326

ZÁKON
ze dne 30. listopadu 1999
o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů






      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

POBYT CIZINC®

NA ÚZEMÍ ČESKÜ REPUBLIKY
      
HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

      (1)  Tento zákon stanoví podmínky vstupu cizince na území České republiky (dále jen ,,území"), jeho pobytu na něm a vycestování z území a vymezuje působnost Policie České republiky (dále jen ,,policie"), Ministerstva vnitra (dále jen ,,ministerstvo") a Ministerstva zahraničních věcí v této oblasti státní správy.

      (2)  Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky.¹)

§ 2
Působnost zákona

      Tento zákon se nevztahuje na cizince, který

a)

požádal Českou republiku o ochranu formou azylu, a azylanta, pokud zvláštní právní předpis²) nestanoví jinak,

b)

pobývá na území na základě zvláštního právního předpisu upravujícího přechodný pobyt cizích ozbrojených sil na území.³)

HLAVA II

VSTUP NA ÚZEMÍ

§ 3

      (1)  Cizinec je oprávněn vstoupit na území přes hraniční přechod v místě a čase určeném k provádění hraniční kontroly.

      (2)  Hraničním přechodem se rozumí

a)

místo vymezené mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána, (dále jen ,,mezinárodní smlouva") určené pro překračování státních hranic České republiky za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou nebo tímto zákonem,

b)

mezinárodní letiště,⁴) nebo

c)

prostor mezistátního vlaku a paluba lodě mezistátní osobní nebo nákladní lodní přepravy v době, kdy je v tomto prostoru prováděna hraniční kontrola.

      (3)  Hraniční kontrolou se rozumí kontrola cizince provedená na hraničním přechodu v souvislosti se zamýšleným nebo již uskutečněným přechodem státních hranic České republiky.

§ 4

      (1)  Cizinec je povinen podrobit se hraniční kontrole bez odkladu po překročení státních hranic, pokud je hraniční kontrola prováděna na území, nebo překročit státní hranice bez odkladu po ukončení hraniční kontroly, pokud je prováděna mimo území.

      (2)  Policie při výkonu hraniční kontroly může

a)

potvrdit vstup cizince na území do cestovního dokladu vyznačením razítka, které obsahuje název hraničního přechodu, datum a hodinu vstupu na území,

b)

zkrátit předpokládanou dobu pobytu cizince na území, neodpovídá-li tato doba předloženým prostředkům k pobytu na území (§ 13).

      (3)  Policie vyznačí razítko podle odstavce 2 písm. a) do cestovního dokladu, pokud o to cizinec požádá; to neplatí, pokud cizinci nebude povolen vstup na území nebo pokud to s ohledem na druh cestovního dokladu nelze provést.

      (4)  Provádí-li policie hraniční kontrolu na základě mezinárodní smlouvy mimo území, má tato kontrola a na jejím základě provedené úkony stejné právní účinky jako hraniční kontrola provedená na území.

§ 5

      Cizinec je povinen při hraniční kontrole na požádání policie

a)

předložit, pokud není dále stanoveno jinak, tyto doklady:

      1.  cestovní doklad (§ 108), jehož je držitelem; za takový cestovní doklad policie uzná i cestovní doklad, jehož společným držitelem jsou manželé, kteří vstupují na území za účelem přechodného pobytu na území,
      2.  platné vízum České republiky (dále jen ,,vízum"), vztahuje-li se na cizince vízová povinnost,
      3.  doklad o zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13) nebo ověřené pozvání ne starší než 90 dnů ode dne jeho ověření policií (§ 15 a 180),
      4.  doklad o zdravotním pojištění, které uhradí náklady léčení v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním na území včetně nákladů spojených s převozem nemocného nebo ostatků zemřelého (dále jen ,,doklad o zdravotním pojištění") po dobu pobytu cizince na území; to neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu⁵) nebo pokud je úhrada nákladů zdravotní péče zajištěna jiným způsobem; doklad o zdravotním pojištění je cizinec povinen předložit i v případě, kdy pojištění podle zvláštního právního předpisu nebude zajištěno ke dni vstupu cizince na území,
      5.  doklad o zajištění ubytování cizince po dobu pobytu na území, pokud neprokáže zajištění ubytování jiným způsobem,
      6.  vízum státu, který je cílem jeho cesty nebo přes jehož státní hranice hodlá z území do cílového státu cestovat; to neplatí, je-li cizinec oprávněn k pobytu v uvedeném státě bez víza,

b)

prokázat zajištění nákladů spojených s vycestováním z území (§ 12) do státu, jehož cestovní doklad vlastní, nebo jiného státu trvalého pobytu, pokud je odůvodněná obava, že tyto náklady bude hradit Česká republika,

c)

vyplnit a podepsat hraniční průvodku a opatřit ji fotografií,

d)

sdělit údaje v rozsahu žádosti o udělení víza (§ 54).

§ 6

      (1)  Povinnost podle § 5 se nevztahuje na cizince, který je přes území provážen (§ 152).

      (2)  Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3 až 6 a povinnost podle § 5 písm. b) až d) se nevztahuje na cizince, který se při hraniční kontrole prokáže diplomatickým pasem, služebním pasem nebo jiným cestovním dokladem a diplomatickým vízem nebo zvláštním vízem (§ 49).

      (3)  Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3, 5 a 6 a § 5 písm. b) se nevztahuje na cizince, kterému bylo uděleno vízum za účelem převzetí povolení k pobytu (§ 75) nebo vízum k pobytu nad 90 dnů (§ 30).

      (4)  Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 2 až 6 a § 5 písm. b) se nevztahuje na cizince v době platnosti povolení k pobytu (§ 65 a násl.) a na cizince podle § 87.

      (5)  Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3, 5 a 6 a § 5 písm. b) se nevztahuje na cizince, který při hraniční kontrole předloží vízum podle § 26 nebo § 30 udělené za účelem zaměstnání.

      (6)  Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3, 5 a 6 a § 5 písm. b) se nevztahuje na cizince, který při hraniční kontrole předloží vízum udělené za účelem studia.

      (7)  Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodu 1 se na cizince nevztahuje, pokud je mladší 15 let a je zapsán do cestovního dokladu cizince.

§ 7

Vstup na území za účelem poskytnutí dočasné ochrany

      (1)  Policie v rámci hraniční kontroly cizince, který žádá Českou republiku o dočasnou ochranu,

a)

udělí na žádost cizince vízum k pobytu do 90 dnů opravňující cizince k pobytu na území po dobu 3 pracovních dnů ode dne udělení víza a toto vízum vyznačí do cestovního dokladu,

b)

vydá cizinci hraniční průvodku, nemůže-li předložit cestovní doklad, a vyznačí do ní vízum podle písmene a),

c)

stanoví cizinci

      1.  místo pobytu na území,
      2.  druh přepravy do místa pobytu na území; náklady spojené s přepravou jsou hrazeny ze státních prostředků,

d)

odpovídajícím způsobem upozorní cizince na jeho oprávnění požádat o vízum za účelem dočasné ochrany v době platnosti víza podle písmene a).

      (2)  Prohlásí-li cizinec, že má na území zajištěno ubytování nebo že má prostředky k pobytu na území, upustí policie od stanovení místa pobytu na území nebo druhu dopravy podle odstavce 1, pokud tímto upuštěním nebude ohrožen veřejný pořádek nebo veřejné zdraví.

      (3)  Pro účely poskytnutí zdravotní péče se cizinec po dobu platnosti víza podle odstavce 1 písm. a) považuje za cizince s uděleným vízem za účelem dočasné ochrany.

§ 8

      (1)  Na cizince, který vstupuje na území za účelem poskytnutí dočasné ochrany, se nevztahuje povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 2 až 6 a § 5 písm. b).

      (2)  Cizinec, který nemůže při hraniční kontrole předložit cestovní doklad, je povinen

a)

prokázat totožnost jiným úředně vydaným dokladem státu, na jehož území pobývají osoby, pro které byla dočasná ochrana vyhlášena, nebo čestným prohlášením, ve kterém uvede své příjmení, jméno, datum a místo narození a stát, z jehož území přichází,

b)

strpět sejmutí daktyloskopických otisků a pořízení obrazového záznamu.

§ 9

Odepření vstupu na území

      (1)  Policie odepře cizinci vstup na území, není-li dále stanoveno jinak, jestliže

a)

nesplní povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 1 až 4 nebo 6 anebo povinnost podle § 5 písm. b), c) nebo d),

b)

platnost víza byla orgánem, který ho udělil, zrušena nebo uplynula doba platnosti tohoto víza,

c)

je nežádoucí osobou (§ 154),

d)

uplynula doba platnosti cestovního dokladu; to neplatí v případě cizineckého pasu (§ 113), pokud trvají důvody, pro které byl cestovní doklad vydán,

e)

územní platnost cestovního dokladu, je-li stanovena, nezahrnuje území,

f)

zápisy uvedené v cestovním dokladu nejsou čitelné nebo je porušena jeho celistvost; to neplatí v případě cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti (§ 114) nebo cestovního dokladu vydaného Českou republikou na základě mezinárodní smlouvy [§108 odst. 1 písm. e)], pokud trvají důvody, pro které byl cestovní doklad vydán,

g)

cestovní doklad obsahuje nepravdivé údaje nebo neoprávněně provedené změny,

h)

fotografie v cestovním dokladu neodpovídá podobě jeho držitele,

i)

cestovní doklad byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený,

j)

cizinec uvedl nepravdivé údaje o účelu pobytu na území nebo lze důvodně předpokládat, že cizinec hodlá vykonávat na území neoprávněně výdělečnou činnost,

k)

by cizinec při svém pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu nebo veřejný pořádek, protože užil síly při prosazování politických cílů, svou činností ohrožuje základy demokratického státu, opakovaně porušuje právní předpisy nebo maří výkon soudních či správních rozhodnutí,

l)

by cizinec při svém pobytu na území mohl ohrozit veřejné zdraví,

m)

by vstupem cizince na území byl porušen závazek podle mezinárodní smlouvy, nebo

n)

předložené vízum neopravňuje ke vstupu v místě prováděné hraniční kontroly, protože je vázáno podmínkou spočívající

      1.  v určení hraničního přechodu pro vstup na území, nebo
      2.  v omezení územní platnosti víza na místo nebo část území (§ 52).

      (2)  Policie může odepřít cizinci vstup na území, jestliže

a)

doba platnosti jeho cestovního dokladu nepřesahuje nejméně o 90 dnů dobu platnosti víza nebo v případě pobytu na území, u kterého se vízum nevyžaduje, předpokládanou dobu přechodného pobytu na území alespoň o 90 dnů,

b)

cizinec nesplní povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodu 5,

c)

cestovní doklad cizince je zaplněn úředními zápisy nebo vízy tak, že do něj nelze vyznačit další úřední záznam nebo vyznačit udělené vízum; to neplatí v případě cizineckého pasu předkládaného cizincem při hraniční kontrole v souvislosti s jeho vstupem na území nebo cestovního dokladu vydaného Českou republikou na základě mezinárodní smlouvy nebo dokladu, který je za cestovní doklad uznán na základě mezinárodní smlouvy, pokud trvají důvody, pro které byl tento cestovní doklad vydán.

      (3)  Při odepření vstupu podle odstavce 2 musí být zachována přiměřenost mezi důvodem odepření vstupu a důsledky tohoto odepření. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto odepření do soukromého a rodinného života cizince. O každém odepření vstupu policie neprodleně sepíše záznam obsahující zdůvodnění této přiměřenosti. Tento záznam zničí nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne sepsání.

§ 10

      Cizinci, který žádá o poskytnutí dočasné ochrany, policie odepře vstup na území,

a)

jestliže

      1.  spáchal zločin proti míru, válečný zločin, zločin proti lidskosti ve smyslu definic mezinárodních právních dokumentů, v nichž jsou stanovena opatření pro případy takových zločinů nebo nepolitický zločin, který svou podstatou odpovídá trestnému činu, u něhož horní hranice trestní sazby odnětí svobody převyšuje 10 let, předtím, než vstoupil na území, nebo
      2.  jej nelze zařadit do okruhu cizinců, pro který byla dočasná ochrana vyhlášena, anebo

b)

byly-li zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že při svém pobytu na území by mohl ohrozit bezpečnost státu, zejména s ohledem na skutečnost, že užil síly při prosazování politických cílů nebo svou činností ohrožuje základy demokratického státu, anebo

c)

je-li evidován v evidenci nežádoucích osob.

§ 11

      Držiteli diplomatického pasu, který je akreditován pro území, odepře policie vstup na území, zjistí- -li důvod podle § 9 odst. 1 písm. b), d), f), g), h) nebo i).

§ 12

Zajištění nákladů spojených s vycestováním z území

      (1)  Zajištění nákladů spojených s vycestováním z území se prokazuje

a)

dokladem o zajištění dopravy při vycestování cizince z území do jiného státu, nebo

b)

předložením peněžních prostředků ke krytí nákladů k vycestování do státu, na jehož území může vstoupit.

      (2)  Zajištění nákladů spojených s vycestováním lze místo peněžních prostředků uvedených v odstavci 1 prokázat

a)

výpisem z účtu vedeného v bance znějícím na jméno cizince, ze kterého vyplývá, že cizinec může během pobytu v České republice disponovat s peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1, nebo

b)

jiným dokladem o finančním zajištění, například platnou mezinárodně uznávanou kreditní kartou.

      (3)  Peněžní prostředky mohou být cizincem předloženy v české měně nebo v cizí volně směnitelné měně.

§ 13

Prostředky k pobytu na území

      (1)  Zajištění prostředků k pobytu na území se prokazuje, není-li dále stanoveno jinak, předložením

a)

peněžních prostředků alespoň ve výši

      1.  0,5násobku částky životního minima stano-vené podle zvláštního právního předpisu⁶) jako potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb (dále jen ,,částka životního minima na osobní potřeby") na 1 den pobytu, jestliže tento pobyt nemá vcelku přesáhnout dobu 30 dnů,
      2.  15násobku částky životního minima na osobní potřeby, jestliže má pobyt na území přesáhnout dobu 30 dnů, s tím, že tato částka se za každý celý měsíc předpokládaného pobytu na území zvyšuje o 2násobek částky životního minima,
      3.  50násobku částky životního minima na osobní potřeby, jestliže se jedná o pobyt za účelem podnikání, který má vcelku přesáhnout 90 dnů, nebo

b)

dokladu potvrzujícího zaplacení služeb spojených s pobytem cizince na území nebo dokladu potvrzujícího, že služby budou poskytnuty bezplatně.

      (2)  Zajištění prostředků k pobytu na území lze místo peněžních prostředků uvedených v odstavci 1 prokázat

a)

výpisem z účtu vedeného v bance znějícím na jméno cizince, ze kterého vyplývá, že cizinec může během pobytu v České republice disponovat s peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1, nebo

b)

jiným dokladem o finančním zajištění, například platnou mezinárodně uznávanou kreditní kartou.

      (3)  Cizinec, který bude na území studovat, může předložit jako doklad o zajištění prostředků k pobytu závazek vydaný státním orgánem nebo právnickou osobou, že zajistí pobyt cizince na území poskytnutím peněžních prostředků ve výši částky životního minima na osobní potřeby na 1 měsíc předpokládaného pobytu, nebo doklad o tom, že veškeré náklady spojené s jeho studiem a pobytem budou uhrazeny přijímací organizací (školou). Pokud částka v závazku této výše nedosahuje, je cizinec povinen předložit doklad o vlastnictví peněžních prostředků ve výši rozdílu mezi částkou životního minima na osobní potřeby a závazkem na dobu předpokládaného pobytu, nejvýše však 6násobek částky životního minima na osobní potřeby.

      (4)  Cizinec, který nedosáhl věku 18 let, je povinen prokázat zajištění prostředků k pobytu podle odstav-ce 1 v poloviční výši.

§ 14

Hraniční průvodka

      Hraniční průvodkou se rozumí evidenční doklad sestávající ze dvou shodných dílů obsahujících údaje o jménu a příjmení, dnu, měsíci a roku narození cizince a spolucestujících cizinců mladších 15 let, o sérii a číslu cestovního dokladu cizince, jeho státním občanství a pohlaví. Hraniční průvodka dále obsahuje fotografii cizince, číslo víza, tovární značku vozidla, s nímž vstupuje na území, mezinárodní poznávací značku a státní poznávací značku tohoto vozidla a jeho barvu, datum a místo vstupu na území a datum vycestování z území, účel a místo pobytu na území.

§ 15

Pozvání

      V pozvání se zvoucí osoba zavazuje, že uhradí náklady

a)

spojené s obživou cizince po dobu pobytu na území až do vycestování z území,

b)

spojené s ubytováním cizince po dobu pobytu na území až do vycestování z území,

c)

spojené s poskytnutím zdravotní péče po dobu pobytu na území až do vycestování z území, případně též s převozem nemocného nebo ostatků zemřelého,

d)

vzniklé policii v souvislosti s pobytem na území a vycestováním cizince z území při správním vyhoštění.

HLAVA III

PŘECHODNî POBYT NA ÚZEMÍ

Díl 1

Přechodný pobyt na území

§ 16

      (1)  Cizinec pobývá na území přechodně

a)

po překročení státních hranic České republiky a po ukončení hraniční kontroly, nebyl-li mu v rámci hraniční kontroly policií odepřen vstup na území,

b)

po překročení státních hranic, není-li hraniční kontrola prováděna, nebo

c)

ode dne narození na území, za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 88).

      (2)  Přechodný pobyt podle odstavce 1 písm. a) počíná dnem a hodinou překročení státních hranic České republiky, je-li hraniční kontrola prováděna mimo území, nebo dnem a hodinou ukončení hraniční kontroly, je-li tato prováděna na státních hranicích České republiky nebo o překročení těchto hranic.

§ 17

      Cizinec může pobývat na území přechodně

a)

bez víza, nebo

b)

na základě uděleného krátkodobého nebo dlouhodobého víza k přechodnému pobytu na území.

Díl 2

Přechodný pobyt na území bez víza

§ 18

      Cizinec může pobývat na území přechodně bez víza,

a)

stanoví-li tak mezinárodní smlouva o zrušení vízové povinnosti,

b)

stanoví-li tak vláda svým nařízením (§ 181), nebo

c)

je-li

      1.  ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody; tento cizinec současně může po dobu tohoto výkonu pobývat na území i bez cestovního dokladu,
      2.  umístěn v policejní cele⁷) nebo v zařízení pro zajištění cizinců (dále jen ,,zařízení") (§ 130); tento cizinec současně může po dobu tohoto umístění pobývat na území i bez cestovního dokladu, nebo
      3.  mladší 15 let po dobu hospitalizace, pokud přicestoval s jiným cizincem, v jehož cestovním dokladu je zapsán, a tento cizinec vycestoval z území; cizinec mladší 15 let může po dobu hospitalizace pobývat na území i bez cestovního dokladu.

§ 19

Ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a zánik tohoto pobytu

      (1)  Pobyt cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, policie ukončí, jestliže cizinec

a)

úmyslně ohrozil veřejný pořádek,

b)

poruší úmyslně povinnost stanovenou tímto zákonem,

c)

pobývá na území bez platného cestovního dokladu, pokud k tomu není oprávněn podle tohoto zákona nebo při pobytové kontrole policie zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1 písm. d), e), f), g) nebo h),

d)

na žádost policie neprokáže zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13) nebo nepředloží ověřené pozvání (§ 15 a 180),

e)

na žádost policie neprokáže zajištění nákladů spojených s vycestováním z území, nebo

f)

na území pobývá na cestovní doklad, který byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený,

za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro ukončení pobytu. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.

      (2)  Pobyt cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, zaniká, jestliže cizinec na území pobývá v rozporu s mezinárodní smlouvou o zrušení vízové povinnosti nebo nařízením vlády o zrušení vízové povinnosti.

      (3)  Policie ukončí pobyt podle odstavce 1 udělením výjezdního víza. Výjezdní vízum policie udělí i v případě zániku pobytu podle odstavce 2. Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním vízem, není-li zahájeno řízení o vyhoštění.

Díl 3

Přechodný pobyt na území na krátkodobá víza

Výjezdní vízum

§ 20

      (1)  Výjezdní vízum uděluje a vyznačuje policie

a)

na žádost cizince, který pobývá na území bez víza podle § 18 písm. a) nebo b), anebo

b)

z moci úřední.

      (2)  Doba platnosti výjezdního víza je 60 dnů.

      (3)  Výjezdní vízum opravňuje cizince k pobytu na území na dobu v něm stanovenou a k vycestování z území.

      (4)  Doba pobytu na výjezdní vízum se stanoví tak, aby součet doby předchozího pobytu na území a pobytu na území prodlouženého výjezdním vízem uděleným na žádost nepřekročil 90 dnů.

      (5)  Dobu pobytu na území na výjezdní vízum udělené podle odstavce 1 písm. b) stanoví policie.

      (6)  Žádost o udělení výjezdního víza lze podat ve lhůtě 3 pracovních dnů před uplynutím dosavadní doby pobytu na území.

§ 21

Náležitosti k žádosti o udělení výjezdního víza

      K žádosti o udělení výjezdního víza je cizinec povinen předložit

a)

cestovní doklad,

b)

doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu⁵) nebo pokud je úhrada nákladů zdravotní péče zajištěna jiným způsobem,

c)

fotografie,

d)

prostředky k pobytu na území (§ 13) nebo ověřené pozvání, pokud nedoloží zabezpečení nákladů spojených s pobytem na území jiným způsobem,

e)

doklad o zajištění nákladů spojených s vycestováním z území.

Průjezdní vízum

§ 22

      (1)  Průjezdní vízum uděluje diplomatická mise nebo konzulární úřad České republiky (dále jen ,,zastupitelský úřad") na žádost cizince, který hodlá projíždět územím.

      (2)  Doba platnosti průjezdního víza je 90 dnů.

      (3)  Průjezdní vízum

a)

jednosměrné opravňuje cizince k pobytu na území po dobu 5 dnů,

b)

obousměrné opravňuje cizince ke dvojímu pobytu na území po dobu 5 dnů,

c)

bez omezení počtu cest opravňuje cizince k opakovanému pobytu na území po dobu 5 dnů.

      (4)  Žádost o udělení průjezdního víza v souvislosti s leteckou přepravou cizince lze ve výjimečných případech, například nelze-li uskutečnit let pro nepříznivé povětrnostní podmínky, podat na hraničním přechodu. V tomto případě vízum uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policie.

§ 23

Náležitosti k žádosti o udělení průjezdního víza

      (1)  K žádosti o udělení průjezdního víza je cizinec povinen předložit, není-li dále stanoveno jinak,

a)

cestovní doklad,

b)

vízum jiného státu, který je cílem jeho cesty nebo přes jehož státní hranice hodlá z území do cílového státu cestovat; to neplatí, je-li cizinec oprávněn k pobytu v uvedeném státě bez víza,

c)

prostředky k pobytu na území (§ 13) a prokázat zajištění nákladů spojených s vycestováním z území,

d)

fotografie,

e)

doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu cizince na území.

      (2)  Při podání žádosti podle § 22 odst. 4 je cizinec povinen předložit pouze cestovní doklad a letenku.


Letištní vízum

§ 24

      (1)  Letištní vízum uděluje zastupitelský úřad na žádost cizince, který z důvodu čekání na letecký spoj je nucen pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území.

      (2)  Doba platnosti letištního víza je 90 dnů.

      (3)  Letištní vízum

a)

jednosměrné opravňuje cizince k pobytu v tranzitním prostoru po dobu čekání na letecký spoj uvedený v letence,

b)

obousměrné opravňuje cizince ke dvojímu pobytu po dobu čekání na letecký spoj uvedený v letence.

      (4)  Bez letištního víza mohou v tranzitním prostoru mezinárodního letiště pobývat držitelé diplomatických, služebních, úředních nebo zvláštních pasů, členové posádek letadel a občané států, pro které prováděcí právní předpis nestanoví jinak.


§ 25

Náležitosti k žádosti o udělení letištního víza

      K žádosti o udělení letištního víza je cizinec povinen předložit

a)

cestovní doklad,

b)

vízum státu, který je cílem jeho cesty; to neplatí, je-li cizinec oprávněn k pobytu v uvedeném státě bez víza,

c)

fotografie,

d)

doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu cizince v tranzitním prostoru mezinárodního le-tiště na území,

e)

letenku na letecký spoj, který zajistí jeho vycestování z území.

Vízum k pobytu do 90 dnů

§ 26

      (1)  Vízum k pobytu do 90 dnů uděluje, pokud není dále stanoveno jinak, zastupitelský úřad na žádost cizince.

      (2)  Doba platnosti víza podle odstavce 1 je 180 dnů.

      (3)  Vízum k pobytu do 90 dnů podle požadavku cizince uděluje zastupitelský úřad jako jednorázové nebo vícenásobné.

      (4)  Vízum k pobytu do 90 dnů opravňuje k pobytu na území po dobu v něm uvedenou. Celková doba pobytu na území nesmí překročit 90 dnů.

      (5)  Žádost o udělení víza k pobytu do 90 dnů za účelem

a)

účasti na řízení u orgánu státu,

b)

účasti na pohřbu osoby blízké,

c)

likvidace živelní pohromy nebo zvlášť závažné havárie na území, nebo

d)

pobytu na území ve veřejném zájmu České republiky

lze podat na hraničním přechodu policii.

      (6)  Vízum udělené podle odstavce 5 opravňuje k pobytu na území nejdéle na 5 dnů. Toto vízum uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policie.

      (7)  Ten, kdo vízum k pobytu do 90 dnů udělil, v něm uvede účel pobytu.


§ 27

Náležitosti k žádosti o udělení víza k pobytu do 90 dnů

      (1)  K žádosti o udělení víza k pobytu do 90 dnů je cizinec povinen na požádání orgánu udělujícího toto vízum předložit, není-li dále stanoveno jinak,

a)

cestovní doklad,

b)

doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu⁵) nebo pokud je úhrada nákladů zdravotní péče zajištěna jiným způsobem,

c)

fotografie,

d)

policií ověřené pozvání nebo prostředky k pobytu na území (§ 13) a doklad o zajištění ubytování cizince po dobu jeho pobytu na území, pokud nedoloží zabezpečení nákladů spojených s pobytem na území jinak,

e)

peněžitou částku ve výši nákladů spojených s vycestováním z území do státu, jehož cestovní doklad vlastní, nebo do státu jeho trvalého pobytu prostřednictvím leteckého dopravce (dále jen ,,jis-tota"). Jistota se nevyžaduje, je-li úhrada nákladů podle předchozí věty zajištěna jiným způsobem,

f)

další doklady osvědčující údaje uvedené v žádosti o vízum.

      (2)  K žádosti o udělení víza k pobytu do 90 dnů za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit povolení k zaměstnání⁸) vydané Úřadem práce České republiky opravňující k výkonu zaměstnání do 90 dnů, náležitosti podle odstavce 1 písm. a), c) a e), doklad o zajištění ubytování cizince po dobu jeho pobytu na území a doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, kdy nebude zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu.⁵) Povolení k zaměstnání nemusí cizinec předkládat, není-li podle zvláštního právního předpisu podmínkou výkonu zaměstnání.

      (3)  Jistotu skládá cizinec v hotovosti na zastupitelském úřadu nebo bezhotovostně na účet zastupitelského úřadu a lze ji použít na úhradu nákladů spojených s jeho případným vyhoštěním z území podle tohoto zákona (dále jen ,,správní vyhoštění"). Zastupitelský úřad je povinen jistotu, která nebyla použita k úhradě nákladů podle předchozí věty, na žádost cizince vrátit. Žádost o vrácení jistoty lze podat po skončení platnosti víza a vycestování z území, nejdéle však do 1 roku ode dne, kdy tato platnost skončila. Podmínka vycestování platí v případě, že vízum bylo užito k pobytu na území.

      (4)  Cizinec je povinen jistotu vyzvednout osobně.

      (5)  Neuplatní-li cizinec žádost o vrácení jistoty ve lhůtě podle odstavce 3, jistota propadá ve prospěch státu a stává se příjmem státního rozpočtu České republiky.

§ 28

      Při podání žádosti podle § 26 odst. 5 je cizinec povinen předložit cestovní doklad, doklad potvrzující účel pobytu na území a odevzdat fotografie.

§ 29

Prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu do 90 dnů

      (1)  Dobu pobytu na území na vízum k pobytu do 90 dnů policie na žádost cizince prodlouží, pokud není dále stanoveno jinak, jestliže podá žádost v době platnosti víza a předloží náležitosti podle odstavce 3. Doba prodlouženého pobytu se stanoví tak, aby součet doby předchozího a prodlouženého pobytu na území nepřekročil 90 dnů.

      (2)  Dobu pobytu nelze prodloužit, shledá-li policie důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 61).

      (3)  K žádosti o prodloužení doby pobytu podle odstavce 1 je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 27 odst. 1 nebo 2 s výjimkou fotografií a jistoty.

Díl 4

Přechodný pobyt na území na dlouhodobá víza

Oddíl 1

Vízum k pobytu nad 90 dnů

§ 30

      (1)  Vízum k pobytu nad 90 dnů uděluje policie na žádost cizince, který hodlá pobývat na území za účelem vyžadujícím pobyt na území delší než 90 dnů, pokud se nejedná o pobyt za účelem strpění pobytu (§ 35) nebo za účelem dočasné ochrany (§ 40). Zastupitelský úřad ve vízu uvede účel pobytu.

      (2)  Doba platnosti víza podle odstavce 1 je 365 dnů. V případě, že toto vízum bylo uděleno za účelem zaměstnání, stanoví se doba platnosti na dobu výkonu zaměstnání uvedenou v povolení k zaměstnání. Doba výkonu zaměstnání uvedená v povolení k zaměstnání, které je předloženo k žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů, musí být delší než 90 dnů.

      (3)  Lze-li účelu sledovaného pobytem na území dosáhnout v době kratší, než je platnost víza k pobytu nad 90 dnů, stanoví policie dobu pobytu na území podle doby potřebné k dosažení tohoto účelu.

§ 31

Náležitosti žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů

      (1)  K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit

a)

cestovní doklad,

b)

doklad potvrzující účel pobytu na území,

c)

prostředky k pobytu na území (§ 13),

d)

doklad s ověřeným podpisem ubytovatele obsahující jeho souhlas s ubytováním cizince po dobu jeho pobytu na území; v případě pobytu na území za účelem studia předloží doklad vydaný státním orgánem nebo právnickou osobou,

e)

doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu cizince na území; to neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu⁵) nebo pokud je úhrada nákladů zdravotní péče zajištěna jiným způsobem,

f)

výpis z evidence Rejstříku trestů a obdobný doklad státu, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž cizinec pobýval nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, jako doklad k posouzení trestní zachovalosti (§ 174) nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává; to neplatí v případě cizince mladšího 15 let,

g)

fotografie.

      (2)  K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit povolení k zaměstnání, náležitosti podle odstavce 1 písm. a), d), f) a g) a doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, kdy nebude zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu.⁵) Povolení k zaměstnání nemusí cizinec předkládat, není-li podle zvláštního právního předpisu podmínkou výkonu zaměstnání.

      (3)  Povinnost předložit výpis z evidence Rejstříku trestů se považuje za splněnou, pokud cizinec podá žádost o tento výpis na zastupitelském úřadu a souhlasí se zasláním tohoto výpisu policii.

§ 32

Podání žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů na území

      (1)  Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů lze podat v českém jazyce na území policii za podmínky, že cizinec tuto žádost podává v průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů vydaného za účelem společného soužití rodiny v rozsahu manžel nebo svobodné dítě mladší 18 let a žádá o udělení víza za jiným účelem, s výjimkou víza za účelem zaměstnání a za účelem podnikání.

      (2)  Vízum podle předchozího odstavce do cestovního dokladu vyznačuje policie.

§ 33

Prodloužení doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů a doby pobytu na území na toto vízum

      (1)  Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů policie opakovaně prodlouží o 365 dnů za podmínky, že trvá stejný účel, pro který bylo vízum uděleno. Při stanovení doby pobytu na území lze postupovat obdobně, jako je uvedeno v § 30 odst. 3.

      (2)  Cizinci, kterému bude při pobytu na území vydáno povolení k zaměstnání opakovaně, prodlouží policie dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů na dobu výkonu opakovaně povoleného zaměstnání.

      (3)  Dobu pobytu na území, která je kratší než doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů, policie na žádost cizince opakovaně prodlouží za podmínky, že trvá stejný účel, pro který bylo vízum uděleno, nejdéle však do doby skončení platnosti tohoto víza.

      (4)  K žádosti o prodloužení doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů nebo k žádosti o prodloužení doby pobytu na území na toto vízum je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 31, s výjimkou náležitosti podle písmene g) a obdobného dokladu státu, jako je výpis z evidence Rejstříku trestů podle písmene f).

      (5)  K žádosti o prodloužení doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů uděleného za účelem podnikání je cizinec povinen dále předložit potvrzení finančního úřadu České republiky o zaplacení daně z příjmů za poslední zdaňovací období a potvrzení orgánu České správy sociálního zabezpečení o zaplacení sociálního pojištění za poslední období.

      (6)  Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů nebo dobu pobytu na území na toto vízum nelze prodloužit, pokud policie shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 34).

§ 34

Zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů

      (1)  Policie zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže cizinec

a)

byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu,

b)

neplní účel, pro který bylo vízum uděleno, nebo

c)

o zrušení platnosti víza požádá.

      (2)  Policie zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže

a)

cizinec přestal splňovat některou z podmínek pro udělení víza,

b)

policie při pobytové kontrole [§ 167 písm. d)] zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1. písm. f), g) nebo h) a

      1.  cizinec ve lhůtě stanovené policií nepředloží potvrzení o tom, že požádal o vydání nového cestovního dokladu, nebo
      2.  ačkoli je důvod pro vydání cizineckého pasu nebo cestovního průkazu totožnosti, cizinec o vydání tohoto cestovního dokladu policii nepožádá,

c)

cestovní doklad cizince byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený a cizinec nepředloží potvrzení podle písmene b) bodu 1 nebo nepožádá z důvodu podle písmene b) bodu 2, anebo

d)

cizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 2,

za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti víza. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.

      (3)  Cizinec je povinen požádat o zrušení platnosti víza nejpozději 3 dny před vycestováním z území.

      (4)  Policie po nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů z důvodů podle odstavce 1 písm. a) nebo b) a odstavce 2 udělí výjezdní vízum a ve vízu, jehož platnost byla zrušena, tuto skutečnost vyznačí.

      (5)  Policie po zrušení platnosti víza z důvodu podle odstavce 1 písm. c) udělí výjezdní vízum a ve vízu, jehož platnost byla zrušena, tuto skutečnost vyznačí.

      (6)  Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním vízem.

Oddíl 2

Vízum za účelem strpění pobytu

§ 35

      (1)  Vízum za účelem strpění pobytu uděluje policie

a)

na žádost cizince, brání-li jeho vycestování z území překážka na jeho vůli nezávislá,

b)

cizinci, jehož vycestování není možné (§ 179).

      (2)  Cizinec podle odstavce 1 písm. b) se pro účely úhrady poskytování zdravotní péče považuje za cizince, kterému bylo uděleno vízum za účelem dočasné ochrany za podmínky, že není schopen si úhradu této péče zajistit sám například zdravotním pojištěním.

      (3)  Vízum za účelem strpění pobytu vyznačuje do cestovního dokladu policie.

§ 36

      (1)  Dobu platnosti víza za účelem strpění pobytu policie stanoví na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na 365 dnů.

      (2)  Dobu platnosti víza lze opakovaně prodloužit.

§ 37

      Cizinec, kterému bylo uděleno vízum podle § 35 odst. 1 písm. a), je povinen na požádání policie prokázat, že překážka vycestování z území trvá; brání-li tomuto prokázání překážka na vůli cizince nezávislá, lze prokázání nahradit čestným prohlášením.

§ 38

Náležitosti k žádosti o udělení víza za účelem strpění pobytu

      (1)  K žádosti o udělení víza za účelem strpění pobytu je cizinec povinen předložit

a)

cestovní doklad, je-li jeho držitelem a neuplynula- -li doba platnosti cestovního dokladu,

b)

ověřenou kopii dokladu potvrzujícího existenci důvodu podle § 35 odst. 1 písm. a); nemůže-li takový doklad z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit, lze tento doklad nahradit čestným prohlášením,

c)

fotografie.

      (2)  K žádosti o prodloužení doby platnosti víza za účelem strpění pobytu je cizinec povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a) a b) a v případě změny podoby na žádost policie i náležitost podle odstavce 1 písm. c).

§ 39

Zrušení platnosti víza za účelem strpění pobytu

      (1)  Cizinec je povinen požádat o zrušení platnosti víza uděleného podle

a)

§ 35 odst. 1 písm. a) nejpozději do 3 dnů po odpadnutí překážky vycestování,

b)

§ 35 odst. 1 písm. b) bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů po odpadnutí překážky vyces-tování.

      (2)  Policie zruší platnost víza za účelem strpění pobytu, jestliže pominuly důvody, pro které bylo vízum uděleno, a cizinec nepožádal o zrušení platnosti víza ve lhůtě podle předchozího odstavce.

      (3)  Policie po nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti víza za účelem strpění pobytu z důvodu podle odstavce 2 udělí výjezdní vízum a ve vízu, jehož platnost byla zrušena, tuto skutečnost vyznačí.

      (4)  Policie na základě žádosti podle odstavce 1 zruší platnost víza za účelem strpění pobytu, udělí výjezdní vízum a ve vízu, jehož platnost byla zrušena, tuto skutečnost vyznačí.

      (5)  Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním vízem.

Oddíl 3

Vízum za účelem dočasné ochrany

§ 40

      (1)  Cizinec je oprávněn v době pobytu na území na vízum podle § 7 odst. 1 písm. a) podat policii žádost o vízum za účelem dočasné ochrany.

      (2)  Doba pobytu na území na vízum podle předchozího odstavce se považuje za prodlouženou, pokud podání žádosti zabránily důvody na vůli cizince nezávislé. Oprávnění k podání žádosti o vízum za účelem dočasné ochrany zaniká po uplynutí 3 pracovních dnů ode dne zániku důvodů podle předchozí věty.

      (3)  Vízum za účelem dočasné ochrany vyznačuje do cestovního dokladu policie.

§ 41

      Vízum za účelem dočasné ochrany policie uděluje na žádost cizinci, který prchá ze státu, jehož je občanem, nebo ze státu, který mu přiznal azyl, nebo je-li bez státního občanství, ze státu posledního trvalého bydliště

a)

před ozbrojeným konfliktem, občanskou válkou nebo stálým násilím, zejména pokud

      1.  byl válečným zajatcem nebo byl držen v internačním táboře a nemůže být jinak ochráněn před ohrožením života či omezením osobní svobody z důvodů nezávislých na jeho vůli,
      2.  je zraněn nebo vážně nemocný a nemůže být lékařsky ošetřen či léčen v místě dosavadního pobytu,
      3.  je nebo byl bezprostředně ohrožen na životě nebo mu hrozilo uvěznění a v místě trvalého bydliště mu nelze jinak zabezpečit ochranu,
      4.  na něm bylo spácháno sexuální násilí a není možné se o něj jiným vhodným způsobem postarat v bezpečných oblastech ležících co mož-ná nejblíže jeho trvalého bydliště, anebo
      5.  přichází přímo z oblasti bojů, tyto boje trvají a v těchto oblastech jsou porušována lidská práva,

b)

před živelní pohromou,

c)

z důvodu soustavného nebo hromadného porušování lidských práv, nebo

d)

z důvodu soustavného nebo hromadného pronásledování z národnostních nebo náboženských důvodů,

pokud není dále stanoveno jinak.

§ 42

      (1)  Vízum za účelem dočasné ochrany policie uděluje na žádost manželu nebo svobodnému dítěti mladšímu 18 let cizince, kterému byla dočasná ochrana již poskytnuta, nebo potomku tohoto cizince staršímu 18 let, pokud není schopen se sám uživit, i když nesplňují podmínky podle § 41.

      (2)  Příbuzenský vztah podle odstavce 1 je cizinec povinen doložit oddacím listem nebo rodným listem dítěte; pokud některý z uvedených dokladů nemůže předložit z důvodů na jeho vůli nezávislých, lze tento doklad nahradit čestným prohlášením. V případě potomka staršího 18 let je cizinec, kterému byla dočasná ochrana již přiznána, povinen také prokázat závislost tohoto potomka na jeho péči.

§ 43

      (1)  Doba platnosti víza za účelem dočasné ochrany se stanoví podle nařízení vlády (§ 181).

      (2)  Dobu platnosti víza za účelem dočasné ochrany lze opakovaně prodloužit na dobu stanovenou nařízením vlády.

§ 44

      (1)  Vízum za účelem dočasné ochrany policie neudělí, shledá-li důvod pro odepření vstupu na území podle § 10.

      (2)  Policie platnost uděleného víza za účelem dočasné ochrany zruší, pokud

a)

nastane důvod pro neudělení tohoto víza; to neplatí, zanikne-li platnost víza podle § 62 odst. 1,

b)

cizinec o zrušení platnosti víza požádá, nebo

c)

vláda rozhodne o zrušení poskytování dočasné ochrany.

      (3)  Policie

a)

po neudělení víza za účelem dočasné ochrany udělí cizinci výjezdní vízum,

b)

po nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti víza za účelem dočasné ochrany z důvodů podle odstavce 2 písm. a) udělí výjezdní vízum a ve vízu, jehož platnost byla zrušena, tuto skutečnost vyznačí,

c)

po zrušení platnosti víza z důvodů podle odstav-ce 2 písm. b) nebo c) udělí výjezdní vízum a ve vízu, jehož platnost byla zrušena, tuto skutečnost vyznačí.

      (4)  Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním vízem.

      (5)  Pro účely poskytnutí zdravotní péče se cizinec do vycestování z území považuje za cizince s uděleným vízem za účelem dočasné ochrany.

§ 45

      (1)  Nemůže-li si cizinec, jemuž je poskytnuta dočasná ochrana, zajistit ubytování, zajistí mu ubytování ministerstvo. Pokud ubytovaný cizinec nemůže nést náklady spojené se vstupem a pobytem na území, nese tyto náklady ministerstvo.

      (2)  Cizinec, jemuž je poskytnuta dočasná ochrana a který je hlášen k pobytu mimo pobytové středisko, si hradí náklady spojené s pobytem na území z vlastních prostředků.

      (3)  Cizinci, jemuž je poskytnuta dočasná ochrana, hlášenému k pobytu mimo pobytové středisko se poskytne na jeho žádost finanční příspěvek až do výše životního minima,⁹) s ohledem na prokázané osobní a majetkové poměry tohoto účastníka, popřípadě jeho rodiny.

      (4)  Finanční příspěvek se poskytuje na žádost cizince, jemuž je poskytnuta dočasná ochrana, podanou místně příslušnému okresnímu úřadu.

      (5)  Žadatel o finanční příspěvek v žádosti uvede své osobní a majetkové poměry, popřípadě osobní nebo majetkové poměry své rodiny formou čestného prohlášení a doloží je všemi dostupnými doklady.

      (6)  O žádosti o poskytnutí finančního příspěvku rozhoduje ministerstvo. Finanční příspěvek vyplácí místně příslušný okresní úřad.

      (7)  Finanční příspěvek nelze poskytnout, pokud náklady spojené s pobytem cizince, jemuž je poskytnuta dočasná ochrana, hradí právnická nebo fyzická osoba, která cizince na území pozvala.

      (8)  Finanční příspěvek zahrnuje

a)

příspěvek na zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb,

b)

příspěvek na dietní stravování,

c)

příspěvek na zajištění nezbytných nákladů na domácnost.

§ 46

      Cizinec se pro účely zaměstnání a studia považuje po dobu platnosti víza za účelem dočasné ochrany za cizince s povoleným trvalým pobytem.

§ 47

Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky

      Pracovníci Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky jsou oprávněni osobně jednat s cizincem, kterému bylo uděleno vízum za účelem dočasné ochrany. To neplatí, je-li osobní svoboda cizince omezena z důvodů stanovených zákonem.

§ 48

      Cizinec je povinen se před udělením víza za účelem dočasné ochrany podrobit na žádost policie lékařskému vyšetření a v případě, že je to odůvodněno jeho zdravotním stavem, i nezbytným karanténním omezením.

Oddíl 4

Pobyt na území na diplomatické vízum a zvláštní vízum

§ 49

      (1)  Diplomatickým vízem se rozumí vízum udělené cizinci na základě oficiální žádosti (nóty) a označené jako ,,Diplomatické vízum". Diplomatické vízum lze vyznačit do diplomatického pasu nebo jiného cestovního dokladu cizince, který požívá diplomatických imunit a výsad.

      (2)  Zvláštním vízem se rozumí vízum udělené cizinci za účelem služebního pobytu na území na základě oficiální žádosti (nóty) a označené jako ,,Zvláštní vízum". Zvláštní vízum lze vyznačit do služebního pasu nebo jiného cestovního dokladu cizince.

      (3)  Zastupitelský úřad uděluje diplomatické vízum a zvláštní vízum v zahraničí.

      (4)  Ministerstvo zahraničních věcí uděluje a vyznačuje diplomatické vízum a zvláštní vízum na území.

      (5)  Diplomatické vízum a zvláštní vízum se uděluje s platností na dobu výkonu diplomatické nebo konzulární funkce anebo na dobu trvání pobytu za služebním účelem, odpovídá-li to zásadě vzájemnosti.

§ 50

Prohlášení neplatnosti diplomatického víza a zvláštního víza

      Diplomatické vízum nebo zvláštní vízum prohlašuje za neplatné Ministerstvo zahraničních věcí.

Díl 5

Společná ustanovení k vízům

§ 51

      (1)  Vízem se rozumí povolení, které po dobu platnosti opravňuje cizince ke vstupu a pobytu na území a vycestování z území, pokud tento zákon nestanoví jinak.

      (2)  Na udělení víza není právní nárok.

      (3)  Platností víza se rozumí doba ode dne jeho udělení do dne vyznačeného ve vízu jako konec jeho platnosti.

      

      § 52

      (1)  V zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku nebo ochrany veřejného zdraví anebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy může být

a)

vízum vázáno podmínkou spočívající

      1.  v určení hraničního přechodu pro vstup nebo vycestování z území, nebo
      2.  v omezení územní platnosti víza na místo nebo část území,

b)

zkrácena doba platnosti víza.

      (2)  Při stanovení podmínky podle odstavce 1 musí být zachována přiměřenost mezi důvodem pro její stanovení a důsledky tohoto stanovení. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům této podmínky do soukromého a rodinného života cizince.

§ 53

      Žádost o udělení víza se podává na zastupitelském úřadu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Žádost o udělení víza se podává na úředním tiskopisu.

§ 54

Žádost o udělení víza

      V žádosti o udělení víza je cizinec povinen uvést své jméno a příjmení, ostatní jména, pohlaví, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, státní občanství, místo trvalého pobytu v cizině, druh a číslo cestovního dokladu, povolání, zaměstnavatele a jeho adresu, dobu pobytu na území a jeho účel, adresu pobytu na území, údaje o prostředcích k pobytu na území (§ 13), zamýšlený dopravní prostředek, v případě průjezdu i cílový stát, údaje o předchozím pobytu na území, upřesňující informace k účelu pobytu na území, údaje o dřívějším nebo stále probíhajícím řízení o přestupku v České republice a probíhajícím trestním řízení, rodinném stavu, údaje k manželu a dětem mladším 15 let, pokud jsou tito zapsáni v cestovním dokladu cizince a cestují s ním společně, v rozsahu příjmení, jméno, ostatní jména, den, měsíc a rok narození, stát narození, státní občanství, dále údaje o osobách pobývajících v České republice, které mohou poskytnout informace v souvislosti s řízením o vízu, v rozsahu jméno, příjmení, datum narození, místo pobytu a státní občanství, v případě právnických osob pak název osoby a její identifikační číslo a sídlo.

§ 55

Náležitosti žádosti o udělení víza

      (1)  Náležitosti k žádosti o udělení víza nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu a fotografie cizince.

      (2)  Předložení náležitostí k žádosti o udělení víza se s výjimkou cestovního dokladu nevyžaduje, jde-li o udělení víza v zájmu České republiky.

§ 56

Důvody neudělení víza

      (1)  Vízum, s výjimkou víza za účelem dočasné ochrany nebo víza za účelem strpění podle § 35 odst. 1 písm. b), policie nebo zastupitelský úřad cizinci neudělí, jestliže

a)

se cizinec na požádání policie nebo zastupitelského úřadu nedostaví k pohovoru nebo nepředloží ve stanovené lhůtě doklady za účelem ověření údajů uvedených v žádosti o vízum nebo jestliže se i přes provedení pohovoru nebo vyhodnocení předložených dokladů nepodaří tyto údaje ověřit,

b)

cizinec vyplní žádost o udělení víza nečitelně nebo neúplně či nepravdivě,

c)

je cizinec evidován v evidenci nežádoucích osob,

d)

má poznatky o tom, že by náklady spojené s pobytem cizince na území nesla Česká republika,

e)

nepředloží náležitosti k žádosti o udělení víza,

f)

jsou zjištěny skutečnosti uvedené v § 9 odst. 1 písm. d) až i), k), l) nebo n), anebo

g)

jsou zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že cizinec po skončení pobytu stanoveného vízem neopustí území nebo že vízum hodlá zneužít k jinému účelu, než je uveden v žádosti o udělení víza.

      (2)  Vízum, s výjimkou víza za účelem dočasné ochrany nebo víza za účelem strpění podle § 35 odst. 1 písm. b), policie nebo zastupitelský úřad cizinci neudělí, jestliže

a)

neprokáže trestní zachovalost, je-li podmínkou udělení víza,

b)

doba platnosti jeho cestovního dokladu nepřekračuje dobu pobytu na území podle požadovaného víza nejméně o 90 dnů, nebo

c)

v uplynulých 5 letech porušil povinnost stanovenou tímto zákonem,

za podmínky, že důsledky neudělení víza budou přiměřené důvodu pro neudělení víza. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto neudělení do soukromého a rodinného života cizince.

§ 57

      (1)  Zastupitelský úřad je povinen požádat před udělením víza policii o stanovisko. V případě nesouhlasu policie nelze vízum udělit. Jestliže zastupitelský úřad i přes souhlas policie vízum neudělí, je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit policii a uvést důvody tohoto neudělení.

      (2)  Zastupitelský úřad je oprávněn před odesláním žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů policii k této žádosti uplatnit stanovisko. Policie k tomuto stanovisku při udělování víza přihlédne.

      (3)  Zastupitelský úřad je oprávněn provést pohovor se žadatelem o vízum.

§ 58

Vyznačování víza

      (1)  Vízum do cestovního dokladu vyznačuje zastupitelský úřad, pokud tento zákon nestanoví jinak.

      (2)  V odůvodněných případech může být vízum vyznačeno mimo cestovní doklad.

§ 59

      Je-li do žádosti o udělení víza žadatele zahrnut i cizinec mladší 15 let zapsaný v jeho cestovním dokladu, vztahuje se vízum i na tohoto cizince.

§ 60

      (1)  Žádost o prodloužení doby pobytu na území na vízum nebo prodloužení doby platnosti víza podává cizinec policii.

      (2)  O prodloužení doby pobytu na území na vízum nebo prodloužení doby platnosti víza je cizinec oprávněn požádat u dlouhodobých víz nejdříve 30 dnů a nejpozději 14 dnů a u krátkodobých víz nejdříve 30 dnů a nejpozději 3 dny před uplynutím doby povoleného pobytu na území nebo doby platnosti víza.

      (3)  V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 2 zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů; vízum se do doby zániku oprávnění podle předchozí věty považuje za platné.

      (4)  Dobu platnosti víza nelze prodloužit, pokud tento zákon nestanoví jinak.

      (5)  Důvody pro neprodloužení doby pobytu na území na vízum nebo pro neprodloužení doby platnosti víza jsou obdobné jako důvody pro neudělení víza.

§ 61

Zrušení platnosti krátkodobého víza

      (1)  Policie zruší platnost krátkodobého víza, jestliže cizinec

a)

neplní účel, pro který bylo vízum uděleno, nebo

b)

o zrušení platnosti víza požádá.

      (2)  Policie zruší platnost krátkodobého víza, jestliže

a)

cizinec úmyslně ohrozil veřejný pořádek,

b)

cizinec porušil povinnost stanovenou tímto zákonem,

c)

cizinec přestal splňovat některou z podmínek pro udělení víza,

d)

policie při pobytové kontrole zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1 písm. f), g) nebo h), anebo

e)

cestovní doklad cizince byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený,

za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti víza. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.

      (3)  Platnost víza je zrušena udělením výjezdního víza; cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním vízem. Policie je oprávněna ve vízu, jehož platnost byla zrušena, vyznačit tuto skutečnost.

§ 62

Zánik platnosti víza

      (1)  Platnost víza zanikne, byl-li uložen trest vyhoštění¹⁰) nebo bylo pravomocně rozhodnuto o správním vyhoštění; to neplatí, pokud cizinec podal žalobu k soudu proti rozhodnutí o správním vyhoštění.

      (2)  Po vycestování cizince z území zanikne platnost víza podle § 20, § 22 odst. 3 písm. a), § 24 odst. 3 písm. a) a § 35 a jednorázového víza k pobytu do 90 dnů; platnost víza podle § 22 odst. 3 písm. b) a § 24 odst. 3 písm. b) zanikne po druhém vycestování cizince z území. Platnost ostatních víz není vycestováním cizince z území dotčena.

§ 63

      Cizinec je povinen dostavit se osobně na požádání policie nebo zastupitelského úřadu k podání vysvětlení před udělením víza a toto vysvětlení podat.

§ 64

Studium

      Studiem se pro účely tohoto zákona rozumí

a)

studium na základní, střední, vyšší odborné nebo vysoké škole anebo středním odborném učilišti,

b)

účast na jazykových kurzech akreditovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,

c)

konzultace a výměna zkušeností, výměnný pobyt a účast na uměleckých, metodických a jiných specializovaných kurzech v oboru působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy,

d)

odborná praxe určená k získání praktických, odborných zkušeností cizince a uskutečňovaná v době jeho studia nebo v době nejvýše 2 let po ukončení jeho studia na tuzemské nebo zahraniční vysoké škole, střední nebo vyšší odborné škole a nebo středním odborném učilišti, které jsou součástí národního vzdělávacího systému v oboru, který cizinec na této škole studuje nebo studoval, a za předpokladu, že je tato odborná praxe organizačně zajišťována nebo koordinována tuzemskou vysokou, střední nebo vyšší odbornou školou, středním odborným učilištěm nebo organizací řádně k tomuto účelu akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

HLAVA IV

TRVALî POBYT NA ÚZEMÍ

Díl 1

Trvalý pobyt na území na základě povolení k pobytu

§ 65

      (1)  O povolení k pobytu je bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území oprávněn požádat cizinec,

a)

který o vydání tohoto povolení žádá za účelem společného soužití se státním občanem České republiky, který má na území hlášen trvalý pobyt, za podmínky, že cizinec je

      1.  manželem státního občana České republiky,
      2.  osamělým rodičem starším 70 let státního občana České republiky a tento občan je starší 18 let,
      3.  nezletilým dítětem státního občana České republiky a byl po rozvodu manželství rozhodnutím soudu svěřen do jeho péče,
      4.  zletilým dítětem státního občana České republiky a tento občan je osamělý a starší 70 let,
      5.  osobou, která osvojila dítě, které bylo státním občanem České republiky, nebo osobou, které bylo nezletilé dítě, které je státním občanem České republiky, svěřeno do náhradní rodinné péče,¹¹) popřípadě jemuž byla tato osoba ustanovena poručníkem, pokud se bude péče o toto dítě vykonávat na území, nebo
      6.  nezletilým dítětem, které bylo ke dni osvojení v cizině státním občanem České republiky,

b)

který o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních důvodů nebo z jiných důvodů hodných zřetele, zejména je-li manželem či nezletilým dítětem azylanta²) či dítětem, které je závislé na péči azylanta, pokud nepožádá o přiznání azylu nebo byl v minulosti státním občanem České republiky, anebo

c)

jehož pobyt na území je v zahraničněpolitickém zájmu České republiky.

      (2)  Osamělou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí osoba rozvedená, svobodná nebo ovdovělá.

§ 66

      O povolení k pobytu je po 8 letech nepřetržitého pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na vízum za účelem dočasné ochrany oprávněn požádat cizinec, který žádá o vydání tohoto povolení za účelem společného soužití s cizincem, který je držitelem povolení k pobytu, za podmínky, že cizinec žádající o toto povolení je

a)

jeho manželem po dobu nejméně 5 let,

b)

nezletilým svobodným dítětem svěřeným do péče držitele povolení k pobytu nebo zletilým dítětem závislým na péči držitele povolení k pobytu, anebo

c)

osamělým rodičem starším 70 let držitele povolení k pobytu.

§ 67

      O povolení k pobytu je po 10 letech nepřetržitého pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na vízum za účelem dočasné ochrany oprávněn požádat každý cizinec.

§ 68

      Do doby podle § 66 a 67 se nezapočítává doba pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů udělené za účelem studia.

§ 69

Místo podání žádosti o povolení k pobytu

      (1)  Cizinec je oprávněn podat žádost o povolení k pobytu na zastupitelském úřadu.

      (2)  Na území je oprávněn podat žádost o povolení k pobytu cizinec, který

a)

na tomto území pobývá na dlouhodobé vízum a splňuje další podmínky podle tohoto zákona,

b)

je manželem nebo svobodným dítětem mladším 18 let státního občana České republiky, nebo

c)

získal oprávnění k pobytu podle § 87 a dosáhl věku 18 let.

      (3)  Žádost se podává na úředním tiskopisu.

§ 70

Povinnosti cizince při podání žádosti o povolení k pobytu

      (1)  Cizinec je povinen, není-li dále stanoveno jinak, k žádosti o povolení k pobytu připojit tyto náležitosti:

a)

fotografie,

b)

cestovní doklad,

c)

listinný doklad potvrzující účel pobytu na území, například oddací list, rodný list nebo jinou listinu dokládající příbuzenský vztah, doklad o tom, že cizinec byl v minulosti státním občanem České republiky,¹)

d)

doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území (§ 71),

e)

výpis z evidence Rejstříku trestů a obdobný doklad státu, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž má trvalé bydliště, jako doklad k posouzení trestní zachovalosti nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává; to neplatí v případě cizince mladšího 15 let a cizince, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu výměnou za rozhodnutí o povolení k pobytu,

f)

doklad s ověřeným podpisem obsahující souhlas osoby, že ubytuje cizince na území.

      (2)  Cizinec, který je manželem či nezletilým dítětem azylanta²) či dítětem, které je závislé na péči azylanta, je povinen k žádosti o povolení k pobytu předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a) až c).

      (3)  V žádosti o povolení k pobytu je cizinec povinen uvést příjmení, jméno, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, státní občanství, národnost, rodinný stav, nejvyšší dosažené vzdělání, povolání, zaměstnání před příchodem na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele), účel pobytu na území, zaměstnání po vstupu na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele), poslední bydliště v cizině, adresu bydliště na území, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce (důvod a místo pobytu), den vstupu na území, číslo a platnost cestovního pasu. V této žádosti je cizinec dále povinen uvést jméno a příjmení, dřívější příjmení, státní občanství, datum narození, místo a stát narození, bydliště a povolání manželky, jméno, příjmení, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání rodičů, jméno, příjmení, datum a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání dětí, jméno, příjmení, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání sourozenců.

§ 71

Doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území

      Pro účely žádosti o povolení k pobytu se za doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území považuje

a)

potvrzení o převodu finančních dávek vyplácených cizinci státem, jehož je státním občanem, nebo jiným státem, ve kterém jsou mu takové dávky vypláceny, za předpokladu, že dosahují měsíčně částky ve výši 2násobku částky životního minima na osobní potřeby,

b)

závazek osoby, k níž cizinec žádá povolit pobyt na území, s ověřeným podpisem, že uhradí náklady spojené s pobytem na území; tento závazek je nutné doložit potvrzením zaměstnavatele o výši výdělku nebo výpisem z bankovního účtu, nebo

c)

výpis z účtu vedeného v bance na území nebo v jiném státě, minimálně ve výši 70násobku částky životního minima na osobní potřeby znějící na jméno žadatele.

§ 72

      Náležitosti žádosti o povolení k pobytu nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu a fotografie cizince.

§ 73

      (1)  Cizinci mladšímu 15 let vydá policie povolení k pobytu formou písemně vyhotoveného správního rozhodnutí, kterým se tomuto cizinci povoluje trvalý pobyt na území s dobou platnosti do 15 let věku cizince.

      (2)  Cizinci staršímu 15 let vydá policie povolení k pobytu formou průkazu o povolení k pobytu.

§ 74

      (1)  Průkaz o povolení k pobytu vydá policie s dobou platnosti na 10 let. Dobu platnosti průkazu lze dvakrát prodloužit, vždy na dobu 10 let.

      (2)  Pro účely stanovení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu se výměna podle § 83 považuje za prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu.

      (3)  Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu policie v návaznosti na dobu platnosti cestovního dokladu zkrátí tak, aby byla vždy o 60 dnů kratší než doba platnosti cestovního dokladu.

§ 75

Vízum za účelem převzetí povolení k pobytu

      (1)  Zastupitelský úřad uděluje vízum za účelem převzetí povolení k pobytu cizinci, který pobývá v zahraničí.

      (2)  Vízum podle odstavce 1 se uděluje s dobou platnosti na 180 dnů a opravňuje k pobytu na území po dobu 3 pracovních dnů. V případě, že převzetí povolení k pobytu brání důvody na vůli cizince nezávislé, považuje se doba pobytu po vstupu cizince na území za prodlouženou až do doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen po zániku důvodů podle předchozí věty tyto důvody neprodleně oznámit policii.

§ 76

      Cizinec je povinen do 3 pracovních dnů po vstupu na území dostavit se osobně k převzetí povolení k pobytu.

§ 77

      Rozhodnutí, kterým se cizinci povoluje trvalý pobyt na území, je vykonatelné dnem jeho převzetí.

Důvody pro nevydání povolení k pobytu, pro zánik platnosti povolení k pobytu a pro zrušení platnosti povolení k pobytu

§ 78

      Policie povolení k pobytu nevydá, jestliže

a)

cizinec nepředloží náležitosti podle § 70,

b)

byl cizinci uložen trest vyhoštění,¹⁰) pokud tento nebyl milostí prezidenta prominut nebo se na něj nevztahuje amnestie udělená prezidentem republiky,

c)

je platné rozhodnutí o správním vyhoštění, nebo

d)

v době řízení budou zjištěny skutečnosti podle § 80 odst. 1 písm. a) a d) a § 80 odst. 2 písm. a) a g).

§ 79

      Platnost povolení k pobytu zaniká, jestliže

a)

cizinec nabude státního občanství České republiky,

b)

byl cizinci uložen trest vyhoštění¹⁰) nebo bylo rozhodnuto o správním vyhoštění, nebo

c)

cizinec zemře.

§ 80

      (1)  Policie platnost povolení k pobytu zruší, jestliže

a)

zjistí, že cizinec uzavřel manželství pouze s cílem získat povolení k pobytu; to neplatí, pokud se z manželství narodilo dítě nebo bylo nezrušitelně osvojeno,

b)

manželství zanikne na základě pravomocného rozhodnutí soudu o rozvodu manželství nebo na základě pravomocného rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné do 5 let po vydání povolení k pobytu a z manželství se nenarodilo dítě nebo nebylo nezrušitelně osvojeno,

c)

o to cizinec požádá, nebo

d)

je to odůvodněno plněním závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.

      (2)  Policie platnost povolení k pobytu zruší, jestliže

a)

cizinec nepožádá policii o prodloužení doby platnosti ve lhůtě podle § 84; to neplatí v případě, že podání žádosti o prodloužení zabránily důvody nezávislé na vůli cizince,

b)

cizinec opakovaně závažným způsobem naruší veřejný pořádek, ohrozí veřejné zdraví anebo ochranu práv a svobod druhých,

c)

zanikne do 5 let po vydání povolení k pobytu jeho účel podle § 65 odst. 1 písm. b) nebo c),

d)

cizinec nemá na území zajištěno ubytování,

e)

byla zrušena platnost průkazu o povolení k pobytu zákonného zástupce, který o cizince, držitele tohoto povolení, pečoval,

f)

cizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 3, nebo

g)

byl cizinec pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k trestu odnětí svobody v délce převyšující 3 roky,

za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro ukončení pobytu. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.

      (3)  Policie v rozhodnutí, kterým zruší platnost povolení k pobytu, stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní vízum; cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním vízem.

Průkaz o povolení k pobytu pro cizince

§ 81

      (1)  Průkaz o povolení k pobytu je veřejnou listinou, která obsahuje jméno, příjmení a ostatní jména cizince, datum a místo jeho narození, státní občanství, číslo pasu, adresu místa hlášeného trvalého pobytu na území a rodné číslo.

      (2)  Pokud byl cizinci vydán matriční doklad České republiky, uvede se nebo v případě již vydaného průkazu o povolení k pobytu změní se jméno a příjmení ve tvaru uvedeném v tomto matričním dokladu. V ostatních případech se jméno a příjmení a ostatní jména cizince uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu.

      (3)  O zapsání rodného čísla je cizinec povinen požádat orgán příslušný k jeho určení¹²) ve lhůtě 180 dnů ode dne vydání průkazu o povolení k pobytu.

§ 82

      
Výměna rozhodnutí o povolení k pobytu za průkaz o povolení k pobytu

      (1)  Cizinec je povinen, pokud není dále stanoveno jinak, nejpozději 30 dnů před dosažením věku 15 let podat žádost podle odstavce 2 a do 30 dnů po dosažení věku 15 let se osobně dostavit na policii k výměně rozhodnutí o povolení k pobytu za průkaz o povolení k pobytu.

      (2)  K žádosti o vydání průkazu o povolení k pobytu podle předchozího odstavce je cizinec povinen předložit náležitosti uvedené v § 70 odst. 1 písm. a) až d) a f). Náležitosti k žádosti nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu cizince a fotografie cizince.

§ 83

      
Výměna rozhodnutí o povolení k pobytu za průkaz o povolení k pobytu

      (1)  Cizinci podle § 87 při dosažení věku 15 let vymění policie potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu za průkaz o povolení k pobytu.

      (2)  Cizinec podle předchozího odstavce je povinen na vyzvání policie dostavit se na policii, odevzdat jí fotografie a předložit k nahlédnutí rodný list nebo jiný doklad osvědčující totožnost cizince.

§ 84

Prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu

      (1)  Cizinec je oprávněn požádat policii o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu ve lhůtě 90 dnů před uplynutím doby platnosti tohoto průkazu. V odůvodněných případech může žádost podle předchozí věty podat i dříve; oprávnění podle věty první zaniká čtrnáctý den před dnem skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu.

      (2)  V případě, že podání žádosti podle odstavce 1 zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů.

      (3)  Pokud doba platnosti průkazu o povolení k pobytu uplyne před vydáním rozhodnutí o jejím prodloužení, považuje se tento průkaz za platný do doby nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

§ 85

Náležitosti k žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu

      (1)  K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu je cizinec povinen předložit náležitosti uvedené v § 70 odst. 1 písm. b) až d); pokud došlo ke změně podoby žadatele, je dále povinen předložit fotografie.

      (2)  Náležitosti k žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu a fotografie cizince.

§ 86

      (1)  Žádá-li cizinec policii o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený nebo poškozený, je povinen předložit fotografie, cestovní doklad, zničený nebo poškozený průkaz anebo potvrzení policie o odcizení tohoto průkazu.

      (2)  Žádá-li cizinec policii o vydání průkazu o povolení k pobytu v případech, kdy dobu platnosti již nelze prodloužit, je povinen předložit fotografie, cestovní doklad a průkaz o povolení k pobytu.

Díl 2

Pobyt cizince svěřeného do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu

§ 87

      (1)  Cizinec svěřený do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu¹³) je oprávněn trvale pobývat na území, je-li alespoň jedna fyzická osoba, jíž je cizinec svěřen, přihlášena k trvalému pobytu na území nebo se na území nachází ústav, ve kterém je dítě umístěno.

      (2)  Oprávnění podle odstavce 1 vzniká dnem právní moci rozhodnutí o svěření cizince do náhradní výchovy.

      (3)  Policie vydá cizinci podle odstavce 1 potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území.

      (4)  Cizinec podle odstavce 1 je oprávněn do dosažení věku 15 let pobývat na území bez cestovního dokladu.

      (5)  Oprávnění k trvalému pobytu podle odstavce 1 zaniká, jestliže

a)

cizinec

      1.  je pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k trestu odnětí svobody v délce převyšující 3 roky,
      2.  mladší 18 let oznámí policii, že se tohoto oprávnění vzdává; k oznámení připojí souhlas s ověřeným podpisem zákonného zástupce,
      3.  nabude státního občanství České republiky podle zvláštního právního předpisu,¹) nebo
      4.  dosáhne věku 18 let; omezení oprávnění délkou věku neplatí, je-li cizinec zbaven rozhodnutím soudu způsobilosti k právním úkonům nebo podá-li do 30 dnů po dosažení věku 18 let žádost podle § 65 odst. 1 písm. b), až do rozhodnutí o této žádosti,

b)

skončí péče podle odstavce 1 před dosažením věku 18 let cizince, nebo

c)

fyzická osoba podle odstavce 1 se odhlásí z trvalého pobytu na území.

HLAVA V

POBYT CIZINCE NAROZENÜHO NA ÚZEMÍ

§ 88

      (1)  Narodí-li se cizinec na území, považuje se jeho pobyt na tomto území po dobu pobytu jeho zákonného zástupce, nejdéle však po dobu 60 dnů ode dne narození, za přechodný za podmínky, že je zajiš-těna úhrada nákladů spojených s poskytnutím zdravotní péče, například zdravotním pojištěním.

      (2)  Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na vízum, je povinen v době podle předchozího odstavce podat policii v místě, kde je hlášen k pobytu na území, žádost o zapsání narozeného cizince do víza; to neplatí, pokud narozený cizinec v této době vycestuje z území.

      (3)  Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na základě povolení k pobytu, je povinen v době podle odstavce 1 podat za narozeného cizince žádost policii o udělení víza k pobytu nad 90 dnů, nebo je-li důvod podle § 65 o udělení povolení k pobytu; vízum policie udělí do cestovního dokladu dítěte nebo do cestovního dokladu zákonného zástupce, v němž je dítě zapsáno; to neplatí, pokud narozený cizinec v této době vycestuje z území. V případě podání žádosti o udělení povolení k pobytu se pobyt narozeného cizince po dobu řízení považuje za přechodný.

      (4)  Doba podle odstavce 1 se považuje za prodlouženou, pokud podání žádosti v této době zabránily důvody na vůli cizince nezávislé, do doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen důvody podle první věty neprodleně oznámit policii.

§ 89

      K žádosti podle § 88 odst. 2 nebo 3 je zákonný zástupce povinen předložit

a)

cestovní doklad dítěte; v případě zákonného zástupce, který je cizincem, lze předložení cestovního dokladu nahradit předložením vlastního cestovního dokladu, ve kterém je dítě zapsáno,

b)

rodný list dítěte,

c)

doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, pokud je úhrada nákladů zdravotní péče zajištěna jiným způsobem.

HLAVA VI

VYCESTOVÁNÍ CIZINCE Z ÚZEMÍ

§ 90

      (1)  Cizinec vycestuje z území po překročení státních hranic a po provedení hraniční kontroly, pokud je tato na hraničním přechodu prováděna.

      (2)  Cizinec je oprávněn opustit území přes hraniční přechod v místě a čase určeném k provádění hraniční kontroly. Za místo podle předchozí věty se považuje též prostor mezistátního vlaku a paluba lodě mezistátní osobní nebo nákladní lodní dopravy v době provádění hraniční kontroly.

§ 91

      Cizinec je povinen

a)

vycestovat z území v době povoleného pobytu na území a s cestovním dokladem, jehož je držitelem, opatřeným vízem; to neplatí, pokud tento zákon nebo vláda svým nařízením vydaným podle § 181 stanoví jinak,

b)

na požádání policie se podrobit hraniční kontrole,

c)

jednat tak, aby mohla být hraniční kontrola provedena nejpozději ve lhůtě do 1 hodiny po překročení státních hranic, pokud je hraniční kontrola prováděna mimo území, nebo překročit státní hranice nejpozději ve lhůtě do 1 hodiny po ukončení hraniční kontroly, pokud je prováděna na území.

§ 92

Odepření vycestování z území

      Cizinci, který na území ponechá cizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, odepře policie vycestování z území, pokud při hraniční kontrole nepředloží

a)

potvrzení ověřené policií, že cizinec mladší 15 let pobývá na území s cestovním dokladem a má uděleno vízum, je-li podmínkou pobytu na území, a že fyzická osoba starší 18 let nebo právnická osoba se zavázaly, že uhradí náklady spojené s obživou cizince, s jeho ubytováním a léčením po dobu pobytu na území až do vycestování z území a náklady vzniklé policii v souvislosti s případným rozhodnutím o správním vyhoštění, nebo

b)

potvrzení zdravotnického zařízení, že cizinec mladší 15 let je hospitalizován; policie povolí vycestování z území i při nepředložení potvrzení zdravotnického zařízení, pokud zákonný zástupce podepíše čestné prohlášení, že jeho vycestování není v rozporu se zájmy cizince, kterého ponechává na území.

HLAVA VII

HLÁŠENÍ MÍSTA POBYTU NA ÚZEMÍ

§ 93

      (1)  Cizinec, kterému bylo uděleno vízum k pobytu do 90 dnů nebo dlouhodobé vízum, je povinen do 3 pracovních dnů ode dne počátku přechodného pobytu na území hlásit policii počátek, místo a předpokládanou dobu tohoto pobytu, pokud tuto povinnost neplní ubytovatel; to neplatí, pokud cizinci zajiš-ťuje ubytování ministerstvo.

      (2)  Cizinec, držitel víza za účelem převzetí povolení k pobytu, splní ohlašovací povinnost převzetím povolení k pobytu.

§ 94

      Cizinec, který je oprávněn k přechodnému pobytu na území bez víza, je povinen do 30 dnů ode dne počátku tohoto pobytu hlásit policii místo pobytu na území, pokud předpokládaný pobyt na území bude delší než 30 dnů. Současně je povinen policii sdělit počátek a předpokládanou dobu přechodného pobytu na území.

§ 95

      Povinnost hlásit pobyt na území se nevztahuje na cizince, který je ve výkonu vazby, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo který je umístěn v policejní cele⁷) nebo v zařízení (§ 130).

§ 96

      (1)  Fyzická osoba, které byl cizinec svěřen do náhradní výchovy,¹³) nebo právnická osoba, která zajiš-ťuje cizinci ústavní péči, je povinna přihlásit cizince mladšího 15 let nebo cizince, který není způsobilý podle tohoto zákona k takovému úkonu, k trvalému pobytu na území do 3 pracovních dnů ode dne vzniku oprávnění k trvalému pobytu (§ 87).

      (2)  Osoba uvedená v předchozím odstavci předloží policii rozhodnutí soudu nebo rozhodnutí orgánu sociálně právní ochrany dítěte a v případě fyzické osoby i doklad prokazující, že je přihlášena k trvalému pobytu na území.

§ 97

      Cizinec nebo osoba uvedená v § 96 odst. 1 jsou povinni při hlášení pobytu na území sdělit policii vyplněním přihlašovacího tiskopisu jméno, příjmení přihlašovaného cizince, den, měsíc, rok a místo jeho narození, jeho státní občanství, trvalé bydliště v zahraničí, číslo cestovního dokladu a víza, je-li v cestovním dokladu uděleno, předpokládanou dobu ubytování, účel pobytu na území a státní poznávací značku motorového vozidla.

§ 98

Hlášení změn

      (1)  Cizinec, kterému bylo vydáno povolení k pobytu, je povinen hlásit policii změnu pobytu na území do 3 pracovních dnů ode dne změny, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 180 dnů.

      (2)  Za cizince podle § 87, který není podle tohoto zákona způsobilý k takovému úkonu, hlásí změnu osoba uvedená v § 96 odst. 1.

      (3)  Cizinec, který pobývá na území na dlouhodobé vízum, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 30 dnů ode dne změny policii příslušné podle nového místa pobytu, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 30 dnů.

      (4)  Změny podle předchozích odstavců hlásí cizinec nebo osoba podle § 96 odst. 1 vyplněním přihlašovacího tiskopisu; na žádost policie je ten, kdo hlásí změnu, povinen předložit doklady prokazující pravdivost údajů uvedených v tiskopisu.

Ubytovatel a jeho povinnosti

§ 99

      Ubytovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí každý, kdo

a)

ubytovává cizince za úhradu, nebo

b)

kdo současně ubytovává více než 5 cizinců; to neplatí, pokud lze ubytované cizince a ubytovatele pokládat za osoby sobě navzájem blízké.¹⁴)

§ 100

      Ubytovatel je povinen

a)

neprodleně policii oznámit úmrtí ubytovaného cizince,

b)

umožnit policii vstup do míst, kde se může cizinec zdržovat, jde-li o místo užívané pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud tímto vstupem nebude porušeno právo cizince na soukromí nebo rodinný život,

c)

oznámit policii ubytování cizince (§ 102),

d)

cizinci na požádání vydat potvrzení o ubytování s uvedením jména, příjmení, ulice, místa a doby ubytování,

e)

vést domovní knihu a na požádání policie ji předložit ke kontrole.

§ 101

Domovní kniha

      (1)  Domovní kniha je dokument, do kterého ubytovatel zapisuje údaje v rozsahu uvedeném v § 97.

      (2)  Domovní knihu pro účely kontroly podle § 100 písm. e) vede ubytovatel v písemné podobě; digitalizovaná podoba je pro účely kontroly vyloučena.

      (3)  Zápisy do domovní knihy musí být provedeny přehledně a srozumitelně. Tyto zápisy musí být uspořádány postupně z hlediska časového.

      (4)  Domovní knihu ubytovatel uchovává po dobu 6 let od provedení posledního zápisu.

      (5)  S osobními údaji vedenými v domovní knize lze nakládat jen způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem.¹⁵)

      

      § 102

Oznámení ubytování

      (1)  Ubytovatel je povinen oznámit ubytování cizince následující pracovní den po jeho ubytování.

      (2)  Oznámení podle odstavce 1 učiní útvaru policie.

      (3)  Povinnost oznámit ubytování lze splnit

a)

předložením přihlašovacího lístku, který je stejnopisem zápisu v domovní knize, nebo

b)

prostřednictvím technických nosičů dat a jejich telekomunikačním přenosem, je-li takový přenos možný.

HLAVA VIII

POVINNOSTI

§ 103

Povinnosti cizince

      Cizinec je mimo povinností stanovených v jiných ustanoveních tohoto zákona dále povinen

a)

dostavit se první pracovní den následující po dni propuštění z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody na policii, pokud není držitelem platného cestovního dokladu a víza, je-li podmínkou jeho pobytu na území,

b)

na žádost ubytovatele předložit cestovní doklad nebo průkaz o povolení k pobytu,

c)

uvádět v řízení podle tohoto zákona pravdivě a úplně všechny požadované údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem,

d)

na požádání policie prokázat totožnost předložením cestovního dokladu, průkazu o povolení k pobytu nebo identifikačního průkazu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí osobám požívajícím výsad a imunit podle mezinárodního práva a ve lhůtě stanovené policií doložit, že splňuje podmínky pobytu na území,

e)

hlásit policii změnu příjmení, osobního stavu, změnu údajů v cestovním dokladu nebo průkazu o povolení k pobytu cizince do 3 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala,

f)

chránit doklady vydané podle tohoto zákona před ztrátou, odcizením, poškozením nebo zneužitím a dbát, aby obsahovaly pravdivé údaje,

g)

při změně podoby bez zbytečného odkladu požádat o vydání nového dokladu obsahujícího fotografii,

h)

odevzdat policii bez zbytečného odkladu doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný nebo zaplněný úředními záznamy,

i)

odevzdat policii nejpozději 3 dny před ukončením pobytu na území doklad vydaný podle tohoto zákona, s výjimkou víza a cestovního průkazu totož-nosti, pokud byl vydán za účelem vycestování z území,

j)

ohlásit ztrátu, zničení, poškození nebo odcizení dokladu vydaného podle tohoto zákona policii do 3 pracovních dnů ode dne, kdy tato událost nastala, pokud nastala na území; pokud tato událost nastala v zahraničí, ohlásí ji ve stejné lhůtě zastupitelskému úřadu,

k)

strpět snímání daktyloskopických otisků a pořizování obrazových záznamů prováděné policií v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštění, zajištěním za účelem správního vyhoštění nebo zjištění totožnosti anebo v souvislosti s poskytnutím dočasné ochrany,

l)

podrobit se v případech, kdy to odůvodňuje jeho zdravotní stav, lékařskému vyšetření a dalším opatřením k omezení vzniku a šíření přenosných onemocnění,

m)

neprodleně ohlásit policii ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. a) nebo b),

n)

pobývat na území pouze s platným cestovním dokladem, pokud tento zákon nestanoví jinak,

o)

na požádání policie doložit na zbývající část doby pobytu poměrnou část peněžních prostředků v případech podle § 13 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 2 a podle § 13 odst. 2 a 3 nebo peněžní prostředky v plné výši v případech podle § 13 odst. 1 písm. a) bodu 3,

p)

v případě, že na území ponechá cizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, požádat příslušný orgán policie nebo zdravotnické zařízení o vydání potvrzení podle § 92, a toto potvrzení předložit při vycestování z území při hraniční kontrole.

§ 104

Povinnost dopravce

      (1)  Letecký dopravce nebo provozovatel vodní dopravy (dále jen ,,dopravce") je povinen dopravit cizince zpět do zahraničí, pokud policie tomuto cizinci odepře vstup na území z důvodu, že při hraniční kontrole nemůže předložit cestovní doklad a vízum, je-li vzhledem k účelu cesty potřebné.

      (2)  Povinnost podle odstavce 1 se na dopravce nevztahuje, pokud vízum udělené cizinci bylo orgánem, který jej udělil, prohlášeno za neplatné.

§ 105

Povinnost vazební věznice nebo věznice

      Vazební věznice nebo věznice informuje neprodleně útvar policie místně příslušný podle sídla vazební věznice nebo věznice o rozhodnutí o propuštění cizince z vazby nebo o ukončení výkonu trestu odnětí svobody cizince.

§ 106

Povinnosti orgánů státní správy

      (1)  Úřad práce České republiky je povinen neprodleně písemně oznámit policii odebrání povolení k zaměstnání cizinci.

      (2)  Živnostenský úřad je povinen neprodleně písemně oznámit policii vydání nebo odebrání živnostenského listu cizinci.

§ 107

Povinnosti jiných osob

      (1)  Kdo nalezne či jinak získá cestovní doklad uvedený v § 108 odst. 1 nebo povolení k pobytu, je povinen je neprodleně odevzdat policii.

      (2)  Kdo zajišťuje ubytování cizince, je povinen na jeho žádost vydat doklad o zajištění ubytování s uvedením doby, po kterou je ubytování zajištěno.

      (3)  Zvoucí osoba je povinna uhradit majetkovou i nemajetkovou újmu, která vznikne státu nedodržením závazků uvedených v pozvání ověřeném policií.

      (4)  Ten, kdo se zavázal podle § 15, je povinen neprodleně oznámit odstoupení od svého závazku policii. Od závazku podle § 15 nelze odstoupit v průběhu pobytu pozvaného cizince na území.

HLAVA IX

CESTOVNÍ DOKLAD

§ 108

      (1)  Za cestovní doklad se pro účely tohoto zákona považuje

a)

veřejná listina, která je jako cestovní doklad uznaná Českou republikou,

b)

veřejná listina, která splňuje podmínky podle odstavce 2,

c)

cizinecký pas s územní platností do všech států světa,

d)

cestovní průkaz totožnosti, nebo

e)

cestovní doklad vydaný Českou republikou na základě mezinárodní smlouvy.

      (2)  Za cestovní doklad podle odstavce 1 písm. b) lze pro účely tohoto zákona uznat veřejnou listinu vydanou cizím státem za účelem cestování do zahraničí, pokud její územní platnost zahrnuje území a lze z ní zjistit

a)

údaje o státním občanství cizince,

b)

údaje o jeho totožnosti,

c)

fotografii držitele,

d)

údaj o době platnosti.

§ 109

      (1)  Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti a cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. e) vydá policie na žádost cizince, pokud není dále stanoveno jinak.

      (2)  Cizinci, který pozbude v zahraničí některý z dokladů uvedených v odstavci 1, vydá na jeho žádost zastupitelský úřad cestovní průkaz totožnosti k cestě do České republiky; podmínkou vydání je souhlas policie.

      (3)  Cestovní doklady uvedené v odstavci 1 jsou veřejné listiny.

§ 110

      (1)  Cizinecký pas a cestovní průkaz totožnosti se vyhotovují v českém jazyce a zpravidla ve dvou cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí.

      (2)  Do cizineckého pasu nebo cestovního průkazu totožnosti policie na žádost cizince zapíše jeho dítě mladší 15 let.

§ 111

      (1)  V žádosti o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. e) cizinec uvede své příjmení, jméno, ostatní jména, pohlaví, den, měsíc, rok narození, místo a stát narození, státní občanství a místo, kde je hlášen k pobytu na území. K žádosti dále připojí fotografie.

      (2)  V cizineckém pasu, cestovním průkazu totož-nosti nebo v cestovním dokladu podle § 108 odst. 1 písm. e) lze uvést všechny údaje uvedené v odstavci 1 a opatřit jej fotografií cizince žádajícího o vydání tohoto dokladu.

§ 112

      Při provádění změn v cestovních dokladech uvedených v § 108 odst. 1 písm. c), d) a e) nebo při prodlužování doby jejich platnosti se postupuje obdobně jako při jejich vydání; fotografie se nevyžadují.

§ 113

Cizinecký pas

      (1)  Cizinecký pas vydá policie

a)

na žádost cizince, který pobývá na území na základě povolení k pobytu, nemá platný cestovní doklad a doloží, že si jej nemůže nezávisle na své vůli opatřit,

b)

na žádost cizince, který je oprávněn k trvalému pobytu podle § 87, pokud

      1.  je mladší 15 let, nebo
      2.  jeho způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena,

c)

cizinci, který není držitelem cestovního dokladu a bylo mu uděleno vízum za účelem dočasné ochrany.

      (2)  Cizinci podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 1 písm. b) bodu 2 vydá policie cizinecký pas s dobou platnosti na 5 let.

      (3)  Cizinci podle odstavce 1 písm. c) vydá policie cizinecký pas s dobou platnosti stanovenou podle nařízení vlády (§ 181).

      (4)  Doba platnosti cizineckého pasu podle odstavce 1 písm. a) nebo b) bodu 2 může být prodloužena dvakrát, vždy o 5 let.

      (5)  Doba platnosti cizineckého pasu podle odstavce 1 písm. c) může být opakovaně prodloužena na dobu stanovenou nařízením vlády (§ 181).

      (6)  Cizinci mladšímu 15 let vydá policie cizinecký pas s dobou platnosti na 2 roky bez možnosti dalšího prodloužení.

      (7)  Cizinecký pas ztrácí platnost dnem právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k pobytu, dnem zániku oprávnění k trvalému pobytu podle § 87 nebo ukončením poskytování dočasné ochrany.

§ 114

Cestovní průkaz totožnosti

      (1)  Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá policie na žádost cizince,

a)

který nemá platný cestovní doklad a nemůže si z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem,

b)

kterému bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu podle § 35 odst. 1 písm. a), pokud pobývá na území bez platného cestovního dokladu, nebo

c)

mladšímu 15 let, který je hospitalizován a jehož zákonný zástupce vycestoval z území a podepsal čestné prohlášení podle § 92 písm. b).

      (2)  Cizinci podle odstavce 1 písm. a) a c) vydá policie cestovní průkaz totožnosti s dobou platnosti nejdéle na 180 dnů a s územní platností do všech států světa. Cizinci podle odstavce 1 písm. b) vydá policie cestovní průkaz totožnosti s dobou platnosti nejdéle na 365 dnů a s územní platností do všech států světa.

      (3)  Policie vydá cestovní průkaz totožnosti cizinci, který pobývá na území bez platného cestovního dokladu, po

a)

prohlášení krátkodobého víza za neplatné,

b)

nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti dlouhodobého víza,

c)

nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k pobytu na území,

d)

zániku oprávnění k trvalému pobytu (§ 87),

e)

ukončení poskytování dočasné ochrany, nebo

f)

udělení víza za účelem strpění pobytu podle § 35 odst. 1 písm. b); doba platnosti tohoto průkazu se stanoví podle doby platnosti uděleného víza.

      (4)  Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá policie rovněž cizinci, o jehož vyhoštění bylo pravomocně rozhodnuto a který nemá jiný cestovní doklad.

§ 115

Důvody pro odnětí a pro nevydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. e)

      (1)  Policie cizinecký pas, cestovní průkaz totož-nosti nebo cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. e) cizinci nevydá nebo vydaný doklad odejme, jestliže pominuly důvody pro jeho vydání.

      (2)  Policie cizinecký pas, cestovní průkaz totož-nosti nebo cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. e) nevydá nebo vydaný doklad odejme, pokud jde o cizince, proti kterému

a)

je nařízen výkon rozhodnutí pro neplnění vyživovací povinnosti nebo peněžitých závazků, nebo

b)

je vedeno trestní stíhání nebo který nevykonal trest odnětí svobody uložený soudem, jestliže mu trest nebyl prominut nebo výkon trestu nebyl promlčen,

za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro nevydání nebo odejmutí cestovního dokladu. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.

§ 116

Neplatnost cestovního dokladu

      Cestovní doklad se pro účely tohoto zákona považuje za neplatný, jestliže

a)

uplynula doba platnosti v něm uvedená,

b)

byl poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné,

c)

je porušena jeho celistvost,

d)

obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny,

e)

fotografie v dokladu neodpovídá skutečné podobě držitele, nebo

f)

držitel tohoto dokladu zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.

§ 117

Zadržení cestovního dokladu

      (1)  Policie zadrží při hraniční kontrole nebo pobytové kontrole

a)

cestovní doklad, pokud nebyl vydán na jméno kontrolovaného cizince a

      1.  cizinec se tímto dokladem prokazuje jako vlastním, nebo
      2.  cizinec hodnověrně nezdůvodní, proč má takový cestovní doklad v držení,

b)

cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. c), d) nebo e), pokud jej lze považovat za neplatný podle tohoto zákona,

c)

cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. a) nebo b), pokud je orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený.

      (2)  Bylo-li rozhodnuto nebo lze-li důvodně očekávat, že bude rozhodnuto o odnětí cestovního dokladu, může tento cestovní doklad zadržet orgán činný v trestním řízení.

      (3)  Policie vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. c), d) nebo e) potvrzení o jeho zadržení a zadržený doklad bezodkladně předá útvaru policie příslušnému podle místa pobytu držitele na území s uvedením důvodů jeho zadržení; útvar podle předchozí věty rozhodne o odnětí zadrženého dokladu nebo o jeho vrácení do 15 dnů poté, co obdržel oznámení. V případě zadržení podle odstavce 1 písm. b) doklad po 60 dnech ode dne předání zničí, pokud tento doklad není důkazním prostředkem v trestním řízení.

      (4)  Policie vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. a) nebo b) potvrzení o jeho zadržení a tento doklad bez zbytečného odkladu předá Ministerstvu zahraničních věcí, pokud nejde o doklad padělaný, pozměněný nebo o doklad, který je důkaz-ním prostředkem v trestním řízení.

HLAVA X

SPRÁVNÍ VYHOŠTĚNÍ

§ 118

      (1)  Správním vyhoštěním se rozumí ukončení pobytu cizince na území, které je spojeno se stanovením doby vycestování z území a doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území. Doba, po kterou nelze umožnit vstup na území, je stanovena dobou platnosti rozhodnutí. V odůvodněných případech lze rozhodnutím stanovit hraniční přechod pro vycestování z území.

      (2)  Pro účely správního vyhoštění se za přechodný pobyt na území považuje i neoprávněné zdržování se cizince na území nebo zdržování se cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště.

      (3)  Hromadné správní vyhoštění cizinců na základě jednoho rozhodnutí se zakazuje.

§ 119

Správní vyhoštění z přechodného pobytu na území

      (1)  Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který pobývá na území přechodně, s dobou platnosti

a)

na 10 let, je-li nebezpečí, že cizinec by mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu,

b)

na 5 let,

      1.  prokáže-li se cizinec při hraniční kontrole nebo pobytové kontrole dokladem, který je padělán nebo neoprávněně změněn,
      2.  je-li cizinec na území zaměstnán bez povolení k zaměstnání nebo na území provozuje dani podléhající výdělečnou činnost bez povolení podle zvláštního právního předpisu¹⁶) anebo bez povolení k zaměstnání cizince zaměstnává,
      3.  nepodrobí-li se cizinec na výzvu policie hraniční kontrole, nebo
      4.  skrývá-li se cizinec za účelem vyhnutí se hraniční kontrole,

c)

na 3 roky,

      1.  prokáže-li se cizinec při pobytové kontrole nebo hraniční kontrole při vycestování z území neplatným cestovním dokladem,
      2.  nesplní-li povinnost stanovenou v § 19 odst. 3, § 34 odst. 6, § 39 odst. 5, § 44 odst. 4 anebo § 61 odst. 3, nebo
      3.  odmítá-li sdělit nebo jiným hodnověrným způsobem prokázat svou totožnost.

      (2)  Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince s dobou platnosti

a)

až na 10 let, je-li nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek,

b)

až na 5 let, vstoupí-li cizinec na území mimo hraniční přechod,

c)

až na 3 roky,

      1.  pobývá-li cizinec na území nad dobu stanovenou mezinárodní smlouvou o zrušení vízové povinnosti nebo nařízením vlády o zrušení vízové povinnosti nebo jiným způsobem jedná v nesouladu s touto smlouvou či rozhodnutím vlády,
      2.  pobývá-li cizinec na území po uplynutí doby platnosti víza nebo doby pobytu na území stanovené vízem, nebo
      3.  uvedl-li cizinec v řízení podle tohoto zákona nepravdivé informace,

za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro správní vyhoštění. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.

      (3)  Jestliže cizinec ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění nevycestuje, ačkoliv proti takovému rozhodnutí nepodal žalobu, rozhodne policie o tom, že doba platnosti vyhoštění se prodlužuje o 5 let.

§ 120

Správní vyhoštění cizince s povolením k pobytu

      (1)  Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince s povolením k pobytu s dobou platnosti na

a)

10 let, je-li nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu,

b)

3 roky, nesplní-li cizinec povinnost podle § 80 odst. 3.

      (2)  Jestliže cizinec ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění nevycestuje, ačkoliv proti takovému rozhodnutí nepodal žalobu, rozhodne policie o tom, že doba platnosti vyhoštění se prodlužuje o 5 let.

§ 121

      Vysloví-li jiný stát souhlas s přijetím osoby bez státního občanství, může být vyhoštěna na základě správního vyhoštění do tohoto státu.

§ 122

Podmínky k odstranění tvrdosti správního vyhoštění

      (1)  V době platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění policie udělí vízum nebo povolí vstup na území, pokud

a)

účel pobytu na území souvisí s narozením nebo pohřbem osoby, která je k cizinci v rodinném vztahu stanoveném v § 65 odst. 1 písm. a), nebo

b)

účelem pobytu na území je návštěva vážně nemocné osoby, která je k cizinci v rodinném vztahu stanoveném v § 65 odst. 1 písm. a), pouze však jednou v kalendářním roce,

za podmínky zachování přiměřenosti mezi důvodem pro správní vyhoštění a důvodem pro udělení víza nebo povolení vstupu. Při posuzování přiměřenosti policie vezme v úvahu dobu, která uplynula od vydání rozhodnutí o správním vyhoštění, důvod pro vydání tohoto rozhodnutí a další skutečnosti, které mohou udělení víza ovlivnit.

      (2)  V době platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění policie udělí vízum nebo povolí vstup na území, pokud účelem pobytu na území je předvolání státního orgánu České republiky a nelze-li věc vyřídit z ciziny.

      (3)  Dobu pobytu podle odstavců 1 a 2 lze stanovit nejdéle na 30 dnů.

      (4)  Po neudělení víza nebo nepovolení vstupu na území policie neprodleně sepíše záznam obsahující zdůvodnění tohoto rozhodnutí. Tento záznam zničí nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne sepsání.

      (5)  Policie na žádost cizince může zrušit platnost rozhodnutí o správním vyhoštění, jestliže pominuly důvody jeho vydání a uplynula polovina doby platnosti tohoto rozhodnutí.

§ 123

Úhrada nákladů spojených se správním vyhoštěním

      (1)  Náklady na správní vyhoštění se hradí z jis-toty.

      (2)  Nelze-li uhradit náklady z jistoty, lze je uhradit, byť i částečně, z peněžních prostředků, jež má cizinec, který má být vyhoštěn na základě rozhodnutí o správním vyhoštění, u sebe.

      (3)  Nelze-li uhradit náklady podle předchozích odstavců, jsou povinni tyto náklady uhradit postupně

a)

ten, kdo cizince zaměstnal bez povolení k zaměstnání,

b)

ten, kdo zaměstnání bez povolení k zaměstnání zprostředkoval,

c)

osoba, která se k tomu zavázala v pozvání ověřeném policií,

d)

dopravce, který nesplnil povinnost podle § 104 odst. 1.

      (4)  Nelze-li náklady spojené se správním vyhoš-těním uhradit podle předchozích odstavců, nese tyto náklady policie.

      (5)  Do nákladů spojených se správním vyhoštěním zahrne policie náklady na ubytování a stravování, přepravní náklady a ostatní nutné peněžní náklady.

HLAVA XI

ZAJIŠTĚNÍ CIZINCE

§ 124

Zajištění cizince za účelem správního vyhoštění

      (1)  Policie je oprávněna zajistit cizince, jemuž bylo doručeno sdělení o zahájení řízení o správním vyhoštění, je-li nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo mařit anebo ztěžovat výkon rozhodnutí o správním vyhoštění.

      (2)  Cizince lze z důvodů uvedených v odstavci 1 zajistit poté, co mu bylo doručeno písemné rozhodnutí o zajištění opatřené odůvodněním, nebo poté, co takové rozhodnutí odmítne převzít; o odmítnutí převzít rozhodnutí pořídí policie záznam. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením nebo odmítnutím cizince rozhodnutí převzít.

      (3)  Zajištěný cizinec je oprávněn podat návrh na řízení podle zvláštního právního předpisu,¹⁷) v němž soud rozhodne o zákonnosti zajištění a nařídí propuštění, je-li zajištění cizince nezákonné.

§ 125

      (1)  Doba zajištění nesmí překročit 180 dnů a počítá se od okamžiku omezení osobní svobody.

      (2)  O zajištění cizince za účelem správního vy-hoštění policie neprodleně vyrozumí některého rodinného příslušníka s povoleným pobytem na území. Policie vyrozumí o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění též příslušnou diplomatickou misi nebo konzulární úřad cizího státu, pokud má sídlo na území a pokud o to cizinec požádá, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva.

§ 126

      Policie je povinna

a)

po celou dobu zajištění cizince zkoumat, zda důvody zajištění trvají,

b)

neprodleně po zajištění poučit zajištěného cizince v jazyce, ve kterém je cizinec schopen se dorozumět, o možnosti soudního přezkumu zákonnosti zajištění. Nelze-li tento jazyk zjistit a nelze-li toto seznámení provést jiným způsobem, policie seznámení neprovede a o tomto sepíše záznam. Tento záznam zničí nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne sepsání.

§ 127

      Zajištění musí být bez zbytečného odkladu ukončeno

a)

po zániku důvodu pro zajištění,

b)

rozhodne-li tak soud na základě žádosti cizince o přezkum zákonnosti zajištění.

§ 128

      (1)  Zajištěného cizince, kterému má být na základě pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštění ukončen pobyt na území, dopraví policie na hraniční přechod za účelem vycestování z území; to neplatí v případě, že zajištěný cizinec předloží potvrzení o podání žaloby. Policie rovněž dopraví na hraniční přechod zajištěného cizince po zamítnutí žaloby proti rozhodnutí o správním vyhoštění.

      (2)  Policie je oprávněna ponechat cizince podle odstavce 1 v zařízení po dobu nezbytně nutnou, než zajistí podmínky pro vycestování cizince z území.

§ 129

Zajištění cizince za účelem jeho předání podle mezinárodní smlouvy

      (1)  Policie zajistí na dobu nezbytně nutnou cizince, který neoprávněně vstoupil na území, za účelem jeho předání podle mezinárodní smlouvy.

      (2)  Policie je povinna jednat tak, aby byl cizinec předán v nejbližším možném termínu do dne zajištění.

HLAVA XII

ZAŘÍZENÍ

§ 130

      (1)  Zařízení je místo, v němž je cizinec povinen zdržovat se na základě rozhodnutí o zajištění podle tohoto zákona.

      (2)  Policie umístí cizince do zařízení do 48 hodin od omezení osobní svobody, pokud trvají důvody pro zajištění.

      (3)  Zařízení provozuje policie.

      (4)  Zařízení se dělí na část se zmírněným režimem zajištění a část s přísným režimem zajištění.

      (5)  Zařízení musí odpovídat účelu, pro který bylo zřízeno, musí být hygienicky nezávadné a vybaveno tak, aby zabraňovalo poškození života nebo zdraví cizince a poškození majetku zařízení.

§ 131

Část se zmírněným režimem zajištění

      (1)  Policie umístí cizince do části zařízení se zmírněným režimem zajištění, pokud neshledá důvod pro jeho umístění v části s přísným režimem.

      (2)  Část se zmírněným režimem zajištění tvoří ubytovací prostor a společné sociální a kulturní zařízení a další prostor, ve kterém se cizinci mohou volně pohybovat v určeném čase a stýkat se s jinými cizinci umístěnými do této části.

      (3)  V místnosti určené pro ubytování má cizinec lůžko a skříňku na uložení osobních věcí. Tato místnost určená pro ubytování cizince je dále vybavena podle možností zařízení stolkem a židlemi v počtu odpovídajícím počtu ubytovaných cizinců.

§ 132

Část s přísným režimem zajištění

      (1)  Část s přísným režimem zajištění tvoří ubytovací místnost pouze z vnější strany uzamykatelná, vybavená lůžkem, stolkem a židlemi v počtu odpovídajícím počtu ubytovaných cizinců, sanitárním zařízením odděleným od zbývajícího prostoru neprůhlednou zástěnou a signalizačním (přivolávacím) zařízením a další prostor určený pro vycházky.

      (2)  Do části s přísným režimem policie umístí cizince

a)

pokud je to odůvodněno obavou, že by mohl ohrozit účel zajištění,

b)

který je agresivní nebo vyžaduje zvýšený dohled z jiného důvodu anebo v zájmu ochrany zdraví nebo práv a svobod jiných cizinců,

c)

po dobu trvání karantény z důvodu infekční nemoci nebo jiného zdravotního důvodu,

d)

který neplní povinnosti nebo porušuje vnitřní řád zařízení, nebo

e)

jehož totožnost nelze ověřit.

§ 133

Rozdělení rodiny

      Při případném rozdělení rodiny umístěné do zařízení, například z důvodů umístění člena rodiny v části s přísným režimem, musí být vždy zajištěno, aby důsledky tohoto rozdělení byly přiměřené důvodům, které k tomuto rozdělení vedou.

§ 134

Osobní prohlídka a odebrání věcí

      (1)  Policie je oprávněna po umístění cizince do zařízení provést jeho osobní prohlídku a prohlídku jeho věcí za účelem zjištění, zda u sebe nemá věc podle § 147 odst. 2. Osobní prohlídku a prohlídku věcí je policie oprávněna provést kdykoliv v průběhu pobytu cizince v zařízení, má-li podezření, že cizinec může věc podle věty první vlastnit. Osobní prohlídku provádí osoba stejného pohlaví. O provedení prohlídky v průběhu pobytu v zařízení zpracuje policie záznam. Tento záznam zničí nejdříve po uplynutí 6 měsíců.

      (2)  Policie je oprávněna odebrat do úschovy cestovní doklad a věci podle § 147 odst. 2 nalezené při osobní prohlídce, prohlídce věcí nebo jiným způsobem.

§ 135

Seznámení cizince s jeho právy a povinnostmi

      Cizinec musí být neprodleně po umístění do zařízení seznámen se svými právy a povinnostmi souvisejícími se zajištěním a vnitřním řádem zařízení. Seznámení se provede v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je cizinec schopen se dorozumět.

§ 136

Vnitřní řád

      (1)  Ve vnitřním řádu zařízení se stanoví

a)

časový rozvrh vycházek,

b)

časový rozvrh provádění osobní hygieny,

c)

časový rozvrh a rozsah poskytované zdravotní péče,

d)

časový rozvrh poskytování stravy,

e)

časový rozvrh pro uspokojování kulturních potřeb,

f)

režim návštěv,

g)

prostor vymezený pro vycházky

a další podrobnosti o organizačně technickém zabezpečení průběhu pobytu cizince v zařízení.

      (2)  Vnitřní řád zařízení je vydán v jazyce českém, anglickém, německém, francouzském a ruském.

§ 137

Umísťování cizinců

      (1)  Při umísťování cizinců do ubytovacích prostor policie přihlíží k náboženským, etnickým či národnostním zvláštnostem, příbuzenským a manželským vztahům, věku nebo zdravotnímu stavu.

      (2)  Odděleně musí být umístěni

a)

muži od žen, výjimku lze učinit v případě osob blízkých,

b)

cizinci mladší 15 let od cizinců starších, výjimku lze učinit u osob blízkých a osob sobě navzájem blízkých.

§ 138

Místnost pro ubytování

      Do každé místnosti určené pro ubytování cizince musí být zavedeno elektrické osvětlení. Ubytovací plocha na jednoho cizince musí činit nejméně 3,5 m².

§ 139

Strava

      Cizinci se poskytuje třikrát denně strava podle věku, energetické a biologické potřeby.¹⁸) Podle možností se při výběru stravy přihlíží ke zvyklostem vyplývajícím z náboženského přesvědčení cizince.

§ 140

Oděv

      Nesplňuje-li oděv, prádlo a obuv cizince podmínky hygienické a estetické nezávadnosti, je cizinec povinen používat oděv, prádlo a obuv přidělenou policií. Policie současně zajistí úschovu původního oděvu, prádla a obuvi.

§ 141

Písemná sdělení

      Cizinec může přijímat a na svůj náklad odesílat písemná sdělení bez omezení.

§ 142

Návštěvy cizinců

      (1)  Cizinec umístěný v zařízení má právo na přijetí návštěvy v počtu nejvýše 2 osob jednou za 3 týdny v trvání 30 minut. V odůvodněných případech může vedoucí zařízení povolit přijetí návštěvy i za dobu kratší než 3 týdny, případně na dobu delší než 30 minut nebo zvýšení počtu osob.

      (2)  Návštěvy probíhají v místnostech k tomu určených za přítomnosti policie.

      (3)  Cizinec má právo přijímat v zařízení návštěvy osoby, která mu poskytuje právní pomoc, bez omezení.

§ 143

Přijímání balíčků a peněz

      (1)  Cizinec může jednou za 2 týdny přijmout balíček s potravinami, knihami a věcmi osobní potře-by do hmotnosti 5 kg. Omezení se nevztahuje na balíčky s oblečením zasílaným za účelem výměny tohoto oblečení.

      (2)  Policie je oprávněna balíčky kontrolovat. Cizinci nepředá věci, které není dovoleno v zařízení přechovávat (§ 147 odst. 2). Nepředané věci odešle policie zpět odesílateli na jeho náklady, s výjimkou věcí, jejichž držení by bylo v rozporu s právním řádem České republiky.

      (3)  Cizinec může přijímat bez omezení peníze, které mu byly do zařízení poslány. Zařízení je povinno zajistit jejich bezpečné uložení.

§ 144

Uspokojování kulturních potřeb

      Cizinec má právo objednat si na svůj náklad knihy, denní tisk a časopisy včetně zahraničních, pokud jsou distribuované v tuzemsku.

§ 145

Péče o zdraví

      (1)  Cizinec má právo na nepřetržitý osmihodinový čas ke spánku.

      (2)  Cizinec, který je umístěn v části s přísným režimem, má právo účastnit se denně vycházky ve vymezeném prostoru zařízení v trvání nejméně 1 hodiny. Vycházka může být z důležitého důvodu na základě rozhodnutí vedoucího zařízení omezena nebo zrušena. O omezení nebo zrušení vycházky zpracuje vedoucí zařízení záznam. Tento záznam zničí nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne sepsání. U nemocných cizinců a těhotných cizinek se vycházky konají se souhlasem ošetřujícího lékaře a podle jeho doporučení.

      (3)  Cizinec je povinen podrobit se preventivní vstupní, periodické a výstupní, a je-li to potřeba, i mimořádné lékařské prohlídce v rozsahu určeném lékařem včetně nezbytných diagnostických a laboratorních vyšetření a očkování a preventivním opatřením stanoveným orgánem ochrany veřejného zdraví.

      (4)  Jestliže zdravotní stav cizince vyžaduje zdravotní péči, kterou není možno zajistit v zařízení, zajistí mu policie tuto péči ve zdravotnickém zařízení mimo zařízení.

      (5)  Způsobil-li si cizinec svévolně újmu na zdraví, má povinnost uhradit náklady léčení a skutečně vynaložené náklady ostrahy a dopravy do zdravotnického zařízení.

§ 146

Ochrana práv cizinců

      (1)  K uplatnění svých práv může cizinec podávat státním orgánům České republiky žádosti a stížnosti, které je zařízení povinno neprodleně odeslat.

      (2)  Pokud o to cizinec požádá, musí mu být bez zbytečného odkladu umožněna rozmluva s vedoucím zařízení nebo s jeho zástupcem.

§ 147

Povinnosti cizinců

      (1)  Cizinec je povinen dodržovat vnitřní řád zařízení, plnit příkazy a pokyny policie, šetřit majetek zařízení a ostatních cizinců a chovat se slušně ke všem osobám, se kterými přijde do styku.

      (2)  Cizinec nesmí opustit bez souhlasu policie zařízení, vyrábět, přechovávat a konzumovat alkoholické nápoje a jiné návykové látky,¹⁹) vyrábět a přechovávat předměty, které by mohly být použity k ohrožení bezpečnosti osob a majetku nebo k útěku nebo které by svým množstvím nebo povahou mohly narušovat pořádek nebo škodit zdraví.

§ 148

Použití donucovacích prostředků

      Pokud je to nezbytné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti v zařízení, je policie oprávněna použít proti cizinci, odmítajícímu plnit své povinnosti, donucovací prostředky stanovené zvláštním právním předpisem.²⁰)

§ 149

Ukončení zajištění

      Policie před ukončením pobytu v zařízení vydá cizinci peníze a jiné věci, které byly převzaty do úschovy, s výjimkou věcí, jejichž držení by bylo v rozporu s právním řádem České republiky.

§ 150

Kontrola

      O kontrole výkonu zajištění prováděné podle zvláštních právních předpisů je třeba vyrozumět Policejní prezidium České republiky.

§ 151

      Policie je oprávněna umístit do zařízení cizince, vůči kterému má zajištěný cizinec vyživovací povinnost nebo jej má v péči, nelze-li zajistit péči o cizince jiným způsobem. Je-li taková osoba schopna uvědomit si důsledky umístění do zařízení, přihlíží se k projevu její vůle.

HLAVA XIII

PR®VOZ CIZINCE A NEŽÁDOUCÍ OSOBA

Průvoz cizince

§ 152

      Průvozem cizince přes území se pro účely tohoto zákona rozumí vstup a pobyt na území a vycestování cizince z území prováděné policií nezávisle na vůli cizince, stanoví-li tak mezinárodní smlouva.

§ 153

      (1)  Cizinci prováženému na základě mezinárodní smlouvy policie po celou dobu průvozu omezí osobní svobodu a svobodu pohybu. Cizinec je povinen strpět osobní prohlídku provedenou policií, jejímž cílem je zjistit, zda u sebe nemá zbraň nebo jinou věc, která je způsobilá ohrozit život nebo zdraví cizince nebo jiných osob; osobní prohlídku cizince provádí osoba stejného pohlaví.

      (2)  Prováženému cizinci poskytuje policie stravu zpravidla každých 6 hodin od omezení jeho svobody.

      (3)  Jestliže provážený cizinec onemocní, ublíží si na zdraví nebo se pokusí o sebevraždu, policie učiní potřebná opatření směřující k ochraně jeho života a zdraví, zejména poskytne první pomoc, zajistí poskytnutí zdravotní péče včetně vyjádření lékaře, zda zdravotní stav cizince umožňuje dokončení průvozu prováženého cizince.

      (4)  Úhradu poskytnuté zdravotní péče zajišťuje ministerstvo.

Nežádoucí osoba

§ 154

      (1)  Nežádoucí osobou se rozumí cizinec, jemuž nelze umožnit vstup na území z důvodu, že by tento cizinec při pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu, veřejný pořádek, ochranu veřejného zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých nebo obdobný zájem chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.

      (2)  Policie rozhodne o označení cizince za nežádoucí osobu na základě vlastních poznatků, požadavku ústředního správního úřadu České republiky, požadavku zpravodajské služby České republiky anebo závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.

      (3)  Policie označí cizince za nežádoucí osobu na základě

a)

pravomocného rozhodnutí soudu o trestu vyhoš-tění z území,¹⁰) nebo

b)

pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštění.

      (4)  Ten, kdo žádá o zařazení cizince do evidence nežádoucích osob podle odstavce 1, musí dbát na zachování přiměřenosti mezi důvodem pro toto zařazení a důsledky tohoto zařazení. Policie je oprávněna požadovat po tom, kdo uplatňuje požadavek podle odstav-ce 1, prokázání přiměřenosti podle předchozí věty, pokud tato přiměřenost není prokázána v požadavku. Při prokazování přiměřenosti je třeba zejména posuzovat dopady tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.

      (5)  Cizinec označený za nežádoucí osobu je evidován v evidenci nežádoucích osob.

      (6)  Policie cizinci jeho zařazení do evidence nežádoucích osob nesděluje.

§ 155

      (1)  Policie přezkoumá důvody, které vedly k zařazení cizince do evidence nežádoucích osob podle § 154 odst. 2, jedenkrát ročně nebo vždy, má-li poznatky tyto důvody zpochybňující, a na základě tohoto přezkumu cizince v evidenci ponechá nebo jej z této evidence neprodleně vyřadí. Nemůže-li sama tyto důvody objektivně přezkoumat, požádá o jejich přezkum toho, kdo uplatnil požadavek na označení cizince za nežádoucí osobu.

      (2)  Policie cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí po uplynutí doby platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění, po uplynutí doby, na niž byl trest vyhoštění vysloven, nebo po prominutí trestu vyhoš-tění¹⁰) milostí prezidenta nebo amnestování tohoto trestu amnestií udělenou prezidentem republiky.

HLAVA XIV

SPRÁVNÍ DELIKTY

§ 156

      (1)  Správního deliktu se podle tohoto zákona dopustí

a)

dopravce, který dopraví na území cizince bez dokladů opravňujících jej ke vstupu na území, nebo

b)

ubytovatel, který nesplní povinnost vyplývající z tohoto zákona.

      (2)  Za správní delikt uvedený v odstavci 1 písm. a) policie uloží pokutu ve výši 25násobku částky životního minima na osobní potřeby; za opakované porušení této povinnosti policie uloží pokutu ve výši 50násobku částky životního minima na osobní potřeby.

      (3)  Za správní delikt uvedený v odstavci 1 písm. b) policie uloží pokutu do výše 12násobku životního minima na osobní potřeby; za opakované porušení této povinnosti uloží pokutu ve výši 25násobku částky životního minima na osobní potřeby.

      (4)  Pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy se policie dozvěděla skutečnosti podle odstavce 1, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy tato skutečnost nastala.

      (5)  Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla pokuta uložena.

      (6)  Pokutu vybírá policie a vymáhá příslušný finanční úřad. Výnos z pokuty je příjmem státního rozpočtu. Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.²¹)

      (7)  Na řízení o správním deliktu podle tohoto zákona se nevztahují ustanovení části čtvrté oddílu 2 a části páté správního řádu.

§ 157

      (1)  Přestupku se podle tohoto zákona dopustí ten, kdo

a)

zneužije cizí cestovní doklad s úmyslem překročit státní hranice,

b)

se úmyslně vyhne provedení pobytové kontroly nebo hraniční kontroly,

c)

provede nebo si nechá provést neoprávněně změny v dokladech opravňujících ke vstupu na území nebo v průkazu o povolení k pobytu,

d)

úmyslně předloží padělané nebo pozměněné doklady anebo doklady vystavené jiné osobě nebo uvede nepravdivé údaje v zájmu prodloužení doby platnosti povolení k pobytu, nebo

e)

úmyslně poruší povinnost stanovenou tímto zákonem.

      (2)  Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a), b) nebo c) policie uloží pokutu do výše 5násobku částky životního minima na osobní potřeby; za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. d) uloží pokutu do výše 3násobku částky životního minima na osobní potřeby; za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. e) uloží pokutu do výše 1,5násobku částky životního minima na osobní potřeby.

      (3)  Na řízení o přestupcích podle tohoto zákona se vztahuje zvláštní právní předpis,²²) pokud není dále stanoveno jinak.

      (4)  Přestupky podle tohoto zákona projednává policie.

      (5)  Pokuty v blokovém řízení za přestupky podle tohoto zákona ukládá a vybírá policie.

      (6)  Pokuty vymáhají finanční úřady podle zvláštního právního předpisu.²¹)

      (7)  V blokovém řízení lze uložit pokutu do výše 1,5násobku částky životního minima na osobní potřeby.

HLAVA XV

INFORMAČNÍ SYSTÜMY

§ 158

      (1)  Policie při výkonu státní správy podle tohoto zákona provozuje informační systémy obsahující

a)

údaje o vstupu cizince na území, pobytu na něm a vycestování z území,

b)

údaje o žadatelích o víza, o udělených či neudělených vízech a prodloužení doby platnosti těchto víz,

c)

údaje o cizincích s povoleným pobytem na území, vydaných průkazech o povolení k pobytu a prodloužení doby jejich platnosti,

d)

údaje o žadatelích o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti, cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. e), údaje o prodloužení doby platnosti těchto dokladů a údaje o cizincích, kterým byl cestovní průkaz totožnosti vydán z moci úřední,

e)

údaje o cizincích, kterým bylo vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění podle tohoto zákona nebo kterým byl uložen trest vyhoštění,¹⁰)

f)

údaje o cizincích, pro které bylo policií ověřeno pozvání podle tohoto zákona, a osobách, které cizince zvou k pobytu na území,

g)

údaje o cizincích zařazených do evidence nežádoucích osob v rozsahu jméno, příjmení, den, měsíc a rok narození, státní občanství a místo narození,

h)

údaje o cizincích, kteří se dopustili přestupku podle tohoto zákona,

i)

údaje o ztracených a odcizených cestovních dokladech podle § 108 odst. 1 písm. a) nebo b), údaje o ztracených, zničených, poškozených nebo odcizených cestovních dokladech podle § 108 odst. 1 písm. c), d) nebo e) a údaje o cestovních dokladech, které byly orgánem vydávajícího státu prohlášeny za neplatné.

      (2)  Policie je oprávněna provozovat další informační systémy, pokud je jejich provozování nezbytnou podmínkou plnění úkolů podle tohoto zákona. V těchto informačních systémech mohou být obsaženy toliko údaje získané při plnění úkolu, v důsledku jehož plnění byl informační systém zřízen.

      (3)  Informační systémy vedené policií podle tohoto zákona obsahují údaje o cizincích a dalších osobách v rozsahu údajů uváděných v žádosti o vízum nebo v rozsahu údajů uváděných v ostatních tiskopisech vyplňovaných podle tohoto zákona anebo údajů získaných v řízení podle tohoto zákona. Jméno a příjmení a ostatní jména cizince se v informačním systému mohou uchovávat v podobě vzniklé přepisem, přechýlením nebo doslovným přepisem po písmenech jména a příjmení uvedeného v cestovním dokladu tohoto cizince.

      (4)  Údaje z informačních systémů vedených policií podle tohoto zákona lze sdružovat s údaji jiných informačních systémů vedených podle zvláštních právních předpisů, pokud je to nezbytné pro plnění úkolů uložených tímto zákonem.

      (5)  Ministerstvo zahraničních věcí vede informační systém

a)

údajů v rozsahu žádosti o udělení víza,

b)

vydaných cestovních dokladů a udělených víz.

§ 159

      (1)  Žadateli lze, pokud není dále stanoveno jinak, z informačního systému poskytnout pouze údaje, které potřebuje k plnění úkolů stanovených zákonem v rozsahu příjmení, jméno, rodné příjmení, datum a místo narození, státní občanství, rodné číslo, místo a druh pobytu na území. Tento rozsah lze rozšířit, pokud je to podmínkou splnění úkolů podle zákona a požadované údaje nelze získat jiným způsobem. Takto získané údaje neopravňují k jejich shromažďování, předávání a využívání nad rámec stanovených oprávnění ve smyslu zvláštních právních předpisů.

      (2)  Cizinci lze na žádost podle zvláštního právního předpisu²³) sdělit údaje v rozsahu uvedeném v odstavci 1.

      (3)  Policie předá údaje z informačního systému vztahující se k cizincům s povolením k pobytu a cizincům, kteří na území pobývají na dlouhodobá víza, do 10 dnů ode dne jejich získání ministerstvu.

      (4)  Údaje z informačních systémů vedených podle § 158 se poskytují státním orgánům, pokud je potřebují k plnění svých úkolů.

§ 160

      (1)  Údaje v informačních systémech podle § 158 mohou být uchovávány v písemné formě, na technických nosičích dat nebo způsobem kombinujícím uvedené formy a ve stejné formě i přenášeny.

      (2)  Údaje evidované technickými nosiči dat se uchovávají po dobu

a)

20 let od doby ukončení pobytu cizince na území, jde-li o trvalý pobyt nebo pobyt na vízum, nebo ode dne nabytí státního občanství České republiky,

b)

10 let od uplynutí lhůty, po kterou byl cizinec zařazen do evidence nežádoucích osob,

c)

10 let od vzniku evidenční skutečnosti, jedná-li se o informaci týkající se ztráty nebo odcizení cestovních dokladů uvedených v § 108 a o cestovních dokladech uvedených v § 108 odst. 1 písm. a) a b), které byly orgány vydávajícího státu prohlášeny za neplatné,

d)

5 let od uplynutí doby platnosti cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. e), nebo

e)

5 let od vzniku skutečnosti podléhající evidování v ostatních případech.

      (3)  Údaje evidované v písemné formě se uchovávají po dobu

a)

10 let od doby ukončení pobytu cizince na území, jde-li o trvalý pobyt nebo pobyt na vízum, nebo ode dne nabytí státního občanství České republiky,

b)

5 let od uplynutí lhůty, po kterou byl cizinec zařazen do evidence nežádoucích osob,

c)

5 let od uplynutí doby platnosti cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. e), nebo

d)

5 let od vzniku skutečnosti podléhající evidování v ostatních případech.

      (4)  Tvoří-li evidenční informaci k cizinci údaje sdružené ve smyslu § 158 odst. 4, je doba uchování kompletní informace totožná s nejdelší dobou stanovenou pro jednu z částí sdružené informace.

      (5)  Doba uchování informací evidovaných v informačních systémech podle § 158 odst. 2 nesmí přesáhnout dobu 30 let.

      (6)  Uplyne-li doba stanovená v odstavcích 2, 3, 4 nebo 5, policie údaj zničí, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.²⁴)

HLAVA XVI

P®SOBNOST POLICIE

A MINISTERSTVA ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ

A OPRÁVNĚNÍ POLICIE

§ 161

Působnost policie

      (1)  Policie vykonává státní správu v oblasti vstupu a pobytu cizinců na území a jejich vycestování z tohoto území, pokud není dále stanoveno jinak.

      (2)  Místní příslušnost policie se stanoví podle místa hlášeného pobytu cizince nebo podle místa, kde cizinec, který nemusí hlásit pobyt, pobývá.

      (3)  Útvary policie příslušné k provádění tohoto zákona jsou

a)

Policejní prezidium České republiky,

b)

ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Policejního prezidia České republiky (dále jen ,,ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie"),

c)

odbory cizinecké a pohraniční policie a jejich dis-lokovaná pracoviště, kterými jsou

      1.  oddělení cizinecké policie dislokované v okrese,
      2.  referáty cizinecké policie na hraničních přechodech (dále jen ,,referáty cizinecké policie") a odbor cizinecké policie Praha-Ruzyně,

d)

oddělení pohraniční policie.

§ 162

Policejní prezidium České republiky

      Policejní prezidium České republiky

a)

rozhoduje ve správním řízení o odvolání proti zamítnutí žádosti o zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění,

b)

provádí dozor nad dodržováním právních předpisů při zajištění cizince a kontrolu nad zajištěním,

c)

zřizuje a ruší zařízení.

§ 163

Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie

      Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie

a)

zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,

b)

provádí pobytovou kontrolu,

c)

řídí a kontroluje činnost odborů cizinecké a pohraniční policie a jejich dislokovaná pracoviště,

d)

provozuje zařízení,

e)

provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizinců nebo v souvislosti s policejním průvozem cizinců přes území,

f)

pořizuje obrazové záznamy a snímá daktyloskopické otisky v souvislosti se zajištěním za účelem správního vyhoštění, zjišťování totožnosti cizince nebo plnění závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy,

g)

rozhoduje ve správním řízení o

      1.  odvolání proti rozhodnutí o správním vyhoš-tění cizince z území,
      2.  odvolání proti zamítnutí žádosti o vydání povolení k pobytu, odvolání proti zamítnutí žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu a odvolání proti zrušení platnosti povolení k pobytu,
      3.  odvolání proti zamítnutí žádosti o prodloužení doby platnosti nebo doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů a zrušení doby platnosti víza nad 90 dnů,
      4.  odvolání proti zamítnutí žádosti o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. e), odvolání proti zamítnutí žádosti o prodloužení či provedení změny v těchto dokladech nebo odvolání proti odnětí těchto dokladů,
      5.  odvolání proti rozhodnutí ve věcech přestupků a správních deliktů podle tohoto zákona,
      6.  žádosti o zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění,

h)

rozhoduje o označení osoby za nežádoucí, jejím zařazení do evidence nežádoucích osob a vyřazení z této evidence,

i)

provozuje informační systémy podle § 158 odst. 1 v rozsahu své působnosti,

j)

zabezpečuje cestovní a přepravní doklady (letenky, jízdenky apod.) a uděluje výjezdní vízum pro cizince vyhošťovaného z území,

k)

vyžaduje opis z evidence Rejstříku trestů,

l)

rozhoduje o udělení víza nebo povolení vstupu na území podle § 122.

§ 164

Odbor cizinecké a pohraniční policie

      (1)  Odbor cizinecké a pohraniční policie

a)

zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,

b)

provádí pobytovou kontrolu,

c)

rozhoduje o odepření vstupu cizince na území,

d)

rozhoduje o odepření vycestování z území,

e)

rozhoduje o udělení, prodlužování doby pobytu a zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů, víza za účelem dočasné ochrany a víza za účelem strpění pobytu v rozsahu vymezeném tímto zákonem, rozhoduje o udělení průjezdního víza podle § 22 odst. 4, víza k pobytu do 90 dnů podle § 7 odst. 1 písm. a) a § 26 odst. 5 a výjezdního víza a rozhoduje o prodloužení doby pobytu nebo zrušení platnosti víza k pobytu do 90 dnů,

f)

rozhoduje o vydání povolení k pobytu nebo zrušení platnosti povolení k pobytu,

g)

rozhoduje o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu,

h)

provádí zadržení cestovního dokladu podle § 117 odst. 1,

i)

rozhoduje o vydání a odnětí cizineckého pasu a cestovního průkazu totožnosti, prodlužování doby jejich platnosti a provádí změny,

j)

rozhoduje o přestupcích a správních deliktech podle tohoto zákona,

k)

ověřuje pozvání,

l)

vymáhá úhradu nákladů spojených se správním vyhoštěním,

m)

provozuje informační systémy podle § 158 odst. 1 v rozsahu své působnosti,

n)

plní funkci ohlašovacího orgánu v rozsahu vymezeném tímto zákonem,

o)

provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizinců nebo v souvislosti s policejním průvozem cizinců přes území,

p)

provádí hraniční kontrolu,

r)

vyžaduje opis z evidence Rejstříku trestů,

s)

pořizuje obrazové záznamy a snímá daktyloskopické otisky v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, správním vyhoštěním, zajištěním cizince za účelem správního vyhoštění, zjišťováním totož-nosti nebo plnění závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy anebo v souvislosti s poskytnutím dočasné ochrany,

t)

rozhoduje o správním vyhoštění cizinců,

u)

vydává potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území,

v)

ověřuje potvrzení podle § 92 písm. a),

w)

vydává potvrzení o zadržení cestovního dokladu podle § 117,

x)

rozhoduje o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění, za účelem zjištění totožnosti nebo za účelem plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy.

      (2)  Oddělení cizinecké policie dislokované v okrese je příslušné k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a), b), f) až o) a r) až x). Toto oddělení dále rozhoduje o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu do 90 dnů a o zrušení platnosti tohoto víza a o udělení, prodloužení doby pobytu a zrušení platnosti

a)

víza k pobytu nad 90 dnů,

b)

víza za účelem dočasné ochrany,

c)

víza za účelem strpění pobytu,

d)

výjezdního víza.

      (3)  Referáty cizinecké policie a odbor cizinecké policie Praha-Ruzyně jsou příslušné k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a), c), d), h), j), m), o), p), s), t), w) a x). Dále rozhodují o udělení průjezdního víza podle § 22 odst. 4, víza do 90 dnů podle § 7 odst. 1 písm. a) a podle § 26 odst. 5, výjezdního víza, o zrušení platnosti všech druhů víz s výjimkou letištního víza a o uznání veřejné listiny podle § 108 odst. 1 písm. b) za cestovní doklad.

§ 165

Oddělení pohraniční policie

      Oddělení pohraniční policie

a)

zabezpečuje ochranu státních hranic České republiky,

b)

kontroluje a dohlíží nad dodržováním podmínek pro překračování státních hranic mimo hraniční přechody v rozsahu stanoveném v seznamu podle § 182 odst. 2,

c)

zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,

d)

projednává přestupky podle tohoto zákona,

e)

provádí zadržení cizineckého pasu nebo cestovního průkazu totožnosti,

f)

provádí pobytovou kontrolu a hraniční kontrolu.

§ 166

Působnost Ministerstva zahraničních věcí

      (1)  Ministerstvo zahraničních věcí vykonává státní správu ve věcech povolování pobytu cizinců na území požívajících výsad a imunit podle mezinárodního práva.

      (2)  Ministerstvo zahraničních věcí vykonává státní správu ve věcech udělování víz v rozsahu stanoveném tímto zákonem prostřednictvím zastupitelského úřadu.

§ 167

Oprávnění policie

      Policie je oprávněna

a)

v řízení podle tohoto zákona vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů,

b)

snímat daktyloskopické otisky a pořizovat obrazové záznamy v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštění, zajištěním za účelem správního vyhoštění nebo zjišťováním totožnosti cizince anebo v souvislosti s poskytnutím dočasné ochrany,

c)

při plnění úkolů podle tohoto zákona požadovat vysvětlení související s plněním úkolů,

d)

provádět pobytovou kontrolu

      1.  cizince za účelem zjištění, zda se na území zdržuje oprávněně a zda splňuje podmínky pobytu na území podle tohoto zákona,
      2.  cizince nebo jiných osob za účelem zjištění, zda dodržují povinnosti stanovené tímto zákonem,

e)

v souvislosti s hraniční nebo pobytovou kontrolou požadovat po cizinci prokázání totožnosti,

f)

vstupovat do ubytovacích zařízení za podmínek stanovených tímto zákonem a kontrolovat domovní knihy,

g)

provádět osobní prohlídku a prohlídku věcí, pokud tak stanoví tento zákon,

h)

zapsat do cestovního dokladu, že cizinci bylo uloženo rozhodnutí o správním vyhoštění.

HLAVA XVII

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A SOUDNÍ PŘEZKUM

Správní řízení

§ 168

      Správní řád se nevztahuje na řízení podle § 4 odst. 2 písm. b), § 7 odst. 1, § 9, 10, 11, § 19 odst. 1, § 20, 22, 24, 26, 29, 30, § 34 odst. 1 písm. c), § 35, 36, § 39 odst. 4, § 40, 42, § 43 odst. 2, § 44 odst. 2 písm. b) a c), § 49, 50, 61, 75, 92, § 122 odst. 1 a 2, § 124, § 154 odst. 2, § 155 odst. 1 a § 180.

§ 169

Odchylky od správního řádu

      (1)  Rozhodnutí, které se ve lhůtě do 180 dnů nepodaří doručit do vlastních rukou účastníka řízení, se doručí vyvěšením na úřední desce zastupitelského úřadu po dobu 15 dnů, jde-li o rozhodnutí tohoto úřadu.

      (2)  Pokud se žádosti cizince o prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů anebo prodloužení doby platnosti tohoto víza, vydání povolení k pobytu, vydání nebo prodloužení doby platnosti cizineckého pasu nebo cestovního průkazu totožnosti v plném rozsahu vyhoví, nepostupuje se podle § 47 správního řádu. Převzetím povolení k pobytu, cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo úřední listiny, ve které bylo provedeno prodloužení podle předchozí věty, se rozhodnutí stává pravomocným.

      (3)  Žádost o vydání povolení k pobytu se vyřídí ve lhůtě 180 dnů ode dne podání žádosti.

      (4)  Cizinec je povinen se na vyzvání účastnit osobně řízení.

      (5)  Řízení se vede v českém jazyce; není-li listina v tomto jazyce, je cizinec povinen k žádosti přiložit tlumočníkem ověřený překlad.²⁵)

      (6)  Odvolání proti rozhodnutí o odnětí cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. e) nemá odkladný účinek.

      (7)  O správním vyhoštění rozhodne policie do 7 dnů od zahájení řízení; nemůže-li policie v této lhůtě rozhodnout, je povinna o tom účastníka řízení s uvedením důvodů uvědomit.

      (8)  Proti rozhodnutí o správním vyhoštění lze podat odvolání do 5 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.

      (9)  Policie zastaví řízení, jestliže cizinec

a)

po přerušení řízení zahájeného na žádost cizince ve stanovené lhůtě neodstraní nedostatky podání,

b)

ve lhůtě podle § 76 nepřevezme povolení k pobytu, pokud v této lhůtě policii nesdělí, že převzetí brání důvody nezávislé na jeho vůli,

c)

který podal žádost z území, nepřevezme povolení k pobytu ve lhůtě do 30 dnů ode dne vyrozumění, pokud v této lhůtě policii nesdělí, že převzetí brání důvody nezávislé na jeho vůli, anebo

d)

který podal žádost o povolení k pobytu podle § 66 nebo § 67, nesplní podmínku nepřetržitého pobytu na území nebo tato žádost je podána v době po ukončení pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů.

      (10)  V rozsahu podle části čtvrté oddílů 2 až 4 správního řádu přezkoumává rozhodnutí

a)

Policejního prezidia České republiky ministerstvo,

b)

ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Policejní prezidium České republiky,

c)

ostatních útvarů policie uvedených v § 164 a 165 ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie.

      (11)  Žádost o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo žádost o prodloužení doby platnosti tohoto víza policie vyřídí ve lhůtě do 14 dnů.

§ 170

      (1)  Žádost o udělení víza, s výjimkou diplomatického víza nebo zvláštního víza, prodloužení doby pobytu na území na krátkodobé vízum nebo doby platnosti víza za účelem strpění pobytu anebo víza za účelem dočasné ochrany je cizinec povinen podat osobně. Zastupitelský úřad může v odůvodněných případech od povinnosti podle předchozí věty upustit.

      (2)  Žádost o udělení průjezdního víza, výjezdního víza, víza za účelem poskytnutí dočasné ochrany nebo víza k pobytu do 90 dnů podle § 26 odst. 5 policie vyřídí bez zbytečného odkladu.

      (3)  Žádost o udělení víza k pobytu do 90 dnů, letištního víza a průjezdního víza vyřídí zastupitelský úřad ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti.

      (4)  Žádost o udělení víza za účelem strpění pobytu podle § 35 odst. 1 písm. a) vyřídí policie ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti.

      (5)  Žádost o udělení diplomatického víza nebo zvláštního víza vyřídí Ministerstvo zahraničních věcí nebo zastupitelský úřad do 60 dnů ode dne podání žádosti.

      (6)  Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů policie vyřídí ve lhůtě do 180 dnů ode dne podání žádosti. Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem studia vyřídí policie ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti.

      (7)  Žádost o prodloužení pobytu na území na vízum k pobytu do 90 dnů a na vízum za účelem dočasné ochrany policie vyřídí ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti; žádost o prodloužení pobytu na území na vízum za účelem strpění pobytu vyřídí policie do 30 dnů.

      (8)  Řízení před policií se vede v českém jazyce; není-li listina v tomto jazyce, je cizinec povinen k žádosti přiložit tlumočníkem ověřený překlad.²⁵)

      (9)  Po ukončení řízení se vízum vyznačí do cestovního dokladu nebo do jiného dokladu za podmínek stanovených tímto zákonem nebo se žadateli při podání žádosti na policii sdělí, že se jeho žádosti nevyhovuje, anebo při podání žádosti v zahraničí mu zastupitelský úřad vrátí cestovní doklad.

Soudní přezkum

§ 171

      Z přezkoumání soudem jsou vyloučena

a)

rozhodnutí o neudělení víza,

b)

rozhodnutí o odepření vstupu,

c)

rozhodnutí o správním vyhoštění, pokud se před zahájením řízení o tomto vyhoštění zdržoval cizinec na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně,

d)

rozhodnutí o ukončení pobytu, pokud se cizinec před zahájením řízení o ukončení pobytu zdržoval na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně.

§ 172

Žaloba

      (1)  Žaloba proti správnímu rozhodnutí²⁶) musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout.

      (2)  Žaloba proti správnímu rozhodnutí o vyhoš-tění musí být podána do 10 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni. Zmeškání lhůty nelze prominout.

      (3)  Žaloba proti rozhodnutí o vyhoštění cizince má odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí.

      (4)  Odkladným účinkem žaloby proti rozhodnutí o vyhoštění nejsou dotčena ustanovení upravující prodlužování doby platnosti víz, doby pobytu na území na vízum nebo prodlužování doby platnosti průkazu o povolení k pobytu.

HLAVA XVIII

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 173

      Cizinec, který trvale pobývá na území, je oprávněn vstupovat na území, pobývat na něm a vycestovat z tohoto území bez víza.

§ 174

Trestní zachovalost

      (1)  Za trestně zachovalého se pro účely tohoto zákona považuje cizinec, který nemá

a)

ve výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl pravomocně odsouzen za spáchání trestného činu,

b)

v dokladu cizího státu obdobném výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl odsouzen za jednání, které naplňuje znaky trestného činu.

      (2)  Trestní zachovalost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který není starší 6 měsíců, nebo obdobnými doklady vydanými státem, jehož je cizinec občanem, jakož i státy, ve kterých se tato osoba zdržovala v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce.

§ 175

Postup podle mezinárodní smlouvy

      Pokud ustanovení Parlamentem České republiky schválené a vyhlášené mezinárodní smlouvy stanoví něco jiného, než tento zákon, použije se mezinárodní smlouva.

§ 176

      (1)  Cizinci se po dobu platnosti víza za účelem dočasné ochrany a po dobu zajištění za účelem správního vyhoštění poskytne na území zdravotní péče v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním, nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví.

      (2)  Náklady spojené s poskytnutím zdravotní péče podle odstavce 1 a náklady spojené s lékařským úkonem podle § 48 nese stát.

      (3)  Úhradu nákladů podle odstavce 2 vzniklých zdravotnickému zařízení zajišťuje ministerstvo z kapitoly státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa.

§ 177

Totožnost

      Totožností se pro účely tohoto zákona rozumí prokázání jména, příjmení, dne, měsíce a roku narození a státního občanství nebo posledního trvalého bydliště mimo území.

§ 178

Způsobilost k právním úkonům

      Za způsobilého k právním úkonům podle tohoto zákona, s výjimkou řízení podle § 168, se považuje, pokud tento zákon nestanoví jinak [§ 87 odst. 5 písm. a) bod 2], cizinec starší 15 let, který je schopen projevit svou vůli a samostatně jednat.

§ 179

Překážky vycestování

      (1)  Rozhodnutí o ukončení pobytu nelze vykonat

a)

pokud by byl cizinec nucen vycestovat nebo byl vyhoštěn

      1.  do státu, kde je ohrožen jeho život nebo svoboda z důvodu jeho rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro politické přesvědčení,
      2.  do státu, kde mu hrozí nebezpečí mučení, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestu anebo jeho život je ohrožen v důsledku válečného konfliktu, nebo
      3.  do státu, který žádá o jeho vydání pro trestný čin, za který zákon tohoto státu stanoví trest smrti, anebo

b)

jestliže by to bylo v rozporu se závazkem vyplývajícím z mezinárodní smlouvy.

      (2)  Ustanovení předchozího odstavce neplatí, jestliže cizinec

a)

může vycestovat do jiného státu, nebo

b)

ohrožuje bezpečnost státu nebo je odsouzen za zvlášť závažný trestný čin anebo je-li to odůvodněno plněním mezinárodní smlouvy; v takovém případě se cizinci umožní vyhledat si nejdéle do 60 dnů přijetí v jiném státě. Pokud tento cizinec doloží, že nemůže z území vycestovat, udělí mu policie vízum za účelem strpění pobytu.

§ 180

Ověření pozvání a odepření tohoto ověření

      (1)  Pozvání ověřuje policie na žádost fyzické nebo právnické osoby.

      (2)  Zvoucí fyzická osoba v pozvání uvede své jméno, příjmení, rodné číslo, den, měsíc a rok narození a místo pobytu na území. Zvoucí právnická osoba v pozvání dále uvede svůj název, sídlo a identifikační číslo a pozvání opatří svým razítkem a jménem, příjmením a úředně ověřeným podpisem oprávněné osoby (statutárního orgánu).

      (3)  Policie pozvání ověří do 7 pracovních dnů ode dne podání žádosti o ověření pozvání.

      (4)  Zvoucí fyzická osoba je povinna dostavit se na policii sedmý pracovní den ode dne podání žádosti o ověření pozvání, po dohodě s policií i dříve, k vyzvednutí ověřeného pozvání. Obdobná povinnost platí i pro zástupce zvoucí právnické osoby.

      (5)  Policie odepře ověření pozvání

a)

jestliže zvaný cizinec je evidován v evidenci nežádoucích osob,

b)

jestliže zvoucí osoba na požádání policie neprokáže schopnost splnit závazek podle § 15,

c)

jestliže zvoucí osoba porušila závazek podle § 15 nebo povinnost podle § 100, nebo

d)

při zjištění důvodu podle § 9 odst. 1 písm. k), l) nebo n).

      (6)  Policie v případě odepření ověření pozvání tuto skutečnost zvoucí osobě sdělí při jejím dostavení se na policii. Na žádost zvoucí osoby tuto skutečnost bez uvedení důvodu pro odepření písemně potvrdí.

      (7)  Ověření policie vyznačí na pozvání.

HLAVA XIX

ZMOC¶OVACÍ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Zmocňovací ustanovení

§ 181

      Vláda České republiky může nařízením

a)

za podmínky vzájemnosti stanovit, že občan jiného státu může na území pobývat bez víza po dobu uvedenou v tomto nařízení; v nařízení vymezí účel pobytu na území, který není podmíněn udělením víza,

b)

stanovit, že Česká republika poskytne dočasnou ochranu cizincům a zároveň stanoví

      1.  státy, jejichž občanům bude uděleno vízum za účelem dočasné ochrany,
      2.  dobu, po kterou bude dočasná ochrana poskytnuta,
      3.  počty cizinců v režimu dočasné ochrany,
      4.  množství peněžních prostředků poskytnutých ministerstvu za účelem zajištění pobytu cizinců na území v režimu dočasné ochrany.

§ 182

      (1)  Ministerstvo právním předpisem stanoví

a)

náležitosti fotografie a počet fotografií vyžadovaných od cizince podle tohoto zákona,

b)

státy, jejichž státní občané mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území pouze na základě uděleného letištního víza.

      (2)  Ministerstvo vyhlašuje seznam hraničních přechodů, jejich provozní dobu a okruh osob, které na základě mezinárodní smlouvy mohou přes hraniční přechod vstoupit na území nebo z něj vycestovat, uveřejněním tohoto seznamu včetně jeho změn ve Sbírce zákonů.

Přechodná ustanovení

§ 183

      (1)  Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle právních předpisů platných v době zahájení řízení.

      (2)  Víza udělená a rozhodnutí učiněná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za víza a rozhodnutí podle tohoto zákona, pokud není dále stanoveno jinak.

      (3)  Trvalý pobyt povolený podle dosavadního právního předpisu se považuje za povolení k pobytu.

      (4)  Kde jiné předpisy hovoří o povolení k pobytu krátkodobému nebo dlouhodobému, rozumí se jím přechodný pobyt na území podle tohoto zákona.

      (5)  Pobyt na území podle dosavadních právních předpisů se do doby pobytu stanovené § 66 a 67 nezapočítává.

      (6)  Cestovní průkaz totožnosti a průkaz o povolení k pobytu cizince vydané podle dosavadních právních předpisů se považují za vydané podle tohoto zákona po dobu platnosti v něm vyznačenou.

      (7)  Uchovávací doba písemných informací evidovaných před účinností tohoto zákona se řídí předpisy platnými v době jejich zaevidování, pokud nepřesahuje dobu podle § 160 odst. 5. Přesahuje-li vyznačená uchovávací lhůta lhůtu podle § 160 odst. 5 nebo není-li u jednotlivých evidovaných spisů uchovávací lhůta vyznačena, provozovatel tyto evidenční materiály posoudí z hlediska jejich dalšího uchovávání podle zvláštního právního předpisu²⁴) a materiály nemající archivní hodnotu zničí.

      (8)  Vytřídění současných evidenčních fondů provede jejich provozovatel ve lhůtě do 30 let ode dne účinnosti tohoto zákona.

      (9)  Platnost rozhodnutí o zákazu pobytů uložených podle dosavadních předpisů není dotčena. Pro účely postupu podle § 122 se rozhodnutí podle předchozí věty považují za rozhodnutí o správním vyhoš-tění.

      (10)  Dosavadní rozhodnutí vlády o zrušení vízové povinnosti zůstávají v platnosti po dobu 24 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.

§ 184

      Cizinec, který ke dni účinnosti tohoto zákona pobývá na území za účelem dočasné ochrany, je povinen do 30 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona podat policii žádost o udělení víza za účelem dočasné ochrany. Pokud v této lhůtě žádost nepodá, je povinen bez zbytečného odkladu z území vycestovat.

ČÁST DRUHÁ

Novela zákona o Policii České republiky

§ 185

      Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 186/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 138/1999 Sb., zákona č. 168/1999 Sb. a zákona č. 325/1999 Sb., se mění takto:

      1.  V § 2 odst. 2 se ve větě druhé zrušují slova ,,a pobytu cizinců".

      2.  § 15 včetně poznámky pod čarou č. 6) zní:

,,§ 15

      (1)  Policista je oprávněn zajistit cizince za účelem jeho předání orgánu, který rozhoduje podle zvláštního právního předpisu o ukončení pobytu na území České republiky nebo o správním vyhoštění,⁶) jestliže

a)

se cizinec dopustil jednání, pro které lze pobyt na území České republiky ukončit nebo zahájit řízení o správním vyhoštění,

b)

bylo zahájeno řízení o správním vyhoštění a policista zjistí důvod pro zajištění cizince podle zvláštního právního předpisu,⁶)

c)

cizinec má být podle vykonatelného rozhodnutí vyhoštěn,

d)

je důvod se domnívat, že cizinec neoprávněně vstoupil na území České republiky nebo zde neoprávněně pobývá.

      (2)  Orgán, který rozhoduje o ukončení pobytu na území České republiky nebo o správním vyhoštění, je oprávněn zajistit cizince do doby, než učiní úkony podle zvláštního právního předpisu.⁶)

      (3)  Zajištění podle odstavce 1 může trvat nejdéle 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody. Zajištění podle odstavce 2 může trvat nejdéle 48 hodin od okamžiku omezení osobní svobody. Je-li orgán, který cizince zajistil podle odstavce 1, shodný s orgánem rozhodujícím o ukončení pobytu nebo správním vyhoštění, lhůty zajištění se sčítají. Celková doba zajištění podle odstavců 1 a 2 nesmí být delší než 48 hodin od okamžiku omezení osobní svobody.

––––––––––––––––––––

⁶)  Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.".


ČÁST TŘETÍ


Novela zákona o správních poplatcích

§ 186

Správní poplatky

      Příloha k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb. a zákona č. 223/1999 Sb., se mění takto:

––––––––––––––––––––

¹)

Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

²)

Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu).

³)

Zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky.

⁴)

Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 189/1999 Sb.

⁵)

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

⁶)

§ 3 odst. 2 písm. e) zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů. § 1 nařízení vlády č. 42/1998 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima.

⁷)

§ 26 až 32 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 163/1993 Sb.

⁸)

Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

⁹)

§ 3 odst. 2 a 3 a § 4 zákona č. 463/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 1 a 2 nařízení vlády č. 42/1998 Sb.

¹⁰)

§ 57 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

¹¹)

§ 45 a § 46 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 132/1982 Sb. a zákona č. 91/1998 Sb.

¹²)

Vyhláška č. 55/1976 Sb., o rodném čísle.

¹³)

Zákon č. 94/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁴)

§ 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁵)

Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.

¹⁶)

Např. zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

¹⁷)

§ 200o až 200u zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁸)

Vyhláška č. 83/1993 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁹)

§ 1 odst. 2 a 3 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách.

²⁰)

§ 38 až 42 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb.

²¹)

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

²²)

Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

²³)

§ 17 písm. l) zákona č. 256/1992 Sb.

²⁴)

Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb.

²⁵)

Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

²⁶)

§ 244 až 250k zákona č. 99/1963 Sb.