U obou institutů platí obecná tříletá subjektivní promlčení lhůta. Právo na náhradu škody nebo jiné újmy se pak promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla (objektivní lhůta). Byla-li však škoda nebo újma způsobena úmyslně, promlčí se právo na její náhradu nejpozději za patnáct let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. 15letá objektivní lhůta platí i v případě vzniku škody nebo újmy porušením povinnosti v důsledku úplatkářství spočívajícího v nabídce, slibu nebo dání úplatku jiným než poškozeným nebo v přímém či nepřímém vyžádání úplatku od poškozeného. Objektivní promlčecí lhůta neplatí pro právo vzniklé z újmy na svobodě, životě nebo na zdraví. Právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo (objektivní lhůta). Bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

Ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. : §§ 106, 107

Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. : §§ 636, 638, 3036