O zločinu mučení autor uvažuje v několika významech, které se v knize prolínají. Vychází z předpokladu, že mučení jako zlo lze poznat, pojmenovat a v právu definovat. Zároveň takto poznatelné mučení je možno diskutovat z morální a právní perspektivy. Ta první, morální rovina se týká možnosti použití mučení v extrémních situacích, běžně označovaných jako problém tikající bomby, resp. špinavých rukou. Jinými slovy, ptáme se, jestli je morálně akceptovatelné jiného mučit, pokud můžeme předpokládat, že toto mučení zachrání životy jiných. Autor se touto cestou nevydává, ale argumentuje, že mučení představuje zlo, které je zapotřebí vhodně kriminalizovat a účinně se proti němu postavit. Proto důraz klade, po stručném historickém exkurzu, na právní pojem mučení a detailní rozbor jednotlivých znaků tohoto zločinu. U zločinu mučení, a obecněji u špatného zacházení, se překračuje problém subjektu a autor se ptá obecněji po roli státu, čímž se dostává k problematice pozitivních povinností. Na podkladě teorie a praxe nabízí ucelený přehled těchto specifických povinností a definuje jejich základní rysy, které mají důležitý aplikační potenciál. V kontextu mučení jako formy špatného zacházení je pro autora důležitá otázka odpovědnosti v konfrontaci s obětí. Proto se dále podrobně zabývá problematikou náprav. Na podkladě bohaté judikatury poukazuje na komplexnost systému hmotněprávních reparací a na možnosti jejich využití. A nakonec v závěru se věnuje kritice české i slovenské právní úpravy a způsobu, jak je špatné zacházení kriminalizováno. Všímá si např. směšování různých forem špatného zacházení, problémů nízkých trestních sazeb a zavinění, či nesprávného vymezení znaků mučení.
V celé práci autor vychází primárně z mezinárodního práva lidských práv a důkladně se věnuje nejenom soft-law dokumentům OSN, ale i rozsáhlé judikatuře mezinárodních trestních soudů, či Evropského soudu pro lidská práva a Meziamerického soudu pro lidská práva.
Z hlediska struktury je publikace je rozdělena do šesti částí – Mučení jako morální problém, Zákaz a kriminalizace mučení, Mučení jako právní problém, Odpovědnost státu tváří v tvář mučení, Oběť mučení a náprava prožitého utrpení a Trestněprávní postih mučení.
Předkládaná monografie si své čtenáře najde nejenom z řad teoretiků ústavního, trestního, či mezinárodního práva zabývajících se problematikou lidských práv, ale i praktiků, např. z řad orgánů činných v trestním řízení, či obhájců anebo právníků z občanské společnosti, kteří se s problematikou mučení a v širším kontextu špatného zacházení můžou setkat ve své praxi.
 
Z recenze Mgr. Marie Lukasové, Ph.D., členky Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT):
„Konečně zvlášť oceňuji, že Matiaškova kniha není literárním „muzeem mučení“ a z jejích stránek neodkapávala senzace a krev. Klíčové judikáty se sice týkají případů krutostí bojů, genocid, vyšetřování a trestání, diskriminace a ponižování, účelných i bez motivu, nicméně autor je používá přiměřeně a s úctou k obětem. I tak se mu ale podařilo zmapovat mučení posledních 50 let.“
Celou recenzi si můžete přečíst v přiloženém souboru pdf.