Nehodoví šmejdi
eFocus
Nedávno jsem se u hlavního líčení setkal se situací, která není výjimečná, ale bohužel stále tolerovaná. Před jednací síní jsem se vedle svého klienta, obžalovaného pro poměrně banální ublížení na zdraví v důsledku dopravní nehody, setkal s plačící poškozenou. Říkejme ji třeba babička, snad se neurazí.
Ve zklidněné situaci jsme vstoupili do jednací síně, kde se babička od pana samosoudce dozvěděla, že spis sice obsahuje podání pana zmocněnce, ale to postrádá základní náležitosti a rozhodně ho nelze považovat za řádné uplatnění nároku poškozeného v adhezním řízení. Po překladu do „lidštiny“ babička pochopila, že by sama měla uvést nějakou sumu, kterou po obžalovaném požaduje, ale znáte to – celý život nelhala a nebude si vymýšlet ani teď a žádné doklady nemá, protože to přeci měl zařídit ten hodný pán, co ji vše zařizoval.
Po skončení hlavního líčení, kdy byla babička logicky odkázána se svým nárokem na řízení ve věcech občanskoprávních, jsem ji chtěl opětovně povzbudit, že se fakticky příliš neděje, pojišťovna bude plnit stejně a přiznám se, chtěl jsem i vyzvědět, který z kolegů advokátů takto odborně a lidsky poskytuje právní službu. Babička, vidouc naslouchající osoby, začala vyprávět příběh, který v různých obměnách známe všichni. Hned po nehodě přijeli na místo hodní pánové a úplně zadarmo ji sehnali odtah nabouraného auta, dokonce i opravnu, kde ji auto opraví a považte - dokonce ji zadarmo půjčili krásné auto. Zadarmo ji také zařídí, že všechny škody a újmy ji zaplatí pojišťovna. Stačilo, aby jen podepsala pár papírů a ten hodný pán „zadarmozástupce“ ji všechno zařídí. Dnes už si s ním ale tolik nerozumí, protože povídal, že ta zlodějská pojišťovna prý nechce zaplatit ani odtah (prý že byl dražší, než kolik je běžné), ani opravu (prý bylo opravováno i to co nebylo poškozeno) a dokonce ani půjčení auta, se kterým byla jen třikrát za vnoučaty (prý bylo půjčeno dlouho a bylo větší, než je její). Dokonce ji pan „zadarmozástupce“ říkal, že ty rozdíly bude muset zaplatit ona, s tím on nic nenadělá a pokud nějaké peníze babičce za to její zranění z pojišťovny přijdou, pak ať prý nezapomene, že mu z toho patří 20%. Tomu už ale babička vůbec nemohla věřit, protože ten pán říkal, že přeci všechno zaplatí pojišťovna. Tady už jsem slova útěchy hledal těžce a pouze ji doporučil, ať si přeci jen najde nějakého toho „drahého“ advokáta, který ji snad nějaké peníze zachrání.
S obdobnými příběhy a s obdobnými „zadarmozástupci“ se zajisté setkáváme mnozí, avšak boj s obdobnými nešvary je bojem nekončícím a bez toho, že stát bude popsanému přikládat patřičnou vážnost, zůstane i bojem sisyfovským. Smutným faktem je, že ačkoliv jde nepochybně o poskytování právních služeb a nepochybně k takovému poskytování právních služeb nejsou podnikatelské subjekty oprávněny, zůstávají podněty orgánům činným v trestním řízení o neoprávněném podnikání nevyslyšeny a jsou takřka beze zbytku odkládány. Mezi řádky odůvodnění pak lze vyčíst, že jde o podnikání jako každé jiné, nelze vytýčit hranice co je vlastně poskytováním právních služeb a co si vlastně advokáti stěžují, když ….
Že za činností těchto podnikatelů na poli práva zůstávají plačící babičky a smějící se šmejdi, pravděpodobně není natolik společensky škodlivé, aby stát tento stav nadále netoleroval.
JUDr. Radim Miketa,
advokát
Miketa a partneři, advokátní kancelář
člen představenstva ČAK
Názor byl publikován v rámci vydání EPRAVO.CZ Digital - březen 2016.
Nové číslo
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz