Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. května 2016, sp. zn. 29 Cdo 2219/2015 (R 97/2017), vyplývá, že skutečnost, že je navrhovatel majitelem ochranné známky odpovídající navrhované obchodní firmě, sama o sobě nepostačuje k závěru, že navrhovaná obchodní firma není zaměnitelná a klamavá, a že je tedy třeba návrhu na její zápis do obchodního rejstříku bez dalšího vyhovět.

V projednávaném případě Nejvyšší soud posuzoval, zda skutečnost, že je navrhovatel majitelem kombinované ochranné známky „ZBROJOVKA ZTM“ bez dalšího znamená, že je třeba vyhovět jeho návrhu na zápis odštěpného závodu „Czechoslovak development, družstvo odštěpný závod ZBROJOVKA ZTM“, a dospěl k závěru, že nikoliv.

Nejvyšší soud k tomu doslova uvedl: 

„Přezkum zaměnitelnosti, resp. klamavosti jmen osob zapisovaných do veřejných rejstříků právnických a fyzických osob je zaměřen nikoli na výrobky či služby, ale na osoby (jejich jména). Rejstříkové soudy porovnávají navrhovaná jména s jinými již existujícími zapsanými jmény (resp. jinými již existujícími zapsanými označeními odštěpných závodů) a spolu s tím zkoumají i to, zda není navrhované jméno klamavé. Přestože i přezkum navrhovaného jména při posuzování jeho klamavosti vychází z toho, jakou činnost zapisovaná osoba vykonává, či je připravena vykonávat (srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. dubna 2008, sp. zn. 29 Cdo 201/2007, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročník 2008, pod číslem 95), a tedy – přeneseně – i z toho, jaké výrobky či služby podnikatel v rámci své činnosti vyrábí či nabízí (resp. bude vyrábět či nabízet), jde toliko o dílčí aspekt rejstříkového přezkumu. Skutečnost, že navrhovatel je majitelem ochranné známky tvořící (část) jména či označení odštěpného závodu navrženého k zápisu do veřejného rejstříku, tedy (sama o sobě) nevypovídá nic o tom, zda navrhované jméno anebo označení odštěpného závodu je, je, či není zaměnitelné nebo klamavé.“

Řešení stovek dalších konkrétních otázek korporátní praxe na základě analýzy soudních rozhodnutí, včetně souvisejících vzorů, checklistů, postupů a systematických provazeb přináší Praktický manuál k ZOK v ASPI (aktuálně zařazeno přes 510 příspěvků, k více než 245 paragrafům ZOK).

• Na základě soudní praxe - vychází z rozhodnutí soudů a je řešen formou jasných odpovědí.
• Využívá zkušeností z praxe odborníků na korporátní právo - u nejasných výkladů, kde se ve svých rozhodnutích soudní praxe neshoduje, je doplněno doporučení autorů. 
• Průběžně aktualizován - autoři neustále (cca jednou měsíčně) doplňují nová a aktualizují zařazená řešení.

Jasné a srozumitelné odpovědi na otázky jsou věcnou analýzou relevantních soudních rozhodnutí. Pro tyto odpovědi autoři pečlivě vybírají jak novou judikaturu NS a ÚS, tak nižších soudů k ZOK dostupnou exkluzivně v ASPI a relevantní použitelnou judikaturu k obchodnímu zákoníku.