Bylo to v úterý. V Brně právě začínala konference o závaznosti soudních rozhodnutí, které se účastnily i špičky evropské justice, když se tuzemským právnickým stavem nesla smutná zpráva. Zemřel Karel Čermák, bývalý ministr spravedlnosti a také předseda České advokátní komory, velký člověk, velký právník, morální vzor. Žádných dalších slov není třeba, věnujme mu prosím ještě jednu tichou vzpomínku.

Možná paradoxně, možná naopak zcela přirozeně, bujel v minulém týdnu i přes tuto smutnou událost bohatý právní život. Ona zmíněná konference na sebe strhávala pozornost jak odbornou, tak i mediální, ale staly se také jiné věci. Například děkan pražské právnické fakulty Jan Kuklík vydal na svém facebookovém profilu zásadní prohlášení. “Rád bych se ucházel i o druhé funkční období (pokud mě tedy někdo navrhne a podpoří….),” uvedl profesor Kuklík na úvod svého statusu, ve kterém lehce hodnotí rovněž svůj stávající mandát a nabízí osobní pohled na věci, které zvažoval při svém rozhodování. Soudě z hlasů z akademického i neakademického prostředí, profesoru Kuklíkovi by v opakování funkčního období nemělo nic a nikdo bránit. Naopak si troufám tvrdit, že toto jeho rozhodnutí bude většinou právnického stavu, nebo alespoň té jeho části, která se o dění na nejstarších českých práv zajímá, nadšeně přijato.

Ve čtvrtek probíhaly v Poslanecké sněmovně souběžně dvě akce. Jednak konference Společenská smlouva, jednak odborný seminář Milost prezidenta republiky s podtitulem Mimořádný institut k odstranění tvrdosti zákona nebo pouhý politický nástroj? Zatímco s první akcí byl z řad politiků spojen zejména místopředseda Sněmovny Petr Gazdík, druhá se konala pod záštitou místopředsedkyně sněmovního Ústavně právního výboru profesorky Heleny Válkové.

Ve sněmovně tak byla v tu chvíli řada důležitých právníků, minimálně na prvně jmenované akci byl ale k českému právu nejpřísnější profesor Miroslav Bárta, ředitel Českého egyptologického ústavu. Jednak citoval blíže neurčenou americkou studii, podle níž je je právní systém ve stavu, který znemožňuje jeho další vývoj, jednak se silně opřel do občanského zákoníku, jenž podle něj neučte ani člověk s nadstardním IQ. Jemu samostnému prý zkazil dovolenou.

Pohled egyptologa na české právo je každopádně osvěžující, a to i díky inovativní přístupu k terminologii. Profesor Bárta totiž mluvil o prvním a o druhém občanském zákoníku, myslel přitom ten současný a ten předcházející, tedy v opačném pořadí. Líbí se mi to.

Mgr. Jan Januš