Osobní údaje – proč jsme k jejich ochraně naprosto lhostejní?
I přes neustálé zdůrazňování nutnosti chránit si vlastní osobní údaje, situace na sociálních sítích ukazuje spíše opačný trend. Jako bychom byli naprosto lhostejní k tomu, co o nás okolní svět ví. Je to důsledek naší vlastní naivity, neznalosti nebo nepochopení? Asi kombinace toho všeho, protože jinak si to nelze vysvětlit. Provozovatelé sociálních sítí mají svůj byznys postavený právě na těchto aspektech našeho přístupu k ochraně vlastních osobních údajů a radostně z toho těží. Jsme důvěřiví, neschopni vidět dál než na špičku vlastního nosu a vše na sebe rádi všem sdělíme?
Možná je v tom i kousek skrytého exhibicionismu a touha se zviditelnit a něčím, čímkoliv se pochlubit. Kdybychom se chlubili jen vlastním „peřím“, bez skrupulí sdílíme na sociálních sítích osobní údaje svých příbuzných, dětí a dalších rodinných příslušníků, kamarádů a přátel. A to bez ohledu na to jestli oni s tím souhlasí. Co nás k takovéto nezodpovědnosti vede? Vždyť máme GDPR. Snaha vše vyřešit zákonem nebo předpisem k cíli nevede? Jak je to možné, vždyť zákon je nade vše. Nebo ne? Ne. Zodpovědnost nebo obezřetnost zvláště pak v digitálním světě je to jediné řešení. Před vlastní hloupostí nás žádný zákon neochrání. Ovšem neznamená to, že jsou takové zákony zbytečné, jen nefungují samy od sebe.
Nakládání s osobními údaji má tedy dvě základní roviny. Tou první je to, jakým způsobem s nimi zacházíme my sami. Komu a v jaké podobě a v jaké hloubce je svěřujeme. Tudy by se měla ubírat naše úvaha. Z toho vyplývá také jejich cena. Ne cena, kterou za ně dostaneme, ale cena jakou za ně zaplatíme. Naprosto nevinná hra na slova, přiřazená ke dni, měsíci a roku vašeho narození. Oblíbená to kratochvíle na Facebooku. Je to přece tak zábavné a Facebook už zná naše datum narození. Pokud už jsme mu je nesvěřili dávnou v touze dočkat se gratulací k narozeninám od stovek „přátel“. Druhou rovinou je to, jakým způsobem s našimi osobními údaji nakládají ti, kterým jsme je svěřili. Jestli dodržují deklarované účely zpracování, jestli s nimi neobchodují bez našeho souhlasu. Mnohdy je deklarace účelu zpracování tak zašmodrchaná, že běžný uživatel radši odklikne souhlas. A zde je dobré mít se na koho obrátit o radu. Znát někoho, kdo tomu rozumí. Neméně podstatná u zpracování osobních údajů, byť i zákonným způsobem, je jejich ochrana před zneužitím, jejich ztrátou nebo poškozením. Vzhledem k tomu, že 95% osobních údajů je zpracováváno pomocí informačních technologií, tak se zde nelze vyhnout zajištění kybernetické a informační bezpečnosti. Bez toho osobní údaje v informačních systémech prostě nelze. Je nutno se tedy ptát „Co o mě víte, co s tím co o mě víte, děláte a jak to co o mě víte, chráníte?“
Sami to asi nezjistíme, potřebujeme někoho, kdo tomu rozumí. Postgraduální studium LL.M. „Ochrana informací“ na VŠ CEVRO Institut pod garancí přední odbornice na ochranu osobních údajů Mgr. Evy Škorničkové a mou spolugarancí poskytuje studentům právě tu správnou dávku znalostí a praktických zkušeností. Absolventi tohoto studia se stanou odborníky, kteří dokážou adekvátně zhodnotit procesy zpracování osobních údajů, vhodně tyto procesy nastavit a zajistit odpovídající úroveň ochrany osobních údajů.
Prezident Českého institutu manažerů informační bezpečnosti a spolugarant a pedagog LL.M. studijního programu „Ochrana informací“
Infobox o škole:
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz