Nový Občanský zákoník - 4. Ochrana dobré víry a zákaz zneužití práva
Zákoník stanoví, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a že nikdo nesmí těžit (i) ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, ani (ii) z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.
Zákoník stanoví, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a že nikdo nesmí těžit (i) ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, ani (ii) z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Kodex stojí na vyvratitelné právní domněnce poctivého jednání v dobré víře. Současně uvádí, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Tyto základní soukromoprávní instituty se prolínají celým zákoníkem, stejně jako zásada ochrany slabší strany. Ta je v obecné rovině vyjádřena tak, že nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých.
Ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. : § 3
Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. : §§ 6, 7, 8, 3 a 3030