Na začátek jedno aktuální téma. Vztahuje se životní pojištění na onemocnění COVID-19?

V případě onemocnění COVID-19 je možné u životního pojištění žádat o pojistné plnění z vybraných pojištění pro případ nemoci. Týká se to zejména pojištění pracovní neschopnosti nebo pojištění pobytu v nemocnici. Životní pojištění samozřejmě kryje i případy úmrtí. Pokud je na smlouvě pojištěné dítě a nakazí se koronavirem, můžete žádat také o plnění z pojištění ošetřování dítě, pokud o něj pečujete a pobíráte ošetřovné. Naopak z pojištění závažných onemocnění se pojistné plnění nevyplácí, protože onemocnění COVID-19 není uvedeno v seznamu pojišťoven jako závažná nemoc.

Existuje jen jeden typ životního pojištění, nebo je možné si sestavit vlastní pojištění tzv. na míru?

Podstatou životního pojištění je zajistit finanční dopady situací jako jsou nemoci, úrazy a úmrtí. Životní pojištění má pokrýt pokles nebo úplný výpadek příjmu a dále případné výdaje na přizpůsobení se změně zdravotního stavu, včetně nákladů na léčení nemoci nebo úrazu. Takový typ životního pojištění se nazývá rizikové, občas se setkáme s pojmem nerezervotvorné. Kromě krytí rizik můžete na smlouvě životního pojištění vytvářet také finanční rezervu, tento typ pojištění se nazývá rezervotvorné. Pro každé životní pojištění platí, že by mělo být sestaveno na míru podle současných potřeb a životní fáze člověka. Následně je možné životní pojištění upravovat podle měnící se rodinné a finanční situace.

Existují nějaké obecné rady, na co by se měl člověk u svého životního pojištění zaměřit, aby co nejlépe plnilo účel?

Základem je vybrat si vhodný typ životního pojištění. Pokud si nechci prostřednictvím životního pojištění vytvářet finanční rezervy nebo využívat daňového zvýhodnění, zvolím si rizikové životní pojištění a nikoli rezervotvorné životní pojištění. Nejčastější chybou bývá, že nastavení životního pojištění se odvíjí od částky, jakou nejvíce je klient ochotný za smlouvu platit. Tomu se až příliš přizpůsobují i pojistné částky, které bývají mnohdy nedostatečné, protože nezohledňují finanční a rodinnou situaci klienta, tedy jeho reálné potřeby. Podstatné také je, aby smlouva životního pojištění nebyla nastavena převážně na krytí úrazů, ale vždy pokrývala i příčinu nemoci. Takové životní pojištění je sice dražší, ale v případě závažné situace zafunguje, jak má. Životní pojištění by nemělo být primárně od toho, aby zaplatilo „pár tisíc“ za úraz, který se zahojí, ale mělo by zajistit člověka a jeho rodinu v případě vážné zdravotní události jako například invalidita, která může mít doživotní finanční důsledky.

Liší se nějak přístup lidí k životnímu pojištění u nás a v zahraničí?

Ano, pokud se na přístup podíváme optikou počtu uzavřených smluv, lidé v České republice více preferují pojištění svého majetku před pojištěním svého zdraví a života. V zahraničí, zejména v západní Evropě, je poměr zcela opačný. Možná je to i tím, že majetek je pro nás něco hmatatelného. Víme, jakou má hodnotu a jaké úsilí jsme museli vynaložit, abychom si ho mohli pořídit. Nechceme o něj přijít, a proto si ho pojišťujeme. U životního pojištění je to jiné. Životní pojištění nás chrání pro budoucí případy, pokud bychom jednoho dne nemohli ze zdravotních důvodů přijít do práce a přišli o svůj příjem. Jsou to tedy peníze, které teprve vyděláme, ale reálně je ještě nemáme. Navíc průzkumy opakovaně ukazují, že jako Češi spoléháme na sociální systém. Uvědomění si potřeby životního pojištění je proto obecně nižší, než u pojištění majetku.

Existují nějaká specifika, co se týká povolání? Liší se pojištění např. pojištění advokáta ve srovnání s lékařem?

Povolání je jedno ze základních kritérií, podle kterého pojišťovny rozlišují rizikovost klientů, zejména u úrazových typů pojištění. Obecně manuálně pracující klienti mívají pojištění dražší, protože se u nich předpokládá vyšší pravděpodobnost vzniku úrazů než u tzv. duševních profesí. Podstatnou skutečností jsou také provozované sporty. Jinou cenu bude mít pojištění pro advokáta, který jezdí rád rekreačně s rodinou na kole, než pro advokáta, který jezdí závody ve sjezdu na kole.

Existuje něco jako skupinové životní pojištění? Mohu např. pojistit všechny zaměstnance své kanceláře naráz, pokud bych jim to chtěl dát jako benefit?

Ano, skupinová řešení začínají postupem času získávat na popularitě. V západní Evropě se jedná o vcelku běžný benefit, který poskytují zaměstnavatelé svým zaměstnancům. Může to být jeden z benefitů, jak si udržet své zaměstnance, některé firmy jej navíc vnímají jako svoji společenskou odpovědnost vůči zaměstnancům a jejich rodinám. Výhod skupinového pojištění oproti individuální smlouvě je hned několik – nižší cena pojištění, vyšší pojistné částky bez nutnosti uvádět informace o zdravotním stavu, jednodušší správa pojištění, často i výhodnější podmínky pojištění. Nutno dodat, že skupinové pojištění je možné sjednat nejen v rámci zaměstnaneckého poměru, ale všude tam, kde je skupina lidí sdružená pod jednou právní subjektivitou.

Jak se může trh životního pojištění změnit, až se situace ohledně koronaviru uklidní?

V tuto chvíli je ještě brzy předjímat. Nemyslím ale, že současná situace nějak významně změní podmínky pojišťoven pro plnění z životního pojištění. Změny očekávám spíše ve zjednodušení sjednání životního pojištění. Až na výjimky dosud většina pojišťoven neumožňuje sjednání životního pojištění bez osobní schůzky s klientem, resp. bez jeho fyzického podpisu smlouvy. V současné době, kdy je osobní kontakt lidí omezen na nezbytné minimum, se tak možnost sjednání životního pojištění stává velmi komplikovanou. Proto pojišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé mohou přikročit k tomu, že se co nejvíce procesů budou snažit převést do elektronické podoby. Vypořádat se přitom budou muset s regulací, která pro sjednání životního pojištění stanovuje poměrně přísná pravidla.

Ing. Michal Král
Produktový manažer životního pojištění ve společnosti RENOMIA a. s.

_______________________________
Infobox:

Chtěli byste se dozvědět o možnostech životního pojištění více? Neváhejte nás kontaktovat na: +420 222 390 892