Rozhovor s ministryní spravelnosti JUDr. Danielou Kovářovou
Přinášíme Vám první rozhovor s novou ministryní spravedlnosti, o prioritách pro její funkční období, o personálních změnách v resortu, o ožehavých tématech, které se týkají české justice a samozřejmě i o jejím soukromém životě.
Paní doktorko, rád bych se úvodem zeptal jaký byl váš profesní vývoj po absolvování právnické fakulty ?
V posledním ročníku brněnské právnické fakulty jsem se rozhodla věnovat advokacii, proto jsem po promoci odešla do Plzně, kde jsem koncipovala nejprve v Klatovech a později v Plzni. V roce 1989 jsem složila advokátní zkoušky a v následujícím roce si otevřela vlastní advokátní praxi. V roce 1997 jsem začala pracovat v orgánech České advokátní komory a od roku 2005 jsem vedla odbor výchovy a vzdělávání České advokátní komory, začala vyučovat a publikovat. V této pozici jsem měla na starosti celoživotní vzdělávání advokátů a advokátních koncipientů. Nabídka vést Justiční akademii mi pak přišla logická a přirozená. Od května loňského roku jsem tedy v Justiční akademii, organizační složce státu - ministerstva spravedlnosti vzdělávající soudce, státní zástupce a další zaměstnance rezortu justice.
Co vás vedlo k rozhodnutí profesně se věnovat právu, máte v rodině právnické předky ?
Snila jsem o mnohých profesích, chtěla jsem být kriminalistkou, zpěvačkou nebo herečkou. Mezi mými předky žádného právníka nenajdete.
Prozradíte mi čím jsou Vaši rodiče a Váš manžel ?
Rodiče jsou lékaři, manžel je kybernetik, ale pracuje jako manažer a v současné době je generálním ředitelem Jitony Soběslav.
Před rokem jste se stala ředitelkou Justiční akademie. Nelitujete toho že jste opustila advokacii ?
Ve skutečnosti jsem začala pomalu advokacii opouštět už v roce 2005, kdy jsem přijala nabídku předsedy České advokátní komory Vladimíra Jirouska vybudovat v Praze vzdělávací středisko pro advokáty a advokátní koncipienty.
Činnost pro Komoru, tedy aktivity organizační a manažerské mě velmi zaujaly, takže přechod do Justiční akademie jsem vnímala jako logické vyústění vývoje.
Co se Vám po roce působení v Justiční akademii podařilo na fungování této instituce změnit ?
Justiční akademie prošla během posledního roku velkou proměnou. Řady jejích zaměstnanců opustilo 10 osob, management Justiční akademie se prakticky celý obměnil a nastartoval změny, které ještě zdaleka nejsou skončeny. Po přijetí novely zákona o advokacii vydal ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil nový statut, v jehož důsledku došlo k organizační změně. Uvnitř Justiční akademie jsme nastavili sledování finančních toků, což se v letošním roce a v důsledku ekonomické krize ukázalo jako velmi prozíravé a praktické opatření. Podařilo se nám zapracovat na vnější strategii a image organizace, dáváme o sobě více vědět a tato skutečnost se pozitivně projevuje v hodnocení organizace i v získávání lektorů. V letošním roce zavádíme automatizovaný elektronický systém přihlašování na semináře a s ním souvisí i automatizované statistické vyhodnocování činnosti. Začali jsme více pracovat se zaměstnanci, obrovský kus práce však stále ještě máme před sebou.
Čeho naopak litujete, co se nepodařilo a proč ?
Mrzí mě, že opouštím Justiční akademii právě v této chvíli, protože bych ráda dokončila práce na změně systému vzdělávání. Trvajícím problémem je personální politika Justiční akademie, neboť platové podmínky ve státním sektoru neumožňují adekvátní motivaci zaměstnanců. Dosud se nám nepodařilo získat soudce nebo státní zástupce na stáž v Justiční akademii, což by velmi napomohlo kvalitě vzdělávání i zvýšení kreditu Instituce.
Jaké budou vaše první kroky v čele ministerstva ?
Prvním faktickým krokem bude svolání zaměstnanců ministerstva a debata s náměstky a tiskovou mluvčí. Poté zjistím protokolární záležitosti a aktivity vyžadující přítomnost ministra, zejména se budu zajímat o akce spojené s předsednictvím a s mezinárodními povinnostmi. Ráda bych také provedla analýzu legislativních prací mého předchůdce a ekonomické situace rezortu.
Velmi brzy bych se ovšem také chtěla seznámit s finančními otázkami rezortu justice, neboť jedním z mých úkolů bude zajištění chodu rezortu také z tohoto pohledu. První signály, které dostávám, nejsou příliš růžové.
Chci si prověřit, jak na ministerstvu probíhá sledování finančních toků, chci je zefektivnit a k tomuto kroku bych ráda použila své zkušenosti z řízení Justiční akademie, zejména nové nastavování ekonomických pravidel, na kterých jsme s vedením Justiční akademie pracovali v loňském roce. Výsledky této práce, jejichž fungování jsem si vyzkoušela v malém měřítku, se pokusím přenést na ministerstvo. Není totiž vyloučeno, že se mi tyto efektivní kroky budou hodit, pokud by finanční krize dále postupovala
Budete zasahovat do personálního složení nebo převezmete aparát po panu Pospíšilovi ?
Nepředpokládám žádné zásadní personální změny, na ministerstvo přivedu maximálně jednoho nebo dva nové spolupracovníky.
Víme že časový mandát této vlády je omezen na dobu zhruba pěti měsíců, nicméně jaká je Vaše koncepce na toto období a jaká by byla Vaše koncepce na dva až čtyři roky dopředu?
Vzhledem ke krátkosti mandátu se nebudu pouštět do žádných dlouhodobějších koncepcí. Mé úkoly jsou podobné jako úkoly dalších členů vlády, to jest dokončení předsednictví a sestavení rozpočtu na příští rok. Ráda bych také alespoň trochu posunula projekty, které otevřel můj předchůdce.
Co osobně považujete na českém právním řádu za nejvíce sporné a problematické ?
Obecně ve vztahu k široké veřejnosti bych se ráda zabývala spravedlností, tedy její dosažitelností a očekávatelností. Mám v úmyslu intenzivně komunikovat se soudy a soudci, ráda si vyslechnu jejich názorya potřeby. Budu-li justici schopna i během mého omezeného mandátu pomoci, nebudu mít pocit, že jsem onen vymezený čas promarnila.
Myslíte, že problém kvality práva je již celospolečenským problémem nebo pořád jenom problémem klubu odborníků ?
Domnívám se, že právo nikdy nemělo být doménou pouze omezeného klubu odborníků, mělo by být srozumitelné pro širokou veřejnost. V této souvislosti nelze nezmínit připravovanou úpravu soukromého práva, která se z pozitivního pojetí vrací k pojetí přirozenoprávnímu, to jest k pojetí bližšímu a obecně více srozumitelnému široké neprávní veřejnosti.
Které složky našeho právního řádu by si zasloužily jen vylepšení a které zcela zásadní reformu ?
Na takto široce položenou otázku nelze jednoduše odpovědět, odpověď by zcela přesáhla publikační možnosti časopisu.
Bude pokračovat v reformních krocích Vašeho předchůdce ?
Jak jsem již zmínila výše, jedním z mých prvních kroků bude analýza stavu, díky které zjistím, které z kroků mého předchůdce jsou proveditelné a pro mě akceptovatelné, a jakým způsobem zapadají do mých priorit.
Měla by podle Vás veřejnost mít možnost se hlouběji vyjadřovat k připravovaným zákonům ?
Odpověděla bych otázkou, zda je v pořádku, pokud dochází ke změně zákonů tak často, jak tomu ve skutečnosti je. Například občanský soudní řád byl k dnešnímu dni novelizován již 108x. Nemám nic proti tomu, aby se veřejnost, zejména veřejnost odborná vyjadřovala k připravovaným zákonům. Mnohem radši bych však viděla, kdyby novel zákonů bylo méně.
Mafie v justici – dá se k tomu něco říci ?
Nejprve by bylo zapotřebí definovat pojem mafie a potom teprve zjišťovat, zda se to, čemu odpovídá obsah, v justici vyskytuje. Myslím si, že pojem mafie je nadužíván v rámci politického života, a jsem naprosto pevně přesvědčena, že - v rozporu s obecně prezentovaným názorem v médiích a akceptovaným širokou veřejností - neexistuje žádná jedna nebezpečná mafie, kterou by byla justice prorostlá. Na druhé straně by bylo naivní tvrdit, že v justici - podobně jako v každé jiné společnosti - neexistují zájmové skupiny. Naše republika je malá a právníků v ní není tolik, aby se navzájem neznali. Máme jen čtyři právnické fakulty a neustále se při různých událostech a příležitostech střetáváme. Cílem tedy podle mého názoru není tvářit se, že různé zájmové skupiny neexistují, ale co nejvíce eliminovat jejich vliv. Otázkou však je, co děláme, tedy co dělá celá společnost, aby jejich vliv byl co nejmenší. A na to, co jsem s nimi podnikla já, se mě zeptejte po pěti měsících.
Jak se stavíte k temátu odvolání Nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké ?
Odvolání Renáty Vesecké nebudu navrhovat, neboť mým cílem je stabilizace rezortu, nikoli její opak.
Media v posledních týdnech trápí otázka zveřejňování odposlechů. Jaký je Váš názor na toto téma ?
Odpověď na Vaši otázku je složitá, neboť jde o odvěký souboj dvou práv - práva na informace a práva na ochranu soukromí. A v různých dobách se misky vah přikloní tu na jednu, tu na druhou stranu. Možná by bylo zajímavé sledovat vývoj názorů a postojů v běhu času a odpověď na otázku bude pravděpodobně souviset s tím, na straně kterého práva budete v dané chvíli stát.
Závěrem mi dovolte otázku. Co byste našim čtenářům vzkázala ?
Ať na mě házejí rýži pro štěstí namísto klacků pod nohy. Těch - zdá se- si užiji i tak dost odjinud.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
