Nejlevnější rozhodně není nejlepší

Zdroj: ČTK

eFocus

Tak by mě opravdu zajímalo, zda existuje někdo, kdo sám pro sebe shání úplně nejlevnějšího lékaře, právníka, automechanika, instalatéra… Anebo si koupí to opravdu nejlevnější auto, dům, byt, mixér, vysavač…

Je jasné, že všichni jsme limitováni svými finančními možnostmi, ale přece jen každý máme pod kůží starou pravdu, že „nikdo není tak bohatý, aby mohl kupovat levné věci“. Protože zkrátka levné věci zpravidla slouží hůř a mnohem kratší dobu.

Lze si samozřejmě představit, že se ocitneme v situaci, kdy nám nezbude než vzít zavděk tím nejlevnějším a nejhorším, ale zřejmě budeme dělat současně vše pro to, abychom v takové situaci setrvávali co nejkratší dobu.

Vycházeje z těchto obyčejných logických úvah, znovu a znovu mi zůstává rozum stát nad smyslem a účelem výběrových řízeních, kdy státní orgány „vybírají“ věci a služby potřebné pro své fungování podle jediného kritéria, a tou je cena. A tak se například nakupují počítače, tiskárny a další počítačové vybavení ne od jedné a nejlepší … nebo alespoň dobré … firmy, ale každý komponent jiné značky od jiného dodavatele … samozřejmě toho nejlevnějšího. Co na tom, že jednotlivé kusy častou nejsou kvalitní a že jejich propojení není zrovna dobré … Jsou přece nejlevnější a kdo nakupuje pro stát nejlevnější věci je vnímán jako „nejlepší hospodář“.

Proč pro stát také neplatí, že „není tak bohatý, aby mohl kupovat levné věci“. Nebo je naše republika na tom tak špatně, že si může dovolit jen ty nejlevnější a nejhorší věci a služby? A kdy tedy nastane čas, aby nahlas zaznělo, že nakupování nejlevnějších věcí je dočasné smutné řešení, které nebude trvat dlouho a rozhodně není cílem?

Když přijedeme třeba do Vídně a obdivujeme nádherné stavby radnice, parlamentu či soudu, klademe si otázku, zda se jedná o nejlevnější možné budovy pro fungování daných státních orgánů a radujeme se nad ušetřenými „zlaťáčky“ nebo spíš přemýšlíme o jejich historické a umělecké hodnotě, o významu úřadů, které zde sídlí, o hrdosti občanů státu nad jeho tradicemi a kulturou?

Jsem opravdu zvědav, jak budou uvažovat stavitelé třeba nové budovy Krajského soudu v Ústí nad Labem. Zda budou přemýšlet nad svou odpovědností k potomkům a zda vytvoří důstojné a reprezentativní sídlo pro nalézání spravedlnosti, na něž budou s hrdostí hledět i jejich vnuci a pravnuci, nebo se budou jen strachovat, aby vybrali to opravdu nejlevnější, co stavební trh nabízí, a třást se, aby za rok za dva nemuseli čelit trestnímu stíhání.

A tak si říkám, zda chceme žít ve státě, kde lakomost a paranoia novodobých inkvizitorů postupně pohřbí vše, co dělá národ hrdým a kulturním?

JUDr. Roman Fiala,
místopředseda Nejvyššího soudu

Názor byl publikován v rámci vydání EPRAVO.CZ Digital - červen 2015.

EPRAVO.CZ Digital si můžete stáhnout ZDARMA na App Store a Google Play, a to přímo z Vašeho tabletu či chytrého telefonu. Pokud máte již aplikaci staženou, postačí si stáhnout pouze nové vydání. Využít můžete také webový archiv starších čísel na adrese tablet.epravo.cz.