V právní praxi se čekalo na rozhodnutí, které by potvrdilo, že o vzniku ručení podle výše uvedeného ustanovení a o uložení povinnosti plnit z něj může rozhodnout i trestní soud v rámci tzv. adhezního řízení.

Odbornou analýzu existujících soudních rozhodnutí provedli zkušení odborníci na korporátní právo Mgr. Ivan Chalupa a Mgr. David Reiterman a odpověď na výše uvedenou otázku zní: ANO.

Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. května 2019, sp. zn. 6 Tdo 511/2019, vyplývá, že o vzniku ručení podle § 68 ZOK a o uložení povinnosti plnit z něj může rozhodnout i trestní soud v rámci tzv. adhezního řízení.

V projednávaném případě Nejvyšší soud konstatoval, že podmínka, že byl podán návrh věřitele obchodní korporace podle § 68 ZOK, byla v projednávaném případě v rámci trestního řízení splněna, a dále, že příslušné zjištění o právu věřitele (poškozeného) na plnění z ručení podle § 68 ZOK může vyplynout v průběhu trestního řízení.

Nejvyšší soud k tomu doslova uvedl: „Podle citovaného zákonného ustanovení je vznik ručitelského závazku člena, resp. bývalého člena statutárního orgánu právnické osoby vázán na splnění několika zákonných podmínek. Ručitelský závazek nevzniká eo ipso ze zákona, nýbrž je nezbytné, aby 1) jeho existenci prohlásil soud, a to na návrh oprávněného subjektu insolvenčního správce nebo věřitele úpadce, 2) insolvenční soud vydal rozhodnutí o úpadku dlužníka (korporace) a současně 3) statutární orgán (obviněný) věděl, resp. měl a mohl vědět, že obchodní korporace

je v hrozícím úpadku, aniž by pro jeho odvracení učinil vše potřebné a rozumně předpokládatelné. Předestřené zákonné podmínky pro vznik ručitelského závazku byly v posuzované věci splněny jen částečně. … Poškození se připojili se svými nároky na náhradu škody v souladu s ustanovením § 43 odst. 3 tr. ř. (Česká republika zastoupená Finančním úřadem pro Kraj Vysočina č. l. 457-460, Česká republika zastoupená Pražskou správou sociálního zabezpečení č. l. 183, Všeobecná zdravotní pojišťovna č. l. 151, Vojenská zdravotní pojišťovna č. l. 162, Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví č. l. 181). Poškozená Česká republika zastoupená Finančním úřadem pro Kraj Vysočina ve svém připojení navrhla vyslovení ručitelského závazku obviněného, což lze dovozovat z jeho vyjádření, podle něhož poškozený navrhuje, aby soud obžalovanému J. P. uložil povinnost nahradit poškozenému výše specifikovanou škodu na neodvedené dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za zdaňovací období 2015 ve výši 199.890,- Kč., jelikož z údajů zveřejněných v insolvenčním rejstříku i z dřívějších zjištění a průběhu dřívější daňové exekuce vedené poškozeným je nepochybné, že daňové nedoplatky obchodní

korporace A. uhrazeny nebudou. V důsledku toho lze konstatovat, že minimálně v případě prvně označeného poškozeného byla první z podmínek pro prohlášení ručitelského závazku jednatele jako voleného orgánu

korporace splněna. … Nad rámec nezbytného lze na tomto místě podotknout, že samotné rozhodnutí soudu o existenci ručení nepostačí pro to, aby bylo možné vést efektivně, míněno s výsledkem v podobě přiznání uplatněného nároku v soudním rozhodnutí, proti obviněnému jako statutárnímu orgánu společnosti přímý postih. Je nezbytné zabývat se dále podmínkami možné realizace ručitelského postihu podle obecných ustanovení o ručení jako jedné z forem zajištění závazku. … Věřitel (poškozený) má právo požadovat splnění povinnosti po obviněném, pokud podle § 2021 odst. 1 věta první o. z. nesplní povinnost dlužník, a to v přiměřené lhůtě poté, co byl věřitelem (poškozeným) v písemné formě vyzván k plnění. Této výzvy však není třeba tehdy (§ 2021 odst. 1 věta druhá o. z.), pokud je nepochybné, že dlužník dluh nesplní. Z uvedené podmínky lze dovodit, že byť existence ručitelského závazku umožňuje poškozenému uplatnění nároku na náhradu škody v adhezním řízení (v takovém případě nepřichází v úvahu vydání rozhodnutí, jímž by poškozený za aplikace § 206 odst. 4 tr. ř.per analogiím nebyl k trestnímu řízení připuštěn), sama o sobě neodůvodňuje vydání rozhodnutí podle § 228 odst. 1 tr. ř., jímž by mu byl uplatněný nárok přiznán. Vydání takového rozhodnutí je podmíněno zjištěním, že je nepochybné, že dlužník (korporace) svůj dluh nesplní. … Takové zjištění může vyplynout v průběhu trestního řízení. “

Řešení stovek dalších konkrétních otázek korporátní praxe na základě analýzy soudních rozhodnutí, včetně souvisejících vzorů, checklistů, postupů a systematických provazeb  přináší Praktický manuál k ZOK v ASPI. 

David Reiterman

Advokát s mnohaletými zkušenostmi z předních mezinárodních i  českých advokátních kanceláří a investičních bank specializující se na oblast práva finančních služeb, transakce na kapitálovém trhu a související otázky práva obchodních korporací. Společně s Ivanem je hlavním spoluautorem knižní série Základů soukromého práva. Kromě psaní knížek a vývoje Praktického manuálu se věnuje také lektorské a přednáškové činnosti.

Ivan Chalupa

Advokát trvale spolupracující s pražskou kanceláří globální advokátní firmy Squire Patton Boggs specializující se vedle korporátního práva též na oblast regulatoriky a soudních sporů. Společně s Davidem je hlavním spoluautorem knižní série Základů soukromého práva. Kromě psaní knížek a vývoje Praktického manuálu se věnuje také lektorské a přednáškové činnosti.