Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, nově upravuje podmínky pro získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb bez ohledu na to, zda je poskytuje stát, kraj, obec, církev nebo soukromý vlastník. Stanoví povinnosti poskytovatelů zdravotních služeb vůči správním orgánům, pacientům i dalším subjektům. Zakotvuje zcela nové právní instituty, z nichž některé vyplývají z evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny: Úmluva o lidských právech a biomedicíně, jako např. dříve vyslovená přání pacientů. Podrobně stanoví vzájemná práva a povinnosti poskytovatelů zdravotních služeb a pacientů.
Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, nahradil řadu dosud převážně prováděcích právních předpisů a řeší skutečně specifické úseky zdravotních služeb, jako jsou asistovaná reprodukce, sterilizace, kastrace, změna pohlaví, genetická vyšetření, ověřování nových lékařských postupů dosud nezavedených v klinické praxi, posudková péče, pracovně lékařské služby, lékařské ozáření, ochranné léčení a nově též protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba.
Tento praktický komentář upozorňuje na souvislosti obou zákonů s dalšími právními předpisy, zejména s občanským zákoníkem, trestním zákoníkem, a také s již zmíněnou evropskou Úmluvou o lidských právech a biomedicíně. Kromě upozornění na souvislosti s dalšími právními předpisy je tento praktický komentář zaměřen tak, aby byl pokud možno srozumitelným výkladem pro použití obou zákonů v praxi, a to nejen pro právníky, ale i pro zdravotnické pracovníky.
Zákon o zdravotních službách a zákon o specifických zdravotních službách je komentován v České republice poprvé a komentář reaguje na situaci, kdy počet kauz z oblasti zdravotnického práva narůstá, nicméně ucelenější publikace týkající se zdravotních služeb na trhu chybí. Z tohoto důvodu lze konstatovat, že se jedná o jednu ze základních publikací v oblasti zdravotnického práva. Autoři tohoto komentáře jsou zkušenými praktiky v oblasti zdravotnického práva, jedná se převážně o právníky České lékařské komory.
Právní stav publikace je k 1. 6. 2018.
V roce 2012 došlo v České republice po více než 45 letech k zásadní změně právních předpisů upravujících problematiku zdravotnictví. Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, nahradil zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, který upravoval zejména právní vztahy mezi zdravotníky a pacienty a právní povinnosti při poskytování zdravotní péče. Současně tento zákon nahradil i 20 let starý zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, který po roce 1990 zakotvil možnost provozování soukromých zdravotnických praxí a stanovil podmínky pro jejich působení. Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, zrušil a nahradil celkem 28 do té doby platných právních předpisů.
 
Z recenze JUDr. Lenky Teska Arnoštové, Ph.D.:
„Zákon o zdravotních službách spolu se zákonem o specifických zdravotních službách představuje širokou oblast úpravy při poskytování zdravotní péče a v souvislosti s ní, kterou zcela jistě ocení ti, ke kterým zdravotní péče primárně směřuje, tedy pacienti, ale také odborníci. I proto komentář ocení široké spektrum čtenářů a já mohu publikaci jen doporučit.“
Celou recenzi si můžete přečíst v přiloženém souboru pdf.