Bezmála dvacet let vaše kancelář sídlila v Dlouhé ulici. Nyní jste se přestěhovali do nových prostor, které jsou ale jenom o několik ulic vedle. Co vás k tomu vedlo?

Majitel domu v Dlouhé ulici nás oslovil asi před rokem s tím, že chystá rozsáhlou rekonstrukci celého původního areálu. Po poradě s kolegy jsme usoudili, že by asi nebylo dobré čekat na to, až vypuknou nějaké opravy a rozhodli jsme se pro přestěhování. Majitel nám nabídnul prostor v jiném jeho komplexu. Šlo právě o tyto kanceláře. Zalíbily se nám a rozhodli jsme se sem odejít. Zatím zde máme k dispozici jedno poschodí a jednáme o pronájmu dalších prostor o patro níž.

Jaká je v současnosti pozice vaší kanceláře?

Považujeme se za středně velkou českou advokátní kancelář bez podílů zahraničních firem a snažíme se pokračovat v tom, co jsme dělali celou dobu. To znamená na straně jedné universální zaměření s vypíchnutím několika oblastí, kam patří právě i sféra duševního vlastnictví.

Vaše advokátní kancelář je členem mezinárodního organizace International Practice Group. Jak funguje? A jaký má pro kancelář toto členství přínos?

Do struktury IPG jsme byli přizváni před necelými deseti lety. Je to volná mezinárodní asociace advokátních kanceláří, tak zhruba našeho rozměru, která na bázi společenstevního belgického práva pokrývá velkou část této planety. Z větších zemí jsou v ní vždy zastoupeny maximálně tři až čtyři kanceláře, z těch menších, jako je Česká republika, obvykle tak dvě. A celá tato struktura vlastně nahrazuje nutnost vlastního zahraničního zastoupení a poboček v daných zemích. Zatím se nám to velmi dobře osvědčuje.

V soutěži Právnická firma roku 2015 jste dostali ocenění právě v kategorii duševní vlastnictví, a to ne poprvé. Co to pro Vás znamená?

Získali jsme ho za rok 2015 a 2013. A co to pro nás znamená? Považujeme tuto soutěž za jakési prestižní hodnocení, které i podle toho procesu, co známe, považujeme za dosti objektivizované a široce založené. Takže nás to samozřejmě těší, a těší to i klienty, kteří si toho všímají. Je to výsledek toho, že se této oblasti věnuji nejen já, ale také kolega Tomáš Dobřichovský i další naši kolegové. Máme to v jakési symbióze teorie a praxe.

Začínal jsem totiž, když byla oblast práv duševního vlastnictví teprve u zrodu. Tedy v době, kdy byl založen Ústav práva autorského, práv průmyslových a práva soutěžního na Právnické fakultě Karlovy univerzity. Tam jsem kontinuálně působil od mé promoce v ´75, pak přicházeli další. A tento Ústav má funkci nejenom vědecko-výzkumnou, ale také pedagogickou. Dnes tam dokonce máme naše vlastní dva výběrové předměty.

Působíte tam tedy stále…

Ano, ale právě teď jsme v procesu, kdy jsem vedení Ústavu předal kolegovi Tomáši Dobřichovskému. Zůstávám na tomto pracovišti jako řadový profesor.

Jaké to je, když se takhle při práci doplňují generace. Funguje to?

Je to naprosto skvělé. Já jsem vždycky měl tendenci i tým kanceláře doplňovat o mladší kolegy. Nikdy jsem neměl sebemenší problém se s nimi, řekněme, „sesouladit“ na společné práci a společném pracovním stylu. Dnes jsme v kanceláři v mé věkové skupině v drtivé menšině.

O čem dnes vlastně právo duševního vlastnictví nejvíc je?

Je to dnes velmi široký obor, který se dotýká stále více všech aspektů obchodního i civilního života. Zkrátka, už to není žádný exotický, mystický obor, jako tomu bylo před 30 lety, ale pravidelná součást valné většiny kauz. Do duševního vlastnictví spadají například veškeré věci týkající se software, který je téměř všude, databází, informačních technologií všeho druhu, ochranné známky, patenty, design umělecký i průmyslový, internetové domény, nekalé soutěže, a tak bychom mohli pokračovat až třeba k mediálnímu právu a ochraně osobnosti. Je to opravdu široce „rozkročený“ obor a je těžké najít kauzu, kde by tento aspekt nebyl.

S ohledem na to co jste právě řekl, jak vidíte budoucnost specializace na právo duševního vlastnictví?

Je to určitě nesmírná výhoda. Vzhledem k tomu širokému rozkročení, je nutná i specializace uvnitř specializace, to znamená v rámci našeho týmu duševního vlastnictví se jeden specializuje na oblast ochrany osobnosti a dat, já třeba na práva průmyslová a autorská, kolega třeba na software...

Takže se to bude dále větvit na další oblasti práva?

Samozřejmě. A to potvrzují i cizí trhy, nejen ten náš.

Od 2005 je Vaše advokátní kancelář jako jediná v České republice také členem ICC Counterfeiting Intelligence Bureau – divize Mezinárodní obchodní komory specializované na boj proti padělkům, což tedy opět souvisí s právy duševního vlastnictví. Jaký má pro Vás přínos toto členství?

Tím hlavním přínosem jsou informace. Pomocí informačních kanálů této organizace se totiž dovídáme o různých nových formách padělání, ale také o možnostech jejich odhalování. Třeba, že můžeme odhalit padělané víno zvláštní laserovou metodou, můžeme se dozvědět o nové metodě kolkování. „Z druhé linie“ se pak můžeme dozvědět třeba, k jaké došlo razii, s jakým výsledkem. A ty informace se potom dají spojovat z hlediska toku nelegálních produktů napříč světem.

Jak se padělání, a dnes bezpochyby také pirátství, mění?

Zjednodušeně řečeno, padělání se dnes týká v podstatě všech práv a ve zvýšené míře internetu. Výrazné je také mezinárodní propojení ilegálních sítí. A především metody jsou dnes mnohem více sofistikované, než tomu bylo dříve.

V advokacii stále pokračuje boj o klienty, jaká je v tomto směru situace v oblasti duševního vlastnictví?

Je podobná jako ve zbytku advokacie, ale má svoje specifika. Klienti chápou tento obor jako výjimečný, a z toho důvodu se obracejí na specializované kanceláře, za kterou se dlouhodobě považujeme. Kromě nás je takových kanceláří v republice asi deset.

Vaše portfolio je ale širší než jen duševní právo. Velmi známé je jméno vaší advokátní kanceláře také ve spojení s pracovním právem. Čemu se věnujete v této oblasti?

Je to zase poměrně široká oblast. Standardem jsou pracovně právní konzultace a spory o platnost výpovědí, případně posuzování pracovních smluv, kolektivních smluv, určitou vzrůstající tendenci mají kauzy z oblasti ochrany osobních a pracovních dat. To jsou třeba kontroly e-mailu.

Jsou dnes zaměstnanci více odvážní a jsou schopní si hájit ta práva i za cenu soudu?

Naše dvacetiletá praxe ukazuje, že ano. Těch sporů sice není mnoho, ale když jsou, tak jsou široce medializovány. Podstatným faktem však je, že díky legislativní úpravě v celé Evropské unii ty spory existují, a odhodlání zaměstnanců jít do soudních sporů spíše vzrůstá.

Jak takové spory nejčastěji končí?

Naprostá většina končí mimosoudním řešením věci, což není jen specifika pracovního práva, jde spíše o obecnou tendenci. Až k soudu docházejí jen ty nejzávažnější.

Když k vám tedy přijde nějaký klient, který potřebuje vyřešit nějaký pracovně právní spor, jak postupujete?

My se snažíme klienty do soudních sporů „netlačit“. V prvé řadě se snažíme o mimosoudní řešení věci. To je totiž nejefektivnější řešení s nejlepším dopadem pro všechny strany. Soudy totiž trvají několik let. A navíc nejsou nijak levnou záležitostí.

Čemu dalšímu se ještě ve větší míře věnujete?

Naše kancelář poskytuje služby ve všech oborech práva, ale vedle duševního vlastnictví je další nosnou oblast soukromého práva, obchodní právo, civilní věci. A vedle těchto oborů se zabýváme veřejnými zakázkami, informačními systémy, software, fúzemi a akvizicemi, a také se považujeme za poměrně zdatné v oblasti energetiky. Velmi často se zabýváme rovněž spornou agendou. Ta tvoří necelých 50 procent naší práce.

Co pro klienty řešíte v oblasti veřejných zakázek?

Je to v rovině právního poradenství, a to jak pro veřejné zadavatele, tak pro uchazeče. A to ve dvou základních oblastech. Tou první je formulace smluvních ujednání, druhou je posouzení správnosti a právního souladu zadávací dokumentace a důsledky jejího porušení.

Zmínil jste rovněž energetiku. To není úplně typická oblast. Čeho se týká?

Je to poměrně velká oblast, kam spadá řada předpisů regulujících oblast dodávek tepla, energie jako takové, a s tím souvisejících otázek, ať už je to smluvní agenda o dodávkách nebo kooperace tří dodavatelů, přeshraniční spolupráce, s tím spojené fúze a akvizice, výstavba. Jinými slovy, jde většinou o multioborové případy, kde energetika právě kvůli těm zvláštním předpisům a požadavkům hraje velkou roli.

Kdo je takovým běžným klientem z oblasti energetiky?

Tak samozřejmě jsou to hlavní výrobci a distributoři energií. Můžeme zmínit zejména ČEZ.

Co považujete za největší úspěch kanceláře v minulém roce?

To je otázka, kde narážíme na mantinely zákonné mlčenlivosti. Ale mohu zmínit například kauzu, která stále pokračuje. Jde o převod části závodu ČD na SŽDC. Její význam je nesporně celospolečenský, protože to bude znamenat, že se oddělí funkce dopravce a správce, tedy infrastruktury cest včetně nádraží.

Jaký je váš přístup ke klientům?

To se velmi těžko charakterizuje, snažíme se být především profesionální a v zásadě konzervativní. Nemyslíme si totiž, že za všech okolností je nutné například jít do sporů, podávat trestní oznámení. Spíše se klientovi snažíme věci nastínit tak, jak jsou, co je možné učinit, aby si udělal obrázek. Zkrátka řekneme klientům vše, byť se jim to třeba ne vždy musí líbit, a oni pak mají možnost se na základě zdravého úsudku a našich rad sami rozhodnout.

A kdo všechno může být Vaším klientem?

Řekl bych, že v podstatě kdokoliv. Může k nám přijít velká firma, malá firma, stejně tak fyzická osoba. S určitou obavou jsme se setkali u fyzických osob. Říkají si „velká pražská kancelář, ta nám nemůže pomoci, protože je příliš drahá a budeme pro ně příliš malí klienti“. Tyto obavy však nejsou na místě. Řekl bych - není malých klientů, a i bagatelní věc může být zajímavá a důležitá.

Pojďme teď trochu odbočit od samotné advokacie k dalším činnostem, kterým se věnuje. Vaše kancelář se každoročně účastní specializovaných konferencí a seminářů jako přednášející nebo spoluorganizátoři. Co plánujete tento rok?

Tyto aktivity jsou navázané naši činnost na akademické půdě, tedy na Právnické fakultě Karlovy univerzity. Jednou částí je tedy samotná pedagogická práce. A kromě toho jsme zváni, nebo sami pořádáme praktické, na míru šité semináře pro různé segmenty průmyslu nebo hospodářství, například jsme pořádali takový seminář pro architekty. Letos plánujeme účast na konferencích týkajících se duševního vlastnictví, energetiky a veřejných zakázek. To jsou oblasti, kde z hlediska seminářů a pedagogiky působíme.

A pak jsou tu ještě další vedlejší aktivity, z nichž je vidět, že nejen samotné právo duševního vlastnictví a autorská práva, ale i ty předměty, kterých se týkají, Vám – dalo by se s nadsázkou říci – učarovaly…

To je pravda. Dvakrát do roka vydáváme CD s hudbou, českou nebo zahraničních interpretů. Dáváme ho pak jako přílohu k vizitce To už je dlouholetá tradice. Kromě toho jsme vydali i tři knihy. Vydali jsme „Bubáky pro všední den“ od Karla Michala, „Ucho“ od Jana Procházky v tištěné i DVD formě. Zatím poslední je novela „Jak chutná moc“ od Milana Mňačka. Ta se setkává s velkým zájmem, protože v češtině nevyšla celou řadu let a čekali jsme, až se uvolní autorská práva. Je to vskutku nadčasové čtení.

Zastupujeme také řadu výtvarných umělců a tak již od roku 1993 máme tradici v pořádání uměleckých výstav. Jejich vernisáže jsou vždy zajímavým setkáním s našimi klienty, partnery, kolegy a obchodními přáteli.

Řekněte nám o těch výstavách něco víc.

Žánrově výstavy zasahují do nejrůznějších druhů výtvarného projevu od malířství a sochařství až k fotografii, divadelním kostýmům, šperkům, uměleckému sklu a podobně. V průběhu let u nás vystavovali i významní umělci jako Adolf Born, Josef Jíra a Tomáš Bím, z fotografů pak Pavel Brunclík a za sochaře můžeme zmínit například výstavu z pozůstalosti Ladislava Šalouna či Josefa Nálepy a Michala Moravce. Vystavovali jsme rovněž šperky z ateliéru vnučky Alfonse Muchy a měli jsme možnost vystavit i moderní šperk a bižuterii z družstva Granát a z jablonecké Preciosy. Jedna z velmi úspěšných výstav byly zmíněné divadelní kostýmy z fondu Národního divadla a Barrandova. Takže ten záběr je poměrně široký.

A budete v pořádání výstav pokračovat i zde v nových prostorách?

V této tradici hodláme pokračovat i do budoucna, byť v trošku jiné podobě, protože prostory tady jsou jinak uspořádány. Ale už máme koncept, jak to dělat na nové adrese i nadále, takže na další výstavu vás určitě rádi pozveme.



Advokátní kancelář Kříž a partneři s.r.o.

Rybná 9
110 00 Praha 1

Tel.:    +420 224 819 334
Fax:    +420 224 819 343
e-mail:    info@ak-kp.cz



Foto: Lukáš Bíba


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz