12. 3. 2018
ID: 107269
Advokáti si vybírají pojištění podle kvality služeb poskytovaných při řešení škodných událostí
Zdroj: RENOMIA
Při výkonu advokacie je legislativně nutné mít sjednáno kvalitní pojištění, které komplexně pokryje možná rizika spojená s každodenním právními úkony, jako jsou škody na dokladech převzatých v souvislosti s výkonem advokacie (např. na písemných dokumentech, plánech nebo účetních knihách) nebo škody na životě, zdraví a majetku třetích osob z titulu obecné odpovědnosti za škody, ke kterým může dojít v souvislosti s provozem advokátní kanceláře, ale i škody způsobené činností vykonávanou pro mateřské, dceřiné společnosti nebo jiné blízké subjekty.
Za největší riziko při výkonu činnosti advokáta lze označit vznesení nároku na náhradu škody z titulu odpovědnosti za škody způsobené v souvislosti s výkonem advokacie. K zajištění ochrany klientů advokátů a k snadné vymahatelnosti jejich nároků stanoví zákon všem advokátům povinnost uzavřít pojištění profesní odpovědnosti za škody. Tato povinnost se vztahuje na poskytování advokátních služeb samostatně i ve sdružení.
Jaké škody jsou v praxi nejčastěji řešeny?
Přes skutečnost, že jsou hlášeny různé typy škodných událostí, lze říci, že nejčastějšími událostmi jsou ty, jejichž příčinou je zmeškání lhůt.
Obecně lze škodné události z profesní odpovědnosti rozdělit na tzv. nežalobní a žalobní.
V případě nežalobní škodné události je proti pojištěnému advokátovi vznesen ze strany poškozeného nárok na náhradu újmy bez toho, aby byla proti pojištěnému podána ze strany poškozeného žaloba. Povinností pojištěného je potom to, aby bez zbytečného odkladu událost nahlásil naším prostřednictvím. Je pak již na pojistiteli, aby v rámci šetření škodné události vyhodnotil, zda došlo k pochybení pojištěného, zda a kdy došlo k případnému vzniku újmy na straně poškozeného a zejména, zda lze hovořit o příčinné souvislosti mezi pochybením a vznikem újmy, tedy o povinnosti k náhradě újmy a případném vzniku pojistné události a následné výplatě pojistného plnění, maximálně dle prokázané výše újmy do výše limitu pojistného plnění po odečtení spoluúčasti.
Není tedy pravdou, jak se mnozí domnívají, že by se pojistitel nemohl po provedeném šetření škodné události pokusit rozhodnout o případné povinnosti k náhradě újmy pojištěného a s tím související výplatě pojistného plnění bez toho, aby bylo nutno pojištěného poškozeným žalovat.
V případě žalobní škodné události je proti pojištěnému nárok vznesen žalobou s tím, že mohou v zásadě nastat tři situace:
Po oznámení o tom, že se jedná o žalobní škodnou událost, převezme na straně pojistitele řešení události jeho právní oddělení, které rovněž rozhodne o tom, zda pojistitel vstoupí případně do sporu jako vedlejší účastník na straně pojištěného. V případě řádného a včasného oznámení žalobní škodné události a za předpokladu, že se na ni nevztahuje žádná z případných výluk uvedených v rámcové smlouvě pro hromadné pojištění advokátů či příslušných pojistných podmínkách, či nebyly pojistné podmínky jinak pojištěným porušeny, by měl pojistitel respektovat v případě prokázané povinnosti k náhradě újmy pojištěného plnit k rukám poškozeného na základě pravomocného soudního rozhodnutí.
U žalobních i nežalobních škodných událostí je potřeba rovněž zdůraznit, že samotné pochybení pojištěného advokáta neznamená automaticky úhradu pojistného plnění ze strany pojistitele poškozenému. Vždy je potřeba rovněž pojistitelem popřípadě soudem jako otázku předběžnou zkoumat, co by se stalo, kdyby advokát nepochybil, tedy např. jak by byl býval dopadl soudní spor, nebýt zmeškání lhůty pro podání odvolání atd. Pokud by spor dopadl stejně, nejedná se o povinnost k náhradě újmy, nýbrž o očekávatelný výsledek a pojistitel z pojištění profesní odpovědnosti pojistné plnění hradit nebude. Je tedy velmi důležité, aby pojištěný při nahlášení škodné události doložil všechny důkazy a tvrzení, jež měly být či byly použity při vedení sporu tak, aby pojistitel dokázal událost co nejlépe při jejím šetření posoudit.
A pozor na soudní poplatky!
Novelou zákona o soudních poplatcích byla změněna dosavadní praxe, ve které platilo, že pokud účastník soudní poplatek nezaplatil, soud řízení usnesením zastavil, přičemž k nápravě daného stavu mohlo dojít dodatečným uhrazením soudního poplatku. Nově soud vyzve k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě 15 dnů, v případě jeho neuhrazení řízení zastaví a k případnému následnému uhrazení soudního poplatku již nepřihlíží. Tato situace by v případě neznalosti změny dané praxe ze strany advokáta mohla vést ke vzniku jím způsobené škodné událostí tím, že dané řízení vůbec neproběhne.
Obecně lze říci, že kvalitní zprostředkovatel pojištění poskytne svým klientům úplnou součinnost, poskytne zázemí při hlášení a řešení škodných událostí a je také připraven s pojistitelem jednat ve věci zjištění stavu šetření škodné události, případně s ním diskutovat o obsahu právního stanoviska při jejím ukončení. Dobrý makléř vás tak zbaví složité administrativy, je vaším rádcem i pomocníkem.
Specialisté WI-ASS ČR s.r.o. a RENOMIA, a. s., vám rádi pomohou s nastavením pojistné smlouvy tak, aby pokryla všechna rizika podle vaší specializace, i nad rámec zákonného pojištění, a vy jste se mohli bez obav věnovat kauzám svých klientů.
Mgr. Zdeněk Turek,
jednatel WI-ASS ČR s.r.o.
e-mail: turek@wiass.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
 |
Přes skutečnost, že jsou hlášeny různé typy škodných událostí, lze říci, že nejčastějšími událostmi jsou ty, jejichž příčinou je zmeškání lhůt.
Obecně lze škodné události z profesní odpovědnosti rozdělit na tzv. nežalobní a žalobní.
V případě nežalobní škodné události je proti pojištěnému advokátovi vznesen ze strany poškozeného nárok na náhradu újmy bez toho, aby byla proti pojištěnému podána ze strany poškozeného žaloba. Povinností pojištěného je potom to, aby bez zbytečného odkladu událost nahlásil naším prostřednictvím. Je pak již na pojistiteli, aby v rámci šetření škodné události vyhodnotil, zda došlo k pochybení pojištěného, zda a kdy došlo k případnému vzniku újmy na straně poškozeného a zejména, zda lze hovořit o příčinné souvislosti mezi pochybením a vznikem újmy, tedy o povinnosti k náhradě újmy a případném vzniku pojistné události a následné výplatě pojistného plnění, maximálně dle prokázané výše újmy do výše limitu pojistného plnění po odečtení spoluúčasti.
Není tedy pravdou, jak se mnozí domnívají, že by se pojistitel nemohl po provedeném šetření škodné události pokusit rozhodnout o případné povinnosti k náhradě újmy pojištěného a s tím související výplatě pojistného plnění bez toho, aby bylo nutno pojištěného poškozeným žalovat.
V případě žalobní škodné události je proti pojištěnému nárok vznesen žalobou s tím, že mohou v zásadě nastat tři situace:
- V první z nich je událost hlášena pojištěným přímo jako žalobní, tedy pojištěný by měl pro řádné nahlášení události zaslat i požadované formuláře.
- Při druhé situaci oznamuje pojištěný podání žaloby proti své osobě u události, která již byla pojistitelem šetřena a u které pojistitel neshledal povinnost pojištěného k náhradě újmy či odkázal pro právní komplikovanost případu na případné nové soudní řízení a jeho závěry (tedy nechť poškozený zažaluje pojištěného a soud ať rozhodne).
- Ve třetí situaci je žaloba podána poškozeným proti pojištěnému ještě v průběhu šetření hlášené nežalobní škodné události pojistitelem.
Po oznámení o tom, že se jedná o žalobní škodnou událost, převezme na straně pojistitele řešení události jeho právní oddělení, které rovněž rozhodne o tom, zda pojistitel vstoupí případně do sporu jako vedlejší účastník na straně pojištěného. V případě řádného a včasného oznámení žalobní škodné události a za předpokladu, že se na ni nevztahuje žádná z případných výluk uvedených v rámcové smlouvě pro hromadné pojištění advokátů či příslušných pojistných podmínkách, či nebyly pojistné podmínky jinak pojištěným porušeny, by měl pojistitel respektovat v případě prokázané povinnosti k náhradě újmy pojištěného plnit k rukám poškozeného na základě pravomocného soudního rozhodnutí.
U žalobních i nežalobních škodných událostí je potřeba rovněž zdůraznit, že samotné pochybení pojištěného advokáta neznamená automaticky úhradu pojistného plnění ze strany pojistitele poškozenému. Vždy je potřeba rovněž pojistitelem popřípadě soudem jako otázku předběžnou zkoumat, co by se stalo, kdyby advokát nepochybil, tedy např. jak by byl býval dopadl soudní spor, nebýt zmeškání lhůty pro podání odvolání atd. Pokud by spor dopadl stejně, nejedná se o povinnost k náhradě újmy, nýbrž o očekávatelný výsledek a pojistitel z pojištění profesní odpovědnosti pojistné plnění hradit nebude. Je tedy velmi důležité, aby pojištěný při nahlášení škodné události doložil všechny důkazy a tvrzení, jež měly být či byly použity při vedení sporu tak, aby pojistitel dokázal událost co nejlépe při jejím šetření posoudit.
Novelou zákona o soudních poplatcích byla změněna dosavadní praxe, ve které platilo, že pokud účastník soudní poplatek nezaplatil, soud řízení usnesením zastavil, přičemž k nápravě daného stavu mohlo dojít dodatečným uhrazením soudního poplatku. Nově soud vyzve k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě 15 dnů, v případě jeho neuhrazení řízení zastaví a k případnému následnému uhrazení soudního poplatku již nepřihlíží. Tato situace by v případě neznalosti změny dané praxe ze strany advokáta mohla vést ke vzniku jím způsobené škodné událostí tím, že dané řízení vůbec neproběhne.
Obecně lze říci, že kvalitní zprostředkovatel pojištění poskytne svým klientům úplnou součinnost, poskytne zázemí při hlášení a řešení škodných událostí a je také připraven s pojistitelem jednat ve věci zjištění stavu šetření škodné události, případně s ním diskutovat o obsahu právního stanoviska při jejím ukončení. Dobrý makléř vás tak zbaví složité administrativy, je vaším rádcem i pomocníkem.
Specialisté WI-ASS ČR s.r.o. a RENOMIA, a. s., vám rádi pomohou s nastavením pojistné smlouvy tak, aby pokryla všechna rizika podle vaší specializace, i nad rámec zákonného pojištění, a vy jste se mohli bez obav věnovat kauzám svých klientů.
Mgr. Zdeněk Turek,
jednatel WI-ASS ČR s.r.o.
e-mail: turek@wiass.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
