Deset slov o sobě.
He was a man, take him for all in all. (William Shakespeare, Hamlet)

Jiná země pro výkon advokacie, výkon povolání?
Jak můj poměrně dlouhý profesní titul (Solicitor of the Senior Courts of England and Wales) nasvědčuje, měla by to být Anglie, ale naštěstí je anglické právo hojně používáno i jinde na světě, například v Asii a Africe, kde se větším advokátním kancelářím nabízejí široká pole uplatnění.

Kdybyste nebyl právníkem, čím byste byl?
Myslím, že bych vždycky chtěl být právníkem. Je jen otázkou, zda v advokátní kanceláři, anebo v nějakém podniku. Práce v advokátní kanceláři mne stále upokojuje, protože je zajímavá a rozmanitá. Je však pravda, že každý právník, když dlouho do noci sedí nad nějakým složitým úkolem, jistě v duchu zatouží dělat něco jiného. Já v takovém případě zatoužím být dřevorubcem.

Nevýhody vašeho povolání?
K této otázce asi nenabídnu nic nového. Každý ví, že dělat právníka znamená dlouhé hodiny stresu a velkou odpovědnost. Je taky možné, že ve svém virtuálním světě právník trochu ztrácí kontakt s reálným světem. V tomto ohledu beru svoji denní cestu do práce tramvají č. 9 jako určitou terapii.

Jaký byl Váš nejhorší den v práci?
Pamatuji, že asi před 2 roky proběhla jedna transakce, jejíž obsah byl obzvlášť složitý, a právníci protistrany byli neobvykle nepříjemní. Mým nejhorším dnem tak byla neděle před Vánoci v deštivém Londýně, kdy 17hodinová schůzka skončila ve 4 hodiny ráno neúspěchem. Ani vánoční dárky jsem nestihl nakoupit.

Největší dosavadní úspěch?
Považuji za úspěch transakce, v nichž si nás klient drží po svém boku co nejdéle. Mě například těší, že se už několik let podílím na nákupech investičních celků pro jednoho klienta nebo že jsem jinému klientovi radil od prvního smluvního ujednání až po provoz jeho továrny.

Kdo na Vás měl ve Vašem profesním životě největší vliv?
Zmínil bych současnou kancelář, díky níž jsem se jako poměrně mladý právník z londýnské právní fabriky naučil řešit právní problémy od základů spíš než přes precedenty. Starší kolegové mě též naučili, že radit se s kolegy a ptát se klientů neznamená, že je člověk hloupý, ale spíš naopak.

Proč jste se rozhodl stát se právníkem? A co byste poradil lidem, kteří by rádi vstoupili do právních vod.
Logicky většina lidí nejdříve práva vystuduje a poté vstoupí do právní profese. Poměrně brzy se ukáže, že ne každého výkon advokacie baví a naplňuje. U mne to bylo obráceně. Vystudoval jsem něco docela jiného, našel jsem si práci v advokátní kanceláři a teprve poté jsem se vrátil na vysokou školu a vystudoval práva. To, že taková práce mne baví, jsem tedy poznal dříve, než jsem se stal právníkem, a každému, kdo zvažuje tuto profesi, doporučuji, aby získal zkušenosti z  právní praxe co nejdříve při svém studiu. Právnická profese je náročná obecně, a pokud ji nemáte rádi, je ještě mnohem náročnější.

Jak si vyčistit hlavu?
Radil bych činnosti, při nichž lze myslet na něco jiného – čas s rodinou, čtení, návštěva kina.

Nesplněný sen?
Stojím v lese, všude kolem vysoké stromy. V ruce mám motorovou pilu... a jsme asi zpátky u toho dřevorubce.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz