Čtvrtý ročník debaty moderoval Ladislav Mrklas, politolog a prorektor vysoké školy CEVRO Institut. Úvodního slova se ujal historik Prokop Tomek, který představil oficiální a komunistickým režimem ovládanou mediální scénu osmdesátých let v Československu. Zmínil důležitý milník, kterým bylo vydávání samizdatových Lidových novin od konce roku 1987. Do prostoru zcela kontrolovaného režimem tak vstupovala jen zahraniční média a agentury a jejich domácí zdroje, díky nimž se svět mohl dovídat o dění například v prostředí disentu či o represích vůči oponentům režimu.

Jedním z takových zpravodajů byl i další host diskuse, bývalý dopisovatel Hlasu Ameriky pro střední a východní Evropu, Jolyon Naegele, který zavzpomínal na svou práci nejen v Československu i na to, jak na něj dohlíželi agenti Státní bezpečnosti. Publicista Jefim Fištejn přiblížil účastníkům diskuse práci ve Svobodné Evropě (působil zde od roku 1981), která se podle jeho slov odlišovala od ostatních médi, např. Hlasu Ameriky, nebo BBC v tom, že jejich redaktoři byli v mnohem užším kontaktu s domácím děním v Československu. Vysílání Svobodné Evropy bylo převážně mluvené a doplňované živými domácím i nahrávkami i vstupy. Novinář Petr Marek, který sám působil jako dopisovatel Hlasu Ameriky, pak vzpomínání odlehčil připomínkou důležitosti vtipů namířených proti komunistickému režimu. Jeden z nich odcitujme, neboť krásně popisuje informační impotenci Československých médií osmdesátých let. Dotaz na fiktivní Rádio Jerevan: Je nějaký rozdíl mezi rozhlasem a novinami, když mají stejné zprávy? Ano, rozdíl je zcela zásadní. Zkuste zabalit rybu do rádia.
 

Marek se také krátce po listopadových událostech účastnil improvizovaného vysílání Občanského fóra, které na základě dohod opozice s tehdejším premiérem Adamcem oslovovalo několik milionů posluchačů a informovalo je o dění v týdnech po převratu. Marek připomněl, že výrazným zlomem, který zřejmě urychlil pád režimu, byla generální stávka z 27. listopadu 1989. Ta podle něj byla tak masivní proto, že se dny před tím podařilo dostat manifestace na pražské Letenské pláni do živého vysílání televize a rozhlasu.
 

Vzpomínky těch, kteří pomáhali zprostředkovat dění v tehdejším Československu pro zahraniční média, ale nakonec i pro domácí publikum, jsou nezastupitelné pro hodnocení zásadní role nezávislých médií tehdy, ale i dnes. Závěrem se debata dostala i k tématům současného dění, například demonstracím proti Andrej Babišovi na Letné. Jefim Fištejn zdůraznil, že je zcela mylné se domnívat, že svobodné volby jsou důkazem fungující demokracie, tak, jak argumentují příznivci premiéra. Právě možnost svobodně demonstrovat a vyjadřovat kritický názor vůči moci, je tím jediným důkazem, že v zemi stále existuje demokracie.

Jiří Š. Cieslar,
Vedoucí zahraničního oddělení

CEVRO Institut je soukromou vysokou školou práva, politologie, mezinárodních vztahů, ekonomie a Bezpečnostních studií. Na českém vysokoškolském trhu působí více než dvanáct let. Nabízí prestižní vzdělání, individuální přístup a špičkové vyučující. Vybrat si lze z bakalářských, magisterských i postgraduálních programů. Přednáší zde elitní profesoři i experti přicházející z praxe justice, veřejné správy a byznysu.