Deset slov o sobě?
Česko-americký právník, který má rád svou práci, rodinu, lidi a filmy.

Jiná země pro výkon právnického povolání?
Během čtyř let jsem otevřel a vedl kanceláře dvou mezinárodních právních firem v Bulharsku, ačkoliv jsem po celou dobu zároveň pracoval i v České republice. Byla to zajímavá zkušenost, díky které jsem si v mnoha ohledech začal České republiky více vážit. Vzhledem k tomu, že se zaměřuji na mezinárodní transakce, jsem hodně na cestách a právnickýma očima jsem poznal mnoho zemí v různých světadílech. Nakonec se ale vždy rád vracím domů do ČR.

Kdybyste nebyl právníkem, čím byste byl?
Vyrůstal jsem v Los Angeles, kde se prakticky každý nějakým způsobem zkouší prosadit ve filmovém průmyslu. V Americe se vtipkuje, že v Los Angeles je i každý číšník občasným hercem, takže i já bych nejspíše zakotvil u filmu. Lákala by mě scénáristika. K filmu mám ale velmi blízko i jako vystudovaný právník. Koprodukoval jsem například celovečerní film „O rodičích a dětech“ nebo si zahrál malou roli ve filmu „Anděl Exit“ v režii Vladimíra Michálka. Svými zkušenosti z oblasti mediálního trhu v USA jsem přispěl také režisérům předních českých filmů, jako například „Je třeba zabít Sekala“, „Návrat idiota“, „Musíme si pomáhat“ nebo “Želary”.

Nejemotivnější kauza? 
Relativně na počátku mé kariéry jsem byl členem týmu pracujícího pro Českou spořitelnu v rozsáhlé arbitráži s americkou firmou Unisys. Spor, ve kterém Česká spořitelna vyhrála, trval přes pět let a ve své době byl pravděpodobně největším sporem ve střední a východní Evropě, ačkoliv se z části odehrával také ve Velké Británii, USA a dalších zemích. Naučilo mě to hodně o právu, mezinárodní práci, vedení týmu, neboť na mne spadla zodpovědnost za většinu práce v Čechách, o jednání s lidmi z různých zemí, prostředí a oborů, o tom jak se vyrovnat s termíny a krizemi, které vyvstávají napříč časovými pásmy atd. Byla to zkušenost, která mě naučila opravdu hodně a přivedla mě k myšlence, že tato profese skutečně může být zajímavá a vzrušující.

Zážitek z praxe, který Vám nejvíce utkvěl v paměti?
Týkal se zmíněného případu. Jde o rozhodnutí ve prospěch České spořitelny během prvního dne procesu u federálního soudu ve Philadelphii. Protistranu, Unisys, zastupoval také David Boies, jeden z nejlepších právníků v USA, který například zastupoval bývalého viceprezidenta Alberta Gorea ve sporu s budoucím prezidentem Georgem Bushem, týkajícím se amerických prezidentských voleb z roku 2000.

Největší dosavadní úspěch?
Rok jsem úspěšně řídil dvě advokátní kanceláře ve dvou různých zemích současně – v České republice a Bulharsku. Bylo to ale mimořádně náročné období, nejen kvůli neustálému cestování a absenci soukromého života, proto jsem se nakonec rozhodl soustředit se plně jen na jednu z nich.

Která osobnost symbolizuje spravedlnost?
Václav Havel. Měl jsem tu čest se s ním několikrát setkat, a ačkoliv nebyl právník, symbolizoval morální způsob nahlížení na svět a právo by na morálce mělo být založeno. Pan Havel pro mě představoval spravedlnost, neboť se snažil dělat správné věci, pomáhat lidem a usiloval o to, aby se český národ stal lepším a spravedlivějším.

Kdo na Vás měl ve Vašem profesním životě největší vliv?
Shelley Presser, zástupce vedoucího právního oddělení Warner Bros. Potkal jsem ho během svých studií práv na obědě pořádaném na počest Otakara Motejla, tehdejšího předsedy Nejvyššího soudu, kterého na mou žádost škola pozvala do Los Angeles. Shelley se stal nejen skvělým klientem, který mě představil mnoha dalším právníkům z Warner Bros a lidem ze showbyznysu, ale také mentorem a přítelem a ukázal mi, že je možné být úspěšným právníkem a přitom zůstat dobrým člověkem. Také mě naučil, že bez ohledu na to, jak moc jste zaměstnán, je vždycky čas odpovědět na každý relevantní email, který dostanete.

Proč jste se rozhodl stát se právníkem? A co byste poradil lidem, kteří by rádi vstoupili do právních vod.
Vyrůstal jsem v USA v době, kdy byla za prestižní a dobře placenou profesi považovaná profese lékaře a právníka.  Nebyl jsem dobrý v matematice ani přírodních vědách, zato mi šla literatura, historie a filozofie, a tak jsem se stal právníkem. Měli jsme navíc řadu právníků v rodině. Má rada lidem, kteří se chtějí stát právníky, je, aby si to dobře rozmysleli. Je to velmi konkurenční profese. Abyste se stali úspěšnými, musíte pracovat opravdu tvrdě, vzdát se značné části volného času a společenského života. Přináší to odměny, ale musíte se k nim dopracovat.

Nesplněný sen?
Zeptejte se mě znovu za deset let.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz