Insolvenční správce – ohrožený druh
eFocus
Je smutnou skutečností, že pokud odborná nebo laická veřejnost v tisku nalezne informace o insolvenčním řízení, je víceméně jisté, že se dočte o negativních zkušenostech účastníků, o podezřeních a podivně vedených procesech. A jistotu téměř stoprocentní máme v případech, kdy je v tisku zmínka o insolvenčním správci - počet negativních zpráv o této profesní skupině vytváří obraz podezřelých osob, které si počínají tak, aby insolvence řídili ve svůj prospěch, nebo ve prospěch jiných.
Změnu přinesla novela insolvenčního zákona, která posílila postavení věřitelů o možnost významně zasáhnout insolvenční proces i tak, že osobu správce, kterou jmenoval soud, věřitelé za jistých podmínek mohou nahradit osobou jinou, a to bez odůvodnění. Poměrně razantní změnu do statutu insolvenčního správce vnesla novela zákona o insolvenčních správcích (zákon číslo 294/2013 Sb. s platností od 1. ledna 2014) a navazujících vyhlášek o zkouškách a podmínkách, za kterých je možné funkci insolvenčního správce vykonávat.
Ukazuje se, že insolvenční prostředí kultivováno není ani po poslední novele. Všechny nešvary zde zůstaly, znepokojivé zprávy o „insolvenční mafii“ jsou zveřejňovány stále, jen se ukazuje, že insolvenční řízení jsou nyní otevřeně schopni ovlivnit ti, kteří získali více pravomocí a možnosti rozhodnout -věřitelé – a kteří mohou jmenovat „svého“ insolvenčního správce bez uvedení jakéhokoli odůvodnění jen proto, že tu možnost mají. I když existuje systém přidělování insolvenčních případů podle soudního „kolečka“, nezřídka se stává, že je erudovaný, zkušený, nezávislý insolvenční správce, který od počátku insolvenčního řízení provedl nejnáročnější úkony – sepsal majetek, přezkoumal pohledávky a absolvoval nejnáročnější část insolvenčního řízení – odvolán a nahrazen správcem jiným. Zvláště zřetelné bylo „plošné“ odvolávání správců i v běžných oddluženích, kdy systém provozoven správců napříč Českou republikou naprosto rozvrátil systém přidělování i nejběžnější insolvenční agendy. Vždyť z jakého důvodu by insolvenční správce sídlící v samém centru Prahy byl „převolován“ jako správce dlužníka, fyzické osoby, bydlící v rozpadlém domku na moravsko-slovenském pomezí? O tom, jak takto „převolený“ správce pojme svou funkci a bude schopen být praktickým průvodcem dlužníka na jeho nelehké cestě oddlužením, se lze pousmát. O důvodech takových odvolávání se spekuluje nebo hovoří šeptem – je za odvoláváním snaha ovlivnit celý proces nebo – ještě hůře – možná dohoda o dělení odměny správce?
A pokud k takovým situacím docházelo v běžných oddluženích, není divu, že ve významných insolvenčních řízeních, kde jsou ve hře velké majetky, může uplatnit svůj zájem věřitel nebo jakákoli vlivná skupina poměrně snadno, zvláště pokud se spojí s ochotným insolvenčním správcem. Takovým spekulacím nezabrání ani stále se zpřísňující systém zkoušek správců, a to ani zkoušek opakovacích (v případě správců se zvláštním povolením). Domnívám se, že tyto jevy nelze odstranit neustálými novelami insolvenčního zákona. Insolvenční prostředí vždy bude lákat ty, kteří chtějí nekalým způsobem získat majetky či ovlivnit běh věcí. Insolvenční správce, který vykonává svou funkci řádně, s čistým svědomím a i přes překážky dodržuje zásady insolvenčního řízení, nesmí být ohroženým druhem – a jsem přesvědčena, zatím není. Je ale zřejmé, že k zachování tohoto postoje potřebuje zákonnou podporu. O udržení čistého štítu se však musí vždy postarat jen on sám.
JUDr. Lenka Vidovičová, LL.M.,
advokátka a insolvenční správkyně se zvláštním povolením
Spolek moravských insolvenčních správců
Názor byl publikován v rámci vydání EPRAVO.CZ Digital - leden 2016.
Nové číslo EPRAVO.CZ Digital si můžete stáhnout
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz