Právník reklamuje boty aneb Právní život
Reklamovali jste někdy boty? Co je to vlastně za otázku, samozřejmě, že ano. I já jsem několikrát pocítil tu nutnost. Naposledy jsem ale v plné síle okusil právní souvislosti této události, a tak se o ně dovolím podělit se svými čtenáři, a přidat také lehkou úvahu de lege ferenda.
Polobotky s koženou podrážkou sice vypadají hezky, ale mají tu nevýhodu, že ona kožená podrážka mnohdy nemá tak dlouhou životnost jako vlastní bota. Jistě, to je je nemilé, ale pochopitelné. Méně pochopitelné ale je, když se vám na podrážce jedné z bot udělá díra skrz na skrz, a to už po pár dnech nošení. A reklamace je zamítnutá s tím, že jste boty nosili i v exteriéru a přitom v poučení máte jasně napsáno, že jde o boty do interiéru. To už je logické méně, protože ukažte mi někoho, kdo se ve velkém městě třeba po cestě do práce přezouvá a v polobotkách chodí jen po kanceláři a nikoliv po asfaltu a dalším městském povrchu.Nejvíce paradoxní na celé situaci z mého pohledu je, že zákon něco takového umožňuje. Neustále sledujeme záplavu legislativy, měnící všechna pravidla ve prospěch spotřebitelů. A není takovéto nastavení jasně v neprospěch té opravdu slabší strany celého obchodu? Jistě je. Zákaz takto jednostranného vymezení výrobku by mohl být pro normální lidi opravdu přínosný. A nejspíše by přihrál také nějaké ty politické body, když už se o ně při změnách zákonů často hraje.
Není také podivné, že o reklamaci v prvním kroku rozhoduje prodejce? Ano, nejspíše to nejde udělat jinak, ale když je jeho počínání jasnou svévolí, komu se ještě chce nechávat si udělat znalecký posudek a pak se případně soudit? Možná těm aktivním, těm, co nemají co ztratit a jde jim o princip, za který mohou případně a při nejhorším také něco ze svého zaplatit. Určitě se ale už do něčeho takového nechce těm nejohroženějším, sociálně slabým, seniorům. Tak prosím, legislativci, zamyslete se.
Nechci tím samozřejmě říct, že by o každé reklamaci měly od začátku rozhodovat soudy. Ty mají už tak dost své práce. A soudě podle informací z posledního sněmu Soudcovské unie, čekají je ještě další úkoly. Soudcovská unie je totiž nyní svými delegáty pověřena řešit protiústavní situaci spočívající v opakování některých funkcionářských mandátů v justici. Podle tiskového sdělení má vyčerpat „všechny prostředky k odstranění tohoto rozporu, včetně možného podání podnětu k zahájení řízení na ochranu veřejného zájmu“. Čeká nás justiční válka? Nikoliv, takovýto obrat je jistě nevhodný a přeceňující. Trochu nepříjemno ale dozajista bude.
Jan Januš
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz