Nejhezčí výhled v Praze

Do budovy v těsné blízkosti Karlova mostu se advokáti z Weil, Gotshal & Manges přistěhovali v roce 1994, rok po svém založení. Půl jednoho patra se za 18 let rozrostlo na čtyři. Aktuálně se rozšiřují o další, až na půdu. V roce 1994 to u Weilu nevypadalo jako ve velké firmě. Fungovalo tu 5 právníků a tři sekterářky. Dnes je v budově 115 lidí. A v plánu je víc… Vedoucí partner JUDr. Karel Muzikář, LL.M. (C.J.). doufá, že se nebudou muset stěhovat, líbí se mu tady. Jako jediný, ale malý problém vidí dostupnost. „ Nedá se zaparkovat přímo před kanceláří. Spousta klientů sem chodí pěšky. Ale je tu blízko spousta úřadů a klientů sídlících v centu. Našim klientům se tu líbí, a tu malou nevýhodu, že nemohou zaparkovat, rádi vykompenzují v nejhezčím výhledu na Pražský hrad.“

Vstupní prostory kanceláře jsou velmi reprezentativní. Člověk se možná na chvilku zamyslí, zda má správné držení těla a jestli je vhodně oblečen. Na druhou stranu je vzhledem k zaměření kanceláře reprezentativní prostředí důležité. Naštěstí pro nás (a samozřejmě i právníky) jsou ostatní, tedy neklientské prostory kanceláře velmi příjemné, moderní a hlavně – pohodlné. I s těmi schody.

Orientační smysl výhodou

Průvodcování se ujala Klára Koppová, Finance & Amin manažerka kanceláře. První zastávkou byla knihovna. Jak vysvětluje, dříve, když se hledávalo z tištěných knih, tam všichni seděli a četli. Dnes mladší generace využívá hlavně internet. Místnost se ke studiu využívá spíše sporadicky. Z knihovny se stala další konferenční místnost. Karel Muzikář dodává: „ Je jich potřeba stále  víc.“  Weil, Gotshal & Manges mají celkově čtyři zasedačky. Největší je pro dvaadvacet lidí. Karla Muzikáře jsme se ještě rychle zeptali, zda má v budově oblíbené místo. „Samozřejmě - každý má oblíbenou svou kancelář, a to od rána do noci.“

Z klientských prostorů míříme do těch právnických. Nejdříve do části, kterou po rekonstrukci otevírali vloni v srpnu. Už v tomto momentě jsme lehce ztraceni, právníkům ale pohyb v členitém prostoru problémy evidentně nedělá. Klára Koppová vysvětluje: „To, že jsme ve dvou spojených domech, je vidět na schodech. Jsou tu různé úrovně, protože se domy svažují.“ 

V každém právnickém oddělení (či prostoru) je „recepce“ se sekretářkami. /Recepce jako taková je jedna, ty na patrech jsou vlastně místa pro asistentky právníků./ Kanceláře právníků u Weil, Gotshal & Manges nejsou rozděleny dle odborného zaměření. Většinou je vždy na patře partner. Ale pravidlo to také není. Na první pohled zvláštní a složité rozhození kanceláří mělo dle našeho pohledu jediný účel: aby kancelář maximálně využila prostor budov k co největšímu pohodlí jednotlivých právníků.

Rádi bychom vyfotili kancelář partnera. Karel Muzikář  je zrovna uprostřed velké transakce a stoly má plné papírů, a tak s Klárou Koppovou přemýšlí, kdo má pořádek. Vítězem je JUDr. Ing. Karel Dřevínek, Ph.D., LL.M. A tak se jde k němu. Partneři mají buď klasickou, nebo modernější kancelář. Žádná ale není stejná. Samozřejmostí je výborný výhled, spousta prostoru na dokumenty a v případě Karla Dřevínka i „Tumb stones“. To jsou takzvané „pomníčky“, které právníci dostávají po úspěšných obchodech. U Weilu jich má hodně právě Karel Dřevínek. „Je to dáno specificitou toho, co dělám. Ne že by jiní kolegové nebyli taky úspěšní.“ A dodává, že za veřejnou zakázku pomníček těžko dostanete.

Kravata dolů jen na pokyn

Dress code u Weil, Gotshal & Manges platí. Právníci musí chodit do práce v kravatě a košili s dlouhým rukávem. Když jsou velká horka, kravata smí dolů. Klára Koppová dodává: „Ale to jen na pokyn.“  Zajímavostí jsou „casual“ pátky. To mohou právníci nosit civil, což neplatí pro jednání. Klára Koppová říká: „Pátky jsou volnější. To vidíme naše partnery v úplně jiném světle. I v džínech a triku.“

A jak dlouho vlastně trvá člověku, než se v kanceláři zorientuje? „Hodně dlouho. Vždy když přijde někdo nový, dostane mapičku se všemi patry. Všude má jména, kdo kde sedí…a pak tu chodí lidi s mapkou a tápou, kde vlastně jsou. Bez mapky to ze začátku nejde.“

Interiérově jsou u Weilu svébytní, nekopírují ostatní. Prvorepublikový nábytek nemají, ale pár „historických“ kusů se najde. Třeba dřevěná skříň, která stále funguje. Dávají se do ní kabáty. A co je u Weilu jedinečné? „ My máme nejlepší výhled a nejstarší budovu.“

Afrika a komnata nejvyšší potřeby

V dalším z pater si nelze nevšimnout afrického umění na zdech. Jde o sošky a obrázky z cest partnerky, Mgr. Karolíny Horákové. Přizpůsobila si tak své patro, které je velmi příjemné. Vedle usměvavých asistentek bylo otevřené okno, a tak byla na místě otázka, zda je v létě neruší davy turistů. Prý si na ruch zvykly. Jen když je opravdu velký hluk, podívají se, co se děje.

Komnatou nejvyšší potřeby by se dala nazvat nenápadná kancelář s nápisem „Fyzio“. Kancelář zajistila lehátko a nasmlouvala maséra. Ten chodí jednou za měsíc a zvládne 16 lidí za den. Takže „Kdo dřív přijde, ten dřív mele.“ Zájem o masáže je opravdu enormní, jsou obsazené tři měsíce dopředu. Klára Koppová říká: „Jsem ráda, že to partneři podpořili. Lidé nemají prostoje s tím někam chodit, prostě se jen přihlásí. Když náhodou nemůžou, tak se vždy rychle někdo najde.“ Možná vás napadne otázka v čí kanceláři se právníci nechávají masírovat. Klára Koppová má jednoduchou odpověď: „Právník, který zde normálně sedí, dělá roční studium LL.M. v Londýně, takže tu není. Zatím je to tady a po rozšíření nahoru doufáme, že bude samostatná místnost pro lehátko.“

Kam půjdeme dál? Dělat reportáž v době oběda není nejlepší čas. A tak jsme po opuštění „Fyzio“ místnosti řešili, jakou kancelář navštívit. Naštěstí jsme si všimli, že kancelář právníka Jana Šturma je obsazená. A tak se šlo na sondu do jeho kanceláře. „Přepadovka“ ho opravdu překvapila a podle jeho slov „mohl být aspoň oholen“. Nám to rozhodně nevadilo. U Jana Šturma jsme strávili velmi příjemnou chvilku a rovnou jsme se ho zeptali, jak mu vyhovují „casual“ pátky a masáže: „Casual Friday, to je výborné. No a na rehabilitace chodím každý den, zablokoval jsem si záda. Sedím špatně na židli…“  Klára Koppová pohotově dodává: „ Vždyť máš perfektní židli s opěrkou hlavy. Tak ti ještě koupíme balónek za záda.“ Prostě a jednoduše… u Weil, Gotshal & Manges je přátelská atmosféra.

Závěrem

Před koncem túry se rozvinula diskuze o studentech. Klára Koppová vysvětluje: „Každý rok se počet studentů střídá. Rádi přijmeme každého, kdo je hodně dobrý a má zájem tvrdě pracovat. Ale takových je opravdu málo. Záleží, jak je ročník silný. Proces pohovorů, tzv. „interviews“, probíhá průběžně a přihlásit se tak může každý, kdo má zájem a věří si.“ Dozvídáme se, že je Weil, Gotshal & Manges je jediný sponzor Common Law Society na pražské právnické fakultě. A založili také vlastní nadační fond. „ Vybíráme sociální nebo zdravotní projekty. V současné době podepisujeme darovací smlouvy s 10 sdruženími a jednotlivci v celkové hodnotě přesahující 650.000 Kč. Peníze budou vyplaceny během dubna, poté se darované příspěvky objeví na webu www.weil-nadacni-fond.cz.“ Pro bono aktivity jsou pro Weil, Gotshal & Manges velmi důležité.

Po kvalitní procházce se nemůžeme nezeptat na to, jak lidem u Weilu vyhovují ony několikrát zmiňované schody. „Právník sedí celý den jen u stolu. Lidem u nás vyhovuje, že se mohou proběhnout“ říká Klára Koppová s úsměvem na tváři. A ten si z návštěvy Weil, Gotshal & Manges odnášíme i my.

Kompletní fotogalerií z Weil, Gotshal & Manges naleznete >>>zde

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz