. Tabákové nálepky zeslabené naseknutím se nepovažují za poškozené.

      (5)  Tabákovou nálepkou nesmí být značeny tabákové výrobky, které

a)

jsou určeny pro vývoz, nebo

b)

nemusí být dovezeny na daňové území České republiky v uzavřeném jednotkovém balení.

      (6)  Tabákovou nálepkou nesmí být značeny tabákové výrobky, které

a)

jsou určeny pro vývoz,

b)

jsou určeny pro dopravu do jiného členského státu, nebo

c)

nemusí být dopraveny nebo dovezeny na daňové území České republiky v uzavřeném jednotkovém balení.

      (7)  V prostorách podle § 36, kde se prodávají tabákové výrobky, které tabákovou nálepkou nesmí být značeny, lze prodávat pouze tabákové výrobky neznačené.

§ 115

Kontrola značení

      (1)  Ke kontrole značení tabákových výrobků skladovaných nebo prodávaných jsou oprávněny tyto orgány:

a)

celní orgány,

b)

územní finanční orgány,

c)

Česká obchodní inspekce,

d)

Státní zemědělská a potravinářská inspekce,

e)

živnostenské úřady a

f)

Policie České republiky

(dále jen ,,orgány"), které jsou povinny o svém zjištění neprodleně informovat příslušný celní a živnostenský úřad.

      (2)  Orgány uloží zajištění neznačených tabákových výrobků a zapečetění skladu těchto výrobků.

      (3)  Skladování neznačených tabákových výrobků zajištěných podle odstavce 2 se provádí na náklad fyzické nebo právnické osoby, u které bylo zajištění uloženo.

      (4)  Postup podle odstavců 1 až 3 provede ten z orgánů uvedených v odstavci 1, který zjistí skladování nebo prodej neznačených tabákových výrobků jako první.

      (5)  Zajištěné neznačené tabákové výrobky se zničí, pokud bylo uloženo jejich propadnutí nebo rozhodnuto o jejich zabrání. O způsobu zničení propad-lých nebo zabraných neznačených tabákových výrobků rozhodne celní úřad. Zároveň jmenuje tříčlennou komisi, která bude na zničení dohlížet.

      (6)  Celní úřad propadlé nebo zabrané neznačené tabákové výrobky zničí, a to na náklad fyzické nebo právnické osoby, která tyto neznačené tabákové výrobky skladovala nebo prodávala. O zničení neznačených tabákových výrobků sepíše komise protokol, jehož stejnopis zašle do 15 dní pověřenému celnímu úřadu.

      (7)  Skladováním neznačených tabákových výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně se pro účely tohoto zákona rozumí jejich skladování v prostorách k tomu určených (skladech), v dopravních prostředcích, a to i při přepravě, v kancelářích nebo jiných prostorách a v prodejních místech včetně stánkového a obdobného prodeje.

§ 116

Daňové přiznání k dani z tabákových výrobků a splatnost této daně

      (1)  Objednávka tabákových nálepek plní funkci daňového přiznání s výjimkou tabákových výrobků, u kterých vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 3 písm. f).

      (2)  Daň je zaplacena použitím tabákové nálepky. Tabákové nálepky musí být použity v okamžiku, kdy vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit.

      (3)  Tabákové výrobky lze značit tabákovými nálepkami pouze v daňovém skladu nebo mimo daňové území České republiky. Tabákové nálepky se použijí v daňovém skladu, pro který byly odebrány.

      (4)  Použitím tabákové nálepky se rozumí umístění tabákové nálepky na jednotkovém balení a pod průhledný přebal, pokud se tento používá, tak, aby při otevření jednotkového balení došlo k jejímu poškození.

§ 117

Povolení k provozování daňového skladu pro tabákové výrobky

      Návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu musí dále obsahovat soupis tabákových výrobků členěný podle druhů, obchodních názvů, druhu obalů, s uvedením počtu kusů, popřípadě kilogramů v jednotkovém balení.

§ 118

Objednávání, odběr a distribuce tabákových nálepek

      (1)  Nákup tabákových nálepek od jejich výrobce, jejich přepravu od výrobce tabákových nálepek k pověřenému celnímu úřadu a jejich odběr na daňovém území České republiky výrobcem nebo dovozcem (dále jen ,,odběratel") zajišťuje pověřený celní úřad, který zároveň vykonává kontrolu přepravy, uložení a užití tabákových nálepek u odběratele.

      (2)  Nákup tabákových nálepek od jejich výrobce, jejich přepravu od výrobce tabákových nálepek k pověřenému celnímu úřadu a jejich odběr na daňovém území České republiky výrobcem, dovozcem nebo osobou pověřenou k podání návrhu na stanovení ceny pro konečného spotřebitele tabákových výrobků podle § 103 odst. 2 (dále jen ,,odběratel") zajišťuje pověřený celní úřad, který zároveň vykonává kontrolu přepravy, uložení a užití tabákových nálepek u odběratele.

      (3)  Odběratel je povinen si v objednávce sám vypočítat hodnotu odpovídající výši daňové povinnosti objednaných tabákových nálepek.


      (4)  Odběratel je povinen objednávat a odebírat tabákové nálepky výhradně u pověřeného celního úřadu.

      (5)  Pokud odběratel neodebere od pověřeného celního úřadu tabákové nálepky, které si objednal, je povinen uhradit náklady spojené s výrobou, prodejem a likvidací těchto tabákových nálepek.

      (6)  Výrobce tabákových nálepek smí prodávat tabákové nálepky výhradně pověřenému celnímu úřadu.

      (7)  Odběratel nesmí obdržené tabákové nálepky prodat nebo jakýmkoliv způsobem bezúplatně předat jiným fyzickým nebo právnickým osobám s výjimkou pověřeného celního úřadu. Toto ustanovení se nevztahuje na případ, kdy tabákové nálepky jsou předány výrobcům nebo dodavatelům tabákových výrobků mimo daňové území České republiky za účelem označení tabákových výrobků pro uvedení do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky.

      (8)  Odběratel nesmí obdržené tabákové nálepky prodat nebo jakýmkoliv způsobem bezúplatně předat jiným fyzickým nebo právnickým osobám s výjimkou pověřeného celního úřadu. Toto ustanovení se nevztahuje na případ, kdy tabákové nálepky jsou předány výrobcům nebo dodavatelům tabákových výrobků v jiném členském státě nebo ve třetí zemi za účelem označení tabákových výrobků pro uvedení do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky.

      (9)  Odběratel je povinen uhradit cenu tabákových nálepek. Přepravu tabákových nálepek od pověřeného celního úřadu k odběrateli a jejich uložení a užití u odběratele zajišťuje tento odběratel na své vlastní náklady.

      (10)  Tabákové nálepky musí být objednány

a)

dva týdny před odběrem v obvyklých případech,

b)

nejméně šest týdnů před prvním odběrem tabákových nálepek v případě změny sazby daně, nebo

c)

nejméně šest týdnů před prvním odběrem tabákových nálepek nového vzoru.

      (11)  Pokud se změní sazba daně, lze objednat tabákové nálepky s uvedením ceny pro konečného spotřebitele, která obsahuje současně platnou sazbu daně, nejpozději šest týdnů před účinností změny sazby daně s uvedením termínů odběru.

      (12)  Pokud se změní sazba daně, mohou být tabákové výrobky s tabákovými nálepkami obsahujícími současně platnou sazbu daně vyrobeny, dovezeny a uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky nejpozději do konce měsíce po nabytí účinnosti nové sazby daně.

      (13)  Pokud se změní sazba daně, mohou být tabákové výrobky s tabákovými nálepkami obsahujícími současně platnou sazbu daně vyrobeny, dovezeny a dopraveny na daňové území České republiky z jiného členského státu a uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky nejpozději do konce měsíce po nabytí účinnosti nové sazby daně.

      (14)  Pokud se změní vzor tabákové nálepky, lze objednat tabákové nálepky starého vzoru nejpozději šest týdnů před účinností změny vzoru tabákové nálepky s uvedením termínů odběru.

§ 119

Hodnota tabákové nálepky

      (1)  Povinnost uhradit hodnotu tabákové nálepky vzniká odběrem těchto nálepek. Hodnota tabákových nálepek odpovídá výši daňové povinnosti tabákového výrobku za jednotkové balení určené k přímé spotřebě.

      (2)  Hodnotu tabákové nálepky je povinen uhradit odběratel.

      (3)  Hodnota tabákových nálepek je splatná

a)

u cigaret a tabáku do 30 dní ode dne odebrání tabákových nálepek od pověřeného celního úřadu,

b)

u doutníků a cigarillos do 60 dní ode dne odebrání tabákových nálepek od pověřeného celního úřadu.

      (4)  Odběratel je povinen poskytnout zajištění hodnoty tabákových nálepek objednaných u pověřeného celního úřadu, pokud není hodnota tabákových nálepek uhrazena již při jejich odběru. Zajištění se poskytuje

a)

ve formě bankovní záruky, která je vystavena ve prospěch celního úřadu a neobsahuje výhrady banky, nebo

b)

převodem peněžních prostředků na zvláštní účet celního úřadu, přičemž po dobu zajištění daně nevzniká nárok na úrok z částky složené na zvláštním účtu celního úřadu.

      (5)  Odběratel nebo osoba pověřená k podání návrhu na stanovení ceny pro konečného spotřebitele tabákových výrobků podle § 103 odst. 2 jsou povinni poskytnout zajištění hodnoty tabákových nálepek objednaných u pověřeného celního úřadu, pokud není hodnota tabákových nálepek uhrazena již při jejich odběru. Zajištění se poskytuje

a)

ve formě bankovní záruky, která je vystavena ve prospěch celního úřadu a neobsahuje výhrady banky, nebo

b)

převodem peněžních prostředků na zvláštní účet celního úřadu, přičemž po dobu zajištění daně nevzniká nárok na úrok z částky složené na zvláštním účtu celního úřadu.

§ 120

Zástavní právo

      K zajištění úhrady hodnoty tabákových nálepek vzniká na základě tohoto zákona zástavní právo⁶³) k odebraným tabákovým nálepkám dosud nepoužitým na jednotkovém balení.

§ 121

Evidence a kontrola tabákových nálepek

      (1)  Odběratel je povinen vést evidenci odebraných, použitých a vrácených tabákových nálepek a uchovávat evidenci a doklady, na jejichž základě byly zápisy v evidenci provedeny, po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém byly tyto doklady vystaveny.

      (2)  Odběratel je povinen provést inventuru tabákových nálepek podle rozhodnutí pověřeného celního úřadu, nejméně však jednou za kalendářní rok. Výsledek inventury je povinen odběratel písemně oznámit pověřenému celnímu úřadu nejpozději čtyři týdny po ukončení inventury.

§ 122

Vracení tabákových nálepek

      (1)  Odběratel může vrátit pověřenému celnímu úřadu poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky. U poškozených tabákových nálepek musí jejich nepoškozená část činit alespoň 60 % celkové plochy tabákové nálepky a musí být prokazatelná výše ceny pro konečného spotřebitele a počet kusů, popřípadě kilogramů natištěné na tabákové nálepce. Je-li poškozená tabáková nálepka složena z více částí, musí být zřejmé, že jednotlivé části patří k sobě. U znečištěných tabákových nálepek musí být prokazatelné, že jde o tabákové nálepky nabyté v souladu s tímto zákonem, a musí být prokazatelná výše ceny pro konečného spotřebitele a počet kusů, popřípadě kilogramů natištěné na tabákové nálepce.

      (2)  Za poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky, které splňují podmínky uvedené v odstavci 1, vrátí pověřený celní úřad částku, která byla za tabákové nálepky zaplacena. Pověřený celní úřad vrácené poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky zničí za účasti pověřeného zaměstnance celního ředitelství. O zničení vrácených poškozených nebo znečištěných tabákových nálepek sepíše protokol.

      (3)  Odběratel může vrátit pověřenému celnímu úřadu nepoužité tabákové nálepky. Pověřený celní úřad vrátí odběrateli částku, která byla za tabákové nálepky zaplacena, po odečtení nákladů spojených s výrobou, prodejem a likvidací tabákových nálepek. Pověřený celní úřad vrácené tabákové nálepky zničí za účasti pověřeného zaměstnance celního ředitelství. O zničení vrácených tabákových nálepek sepíše protokol.

      (4)  Pokud Ministerstvo financí vydá vyhlášku, kterou se změní vzor tabákové nálepky, je odběratel povinen vrátit pověřenému celnímu úřadu nepoužité tabákové nálepky starého vzoru nejpozději do 30 dní ode dne nabytí účinnosti vyhlášky. V případě, že byly tabákové nálepky vyvezeny do třetích zemí, vrátí odběratel nepoužité tabákové nálepky starého vzoru pověřenému celnímu úřadu nejpozději do 80 dní ode dne nabytí účinnosti vyhlášky.

      (5)  Za vrácené tabákové nálepky starého vzoru, pokud nedošlo ke změně sazby daně, vydá pověřený celní úřad bezúplatně tabákové nálepky nového vzoru do 30 dní ode dne, kdy mu byly tabákové nálepky vráceny. Pověřený celní úřad vrácené tabákové nálepky starého vzoru zničí za účasti pověřeného zaměstnance celního ředitelství. O zničení vrácených tabákových nálepek sepíše protokol.

      (6)  Odběratel je povinen bezodkladně vrátit pověřenému celnímu úřadu nepoužité tabákové nálepky, včetně tabákových nálepek poškozených nebo znečištěných podle odstavce 1, v případě ukončení své činnosti. Pokud odběratel již uhradil hodnotu tabákových nálepek, vrátí mu pověřený celní úřad tuto částku.

      (7)  Odběratel může požádat pověřený celní úřad o úřední dozor nad zničením tabákových nálepek nalepených na jednotkových baleních. Žádost se může vztahovat pouze na výrobky, které odběratel vyrobil nebo dovezl. Úředním dozorem se rozumí účast pracovníka pověřeného celního úřadu při zničení tabákových nálepek nalepených na krabičkách, které na své náklady zajistí odběratel. Zničení tabákových nálepek pod úředním dozorem lze provést pouze na daňovém území České republiky. Pověřený celní úřad je povinen této žádosti vyhovět. Odběrateli vzniká nárok na vrácení hodnoty tabákových nálepek dnem zničení tabákových nálepek pod úředním dozorem. Nárok na vrácení lze uplatnit pouze tehdy, jestliže byla hodnota tabákových nálepek již uhrazena.

      (8)  Za ztracené tabákové nálepky a za tabákové nálepky poškozené z více než 40 % se náhrada neposkytuje.

      (9)  Dojde-li ke změně sazby daně, může odběratel použít odebrané tabákové nálepky na tabákové výrobky, jejichž cena pro konečného spotřebitele a počet kusů, popřípadě kilogramů v jednotkovém balení odpovídá údajům natištěným na tabákové nálepce, nebo může nepoužité tabákové nálepky vrátit pověřenému celnímu úřadu. Pokud odběratel již uhradil hodnotu tabákových nálepek, vrátí mu pověřený celní úřad tuto částku.

Přestupky a jiné správní delikty

§ 123

      (1)  Přestupku se dopustí ten, kdo na daňovém území České republiky nabude tabákové výrobky, které nejsou značeny platnou tabákovou nálepkou.

      (2)  Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 150 000 Kč.

      (3)  Podmínky odpovědnosti za přestupky se posoudí a řízení o přestupcích se provede podle zvláštního právního předpisu.⁶⁴)

§ 124

      (1)  Právnické osobě, která neznačí způsobem uvedeným v § 114 tabákové výrobky tabákovými nálepkami, se uloží pokuta až do výše 50 000 000 Kč.

      (2)  V případech podle odstavce 1 lze vedle pokuty uložit sankci propadnutí neznačených tabákových výrobků nebo rozhodnout, že se tyto tabákové výrobky zabírají, pokud náleží osobě, kterou nelze za správní delikt stíhat, nebo osobě, která není známa. Vlastníkem zabraných tabákových výrobků se stává stát.

§ 125

      Právnické osobě, která

a)

použije k označení tabákových výrobků tabákovou nálepku na daňovém území České republiky jinde než v daňovém skladu nebo v jiném daňovém skladu, než pro který byla odebrána,

b)

použije k označení tabákových výrobků tabákovou nálepku, na které jsou vytištěny údaje neodpovídající skutečnému obsahu jednotkového balení, na které je tabáková nálepka umístěna,

c)

použije tabákové nálepky v rozporu s ustanovením upravujícím povinnost umístit tabákovou nálepku na jednotkovém balení a pod průhledný přebal, pokud se tento používá tak, aby při otevření jednotkového balení došlo k jejímu poškození,

d)

předá jinému tabákové nálepky,

e)

neobjednává nebo neodebírá tabákové nálepky od pověřeného celního úřadu, pokud tuto povinnost má, nebo

f)

neprodává tabákové nálepky podle § 118 odst. 6,

lze uložit pokutu až do výše 5 000 000 Kč.

§ 126

      Právnické osobě, která

a)

neuvádí do volného daňového oběhu nebo nedováží tabákové výrobky v uzavřeném jednotkovém balení,

b)

neuvádí do volného daňového oběhu, nedováží nebo nedopravuje na daňové území České republiky tabákové výrobky v uzavřeném jednotkovém balení,

c)

zabalí do jednotkového balení nebo přibalí k jednotkovému balení jiné předměty než tabákové výrobky podle § 110 odst. 3,

d)

prodává konečnému spotřebiteli tabákové výrobky za cenu nižší nebo vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, poskytne konečnému spotřebiteli slevu z ceny pro konečného spotřebitele, přidá při prodeji tabákových výrobků konečnému spotřebiteli k tabákovým výrobkům jiný předmět nebo váže prodej tabákových výrobků konečnému spotřebiteli na prodej jiných předmětů,

e)

nevede evidenci přijatých, použitých a vrácených tabákových nálepek a neuchovává evidenci a doklady ve lhůtě stanovené zákonem,

f)

učiní tabákové výrobky předmětem loterie nebo podobné sázkové hry, nebo

g)

neoznámí nebo neoznámí včas celnímu úřadu provozování prodeje tabákových výrobků,

lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

§ 127

      Právnické osobě, která

a)

neprovádí inventuru tabákových nálepek podle rozhodnutí pověřeného celního úřadu,

b)

nevrátí tabákové nálepky starého vzoru ve lhůtě stanovené v § 122 odst. 4,

c)

nevrátí nepoužité tabákové nálepky ve lhůtě stanovené v § 122 odst. 6,

lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

§ 128

      (1)  Právnické osobě, která skladuje nebo prodává neznačené tabákové výrobky na daňovém území České republiky, se uloží pokuta až do výše 1 000 000 Kč.

      (2)  Právnické osobě, která skladuje neznačené tabákové výrobky na daňovém území České republi- ky v množství větším než 500 000 kusů cigaret, dout-níků nebo cigarillos nebo v množství větším než 500 kilogramů tabáku, se uloží pokuta až do výše 10 000 000 Kč.

      (3)  Pro případy uvedené v odstavcích 1 a 2 platí ustanovení § 124 odst. 2 obdobně.

§ 129

      Právnické osobě, která poruší povinnost prodávat tabákové výrobky v uzavřeném jednotkovém balení podle § 107 odst. 6, lze uložit pokutu do 50 000 Kč.

§ 130

      (1)  Při stanovení výše pokuty, uplatnění sankce propadnutí neznačených tabákových výrobků či rozhodnutí o jejich zabrání se přihlíží zejména ke stupni závažnosti a rozsahu následků, které porušení právní povinnosti způsobilo, popřípadě mohlo způsobit, k okolnostem, za nichž k němu došlo, a k době, po kterou k porušování právní povinnosti docházelo.

      (2)  Přestupky a jiné správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednávají orgány uvedené v § 115 odst. 1. Příslušným je ten orgán, který porušení povinnosti nebo zákazu zjistí jako první.

      (3)  Řízení o uložení pokuty za jiný správní delikt lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se příslušný orgán o spáchání jiného správního deliktu dozvěděl, a nejpozději do 3 let ode dne, kdy byl jiný správní delikt spáchán. Řízení o uložení pokuty musí být ukončeno pravomocným rozhodnutím nejpozději do 5 let ode dne, kdy byl jiný správní delikt spáchán.

      (4)  Pokuty vybírá orgán, který je uložil. Pokuty vymáhá celní úřad. Rozhodnutí o uložení pokuty lze vykonat do pěti let po uplynutí lhůty určené pro její zaplacení.

      (5)  K zajištění vymáhání pokuty uložené jiným orgánem než celním úřadem je tento jiný orgán povinen zaslat celnímu úřadu rozhodnutí o uložení pokuty s doložkou vykonatelnosti, nebyla-li pokuta zaplacena včas a ve správné výši.

      (6)  Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu.

      (7)  Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zákona upravujícího správu daní.⁶⁵)

      (8)  Celní úřady vedou evidenci fyzických osob, které se dopustily přestupku podle § 123, a právnických osob a podnikajících fyzických osob, které se dopus-tily jiného správního deliktu podle § 124 až 129.

§ 131

      Prováděcí právní předpis stanoví

a)

vzor a rozměry tabákové nálepky a způsob jejího umístění na jednotkovém balení,

b)

způsob objednávání, odběru a distribuce tabákových nálepek,

c)

vzor tiskopisu pro objednávku tabákových nálepek,

d)

podrobnosti ke způsobu přepravy a uchovávání tabákových nálepek,

e)

vzor tiskopisu pro evidenci tabákových nálepek,

f)

podrobnosti ke způsobu inventarizace tabákových nálepek,

g)

podrobnosti ke způsobu evidence a vracení poškozených tabákových nálepek,

h)

vzor oprávnění zaměstnance pověřeného celního úřadu ke vstupu do objektů odběratele,

i)

vzor oprávnění zaměstnance celního ředitelství pověřeného dozorem podle § 122 odst. 2 a 5,

j)

způsob stanovení ceny pro konečného spotřebitele na základě zvláštního právního předpisu.⁶¹)

ČÁST TŘETÍ

OMEZENÍ PRODEJE LIHOVIN

A TABÁKOVîCH VîROBK®

§ 132

Vymezení pojmů

      Pro účely této části se rozumí

a)

stánkem prostor ohraničený pevnou nebo přenosnou konstrukcí, zvláště která není spojena se zemí pevným základem, kde prodávající vystavuje, nabízí nebo prodává zboží,

b)

stánkem s prodejem denního tisku stánek pevné konstrukce, který se nenachází na tržišti nebo v tržnici, a mimo širokého sortimentu denního a periodického tisku nabízí jako doplňkový sortiment i tabákové výrobky (§ 101),

c)

stánkem s občerstvením stánek pevné konstrukce, který se nenachází na tržišti nebo v tržnici, a mimo sortimentu občerstvení nabízí jako doplňkový sortiment i tabákové výrobky a lihoviny,

d)

tržištěm volně přístupný prostor, kde dochází k nabídce a prodeji zboží nebo poskytování služeb, přičemž tento prostor umožňuje sestavit určitý počet prodejních míst a může být nebo je vybaven stánky, pulty, stolky nebo obdobnými zařízeními, která jsou určena pro prodej zboží nebo poskytování služeb,

e)

tržnicí vymezený uzavíratelný zastřešený nebo nezastřešený přístupný prostor, kde dochází k nabídce a prodeji zboží nebo poskytování služeb na místech pronajatých k tomuto účelu, přičemž tento prostor umožňuje sestavit určitý počet prodejních míst a může být nebo je vybaven stánky nebo jednoduchými objekty, popřípadě pulty, stolky nebo obdobnými zařízeními, která jsou určena pro prodej zboží nebo poskytování služeb,

f)

lihovinami alkoholické nápoje obsahující nejméně 15 % objemových etanolu, kromě vína (§ 93) a piva (§ 81).

§ 133

Zákaz prodeje

      (1)  Na tržištích, v tržnicích a mimo provozovny určené k prodeji zboží a poskytování služeb kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu,³⁶) je prodej tabákových výrobků a lihovin zakázán.

      (2)  Tabákové výrobky lze prodávat mimo provozovny uvedené v odstavci 1 ve stáncích s prodejem denního tisku. Prodej cigaret a tabáku je v tomto druhu stánků povolen pouze v jednotkových baleních určených k přímé spotřebě, na kterých je umístěna tabáková nálepka.

      (3)  Tabákové výrobky v jednotkovém balení a lihoviny lze prodávat mimo provozovny uvedené v odstavci 1 také ve stáncích s občerstvením. Ve stáncích s občerstvením je možno prodávat i rozlévané lihoviny.

§ 134

Kontrola

      Ke kontrole dodržování zákazu podle § 133 odst. 1 jsou oprávněny na základě tohoto zákona orgány uvedené v § 115 odst. 1. Tyto orgány postupují při kontrole obdobně podle § 115.

§ 135

Přestupky a jiné správní delikty

      (1)  Přestupku se dopustí ten, kdo poruší zákaz prodeje tabákových výrobků a lihovin podle § 133 odst. 1.

      (2)  Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 150 000 Kč.

      (3)  Podmínky odpovědnosti za přestupky se posoudí a řízení o přestupcích se provede podle zvláštního právního předpisu.⁶⁴)

      (4)  Právnické osobě, která poruší zákaz prodeje tabákových výrobků, lze uložit pokutu až do výše 150 000 Kč.

      (5)  V případě porušení zákazu podle § 133 odst. 1 uloží orgány uvedené v § 115 odst. 1 vedle pokuty sankci propadnutí tabákových výrobků a lihovin nebo rozhodnou, že se tyto výrobky zabírají, pokud náleží osobě, kterou nelze za správní delikt stíhat, nebo osobě, která není známa. Vlastníkem zabraných tabákových výrobků a lihovin se stává stát.

      (6)  Při stanovení, vybírání a vymáhání pokut a uplatnění sankce propadnutí tabákových výrobků a lihovin či rozhodnutí o jejich zabrání se postupuje podle § 130.

      (7)  Porušení zákazu podle § 133 odst. 1 se považuje za závažné porušení tohoto zákona ve smyslu zvláštního právního předpisu.²⁵)
ČÁST ČTVRTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ

A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 136

      (1)  Právnické nebo fyzické osoby, které chtějí od 1. ledna 2004 být uživatelem [§ 3 písm. i) a § 13] nebo provozovatelem daňového skladu [§ 3 písm. f) a § 19 odst. 2 písm. b)], jsou povinny podat návrh na vydání takového povolení do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona.

      (2)  Právnické nebo fyzické osoby, které vyrábějí vybrané výrobky a dle tohoto zákona jim vznikne povinnost provozovat daňový sklad (§ 19 odst. 3), jsou povinny podat návrh na vydání takového povolení (§ 20) do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona.

      (3)  Právnické nebo fyzické osoby, které podle odstavce 1 nebo 2 podají návrh na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona, jsou povinny zajistit daň způsobem uvedeným v § 21 odst. 1 do 31. prosince 2003. Celní ředitelství může vydat povolení k provozování daňového skladu ještě před tímto datem. Pokud však k 31. prosinci 2003 není daň zajištěna, celní ředitelství vydané povolení zruší. Pro jednotlivý daňový sklad musí zajištění daně odpovídat:

a)

výši daně zdaněných vybraných výrobků, které jsou v měsíci podání návrhu na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu umístěny na území budoucího daňového skladu a u kterých bude uplatněn nárok na vrácení daně,

b)

výši daňové povinnosti, která by navrhovateli vznikla podle dosavadních právních předpisů při vyskladnění dosud nezdaněných vybraných výrobků, které jsou v měsíci podání návrhu na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu umístěny na území budoucího daňového skladu,

c)

výši daňové povinnosti, která navrhovateli vznikla podle dosavadních právních předpisů při vyskladnění vybraných výrobků v období od 1. ledna 2003 do posledního dne měsíce předcházejícího měsíci, ve kterém byl návrh na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu podán.

      (4)  Právnické nebo fyzické osoby, které na daňovém území České republiky vyrábějí vybrané výrobky, jsou povinny k 31. prosinci 2003 provést inventarizaci všech dosud nezdaněných vybraných výrobků a těch zdaněných vybraných výrobků, u kterých budou uplatňovat nárok na vrácení daně.
§ 137

      Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu

a)

provést úpravu platných sazeb daně,

b)

umožnit ozbrojeným silám, ozbrojeným bezpečnostním sborům, hasičským záchranným sborům, havarijním službám a subjektům hospodářské mobilizace nákup vybraných výrobků za ceny bez daně.

§ 138

      V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 139

      (1)  Ministerstvo financí vydá prováděcí vyhlášku k ustanovením § 21 odst. 9, § 26, 56, 81 a 131.

      (2)  Ministerstvo zemědělství vydá prováděcí vyhlášku k ustanovení § 57.

HLAVA II

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 140

      (1)  Správu daní, u nichž ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nezaniklo právo daň vyměřit nebo vymáhat nebo nezanikl nárok na vrácení daně, vykonávají dosavadní správci daně podle dosavadních právních předpisů.

      (2)  Podle dosavadních právních předpisů se posuzují všechny lhůty až do ukončení jejich běhu, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; lhůty pro uplatnění práv vzniklých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

      (3)  Právnické nebo fyzické osoby, které na daňovém území České republiky vyrábějí vybrané výrobky, jsou povinny přiznat a zaplatit daň z nezdaněných vybraných výrobků, které nebudou od 1. ledna 2004 umístěny v režimu podmíněného osvobození od daně, do 25. ledna 2004.

      (4)  Při výpočtu daně, která bude přiznána a odvedena podle odstavce 3, se použijí sazby daně platné od 1. ledna 2004. Při uplatnění nároku na vrácení daně podle odstavce 1 může být daň vrácena pouze do výše daně, která byla zahrnuta do cen vybraných výrobků ve výši platné v den jejich vyskladnění podle dosavadních právních předpisů.


      (5)  Prodej vybraných výrobků za ceny bez daně členům posádek letadel zahraničních linek při odletu z České republiky a fyzickým osobám v prodejnách DUTY/TAX FREE v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel zahraničních linek lze uskutečňovat do dne vstupu České republiky do Evropské unie na základě povolení udělených Ministerstvem financí podle právních předpisů platných do 31. prosince 2003 a za podmínek stanovených těmito předpisy. Dnem následujícím po dni vstupu České republiky do Evropské unie platnost těchto povolení zaniká.

      (6)  Byl-li prodej vybraných výrobků uskutečňován v prodejnách DUTY/TAX FREE umístěných na celních cestách silničních celních přechodů podle právních předpisů platných do 31. 12. 2003, osoby provádějící takový prodej vybraných výrobků bez daně na základě povolení Ministerstva financí jsou povinny k 31. 12. 2003 za účasti celního úřadu, v jehož místní působnosti je prodej zboží bez daně prováděn, provést inventarizaci všech nezdaněných vybraných výrobků. Od 1. 1. 2004 do 31. 3. 2004 mohou být nezdaněné vybrané výrobky, uvedené v inventurním seznamu, doprodány za ceny bez daně v prodejnách DUTY/TAX FREE UMÍSTĚNÝCH NA CELNÍCH CESTÁCH SILNIČNÍCH CELNÍCH PŘECHODŮ. ZBÝVAJÍCÍ ZBOŽÍ, KTERÉ NA PRODEJNÁCH ZŮSTANE I PO 31. 3. 2004, BUDE PO ZAPLACENÍ DANĚ NEBO DO PŘIDĚLENÍ PŘÍSLUŠNÉHO CELNĚ SCHVÁLENÉHO URČENÍ POD CELNÍM DOHLEDEM, A TO VČETNĚ VYBRANÝCH VÝROBKŮ PROPUŠTĚNÝCH DO REŽIMU VÝVOZU A UMÍSTĚNÝCH V PRODEJNÁCH DUTY/TAX FREE.

      (7)  Je-li prodej vybraných výrobků uskutečňován do dne vstupu České republiky do Evropské unie v prodejnách DUTY/TAX FREE v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel zahraničních linek podle právních předpisů platných do 31. 12. 2003 (odstavec 5), osoby provádějící prodej vybraných výrobků bez daně na základě povolení Ministerstva financí jsou povinny následující pracovní den po dni vstupu České republiky do Evropské unie za účasti celního úřadu, v jehož územní působnosti je prodej zboží bez daně prováděn, provést inventarizaci všech vybraných výrobků. Od tohoto dne jsou nezdaněné vybrané výrobky do zaplacení daně, do nabytí právní moci povolení k prodeji vybraných výrobků za ceny bez daně podle § 36 nebo do přidělení příslušného celně schváleného určení pod celním dohledem včetně vybraných výrobků propuštěných do režimu vývozu a umístěných v prodejně DUTY/TAX FREE.

      (8)  Výrobci nebo dovozci tabákových výrobků mohou vyrobit nebo dovézt tabákové výrobky označené tabákovými nálepkami se sazbou spotřební daně z tabákových výrobků platnou do 31. prosince 2003 nejpozději do 31. ledna 2004.

      (9)  Výrobci nebo dovozci tabákových výrobků mohou tabák bez označení tabákovou nálepkou vyrobit, dovézt a uvést do volného daňového oběhu nejpozději do 31. ledna 2004.

      (10)  Fyzické nebo právnické osoby, které nakoupily tabák bez označení tabákovou nálepkou za účelem dalšího prodeje, mohou tento tabák prodávat nejpozději do 30. září 2004. Po uplynutí této doby tabák bez označení tabákovou nálepkou se považuje za neznačený.

      (11)  Vybrané výrobky vyrobené před datem účinnosti tohoto zákona, které nebyly zdaněny podle dosavadních právních předpisů, musí být uvedeny do volného daňového oběhu nebo uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

      (12)  Vybrané výrobky vyrobené před datem účinnosti tohoto zákona, které byly zdaněny podle dosavadních právních předpisů, mohou být umístěny v daňovém skladu společně s vybranými výrobky uvedenými do režimu podmíněného osvobození od daně až do doby jejich odeslání z daňového skladu, nejdéle však do 30. června 2004. Tyto zdaněné výrobky musí být v daňovém skladu skladovány a evidovány samostatně.

      (13)  Odpadní oleje uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku 2710 91 až 2710 99, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona právnické nebo fyzické osoby získaly bez daně nebo s nulovou sazbou daně a použily je pro výrobu směsí podle § 19 odst. 2 písm. c) zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, nebo je pro tento účel prodaly, nebo je použily pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla nebo je pro tento účel prodaly, se osvobozují od spotřební daně. Pokud již byla spotřební daň zaplacena, správce daně uvedený v odstavci 1 ji na žádost daňového subjektu vrátí.

      (14)  Odpadní oleje uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku 2710 91 až 2710 99 získané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona výměnou olejů v motorech, v převodovkách, v transformátorech, v hydraulických zařízeních a v ložiscích, a to nejvýše v takovém množství oleje, které bylo do těchto zařízení původně vloženo, se osvobozují od spotřební daně. Pokud již byla spotřební daň zaplacena, správce daně uvedený v odstavci 1 ji na žádost daňového subjektu vrátí.

      (15)  Pokud je výrobek osvobozen od spotřební daně podle odstavců 13 a 14, nevznikla daňovému subjektu z tohoto důvodu povinnost k registraci a k vystavování daňového dokladu podle zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Nesplnění této povinnosti daňovým subjektem přede dnem účinnosti tohoto zákona nepodléhá sankcím.

HLAVA III

ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

§ 141
      Zrušuje se:

      1.  Zákon č. 212/1992 Sb., o soustavě daní.

      2.  Zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních.

      3.  Zákon č. 199/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních.

      4.  Zákon č. 260/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

      5.  Zákon č. 148/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

      6.  Zákon č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících.

      7.  Zákon č. 45/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících.

      8.  Zákon č. 106/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 45/1994 Sb. a zákona č. 40/1995 Sb.

HLAVA IV

ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

§ 142

Účinnost

      1.  Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou ustanovení

a)

§ 4 odst. 1 s výjimkou písm. e) a h) a odst. 2, § 13 s výjimkou odst. 2 písm. h), § 20 s výjimkou odst. 2 písm g) a i), § 21, 117, 136, 138 a 140, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení,

b)

§ 2 odst. 1 písm. b), c) a d) a odst. 2, § 3 písm. b), h) a m), § 4 odst. 1 písm. e) a h), § 7 odst. 2, § 8 odst. 2, § 9 odst. 3 písm. g) a i), § 11 odst. 1 písm. d), § 13 odst. 2 písm. h), § 14 odst. 2, 3 a 5, § 20 odst. 2 písm. g) a i), § 22, 23, 25, § 26 odst. 11, § 27, § 28 odst. 5, 6 a 9, § 29, 30, 31, 32, 33, 36, 39, § 49 odst. 8, 9, 10 a 11, § 103 odst. 2, § 104 odst. 2, § 107 odst. 2 a 4, § 109, § 114 odst. 2 a 6, § 118 odst. 2, 8 a 13, § 119 odst. 5, § 122 odst. 4 a § 126 písm. b), která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

      2.  Ustanovení § 3 písm. a) a l), § 7 odst. 1, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. c), § 13 odst. 2 písm. g), § 20 odst. 2 písm. f) a h), § 26 odst. 10, § 35, § 49 odst. 5, 6 a 7, § 104 odst. 1, § 107 odst. 1 a 3, § 114 odst. 1 a 5, § 118 odst. 1, 7 a 12, § 119 odst. 4 a § 126 písm. a) pozbývají platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.




Zaorálek v. r.


Klaus v. r.


v z. Gross v. r.

––––––––––––––––––––

¹)

Směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění směrnic 92/108/EHS, 94/74/ES, 96/99/ES, 2000/44/ES a 2000/47/ES.

²)

§ 128 a násl. zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 265/2001 Sb. a zákona č. 1/2002 Sb. Článek 79 a násl. Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.

³)

§ 163 a násl. zákona č. 13/1993 Sb. Článek 114 a násl. Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.

⁴)

§ 214 a násl. zákona č. 13/1993 Sb. Článek 161 a násl. Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.

⁵)

§ 197 a násl. zákona č. 13/1993 Sb. Článek 145 a násl. Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.

⁶)

§ 2 zákona č. 513/1992 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 501/2001 Sb. a zákona č. 476/2002 Sb.

⁷)

Nařízení vlády č. 480/2001 Sb., kterým se vydává celní sazebník a kterým se stanoví sazby dovozního cla pro zboží pocházející z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí a podmínky pro jejich uplatnění (celní sazebník).

⁸)

Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku.

⁹)

§ 2 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 4/1993 Sb. a zákona č. 119/2000 Sb.

¹⁰)

Zákon č. 505/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

¹¹)

§ 16 vyhlášky č. 335/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí, ve znění vyhlášky č. 45/2000 Sb. a vyhlášky č. 57/2003 Sb.

¹²)

§ 33 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb. a zákona č. 255/1993 Sb.

¹³)

Zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

¹⁴)

§ 6 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb. a zákona č. 370/2000 Sb.

¹⁵)

§ 488 písm. g) zákona č. 513/1991 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb. a zákona č. 370/2000 Sb.

¹⁶)

§ 476 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb. a zákona č. 370/2000 Sb.

¹⁷)

§ 59 a 223 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 501/2001 Sb. a zákona č. 476/2002 Sb.

¹⁸)

§ 10 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb. a zákona č. 356/1999 Sb.

¹⁹)

§ 11 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.

²⁰)

Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

²¹)

§ 57 a 58 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 119/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

²²)

Například vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů, schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 36/2001 Sb. m. s., o přijetí Dohody o právním postavení Organizace Severoatlantické smlouvy, zástupců států a mezinárodního personálu.

²³)

Čl. 1 vyhlášky č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích.

²⁴)

Čl. 1 vyhlášky č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích.

²⁵)

§ 58 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb.

²⁶)

§ 313 a násl. zákona č. 513/1991 Sb.

²⁷)

§ 303 a násl. zákona č. 513/1991 Sb.

²⁸)

Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.

²⁹)

Nařízení Komise (EHS) č. 2719/92 ze dne 11. září 1992 o průvodním úředním dokladu při přepravě výrobků podléhajících spotřební dani v rámci opatření s podmíněným osvobozením od spotřební daně.

³⁰)

Nařízení Komise (EHS) č. 3649/92 ze dne 17. prosince 1992 o zjednodušeném průvodním dokladu pro pohyb výrobků podléhajících spotřební dani, které byly uvolněny ke spotřebě v odesílajícím členském státě, uvnitř Společenství.

³¹)

§ 30 vyhlášky č. 247/2002 Sb., o osvobození zboží propuštěného do celního režimu volného oběhu od dovozního cla.

³²)

§ 107 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 113/1997 Sb. a zákona č. 1/2002 Sb. Čl. 5 a čl. 64 Nařízení Rady č. 2913/1992/EHS, kterým se vydává celní zákoník Společenství.

³³)

§ 115 až 117 občanského zákoníku.

³⁴)

§ 4 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění zákonů č. 272/1996 Sb., č. 189/1999 Sb., č. 256/2000 Sb. a č. 241/2000 Sb.

³⁵)

§ 13 odst. 3 zákona č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu).

³⁶)

Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánu a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

³⁷)

Zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky.

³⁸)

§ 2 zákona č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících, o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 95/1996 Sb. a zákona č. 304/2000 Sb.

³⁹)

§ 2 písm. h) a k) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 76/2002 Sb.

⁴⁰)

Vyhláška č. 76/2000 Sb., kterou se stanoví způsob výpočtu nároku na vrácení spotřební daně ze středních a těžkých plynových olejů a ze směsí paliv a maziv spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě, lesních školkách a při obnově a výchově lesa, podrobnosti o vedení dokladů a evidence a normativy spotřeby těchto výrobků, ve znění vyhlášky č. 446/2001 Sb.

⁴¹)

Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

⁴²)

Například občanský zákoník, zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, § 19 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách.

⁴³)

§ 12a až 12e zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. a zákona č. 455/1991 Sb.

⁴⁴)

Vyhláška č. 463/2002 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků.

⁴⁵)

§ 9 zákona č. 505/1990 Sb., ve znění zákona č. 4/1993 Sb., zákona č. 20/1993 Sb., zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb. a zákona č. 137/2002 Sb.

⁴⁶)

§ 2 odst. 1 písm. k) zákona č. 61/1997 Sb.

⁴⁷)

§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 61/1997 Sb.

⁴⁸)

§ 3 zákona č. 61/1997 Sb., ve znění zákona č. 22/2000 Sb.

⁴⁹)

§ 4 zákona č. 61/1997 Sb., ve znění zákona č. 22/2000 Sb.

⁵⁰)

Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

⁵¹)

Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

⁵²)

§ 10 odst. 2 zákona č. 61/1997 Sb.

⁵³)

Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

⁵⁴)

§ 21 odst. 2 písm. j) zákona č. 61/1997 Sb., o lihu, ve znění zákona č. 22/2000 Sb.

⁵⁵)

§ 2 odst. 1 písm. l) bod 7 zákona č. 61/1997 Sb.

⁵⁶)

§ 2 odst. 1 písm. l) a m) zákona č. 61/1997 Sb.

⁵⁷)

§ 15 zákona č. 61/1997 Sb., ve znění zákona č. 22/2000 Sb.

⁵⁸)

Například § 190b zákona č. 513/1991 Sb., § 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.

⁵⁹)

§ 41 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb. a zákona č. 323/1996 Sb.

⁶⁰)

§ 2 písm. v) zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění zákona č. 216/2000 Sb.

⁶¹)

Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

⁶²)

Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.

⁶³)

§ 152 až 172 občanského zákoníku.

⁶⁴)

Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

⁶⁵)

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.