Jmenování profesorů
eFocus
Naše hlava státu M. Zeman je nepochybně svérázný chlapík. Zastánkyně a zastánci přímé volby prezidenta jsou jistě spokojeni, takový kandidát by standardní parlamentní procedurou patrně nikdy neprošel. Nicméně i v Česku platí – nikdy neříkej nikdy.
Jako VŠ pedagoga mě velice zaujala tématika (ne)jmenování profesorů a přístup M.Zemana k ní.
Naposledy prezident začal mj.tvrdit: … pakliže nebude schválen návrh novely o jmenování profesorů, podepíše jim sice příslušné jmenovací dekrety, pověří však ministra školství, aby jim je předal.
Prezident dolních 10 milionů je ale přesvědčen, že by novela, která svěřuje jmenování profesorů do rukou předsedy Senátu měla být přijata co nejdříve – hovořil dokonce o konci ledna.
Na věc mám stejně jako mnoho mých akademických kolegů jednoznačný názor – pakliže dnešní prezident toto mimořádné privilegium využívat nechce, potom ho nenuťme!
In media res: Mám za to, že profesory by si české VŠ měli jmenovat samy.
Čeští a moravští rektoři takový dodatečný úkol jistě snadno a troufám si říci i rádi zvládnou. Mezinárodní srovnání - nebyli bychom ani žádnou bílou vránou, ve většině zemí světa to tak bez problémů, a již dlouho, funguje.
Pokládám za zcela nesprávné zmíněné oprávnění delegovat na ministra školství či na předsedu horní parlamentní komory, jak je nyní navrhováno.
Pobavila mě argumentace M.Zemana v OVM, že nedoporučuje jmenování rektory, jelikož rektorem může být i „pouhý“ docent. A co když je (či bude) předsedou Senátu PČR inženýr?
Je pravda, že pouť k získání nejvyšší akademické hodnosti je (nebo by aspoň býti měla) velmi náročná, zpravidla celoživotní. Završení této nelehké cesty je zákonem svěřeno do rukou prezidenta republiky jako symbolický akt ocenění. Sice mě to jako univerzitního pracovníka mrzí, ale není to nepřekonatelné.
Též jsem si vědom, že kvalita VŠ je v ČR různá, nicméně prezident jako ceremoniální prvek vyšší kvalitě profesorů reálně nijak nepřispívá, zde není zapotřebí si to malovat růžovými barvami. O „kause Putna“ raději gentlemansky pomlčíme.
Na závěr mini-glosy si dovolím plédovat za to, abychom prezidenta republiky přestali vnímat jako středověkého osvíceného mocnáře. Za úvahu by stálo, zda prezident republiky (sic!) musí sídlit na Hradě, nákladném symbolu feudalismu, ale to je námět již na jiný komentář.
JUDr. Petr Kolman, Ph.D.,
odborný asistent na PF MU v Brně
právník a publicista
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz
