Změny přinesené 5. směrnicí AML a zpřísnění evidence skutečných majitelů
Popis
V červenci roku 2018 vstoupila v platnost směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie číslo 2018/843, která je již pátou směrnicí regulující tuto oblast. Zavádí některé nové povinnosti, některé nové instituty, a ukládá členským zemím Evropské unie, aby tyto nové povinnosti a tyto instituty převedly do svého práva nejpozději do 10. ledna roku 2020. Už nyní je dobré tyto povinnosti znát alespoň rámcově a to proto, že mohou být určitým vodítkem k tomu, jak správně nastavit interní fungování společnosti už nyní, abyste v době, kdy tyto povinnosti začnou být závazné i pro Vás, byli schopni dostát svým povinnostem a řádně tedy pracovat s platebními operacemi, jichž se tato regulace týká.
Cíle páté směrnice upravující AMLD, což je zkratka, která se pro opatření proti praní špinavých peněz dlouhodobě vžila, lze rozdělit v podstatě na tři. Tím prvním je zejména reakce na teroristické útoky, jichž byla Evropa v poslední době svědkem a snaha zavést opatření, která by minimalizovala nástroje, které byly při těchto útocích zneužity.
Dále Evropská unie zkouší reagovat na stále se rozšiřující fenomén kryptoměn, to znamená, že zavádí určitá opatření i do této sféry, která se netýká peněz v tom právním slova smyslu, ale každopádně se týká velmi důležitých platebních operací.
Poslední, ale nikoliv méně důležitou oblastí, jíž se směrnice dotýká, je rozšíření pravomocí orgánů, které se oblasti praní špinavých peněz a potírání s tím souvisejících jevů věnují. Směrnice pro ně zavádí pojem finančních zpravodajských jednotek a usiluje o to, aby zavedla skutečně jednotnější přístup všech členských států a zejména účinnější spolupráci mezi těmito zeměmi a jednotlivými orgány.
Jednou z nejdůležitějších novinek, kterou pátá směrnice zavádí, je rozšíření institutu takzvaných povinných osob. Jedná se o ty osoby, které musí dodržovat povinnosti vyplývající ze zákona o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a jimž tento zákon ukládá velmi specifické povinnosti, jako jsou například identifikace klientů, identifikace operací, kontrola obchodních vztahů a tak dále.
- Cíle 5. AMLD
- Nové povinné osoby
- Centrální registr platebních účtů
- Hloubková kontrola klienta
- Registr skutečných majitelů
- Politicky exponované osoby
- Politika ve vztahu ke třetím zemím
- Anonymní předplacené karty
- Spolupráce mezi orgány
O lektorovi
Tomáš Nielsen se dlouhodobě věnuje právu informačních technologií, telekomunikací, autorskému a mediálnímu právu. Účastnil se řady projektů ve fázi vyjednávání o nastavení projektu s ohledem na zajištění klienta a tvorby smluvní dokumentace pro rozsáhlé implementace informačních systémů pro velké i střední zákazníky (banky, výrobní společnosti apod.), zastupoval klienty ve sporech v oblasti IT a poskytoval poradenství i v oblasti regulačních záležitostí (vztahy k ČTÚ, RRTV apod.).
Specializuje se též na problematiku závazkových vztahů při rozsáhlých obchodních transakcích. Má bohaté zkušenosti v oblasti českého i mezinárodního smluvního práva. Zaměřuje se rovněž na hledání jednoduchých, ale bezpečných struktur transakcí s ohledem na požadavky a potřeby klienta. Věnuje se i otázce financování transakcí s přihlédnutím k regulaci trhu platebních služeb.
Tomáš Nielsen má zkušenosti též v oblasti finančních transakcí. Připravoval několik projektů pro poskytovatele platebních služeb, věnuje se též problematice dodržování pravidel stanovených předpisy o ochraně proti praní špinavých peněz (AML) apod. Připravoval ve spolupráci s několika bankami úvěrové transakce v hodnotě stovek milionů eur. Věnuje se též otázkám mezinárodního platebního styku ve vztahu ke státům mimo Evropskou unii (Rusko, Čína, USA apod.).
Tomáš Nielsen se mnoho let zabývá právními vztahy k nemovitostem. V současné době se účastní projektů v oblasti developmentu i řízeného prodeje developerských projektů, jakož i investic do komerčních nemovitostí, jejich správy atd. V minulosti působil například ve Sdružení nájemníků, kde získal bohaté zkušenosti v otázkách ochrany nájemních vztahů apod.
Má rozsáhlé zkušenosti i s tzv. krizovým managementem, tj. řešením historických nedostatků či problémů na straně klientů.
Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.
Tomáš Nielsen je laureátem Výroční ceny České asociace elektronických komunikací za rok 2014. V minulosti působil jako šéfredaktor odborného časopisu Technologies & Prosperity, ředitel rozvoje podnikatelské sítě IT podnikatelů TUESDAY Business Network (dříve First Tuesday), následně též jako právník a následně partner mezinárodní advokátní kanceláře Rowan Legal.
Tomáš Nielsen přednáší telekomunikační právo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a právo ICT na Fakultě dopravní ČVUT. Je rovněž rozhodcem Mezinárodního rozhodčího soudu v Rize. V minulosti též zastával post prezidenta Sdružení uživatelů elektronických komunikací v ČR. Byl členem pracovní skupiny Ministerstva kultury SR pro novelu autorského zákona.
Tomáš Nielsen je autorem či spoluautorem řady odborných článků a publikací, například komentáře k zákonu o elektronických komunikacích (Linde, 2014), Základy softwarového práva (Wolters Kluwer, 2011), Práva k duševnímu vlastnictví a jejich ochrana (European Commission - Enterprise and Industry, 2009), Company Formations (CorporateINTL, 2009) apod. Účastní se konferencí, na nichž též přednáší, např. ISSS, Systémová integrace, Business & Information FORUM, Digit 2009, Evropské patentní fórum a PATINOVA apod.