Deset slov o sobě?
„Jsem, protože vnímám vše ukryté v nás…“ (Václav Neckář – Jsem)

Kdybyste nebyl právníkem, čím byste byl?
Nejsem exaktní ani technický typ, takže bych nejspíš opět skončil u nějakého humanitního zaměření. Buď bych byl učitelem (dějepis, občanská výchova, zeměpis) nebo knihovníkem. Třeba by mě vzali do novin či časopisu, abych se mohl věnovat psanému slovu. V ideálním případě bych se stal spisovatelem, ale to je spíš odpověď na otázku o nesplněných snech.

Nevýhody vašeho povolání?
Hlavní nevýhodou soudce asi je to, že si často nosí práci domů. Nemyslím jenom spisy, ale kauzy v hlavě, pokud se nedokáže oprostit od problémů odchodem z práce. Já to bohužel takhle mám. Zase na druhou stranu se někdy povede vyřešit právní otázku v nečekaných situacích, třeba náhlým vnuknutím při čištění zubů, ač jsem nad tím proseděl celý předchozí den v kanceláři…

Jaký byl Váš nejhorší den v práci?
Nejhorší je každý den, kdy zjistím, že jsem udělal chybu, něco nedotáhl, nezvládl či dokonce špatně rozhodl.

Největší dosavadní úspěch?
Práce soudce není lemována nějakými měřitelnými úspěchy, takže můžu směle označit za úspěch právě ocenění titulem Právník roku.

Která osobnost symbolizuje spravedlnost?
Krásné zpodobnění Spravedlnosti najdete v soše Matyáše Brauna na Šporkově Kuksu.

Kdo na Vás měl ve Vašem profesním životě největší vliv?
Řada kolegů soudců. Z těch zkušenějších si dovolím uvést čtyři jména: Antonín Tripes, Marta Škárová, Vladimír Veselý ml. a Vít Jakšič. Vedle toho mám zejména v poslední době pocit, že se lze lecčemu přiučit i od mladších kolegů.

Nejméně přehledný předpis – a proč?
Pro mě je to vlastně jakýkoliv daňový předpis a předpisy důchodového a sociálního zabezpečení. Možná nejsou méně přehledné než řada jiných, ale násobí se to mou subjektivní neschopností se krajinou těchto zákonů prokousat, i kdyby měly jedinou novelu.

Jak si vyčistit hlavu?
Zvenčí stačí šampón, zevnitř je to někdy horší a skoro to ani nejde. Nejlepší je nějaká fyzická aktivita, například tenis, lyže, práce na zahradě či hry nebo výlety s dětmi. Úplně ideální je změna prostředí, tedy odjezd do hor či k moři.

Nesplněný sen?
Nevím, jestli je to vůbec sen, protože vcelku jistě vím, že se nesplní, a proto si ho vlastně ani moc nepěstuji. Byl bych sám se sebou spokojen, kdybych dokázal napsat nějaký pořádný román. Nemám ale obrazotvornost Johna Irvinga, vzdělanost Umberta Eca ani záběr Miky Waltariho, takže jsem nucen zůstat u drobných pokusů v oblasti práva.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz