Co obnáší sledování legislativních změn tak, aby se texty zákonů dostaly k uživatelům co nejrychleji?

Sledujeme především legislativní proces na stránkách parlamentu, abychom měli přehled o projednávaných zákonech. Na náročnější změny se připravujeme dopředu, aby jejich delší zpracování nebrzdilo aktualizace ASPI.

Jak vlastně probíhá proces zpracování předpisu od podepsání prezidentem do momentu, kdy si uživatelé můžou text přečíst v ASPI?

Pro nás je zásadním momentem vydání ve Sbírce zákonů. Tím je zveřejněno oficiální znění předpisu, které zařazujeme. Text převedeme do vnitřního formátu ASPI, dále zadáme metadata, tedy informace, podle kterých lze vyhledávat, např. číslo předpisu, název, data, související předpisy atd. Pokud se jedná o novelu, zapracujeme změny do novelizovaného předpisu. Následně proběhne technický proces, kterému říkáme aktualizace, kdy se připravená data zpracují do příslušných souborů (databází, textových souborů, indexů…). Posledním krokem je kontrola a vystavení.

Do ASPI ale zpracováváme také desítky dalších zdrojů, například Finanční zpravodaj nebo Cenový věstník.

Zpracováváme dále také privátní data různých subjektů na zakázku. Těm pak zpracováváme jejich data s propojeními a všemi náležitostmi, jako předpisy v ASPI.

Legislativy je opravdu rozsáhlé množství. Dochází po zpracování také ke kontrole?

Ano, probíhá hned několikanásobná kontrola. Používáme kombinace strojových kontrol na data, která musí být konzistentní a dají se automatizovat, zpracovat využitím definovaných pravidel. Velkou část času pak věnujeme i ruční kontrole, kde kontrolujeme například zapracování novel, a vždy se řídíme pravidlem „víc očí víc vidí“.

Pokud narazíme při zapracování novel na chybu, konzultujeme nejasnosti přímo s tím, kdo novelu připravil. V minulosti jsme tak řešili například nejasnosti v sazbě Sbírky.

Poslední dva roky byly opravdu bohaté na komplikované legislativní změny. Můžete jmenovat některou z nich?

Myslím, že komplikované legislativní změny nejsou výsadou posledních dvou let. Vzpomínám si např. na starý služební zákon (218/2002 Sb.), který byl přijat, aby se splnil požadavek EU, ovšem nebyla politická vůle uvést ho v život. Takže se pořád posouvala jeho účinnost včetně doprovodné novely, která byla velmi rozsáhlá. A jelikož se to dělo mnoho let, bylo stále obtížnější zastarávající novelu promítnout do aktuální legislativy, která se samozřejmě vyvíjela.

Příkladem novější komplikované legislativy by mohla být rozsáhlá novela stavebního zákona č. 152/2023 Sb. , jejíž účinnost předchází dřívější rozsáhlou novelu č. 284/2021 Sb. , čímž vznikl takový legislativní rébus.

V loňském roce proběhla také velká legislativní očista, která zrušila více než 10 000 předpisů. Je něco takového na zpracování vůbec v lidských silách?

Je pravda, že standardním postupem bychom zákon č. 276/2023 Sb. , o zrušení obsoletních právních předpisů, zadávali velmi dlouho a pracně. Proto jsme vymysleli speciální postup pro tento jeden zákon. Z textu jsme separovali čísla rušených předpisů (částečně automatizovaně, dočištění bylo třeba udělat ručně). Z nich jsme vytvořili seznam a převedli ho do databáze, kterou jsme nahráli do ASPI. I když jsme postupovali tímto způsobem, strávili jsme s přípravou hodně času a nejednalo se o jednoduchou záležitost, jak už to u takových unikátních postupů bývá.

Nutí vás někdy složité legislativní změny improvizovat ve vašich postupech?

Vzpomínám si na situaci před vstupem ČR do EU. Vycházelo hodně předpisů včetně mnoha novel s účinností ke dni vstupu. Jenže ten nebyl znám. Vymysleli jsme si tedy fiktivní datum 1. 1. 2500 a vše zpracovávali s tímto datem. Dokonce vyšly i nějaké články, které to ironicky glosovaly ve smyslu, že termín vidíme poněkud skepticky. Následně jsme vše převáděli na reálné datum 1. 5. 2004, což nebylo úplně jednoduché, protože ani tenkrát legislativa nečekala a v předpisech se děly i další změny.

S právními předpisy pracujete už více než 2 desetiletí. Proměnilo se za tu dobu podle Vás něco v legislativním prostředí?

Myslím, že vznik samotných elektronických právních systémů a jejich rutinní používání v denní praxi je jednou z významných změn v legislativním prostředí. Předpisů dříve vycházelo méně a novely nebyly tak složité. Vzpomínám si na jednu diskusi o stavu legislativy, která proběhla před lety, kde padl názor, že bez elektronických právních systémů by dnes v podstatě nikdo nevěděl, co platí. Například zákon o daních z příjmů je měněn téměř 200 novelami, řada z nich má několik účinností a složitá přechodná ustanovení. Dohledat účinné znění k danému dni by tedy v řadě případů bylo bez elektronických právních systémů velmi obtížné. Nyní nás čekají další proměny díky umělé inteligenci, na jejíž integraci také pracujeme.