Dodnes také ještě působí na právnické fakultě na částečný úvazek. Je členem její vědecké rady, a stejně tak je i členem vědecké rady Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Je také autorem řady odborných publikací z oblasti správního práva. 

Kdybyste nebyl právníkem, čím byste byl?
Jako dítě jsem chtěl být cukrářem.  Po základní škole jsem se však vyučil oboru „nástrojař“ a poté vystudoval střední průmyslovou školu strojnickou. Pokud bych nešel studovat práva, byl bych tedy patrně „strojařem“.

Nevýhody vašeho povolání?
Spolehlivě spotřebovává rozhodující část mého disponibilního času. Na přílišné osobní volno, či příp. osobní zájmy, už jej mnoho nezbývá.
Tento pocit si sám pro sebe kompenzuji tím, že svoji práci považuji za jistý druh záliby.

Nejemotivnější kauza?
Asi nejvíce jsem prožíval případ kasační stížnosti soudního čekatele, který nebyl jmenován prezidentem republiky do funkce soudce. 

Největší dosavadní úspěch?
To, že jsem se stal soudcem Nejvyššího správního soudu.

Která osobnost symbolizuje spravedlnost?
Mohu-li uvést jedno jméno z našich představitelů právní praxe posledního období, pak toto jméno je JUDr. Otakar Motejl.

Kdo na Vás měl ve Vašem profesním životě největší vliv?
U mě se takový vliv spíše postupně vytvářel a kumuloval.  Jednotlivce si uvést netroufám. Byli to především moji učitelé, a dále ti, s nimiž jsem se setkával a setkávám v reálné odborné praxi.  Myslím, že jsem na tyto lidi měl štěstí a dodnes mám. Pořád je co se od nich učit.

Proč jste se rozhodl stát se právníkem? A co byste poradil lidem, kteří by rádi vstoupili do právních vod.
Jak jsem již poznamenal, připravoval jsem se na dráhu strojaře. Na střední průmyslové škole mě však moje tehdejší profesorka filosofie získala k zájmu o právo, a vzhledem k tomu, že se shodou okolnosti rozebíhala znovuotevřená právnická fakulta v Brně, bylo rozhodnuto. Mohu říci, že tohoto svého rozhodnutí jsem zpětně nikdy nelitoval.  Právo je krásná disciplína. Je však třeba počítat s tím, že člověk nemá nikdy hotovo. A to nejen ve smyslu vlastní práce, které je zpravidla pořád dost, ale zejména proto, že právo se neustále vyvíjí, mění, a je třeba na sobě stále pracovat. A i v tom je jisté kouzlo oboru, neb člověka přirozeně vede k činorodosti.  

Nejméně přehledný předpis?
Nepřehledné předpisy neznám, znám však více takových, v nichž jsem se nenaučil hledat. Jeden za všechny – nový občanský zákoník. 

Jak si vyčistit hlavu?
To moc nepraktikuji, a asi to ani úplně neumím.
Dříve, když byl silniční provoz ještě předvídatelný, jsem relaxoval při řízení auta, dnes je to spíše při některých nenáročných aktivitách s vnuky.  

Nesplněný sen?
Podívat se na zeměkouli z vesmíru.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz