458

ZÁKON
ze dne 28. listopadu 2000
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích
a o změně některých zákonů (energetický zákon)


      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


ČÁST PRVNÍ

PODMÍNKY PODNIKÁNÍ A VîKON STÁTNÍ
SPRÁVY V ENERGETICKîCH ODVĚTVÍCH

HLAVA I

OBECNÁ ČÁST

§ 1

Předmět úpravy

      Tento zákon upravuje podmínky podnikání, výkon státní správy a regulaci v energetických odvětvích, kterými jsou elektroenergetika, plynárenství a teplárenství, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené.

§ 2

Vymezení pojmů

      (1)  Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)

regulací usměrňování podnikání v energetických odvětvích za účelem nahrazení některých účinků hospodářské soutěže a vytváření předpokladů pro její vznik a fungování, ochrany zájmů spotřebitelů i držitelů licencí a zajištění spolehlivých dodávek elektřiny, plynu a tepelné energie,

b)

stavem nouze omezení nebo přerušení dodávek energie na celém území České republiky nebo na její části z důvodů a způsobem uvedeným v tomto zákoně,

c)

odpovědným zástupcem fyzická osoba ustanovená držitelem licence na výrobu, přenos a distribuci elektřiny, na přepravu, distribuci a uskladňování plynu, na výrobu a rozvod tepelné energie a na obchod s elektřinou nebo plynem (dále jen ,,držitel licence"), která odpovídá za výkon licencované činnosti podle tohoto zákona.

      (2)  Dále se pro účely tohoto zákona rozumí

a)

v elektroenergetice

        1.  distribucí elektřiny doprava elektřiny distribuční soustavou,

        2.  distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vedení a zařízení 110 kV, s výjimkou vybraných vedení a zařízení 110 kV, která jsou součástí přenosové soustavy, a vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV a 35 kV sloužící k zajištění distribuce elektřiny na vymezeném území České republiky, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,

        3.  elektrickou přípojkou zařízení, které začíná odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanici a mimo ní odbočením od vedení distribuční soustavy směrem k odběrateli, a je určeno k připojení odběrných elektrických zařízení,

        4.  elektrickou stanicí soubor staveb a zařízení elektrizační soustavy, který umožňuje transformaci, kompenzaci, přeměnu nebo přenos a distribuci elektřiny, včetně prostředků nezbytných pro zajištění jejich provozu,

        5.  elektrizační soustavou České republiky vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci a distribuci elektřiny, včetně elektrických přípojek a přímých vedení, a systémy měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky (dále jen ,,elektrizační soustava"),

        6.  chráněným zákazníkem fyzická či právnická osoba, která má právo na připojení k distribuční soustavě a na dodávku elektřiny ve stanovené kvalitě a za regulované ceny,

        7.  kombinovanou výrobou elektřiny a tepla výroba elektřiny, která vzniká současně při výrobě tepla za účelem jeho dodávek fyzickým či právnickým osobám a pro technologické účely,

        8.  konečným zákazníkem fyzická či právnická osoba odebírající elektřinu pro vlastní užití; konečným zákazníkem je oprávněný zákazník nebo chráněný zákazník,

        9.  měřicím zařízením veškerá zařízení pro měření, přenos a zpracování naměřených hodnot,

      10.  nízkým napětím napětí mezi fázemi do 1 000 V včetně,

      11.  obchodníkem s elektřinou fyzická či právnická osoba, která je držitelem licence na obchod s elektřinou a nakupuje elektřinu za účelem jejího prodeje,

      12.  obnovitelným zdrojem využitelný zdroj energie, jehož energetický potenciál se trvale a samovolně obnovuje přírodními procesy,

      13.  odběratelem fyzická či právnická osoba odebírající elektřinu,

      14.  odběrným místem odběrné elektrické zařízení jednoho odběratele, včetně měřicích transformátorů, na souvislém pozemku, do kterého se uskutečňuje dodávka elektřiny a jehož odběr je měřen jedním měřicím zařízením nebo jiným způsobem na základě dohody; souvislým pozemkem se rozumí i pozemek, který je přerušen veřejnou komunikací, jestliže je splněna podmínka technologické návaznosti,

      15.  operátorem trhu právnická osoba zajišťující koordinaci nabídky a poptávky na trhu s elektřinou na území České republiky,

      16.  oprávněným zákazníkem fyzická či právnická osoba, která má právo přístupu k přenosové soustavě a distribučním soustavám za účelem volby dodavatele elektřiny,

      17.  podpůrnými službami činnosti fyzických či právnických osob, jejichž zařízení jsou připojena k elektrizační soustavě, které jsou určeny k zajištění systémových služeb,

      18.  provozováním distribuční soustavy veškerá činnost provozovatele distribuční soustavy související se zabezpečením spolehlivé distribuce elektřiny,

      19.  provozováním přenosové soustavy veškerá činnost provozovatele přenosové soustavy související se zabezpečením spolehlivého přenosu elektřiny,

      20.  provozovatelem distribuční soustavy fyzická či právnická osoba, která je držitelem licence na distribuci elektřiny,

      21.  provozovatelem přenosové soustavy právnická osoba, která je držitelem licence na přenos elektřiny,

      22.  přenosem doprava elektřiny přenosovou soustavou včetně dopravy elektřiny po mezistátních vedeních,

      23.  přenosovou soustavou vzájemně propojený soubor vedení a zařízení 400 kV, 220 kV a vybraných vedení a zařízení 110 kV, uvedených v příloze Pravidel provozování přenosové soustavy, sloužící pro zajištění přenosu elektřiny pro celé území České republiky a propojení s elektrizačními soustavami sousedních států, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky; přenosová soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,

      24.  přímým vedením vedení na území České republiky zřízené dodatečně k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě, se kterou je elektricky propojeno a které není vlastněno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy,

      25.  regulovaným přístupem možnost použití přenosové soustavy nebo distribuční soustavy pro dopravu elektřiny na základě podmínek stanovených tímto zákonem a za regulované ceny stanovené Energetickým regulačním úřadem,

      26.  systémovými službami činnosti provozovatele přenosové soustavy a provozovatelů distribučních soustav pro zajištění spolehlivého provozu elektrizační soustavy České republiky s ohledem na provoz v rámci propojených elektrizačních soustav,

      27.  vymezeným územím oblast, v níž má držitel licence na distribuci elektřiny povinnost dodávat elektřinu chráněným zákazníkům a povinnost připojit každého odběratele, který o to požádá a splňuje podmínky stanovené tímto zákonem,

      28.  výrobcem fyzická či právnická osoba, která vyrábí elektřinu a je držitelem licence na výrobu elektřiny,

      29.  výrobnou elektřiny energetické zařízení pro přeměnu různých forem energie na elektřinu, zahrnující technologické zařízení pro přeměnu energie, stavební část a všechna nezbytná pomocná zařízení,

b)

v plynárenství

        1.  distribucí plynu doprava plynu distribuční soustavou sloužící převážně k zásobování konečných zákazníků,

        2.  distribuční soustavou vzájemně propojený soubor velmi vysokotlakých, vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci plynu; distribuční soustava je provozována ve veřejném zájmu,

        3.  chráněným zákazníkem každý konečný zákazník, který není oprávněným zákazníkem,

        4.  konečným zákazníkem fyzická či právnická osoba nakupující plyn pro vlastní spotřebu,

        5.  obchodníkem s plynem držitel licence na obchod s plynem nakupující plyn za účelem jeho dalšího prodeje ostatním účastníkům trhu s plynem, s výjimkou chráněných zákazníků,

        6.  odběrným místem místo, ve kterém se nachází měřicí zařízení a kde je měřeno množství plynu dodávané jednomu konečnému zákazníkovi,

        7.  odběrným plynovým zařízením veškerá zařízení počínaje hlavním uzávěrem plynu včetně zařízení pro konečné využití plynu; není jím měřicí zařízení,

        8.  oprávněným zákazníkem každý konečný zákazník, jehož roční spotřeba naměřená v jednom odběrném místě je vyšší než hodnota stanovená podle § 55 odst. 2 a prováděcím právním předpisem,

        9.  plynárenskou soustavou vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění plynu, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, které slouží k provozování těchto zařízení,

      10.  plynárenským podnikatelem fyzická či právnická osoba, která se na základě licence udělené podle tohoto zákona zabývá výrobou, těžbou nebo provozováním přepravní soustavy nebo provozováním distribuční soustavy anebo provozováním podzemního zásobníku plynu,

      11.  plynárenským zařízením plynovody, plynovodní přípojky a technologické objekty s nimi související,

      12.  plynem zemní plyn, svítiplyn, koksárenský plyn čistý, degazační a generátorový plyn, bioplyn, propan, butan a jejich směsi, pokud nejsou používány pro pohon motorových vozidel,

      13.  plynovodní přípojkou zařízení spojující distribuční soustavu a odběrné plynové zařízení,

      14.  plynovým zařízením zařízení pro výrobu a úpravu plynu, podzemní zásobníky plynu, zásobníky zkapalněných plynů, plynojemy, plnírny, zkapalňovací, odpařovací, kompresní a regulační stanice, nízkotlaké, středotlaké, vysokotlaké, velmi vysokotlaké a přímé plynovody,

      15.  podzemním zásobníkem plynu plynové zařízení, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, sloužící k uskladňování plynu; podzemní zásobník plynu je provozován ve veřejném zájmu,

      16.  provozováním distribuční soustavy veškerá činnost provozovatele distribuční soustavy související se zabezpečením spolehlivé distribuce plynu a dodávky chráněným zákazníkům,

      17.  provozováním podzemního zásobníku plynu veškerá činnost provozovatele podzemního zásobníku plynu související se zabezpečením podzemního uskladňování plynu,

      18.  provozováním přepravní soustavy veškerá činnost provozovatele přepravní soustavy související se zabezpečením spolehlivé přepravy plynu,

      19.  provozovatelem distribuční soustavy fyzická či právnická osoba, která provozuje distribuční soustavu a je držitelem licence na distribuci plynu,

      20.  provozovatelem podzemního zásobníku fyzická či právnická osoba, která provozuje podzemní zásobník a je držitelem licence na uskladňování plynu,

      21.  provozovatelem přepravní soustavy fyzická či právnická osoba, která provozuje přepravní soustavu a je držitelem licence na přepravu plynu,

      22.  přepravní soustavou vzájemně propojený soubor velmi vysokotlakých a vysokotlakých plynovodů a kompresních stanic, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, na kterém zajišťuje přepravu plynu držitel licence na přepravu plynu; přepravní soustava je provozována ve veřejném zájmu,

      23.  přepravou doprava plynu přepravní soustavou,

      24.  přímým plynovodem plynovod, který není součástí přepravní soustavy nebo distribuční soustavy a který je dodatečně zřízený pro dodávku plynu oprávněnému zákazníkovi,

      25.  vymezeným územím oblast stanovená v udělené licenci na distribuci plynu, ve které má držitel této licence povinnosti a práva stanovené tímto zákonem,

      26.  výrobcem fyzická či právnická osoba, která vyrábí či těží plyn a je držitelem licence na výrobu plynu,

      27.  výrobnou plynu zařízení na výrobu nebo těžbu plynu včetně stavební části a nezbytných pomocných zařízení, kde uskutečňuje svoji činnost držitel licence na výrobu plynu,

c)

v teplárenství

        1.  distributorem tepelné energie vlastník nebo nájemce rozvodného tepelného zařízení, kterým se tepelná energie dopravuje nebo transformuje a dodává k dalšímu využití jiné fyzické či právnické osobě,

        2.  dodavatelem tepelné energie fyzická či právnická osoba dodávající tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě; dodavatelem může být výrobce, distributor a rovněž vlastník nebo společenství vlastníků zajišťující tepelnou energii jako plnění poskytované s užíváním bytů či nebytových prostorů nebo k technologickým účelům,

        3.  dodávkou tepelné energie dodávka energie tepla nebo chladu k dalšímu využití jinou fyzickou či právnickou osobou; dodávka energie tepla k dalšímu využití se uskutečňuje ve veřejném zájmu,

        4.  konečným spotřebitelem fyzická či právnická osoba, která dodanou tepelnou energii pouze spotřebovává,

        5.  odběratelem tepelné energie distributor, vlastník či společenství vlastníků odběrného tepelného zařízení,

        6.  odběrem tepelné energie převzetí dodávky tepelné energie od výrobce nebo distributora ke konečné spotřebě nebo dalšímu využití,

        7.  odběrným místem místo plnění stanovené ve smlouvě o dodávce tepelné energie, v němž přechází tepelná energie z vlastnictví dodavatele do vlastnictví odběratele,

        8.  odběrným tepelným zařízením zařízení připojené na zdroj či rozvod tepelné energie určené pro vnitřní rozvod a spotřebu tepelné energie v objektu nebo jeho části, případně v souboru objektů odběratele,

        9.  rozvodem tepelné energie doprava, akumulace, přeměna parametrů a dodávka tepelné energie rozvodným tepelným zařízením,

      10.  rozvodným tepelným zařízením zařízení pro dopravu tepelné energie tvořené tepelnými sítěmi a předávacími stanicemi; tepelnou sítí se rozumí soustava zařízení sloužících pro dopravu tepelné energie nebo i k propojení zdrojů mezi sebou; rozvodné tepelné zařízení je zřizováno ve veřejném zájmu,

      11.  tepelnou energií energie tepla nebo chladu obsažená v teplonosné látce,

      12.  vymezeným územím oblast výkonu licencované činnosti dodavatele tepelné energie,

      13.  výrobcem fyzická či právnická osoba, která tepelnou energii získává z paliv nebo jiných typů energie a vyrobenou energii dodává,

      14.  zdrojem tepelné energie zařízení, v němž se využíváním paliv nebo jiných typů energie získává tepelná energie, která se předává tep-lonosné látce.

§ 3

Podnikání v energetických odvětvích

      (1)  Předmětem podnikání v energetických odvětvích je výroba elektřiny, přenos elektřiny, distribuce elektřiny a obchod s elektřinou, výroba plynu, přeprava plynu, distribuce plynu, uskladňování plynu a obchod s plynem a výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie.

      (2)  Přenos elektřiny, přeprava plynu, distribuce elektřiny a distribuce plynu, uskladňování plynu, výroba a rozvod tepelné energie se uskutečňují ve veřejném zájmu.

      (3)  Podnikat v energetických odvětvích na území České republiky mohou za podmínek stanovených tímto zákonem fyzické či právnické osoby pouze na základě státního souhlasu, kterým je licence udělená Energetickým regulačním úřadem. Licence podle tohoto zákona se neuděluje na obchod, distribuci a uskladňování propan-butanu a jeho směsí, pokud se nejedná o distribuci potrubními systémy, a na výrobu tepelné energie určené pro dodávku konečným spotřebitelům odběrným tepelným zařízením ze zdroje tepelné energie umístěného v tomtéž objektu. Dále se licence neuděluje na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu, pokud odběratel poskytuje odebranou elektřinu nebo plyn jiné fyzické či právnické osobě prostřednictvím vlastního odběrného zařízení a nejedná se o podnikání podle obchodního zákoníku.

§ 4

Licence

      (1)  Licence se uděluje na dobu určitou, nejméně na 25 let, a to na

a)

výrobu elektřiny,

b)

výrobu plynu,

c)

přenos elektřiny,

d)

přepravu plynu,

e)

distribuci elektřiny,

f)

distribuci plynu,

g)

uskladňování plynu,

h)

výrobu tepelné energie,

i)

rozvod tepelné energie.

      (2)  Licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem se uděluje na dobu určitou, a to nejméně na 5 let.

      (3)  Licence na přenos elektřiny a přepravu plynu jsou vydávány jako výlučné pro celé území České republiky.

§ 5

Podmínky udělení licence

      (1)  Podmínkou pro udělení licence fyzické osobě je

a)

dosažení věku 21 let,

b)

úplná způsobilost k právním úkonům,

c)

bezúhonnost,

d)

odborná způsobilost nebo ustanovení odpovědného zástupce podle § 6.

      (2)  Žádá-li o udělení licence právnická osoba, musí podmínky podle odstavce 1 písm. a) až c) splňovat členové statutárního orgánu. Dále je podmínkou pro udělení licence právnické osobě ustanovení odpovědného zástupce.

      (3)  Fyzická nebo právnická osoba, která žádá o udělení licence, musí prokázat, že má finanční a technické předpoklady k zajištění výkonu licencované činnosti a že touto činností nedojde k ohrožení života a zdraví osob, majetku či zájmu na ochranu životního prostředí. Fyzická nebo právnická osoba žádající o udělení licence je povinna doložit vlastnický či nájemní vztah k energetickému zařízení, které má sloužit k výkonu licencované činnosti. V případě nájemního vztahu k energetickému zařízení je povinna doložit i souhlas vlastníka energetického zařízení s jeho použitím k účelům vymezeným tímto zákonem, a to nejméně po dobu, na kterou má být licence udělena. Energetické zařízení musí mít technickou úroveň odpovídající právním předpisům a technickým normám. Finanční předpoklady podle odstavce 7 není povinen prokazovat žadatel o licenci na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo žadatel o licenci na výrobu tepelné energie z obnovitelných zdrojů, pokud bude instalovaný elektrický výkon zařízení nižší než 200 kW nebo instalovaný tepelný výkon nižší než 1 MWt.

      (4)  Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen

a)

pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání podle tohoto zákona,

b)

pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k výkonu licencované činnosti a osobě podnikatele je obava, že se dopustí stejného nebo jiného podobného činu při výkonu licencované činnosti.

      (5)  Odbornou způsobilostí pro udělení licence podle § 4 odst. 1 se rozumí ukončené vysokoškolské vzdělání technického směru a 3 roky praxe v oboru nebo úplné střední odborné vzdělání technického směru s maturitou a 6 roků praxe v oboru. U výroby elektřiny nebo tepelné energie do instalovaného výkonu 1 MW včetně a samostatného distribučního zařízení elektřiny nebo rozvodného zařízení tepelné energie s instalovaným výkonem do 1 MW včetně postačuje vyučení v oboru a 3 roky praxe v oboru nebo osvědčení o rekvalifikaci k provozování malých energetických zdrojů. Odbornou způsobilostí pro udělení licence podle § 4 odst. 2 se rozumí ukončené vysokoškolské vzdělání a 3 roky praxe nebo úplné střední odborné vzdělání s maturitou a 6 roků praxe.

      (6)  Finančními předpoklady se rozumí schopnost žadatele finančně zabezpečit provozování činnosti, na kterou je vyžadována licence, a schopnost zabezpečit současné i budoucí závazky nejméně na období 5 let.

      (7)  Finanční předpoklady se prokazují na základě doloženého

a)

obchodního majetku,

b)

čistého obchodního majetku,

c)

objemu dostupných finančních prostředků včetně stavu bankovních účtů a úvěrů,

d)

poslední účetní závěrky ověřené auditorem, včetně její přílohy v úplném rozsahu v případě, že žadatel v předcházejícím účetním období vykonával podnikatelskou činnost,

e)

podnikatelského plánu na prvních 5 let provozování podnikatelské činnosti v energetických odvětvích.

      (8)  Podnikatelský plán obsahuje zpravidla následující údaje osvědčující

a)

charakteristiku žadatele,

b)

dlouhodobou schopnost financování podnikatelského záměru,

c)

předpokládané náklady a výnosy,

d)

majetkoprávní vztahy k zařízením sloužícím k výkonu licencované činnosti,

e)

základní technické a materiální podmínky pro požadovanou činnost, zejména výkony zařízení, spotřebu surovin, dodávku produktů,

f)

finanční bilance žadatele.

      (9)  Podrobnosti o finančních a technických předpokladech a způsobu jejich prokazování stanoví pro jednotlivé druhy licencí prováděcí právní předpis.

      (10)  K udělení licence na výrobu elektřiny nebo tepla v jaderných zařízeních je nezbytný souhlas Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

§ 6

Odpovědný zástupce

      (1)  Odpovědný zástupce, je-li ustanoven, odpovídá za výkon licencované činnosti podle tohoto zákona.

      (2)  Odpovědný zástupce musí splňovat podmínky pro udělení licence podle § 5 odst. 1.

      (3)  Funkci odpovědného zástupce lze vykonávat vždy jen pro jednoho držitele licence.

      (4)  Je-li držitel licence právnickou osobou, je vždy povinen ustanovit odpovědného zástupce. Je-li držitel licence fyzickou osobou, je povinen ustanovit odpovědného zástupce, nesplňuje-li sám podmínku odborné způsobilosti.

      (5)  Odpovědným zástupcem právnické osoby nesmí být člen dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu této právnické osoby.

      (6)  Ustanovení odpovědného zástupce držitele licence registruje Energetický regulační úřad.

      (7)  Přestane-li v průběhu výkonu licencované činnosti odpovědný zástupce svou funkci vykonávat, má držitel licence povinnost do 15 dnů ustanovit nového odpovědného zástupce. Do doby ustanovení nového odpovědného zástupce odpovídá za výkon licencované činnosti držitel licence.

§ 7

Žádost o licenci

      (1)  Licence se uděluje na základě písemné žádosti.

      (2)  Žádost o udělení licence fyzické osobě obsahuje

a)

jméno a příjmení, trvalý pobyt, rodné číslo, pokud bylo přiděleno, nebo datum narození; ustanoví-li odpovědného zástupce, též tyto údaje týkající se odpovědného zástupce,

b)

předmět, místo a rozsah podnikání, u licencí na distribuci a rozvod též vymezené území,

c)

obchodní firmu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

d)

předpokládanou dobu podnikání.

      (3)  Žádost o udělení licence právnické osobě obsahuje

a)

obchodní firmu, sídlo a formu právnické osoby,

b)

předmět, místo a rozsah podnikání, u licence na distribuci a rozvod též vymezené území,

c)

identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

d)

údaje týkající se odpovědného zástupce,

e)

předpokládanou dobu podnikání.

      (4)  K žádosti podle odstavců 2 a 3 se připojí

a)

ověřená kopie smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, u osob zapsaných v obchodním rejstříku výpis z obchodního rejstříku,

b)

originál nebo ověřená kopie výpisu z evidence Rejstříku trestů nebo obdobného rejstříku vedeného v jiném státě fyzické osoby, členů statutárního orgánu a odpovědného zástupce, ne starší než 6 měsíců,

c)

doklady o odborné způsobilosti,

d)

doklady prokazující finanční a technické předpoklady.

      (5)  Způsob určení vymezeného území a podrobnosti k udělení a změně licence a členění licencí pro účely regulace stanoví prováděcí právní předpis.

§ 8

Udělení licence

      (1)  Energetický regulační úřad rozhodne o udělení licence na základě posouzení splnění podmínek pro její udělení podle § 5.

      (2)  Rozhodnutí o udělení licence obsahuje

a)

obchodní firmu fyzické nebo právnické osoby, jimž se licence uděluje, identifikační číslo, sídlo nebo trvalý pobyt, rodné číslo, pokud bylo přiděleno, nebo datum narození,

b)

předmět, místo a rozsah podnikání; u licencí na distribuci elektřiny, distribuci plynu a rozvod tepelné energie též vymezené území,

c)

technické podmínky, které je držitel licence při výkonu licencované činnosti povinen dodržovat,

d)

termín zahájení výkonu licencované činnosti,

e)

dobu platnosti licence,

f)

registraci odpovědného zástupce podle § 6,

g)

seznam provozoven, pro něž se licence uděluje, nebo seznam vymezených území či specifikaci distribučních či rozvodných zařízení, pro něž se licence uděluje.

      (3)  Na každé výrobní, přenosové, přepravní, distribuční nebo rozvodné zařízení a na každé zařízení na uskladňování plynu lze vydat pouze jednu licenci.

      (4)  Seznam rozhodnutí o udělení, změně nebo zrušení licence a obsah těchto rozhodnutí s výjimkou údajů, které jsou předmětem obchodního tajemství, uveřejňuje Energetický regulační úřad v Energetickém regulačním věstníku.

§ 9

Změny rozhodnutí o udělení licence

      (1)  Držitel licence je povinen neprodleně oznámit Energetickému regulačnímu úřadu změny podmínek pro udělení licence podle § 5 a všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o udělení licence podle § 7, předložit o nich doklady a požádat o jejich schválení.

      (2)  Na základě oznámení podle odstavce 1 Energetický regulační úřad rozhodne o změně rozhodnutí o udělení licence nebo o zrušení licence podle § 10 odst. 2 a 3.

      (3)  O změnách rozhodnutí o udělení licence může Energetický regulační úřad rozhodnout i z vlastního podnětu v případech, kdy se dozví o skutečnostech, které tuto změnu odůvodňují.

      (4)  Na rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence se vztahuje ustanovení § 8 odst. 2.

§ 10

Zánik licence

      (1)  Licence zaniká

a)

u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého,

b)

zánikem právnické osoby,

c)

uplynutím doby, na kterou byla licence udělena,

d)

rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o zrušení licence.

      (2)  Energetický regulační úřad licenci zruší, pokud její držitel

a)

přestal splňovat podmínky pro její udělení podle tohoto zákona,

b)

porušováním povinností stanovených tímto zákonem ohrožuje život, zdraví nebo majetek osob,

c)

při výkonu licencované činnosti závažným způsobem porušuje právní předpisy s touto činností související,

d)

požádal písemně o její zrušení.

      (3)  Energetický regulační úřad může licenci zrušit, zjistí-li, že

a)

její držitel nezahájil výkon licencované činnosti v termínu stanoveném v rozhodnutí o udělení licence,

b)

na majetek držitele licence byl prohlášen konkurs nebo byl zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku,

c)

nezaplatí-li příspěvek do fondu podle § 14.

      (4)  Požádá-li držitel licence na činnosti uvedené v § 3 odst. 2 o zrušení licence, je povinen pokračovat v dodávkách energie po dobu stanovenou Energetickým regulačním úřadem, nejvýše však po dobu 12 měsíců ode dne podání žádosti. Tuto povinnost nemá, prokáže-li, že není schopen plnit své závazky vyplývající z udělené licence pro překážky, jež nastaly nezávisle na jeho vůli a které není s to vlastními silami překonat.

      (5)  O zkrácení lhůty uvedené v odstavci 4 a o termínu zrušení licence rozhodne Energetický regulační úřad.

      (6)  Současně s podáním žádosti o zrušení licence předloží žadatel návrh na řešení vzniklé situace a doklady o tom, že se zamýšleným ukončením své činnosti seznámil všechny své odběratele.

      (7)  Fyzická nebo právnická osoba, které byla zrušena licence na činnosti uvedené v § 3 odst. 2, je povinna v případě naléhavé potřeby zajištění těchto činností a ve veřejném zájmu poskytnout za úhradu svá, v rozhodnutí Energetického regulačního úřadu uvedená, energetická zařízení pro převzetí povinnosti dodávek nad rámec licence jinému držiteli licence na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, a to na dobu určitou, nejdéle však na 12 měsíců. Zároveň musí umožnit určenému držiteli licence přístup k tomuto zařízení tak, aby se dalo využívat v plném rozsahu. Opravný prostředek proti rozhodnutí Energetického regulačního úřadu nemá odkladný účinek.

      (8)  Energetický regulační úřad stanoví na základě znaleckého posudku úhradu za poskytnutí energetických zařízení podle odstavce 7, pokud se zúčastněné fyzické či právnické osoby nedohodnou jinak.

      (9)  Fyzická či právnická osoba, které licence zanikla, je povinna do 7 dnů ode dne převzetí oznámení o zániku licence vrátit originál rozhodnutí o udělení licence Energetickému regulačnímu úřadu. Toto ustanovení se nevztahuje na případy podle odstavce 1 písm. a).

§ 11

Práva a povinnosti držitelů licencí

      (1)  Držitel licence je povinen

a)

dodávat spolehlivě a trvale energii, pokud je mu tato povinnost uložena ve zvláštní části tohoto zákona,

b)

uskutečňovat dodávku energie pouze na základě smlouvy s odběratelem, která obsahuje náležitosti uvedené ve zvláštní části zákona,

c)

zajistit, aby k výkonu licencované činnosti byla používána technická zařízení, která splňují požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními předpisy a technickými normami, v plynárenství i technickými pravidly,

d)

zajistit, aby práce spojené s výkonem licencované činnosti byly prováděny osobami s odbornou způsobilostí,

e)

poskytovat Ministerstvu průmyslu a obchodu (dále jen ,,ministerstvo"), Energetickému regulačnímu úřadu a Státní energetické inspekci informace nezbytné pro výkon jejich zákonem stanovených oprávnění a umožnit jim přístup k zařízením, která k výkonu licencované činnosti slouží,

f)

účtovat odděleně za činnosti vykonávané na základě licence; v případě udělení dvou či více licencí jedné fyzické či právnické osobě pak účtovat odděleně za každou licencovanou činnost způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem; tím není dotčena povinnost vést účetnictví podle zvláštního právního předpisu,

g)

zachovávat mlčenlivost o skutečnostech charakteru obchodního, technického a finančního, o kterých se dozvěděl od svých zákazníků,

h)

dodržovat stanovené parametry kvality dodávek a služeb a v případě jejich nedodržení poskytovat vyhláškou stanovenou náhradu.

      (2)  Držitel licence předkládá spory v záležitostech týkajících se smluvních podmínek dodávek energie, poskytování systémových služeb, odmítnutí připojení do sítě, odmítnutí uzavření smlouvy o prodeji energie nebo bezdůvodného přerušení její dodávky k rozhodnutí Energetickému regulačnímu úřadu.

      (3)  Další práva a povinnosti držitelů licence podle jednotlivých odvětví jsou uvedeny ve zvláštní části tohoto
zákona.
§ 12

Povinnost dodávek nad rámec licence

      (1)  Povinností dodávek nad rámec licence se rozumí převzetí povinností držitele licence, který přestal provádět výkon licencované činnosti, jiným držitelem licence.

      (2)  V případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu vzniká držiteli licence povinnost poskytovat dodávky nad rámec licence na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.

      (3)  Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu se vydává na dobu určitou, nejdéle však na 12 měsíců. Opravný prostředek podaný proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

      (4)  Prokazatelná ztráta vzniklá držiteli licence převzetím povinnosti dodávek nad rámec licence se hradí z prostředků Energetického regulačního fondu (dále jen ,,fond") podle § 14.

      (5)  Vykonává-li držitel licence mimo plnění povinnosti dodávky nad rámec licence ještě jinou činnost, je povinen vést účetnictví vztahující se k plnění povinnosti dodávky nad rámec licence odděleně.

§ 13

Prokazatelná ztráta

      (1)  Prokazatelnou ztrátou se rozumí rozdíl mezi ekonomicky oprávněnými náklady vynaloženými držitelem licence na plnění povinnosti dodávek nad rámec licence a výnosy dosaženými držitelem licence z plnění povinnosti dodávek nad rámec licence.

      (2)  Způsob výpočtu prokazatelné ztráty a doklady, kterými musí být výpočty prokazatelné ztráty doloženy, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 14

Fond

      (1)  Prostředky určené k úhradě prokazatelných ztrát držitelů licence, kteří plní povinnost dodávky nad rámec licence, vede Energetický regulační úřad na zvláštním běžném účtu.

      (2)  Držitelé licencí podle § 4 odst. 1 písm. c) až f), h) a i) jsou povinni finančně přispívat do fondu. Prostředky fondu jsou jinými peněžními prostředky státu a jsou účelově vázány k úhradě prokazatelné ztráty držitele licence plnícího povinnost dodávky nad rámec licence.

      (3)  V prvním roce, v němž tento zákon nabude účinnosti, jsou držitelé licence podle odstavce 2 povinni odvést do fondu příspěvek o celkové výši 50 000 000 Kč. V dalších letech se povinnost odvodu celkového ročního příspěvku rovná objemu finančních prostředků vyplacených v uplynulém kalendářním roce v souvislosti s úhradou prokazatelné ztráty držitelů licence plnících povinnost nad rámec licence podle § 12 tohoto zákona. Příspěvky vybírá, vymáhá, evidenci a kontrolu provádí Energetický regulační úřad; přitom postupuje podle zvláštního právního předpisu.¹)

      (4)  Výše příspěvku jednotlivých držitelů licence je určena součinem jejich podílu na celkovém ročním objemu dosažených tržeb jimi provozovaných licencovaných činností za uplynulý kalendářní rok a částkou vyplývající z odstavce 3 pro příslušný rok. Držitelé licencí jsou povinni příspěvek do fondu odvést nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku.

      (5)  Držitel licence, kterému byla uložena povinnost dodávek nad rámec licence, je povinen předložit Energetickému regulačnímu úřadu nejpozději do 30. června kalendářního roku vyúčtování prokazatelné ztráty vzniklé plněním povinnosti nad rámec licence v uplynulém kalendářním roce. Energetický regulační úřad ověří vyúčtování prokazatelné ztráty a stanoví pro držitele licence výši úhrady této ztráty z finančních prostředků fondu.

      (6)  Přesáhne-li prokazatelná ztráta držitelů licencí prostředky fondu, může být tento rozdíl hrazen formou návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu splatné nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.

      (7)  Nevyčerpané prostředky fondu se na konci kalendářního roku převádějí do následujícího kalendářního roku.

      (8)  Držitel licence, kterému byla uložena povinnost dodávek nad rámec licence, odpovídá za použití finančních prostředků fondu na hrazení prokazatelné ztráty a za správnost vyúčtování prokazatelné ztráty za příslušný kalendářní rok.

      (9)  Došlo-li k čerpání finančních prostředků z fondu na základě nesprávných nebo neúplných údajů držitele licence, je tento držitel licence povinen neoprávněně čerpané nebo zadržené finanční prostředky vrátit nejpozději do 15 dnů ode dne výzvy učiněné Energetickým regulačním úřadem nebo ode dne zjištění příjemcem do fondu. Zároveň je držitel licence povinnen zaplatit penále ve výši 1 promile denně z neoprávněně čerpaných nebo zadržených prostředků, nejvýše však do výše této částky. Penále je příjmem fondu. Energetický regulační úřad může z důvodu zamezení tvrdosti penále snížit nebo prominout. Neoprávněně čerpané nebo zadržené prostředky včetně penále vybírá a vymáhá Energetický regulační úřad.

      (10)  Energetický regulační úřad je povinen předložit audit fondu a zveřejnit zprávu o hospodaření s prostředky fondu za příslušný kalendářní rok v Energetickém regulačním věstníku. Zprávu o stavu fondu předloží jako přílohu zprávy ke státnímu závěrečnému účtu kapitoly Energetický regulační úřad za příslušný rok zároveň s návrhem rozpočtu fondu na další kalendářní rok.

      (11)  Výši ročního finančního příspěvku podle odstavce 4 u jednotlivých držitelů licence do fondu a podrobná pravidla pro placení finančních příspěvků stanoví prováděcí právní předpis.

§ 15

Výkon státní správy

      Výkon státní správy v energetických odvětvích náleží

a)

ministerstvu,

b)

Energetickému regulačnímu úřadu,

c)

Státní energetické inspekci.

§ 16

Působnost ministerstva

      Ministerstvo jako orgán státní správy pro energetiku²)

a)

vydává státní souhlas s výstavbou nových zdrojů v elektroenergetice a teplárenství a státní souhlas s výstavbou přímých vedení a vybraných plynových zařízení podle podmínek uvedených ve zvláštní části,

b)

zpracovává státní energetickou koncepci,

c)

zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, nebo závazků vyplývajících z členství v mezinárodních organizacích.

§ 17

Energetický regulační úřad a jeho působnost

      (1)  Zřizuje se Energetický regulační úřad jako správní úřad pro výkon regulace v energetice se samostatnou kapitolou státního rozpočtu České republiky.

      (2)  Sídlem Energetického regulačního úřadu je Jihlava.

      (3)  V působnosti Energetického regulačního úřadu je podpora hospodářské soutěže a ochrana zájmů spotřebitelů v těch oblastech energetických odvětví, kde není možná konkurence, s cílem uspokojení všech přiměřených požadavků na dodávku energií.

      (4)  Energetický regulační úřad řídí předseda, kterého na dobu 5 let jmenuje a odvolává vláda. Předseda regulačního úřadu je zaměstnancem tohoto úřadu.

      (5)  Předseda Energetického regulačního úřadu může být vládou odvolán před uplynutím doby, na kterou byl jmenován, pouze v případě nemoci trvale znemožňující vykonávání jeho úkolů, hrubého porušení jeho povinností, na základě pravomocného rozsudku soudu o spáchání trestného činu, nebo vzdá-li se funkce.

      (6)  Energetický regulační úřad rozhoduje o

a)

udělení, změně nebo zrušení licence,

b)

držení více licencí fyzickou či právnickou osobou v souladu s prováděcím právním předpisem,

c)

uložení povinnosti dodávek nad rámec licence,

d)

uložení povinnosti poskytnout v naléhavých případech energetické zařízení pro výkon povinnosti dodávek nad rámec licence, včetně rozhodnutí o věcném břemeni podle ustanovení zvláštních právních předpisů,³)

e)

regulaci cen podle zvláštních právních předpisů.⁴)

      (7)  Energetický regulační úřad stanoví prováděcím právním předpisem

a)

požadovanou kvalitu dodávek a služeb,

b)

způsob výběru držitele licence pro výkon povinnosti dodávek nad rámec licence,

c)

pravidla pro vedení oddělené evidence tržeb, nákladů a výnosů pro účely regulace,

d)

podmínky připojení a dodávek pro chráněné zákazníky,

e)

pravidla pro organizování trhu s elektřinou (dále jen ,,pravidla trhu s elektřinou"), zásady tvorby cen za činnosti operátora trhu a pravidla pro organizování trhu s plynem,

f)

obsah ekonomických údajů a postupů pro regulaci cen podle zvláštních předpisů,⁴)

g)

způsob výpočtu prokazatelné ztráty při plnění povinnosti dodávek nad rámec licence a doklady, kterými musí být výpočty prokazatelné ztráty doloženy a vymezeny,

h)

výši finančního přispívání držitelů licence do fondu a pravidla pro čerpání finančních prostředků z fondu,

i)

pravidla pro rozdělení nákladů, tržeb, výnosů z vloženého kapitálu,

j)

náležitosti prokazování finančních a technických předpokladů pro jednotlivé druhy licencí pro regulované činnosti,

k)

způsob určení vymezeného území a podrobnosti k udělení a změně licence.

      (8)  Energetický regulační úřad dále vykonává tyto činnosti:

a)

rozhoduje spory, kdy nedojde k dohodě o uzavření smlouvy mezi jednotlivými držiteli licencí a popřípadě i jejich zákazníky,

b)

vyžaduje zveřejňování jím určených informací držiteli licencí,

c)

pověřuje své zaměstnance k oprávnění vstupovat do objektu sloužícího k výkonu licencovaných činností,

d)

rozhoduje spory, kdy nedojde k dohodě o regulovaném přístupu k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě,

e)

schvaluje Pravidla provozování přenosové soustavy a distribučních soustav v elektroenergetice,

f)

dává podněty ke kontrole plnění povinností vyplývajících z rozhodnutí podle § 17 odst. 6 a podněty k provedení kontroly podle § 93 odst. 1 písm. a) a c) Státní energetické inspekci,

g)

ukládá v rámci výkonu regulace držiteli licence, aby zjednal nápravu zjištěných nedostatků a podal zprávu o přijatých opatřeních ve lhůtě stanovené rozhodnutím Energetického regulačního úřadu, nebo určuje, jakým způsobem je držitel licence povinen zjištěné nedostatky odstranit,

h)

navrhuje Státní energetické inspekci zahájení kontrolního řízení,

i)

navrhuje Státní energetické inspekci uložení pokut za porušení povinností podle tohoto zákona.

      (9)  Zaměstnanci Energetického regulačního úřadu za účelem výkonu regulace mají právo

a)

vstupovat do objektů, v nichž se provádí výkon licencované činnosti,

b)

nahlížet do účetních a jiných dokladů držitelů licence nezbytných k výkonu regulace a požadovat k nim vysvětlení; o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s touto činností, mají povinnost mlčenlivosti, a to ještě 2 roky po skončení pracovního poměru.

      (10)  Energetický regulační úřad vydává Energetický regulační věstník, ve kterém uveřejňuje zejména

a)

seznam držitelů licencí,

b)

vydaná rozhodnutí včetně cenových.

      (11)  Energetický regulační úřad předkládá jednou ročně zprávu o své činnosti a zprávu o hospodaření vládě a Poslanecké sněmovně
Parlamentu.
§ 18

Kontrola

      Kontrolu v energetických odvětvích vykonává Státní energetická inspekce.

§ 19

Regulace

      Činnosti podle § 4 odst. 1 a 2 podléhají regulaci, s výjimkou činností, které stanoví prováděcí právní předpis.

§ 20

Oddělené účtování

      (1)  Držitelé licencí účtují odděleně za činnosti vykonávané na základě licence a za činnosti ostatní, předkládají audit a zveřejňují výsledky svého hospodaření za uplynulé účetní období. Dále vedou evidenci nákladů a výnosů pro účely regulace podle prováděcího právního předpisu vydaného Energetickým regulačním úřadem.

      (2)  Držitelé licencí, kteří provádějí více než jednu z licencovaných činností, jsou povinni účtovat odděleně za každou takovouto činnost.

      (3)  Držitelé licencí podle odstavce 2 jsou povinni předkládat Energetickému regulačnímu úřadu rozvahu a výkaz zisku a ztrát včetně přílohy. Současně předkládají doklady podle odstavce 1, a to za každou licencovanou činnost zvlášť. Podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis.


HLAVA II

ZVLÁŠTNÍ ČÁST

Díl 1

Elektroenergetika

§ 21

Trh s elektřinou

      (1)  S cílem zajistit spolehlivé a hospodárné dodávky elektřiny při zajištění ochrany životního prostředí se na území České republiky uskutečňuje trh s elektřinou na základě regulovaného přístupu k přenosové soustavě a k distribučním soustavám (dále jen ,,regulovaný přístup") a možnosti výstavby výroben elektřiny a přímých vedení podle podmínek stanovených tímto zákonem; ceny za přenos a distribuci elektřiny, za systémové služby a ceny elektřiny pro chráněné zákazníky reguluje Energetický regulační úřad; regulovaný přístup k přenosové soustavě a k distribučním soustavám se uskuteční od 1. ledna 2002.

      (2)  Trh s elektřinou je otevírán postupně takto:

a)

od 1. ledna 2002 jsou oprávněnými zákazníky koneční zákazníci, jejichž spotřeba elektřiny vztažená na jedno odběrné místo včetně výroby pro vlastní potřebu překročila hodnotu 40 GWh v roce 2000 nebo v ročním období od 1. července 2000 do 30. června 2001; právo regulovaného přístupu mají za účelem uplatnění své výroby držitelé licence na výrobu elektřiny s instalovaným elektrickým výkonem větším než 10 MW,

b)

od 1. ledna 2003 jsou oprávněnými zákazníky koneční zákazníci, jejichž spotřeba elektřiny vztažená na jedno odběrné místo včetně výroby pro vlastní potřebu překročila hodnotu 9 GWh v roce 2001 nebo v ročním období od 1. července 2001 do 30. června 2002; právo regulovaného přístupu mají za účelem uplatnění své výroby všichni držitelé licence na výrobu elektřiny,

c)

od 1. ledna 2005 jsou oprávněnými zákazníky všichni koneční zákazníci odebírající elektřinu ze sítí vyššího než nízkého napětí a ti koneční zákazníci odebírající elektřinu ze sítí nízkého napětí, jejichž spotřeba elektřiny vztažená na jedno odběrné místo včetně výroby pro vlastní potřebu překročila hodnotu 100 MWh v roce 2003 nebo v ročním období od 1. července 2003 do 30. červ-na 2004,

d)

od 1. ledna 2006 jsou oprávněnými zákazníky všichni koneční zákazníci.

      (3)  Do 31. prosince 2001 mají provozovatelé distribučních soustav, jejichž zařízení jsou připojena k přenosové soustavě, právo regulovaného přístupu k přenosové soustavě pouze pro dodávky elektřiny od těch výrobců, jejichž zařízení jsou připojena k přenosové soustavě, a to v rozsahu vlastní výroby těchto výrobců.

§ 22

Účastníci trhu s elektřinou

      (1)  Účastníky trhu s elektřinou jsou

a)

výrobci,

b)

provozovatel přenosové soustavy,

c)

provozovatelé distribučních soustav,

d)

operátor trhu,

e)

obchodníci s elektřinou,

f)

koneční zákazníci.

      (2)  Trh s elektřinou se uskutečňuje na zařízeních elektrizační soustavy, kterými jsou

a)

výrobny elektřiny,

b)

přenosová soustava,

c)

distribuční soustavy,

d)

přímá vedení,

e)

elektrické
přípojky.

§ 23

Výrobce

      (1)  Výrobce má právo

a)

připojit své zařízení k elektrizační soustavě, pokud je držitelem licence na výrobu elektřiny a splňuje podmínky připojení k přenosové soustavě nebo k distribučním soustavám a zajištění dopravy přenosovou soustavou a distribučními soustavami (dále jen ,,podmínky připojení a dopravy") stanovené prováděcím právním předpisem a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování příslušné distribuční soustavy,

b)

nabízet elektřinu vyrobenou ve vlastní výrobně elektřiny na krátkodobém trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu,

c)

dodávat elektřinu prostřednictvím přenosové soustavy nebo distribuční soustavy v případě, že

      1.  má uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny a smlouvu o přenosu a distribuci elektřiny nebo o přenosu elektřiny nebo o distribuci elektřiny,

      2.  jde o dodávku elektřiny organizovanou operátorem trhu na krátkodobém trhu s elektřinou, nebo

      3.  je požádán provozovatelem přenosové soustavy nebo příslušným provozovatelem distribuční soustavy o dodávku elektřiny,

d)

dodávat elektřinu vyrobenou ve vlastní výrobně elektřiny pro vlastní potřebu a pro potřebu ovládaných společností, pokud mu to podmínky provozování přenosové soustavy a distribučních soustav umožňují,

e)

nabízet a poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy.

      (2)  Výrobce je povinen

a)

na své náklady zajistit připojení svého zařízení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě,

b)

umožnit a uhradit instalaci měřicího zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli příslušné distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena; druhy měřicích zařízení, způsob jejich instalace, umístění a další podrobnosti měření obsahují Pravidla provozování přenosové soustavy nebo Pravidla provozování příslušné distribuční soustavy,

c)

zpřístupnit měřicí zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli příslušné distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena,

d)

instalovat u nově budovaných výroben o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 30 MW a více a provozovat zařízení pro poskytování podpůrných služeb; podrobnosti o druhu instalovaného zařízení pro poskytování podpůrných služeb obsahují Pravidla provozování přenosové soustavy nebo Pravidla provozování příslušné distribuční soustavy; podrobnosti o způsobu využívání zařízení pro poskytování podpůrných služeb stanoví dispečerský řád elektrizační soustavy (dále jen ,,dispečerský řád"), který stanoví prováděcí právní předpis,

e)

řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele příslušné distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, a to v souladu s dispečerským řádem,

f)

předávat operátorovi trhu technické údaje vyplývající ze smluv o dodávce elektřiny,

g)

poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli příslušné distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, potřebné údaje pro provoz a rozvoj přenosové soustavy nebo distribuční soustavy v souladu s dispečerským řádem a Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování příslušné distribuční soustavy,

h)

dodržovat parametry kvality dodávané elektřiny stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,

i)

podílet se na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením výrobny elektřiny; podrobnosti výpočtu výše podílu na oprávněných nákladech stanoví podmínky připojení a dopravy,

j)

uhradit provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy podle pravidel trhu s elektřinou systémové služby odpovídající objemu elektřiny vyrobené ve vlastní výrobně.

§ 24

Provozovatel přenosové soustavy

      (1)  Provozovatel přenosové soustavy

a)

zajišťuje spolehlivé provozování a rozvoj přenosové soustavy,

b)

poskytuje přenos elektřiny na základě uzavřených smluv,

c)

řídí toky elektřiny v přenosové soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi propojenými soustavami ostatních států a ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav v elektrizační soustavě,

d)

odpovídá za zajištění systémových služeb pro elektrizační soustavu na úrovni přenosové soustavy.

      (2)  Provozovatel přenosové soustavy nesmí být držitelem licence na obchod s elektřinou, distribuci elektřiny a výrobu elektřiny.

      (3)  Provozovatel přenosové soustavy má právo

a)

zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu přenosové soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,

b)

nakupovat za nejnižší náklady podpůrné služby a elektřinu pro krytí ztrát elektřiny v přenosové soustavě a pro vlastní potřebu,

c)

omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny odběratelům

      1.  při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

      2.  při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku podle § 54,

      3.  při neoprávněném přenosu elektřiny podle § 53,

      4.  jestliže mu odběratel neumožní přístup k měřicímu zařízení,

      5.  jestliže se jedná o neoprávněný odběr podle § 51,

      6.  při provádění plánovaných prací na zařízení přenosové soustavy, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,

      7.  při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přenosové soustavy,

      8.  při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob, nebo

      9.  při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních odběratelů a odběratel nevybavil tato odběrná zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů,

d)

změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny z výroben a dovoz elektřiny ze zahraničí nebo vývoz elektřiny do zahraničí k zajištění spolehlivého provozu přenosové soustavy

      1.  při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

      2.  při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku podle § 54,

      3.  při neoprávněném přenosu elektřiny podle § 53,

      4.  při neoprávněné dodávce elektřiny do přenosové soustavy podle § 52,

      5.  jestliže mu výrobce neumožní přístup k měřicímu zařízení,

      6.  při provádění plánovaných prací na zařízení přenosové soustavy, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,

      7.  při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přenosové soustavy,

      8.  při dodávce elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob, nebo

      9.  při dodávce elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a výrobce nevybavil tato zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů,

e)

v souladu s podmínkami stanovenými územním rozhodnutím a stavebním povolením zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení,

f)

vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním zařízení přenosové soustavy,

g)

odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění neučinil sám vlastník či uživatel,

h)

vstupovat v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat na nemovitosti, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti.

      (4)  Jestliže není možné zřídit věcné břemeno smluvně s vlastníkem nemovitosti, protože vlastník dotčené nemovitosti není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný stavební úřad vydá na návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti, popř. její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e).

      (5)  V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 6 a písmenu d) bodu 6 je provozovatel přenosové soustavy povinen oznámit započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem v místě obvyklým, nejméně však 50 dnů předem.

      (6)  V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je provozovatel přenosové soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

      (7)  V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) není právo na náhradu škody a ušlého zisku. Toto neplatí, nesplní-li provozovatel přenosové soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo není-li podle odstavce 3 písm. c) bodu 7 a písmene d) bodu 7 dodržena kvalita dodávek elektřiny stanovená prováděcím právním předpisem.

      (8)  Provozovatel přenosové soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 3 písm. e) až g) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

      (9)  Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy podle odstavce 3 písm. e) až g) majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu.⁵) Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele přenosové soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.

      (10)  Provozovatel přenosové soustavy je dále povinen

a)

připojit k přenosové soustavě zařízení každého a poskytnout přenos každému, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení a dopravy a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro přenos nebo při ohrožení spolehlivého provozu přenosové soustavy,

b)

zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro připojení jejich zařízení k přenosové soustavě,

c)

zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro přenos elektřiny přenosovou soustavou s výjimkou elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů a elektřiny prokazatelně vázané na výrobu tepla při kombinované výrobě elektřiny a tepla, které mají přednostní právo na přenos,

d)

zřídit a provozovat technický dispečink,

e)

zajišťovat měření v přenosové soustavě včetně jejich vyhodnocování a předávat výsledky měření a další nezbytné informace operátorovi trhu; podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis,

f)

zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem vydávat a zveřejňovat Pravidla provozování přenosové soustavy, která musí obsahovat zejména

      1.  základní podmínky pro užívání přenosové soustavy,

      2.  provozní předpisy včetně údržby,

      3.  pravidla pro plánování provozu a rozvoje přenosové soustavy,

      4.  havarijní plány a havarijní zásoby,

      5.  pravidla předávání dat a informací nezbytných pro spolehlivý provoz a rozvoj přenosové soustavy,

g)

poskytovat provozovatelům jiných přenosových soustav a provozovatelům distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné spolupráce,

h)

omezit dovoz elektřiny na základě rozhodnutí ministerstva podle § 44,

i)

zpracovávat v souladu s dispečerským řádem ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav roční přípravu provozu přenosové soustavy, a to zejména rozsah a termíny odstávek zařízení pro přenos a předpokládané omezení přenosu, a zveřejňovat ji,

j)

každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj přenosové soustavy včetně propojení s elektrizačními soustavami sousedních států, a to nejméně na 5 let,

k)

průběžně zveřejňovat informace o možnostech přenosu elektřiny přenosovou soustavou způsobem stanoveným v Pravidlech provozování přenosové soustavy,

l)

provádět ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav hodnocení provozu přenosové soustavy z technického hlediska,

m)

účtovat odděleně za přenos a za systémové služby,

n)

zpracovávat údaje potřebné pro rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o cenách za přenos a o cenách za systémové služby,

o)

zajišťovat ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství, které získává při výkonu své činnosti, včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu,

p)

vypracovat havarijní plány do 6 měsíců od udělení licence a dále je každoročně upřesňovat,

r)

dodržovat parametry kvality dodávek elektřiny a služeb stanovené prováděcím právním předpisem,

s)

zpracovávat seznam oprávněných zákazníků připojených k přenosové soustavě a předávat jej operátorovi
trhu.

§ 25

Provozovatel distribuční soustavy

      (1)  Provozovatel distribuční soustavy

a)

zajišťuje spolehlivé provozování a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí,

b)

umožňuje distribuci elektřiny na základě uzavřených smluv,

c)

řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy.

      (2)  Provozovatel distribuční soustavy nesmí být držitelem licence na přenos elektřiny.

      (3)  Souběžné udělení licence na výrobu elektřiny, na distribuci elektřiny a na obchod s elektřinou je pro tutéž fyzickou nebo právnickou osobu možné na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.

      (4)  Provozovatel distribuční soustavy má právo

a)

zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,

b)

zvolit si držitele licence na výrobu nebo držitele licence na obchod pro dodávku elektřiny chráněným zákazníkům, pokud celková spotřeba elektřiny těchto zákazníků odpovídá spotřebě elektřiny oprávněného zákazníka podle § 21 odst. 2,

c)

nakupovat s nejnižšími náklady podpůrné služby a elektřinu pro krytí ztrát elektřiny v distribuční soustavě a pro vlastní potřebu,

d)

omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny odběratelům

      1.  při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

      2.  při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku podle § 54,

      3.  při neoprávněné distribuci elektřiny podle § 53,

      4.  jestliže mu odběratel neumožní přístup k měřicímu zařízení,

      5.  při neoprávněném odběru elektřiny podle § 51,

      6.  při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,

      7.  při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy,

      8.  při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob, nebo

      9.  při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních odběratelů a odběratel nevybavil tato odběrná zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů,

e)

změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny z výroben a dovoz elektřiny ze zahraničí nebo vývoz elektřiny do zahraničí s ohledem na spolehlivý provoz distribuční soustavy

      1.  při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

      2.  při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku podle § 54,

      3.  při neoprávněné distribuci elektřiny podle § 53,

      4.  jestliže mu výrobce neumožní přístup k měřicímu zařízení,

      5.  při neoprávněné dodávce do distribuční soustavy podle § 52,

      6.  při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,

      7.  při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy,

      8.  při dodávce elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob, nebo

      9.  při dodávce elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a výrobce nevybavil tato zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů,

f)

v souladu s podmínkami stanovenými územním rozhodnutím a stavebním povolením zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení,

g)

vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním zařízení distribuční soustavy,

h)

odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění neučinil sám vlastník či uživatel,

i)

vstupovat nebo vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat nebo vjíždět na nemovitosti, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti.

      (5)  Jestliže není možné zřídit věcné břemeno smluvně s vlastníkem nemovitosti, protože vlastník dotčené nemovitosti není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný stavební úřad vydá na návrh příslušného provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 4 písm. f).

      (6)  V případech uvedených v odstavci 4 písm. d) bodu 6 a písm. e) bodu 6 je provozovatel distribuční soustavy povinen oznámit započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem v místě obvyklým, nejméně však 15 dnů předem. Ohlašovací povinnost nevzniká při provádění nutných provozních manipulací, při nichž omezení nebo přerušení dodávky elektřiny nepřekročí 20 minut.

      (7)  V případech uvedených v odstavci 4 písm. d) a e) je provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

      (8)  V případech uvedených v odstavci 4 písm. d) a e) není právo na náhradu škody a ušlého zisku. To neplatí, nesplní-li provozovatel distribuční soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 6 nebo není-li podle odstavce 4 písm. d) bodu 7 nebo písm. e) bodu 7 dodržena kvalita dodávek elektřiny stanovená prováděcím právním předpisem.

      (9)  Provozovatel distribuční soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 4 písm. f) až h) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim bezprostředně oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

      (10)  Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 4 písm. f) až h) majetková újma nebo je-li omezen v obvyklém užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu.⁵) Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele distribuční soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.

      (11)  Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen

a)

připojit k distribuční soustavě zařízení každého a umožnit distribuci elektřiny každému, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení a dopravy a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování distribuční soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro distribuci nebo při ohrožení spolehlivého provozu distribuční soustavy,

b)

na základě žádosti chráněného zákazníka nebo provozovatele distribuční soustavy, který nemá právo volby dodavatele podle odstavce 4 písm. b), uzavřít s nimi smlouvu o dodávce elektřiny podle § 50 a na základě této smlouvy jim dodávat elektřinu za regulované ceny,

c)

zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro připojení jejich zařízení k distribuční soustavě,

d)

zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro distribuci elektřiny distribuční soustavou s výjimkou distribuce elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů a elektřiny prokazatelně vázané na výrobu tepla při kombinované výrobě elektřiny a tepla, které mají přednostní právo na distribuci,

e)

zřídit a provozovat technický dispečink v případě, že provozuje zařízení s napětím 110 kV,

f)

zajišťovat měření v distribuční soustavě včetně jejich vyhodnocování a předávat výsledky měření a další nezbytné informace operátorovi trhu; podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis,

g)

zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem vydávat a zveřejňovat Pravidla provozování distribuční soustavy, která musí obsahovat zejména

      1.  základní podmínky pro užívání distribuční soustavy,

      2.  provozní předpisy včetně údržby,

      3.  pravidla pro plánování provozu a rozvoje distribuční soustavy,

      4.  havarijní plány a havarijní zásoby,

      5.  pravidla předávání dat a informací nezbytných pro spolehlivý provoz a rozvoj distribuční soustavy,

h)

poskytovat provozovateli přenosové soustavy a provozovatelům jiných distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné spolupráce,

i)

omezit dovoz elektřiny na základě rozhodnutí ministerstva podle § 44,

j)

zpracovávat v souladu s dispečerským řádem ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy roční přípravu provozu distribuční soustavy, a to zejména rozsah a termíny odstávek zařízení pro distribuci a předpokládané omezení distribuce, a zveřejňovat ji,

k)

každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj distribuční soustavy, a to nejméně na 5 let,

l)

průběžně zveřejňovat informace o možnostech distribuce elektřiny v distribuční soustavě způsobem stanoveným v Pravidlech provozování distribuční soustavy,

m)

provádět hodnocení provozu distribuční soustavy z technického hlediska,

n)

účtovat odděleně za distribuci elektřiny a za dodávku elektřiny chráněným zákazníkům,

o)

zpracovávat údaje nezbytné pro rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o cenách za distribuci elektřiny,

p)

zpracovávat podklady pro rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o cenách elektřiny pro chráněné zákazníky,

r)

zajišťovat ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství, které získává při výkonu své činnosti, včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu,

s)

vypracovat havarijní plány do 6 měsíců od udělení licence a dále je každoročně upřesňovat,

t)

vykupovat elektřinu od držitelů licence na výrobu elektřiny, kteří nemají právo regulovaného přístupu k distribuční soustavě podle § 21 odst. 2 písm. a),

u)

dodržovat parametry kvality dodávek elektřiny a služeb stanovené prováděcím právním předpisem,

v)

zpracovávat seznam oprávněných zákazníků připojených k distribuční soustavě a předávat jej operátorovi trhu,

x)

na své náklady zajistit připojení svého zařízení k jiné distribuční soustavě a podílet se na úhradě oprávněných nákladů příslušného provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením svého zařízení k této distribuční soustavě; podrobnosti výpočtu výše podílu na oprávněných nákladech stanoví podmínky připojení a dopravy,

y)

uhradit provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli příslušné distribuční soustavy platbu za systémové služby podle pravidel trhu s elektřinou.

      (12)  Provozovatel distribuční soustavy je povinen, pokud je to technicky možné, vykupovat elektřinu z obnovitelných zdrojů podle § 31 odst. 1 a kombinované výroby elektřiny a tepla v množství podle § 32 odst. 2 způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.

§ 26

Technické dispečinky

      (1)  Dispečinky zabezpečují rovnováhu mezi zdroji a potřebou elektřiny a bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy.

      (2)  Dispečink provozovatele přenosové soustavy odpovídá za dispečerské řízení výroby a přenosu v přenosové soustavě a za dodržování pravidel užívání propojení s elektrizačními soustavami ostatních států.

      (3)  Dispečink provozovatele distribuční soustavy odpovídá za dispečerské řízení výroby a distribuci elektřiny v distribuční soustavě.

      (4)  Dispečinky provozovatelů distribučních soustav jsou povinny spolupracovat s dispečinkem provozovatele přenosové soustavy.

      (5)  Při dispečerském řízení předávaných výkonů v reálném čase je dispečink provozovatele přenosové soustavy nadřízen dispečinkům provozovatelů distribučních soustav.

      (6)  Při stavech nouze na celém území státu podle § 54 odst. 2 a činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku jsou pokyny dispečinku provozovatele přenosové soustavy nadřazeny pokynům dispečinků provozovatelů distribučních soustav.

§ 27

Operátor trhu s elektřinou

      (1)  Operátor trhu s elektřinou (dále jen ,,operátor trhu") je akciová společnost založená státem, jejíž akcie zní na jméno.

      (2)  Jednotlivý akcionář, vyjma státu, může vlastnit akcie operátora trhu, jejichž hodnota nepřesáhne 5% základního jmění operátora trhu.

      (3)  Operátor trhu není držitelem licence podle § 4.

      (4)  Operátor trhu nesmí zakládat ani zřizovat právnické osoby ani se na jejich založení či zřízení podílet nebo v nich získávat majetkové podíly.

      (5)  Operátor trhu je povinen

a)

zpracovávat na základě smluv o dodávce elektřiny mezi výrobci, provozovatelem přenosové soustavy, provozovateli distribučních soustav, oprávněnými zákazníky a obchodníky bilance nabídek a poptávek na dodávku a odběr elektřiny a předávat je provozovateli přenosové soustavy a provozovatelům distribučních soustav; podrobnosti stanoví pravidla trhu s elektřinou,

b)

organizovat trh s elektřinou; v případě krátkodobého trhu s elektřinou

      1.  shromažďovat nabídky a poptávky na dodávku a odběr elektřiny,

      2.  na základě vyhodnocení nabídek a poptávek zveřejňovat cenu krátkodobých obchodů,

      3.  potvrzovat dotčeným účastníkům krátkodobých obchodů cenu a množství elektřiny, čímž vznikají smluvní vztahy,

c)

zpracovávat na základě smluv o dodávce elektřiny a skutečných naměřených hodnot vyhodnocení skutečných a sjednaných dodávek a odběrů elektřiny a tato vyhodnocení předávat jednotlivým výrobcům, oprávněným zákazníkům, obchodníkům s elektřinou a provozovateli přenosové soustavy a příslušným provozovatelům distribučních soustav,

d)

na základě vyhodnocení skutečných a sjednaných dodávek a odběrů elektřiny zajišťovat zúčtování odchylek mezi účastníky trhu, kteří jsou povinni je uhradit; podrobnosti stanoví pravidla trhu s elektřinou,

e)

informovat provozovatele přenosové soustavy nebo příslušné provozovatele distribučních soustav o neplnění platebních povinností účastníků trhu vyplývajících z výsledků vyhodnocení skutečných a sjednaných dodávek a odběrů elektřiny,

f)

zpracovávat a zveřejňovat měsíční a roční zprávu o elektrizační soustavě,

g)

zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu alespoň jednou ročně zprávu o dlouhodobých bilancích elektřiny,

h)

zajistit ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství, které získá při výkonu své činnosti,

i)

informovat Energetický regulační úřad a ministerstvo o dodávkách elektřiny, na které se může vztahovat omezení dovozu podle § 44,

j)

zpracovávat podklady pro návrh pravidel trhu s elektřinou a předkládat je Energetickému regulačnímu úřadu.

      (6)  Operátor trhu má právo vyžadovat

a)

od účastníků trhu s elektřinou

      1.  technické údaje ze smluv o dodávce elektřiny, kterými jsou zejména výkon a jeho časový průběh, množství a místo odběru a místo dodávky elektřiny,

      2.  údaje pro zpracování měsíčního a ročního hodnocení dodávek elektřiny v elektrizační soustavě; účastníci trhu s elektřinou jsou povinni mu tyto údaje poskytnout,

b)

od provozovatele přenosové soustavy a provozovatelů distribučních soustav naměřené a vyhodnocené údaje a další nezbytné informace pro plnění svých povinností.

      (7)  Způsob organizace krátkodobého trhu s elektřinou, technické údaje ze smluv o dodávce elektřiny, naměřené a vyhodnocené údaje o skutečných dodávkách elektřiny a podrobnosti způsobu předávání těchto údajů stanoví prováděcí právní předpis.

      (8)  Ceny za činnosti operátora trhu podle odstavce 5 a způsob jejich účtování a úhrad jednotlivými účastníky trhu s elektřinou stanoví Energetický regulační
úřad.
§ 28

Oprávněný zákazník

      (1)  Oprávněný zákazník má právo

a)

na připojení svého odběrného elektrického zařízení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě, pokud splňuje podmínky připojení a dopravy a Pravidla provozování přenosové soustavy nebo Pravidla provozování příslušné distribuční soustavy,

b)

nakupovat elektřinu v kvalitě stanovené prováděcím právním předpisem od držitelů licence na výrobu elektřiny a od držitelů licence na obchod s elektřinou,

c)

nakupovat elektřinu na krátkodobém trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu,

d)

na dopravu dohodnutého množství elektřiny, pokud má uzavřenu smlouvu o přenosu a distribuci elektřiny nebo o přenosu nebo o distribuci elektřiny a pokud to technické podmínky přenosové soustavy nebo příslušné distribuční soustavy umožňují.

      (2)  Oprávněný zákazník je povinen

a)

zajistit na své náklady připojení svého odběrného elektrického zařízení k přenosové soustavě nebo k příslušné distribuční soustavě,

b)

řídit se dispečerským řádem v souladu s uzavřenými smlouvami a Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování příslušné distribuční soustavy,

c)

umožnit instalaci měřicího zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli příslušné distribuční soustavy; druhy měřicího zařízení, způsob jeho instalace, umístění a další podrobnosti měření obsahují Pravidla provozování přenosové soustavy nebo Pravidla provozování příslušné distribuční soustavy,

d)

zajistit přístup k měřicím zařízením provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli příslušné distribuční soustavy,

e)

udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám,

f)

řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy,

g)

předávat operátorovi trhu technické údaje ze smluv o dodávce elektřiny,

h)

provádět dostupná technická opatření zamezující ovlivňování kvality elektřiny v neprospěch ostatních odběratelů,

i)

podílet se na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele příslušné distribuční soustavy spojených s připojením svého zařízení; podrobnosti výpočtu výše podílu na oprávněných nákladech stanoví podmínky připojení a dopravy,

j)

při změně parametrů elektřiny stanovených prováděcím právním předpisem upravit na svůj náklad svá odběrná elektrická zařízení tak, aby vyhovovala těmto změnám,

k)

uhradit provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli příslušné distribuční soustavy platbu za systémové služby podle pravidel trhu s elektřinou.

      (3)  Na odběrných elektrických zařízeních, kterými prochází neměřená elektřina, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele příslušné distribuční soustavy.

      (4)  Oprávněný zákazník může provozovat vlastní náhradní zdroj, pokud je propojen s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, pouze po dohodě s provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem příslušné distribuční soustavy.

§ 29

Chráněný zákazník

      (1)  Chráněný zákazník má právo

a)

na připojení svého odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě, splní-li podmínky připojení a dodávek pro chráněné zákazníky v souladu s uzavřenou smlouvou, které budou stanoveny prováděcím právním předpisem,

b)

na dodávku elektřiny za regulované ceny a v kvalitě stanovené podmínkami připojení a dodávek pro chráněné zákazníky.

      (2)  Chráněný zákazník je povinen

a)

řídit se podmínkami připojení a dodávek pro chráněné zákazníky a Pravidly provozování příslušné distribuční soustavy,

b)

řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele příslušné distribuční soustavy,

c)

provádět na základě vyrozumění provozovatele distribuční soustavy dostupná technická opatření zamezující ovlivňování kvality elektřiny v neprospěch ostatních odběratelů,

d)

umožnit provozovateli distribuční soustavy instalaci měřicího zařízení a přístup k měřicímu zařízení,

e)

udržovat svá odběrná zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám,

f)

podílet se podle výše odebíraného příkonu na úhradě oprávněných nákladů provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu ve výši vypočtené způsobem stanoveným podmínkami připojení a dodávek pro chráněné zákazníky,

g)

při změně parametrů elektřiny podle podmínek připojení a dodávek pro chráněné zákazníky upravit na svůj náklad svá odběrná elektrická zařízení tak, aby vyhovovala těmto změnám.

      (3)  Vlastník dotčené nemovitosti, do které je chráněným zákazníkům v této nemovitosti dodávána elektřina na základě smlouvy, je povinen

a)

tuto dodávku chráněným zákazníkům umožnit,

b)

udržovat společné elektrické zařízení sloužící pro tuto dodávku ve stavu, který odpovídá technickým normám a právním předpisům,

c)

poskytovat technické údaje o tomto elektrickém zařízení držiteli licence na distribuci elektřiny,

d)

umožnit držiteli licence na distribuci elektřiny přístup k tomuto elektrickému zařízení.

      (4)  Společné elektrické zařízení pro dodávku elektřiny chráněným zákazníkům v jedné nemovitosti je součástí této nemovitosti.

      (5)  Na odběrných elektrických zařízeních, kterými prochází neměřená elektřina, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu provozovatele příslušné distribuční soustavy.

      (6)  Chráněný zákazník může provozovat vlastní náhradní zdroj, pokud je propojen s distribuční soustavou, pouze po dohodě s provozovatelem příslušné distribuční soustavy.

§ 30

Obchodník s elektřinou

      (1)  Obchodník s elektřinou má právo

a)

na dopravu dohodnutého množství elektřiny, pokud má uzavřenu smlouvu o přenosu a distribuci elektřiny nebo o přenosu nebo o distribuci elektřiny,

b)

nakupovat elektřinu na území České republiky od držitelů licence na výrobu a od držitelů licence na obchod a prodávat ji ostatním účastníkům trhu s elektřinou, s výjimkou chráněných zákazníků,

c)

nakupovat elektřinu z jiných států a prodávat elektřinu do jiných států, pokud se na něj nevztahuje omezení dovozu podle § 44.

      (2)  Obchodník s elektřinou je povinen

a)

řídit se pravidly trhu s elektřinou, dispečerským řádem a v souladu s uzavřenou smlouvou Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribučních soustav,

b)

předávat operátorovi trhu technické údaje ze smluv o dodávce
elektřiny.

§ 31

Obnovitelné zdroje

      (1)  Obnovitelnými zdroji pro účely tohoto zákona jsou

a)

vodní energie do výkonu výrobny elektřiny 10 MWe,

b)

sluneční energie,

c)

větrná energie,

d)

geotermální energie,

e)

biomasa a bioplyn.

      (2)  Výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů mají, pokud o to požádají a pokud splňují podmínky připojení a dopravy, podmínky obsažené v Pravidlech provozování přenosové soustavy a Pravidlech provozování distribuční soustavy, právo k přednostnímu připojení svého zdroje elektřiny k přenosové soustavě nebo distribučním soustavám za účelem přenosu nebo distribuce.

      (3)  Odchylky výkonu obnovitelných zdrojů elektřiny z důvodu přirozené povahy těchto zdrojů nesmí být důvodem odmítnutí práva podle odstavce 2.

§ 32

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla

      (1)  Výrobci provozující zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla mají, pokud o to požádají a technické podmínky to umožňují, právo k přednostnímu zajištění dopravy elektřiny přenosovou soustavou a distribučními soustavami.

      (2)  Toto právo se vztahuje pouze na množství elektřiny prokazatelně vázané na výrobu tepelné energie za účelem jeho dodávek fyzickým či právnickým osobám a pro technologické účely.

§ 33

Výstavba výroben elektřiny

      (1)  Výstavba výroben elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 30 MW a více je možná pouze na základě státní autorizace (dále jen ,,autorizace"), o jejímž udělení rozhoduje ministerstvo.

      (2)  Autorizace na výstavbu výrobny elektřiny se uděluje na základě vyhodnocení

a)

využití palivových či jiných zdrojů,

b)

energetické účinnosti výrobny elektřiny,

c)

vlivu výrobny elektřiny na bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy,

d)

splnění finančních předpokladů k výstavbě výrobny elektřiny,

e)

vlivu výrobny elektřiny na životní prostředí včetně vlivu na ovzduší,

f)

efektivnosti a hospodárnosti dostupných energetických zdrojů.

      (3)  Ministerstvo je ve věcech udělování autorizace na výstavbu výrobny elektřiny účastníkem územního řízení a dotčeným státním orgánem ve stavebním řízení podle zvláštního právního předpisu.⁷)

§ 34

Autorizace na výstavbu výrobny elektřiny

      (1)  O udělení autorizace rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti.

      (2)  Na udělení autorizace na výstavbu výrobny elektřiny není právní nárok.

      (3)  Autorizace je nepřenosná na jinou právnickou či fyzickou osobu, uděluje se na dobu uvedenou v žádosti, nejvýše však na 5 let ode dne udělení s možností jejího prodloužení na základě žádosti držitele. Žádost o prodloužení platnosti autorizace je nutné podat nejméně 6 měsíců před skončením její platnosti.

§ 35

Žádost o udělení autorizace na výstavbu výrobny elektřiny

      (1)  Písemná žádost o udělení autorizace obsahuje

a)

obchodní firmu fyzické či právnické osoby, trvalý pobyt či sídlo, identifikační číslo, u fyzické osoby dále jméno, příjmení a rodné číslo, pokud bylo přiděleno, nebo datum narození; u právnické osoby údaje o jejím statutárním orgánu,

b)

požadovanou dobu platnosti autorizace, termín zahájení a ukončení výstavby včetně předpokládaného termínu uvedení výrobny elektřiny do provozu,

c)

základní údaje o výrobně elektřiny včetně instalovaného výkonu a energetické účinnosti,

d)

předpokládané umístění výrobny elektřiny,

e)

stanovisko o posouzení vlivu na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu,⁸)

f)

souhlas orgánu ochrany ovzduší,⁹)

g)

údaje o palivových či jiných zdrojích,

h)

vyjádření provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele příslušné distribuční soustavy o splnění podmínek připojení a dopravy a zajištění podpůrných služeb,

i)

doklady prokazující finanční předpoklady k výstavbě výrobny elektřiny.

      (2)  Finančními předpoklady je schopnost fyzické či právnické osoby žádající o udělení autorizace zabezpečit řádné zahájení a dokončení stavby výrobny elektřiny a schopnost zabezpečit plnění z toho plynoucích závazků.

      (3)  Finanční předpoklady se prokazují obchodním majetkem a objemem dostupných finančních prostředků, účetní závěrkou ověřenou auditorem včetně její přílohy v úplném rozsahu v případě, že fyzická či právnická osoba v předchozím účetním období vykonávala podnikatelskou činnost.

      (4)  Náležitosti žádostí o udělení, změnu, prodloužení a zrušení autorizace na výstavbu výrobny elektřiny, včetně vzorů žádostí, a podrobnosti podmínek pro posuzování těchto žádostí stanoví prováděcí právní předpis.

§ 36

Rozhodnutí o udělení autorizace na výstavbu výrobny elektřiny

      (1)  Rozhodnutí o udělení autorizace na výstavbu výrobny elektřiny obsahuje

a)

obchodní firmu fyzické či právnické osoby, trvalý pobyt či sídlo, identifikační číslo, u fyzické osoby dále jméno a příjmení, rodné číslo, pokud bylo přiděleno, nebo datum narození,

b)

dobu platnosti autorizace,

c)

termín zahájení a ukončení výstavby výrobny elektřiny včetně předpokládaného termínu uvedení výrobny elektřiny do provozu,

d)

základní údaje o výrobně elektřiny včetně instalovaného výkonu a energetické účinnosti,

e)

údaj o umístění výrobny elektřiny,

f)

podmínky ochrany životního prostředí včetně ochrany ovzduší,

g)

údaje o palivových či jiných zdrojích,

h)

dodržení podmínek připojení a dopravy a zajištění podpůrných služeb včetně vlivu výrobny elektřiny na bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy.

      (2)  Držitel autorizace na výstavbu výrobny elektřiny je povinen bezodkladně oznámit ministerstvu veškeré změny údajů uvedených v žádosti o udělení autorizace či jiné závažné údaje vztahující se k udělené autorizaci.

      (3)  Ministerstvo vede evidenci udělených autorizací na výstavbu výroben
elektřiny.
§ 37

Zánik autorizace na výstavbu výrobny elektřiny

      Autorizace na výstavbu výrobny elektřiny zaniká

a)

uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení,

b)

u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého držitele autorizace na výstavbu výrobny elektřiny,

c)

prohlášením konkurzu na držitele autorizace nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu na držitele autorizace pro nedostatek majetku,

d)

zánikem právnické osoby, která je držitelem autorizace na výstavbu výrobny elektřiny,

e)

na základě žádosti držitele autorizace o zrušení udělené autorizace,

f)

rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace pro závažné neplnění podmínek pro udělení této autorizace včetně vstupu držitele autorizace do likvidace.

§ 38

Výstavba přímého vedení

      (1)  Výstavba přímého vedení je možná pouze na základě autorizace, o jejímž udělení rozhoduje ministerstvo na základě doložení prokázaného odmítnutí přístupu k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě.

      (2)  Autorizace na výstavbu přímého vedení se uděluje na základě vyhodnocení

a)

vlivu přímého vedení na bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy,

b)

splnění finančních předpokladů k výstavbě přímého vedení,

c)

vlivu přímého vedení na životní prostředí.

      (3)  Ministerstvo je ve věcech udělování autorizace na výstavbu přímého vedení účastníkem územního řízení a dotčeným státním orgánem ve stavebním řízení podle zvláštního právního předpisu.⁷)

§ 39

Autorizace na výstavbu přímého vedení

      (1)  O udělení autorizace na výstavbu přímého vedení rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti.

      (2)  Na udělení autorizace na výstavbu přímého vedení není právní nárok.

      (3)  Autorizace je nepřenosná na jinou právnickou či fyzickou osobu, uděluje se na dobu uvedenou v žádosti, maximálně však na 5 let ode dne udělení s možností jejího prodloužení na základě žádosti držitele. Žádost o prodloužení platnosti autorizace je nutné podat nejméně 6 měsíců před skončením její platnosti.

      (4)  V případě neudělení autorizace na výstavbu přímého vedení žadatel je seznámen s důvody neudělení autorizace a s postupem možného odvolacího řízení.

§ 40

Žádost o udělení autorizace na výstavbu přímého vedení

      (1)  Písemná žádost o udělení autorizace obsahuje

a)

obchodní firmu fyzické či právnické osoby, trvalý pobyt či sídlo, identifikační číslo, u fyzické osoby dále jméno, příjmení a rodné číslo, pokud bylo přiděleno, nebo datum narození; u právnické osoby údaje o jejím statutárním orgánu,

b)

doklady prokazující odmítnutí přístupu k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě,

c)

požadovanou dobu platnosti autorizace, termín zahájení a ukončení výstavby přímého vedení,

d)

základní údaje o přímém vedení v souladu s Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování příslušné distribuční soustavy,

e)

předpokládané umístění přímého vedení,

f)

stanovisko o posouzení vlivu na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu,⁸)

g)

vyjádření provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele příslušné distribuční soustavy o splnění podmínek připojení a dopravy,

h)

doklady prokazující finanční předpoklady k výstavbě přímého vedení.

      (2)  Finančními předpoklady je schopnost fyzické či právnické osoby žádající o udělení autorizace zabezpečit řádné zahájení a dokončení stavby přímého vedení a schopnost zabezpečit plnění z toho plynoucích závazků.

      (3)  Finanční předpoklady se prokazují obchodním majetkem a objemem dostupných finančních prostředků, účetní závěrkou ověřenou auditorem včetně její přílohy v úplném rozsahu v případě, že fyzická či právnická osoba v předchozím účetním období vykonávala podnikatelskou činnost.

      (4)  Náležitosti žádostí o udělení, změnu, prodloužení a zrušení autorizace na výstavbu přímého vedení, včetně vzorů žádostí, a podrobnosti podmínek pro posuzování těchto žádostí stanoví prováděcí právní předpis.

§ 41

Rozhodnutí o udělení autorizace na výstavbu přímého vedení

      (1)  Rozhodnutí o udělení autorizace na výstavbu přímého vedení obsahuje

a)

obchodní firmu fyzické či právnické osoby, trvalý pobyt či sídlo, identifikační číslo, u fyzické osoby dále jméno, příjmení a rodné číslo, pokud bylo přiděleno, nebo datum narození; u právnické osoby údaje o jejím statutárním orgánu,

b)

dobu platnosti autorizace,

c)

termín zahájení a ukončení výstavby přímého vedení včetně předpokládaného termínu zahájení provozu,

d)

základní údaje o přímém vedení v souladu s Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování příslušné distribuční soustavy,

e)

údaj o umístění přímého vedení,

f)

podmínky ochrany životního prostředí,

g)

dodržení podmínek připojení a dopravy včetně vlivu přímého vedení na bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy.

      (2)  Držitel autorizace na výstavbu přímého vedení je povinen bezodkladně oznámit ministerstvu veškeré změny údajů uvedených v žádosti o udělení autorizace či jiné závažné údaje vztahující se k udělené autorizaci.

      (3)  Ministerstvo vede evidenci udělených autorizací na výstavbu přímých vedení.

§ 42

Zánik autorizace na výstavbu přímého vedení

      Autorizace na výstavbu přímého vedení zaniká

a)

uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení,

b)

u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého držitele autorizace na výstavbu přímého vedení,

c)

prohlášením konkurzu na držitele autorizace nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu na držitele autorizace pro nedostatek majetku,

d)

zánikem právnické osoby, která je držitelem autorizace na výstavbu přímého vedení,

e)

na základě žádosti držitele autorizace o zrušení udělené autorizace,

f)

rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace pro závažné neplnění podmínek pro udělení této autorizace včetně vstupu držitele autorizace do likvidace.

§ 43

Povinnosti vlastníka přímého vedení

      (1)  Vlastník přímého vedení je povinen

a)

řídit se v souladu s uzavřenou smlouvou Pravidly provozování přenosové soustavy, Pravidly provozování příslušné distribuční soustavy a dispečerským řádem,

b)

zajistit na své náklady připojení přímého vedení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě,

c)

umožnit a uhradit instalaci měřicího zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli příslušné distribuční soustavy, ke které je přímé vedení připojeno; druhy měřicího zařízení, způsob jeho instalace, umístění a další podrobnosti měření obsahují Pravidla provozování přenosové soustavy nebo Pravidla provozování příslušné distribuční soustavy,

d)

provádět dostupná technická opatření zamezující ovlivnění kvality elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou,

e)

poskytovat technické informace o přímém vedení provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy,

f)

umožnit při stavech nouze využití přímého vedení pro potřeby provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy a řídit se pokyny příslušného technického dispečinku.

      (2)  O způsobu připojení přímého vedení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě rozhoduje provozovatel přenosové soustavy či příslušný provozovatel distribuční soustavy.

§ 44

Omezení dovozu elektřiny

      (1)  Ministerstvo může rozhodnout o omezení dovozu elektřiny fyzickým či právnickým osobám v případě, že

a)

může dojít k přímému nebo nepřímému ohrožení osob nebo věcí na území České republiky,

b)

práva a povinnosti výrobců elektřiny a oprávněných zákazníků nejsou v zemi, odkud se uskutečňuje dovoz, srovnatelná s právy a povinnostmi výrobců elektřiny a oprávněných zákazníků v České republice,

c)

vliv výrobců elektřiny na životní prostředí v zemi, odkud se uskutečňuje dovoz, není srovnatelný s vlivem výrobců elektřiny v České republice na životní prostředí.

      (2)  Na základě oznámení operátora trhu nebo provozovatele přenosové soustavy může do 1. ledna 2005 ministerstvo rozhodnout o omezení dovozu elektřiny ze zahraničí fyzickým či právnickým osobám v případě ohrožení celistvosti elektrizační soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu.

§ 45

Elektrická přípojka

      (1)  Elektrická přípojka musí být zřízena a provozována v souladu se smlouvou a s Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování příslušné distribuční soustavy.

      (2)  Náklady na zřízení elektrické přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena.

      (3)  Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.

      (4)  Vlastník elektrické přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života a zdraví osob či poškození majetku.

      (5)  Provozovatel distribuční soustavy je povinen za úplatu elektrickou přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník písemně požádá.

      (6)  Při připojení odběrného zařízení pomocí smyčky se nejedná o přípojku.

      (7)  Elektrická přípojka nízkého napětí slouží k připojení jedné nemovitosti; na základě souhlasu provozovatele příslušné distribuční soustavy lze připojit i více nemovitostí. Elektrická přípojka nízkého napětí končí u venkovního vedení hlavní domovní pojistkovou skříní, u kabelového vedení hlavní domovní kabelovou skříní. Tyto skříně jsou součástí přípojky. Hlavní domovní pojistková skříň, popřípadě hlavní domovní kabelová skříň se umísťuje na odběratelově objektu nebo na hranici či v blízkosti hranice jeho nemovitosti.

      (8)  Není-li na odběratelově nemovitosti zřízena hlavní domovní pojistková skříň, končí venkovní přípojka nízkého napětí posledním kotevním bodem umístěným na této nemovitosti nebo na svorkách hlavního jističe objektu. Tento kotevní bod je součástí přípojky.

      (9)  Není-li na odběratelově nemovitosti zřízena hlavní domovní kabelová skříň, končí elektrická přípojka nízkého napětí na svorkách hlavního jističe objektu nebo v kabelové skříni uvnitř objektu.

      (10)  Elektrická přípojka jiného než nízkého napětí končí při venkovním vedení kotevními izolátory na odběratelově stanici, při kabelovém vedení kabelovou koncovkou v odběratelově stanici. Kotevní izolátory a kabelové koncovky jsou součástí přípojky.

      (11)  Společné domovní elektrické instalace v domech sloužící pro připojení více odběratelů z jedné elektrické přípojky nejsou součástí elektrické přípojky. Společná domovní elektrická instalace je součástí nemovitosti.

§ 46

Ochranná pásma

      (1)  Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí.

      (2)  Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.

      (3)  Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany

a)

u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně

      1.  pro vodiče bez izolace
7 m,

      2.  pro vodiče s izolací základní
2 m,

      3.  pro závěsná kabelová vedení
1 m,

b)

u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně
12 m,

c)

u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně
15 m,

d)

u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně
20 m,

e)

u napětí nad 400 kV
30 m,

f)

u závěsného kabelového vedení 110 kV
2 m,

g)

u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence
1 m.

      (4)  V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 a písm. b), c), d) a e), pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.

      (5)  Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu.

      (6)  Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti

a)

u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva,

b)

u stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m,

c)

u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m,

d)

u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění.

      (7)  Ochranné pásmo výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocení nebo na vnější líc obvodového zdiva elektrické stanice.

      (8)  V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno

a)

zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky,

b)

provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,

c)

provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob,

d)

provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.

      (9)  V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m.

      (10)  V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.

      (11)  Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, může provozovatel přenosové soustavy nebo příslušný provozovatel distribuční soustavy udělit písemný souhlas s činností v ochranném pásmu. Souhlas není součástí stavebního řízení u stavebního úřadu a musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.

      (12)  Fyzické či právnické osoby zřizující zařízení napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní vedení jsou povinny tyto skutečnosti oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy a provést opatření k jejich omezení.

§ 47

Přeložky zařízení

      (1)  Přeložkou zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy se rozumí dílčí změna trasy vedení nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení.

      (2)  Přeložku zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy zajišťuje jeho vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal.

      (3)  Vlastnictví zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy po provedení přeložky
se nemění.
§ 48

Styk zařízení

      (1)  Zařízení přenosové soustavy, distribučních soustav a elektrických přípojek může křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení, veškeré potrubní systémy a ostatní zařízení nebo za předpokladu, že neohrozí život, zdraví či majetek osob, být s nimi v souběhu, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Souběhem se rozumí stav, kdy jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do ochranného, případně bezpečnostního pásma druhého zařízení.

      (2)  Při opravách poruch a při stavebních úpravách zařízení je provozovatel těchto zařízení povinen plně respektovat vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při zemních pracích, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků zařízení a nemovitostí.

§ 49

Měření

      (1)  Měření v přenosové soustavě zajišťuje provozovatel přenosové soustavy a v distribuční soustavě příslušný provozovatel distribuční soustavy.

      (2)  Výrobci a koneční zákazníci jsou povinni na svůj náklad upravit předávací místo nebo odběrné místo pro instalaci měřicího zařízení v souladu s podmínkami obsaženými v Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavy po předchozím projednání s provozovatelem přenosové soustavy nebo s příslušným provozovatelem distribuční soustavy.

      (3)  Výrobci, koneční zákazníci a obchodníci mohou se souhlasem provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy pro vlastní potřebu a na svůj náklad osadit vlastní kontrolní měřicí zařízení. Toto měřicí zařízení musí být zřetelně označeno.

      (4)  Výrobci a koneční zákazníci jsou povinni závady na měřicích zařízeních, včetně porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci, které zjistí, neprodleně oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy. Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy se zakazuje.

      (5)  Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy má právo jednotlivé části měřicího zařízení zajistit proti neoprávněné manipulaci.

      (6)  Výrobci či koneční zákazníci jsou povinni umožnit provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného elektrického zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

      (7)  Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na náklad výrobce nebo oprávněného zákazníka zajišťuje instalaci vlastního měřicího zařízení a na svůj náklad zajišťuje udržování a pravidelné ověřování správnosti měření.

      (8)  Má-li výrobce nebo oprávněný zákazník nebo obchodník pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí závadu na měřicím zařízení, má právo nechat je přezkoušet. Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy je povinen na základě písemné žádosti výrobce nebo oprávněného zákazníka nebo obchodníka do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení nebo zajistit ověření správnosti měření.

      (9)  Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady ten, kdo písemně požádal o přezkoušení měřicího zařízení a o ověření správnosti měření.

      (10)  Měření odběru elektřiny chráněnému zákazníku zajišťuje provozovatel příslušné distribuční soustavy včetně pravidelného ověřování správnosti měření.

      (11)  Má-li chráněný zákazník pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí-li závadu na měřicím zařízení, má právo nechat je přezkoušet. Provozovatel distribuční soustavy je povinen na základě jeho písemné žádosti do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení nebo zajistit ověření správnosti měření.

      (12)  Je-li na měřicím zařízení pro chráněného zákazníka zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho výměnou, přezkoušením nebo ověřením správnosti měření provozovatel distribuční soustavy. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady chráněný zákazník. Druhy měřicích zařízení, způsob jejich instalace a umístění stanoví Pravidla provozování distribuční soustavy.

§ 50

Smlouva o dodávce elektřiny

      (1)  Smlouva o dodávce elektřiny se uzavírá na každé odběrné místo.

      (2)  Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat zejména

a)

výkon, množství, časový průběh a místo odběru elektřiny (dále jen ,,odběrový diagram"), a to i pro stavy nouze; podrobnosti stanoví pravidla trhu s elektřinou,

b)

ceny nebo způsob stanovení ceny a způsob platby za odebranou elektřinu včetně záloh,

c)

způsob měření odebrané elektřiny,

d)

způsob přístupu příslušného provozovatele distribuční soustavy k měřicímu zařízení konečného zákazníka.

      (3)  Ke smlouvě o dodávce elektřiny je chráněný zákazník povinen doložit souhlas vlastníka dotčené nemovitosti.

§ 51

Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy

      (1)  Neoprávněným odběrem elektřiny je

a)

odběr bez uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou o dodávce elektřiny,

b)

odběr při opakovaném nedodržení smluveného způsobu platby za odebranou elektřinu včetně záloh,

c)

odběr při neplnění platebních povinností vyplývajících z výsledků vyhodnocení a zúčtování skutečného odběru,

d)

odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán,

e)

připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,

f)

odběr měřicím zařízením,

      1.  které nezaznamenává odběr nebo zaznamenává odběr nesprávně ke škodě výrobce, obchodníka, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství,

      2.  které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo příslušným provozovatelem distribuční soustavy nebo nesplňuje podmínky obsažené v Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavy,

      3.  na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a měřicí zařízení vykazuje chybu spotřeby ve prospěch odběratele,

g)

odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy.

      (2)  Při neoprávněném odběru je odběratel povinen uhradit skutečně vzniklou škodu. Nelze-li vzniklou škodu stanovit, je náhrada škody vypočtena způsobem stanoveným v podmínkách připojení a dopravy a v podmínkách připojení a dodávek pro chráněné zákazníky.

§ 52

Neoprávněná dodávka elektřiny do elektrizační soustavy

      (1)  Neoprávněnou dodávkou elektřiny je

a)

dodávka bez uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou o dodávce elektřiny,

b)

dodávka bez měřicího zařízení, pokud dodávka bez měřicího zařízení nebyla smluvně sjednána,

c)

dodávka do té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,

d)

dodávka měřicím zařízením,

      1.  které nezaznamenává dodávku nebo zaznamenává dodávku nesprávně v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství,

      2.  které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo příslušným provozovatelem distribuční soustavy nebo nesplňuje podmínky obsažené v Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavy,

      3.  na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci,

e)

dodávka v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo zařízení přenosové soustavy.

      (2)  Při neoprávněné dodávce je výrobce povinen uhradit skutečně vzniklou škodu. Nelze-li vzniklou škodu stanovit, je náhrada škody vypočtena způsobem stanoveným v podmínkách připojení a dopravy.

§ 53

Neoprávněný přenos a neoprávněná distribuce elektřiny

      Neoprávněným přenosem a neoprávněnou distribucí elektřiny je doprava elektřiny uskutečňovaná v rozporu s podmínkami obsaženými v Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavy nebo v rozporu s dispečerským řádem nebo doprava elektřiny vznikající v souvislosti s neoprávněnou dodávkou nebo neoprávněným odběrem elektřiny, přenos a distribuce bez licence a doprava elektřiny bez uzavřené smlouvy o dopravě elektřiny.

§ 54

Stav nouze

      (1)  Stavem nouze v elektroenergetice je omezení nebo přerušení dodávek elektřiny na celém území České republiky nebo její části v důsledku

a)

živelních událostí,

b)

opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,¹⁰)

c)

havárií na zařízeních pro výrobu, přenos a distribuci elektřiny,

d)

smogové situace podle zvláštních předpisů,

e)

teroristického činu.

      (2)  Stav nouze pro celé území státu vyhlašuje provozovatel přenosové soustavy v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a oznamuje ministerstvu.

      (3)  Týká-li se stav nouze určité části území státu, vyhlašují jej v regionálních sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení příslušní provozovatelé distribučních soustav a oznamují provozovateli přenosové soustavy a ministerstvu.

      (4)  Při stavech nouze a činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku jsou všichni odběratelé a všechny fyzické či právnické osoby podnikající v elektroenergetice povinni podřídit se omezení spotřeby nebo dodávky elektřiny.

      (5)  Při stavech nouze je provozovatel přenosové soustavy a provozovatel distribuční soustavy oprávněn využívat v nezbytném rozsahu výrobních a odběrných zařízení odběratelů.

      (6)  Likvidaci následků stavu nouze v elektrizační soustavě řídí provozovatel přenosové soustavy.

      (7)  Likvidaci následků stavů nouze na určité části území státu řídí příslušní provozovatelé distribučních soustav.

      (8)  Postup v případě, že hrozí nebo existuje stav nouze, a při předcházení stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze v elektrizační soustavě stanoví prováděcí právní předpis.

Díl 2

Plynárenství

§ 55

Trh s plynem

      (1)  Na území České republiky je organizován trh s plynem na základě sjednaného přístupu k přepravní soustavě a regulovaného přístupu k distribučním soustavám a autorizačního přístupu k výstavbě vybraných plynových zařízení podle podmínek stanovených tímto zákonem s cílem zajistit spolehlivé a hospodárné zásobování plynem při zajištění ochrany životního prostředí.

      (2)  Trh s plynem je otevírán postupně takto:

a)

od 1. ledna 2005 v rozsahu nejméně 28 % celkové roční spotřeby plynu v České republice. Možnost volby dodavatele plynu budou mít v příslušném kalendářním roce držitelé licence na výrobu elektřiny, spalující plyn v tepelných elektrárnách nebo při kombinované výrobě elektřiny a tepla, a to v rozsahu své spotřeby na tuto výrobu, oprávnění zákazníci a držitelé licence na distribuci plynu v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, minimálně však oprávnění zákazníci, jejichž nákup plynu v předcházejícím kalendářním roce naměřený na jednom odběrném místě byl vyšší než 15 mil. m³, a držitelé licence na distribuci plynu v rozsahu svých oprávněných zákazníků s cílem zajistit zásobování těchto zákazní- ků,

b)

od 10. srpna 2008 v rozsahu nejméně 33 % celkové roční spotřeby plynu v České republice. Možnost volby dodavatele plynu budou mít v příslušném kalendářním roce držitelé licence na výrobu elektřiny, spalující plyn v tepelných elektrárnách nebo při kombinované výrobě elektřiny a tepla, a to v rozsahu své spotřeby na tuto výrobu, oprávnění zákazníci a držitelé licence na distribuci plynu v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, minimálně však oprávnění zákazníci, jejichž nákup plynu v předcházejícím kalendářním roce naměřený na jednom odběrném místě byl vyšší než 5 mil. m³, a držitelé licence na distribuci plynu v rozsahu svých oprávněných zákazníků s cílem zajistit zásobování těchto zákazníků.

      (3)  Podrobnosti otevírání trhu s plynem stanoví prováděcí právní předpis.

§ 56

Účastníci trhu s plynem

      (1)  Účastníci trhu s plynem jsou

a)

výrobci,

b)

provozovatel přepravní soustavy,

c)

provozovatelé distribučních soustav,

d)

provozovatelé podzemních zásobníků plynu,

e)

obchodníci s plynem,

f)

koneční zákazníci.

      (2)  Trh s plynem se uskutečňuje na těchto zařízeních plynárenské soustavy:

a)

výrobny plynu,

b)

přepravní soustava,

c)

distribuční soustavy,

d)

přímé plynovody,

e)

podzemní zásobníky plynu,

f)

plynovodní přípojky.

§ 57

Výrobce

      (1)  Výrobce má právo

a)

na připojení výrobny plynu k přepravní soustavě nebo distribuční soustavě, pokud o to požádá a pokud splňuje podmínky připojení stanovené Pravidly provozu přepravní soustavy a distribučních soustav v plynárenství (dále jen ,,Pravidla provozu"), které stanoví prováděcí právní předpis,

b)

dodávat plyn na základě smlouvy provozovateli přepravní soustavy, příslušnému provozovateli distribuční soustavy nebo oprávněnému zákazníkovi,

c)

omezit nebo přerušit dodávku plynu v nezbytném rozsahu v těchto případech:

      1.  při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

      2.  při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,

      3.  při neoprávněném odběru plynu,

      4.  při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních sloužících pro výrobu nebo těžbu plynu,

      5.  při provádění plánovaných rekonstrukcí a oprav na zařízeních sloužících pro výrobu nebo těžbu plynu.

      (2)  V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) bodu 5 je výrobce povinen písemně oznámit svým zákazníkům započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávky plynu, nejméně však 15 dnů předem.

      (3)  V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je výrobce povinen obnovit dodávku plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

      (4)  V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li výrobce oznamovací povinnost podle odstavce 2.

      (5)  Výrobce je dále povinen

a)

zajistit na své náklady připojení výrobny plynu k přepravní soustavě nebo distribuční soustavě,

b)

zajistit bezpečný a spolehlivý provoz výrobny plynu,

c)

poskytovat provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy, na kterou jsou jeho zařízení pro výrobu napojena, informace nutné k zajištění vzájemné provozuschopnosti soustav,

d)

zajistit na své náklady instalaci měřicího zařízení po předchozím souhlasu provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, ke které je připojen,

e)

zajistit měření množství plynu dodávaného do přepravní soustavy či distribuční soustavy, včetně jejich vyhodnocování, a předávat nezbytná data Ústřednímu plynárenskému dispečinku,

f)

navrhovat ceny za prodej plynu dodávaného do přepravní či distribuční soustavy,

g)

účtovat odděleně za výrobu plynu, a to pro účely regulace podle prováděcího právního předpisu,

h)

vypracovávat bilanci výroby a předávat ji Ústřednímu plynárenskému dispečinku,

i)

vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na výrobu havarijní plány výroben plynu, zaslat je ministerstvu a Ústřednímu plynárenskému dispečinku a každoročně je upřesňovat,

j)

zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za dispečerské řízení výroby plynu, a řídit se Dispečerským řádem plynárenské soustavy České republiky, který stanoví prováděcí právní předpis.

§ 58

Provozovatel přepravní soustavy

      (1)  Provozovatel přepravní soustavy má právo

a)

odmítnout přístup do soustavy v rozsahu stanoveném v § 55 na základě nedostatku kapacity v případech, které jsou v rozporu s Pravidly provozu, v případech uvedených v § 75 nebo na základě vážných ekonomických a finančních obtíží se smlouvami, ve kterých se zákazník zavazuje uhradit nasmlouvané množství plynu bez ohledu na to, jestli je skutečně odebral (dále jen ,,smlouva odeber nebo plať"), či pokud by tyto podmínky mohly nastat,

b)

odmítnout přístup do soustavy u dodávek ze státu, ve kterém nejsou práva a povinnosti dodavatelů a oprávněných zákazníků srovnatelná s právy a povinnostmi dodavatelů plynu a oprávněných zákazníků v České republice,

c)

zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu plynárenské soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,

d)

v souladu s podmínkami stanovenými územním rozhodnutím a stavebním povolením zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,

e)

vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním plynárenské soustavy,

f)

odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz přepravní soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění neučinil sám vlastník či uživatel,

g)

vstupovat v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,

h)

při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynárenská zařízení plynárenských podnikatelů, pro něž přepravuje plyn,

i)

omezit nebo přerušit přepravu plynu podle uzavřené smlouvy v těchto případech:

      1.  při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

      2.  při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,

      3.  při provádění plánovaných rekonstrukcí a plánovaných oprav na zařízení přepravní soustavy,

      4.  při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přepravní soustavy,

      5.  při odběru plynu zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,

      6.  při neoprávněném odběru plynu.

      (2)  Jestliže není možné zřídit věcné břemeno smluvně s vlastníkem nemovitosti nebo vlastník dotčené nemovitosti není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný anebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný stavební úřad vydá na návrh provozovatele přepravní soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti, případně její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. d).

      (3)  Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přepravní soustavy podle odstavce 1 písm. c) až h) majetková újma nebo je-li omezen v obvyklém užívání nemovitosti, má právo na jednorázovou náhradu⁵) včetně úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele přepravní soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.

      (4)  V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) až h) je provozovatel přepravní soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim bezprostředně oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

      (5)  V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) bodu 3 je provozovatel přepravní soustavy povinen oznámit zákazníkům, pro něž přepravuje plyn, započetí a skončení omezení nebo přerušení přepravy plynu, nejméně však 15 dnů předem.

      (6)  V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je provozovatel přepravní soustavy povinen obnovit přepravu plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

      (7)  V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel přepravní soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo není-li v případě podle odstavce 1 písm. i) bodu 4 dodržena kvalita dodávek plynu stanovená prováděcím právním předpisem.

      (8)  Provozovatel přepravní soustavy je dále povinen

a)

zajistit bezpečný a spolehlivý provoz a rozvoj přepravní soustavy,

b)

zajistit dodávku na základě uzavřených smluv za regulované ceny a ve stanovené kvalitě těm chráněným zákazníkům, kteří jsou přímo připojeni na přepravní soustavu, a to na základě uzavřené smlouvy pro každé odběrné místo,

c)

zajistit přepravu plynu na základě písemně uzavřených smluv,

d)

připojit k přepravní soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení stanovené Pravidly provozu,

e)

zajišťovat stejné podmínky pro sjednaný přístup k přepravní soustavě,

f)

poskytovat provozovatelům distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné provozuschopnosti soustav,

g)

zajišťovat měření na úrovni přepravní soustavy, včetně jejich vyhodnocování, a předávat nezbytná data Ústřednímu plynárenskému dispečinku,

h)

navrhovat rámcové podmínky realizace přepravy plynu a předkládat je Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení,

i)

účtovat odděleně za přepravu plynu, a to pro účely regulace podle prováděcího právního předpisu,

j)

vypracovávat bilanci přepravní soustavy a bilanci krytí potřeby chráněných zákazníků a předávat ji Ústřednímu plynárenskému dispečinku,

k)

vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na přepravu plynu havarijní plán přepravní soustavy, zaslat jej ministerstvu a Ústřednímu plynárenskému dispečinku a každoročně jej upřesňovat,

l)

oznamovat rozsah a termíny odstávek zařízení pro přepravu plynu a upozorňovat na předpokládané snížení přepravní kapacity,

m)

zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za dispečerské řízení přepravní soustavy a řídí se Dispečerským řádem plynárenské soustavy České republiky,

n)

umožnit přístup do přepravní soustavy podle § 55,

o)

zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynu,

p)

zajistit spolehlivost a kvalitu dodávek chráněným zákazníkům, kteří jsou přímo připojeni na přepravní soustavu,

r)

zajišťovat dovoz plynu z různých zdrojů,

s)

vyhlašovat stav nouze na plynárenské soustavě České republiky,

t)

řídit plynárenskou soustavu České republiky za stavu nouze.

§ 59

Provozovatel distribuční soustavy

      (1)  Provozovatel distribuční soustavy má právo

a)

odmítnout přístup do soustavy v rozsahu stanoveném v § 55 na základě nedostatku kapacity v případech, které jsou v rozporu s Pravidly provozu, v případech uvedených v § 75 nebo na základě vážných ekonomických a finančních obtíží se smlouvami odeber nebo plať, či pokud by tyto potíže mohly nastat,

b)

odmítnout přístup do soustavy u dodávek ze státu, ve kterém nejsou práva a povinnosti dodavatelů a oprávněných zákazníků srovnatelná s právy a povinnostmi dodavatelů plynu a oprávněných zákazníků v České republice,

c)

zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů,

d)

v souladu s podmínkami stanovenými územním rozhodnutím a stavebním povolením zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,

e)

vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním distribuční soustavy a plynovodních přípojek,

f)

odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění neučinil sám vlastník či uživatel,

g)

vstupovat v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,

h)

při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynová zařízení zákazníků, pro něž provádí distribuci a dodávku plynu,

i)

omezit nebo přerušit distribuci a dodávku plynu podle uzavřené smlouvy v těchto případech:

      1.  při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

      2.  při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,

      3.  při provádění plánovaných rekonstrukcí a plánovaných oprav na zařízení distribuční soustavy,

      4.  při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy,

      5.  při odběru plynu zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,

      6.  při neoprávněném odběru plynu.

      (2)  Jestliže není možné zřídit věcné břemeno smluvně s vlastníkem nemovitosti nebo vlastník dotčené nemovitosti není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný anebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný stavební úřad vydá na návrh provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti, případně její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. d).

      (3)  Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 1 písm. c) až h) majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu⁵) včetně úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele distribuční soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.

      (4)  V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) až h) je provozovatel distribuční soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

      (5)  V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) bodu 3 je provozovatel distribuční soustavy povinen oznámit zákazníkům, pro něž provádí distribuci a dodávku plynu, započetí a skončení omezení nebo přerušení distribuce a dodávky plynu, nejméně však 15 dnů předem.

      (6)  V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit distribuci a dodávku plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

      (7)  V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel distribuční soustavy oznamovací povinnost podle odstavce 5 nebo není-li v případě podle odstavce 1 písm. i) bodu 4 dodržena kvalita dodávek plynu stanovená prováděcím právním předpisem.

      (8)  Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen

a)

zajistit bezpečný a spolehlivý provoz a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí,

b)

zajistit distribuci plynu a dodávku chráněným zákazníkům na základě uzavřených smluv, za regulované ceny a ve stanovené kvalitě, a to na základě uzavřené smlouvy pro každé odběrné místo,

c)

připojit k distribuční soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení stanovené Pravidly provozu,

d)

zajistit stejné podmínky pro regulovaný přístup k distribuční soustavě,

e)

poskytovat provozovateli přepravní soustavy a provozovatelům distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné provozuschopnosti soustav,

f)

zajišťovat měření na úrovni distribuční soustavy, včetně jejich vyhodnocování, a předávat nezbytná data Ústřednímu plynárenskému dispečinku,

g)

navrhovat podmínky úhrad za distribuci plynu a dodávku chráněným zákazníkům a předávat je Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení,

h)

účtovat odděleně za distribuci a dodávku plynu, a to pro účely regulace podle prováděcího právního předpisu,

i)

vypracovávat bilanci distribuční soustavy a bilanci krytí chráněných zákazníků a předávat ji Ústřednímu plynárenskému dispečinku,

j)

vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na distribuci plynu havarijní plány distribuční soustavy, zaslat ministerstvu a Ústřednímu plynárenskému dispečinku a každoročně je upřesňovat,

k)

oznamovat rozsah a termíny odstávek zařízení distribuční soustavy a upozorňovat na snížení distribuční kapacity,

l)

zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za dispečerské řízení distribuční soustavy a řídí se Dispečerským řádem plynárenské soustavy České republiky,

m)

umožnit regulovaný přístup do distribuční soustavy podle § 55,

n)

zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynu, pokud nebudou pro sledování kvality plynu dostačovat místa zřízená a provozovaná provozovatelem přepravní soustavy,

o)

zajistit spolehlivost a kvalitu dodávek chráněným zákazníkům,

p)

vyhlašovat stav nouze v rámci své distribuční soustavy.

§ 60

Provozovatel podzemního zásobníku plynu

      (1)  Provozovatel podzemního zásobníku plynu má právo

a)

zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu podzemního zásobníku plynu a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,

b)

v souladu s podmínkami stanovenými územním rozhodnutím a stavebním povolením zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,

c)

vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním podzemního zásobníku plynu,

d)

odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz podzemního zásobníku plynu v případech, kdy tak po předchozím upozornění neučinil sám vlastník či uživatel,

e)

vstupovat v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva spravedlnosti a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,

f)

omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu činnosti spojené s uskladňováním plynu v těchto případech:

      1.  při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

      2.  při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,

      3.  při provádění plánovaných rekonstrukcí a plánovaných oprav na zařízení pro uskladňování plynu,

      4.  při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních pro uskladňování plynu,

      5.  při neoprávněném odběru plynu.

      (2)  Jestliže není schválena územně plánovací dokumentace nebo vlastník dotčené nemovitosti není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný anebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný stavební úřad vydá na návrh provozovatele podzemního zásobníku plynu rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti, případně její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. b).

      (3)  Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele podzemního zásobníku plynu podle odstavce 1 písm. a) až e) majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu⁵) včetně úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele podzemního zásobníku plynu, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.

      (4)  V případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až e) je provozovatel podzemního zásobníku plynu povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost bezprostředně vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

      (5)  V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) bodu 3 je provozovatel podzemního zásobníku plynu povinen písemně oznámit zákazníkům, pro něž uskladňuje plyn, započetí a skončení omezení nebo přerušení činností spojených s uskladňováním plynu, nejméně však 15 dnů předem.

      (6)  V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je provozovatel podzemního zásobníku plynu povinen obnovit činnosti spojené s uskladňováním plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

      (7)  V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel podzemního zásobníku plynu oznamovací povinnost podle odstavce 5.

      (8)  Provozovatel podzemního zásobníku plynu je dále povinen

a)

zajistit spolehlivý provoz podzemního zásobníku plynu,

b)

zajistit uskladňování plynu na základě uzavřených smluv,

c)

poskytovat provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, na kterou jsou jeho zařízení pro uskladňování plynu napojena, informace nutné k zajištění vzájemné provozuschopnosti,

d)

zajistit měření množství uskladněného a vyskladněného plynu, včetně jejich vyhodnocování, a předávat nezbytné údaje Ústřednímu plynárenskému dispečinku,

e)

účtovat odděleně za uskladňování plynu, a to pro účely regulace podle prováděcího právního předpisu,

f)

vypracovávat bilanci podzemního zásobníku plynu a předávat ji Ústřednímu plynárenskému dispečinku,

g)

vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na uskladňování plynu havarijní plán podzemního zásobníku plynu, zaslat jej ministerstvu a Ústřednímu plynárenskému dispečinku a každoročně jej upřesňovat,

h)

zveřejňovat rozsah a termíny odstávek zařízení pro uskladňování plynu a upozorňovat na předpokládané snížení uskladňovací kapacity,

i)

zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za dispečerské řízení podzemního zásobníku plynu a řídí se Dispečerským řádem plynárenské soustavy České republiky.

§ 61

Obchodník s plynem

      (1)  Obchodník s plynem má právo nakupovat plyn a prodávat jej ostatním účastníkům trhu s plynem s výjimkou chráněných zákazníků.

      (2)  Obchodník s plynem je povinen

a)

řídit se Dispečerským řádem plynárenské soustavy České republiky,

b)

předávat Ústřednímu plynárenskému dispečinku údaje z technických částí smluv.

§ 62

Oprávněný zákazník

      (1)  Oprávněný zákazník má právo na

a)

připojení svého odběrného plynového zařízení k přepravní nebo příslušné distribuční soustavě při dodržení podmínek Pravidel provozu,

b)

volbu dodavatele plynu,

c)

dopravu dohodnutého množství plynu, pokud jej má smluvně zajištěn a pokud má na tuto činnost uzavřenu smlouvu s provozovatelem přepravní soustavy nebo příslušné distribuční soustavy a pokud to technické podmínky přepravní nebo příslušné distribuční soustavy umožňují,

d)

zřízení přímého plynovodu za podmínek stanovených tímto zákonem.

      (2)  Oprávněný zákazník je povinen

a)

zajistit na své náklady připojení svého odběrného plynového zařízení k přepravní soustavě nebo příslušné distribuční soustavě,

b)

řídit se při připojení k přepravní soustavě nebo příslušné distribuční soustavě Pravidly provozu,

c)

umožnit a uhradit instalaci měřicího zařízení provozovateli přepravní soustavy nebo distribuční soustavy, ke které je připojen; druhy měřicího zařízení, způsob jeho instalace, umístění a další podrobnosti měření stanoví Pravidla provozu,

d)

zajistit přístup k měřícím zařízením provozovateli příslušné soustavy, ke které je připojen,

e)

řídit se pokyny technických dispečinků,

f)

předávat Ústřednímu plynárenskému dispečinku údaje z technických částí smluv,

g)

udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.

§ 63

Chráněný zákazník

      (1)  Chráněný zákazník má právo

a)

na připojení svého odběrného plynového zařízení k distribuční soustavě, splní-li podmínky připojení a dodávek pro chráněné zákazníky, které stanoví Pravidla provozu,

b)

na zajištění dodávky plynu za regulované ceny,

c)

na zajištění dodávky plynu v kvalitě stanovené prováděcím právním předpisem.

      (2)  Chráněný zákazník je povinen

a)

podílet se podle výše požadované dodávky plynu na účelně vynaložených nákladech provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky ve výši vypočtené způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,

b)

řídit se při připojení k distribuční soustavě Pravidly provozu,

c)

udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob,

d)

umožnit provozovateli distribuční soustavy, ke které je připojen, instalaci měřicího zařízení a zajistit mu k němu přístup.

      (3)  Vlastník dotčené nemovitosti, do které je chráněným zákazníkům v této nemovitosti dodáván plyn na základě smlouvy, je povinen

a)

tuto dodávku chráněným zákazníkům umožnit,

b)

udržovat společné odběrné plynové zařízení sloužící pro tuto dodávku ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám,

c)

umožnit příslušnému provozovateli distribuční soustavy přístup k tomuto odběrnému zařízení.

      (4)  Společné odběrné plynové zařízení pro dodávku plynu v jedné nemovitosti je součástí této nemovitosti.

§ 64

Plynárenské dispečinky

      (1)  Sledování plánování dodávek a spotřeb plynu a přípravu řešení stavu nouze zajišťuje Ústřední plynárenský dispečink.

      (2)  Ústřední plynárenský dispečink je právnickou osobou, kterou jsou povinni na základě smlouvy o sdružení zřídit do 2 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona všichni provozovatelé podzemních zásobníků plynu, provozovatel přepravní soustavy a ti výrobci a provozovatelé distribučních soustav, kteří prodali za předchozí kalendářní rok více je 100 mil. m³ zemního plynu.

      (3)  Ústřední plynárenský dispečink

a)

sleduje plánování dodávek a kapacit plynárenské soustavy s cílem předcházet stavům nouze,

b)

zpracovává na základě bilancí o přepravě, distribuci, výrobě, dodávkách, uskladnění plynu provozovatele přepravní soustavy, provozovatelů podzemních zásobníků plynu, výrobců a obchodníků s plynem a vlastních analýz celkovou roční bilanci plynárenské soustavy a její vyhodnocení a předává ji ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu. Současně předává bilanci plynárenské soustavy plynárenským podnikatelům a obchodníkům s plynem.

      (4)  Ústřední plynárenský dispečink má právo

a)

vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem jejich bilance výroby, přepravy, distribuce, uskladnění a dodávek plynu, a to včetně vyhodnocení,

b)

vyžadovat havarijní plány od plynárenských podnikatelů.

      (5)  Ústřední plynárenský dispečink je povinen

a)

zpracovávat a předávat ministerstvu alespoň jednou měsíčně zprávu o bilancích plynárenské soustavy,

b)

sdělovat ministerstvu dodávky ze státu, ve kterém nejsou práva a povinnosti dodavatelů a oprávněných zákazníků srovnatelné s právy a povinnostmi dodavatelů plynu a oprávněných zákazníků v České republice,

c)

zajistit ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství,

d)

poskytovat na vyžádání ministerstva nebo Energetického regulačního úřadu informace nezbytné pro výkon jejich práv a povinností vyplývajících z tohoto zákona,

e)

vypracovat havarijní plán plynárenské soustavy České republiky a předat jej plynárenským podnikatelům.

      (6)  Ústřední plynárenský dispečink se řídí dispečerským řádem plynárenské soustavy České republiky.

      (7)  Podrobnosti o činnostech Ústředního plynárenského dispečinku, včetně předávání bilancí, stanoví prováděcí právní předpis.

      (8)  Rovnováhu mezi zdroji a spotřebou plynu a bezpečný a spolehlivý provoz plynárenské soustavy zajišťují dispečinky plynárenských podnikatelů.

      (9)  Dispečinky plynárenských podnikatelů jsou povinny spolupracovat podle pravidel Dispečerského řádu plynárenské soustavy České republiky.

      (10)  Při stavech nouze na celém území státu podle § 73 a činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku jsou pokyny dispečinku provozovatele přepravní soustavy nadřazeny pokynům dispečinků provozovatelů distribučních soustav a provozovatelů podzemních zásobníků.

§ 65

Přímý plynovod

      (1)  Oprávněnému zákazníkovi je možné dodávat plyn přímo z přepravní soustavy nebo z plynárenského zařízení mimo plynárenskou soustavu České republiky, a to přímým plynovodem.

      (2)  Dodavatel a oprávněný zákazník jsou oprávněni zřizovat přímé plynovody pouze tehdy, pokud jim byl odmítnut přístup k distribuční soustavě nebo přepravní soustavě.

      (3)  Provozovatel přímého plynovodu je povinen

a)

mít na výstavbu přímého plynovodu státní autorizaci podle tohoto zákona,

b)

řídit se Pravidly provozu,

c)

instalovat na své náklady měřicí zařízení po předchozím souhlasu provozovatele příslušné soustavy,

d)

řídit se pokyny technických dispečinků,

e)

předávat Ústřednímu plynárenskému dispečinku údaje z technických částí smluv,

f)

zajistit provoz, údržbu a opravy přímého plynovodu tak, aby se nestal příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.

§ 66

Plynovodní přípojka

      (1)  Plynovodní přípojka spojuje distribuční soustavu a odběrné plynové zařízení.

      (2)  Náklady na zřízení plynovodní přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena.

      (3)  Vlastník plynovodní přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.

      (4)  Provozovatel příslušné distribuční soustavy je povinen za úplatu plynovodní přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud jej o to její vlastník písemně požádá.

§ 67

Výstavba vybraných plynových zařízení

      (1)  Výstavba vybraných plynových zařízení je možná pouze na základě státní autorizace (dále jen ,,autorizace"), o jejímž udělení rozhoduje ministerstvo.

      (2)  Vybranými plynovými zařízeními jsou

a)

přímé plynovody,

b)

podzemní zásobníky plynu,

c)

plynovody spojující plynárenskou soustavu se zahraničními plynárenskými soustavami,

d)

plynovody o tlakové úrovni vyšší než 0,4 MPa.

      (3)  Autorizace je nepřenosná na jinou právnickou či fyzickou osobu a uděluje se na dobu uvedenou v žádosti, maximálně však na 5 let ode dne udělení s možností jejího prodloužení na základě žádosti držitele. Žádost o prodloužení platnosti autorizace je nutné podat nejméně 6 měsíců před skončením její platnosti.

      (4)  Na udělení autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení není právní nárok. Při udělování autorizace se posuzuje zejména efektivnost a hospodárnost dostupných energetických zdrojů.¹¹)

      (5)  Ministerstvo je ve věcech udělování autorizace účastníkem územního řízení a dotčeným orgánem ve stavebním řízení podle zvláštního právního předpisu.⁷)

      (6)  Písemná žádost o udělení autorizace, kterou předkládá ministerstvu žadatel o udělení autorizace, musí obsahovat

a)

obchodní firmu fyzické či právnické osoby, trvalý pobyt či sídlo, identifikační číslo, u fyzické osoby dále jméno a příjmení, rodné číslo, pokud bylo přiděleno, nebo datum narození; u právnické osoby údaje o jejím statutárním orgánu,

b)

požadovanou dobu platnosti autorizace,

c)

požadovanou charakteristiku vybraného plynového zařízení,

d)

předpokládané umístění vybraného plynového zařízení,

e)

stanovisko Ministerstva životního prostředí, že vybrané plynové zařízení odpovídá předpisům na ochranu životního prostředí,⁸)^,9)

f)

stanovisko příslušného provozovatele přepravní soustavy nebo distribuční soustavy, že jsou dohodnuty podmínky připojení k této soustavě,

g)

prokázání odmítnutí přístupu do přepravní soustavy nebo distribuční soustavy v případě výstavby přímého plynovodu,

h)

doklady prokazující finanční předpoklady k výstavbě vybraného plynového zařízení.

      (7)  Finančními předpoklady je schopnost fyzické či právnické osoby žádající o udělení autorizace zabezpečit řádné zahájení a dokončení výstavby vybraného plynového zařízení a schopnost zabezpečit plnění z toho plynoucích závazků.

      (8)  Finanční předpoklady se prokazují zejména obchodním majetkem a objemem dostupných finančních prostředků, účetní závěrkou ověřenou auditorem včetně její přílohy v plném rozsahu v případě, že fyzická nebo právnická osoba v předchozím účetním období vykonávala podnikatelskou činnost.

      (9)  Držitel autorizace je povinen bezodkladně oznámit ministerstvu veškeré změny údajů uvedených v žádosti o udělení autorizace či jiné závažné údaje vztahující se k autorizaci.

      (10)  Rozhodnutí o udělení autorizace musí mít formu správního rozhodnutí a musí obsahovat zejména

a)

obchodní firmu fyzické či právnické osoby, trvalý pobyt či sídlo, identifikační číslo, u fyzické osoby dále jméno a příjmení, rodné číslo, pokud bylo přiděleno, nebo datum narození,

b)

dobu platnosti autorizace,

c)

dobu výstavby a předpokládaný termín zahájení provozu,

d)

základní údaje o vybraném plynovém zařízení,

e)

umístění vybraného plynového zařízení.

      (11)  Ministerstvo vede evidenci udělených autorizací.

      (12)  Autorizace zaniká

a)

uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení,

b)

u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého držitele autorizace,

c)

prohlášením konkurzu na držitele autorizace nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu na držitele autorizace pro nedostatek majetku,

d)

zánikem právnické osoby, která je držitelem autorizace,

e)

na základě žádosti držitele autorizace o zrušení udělené autorizace,

f)

rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace pro závažné neplnění podmínek pro udělení této autorizace včetně vstupu držitele autorizace do likvidace.

      (13)  Náležitosti žádostí o udělení, změnu, prodloužení a zrušení autorizace, včetně vzorů žádostí, a podrobnosti o podmínkách pro posuzování těchto žádostí stanoví prováděcí právní předpis.

§ 68

Ochranná pásma

      (1)  Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu.

      (2)  Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu.

      (3)  Ochranná pásma činí

a)

u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1 m na obě strany od půdorysu,

b)

u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu,

c)

u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu.

      (4)  Ve zvláštních případech, zejména v blízkosti těžebních objektů, vodních děl a rozsáhlých podzemních staveb, které mohou ovlivnit stabilitu uložení plynárenských zařízení, může ministerstvo stanovit rozsah ochranných pásem až na 200 m.

      (5)  V ochranném pásmu zařízení, které slouží pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynu, i mimo něj je zakázáno provádět činnosti, které by ve svých důsledcích mohly ohrozit toto zařízení, jeho spolehlivost a bezpečnost provozu.

      (6)  Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, lze stavební činnost, umísťování konstrukcí, zemní práce, zřizování skládek a uskladňování materiálu v ochranném pásmu provádět pouze s předchozím písemným souhlasem držitele licence, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení. Souhlas není součástí stavebního řízení u stavebních úřadů a musí obsahovat podmínky, za kterých lze tyto činnosti provádět. Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu podléhá tomuto souhlasu pouze ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu.

      (7)  V lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.

§ 69

Bezpečnostní pásma

      (1)  Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob.

      (2)  Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys.

      (3)  Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, lze zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení.

      (4)  Rozsah bezpečnostních pásem je uveden v příloze tohoto zákona.

§ 70

Přeložky plynárenských zařízení

      (1)  Přeložkou plynárenských zařízení se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí změna trasy plynovodu nebo přípojky či přemístění plynárenského zařízení nebo některých jeho prvků.

      (2)  Přeložky zajišťuje vlastník plynárenského zařízení na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, pokud se smluvně nedohodnou jinak.

      (3)  Vlastnictví plynárenského zařízení se po provedení přeložky nemění.

§ 71

Měření

      (1)  Odběr plynu je měřen měřicím zařízením.

      (2)  Měřicí zařízení i jeho instalace musí být v souladu s Pravidly provozu, která stanoví prováděcí právní předpis.

      (3)  Výrobci a koneční zákazníci a provozovatelé podzemních zásobníků plynu jsou povinni na svůj náklad upravit odběrné místo pro instalaci měřicího zařízení v souladu s Pravidly provozu po předchozím projednání s příslušným provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, ke které jsou připojeni.

      (4)  Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu příslušného provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy se zakazuje.

      (5)  Výrobci, koneční zákazníci a provozovatelé podzemních zásobníků plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

      (6)  Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy má právo jednotlivé části měřicího zařízení zajistit proti neoprávněné manipulaci. Zjistí-li zákazník porušení měřicího zařízení nebo jeho zajištění, je povinen neprodleně to oznámit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli příslušné distribuční soustavy.

      (7)  Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na náklad výrobce, oprávněného zákazníka nebo provozovatele podzemního zásobníku plynu zajišťuje instalaci vlastního měřicího zařízení, na svůj náklad jej udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření.

      (8)  Má-li výrobce, konečný zákazník či provozovatel podzemního zásobníku plynu pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí závadu na měřicím zařízení, má právo nechat je přezkoušet. Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy je povinen na základě písemné žádosti výrobce, konečného zákazníka či provozovatele podzemního zásobníku plynu do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení nebo zajistit ověření správnosti měření.

      (9)  Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady výrobce, konečný zákazník či provozovatel podzemního zásobníku plynu.

      (10)  Odběr plynu chráněnému zákazníkovi měří provozovatel soustavy, ke které je odběrné plynové zařízení tohoto zákazníka připojeno, vlastním měřicím zařízením, zajišťuje na svůj náklad jeho instalaci, zapojení a pravidelnou údržbu a ověření správnosti měření.

      (11)  V případě poruchy měřicího zařízení se určí množství odebraného plynu podle Pravidel provozu.

      (12)  Na odběrném plynovém zařízení, kterým prochází neměřený plyn, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího písemného souhlasu provozovatele příslušné distribuční
soustavy.
§ 72

Náležitosti smluv o dodávce plynu konečným zákazníkům

      Smlouva na dodávku plynu konečným zákazníkům musí být uzavřena písemně samostatně na každé odběrné místo a musí obsahovat

a)

cenu a způsob platby za odebraný plyn včetně záloh,

b)

dohodu o způsobu měření odebraného plynu a přístupu provozovatele přepravní soustavy nebo příslušné distribuční soustavy k měřicímu zařízení,

c)

množství a časový průběh odběru plynu pro konečné zákazníky, jejichž roční odběr je vyšší než 60 tis. m³,

d)

souhlas vlastníka dotčené nemovitosti v případě, že se jedná o nově zřízené odběrné zařízení.

§ 73

Stav nouze

      (1)  Stavem nouze v plynárenství se rozumí omezení nebo přerušení dodávek plynu na celém území České republiky nebo její části v důsledku

a)

živelních událostí,

b)

opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,¹⁰)

c)

havárií na zařízeních pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynu,

d)

dlouhodobého nedostatku zdrojů plynu,

e)

teroristického činu.

      (2)  Vyhlášení a ukončení stavu nouze pro celé území státu vyhlašuje provozovatel přepravní soustavy v hromadných sdělovacích prostředcích nebo jiným vhodným způsobem a písemně je oznamuje ministerstvu a Správě státních hmotných rezerv.

      (3)  Týká-li se stav nouze pouze určité části území státu, vyhlášení a ukončení takového stavu nouze vyhlašuje příslušný provozovatel distribuční soustavy v hromadných sdělovacích prostředcích nebo jiným vhodným způsobem a písemně je oznamuje ministerstvu, provozovateli přepravní soustavy a Správě státních hmotných rezerv.

      (4)  Při stavech nouze a činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku jsou všichni zákazníci a všichni držitelé licencí v plynárenství povinni podřídit se omezení spotřeby plynu podle pokynů provozovatele přepravní soustavy v případě podle odstavce 2 nebo provozovatele distribuční soustavy v případě podle odstavce 3.

      (5)  Plynárenští podnikatelé jsou povinni bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze zahájit likvidaci následků v souladu s havarijními plány.

      (6)  Dojde-li v důsledku stavu nouze k závažnému narušení zásobování plynem, zejména při rozsáhlých haváriích zařízení pro jeho výrobu, přepravu a distribuci, jsou plynárenští podnikatelé, jejichž technické podmínky to umožňují, povinni podílet se na odstranění havárií a obnovení dodávek.

      (7)  Odstranění havárií a obnovení dodávek podle předchozího odstavce koordinuje provozovatel přepravní soustavy v případě podle odstavce 2 nebo provozovatel distribuční soustavy v případě podle odstavce 3.

      (8)  Podrobnosti postupu při předcházení, vzniku a odstraňování následků stavu nouze, rozsah a způsob omezení spotřeby plynu a obsah havarijních plánů stanoví prováděcí právní předpis.

      (9)  Při vyhlášení stavu nouze nebo předcházení jeho vzniku je právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno.

§ 74

Neoprávněný odběr

      (1)  Neoprávněným odběrem plynu je

a)

odběr bez uzavřené smlouvy na dodávku plynu nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou na dodávku plynu,

b)

odběr při opakovaném nedodržení smluveného způsobu platby za odebraný plyn včetně záloh,

c)

odběr bez měřicího zařízení,

d)

připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn,

e)

odběr měřicím zařízením,

      1.  které nezaznamenává odběr nebo zaznamenává odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství,

      2.  které nebylo připojeno příslušným plynárenským podnikatelem nebo jehož připojení nebylo příslušným podnikatelem schváleno,

      3.  na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a nebyla splněna povinnost podle § 71 odst. 6,

f)

odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodu či na zařízení distribuční soustavy, zařízení přepravní soustavy, zařízení pro výrobu nebo těžbu plynu či zařízení pro uskladňování plynu.

      (2)  Při neoprávněném odběru je zákazník povinen uhradit skutečně vzniklou škodu. Nelze-li vzniklou škodu prokazatelně stanovit, je náhrada škody vypočtena podle Pravidel
provozu.
§ 75

Omezení dovozu plynu

      (1)  Ministerstvo může zakázat nebo omezit dovoz plynu ze zahraničí fyzickým nebo právnickým osobám v případě, že

a)

může dojít k přímému nebo nepřímému ohrožení osob nebo věcí na území České republiky,

b)

práva a povinnosti dodavatelů plynu a oprávněných zákazníků nejsou v zemi, odkud se dovoz uskutečňuje, srovnatelné s právy a povinnostmi dodavatelů plynu a oprávněných zákazníků v České republice.

      (2)  Plyn lze do České republiky dovážet, jen je-li jeho přeprava uskutečňována přepravní soustavou a je- -li umožněna do celého území České republiky.


Díl 3

Teplárenství

§ 76

Výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie

      (1)  Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen zajistit dodávku tepelné energie, pokud je to technicky možné, každému odběrateli, který

a)

o to požádá a dodávka je v souladu s územní energetickou koncepcí,¹¹)

b)

má rozvodné tepelné zařízení nebo tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení v souladu s technickými a bezpečnostními předpisy,

c)

splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení stanovené držitelem licence.

      (2)  Dodávat tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě lze pouze na základě smlouvy o dodávce tepelné energie nebo jako plnění poskytované v rámci smlouvy jiné.

      (3)  Držitel licence je dále povinen s každou fyzickou či právnickou osobou, která o to požádá a splňuje podmínky pro výrobu nebo rozvod podle odstavce 1 a § 77 odst. 1 nebo § 80, uzavřít smlouvu o dodávce tepelné energie. Smlouva o dodávce tepelné energie musí být písemná a musí obsahovat pro každé odběrné místo

a)

výkon, množství, časový průběh odběru tepelné energie a místo předání,

b)

základní parametry dodávané a vracené teplonosné látky, kterými jsou teplota, tlak, tlakový rozdíl a hmotnostní nebo objemový průtok,

c)

místo a způsob měření a náhradní způsob vyhodnocení dodávky tepelné energie, dojde-li k poruše měřicího zařízení, a dohodu o přístupu k měřicím a ovládacím zařízením,

d)

cenu stanovenou v místě měření nebo způsob jejího stanovení, termíny a způsob platby za odebranou tepelnou energii včetně záloh,

e)

při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu teplé užitkové vody pro více odběrných míst způsob rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie na jednotlivá odběrná místa včetně získávání a ověřování vstupních údajů pro toto rozdělení. Pravidla pro rozdělení nákladů na jednotlivá odběrná místa stanoví prováděcí právní předpis.

      (4)  Dodavatel má právo přerušit nebo omezit dodávku tepelné energie v nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu v těchto případech:

a)

při bezprostředním ohrožení zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

b)

při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,

c)

při provádění plánovaných rekonstrukcí, oprav, údržbových a revizních prací, pokud jsou oznámeny nejméně 15 dní předem,

d)

při provádění nezbytných provozních manipulací na dobu 4 hodin,

e)

při havarijním přerušení či omezení nezbytných provozních dodávek teplonosné látky nebo paliv a energií poskytovaných jinými dodavateli,

f)

při nedodržení povinností odběratele podle § 77 odst. 4,

g)

při vzniku a odstraňování havárií a poruch na zařízeních pro rozvod a výrobu tepelné energie na dobu nezbytně nutnou,

h)

jestliže odběratel používá zařízení, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob nebo ovlivňují kvalitu dodávek v neprospěch dalších odběratelů,

i)

při neoprávněném odběru.

      (5)  Držitel licence na rozvod má právo

a)

v rozsahu podmínek stanovených územním rozhodnutím a stavebním povolením⁷) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech liniová rozvodná zařízení, stavět podpěrné body a přetínat tyto nemovitosti potrubními trasami,

b)

vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozem rozvodných zařízení,

c)

odstraňovat porosty ohrožující provoz rozvodných zařízení, pokud tak neučinil po předchozím upozornění vlastník dotčené nemovitosti,

d)

vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat na nemovitosti, kde jsou umístěna zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,

e)

vyžadovat zabezpečení ochrany rozvodných tepelných zařízení při provádění prací ohrožujících jejich bezpečný provoz; v případě poškození žádat náhradu veškerých nákladů spojených s neprodleným provedením oprav a uvedení do provozu,

f)

na náhradu škody při nedodržení základních parametrů dodávky tepelné energie podle odstavce 3 písm. b).

      (6)  Škoda podle odstavce 5 písm. f) musí být prokázána. Právo na náhradu škody nevzniká v zákonem vyjmenovaných případech přerušení výroby či distribuce tepelné energie podle odstavce 4.

      (7)  Jestliže není možné zřídit věcné břemeno smluvně s vlastníkem nemovitosti, protože vlastník dotčené nemovitosti není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný stavební úřad vydá na návrh provozovatele rozvodného tepelného zařízení rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 5 písm. a).

      (8)  Držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen při výkonu předcházejících oprávnění co nejvíce šetřit práva vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich pozemky a nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést dotčené pozemky a nemovitosti nebo jejich části do původního stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti.

      (9)  Držitel licence na výrobu tepelné energie a držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen

a)

provádět činnosti spojené s udělenou licencí a vyžadující odbornou způsobilost podle zvláštních právních předpisů pouze kvalifikovanými pracovníky,

b)

zřizovat, provozovat a udržovat zařízení pro dodávky tepelné energie tak, aby splňovala požadavky stanovené pro zajištění bezpečného, hospodárného a spolehlivého provozu a ochrany životního prostředí,

c)

poskytovat na vyžádání pověřeným pracovníkům ministerstva, Energetického regulačního úřadu a inspekce pravdivé informace nezbytné pro výkon jejich práv a povinností a umožnit jim přístup k zařízením, která k výkonu licencované činnosti slouží,

d)

bilancovat pro každou teplonosnou látku výrobu, náklady, ztráty, vlastní spotřebu a dodávky odděleně pro výrobu tepelné energie a rozvod tepelné energie a poskytovat údaje pro účely regulace podle tohoto zákona a statistiky,

e)

stanovit podmínky připojení k rozvodnému tepelnému zařízení nebo zdroji tepelné energie,

f)

v případech podle odstavce 4 obnovit dodávku tepelné energie bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu přerušení či omezení,

g)

vypracovat havarijní plán pro předcházení a řešení stavů nouze s výjimkou soustav zásobování tepelnou energií do výkonu 10 MW do 6 měsíců po obdržení licence.

      (10)  Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti nebo zařízení majetková újma v důsledku výkonu práv dodavatele nebo je-li omezen ve výkonu vlastnických práv, vzniká mu právo na jednorázovou náhradu.⁵) Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u dodavatele, který způsobil majetkovou újmu, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.

      (11)  Rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část může za předpokladu, že neohrozí jejich spolehlivost nebo bezpečnost provozu nebo že neohrozí život, zdraví či majetek osob, křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení, veškeré potrubní systémy a ostatní zařízení nebo s nimi být v souběhu, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Souběhem je, když jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do ochranného, případně bezpečnostního pásma druhého zařízení. Při opravách poruch a při stavebních úpravách zařízení je provozovatel rozvodného tepelného zařízení povinen respektovat vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při zemních pracích tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků.

§ 77

Odběratel tepelné energie

      (1)  Odběratel má právo na připojení ke zdroji tepla nebo rozvodnému tepelnému zařízení v případě, že

a)

se nachází v místě výkonu licencované činnosti,

b)

má zřízenou tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení v souladu s technickými předpisy,

c)

splňuje podmínky týkající se výkonu, místa, způsobu, základních parametrů teplonosné látky a termínu připojení stanovené dodavatelem, a

d)

dodávka tepelné energie je v souladu se schválenou územní energetickou koncepcí.¹¹)

      (2)  Odběratel se podílí na nákladech spojených s připojením a zajištěním dodávky tepelné energie. Podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis.

      (3)  Odběratel má právo na náhradu škody při nedodržení základních parametrů dodávky tepelné energie podle § 76 odst. 3 písm. b). Škoda musí být prokázána. Právo na náhradu škody a ušlého zisku nevzniká v zákonem vyjmenovaných případech přerušení nebo omezení dodávky tepelné energie podle § 76 odst. 4.

      (4)  Odběratel je povinen při změně parametrů teplonosné látky v souladu s územní energetickou koncepcí¹¹) nebo v zájmu technického rozvoje upravit na svůj náklad své odběrné tepelné zařízení tak, aby odpovídalo uvedeným změnám, nebo včas vypovědět smlouvu o dodávce tepelné energie. Jiné úpravy odběrných tepelných zařízení zajišťuje jejich vlastník na náklady toho, kdo potřebu změn vyvolal, a to po předchozím projednání s držitelem licence. Změnu parametrů vyžadující úpravu odběrného tepelného zařízení je povinen držitel licence oznámit písemně nejméně 12 měsíců předem.

      (5)  Odběratel může provozovat vlastní náhradní či jiný zdroj, který je propojen s rozvodným zařízením, jakož i dodávat do tohoto zařízení tepelnou energii, pouze po dohodě s držitelem licence.

      (6)  Změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí. Veškeré vyvolané náklady na provedení těchto změn a rovněž náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje.

      (7)  Vlastníci nemovitostí, v nichž je umístěno rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část nezbytná pro dodávku třetím osobám, jsou povinni tuto dodávku nadále strpět.

      (8)  Na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází neměřená dodávka tepelné energie, je zakázáno provádět jakékoliv úpravy bez souhlasu držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie.

§ 78

Měření

      (1)  Povinností držitele licence na výrobu a držitele licence na rozvod je dodávku tepelné energie měřit, vyhodnocovat a účtovat podle skutečných parametrů teplonosné látky a údajů vlastního měřicího zařízení, které na svůj náklad osadí, zapojí, udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření v souladu se zvláštním právním předpisem.¹²) Odběratel má právo na ověření správnosti odečtu naměřených hodnot.

      (2)  Má-li odběratel pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí-li závadu na měřicím zařízení, má právo požadovat jejich přezkoušení. Držitel licence je povinen na základě odběratelovy písemné žádosti měřicí zařízení do 30 dnů přezkoušet, a je-li vadné, vyměnit. Odběratel je povinen poskytnout k výměně měřicího zařízení nezbytnou součinnost. Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a výměnou držitel licence. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady odběratel.

      (3)  Jakýkoli zásah do měřicího zařízení bez souhlasu jeho vlastníka se zakazuje.

      (4)  Držitel licence má právo měřicí zařízení osadit a zajistit proti neoprávněné manipulaci, odběratel je povinen to umožnit. Zjistí-li odběratel porušení měřicího zařízení nebo jeho zajištění, je povinen to neprodleně oznámit dodavateli.

      (5)  Hodnoty naměřené a zjištěné dodavatelem a ceny v místě měření tvoří náklady na tepelnou energii, které se rozúčtují mezi konečné spotřebitele, jimiž jsou uživatelé bytů a nebytových prostorů. Pravidla pro rozdělení těchto nákladů na služby, vytápění a poskytování teplé užitkové vody stanoví prováděcí právní předpis.

§ 79

Tepelná přípojka

      (1)  Tepelná přípojka je zařízení, které vede teplonosnou látku ze zdroje nebo rozvodného tepelného zařízení k odběrnému tepelnému zařízení pouze pro jednoho odběratele.

      (2)  Tepelná přípojka začíná na zdroji tepelné energie nebo odbočením od rozvodného tepelného zařízení a končí vstupem do odběrného tepelného zařízení.

      (3)  Opravy a údržbu tepelné přípojky zajišťuje její vlastník.

      (4)  Dodavatel je povinen za úhradu tepelnou přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník požádá.

      (5)  Náklady na zřízení přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena, pokud se s dodavatelem nedohodne jinak.

§ 80

Výkup tepelné energie

      (1)  Držitel licence na rozvod tepelné energie, který má vhodné technické podmínky, je povinen vykupovat

a)

tepelnou energii

      1.  získanou z obnovitelných zdrojů podle § 31 odst. 1 a z tepelných čerpadel,

      2.  vznikající jako vedlejší produkt při technologických procesech,

      3.  získanou z ekologického spalování odpadů,

b)

tepelnou energii z kombinované výroby elektřiny a tepla jenom u tepelných sítí s dodávkami ze zdrojů vyrábějících pouze tepelnou energii.

      (2)  Povinnost výkupu tepelné energie nevzniká,

a)

je-li potřeba tepelné energie uspokojena podle odstavce 1 písm. a),

b)

pokud by došlo ke zvýšení celkových nákladů na pořízení tepelné energie pro soubor stávajících odběratelů,

c)

pokud parametry teplonosné látky neodpovídají parametrům v rozvodném tepelném zařízení v místě připojení.

      (3)  Vynaložené náklady spojené s připojením zdroje tepelné energie podle odstavce 1 hradí vlastník tohoto zdroje.

§ 81

Výstavba zdrojů tepelné energie

      (1)  Výstavba nových zdrojů tepelné energie pro dodávku do rozvodného tepelného zařízení o celkovém instalovaném tepelném výkonu 30 MWt a více je možná pouze na základě státní autorizace (dále jen ,,autorizace"), o jejímž udělení rozhoduje ministerstvo.

      (2)  Novým zdrojem tepelné energie se pro účely autorizace rozumí

a)

výstavba zcela nové výrobní jednotky, nebo

b)

rekonstrukce technologické části stávajícího zdroje, která přináší změnu paliva nebo základních technických parametrů, instalovaného výkonu či druhu výstupní teplonosné látky.

      (3)  Na výstavbu zdrojů tepelné energie pro individuální vytápění a přípravu teplé užitkové vody v bytech a rodinných domcích se autorizace neuděluje.

      (4)  Na udělení autorizace není právní nárok.

§ 82

Autorizace na výstavbu zdrojů

      (1)  O udělení autorizace rozhoduje ministerstvo podle § 81 na základě písemné žádosti.

      (2)  Předpokladem pro udělení autorizace je posouzení

a)

souladu s územní energetickou koncepcí,¹¹)

b)

vlivu zdroje na životní prostředí,

c)

využití místních a tuzemských palivových a energetických zdrojů,

d)

energetické účinnosti,

e)

zajištění finančních předpokladů na výstavbu,

f)

efektivnosti a hospodárnosti dostupných energetických zdrojů.¹¹)

      (3)  Autorizace se uděluje na dobu 5 let a na základě žádosti držitele autorizace se může prodloužit. Žádost o prodloužení platnosti autorizace na výstavbu zdroje tepelné energie s odůvodněním je nutno podat nejméně 6 měsíců před skončením její platnosti.

      (4)  Ministerstvo je účastníkem územního řízení a dotčeným orgánem při stavebním řízení podle zvláštního právního předpisu.⁷)

      (5)  Autorizace na výstavbu zdroje tepelné energie je nepřenosná na jinou osobu.

      (6)  V případě neudělení autorizace na výstavbu nového zdroje tepelné energie musí být žadatel seznámen s důvody neudělení autorizace a poučen o odvolání.

§ 83

Žádost o udělení autorizace

      (1)  Písemná žádost o udělení autorizace obsahuje

a)

obchodní firmu fyzické či právnické osoby, trvalý pobyt či sídlo, identifikační číslo, u fyzické osoby dále jméno a příjmení, rodné číslo, pokud bylo přiděleno, nebo datum narození, u právnické osoby údaje o jejím statutárním orgánu,

b)

základní údaje o zdroji včetně technické koncepce, instalovaného výkonu, energetické účinnosti a předpokládaného odběru tepelné energie,

c)

předpokládané umístění zdroje tepelné energie,

d)

požadovanou dobu platnosti autorizace, termín zahájení a ukončení výstavby a předpokládaný termín uvedení do provozu,

e)

posouzení vlivu na životní prostředí⁸) a souladu s územní energetickou koncepcí,¹¹)

f)

souhlas orgánu ochrany ovzduší,⁹)

g)

údaje o palivových či jiných zdrojích,

h)

vyhodnocení využití místních a tuzemských palivových či jiných zdrojů energie, zejména obnovitelných,

i)

průkaz finančních předpokladů k výstavbě zdroje tepelné energie.

      (2)  K žádosti připojí žadatel stanovisko správního úřadu vykonávajícího státní správu v místě stavby a odpovědného za územní energetickou koncepci¹¹) příslušného územního obvodu.

      (3)  Finančními předpoklady se rozumí schopnost fyzické či právnické osoby žádající o udělení autorizace zabezpečit řádné zahájení a dokončení stavby zdroje tepelné energie a schopnost zabezpečit plnění z toho vyplývajících závazků. Finanční předpoklady prokazuje žadatel zejména obchodním majetkem, objemem dostupných finančních prostředků, úplnou účetní závěrkou ověřenou auditorem včetně její přílohy v úplném rozsahu, pokud žadatel v předchozím ročním období vykonával podnikatelskou činnost.

      (4)  Náležitosti žádostí o udělení, změnu, prodloužení a zrušení autorizace, včetně vzorů žádostí, a podrobnosti o podmínkách pro posuzování těchto žádostí stanoví prováděcí právní předpis.

§ 84

Rozhodnutí o udělení autorizace

      (1)  Rozhodnutí o udělení autorizace na výstavbu zdroje obsahuje zejména

a)

obchodní firmu fyzické či právnické osoby, trvalý pobyt či sídlo, identifikační číslo, u fyzické osoby dále jméno a příjmení, rodné číslo, pokud bylo přiděleno, nebo datum narození,

b)

základní údaje o zdroji včetně technické koncepce, instalovaného výkonu, energetické účinnosti a předpokládaného odběru tepelné energie a jejich závaznost,

c)

umístění zdroje tepelné energie,

d)

dobu platnosti autorizace, termín zahájení a ukončení výstavby, předpokládaný termín uvedení do provozu,

e)

podmínky ochrany životního prostředí,

f)

údaje o palivových či jiných zdrojích,

g)

podmínky pro využití místních a tuzemských palivových zdrojů energie, zejména obnovitelných.

      (2)  Držitel autorizace na výstavbu zdroje je povinen neprodleně oznámit ministerstvu veškeré změny údajů uvedených v žádosti o udělení autorizace či jiné závažné údaje, které mají vliv na udělenou autorizaci.

      (3)  Ministerstvo a správní úřad vykonávající státní správu v daném územním obvodu vedou evidenci udělených autorizací na výstavbu zdrojů tepelné energie.

§ 85

Zánik autorizace

      Autorizace na výstavbu zdroje zaniká

a)

uplynutím doby, na kterou byla udělena,

b)

u fyzických osob smrtí držitele autorizace nebo prohlášením za mrtvého,

c)

prohlášením konkurzu na držitele autorizace nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu na držitele autorizace pro nedostatek majetku,

d)

zánikem právnické osoby, která je držitelem autorizace,

e)

na základě žádosti držitele autorizace o zrušení udělené autorizace,

f)

rozhodnutím vydavatele autorizace na výstavbu zdroje pro závažné neplnění podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení autorizace,

g)

vstupem držitele autorizace do likvidace.

§ 86

Přeložky rozvodných tepelných zařízení

      (1)  Přeložkou rozvodného tepelného zařízení se rozumí dílčí změna trasy vedení či přemístění některého souboru nebo prvku tohoto zařízení.

      (2)  Přeložky rozvodných tepelných zařízení zajišťuje jejich vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal.

      (3)  Vlastnictví rozvodného tepelného zařízení se po provedení přeložky nemění.

§ 87

Ochranná pásma

      (1)  Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví a majetku osob.

      (2)  Šířka ochranných pásem je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, která činí 2,5 m.

      (3)  U výměníkových stanic určených ke změně parametrů teplonosné látky, které jsou umístěny v samostatných budovách, je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic.

      (4)  V ochranném pásmu zařízení, která slouží pro výrobu či rozvod tepelné energie, i mimo ně je zakázáno provádět činnosti, které by ve svých důsledcích mohly ohrozit tato zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu. Stavební činnosti, umisťování konstrukcí, zemní práce, uskladňování materiálu a zřizování skládek a vysazování trvalých porostů v ochranných pásmech je možno provádět pouze s předchozím písemným souhlasem a za podmínek stanovených držitelem licence provozujícího tato zařízení. Tento souhlas není součástí stavebního řízení.

      (5)  Prochází-li zařízení pro rozvod tepelné energie budovami, ochranné pásmo se nevymezuje. Při provádění stavebních činností musí vlastník dotčené stavby dbát na zajištění bezpečnosti tohoto zařízení.

      (6)  Vlastníci nemovitostí jsou povinni umožnit držiteli licence přístup k pravidelné kontrole a provádění nezbytných prací na zařízení pro rozvod tepelné energie umístěném v jejich nemovitostech. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, je držitel licence před zahájením prací povinen vlastníka nebo správce nemovitosti o rozsahu a době trvání prací informovat a po ukončení prací uvést dotčené prostory do původního stavu, a není-li to s ohledem na povahu provedených prací možné, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání nemovitosti.

§ 88

Stav nouze

      (1)  Stavem nouze je omezení nebo přerušení dodávek tepelné energie na celém území státu nebo jeho části v důsledku

a)

živelní události,

b)

opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,¹⁰)

c)

havárií na výrobních či rozvodných zařízeních,

d)

dlouhodobého nedostatku základních zdrojů, kterými jsou paliva, elektřina, voda,

e)

smogové situace podle zvláštních předpisů,

f)

teroristického činu.

      (2)  Při stavech nouze jsou všichni držitelé licence na výrobu tepelné energie a rozvod tepelné energie i odběratelé povinni se podřídit omezení spotřeby. Držitelé licencí mohou v nezbytném rozsahu využívat zařízení odběratelů.

      (3)  Stav nouze a jeho ukončení pro celé území státu vyhlašuje ministerstvo, pro jeho část správní úřad vykonávající státní správu v dotčeném území prostřednictvím sdělovacích prostředků nebo jiným účinným způsobem.

      (4)  Postup při vzniku a odstraňování následků stavu nouze stanoví prováděcí právní předpis.

§ 89

Neoprávněný odběr

      (1)  Neoprávněným odběrem tepla je

a)

odběr bez souhlasu dodavatele nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou,

b)

odběr při opakovaném neplnění smluvené platební povinnosti včetně záloh,

c)

odběr bez měřicího zařízení nebo odběr přes měřicí zařízení, které v důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenává nebo zaznamenává odběr menší než skutečný,

d)

odběr měřicím zařízením přemístěným bez souhlasu dodavatele,

e)

odběr měřicím zařízením, na němž bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a nebyla splněna povinnost podle § 78 odst. 4.

      (2)  Způsob výpočtu škody vzniklé držiteli licence neoprávněným odběrem stanoví prováděcí právní předpis.


HLAVA TŘETÍ

POKUTY

§ 90

      (1)  Pokutu až do výše 50 000 000 Kč lze uložit

a)

za porušení povinností stanovených v § 9 odst. 1, § 10 odst. 4, § 11 odst. 1, § 12 odst. 2 a 5, § 14 odst. 2 a 9, § 20, 50, § 64 odst. 2, § 72 a § 76 odst. 3 držitelům licence,

b)

za porušení povinností podle § 23 odst. 2, § 49 odst. 4, § 52 odst. 1, § 54 odst. 4, § 57 odst. 2, 3 a 5, § 64 odst. 2, § 71 odst. 5 držitelům licence na výrobu elektřiny a plynu,

c)

za porušení povinností nebo překročení oprávnění podle § 24 odst. 3, 5, 6 a 10, § 26 odst. 4, § 52 odst. 1, § 54 odst. 4, § 58 odst. 1 a 8, § 64 odst. 2, § 71 odst. 7, 8 a 10 a § 73 odst. 4 držitelům licence na provoz přenosové nebo přepravní soustavy,

d)

za porušování povinností nebo překročení oprávnění podle § 60 odst. 1, 5, 6 a 8, § 64 odst. 2 a § 73 odst. 4 držitelům licence na uskladňování plynu v podzemním zásobníku,

e)

za porušení povinností nebo překročení oprávnění podle § 25 odst. 4, 6, 7 a 11, § 45 odst. 5, § 52 odst. 1, § 54 odst. 4, § 59 odst. 1, 5, 6 a 8, § 64 odst. 2, § 66 odst. 4, § 71 odst. 7, 8 a 10, § 73 odst. 4, § 76 odst. 1, 4, 5 a 8, § 78 odst. 1 a 2, § 79 odst. 4, § 80 odst. 1 a § 88 odst. 2 držitelům licence na provoz distribučních soustav a rozvodů tepelné energie,

f)

za porušení povinností nebo překročení oprávnění podle § 76 odst. 1, 4 a 9, § 78 odst. 1 a 2, § 88 odst. 2 držitelům licence na výrobu tepelné energie,

g)

za neplnění povinností podle § 27 odst. 4 a 5 operátorovi trhu,

h)

za neplnění povinností podle § 64 odst. 5 Ústřednímu plynárenskému dispečinku.

      (2)  Pokutu jen do výše 1 000 000 Kč lze uložit za porušení povinností podle odstavce 1 písm. a) až f) výrobcům, provozovatelům distribučních soustav a provozovatelům rozvodů tepelné energie, a to s výkonem do 2 MW.

      (3)  Pokutu až do výše 10 000 000 Kč lze uložit za porušení povinností podle § 30 odst. 2 a § 61 odst. 2 držitelům licence na obchod s elektřinou a na obchod s plynem.

§ 91

      (1)  Pokutu až do výše 50 000 000 Kč lze uložit za porušení povinností, zákazů a omezení podle § 3 odst. 3, § 10 odst. 7 a 9, § 28 odst. 3, § 29 odst. 5, § 46 odst. 8 až 10, § 49 odst. 4, § 51, 53, § 68 odst. 5 až 7, § 69 odst. 3, § 71 odst. 4 a 12, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2, § 77 odst. 8, § 78 odst. 3, § 79 odst. 3, § 87 odst. 4 a § 89 odst. 1 fyzickým a právnickým osobám.

      (2)  Pokutu až do výše 10 000 000 Kč lze uložit za porušení povinností podle § 28 odst. 2, 3 a 4, § 45 odst. 4, § 49 odst. 4, § 54 odst. 4, § 62 odst. 2, § 66 odst. 3, § 71 odst. 6 a § 73 odst. 4 oprávněným zákazníkům.

      (3)  Pokutu až do výše 5 000 000 Kč lze uložit

a)

za porušení povinností nebo překročení oprávnění podle § 29 odst. 2, 5 a 6, § 45 odst. 4, § 49 odst. 4, § 54 odst. 4, § 63 odst. 2, § 66 odst. 3, § 71 odst. 6, § 73 odst. 4, § 77 odst. 5, § 78 odst. 4 a § 88 odst. 2 chráněným zákazníkům a odběratelům tepelné energie,

b)

za porušení povinností podle § 36 odst. 2 a § 84 odst. 2 držitelům autorizace na výstavbu výrobny elektřiny nebo zdroje tepla,

c)

za porušení povinností podle § 41 odst. 2 a § 67 odst. 9 držitelům autorizace,

d)

za porušení povinností podle § 43 odst. 1 vlastníku přímého vedení,

e)

za porušení povinností podle § 65 odst. 3 provozovateli přímého plynovodu.

      (4)  Pokutu až do výše 1 000 000 Kč lze uložit za porušení povinností podle § 29 odst. 3, § 63 odst. 3, § 77 odst. 7 a § 87 odst. 5 a 6 vlastníkům nemovitostí, do kterých je chráněným zákazníkům dodávána energie nebo v nichž je umístěno rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část nezbytná pro dodávku třetím osobám.

      (5)  Pokutu jen do výše 100 000 Kč lze uložit podle odstavců 1, 2 a 3 fyzickým osobám, které jsou odběrateli mimo svou podnikatelskou činnost.


HLAVA ČTVRTÁ

STÁTNÍ ENERGETICKÁ INSPEKCE

§ 92

      (1)  Státní energetická inspekce je správním úřadem podřízeným ministerstvu. Člení se na ústřední inspektorát a územní inspektoráty. Sídla a územní působnost územních inspektorátů stanoví ústřední ředitel Státní energetické inspekce.

      (2)  V čele ústředního inspektorátu je ústřední ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr průmyslu a obchodu. V čele územního inspektorátu je ředitel, kterého jmenuje, řídí a odvolává ústřední ředitel.

      (3)  Státní energetická inspekce je organizační složkou státu se sídlem v Praze.
Působnost

§ 93

      (1)  Státní energetická inspekce kontroluje dodržování

a)

tohoto zákona,

b)

zákona o hospodaření energií,¹¹)

c)

zákona o cenách⁴) v rozsahu podle zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen.¹³)

      (2)  Státní energetická inspekce za porušení zákonů podle předchozího odstavce ukládá pokuty na návrh ministerstva, Energetického regulačního úřadu nebo na základě vlastního zjištění.

      (3)  Při výkonu kontroly se Státní energetická inspekce řídí zvláštním právním předpisem.¹⁴)

§ 94

      (1)  Státní energetická inspekce je oprávněna

a)

vyžadovat písemný návrh opatření a termínů k odstranění zjištěných nedostatků,

b)

rozhodovat o povinnosti provést opatření navržená energetickým auditem a o lhůtách,

c)

kontrolovat, zda příjemci dotací v rámci Národního programu hospodárného využívání energie a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů uvádějí v žádostech a vyhodnoceních úplné a pravdivé údaje.

      (2)  Státní energetická inspekce je účastníkem územního řízení a dotčeným orgánem státní správy při ochraně zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.¹⁵)

      (3)  Státní energetická inspekce je na návrh Energetického regulačního úřadu povinna zahájit kontrolní řízení.

      (4)  Státní energetická inspekce předkládá Energetickému regulačnímu úřadu výsledky své kontrolní činnosti.

§ 95

Ukládání pokut

      (1)  Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti porušení povinnosti, zejména ke způsobu jejího porušení a jeho následkům a k okolnostem, za nichž k porušení došlo.

      (2)  Na řízení o uložení pokuty se vztahuje správní řád. Pokuty ukládá územní inspektorát. O odvolání proti uložení pokuty územním inspektorátem rozhoduje ústřední inspektorát.

      (3)  Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se územní inspektorát o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Pokutu nelze uložit, uplynuly-li od porušení tři roky.

      (4)  Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu a jejich správu vykonává Státní energetická inspekce podle zvláštních právních předpisů.¹⁶)


HLAVA PÁTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

USTANOVENÍ

Společná ustanovení

§ 96

      (1)  V řízeních upravených tímto zákonem se postupuje podle správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

      (2)  O opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným Energetickým regulačním úřadem rozhoduje jeho předseda. Proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat.

      (3)  Lhůta pro podání odvolání k Energetickému regulačnímu úřadu při odmítnutí připojení elektrického zařízení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě nebo při odmítnutí dopravy elektřiny je 15 dnů ode dne doručení zamítavého stanoviska provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele příslušné distribuční soustavy.

§ 97

      (1)  Rozhodl-li Energetický regulační úřad podle tohoto zákona ve věci soukromého práva,¹⁷) může se ten, kdo je takovým rozhodnutím dotčen, obrátit po vyčerpání opravných prostředků se žalobou na soud, který ve věci rozhodne. Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu nabývá právní moci teprve marným uplynutím lhůty pro podání takové žaloby.

      (2)  Byl-li rozhodnutím Energetického regulačního úřadu přiznán uplatňovaný nárok, může se ten, kdo byl takovým rozhodnutím dotčen, domáhat určovací žalobou výroku, že přiznaný nárok není po právu vůbec nebo zčásti.

      (3)  Byl-li rozhodnutím Energetického regulačního úřadu uplatňovaný nárok zamítnut zcela nebo zčásti, může se ten, kdo byl takovým rozhodnutím dotčen, tohoto nároku domáhat žalobou na plnění zcela nebo zčásti.

      (4)  Žaloba musí být podána do 2 měsíců od doručení rozhodnutí o řádném opravném prostředku. Zmeškání lhůty nelze prominout.

      (5)  Včasné podání žaloby má odkladný účinek, který trvá po dobu řízení před soudem. Právní mocí rozhodnutí soudu o věci samé pozbývá rozhodnutí Energetického regulačního úřadu právních účinků.

§ 98

Přechodná ustanovení

      (1)  Fyzické či právnické osoby, které podnikají v energetických odvětvích podle dosavadních předpisů, musí do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona požádat o udělení licence, jinak jejich oprávnění k podnikání zaniká.

      (2)  Ochranná pásma stanovená v elektroenergetice a teplárenství podle dosavadních právních předpisů se nemění po nabytí účinnosti tohoto zákona. Výjimky z ustanovení o ochranných pásmech udělené podle dosavadních právních předpisů zůstávají zachovány i po dni účinnosti tohoto zákona.

      (3)  Bezpečnostní pásma plynových zařízení stanovená podle dosavadních právních předpisů a předchozí písemné souhlasy se zřízením stavby v těchto pásmech zůstávají zachovány i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

      (4)  Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena.

      (5)  Ode dne platnosti smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii nelze uplatnit možnost omezení dovozu plynu podle § 75 odst. 2 vůči dodavatelům plynu, kteří mají sídlo na území států Evropské unie.

      (6)  Pokud fyzické či právnické osoby provádějící nákup, prodej a skladování uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich dopravy, nepožádají o vydání živnostenského oprávnění na tuto činnost do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jejich oprávnění k podnikání zaniká.

      (7)  Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 23 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. d), § 24 odst. 10 písm. e), § 25 odst. 11 písm. f) a odst. 12, § 27 odst. 7, § 35 odst. 4, § 40 odst. 4, § 54 odst. 8, § 55 odst. 3, § 57 odst. 1 písm. a), § 57 odst. 5 písm. j), § 64 odst. 7, § 67 odst. 13, § 73 odst. 8, § 76 odst. 3 písm. e), § 77 odst. 2, § 83 odst. 4, § 88 odst. 4, § 89 odst. 2.

      (8)  Energetický regulační úřad vydá vyhlášku k provedení § 5 odst. 9, § 7 odst. 5, § 13 odst. 2, § 14 odst. 11, § 17 odst. 7 a § 19.

      (9)  Ministerstvo pro místní rozvoj vydá vyhlášku k provedení § 78 odst. 5.

      (10)  Při změně napětí elektřiny, při změně tlaku nebo druhu plynu a při změně teplonosné látky nebo jejích parametrů zahájené před dnem nabytí účinností tohoto zákona se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

      (11)  O autorizaci na výstavbu musí požádat každá fyzická či právnická osoba, která požádá o územní rozhodnutí na novou výstavbu po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

      (12)  Výkon kontroly

a)

podle § 93 v objektech a zařízeních Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Bezpečnostní informační služby provádí Státní energetická inspekce způsobem dohodnutým ministerstvem s příslušnými ministerstvy a v souladu se zvláštními právními předpisy,¹⁸)

b)

podle § 93 odst. 1 písm. a) týkající se ustanovení § 46, 68, 69 a 87 a § 93 odst. 1 písm. b) ve vojenských objektech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních, vojenských záchranných útvarech a u právnických osob zřízených nebo založených Ministerstvem obrany provádí energetická inspekce Ministerstva obrany způsobem dohodnutým ministerstvem a Ministerstvem obrany v souladu se zvláštními právními předpisy.¹⁸)

      (13)  Inspekce podle zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., je Státní energetickou inspekcí podle tohoto zákona.

      (14)  Řízení o uložení pokuty zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

§ 99

Závěrečná ustanovení
      Zrušují se:

1.  Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci.

2.  Článek V zákona č. 83/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů.


ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky

§ 100

      V § 2 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb., zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/ /2000 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb., se za bodem 10 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 11, který zní:

   ,,11. Energetický regulační úřad.".


ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen


§ 101

      Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., zákona č. 151/1997 Sb. a zákona č. 151/2000 Sb., se mění takto:

      1.  V § 1 se za slovo ,,ministerstev," vkládají slova ,,jiných správních úřadů,".

      2.  Za § 2b se vkládá nový § 2c, který
zní:
,,§ 2c

      Energetický regulační úřad

a)

vykonává působnost při uplatňování, regulaci, sjednávání a kontrole cen v oblasti energetiky,

b)

vydává právní předpisy pro regulaci, sjednávání a kontrolu cen v oblasti energetiky,

c)

vydává rozhodnutí o regulaci cen včetně pravidel pro klíčování nákladů, výnosů a hospodářského výsledku regulovaných a neregulovaných činností.".

      3.  V § 3 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

      ,,(3)  Státní energetická inspekce provádí kontrolu dodržování cenových předpisů v energetice.

      (4)  Státní energetická inspekce ukládá za porušení cenových předpisů v oblasti cen energie pokuty podle zvláštního právního předpisu.²)".


ČÁST ČTVRTÁ

Změna živnostenského zákona

§ 102

      V příloze č. 2 VÁZANÜ ŽIVNOSTI skupině 207: chemická výroba zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 121/ /2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/ /2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb. a zákona č. 362/2000 Sb., se doplňuje obor živnosti takto:

      Text ve sloupci 1 zní:

,,Nákup, prodej a skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich dopravy",

      text ve sloupci 2 zní:

,,úplné střední vzdělání na střední odborné škole technického směru zakončené maturitní zkouškou a 5 let praxe v
oboru".
ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů

§ 103

      Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 132/ /2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb., se mění takto:

      1.  V § 1 odst. 2 se za slovo ,,nerosty,⁵)" vkládá text ,,na dodávku plynu ve veřejném zájmu,^5a)".

      2.  Poznámka pod čarou č. 5a) zní:

––––––––––––––––––––

,,^5a)  Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).".


ČÁST ŠESTÁ

ÚČINNOST

§ 104

      Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.




Klaus v. r.


Havel v. r.


Zeman v. r.


––––––––––––––––––––

¹)

Část šestá zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

²)

Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

³)

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

⁴)

Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

⁵)

Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích. Vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích.

⁷)

Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

⁸)

Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

⁹)

Zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

¹⁰)

Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

¹¹)

Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.

¹²)

Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.

¹³)

Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁴)

Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁵)

§ 126 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). § 13 zákona č. 406/2000 Sb.

¹⁶)

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁷)

§ 7 odst. 1 občanského soudního řádu.

¹⁸)

Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.