Německý bodový systém
Podobně jako v České republice, existuje i ve Spolkové republice Německo systém bodového hodnocení za zákonem stanovená porušení pravidel silničního provozu. Podstatou bodového systému je zaznamenávání tzv. trestných bodů za vybrané přestupky a trestné činy proti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích do centrálního registru řidičů. Trestné body se zaznamenávají nezávisle na státní příslušnosti řidiče, podstatné je spáchání zákonem stanoveného přestupku či trestného činu na území Spolkové republiky Německo.
Do německého centrálního registru řidičů ve Flensburgu se zaznamenávají ty přestupky či trestné činy, které bezprostředně ovlivňují bezpečnost silničního provozu.
Sankce jsou upraveny v katalogu bodového hodnocení přestupků a pokut. Standardní výši pokut upravuje Příloha k § 1 Nařízení o katalogu pokut (BKatV).[1] Uložená výše pokuty se však v některých případech může od standardní sazby odchýlit. Tak je tomu třeba v případě recidivy pachatele, kdy běžně dochází k automatickému navýšení uložené pokuty nad úroveň běžné sazby.
Trestné body pak upravuje Příloha 13 k Nařízení o oprávnění k řízení motorových vozidel (FeV)[2]. Systém pro hodnocení způsobilosti k řízení motorových vozidel rozlišuje tři kategorie:
- 1 bod se uděluje za přestupky ohrožující bezpečnost silničního provozu (např. nedodržení stanoveného odstupu mezi vozidly, držení mobilního telefonu za jízdy, vybraná překročení nejvyšší povolené rychlosti apod.)
- 2 body se udělují za trestné činy a závažné přestupky ohrožující bezpečnost silničního provozu (např. nedbalostní ublížení na zdraví spáchané při řízení motorového vozidla, nedovolené ujetí z místa dopravní nehody, vybraná překročení nejvyšší povolené rychlosti, nevytvoření bezpečnostní uličky pro vozidla integrovaného záchranného systému apod.)
- 3 body se udělují za trestné činy se sankcí odnětí řidičského oprávnění (nedbalostní ublížení na zdraví, usmrcení z nedbalosti, neposkytnutí pomoci, jízda pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek apod.)
V této souvislosti je třeba poznamenat, že některé ze skutkových podstat trestných činů či přestupků jsou zařazeny v několika kategoriích zároveň a počet bodů se určuje dle závažnosti jednání pachatele.
Dosáhne-li řidič 8 trestných bodů, pozbývá řidičské oprávnění. Při dosažení 4-5 trestných bodů obdrží řidič písemné zpoplatněné napomenutí a informaci o systému hodnocení způsobilosti k řízení. Vedle toho je řidič upozorněn na možnost účasti na semináři ke zdokonalení své individuální způsobilosti k řízení, za což mu bude odečten jeden trestný bod. Odpočet bodu touto cestou je možné požadovat jen jednou za 5 let.[3] Při dosažení 6-7 trestných bodů obdrží řidič zpoplatněnou výstrahu. V takovém dopise je řidič zároveň upozorněn na to, že při spáchání dalších tzv. bodovaných přestupků mu bude odňato řidičské oprávnění na území Německa. I v tomto případě je možné absolvovat seminář, za účast na něm však trestný bod odečten být nemůže. Právní mocí rozhodnutí o spáchání přestupku, jímž řidič dosáhne celkového počtu 8 bodů, je řidiči odebráno řidičské oprávnění na území Německa. O jeho navrácení může požádat nejdříve po uplynutí 6 měsíců a absolvování medicínsko-psychologického vyšetření.
Řidiči, kteří nemají německé občanství, se na stav svého bodového konta mohou dotázat osobně nebo vyplněním formuláře a přiložením kopie občanského průkazu či pasu, přičemž obojí je třeba zaslat poštou na adresu příslušného úřadu ve Flensburgu.[4]
K výmazu trestných bodů z karty řidiče dochází následovně:
- záznamy s 1 bodem po 2,5 letech
- záznamy se 2 body po 5 letech
- záznamy se 3 body po 10 letech
Pro každý sankcionovaný přestupek či trestný čin se uplynutí této doby posuzuje samostatně. Výmaz trestných bodů z registru tak není vázán na skutečnost, zda se řidič v mezidobí dopustí jiného přestupku, ale začíná běžet u každého přestupku zvlášť, a to od okamžiku, kdy rozhodnutí o přestupku nabude právní moci.
Vedle řidičů motorových vozidel mohou být trestné body uděleny i chodcům, např. za přecházení železničního přejezdu při sklopených závorách.
S ukládáním trestných bodů za přestupky úzce souvisí novela zákona o provozu na pozemních komunikacích (StVO), která nabyla účinnosti dne 28. dubna 2020. Mimo jiné zavedla trestné body u dalších skutkových podstat přestupků v oblasti silničního provozu. Zásadní formální nedostatek předpisu však způsobil chaos a značně narušil právní jistotu řidičů a účastníků správního řízení obecně. Situaci komplikuje fakt, že praxe jednotlivých spolkových zemí se v aplikaci ustanovení vadné novely liší. Například Bavorsko, Hesensko, Sársko, Braniborsko, Dolní Sasko nebo Porýní-Falc jasně deklarovaly svůj postoj a v rozhodnutích vydaných podle novely některé z udělených sankcí (např. zákaz řízení) nevykonávají.[5] Jinde ale situace tak přehledná není a bez konzultace s praktikujícím advokátem se tak účastník řízení v možnostech procesní obrany nezorientuje. Naneštěstí lze očekávat, že zákonodárce k nápravě svého pochybení minimálně do konce roku 2020 nepřistoupí.[6]
Problematika trestání protiprávního jednání v oblasti dopravy v Německu je poměrně komplexní, a úspěšnost jakékoli snahy o mírnější postih je přímo úměrná míře seznámení s procesními i hmotněprávními aspekty předmětného řízení. Proto je vždy vhodné možnosti postupu v rámci řízení zvážit v součinnosti s místním odborníkem a důvěryhodným domácím partnerem.
[1] Verordnung über die Erteilung einer Verwarnung, Regelsätze für Geldbußen und die Anordnung eines Fahrverbotes wegen Ordnungswidrigkeiten im Straßenverkehr: (Bußgeldkatalog-Verordnung - BKatV). K dispozici >>> zde.
[2] Verordnung über die Zulassung von Personen zum Straßenverkehr: Fahrerlaubnis-Verordnung - FeV. K dispozici >>> zde.
[4] Antrag auf Auskunft aus dem Fahreignungsregister [online]. [cit. 2020-08-21]. K dispozici >>> zde.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz