Musí člen orgánu obecně postupovat vůči obchodní korporaci aktivně, aby mu vzniklo právo na obvyklou odměnu podle § 59 odst. 4 ZOK?
V právní praxi nebylo zcela jasné, jak budou soudy vykládat § 59 odst. 4 ZOK zakládající členovi orgánu obchodní korporace právo na obvyklou odměnu. Zejména nebylo jasné, zda členovi orgánu k založení práva na obvyklou odměnu postačí, pokud zůstane pasivní a nebude sjednání a odsouhlasení smlouvy o výkonu funkce bránit, a následně bude tvrdit, že k nesjednání nebo neschválení smlouvy o výkonu funkce, která by právo na jeho odměnu zakotvovala, došlo „z důvodu na straně obchodní korporace“, resp. „z důvodu překážek na straně obchodní korporace“.
Proti tomuto výkladu stály názory podmiňující vznik práva na obvyklou odměnu tím, že člen orgánu vůči obchodní korporaci učiní ve věci uzavření a odsouhlasení smlouvy o výkonu funkce aktivní kroky, které po něm lze spravedlivě požadovat, aby byla smlouva o výkonu funkce uzavřena a odsouhlasena.
Odbornou analýzu existujících soudních rozhodnutí provedli odborníci na korporátní právo Ivan Chalupa a David Reiterman a odpověď na výše uvedenou otázku zní: ANO
Z, vyplývá, že člen orgánu musí obecně postupovat vůči obchodní korporaci aktivně, aby mu vzniklo právo na obvyklou odměnu podle § 59 odst. 4 ZOK, neboť Nejvyšší soud dovodil, že ke vzniku práva na obvyklou odměnu podle § 59 odst. 4 ZOK je třeba, aby k neuzavření smlouvy o výkonu funkce, jejímu neschválení příslušným orgánem anebo k její neplatnosti došlo za situace, kdy člen orgánu učinil kroky, které po něm lze spravedlivě požadovat, aby byla platná smlouva o výkonu funkce uzavřena a odsouhlasena.
Nejvyšší soud k tomu doslova uvedl: „Nárok na odměnu obvyklou podle § 59 odst. 4 z. o. k. vznikne členovi voleného orgánu pouze tehdy, jestliže smlouva o výkonu funkce není uzavřena, schválena příslušným orgánem, neobsahuje ujednání o odměně či nevyhovuje požadavku na písemnou formu z důvodů, které nelze přičítat k tíži dotčenému členu voleného orgánu. K tomu může dojít např. tehdy, kdy společnost nereaguje na návrh smlouvy doručený dotčeným členem voleného orgánu, kdy se valná hromada, svolaná (i) za účelem schválení smlouvy o výkonu funkce, nesejde či smlouvu (její návrh) neschválí apod. Aby bylo možné uzavřít, že důvody, pro které nebyly naplněny požadavky kladené na ujednání o odměně, nelze přičítat k tíži dotčeného člena voleného orgánu, musí tento člen učinit takové kroky, které lze po něm spravedlivě požadovat (např. doručit společnosti návrh smlouvy o výkonu funkce obsahující i ujednání o odměně, podniknout kroky potřebné k tomu, aby valná hromada či jiný příslušný orgán měl možnost smlouvu o výkonu funkce schválit apod.). Zůstane-li člen voleného orgánu zcela nečinný (neudělá-li nic pro to, aby došlo k naplnění požadavků kladených na ujednání o odměně), nebudou zpravidla naplněny předpoklady § 59 odst. 4 z. o. k. pro vznik práva na odměnu obvyklou. … Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že je nutné posuzovat, zda žalobce a dovolatelka přizpůsobili ujednání smlouvy o výkonu funkce o odměně požadavkům zákona o obchodních korporacích, a pokud nikoliv, zda o to alespoň žalobce usiloval. Jestliže žalobce zůstal i po 1. 7. 2014 v tomto směru nečinný (zejména nečinil-li žádné kroky k tomu, aby valná hromada společnosti schválila jeho písemnou smlouvu o výkonu funkce obsahující i ujednání o odměně, popř. dalších plněních za výkon funkce), vykonával funkci jednatele od 2. 7. 2014 bezplatně (§ 777 odst. 3, § 59 odst. 3 z. o. k.).“
Řešení stovek dalších konkrétních otázek korporátní praxe na základě analýzy soudních rozhodnutí, včetně souvisejících vzorů, checklistů, postupů a systematických provazeb přináší Praktický manuál k ZOK v ASPI.
Aktuálně jsme zařadili 18 nových řešení a aktualizovali 197 záznamů.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz