Ne všechno musí být popsáno v dlouhém článku, aneb úvaha o internetu, glosa k obsazení ústavního soudu a podotknutí k dozoru nad zákonností

Zdroj: UO ČR

eFocus

Posedlost poměřováním toho, co je lepší, krásnější, oblíbenější u občanstva zdejšího, je zřejmá každému průměrnému uživateli internetu. Jednoduchým kliknutím myší odpovídáme, jestli chceme Islám, zda souhlasíme s udělením trestu smrti pro neoblíbeného politika, kdo by na koho měl zaútočit, kdo by spíše ano, nebo spíše ne měl zvolit mezi redukční dietou a bůčkem. Ankety oblíbenosti. Většinou nevinné, občas schopné ovlivnit nejen veřejné mínění, ale i konkrétní osobu, které se anketa týká.

Zajímavé je, jak bezmezně těmto informacím všichni věří, a když se v nich vyskytne i nějaká lež, stávají se opakovaně opakované pravdou. Zkusil jsem jednou, zcela náhodně, ověřit si validitu hlasování na serveru www.csfd.cz . Udělat takový průzkum bojem, jsou vlastně taková hodnotící kritéria, která jsou vystavována ve formě výsledku na odiv. Ačkoliv výsledky žebříčku oblíbenosti filmů zveřejňuje dotyčný server bez problému, dopátrat se, jaká jsou kritéria pro hodnocení, je nemožné. Na stránkách to nenajdete a na emaily nikdo neodpovídá. Učinil jsem obdobnou zkušenost s dalšími internetovými fóry. Kdybych byl ve Spojených státech, určitě bych měl ten kouzelný nápad ihned je zažalovat za klamání veřejnosti a věřím, že by se i našli poškození, kterých by se jakýmkoli způsobem žebříček oblíbenosti dotknul. Ještě, že nejsme ve zmiňované Americe a pěkně po středoevropsku mohu říci, že hlasování na www.csfd.cz má prostě neprůhledná pravidla a místo energie vyplýtvané na snahu podřídit právu jakoukoli lidskou aktivitu, se budu věnovat čtení knihy.

Vyvolává to ve mně ale otázku o míře zodpovědnosti, kterou při bezbřehé svobodě internetu skutečně mají jeho uživatelé. Jednu stránku zodpovědnosti bude hodnotit morálka samotných uživatelů. Druhou relevantní schopnost a možnost bránit případná dotčená práva v soudním řízení. Internet je absolutně bezbřehý, na hranice nebere žádný ohled. Každý, kdo pečlivě studoval právní otázky týkající se ku příkladu „práva být zapomenut“, kdo si kladl seriózně otázku, jak bránit nekalosoutěžnímu jednání realizovaného například z jurisdikce Mongolska, ví, že české právo je na síť krátká a české soudy bezzubé. Tady úvahu končím, nejsem odborník na IT právo, jen podzimně přemítám.

Dnes už je jisté, že Jaromír Jirsa je ústavním soudcem. Jsem tomu rád, měl jsem tu možnost vidět jej v jednací síni a je to dobrý soudce a troufnu si říci, že i dobrý člověk. Pro mne je spolu s Tomášem Lichovníkem, Kateřinou Šimáčkovou, Vojtěchem Šimíčkem a Radovanem Suchánkem, zástupcem mladé generace právníků (velmi vtipné na to, že jsou všichni plus mínus padesátníci), jejichž přístup k právu podle mého názoru Ústavnímu soudu chyběl. To neznamená, že s jejich rozhodnutími a právními názory souhlasím. Jsou však nepochybně nástupci justiční generace, která stojí na základech soudcovské moci a akademické půdy. Mají potenciál stát se dobrým základem nového ústavního soudnictví, které doufám brzy opustí ti, kteří byli pevně svázáni s minulým režimem. Ať už tím, že proti němu aktivně bojovali, nebo s ním tiše pluli. Přesto mi ve volbách nových osob ústavních soudců chybí zástupci advokátů ze stejné věkové skupiny. Nelze totiž přehlédnout, že současný Ústavní soud je soudem zejména citlivým na otázky sociální. Skutečným problémem našeho právního řádu je však nedostatek respektu k základním lidským právům mající fundamentálnější povahu, ochrany před státní mocí a jejími silovými projevy (odposlechy, vazby, sledování, ochrana soukromí) a zásadní ochrana vlastnických práv.

Přestávám rozumět některým projevům státního zastupitelství. Přestávám rozumět tomu, proč státní zastupitelství ve svých veřejných projevech tiše ignoruje, že jednou ze základních zásad trestních řízení je pečlivé objasňování všech skutečností svědčících v neprospěch, ale i prospěch obviněných osob. Buď má státní zastupitelství za úkol jenom stíhat zločince, pak ať se podle toho chová a zvyká si na nemilosrdnou kritiku a přestane se halit do hávu „zákonnosti“ anebo ať veřejně vystoupí někdo z nejhalasnějších zástupců úzké skupiny, kterou vidíme v médiích dnes a denně, a vysvětlí veřejnosti, že jejich posláním je hlídat férový proces do té doby, než věc dojde k soudu, na což kašlou. Zde upozorňuji laskavé čtenářstvo, že dozor nad zákonností je dle mého soudu nesmysl a státní zastupitelství má zločiny stíhat a ne předstírat dozor nad zákonností. K ničemu to nevede a ignorování tohoto ustanovení trestního řádu právní realitou ji spíše škodí, než prospívá.

JUDr. Václav Vlk,
advokát
Moreno Vlk & Asociados

Názor byl publikován v rámci vydání EPRAVO.CZ Digital - říjen 2015.

Nové číslo EPRAVO.CZ Digital si můžete stáhnout ZDARMA na App Store, Google Play a Windows Store, a to přímo z Vašeho tabletu či chytrého telefonu. Pokud máte již aplikaci staženou, postačí si stáhnout pouze nové vydání. Využít můžete také webový archiv starších čísel na adrese tablet.epravo.cz.