Jiná země pro výkon advokacie, výkon povolání?
Líbila by se mi země s ustáleným právní řádem (alespoň s hlavními zákoníky, které se nebudou každý měsíc novelizovat) a ustálenou judikaturou. Bylo by příjemné pracovat s vyšší mírou jistoty, a neustále neřešit, zda v nějakém nenápadném zákoně nebyla provedena změna zásadního právního předpisu, zda se zase nezměnila judikatura anebo zda se dva senáty Nejvyššího soudu stále nemohou dohodnout  na právním výkladu. Nejlepší by ale bylo, kdyby takovou zemí byla Česká republika.

Kdybyste nebyl právníkem, čím byste byl?
Lákalo mne cestování a jednu dobu jsem údajně nejvíce chtěl jezdit s cirkusem. I později jsem měl ale zájmů poměrně hodně a tak jsem uvažoval i o přihlášce na geodezii, medicínu a dokonce i na zahradní architekturu v Lednici.  Jsem ale rád, že jsem zvolil práva.

Nevýhody vašeho povolání?
Na prvním místě je to podle mne obrovská odpovědnost. A dále,  ačkoli jde o svobodné povolání, advokát má často méně „svobody“ a času, než zaměstnanec v běžném pracovním poměru.
 
Jaký byl Váš nejhorší den v práci?
Při vyjednávání deblokace pohledávek v Iráku, v poušti na cestě z Ammánu do Bagdádu, kdy se na silnici střílelo a kdy jsem si říkal, zda to ještě patří mezi služby pro klienta.

Nejemotivnější kauza?
V zájmu sebeobrany organizmus vytěsňuje negativní emoce a tak se mi vybavují spíše emoce příjemné. Nicméně přeci jen stále nemohu zapomenout na jednání s vysokým zahraničním manažerem jedné významné společnosti, který dlužil mojí klientce značnou částku z jejich soukromých obchodů, kdy se seriózní manažer přestal přetvařovat a ovládat a panovačně až vulgárně vykázal svoji advokátku za dveře, aby mi mohl beze svědků sdělit, co všechno mně a mojí rodině provedou jeho zahraničně mafiánští přátelé, pokud budu nadále hájit zájmy své klientky.

Zážitek z praxe, který Vám nejvíce utkvěl v paměti?
Z těch kurioznějších zážitků to byla argumentace ruského soudu v jedné kauze, že k promlčení sice opravdu došlo, ale jen o málo (a tak vlastně nic nebrání tomu, aby byl nárok proti nám přiznán). V jiném případě zase soud ve Francii odmítl námitku, že nemůže rozhodovat spor, neboť je sjednána rozhodčí doložka k českému rozhodčímu soudu. Argumentoval tím, že musí chránit francouzské zájmy (veřejný pořádek) a české soudnictví i právo nejsou ještě dostatečně demokratické a rozvinuté na to, aby daná věc mohla být souzena v ČR. Jen v zájmu vyloučení emocí dodávám, že to bylo ještě v devadesátých letech.

Největší dosavadní úspěch?
Nevím úplně jakým způsobem v jednotlivých kauzách úspěch měřit a kterou z nich vyzdvihnout. Dříve jsem poměrně hodně pracovně cestoval a úspěšný jsem si připadal, když jsem jeden týden v Londýně sjednával kontrakt o dodávce nákladních automobilů Tatra (nebo Liaz) do Saudské Arabie a hned po víkendu odletěl do Paříže k soudu, nebo z jednání v Sydney letěl přímo do Helsinek k arbitráži. Úspěšný jsem si také připadal, když se mi podařilo obstavit loď s ukradenými traktory Zetor ještě před tím, než doplula do přístavu ve Venezuele. Úspěch ovšem trval  pouze do doby, než si pro traktory přišel místní „boss“ se samopalem. Dnes za úspěch považuji spíše to, že  se mi snad stále daří společně s mým společníkem a dalšími kolegy udržovat a rozvíjet činnost naší advokátní kanceláře a ke spokojenosti našich klientů poskytovat právní služby. A také, když se někdo z kolegů advokátů přijde se mnou poradit, což by mohlo znamenat, že má určitou důvěru v moje právní znalosti.

Kdo na Vás měl ve Vašem profesním životě největší vliv?
Kromě toho, že jsem z právnické rodiny (oba rodiče, sestra i manželka) tak na počátku nejspíše můj nynější společník z kanceláře Dr. Dalibor Vítek a později někteří kolegové z orgánů ČAK, od kterých se lze stále učit způsobu vystupování, vyjadřování, ale hlavně přístupu k práci, k advokacii a k jejím tradičním hodnotám

Nejméně přehledný předpis – a proč?
V naší zasedačce máme knihovnu se svázanou Sbírkou zákonů od roku 1919. Je krásně vidět, jak se dříve předpisy za celý rok vešly do jednoho svazku, nebo výjimečně dvou svazků. Po roce 1989 na jeden ročník pomalu nestačí ani svazky čtyři. Z toho je názorně vidět ten nesmírný nárůst právních předpisů. Pokud navíc víme, jak často jsou některé předpisy novelizovány a dále, že musíme respektovat i evropskou legislativu, tak bych problém viděl spíše v nepřehlednosti právní úpravy jako celku.

Jak si vyčistit hlavu?
Zřejmě to není moc originální, ale nejlépe při sportu. Na běžkách, na kole a ideálně při hokeji, který pro svoji rychlost vlastně neumožňuje na nic jiného myslet. Pokud to ale má fungovat déle, je potřeba odjet alespoň na týden úplně pryč mimo kancelář.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz