Lesk a bída karet

Zdroj: shutterstock.com

eFocus

Češi, Romové a Moravané jsou dlouhodobě kritizováni, že málo platí bezhotovostně a že stále postaru upřednostňují klasické „papírky“. Jsou též bankéři a politiky v mediích opakovaně nabádání, aby se polepšili.

Nota bene, v Poslanecké sněmovně ČR je už ve třetím čtení novela, která snižuje limit pro povinné bezhotovostní platby.

Hranice pro povinné bezhotovostní platby patrně brzy klesne z dosavadních 350.000 korun na 270.000 korun. Pozor, omezení plateb v hotovosti by se mělo vztahovati i na případy, kdy závazek zaplatit teprve vzniká, tedy na dary a půjčky.

Nicméně zpět z makro-ekonomických výšin ke každodennímu životu.

Lze se lidem divit, že dávají přednost hotovosti, před platbou např. kartou? Fyzické osoby obecně trápí bankovní poplatky, byť zde již pozorujeme snahu o mírnému zlepšení, díky konkurenčnímu boji, ne díky státu. Ale rozmáhá se nám tu v české kotlině nový nešvar.

Třeba minulý týden, chci platit kartou v elektru a obchodník se k tomu snaží připočíst poplatek - cca 1,5 proc. - za použití karty. Asi pánové bankéři a politici uznáte, že pak placení kartou ztrácí pro klienty, jakýkoliv půvab....a s takovými případy jsem se setkal letos opakovaně. Vrcholem útoku na spotřebitele je pakliže obchodník neupozorní zákazníka na navýšení platby – o karetní poplatek - řádně dopředu, aby zákazník mohl vyhodnotit situaci!

Kapitolou samo o sobě je, že některé restaurace při platbě kartou sami navyšují částku o 5-10 procent jako automatické spropitné. To už vůbec nemá oporu v zákoně. Nezdaňování spropitného obecně ( úniky v řádu miliard korun ročně) by bylo námětem na jiný článek.

Myslím, že ruku v ruce s uzákoňováním bezhotovostních plateb by měla jít i větší ochrana spotřebitele – nejvhodnější by se mi jevil zákaz pro obchodníky navyšovat platby o „speciální karetní poplatek“. Respektive – uzákonění rovnosti všech forem plateb! Tak jako si obchodník neúčtuje poplatky za náklady spojené s hotovostní platbou (např. zvýšené riziko přenosu infekčních onemocnění z bankovek na jeho zaměstnance a s tím spojené náklady spojené s jejich pracovní neschopností … a věřte, že jak nakládají s bankovkami někteří „spotřebitelé“ rozhodně hygienikům nečiní dny klidnějšími), tak by, de lege ferenda, nemohl perfidně navyšovat platby bezhotovostní.

Dále než k tomuto zákazu dojde, by kontrolní orgány veřejné správy měly důsledněji dbát na to, zda jsou spotřebitelé seznamováni včas s povinností zaplatit peníze navíc. A to nejen přímo v prodejně, ale i na webech obchodníků. Cena v reklamě musí být konečná!

Např. při platbě za TV – 10 000 Kč - je to při 1,5 proc. navýšení za platbu kartou , 150 Kč navíc - proboha, proč? Spotřebitele nemusí zajímat vztahy mezi bankou (resp. Asociací poskytovatelů karet) a obchodníkem. Stejně tak jako prodejce nezajímá, kde pan Spotřebitel získá peníze na svůj nákup.

Za samostatné zamyšlení stojí, že některé banky nevydávají lidem nad 70 let kreditní karty, jak v r. 2013 zjistil úřad veřejného ochránce práv. Není to diskriminace? Nejde zde o zbytečné vylučování seniorů z běžného života? Nota bene, když za pár let budeme muset, díky penzijní reformě, takřka do 70 let pracovat?

Další kamínek do karetní mozaiky - je psychology prokázáno, že lidé platící kartami více utrácejí, což politici na jednu stranu vítají (posiluje to ekonomiku, růst HDP ) nicméně u řady méně odpovědných občanů to vede k ještě vyššímu zadlužování. S čímž je logicky spojena řada dalších sociálních problémů.

Můžeme se pak lidem divit, že neradi používají moderní výdobytek - bankovní karty?

JUDr. Petr Kolman, Ph.D.