Základní informace:

• Kancelář poskytuje komplexní právní služby, právníci se zaměřují zejména na bankovní sektor, finanční a pojišťovací služby, stavební průmysl, letecký průmysl, automobilový průmysl, environmentální sektor, těžké a lehké strojírenství, vodárenství, telekomunikace, farmaceutický průmysl a v neposlední řadě též veřejný sektor.
• Kancelář je oficiálním dodavatelem právních služeb pro Český olympijský výbor a společnost Česká olympijská a.s., pro Autoklub ČR
• Kromě pražské a bratislavské pobočky advokátní kancelář zajišťuje i ekonomický servis prostřednictvím KŠD ŠŤOVÍČEK Economic Services

( JUDr. Jan Šťovíček, Ph.D. )

Vaše kancelář vyhrála v soutěži Právnická firma roku v kategorii Sportovní právo. Jak byste sportovní právo popsal?
„Je to disciplína, která zahrnuje několik oborů. Je poměrně široká, přičemž zahrnuje otázku organizace sportovních institucí, sportovních soutěží, disciplinární pravidla. To je první část – vnitřní předpisy ve sportu. Druhá, poměrně velká část, jsou záležitosti marketingu. Se sportem se pojí hodně reklamy. Ta je jednou z podstatných náležitostí financování sportu. Čím je vyšší sportovní úroveň, tím je z marketingového hlediska atraktivnější. To je poměrně složitá oblast závazků hráčů a sportovních klubů. V neposlední řadě do kategorie sportovního práva patří vztahy se státem a veřejnoprávními organizacemi. Sport nemůže existovat bez podpory státu a bez spolupráce se státními orgány, kraji a obcemi. Spadají sem dotace, podpůrné programy financování sportu, státní reprezentace, spojení na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Nakonec je třeba sem podřadit také legislativu. V České republice existuje zákon o podpoře sportu, který se teď novelizuje.“

Máte za sebou mediálně známé kauzy. Nicméně by nebylo asi správné zaškatulkovat si vás jako kancelář, která se věnuje pouze sportovnímu právu?
„Podobných kanceláří, jako jsme my, je v Praze větší množství a všichni se snažíme fungovat podobně. Když má taková kancelář 25 nebo30 právníků, tak se snaží, aby v ní byli specialisté na obchodní právo, občanské právo, nemovitosti, fúze a akvizice, na ochranné známky… Uvedený záběr činností pak umožňuje, aby si taková kancelář mohla udržet pozici na trhu, neboť musí pokrýt celou řadu služeb. O to se samozřejmě snažíme také. Přičemž sportovní právo je naší specializací. Každý má snahu se profilovat v určité oblasti, a většinou je touto oblastí právě to, co ho nejvíce zajímá a baví. A přiznám se, že mě to sportovní právo opravdu baví.“

Na vašich stránkách stojí, že patříte k „nejdynamičtěji se rozvíjejícím českým advokátním kancelářím“ u nás. Co si pod tím máme představit?
„Tato charakteristika má původ v té skutečnosti, že jsem začal úplně sám s jednou sekretářkou a jedním koncipientem, kterým byl můj mladší bratr, tehdy čerstvě skončivší právnickou fakultu. A několik let jsme takto působili. Pak se nám podařil skok, který nikdo jiný ještě neudělal. Koupili jsme větší advokátní kancelář, která už byla zavedená – Klein, Šubrt, Došková (KŠD, pozn.red.). To byla poměrně zajímavá transakce, protože tito společníci, byť mladí, krátce po překročení padesáti let, prohlásili, že již se kanceláři věnují dost dlouho a že by si chtěli odpočinout. Tak jsme jejich kancelář převzali a skokem jsme se dostali ze tří právníků na dvacet. Taková byla dynamika našeho rozvoje. Poté jsme se snažili tu dynamiku udržovat, i když už to nejde tak rychle. Další skoky se ukázaly jako nemožné, což mě překvapilo. Hledali jsme další možnosti akvizice, ale na trhu se už nic podobného nevyskytlo. Takže jsme se nakonec rozšířili spíš do zahraničí. Zřídili jsme pobočku v Bratislavě, která poměrně dobře funguje. A snažíme se samozřejmě i nadále rozvíjet naše aktivity tady v Praze.“

To je opravdu velký skok…
„Ona to byla poměrně zajímavá situace, protože spousta lidí nám transakci rozmlouvala. Slýchali jsme také názory, že nám utečou klienti KŠD. Ale my jsme našli model, který vyhovoval nejen klientům KŠD, ale který nám umožnil uzavřít s původními společníky velmi přátelskou dohodu. Přestože jednání o akvizici byla poměrně napjatá, nakonec jsme si přeci jen padli do oka a dohodli se. Doteď nás bývalí společníci podporují a kdykoliv to jde, velmi rádi nám pomohou. Ta metoda velmi přátelské spolupráce se osvědčila.“

Další ze zajímavých údajů o vaší kanceláři je tvrzení, že se snažíte být co nejvíce efektivní a zároveň šetřit náklady klientů. Vypadá to spíš jako motto ideální státní správy.
„ (smích) My jsme se během těch let naučili celou řadu poznatků v ekonomice české advokátní kanceláře. Pokud jste česká advokátní kancelář, nemáte za sebou podporu mezinárodní sítě. Nestane se vám, že by vám sesterská kancelář z Londýna poslala významného klienta, který bude platit stejné částky, jaké je zvyklý platit ve Frankfurtu nebo v Paříži. Takže to je trochu jiná situace. Nemůžete očekávat tak velké výnosy a nemůžete fakturovat tak vysoké sazby, jako mezinárodní společnosti. Takže se musíte soustředit na efektivitu. A to je to, v čem je potřeba vycházet klientům vstříc. Sazby musí být poněkud moderované, musí odpovídat českému prostředí. Potom je tu také otázka, řekněme, rozumnosti fakturace.“

Jsou ještě odvětví práva, kterým byste se chtěl v kanceláři věnovat více?
„Určitě ano. Já se snažím, aby sami naši právníci přišli s tím, že je něco nového zajímá. A že se tomu hodlají věnovat. Od té doby, co začal platit insolvenční zákon, se snažím budovat tým, který se tomuto tématu bude věnovat. Insolvence je zajímavá záležitost a legislativa je nehotová. Ten zákon je syrová věc, čeká na judikaturu, je tam spousta nedokonalostí. My se v poslední době setkáváme se spoustou šikanózních insolencích návrhů, kdy je solidní, velká a slušná firma napadena nesmyslným insolvenčním návrhem s vyloženě vyděračským úmyslem. Návrh je samozřejmě po nějaké době zamítnut, ale firmu poškodí, když se zveřejní v obchodním rejstříku, že je v insolvenci. Tomu bychom se chtěli věnovat.“

Poznamenala vaši kancelář ekonomická recese posledních let?
„Asi každý advokát vám řekne, že to pocítili jeho klienti. Je spousta firem, které v posledních letech omezily investice. A to se projeví. Když nejsou investiční projekty, tak je méně práce pro právníky v obchodním právu. Výrazně poklesl počet fúzí a akvizic. A trh nemovitostí a developmentu úplně usnul. Nyní se to opět zvedá. Krize tedy tímto způsobem byla patrná. Ale zase musím říct, že jsme nebyli tak zasaženi, že bychom museli třeba propouštět právníky, nebo žádat společníky o příspěvek na pokrytí ztrát.“

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz