Deset slov o sobě.
Ráda si rozšiřuji obzory. Čtením, poznáváním nových krajů i setkáváním s lidmi.

Jiná země pro výkon právničiny?
Téměř dva roky jsem působila jako právnička v Kataru, což byla nepochybně fascinující zkušenost. Překvapivě je katarské soukromé právo v lecčems podobné tomu českému. Ostatně stejně jako náš právní řád vychází ze starověkého římského práva. K tomu došlo tak, že katarský občanský zákoník je v podstatě okopírovaný z Egypta a egyptský zákon je ve velkém inspirován francouzským kodexem. Zcela jinak je to s trestním a rodinným právem, které vychází z islámské šaríe. Mezí zákonné a celkem běžně používané tresty patří mrskání bičem, za trestné činy se považuje cizoložství či jiné porušení náboženských pravidel, například konzumace potravin během dne za postního měsíce Ramadánu.
 
Co vás dále zaujalo v katarském právu?
Tak například celým zákoníkem práce se prolíná tzv. systém sponzorství. Sponzorem je pro cizince jejich zaměstnavatel, přičemž zaměstnanec potřebuje písemný souhlas svého zaměstnavatele i k tak běžným úkonům, jako je například otevření účtu v bance, vycestování ze země či změna práce. Tento systém je dosti kontroverzní a bývá kritizován pro omezování základních lidských práv. Na druhou stranu katarské právo nijak nediskriminuje ženy, jak se občas v našich krajinách předpokládá. Neexistují formální restrikce ohledně oblékání, ženy mohou řídit (na rozdíl od sousední Saudské Arábie), mají právo volit a být voleny. Rovněž v zákoníku práce najdeme výslovné zakotvení principu rovného zacházení.

Kdybyste nebyla právničkou, čím byste byla?
Cestovatelkou píšící pro Lonely Planet.

Nevýhody vašeho povolání?
Práce v nadnárodní korporaci s sebou nese i značnou míru procesní náročnosti. Pro poměrně komplikované interní postupy, směrnice a nejrůznější reporty je pak méně času na právo samotné.

Proč jsem se rozhodla stát se právničkou?
Baví mě analyzovat, pracovat s jazykem a být v kontaktu s lidmi. Právničina tyto tři věci kombinuje. Nepochybně měla svůj vliv i moje rodina, právní profese se v ní vykonávají již po čtyři generace. Dodnes si pamatuji, jak můj tatínek, chrudimský advokát, vkládal právnické pojmy do běžného rodinného slovníku, například „Ale Zdeničko, tvůj nárok na kapesné již je přece promlčený…“

Zážitek z vašeho pobytu v zahraničí, který Vám nejvíce utkvěl v paměti?
V katarské kanceláři nás bylo 45 různých národností ze všech koutů světa. Ta různorodá směsice kultur, jazyků a zvyků mě nikdy nepřestala fascinovat. Téměř každý týden jsme něco společně oslavovali- samozřejmě bez alkoholu- ať už to byl konec Ramadánu, indický svátek Diwali, den Díkuvzdání, nebo to, že Srí Lanka vyhrála kriket.

Největší dosavadní úspěch?
Zvládla jsem žít, pracovat a prosadit se v cizí zemi se značně jinou kulturou. Tuto kulturu respektovat, ale zároveň zůstat věrná svým hodnotám a být stále sama sebou.

Jak si vyčistit hlavu?
V mém případě cestováním s baťohem na zádech po divokých krajích, badmintonem a hlavně ve společnosti lidí, které mám ráda a kteří mě inspirují.

Nesplněný sen?
Mojí zatím nesplněnou vizí je, že se Česká republika posune v Indexu vnímání korupce Transparency International na úroveň skandinávských zemí a korupce bude v naší zemi vnímána a trestána jako zločin. Sním také o tom, že se Praha stane městem podstatně vstřícnějším vůči cyklistům i pěším. Věřím, že by se nám tu všem žilo lépe.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz