Mohou notáři provádět zápisy do veřejných rejstříků?

Na dotaz odpovídá: JUDr. Ivo Walder, soudce Krajského soudu v Ostravě

Ano, od 1. 1. 2014 zákon č. 304/2013 Sb. , o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „zák. o veř. rejstřících“), umožňuje v zákonem stanovených případech požádat notáře o provedení zápisu do veřejných rejstříků. O zápis je možné požádat kteréhokoli notáře zapsaného v notářské komoře. Oprávněným k žádosti je každý, kdo by měl oprávnění k podání návrhu na zápis do veřejného rejstříku, tedy osoby uvedené v § 11 zák. o veř. rejstřících, zejména ve veřejných rejstřících již zapsané osoby nebo osoby oprávněné podat návrh na tzv. prvozápis osoby.

Notář o zápisu nevydává rozhodnutí, ale provádí tzv. přímý zápis. Při provádění zápisu notář vystupuje jako zástupce veřejné moci (vykonává veřejnou moc). Notář provádí zápis samostatně, bez součinnosti soudu nebo jeho schválení. Využívá k tomu zvláštní aplikaci (informační systém) obdobný Informačnímu systému veřejných rejstříků používanému soudy. Právní důsledky zápisů provedených notářem jsou stejné jako zápisy provedené soudem (§ 118 zák. o veř. rejstřících). Notář je také za provedení zápisu plně odpovědný, na soudu v těchto případech zůstává pouze odpovědnost za vedení a správu veřejných rejstříků.

Provádění zápisů do veřejných rejstříků notáři by mohlo proceduru zrychlit, když z důvodů bezformální komunikace mezi žadatelem a notářem lze očekávat provedení zápisu v týž den, kdy byl vyhotoven podkladový notářský zápis. Zákon také nepředepisuje zvláštní formu žádosti o zápis. Není proto vyloučena ani ústní žádost, byť stručný záznam o žádosti o zápis lze notářům doporučit. Ve většině případů bude žádost o zápis obsahovat samotný podkladový zápis.

Notáři mohou provádět zápisy v zásadě u všech zapisovaných skutečností. Logicky jsou vyloučeny ze zápisu notáři takové skutečnosti, které nemohou mít podklad v notářském zápisu nebo nejsou ani přímým důsledkem jednání zapisovaných osob (např. zahájení insolvenčního řízení, prohlášení konkursu, postižení podílu v korporaci apod.). Stejně mohou notáři zapisovat jak skutečnosti s deklaratorními účinky, tak s účinky konstitutivními.

Základní podmínky, za nichž notář může zápis do veřejného rejstříku provést, jsou uvedeny v § 108 až § 110 zák. o veř. rejstřících. Patří sem existence podkladového notářského zápisu (zapisované skutečnosti mají v něm podklad), vyjádření notáře o souladu právního jednání s právními předpisy a zakladatelským jednáním a předložení všech listin, které právní předpisy požadují pro zápis do veřejného rejstříku nebo pro založení do sbírky listin.

Nejsou-li podmínky podle § 108 až § 110 zák. o veř. rejstřících splněny, notář provést zápis do veřejného rejstříku odmítne. Odmítnutí zápisu notářem nebrání zapsané osobě podat návrh na zápis u soudu podle § 78 zák. o veř. rejstřících. Z jiných důvodů notář odmítnout provést zápis nemůže.


Časopis Rekodifikace & praxe přináší vedle odborných statí také odpovědi na čtenářské dotazy vztahující se k rekodifikační problematice. Na webových stránkách časopisu lze najít všechny otázky, které byly v rámci časopisu zodpovězeny vybraným týmem předních odborníků na dané oblasti práva. Máte-li tedy i vy konkrétní dotaz, zašlete jej na e-mailovou adresu rekodifikace-dotazy@wolterskluwer.cz.

Časopis Rekodifikace & praxe si můžete objednat >>> zde.
nakladatelství Wolters Kluwer


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz