Proč jste se rozhodl stát se právníkem? A co byste poradil lidem, kteří by rádi vstoupili do právních vod. 
To je jednoduché. V gymnazijních letech jsem viděl film „Orlové práva“ s Redfordem v roli charismatického prokurátora, který s grácií a typickým úsměvem na tváři rozplete složitý případ několika vražd, zachrání krásnou klientku a ještě se stihne zaplést s pohlednou kolegyní. V tu chvíli bylo rozhodnuto... Aspirantům na právní profesi bych samozřejmě poradil, aby nečekali, že to bude jak v tom filmu s Redfordem, a aby se pak při výkonu povolání nebrali příliš vážně.

Kdybyste nebyl právníkem, čím byste byl?
O tom jsem dříve vůbec nepřemýšlel, právnická profese mě i po 20 letech baví. Teprve v posledních letech mne několikrát napadlo, že by mě také bavila architektura nebo práce s dětmi, ve škole nebo ve sportu. 

Jak často Vás ve vašem oboru něco překvapí?
Moc často ne, i v právničině se dost věcí opakuje. Vždy mě však překvapí, jak nebetyčná může být lidská hloupost, popř. jak silné může být právníkovo ego. Neštěstí je, když se tyto dvě věci spojí dohromady. 

Zážitek z praxe, který Vám nejvíce utkvěl v paměti?
Těžko najít jeden jediný. Z těch radostných jsou to všechny případy, ve kterých se podařilo dosáhnout skutečné spravedlnosti a odčinit nějakou křivdu, zejména tam, kde šlo o opravdové lidské osudy. To jsou bezesporu nejlepší chvíle naší profese.

Nevýhody vašeho povolání?
Z mého pohledu jich mnoho není. Snad určitá nedůvěra při obchodních jednáních v soukromém životě. Moc práva je v praxi omezená a ve chvíli, kdy podruhé nebo potřetí slyším „nebojte, podepíšeme s Vámi smlouvu...“, začínám tušit, že něco není v pořádku. Ale nakonec ani toto nemusí být nevýhoda. 

Největší dosavadní úspěch?
Zní to jako klišé, ale za největší úspěch v životě považuji to, že máme s manželkou tři dcery, které nám dělají samou radost.  Profesně pak asi to, že jsem byl schopen – samozřejmě s přispěním dalších kolegů – vytvořit v kanceláři Dentons (dříve Salans) bezvadně fungující tým a současně na poměry globálních firem nezvykle neformální a přátelskou atmosféru.

Žena/muž ve vaší profesi – co jde opačnému pohlaví lépe?
Nemyslím si, že by v právnické profesi šlo něco lépe mužům a něco ženám. Navíc – s trochou ironie – je v naší profesi řada žen, které se chovají jako muži, stejně jako řada mužů, které se chovají jako typické ženy.  Díky tomu se pak veškeré případné rozdíly ztrácejí.

Oblíbená právní zásada? 
Právních zásad se mi vybaví celá řada, ale nemám žádnou vyloženě oblíbenou. Z neprávních zásad si však často vzpomenu na zásadu „acta non verba“, tj. že rozhodují činy, nikoliv slova. 

Jak si vyčistit hlavu?
Jednoznačně při jakémkoliv sportu, při kterém mi začne docházet dech. 

Nesplněný sen?
Zatím jsem měl štěstí, že se mi všechny sny plní, a na ty nesplněné třeba ještě dojde.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz