Deset slov o sobě?
Tvrdohlavá, cílevědomá, pokorná, skromná, dochvilná, přátelská, společenská, netrpělivá, zarputilá a knihomol.

Kdybyste nebyla právničkou, čím byste byla?
Asi historičkou. Po maturitě jsem se kromě práv dostala také na filozofickou fakultu, obor historie. Chvíli jsem váhala, ale nakonec vyhrála práva. Lásku k historii ve mně vypěstoval učitel ze střední školy. Mým nejoblíbenějším obdobím je Rakousko-Uhersko v 19. století a tzv. první republika.

Nevýhody Vašeho povolání?
Jednoznačně stres. Státní zástupce vede neustálý boj, zejména s obviněnými, někdy i se soudy, pokud se naše právní názory rozcházejí.  Náročné je rovněž setkávat se zejména s poškozenými u násilných a mravnostních kauz při úkonech v přípravném řízení a u hlavního líčení. Je nutné zachovávat si od případů dostatečný profesionální odstup, nicméně i právníci jsou jen lidé. A ještě mě napadá zásada „bez žalobce není soudce“, státní zástupce nese odpovědnost za celé přípravné řízení a na tom, jak dobře to dělá, často závisí výsledek celého trestního řízení.

Nejemotivnější kauza?
Je ještě z doby mé koncipientské praxe. Tehdy jsem se jako zmocněnec poškozené dostala od počátku přípravného řízení k případu pokusu vraždy. V okamžiku, kdy se klientka rozešla se svým přítelem, prořízl jí nožem hrdlo, přežila jen zázrakem. Jednalo se o mojí první velkou kauzu, byla jsem přítomna vyšetřovacímu pokusu, kdy se poškozená od útoku poprvé setkala s pachatelem, poté jsem hájila zájmy poškozené u hlavního líčení a v odvolacím řízení. V rámci trestního a poté i občanského řízení se nám podařilo vysoudit značnou náhradu škody a pachatel dodnes vykonává několikaletý trest odnětí svobody. I tento případ mě utvrdil v tom, že chci stát raději na straně obžaloby, než straně obhajoby.

Největší dosavadní úspěch?
Každá takzvaně vybojovaná kauza u soudu, „vypiplaná“ od trestního oznámení po pravomocný rozsudek, kdy pachatel dostane spravedlivý trest odpovídající tomu, co skutečně spáchal.

Která osobnost symbolizuje spravedlnost?
Pro mě je to JUDr. Otakar Motejl.

Jaký byl Váš nejhorší den v práci?
Tento den zatím nenastal a doufám, že ještě dlouho nenastane.

Proč jste se rozhodla stát se právničkou? A co byste poradila lidem, kteří by rádi vstoupili do právních vod?
Od dětství jsem měla slušnou vyřídilku a pořádně prořízlou pusu.  Zároveň jsem ale byla i diplomat, který ví, kdy je čas ustoupit.  Z rodiny nikdo právník není, jsem první v řadě, ale právnická fakulta pro mě tak nějak byla přirozeným vyústěním. Řekla bych, že kromě inteligence a znalostí, je pro úspěšného právníka důležitý i vzhled, to jak působí na okolí a velmi důležitý je i jeho slovní a písemný projev. Státní zástupce bojuje nejen slovem v jednací siní, ale i perem.

Jak si vyčistit hlavu?
U mě funguje jednoznačně sport, chodím si odpočinout na rolfpilates a vypotit se na zumbu. Také si ráda odpočinu nad dobrou knížkou a filmem, zejména filmy pro pamětníky mi vždycky zvednou náladu.

Nesplněný sen?
Navštívit a procestovat řadu zemí, například Mexiko, USA, Island a Keňu.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz