Nový Občanský zákoník - 35. Držba – definice
Podle zákoníku je držitelem ten, kdo vykonává právo pro sebe.
Držet lze každé právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon (osobní právo není předmětem držby; kdo však vykonává osobní právo poctivě, je oprávněn své domnělé právo vykonávat a hájit – viz případ záměny novorozeňat v porodnici). Vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník. Jiné právo drží ten, kdo je počal vykonávat jako osoba, jíž takové právo podle zákona náleží, a komu jiné osoby ve shodě s takto drženým právem plní. Kodex nově rozlišuje a též presumuje držbu řádnou, poctivou a pravou (k tomu blíže v příspěvku č. 36).
Ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. : §§ 129 a násl.
Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. : §§ 987 a násl.