31. 8. 2017
ID: 106277
Prázdninová e-právní poradna
Zdroj: shutterstock.com
Nový přestupkový zákon – mladiství pachatelé (aneb „bouřej se a neposlouchaj“ ).
Od 1. července 2017 nabyly účinnosti zákony, které podstatným způsobem změnily zejména oblast řízení o přestupcích a vlastně české přestupkové právo jako takové.
Jde o zákony č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále též „přestupkový zákon“ ) , a dále pak o navazující zákon č. 251/2016 Sb. , o některých přestupcích.
V následujícím textu se stručně podíváme na nové postavení mladistvých na tomto úseku.
Kdo je dnes vlastně mladistvým? Je to i naše čtrnáctiletá dcera?
Mladistvým je ten, kdo v době spáchání přestupku dovršil patnáctý rok a nepřekročil osmnáctý rok svého věku.
Při ukládání správního trestu mladistvému se přihlíží k jeho osobnosti včetně jeho věku a rozumové a mravní vyspělosti, jakož i k jeho osobním poměrům tak, aby jeho další vývoj byl co nejméně ohrožen.
Jak vysokou pokutu může „dorostenec“ nyní vlastně dostat?
Obecně platí, že horní hranice sazby pokuty se u mladistvého snižuje na polovinu. Takže tam , kde je horní hranice u dospělého pachatele např. 50 000 Kč., tam se pro mladistvého snižuje na maximálních 25 000 Kč. Avšak pozor, současně ze zákona platí, že nesmí přesahovat částku 5 000 Kč.
Výjimka - Tato pětitisícová maximální hranice ovšem neplatí, je-li mladistvý podnikající fyzickou osobou! Takže pro mladého „šikovného“ START UPistu neplatí. Samozřejmě toto ne-omezení platí jen pro přestupky související s jeho podnikáním, takže když šestnáctiletý budoucí Bill Gates či Andrej Babiš bude v noci povalovat popelnice či znečišťovat veřejné prostranství, tak se na něj pohlíží jako na všechny ostatní mládežnické „přestupníky“.
Možno např. sedmnáctiletému pachateli uložit i správní trest zákaz činnosti?
Ano, možno!
Zákaz činnosti lze mladistvému uložit ovšem jen tehdy, jestliže výkon tohoto správního trestu nebrání přípravě na povolání, a to nejdéle na dobu 1 roku.
U mladistvého lze rovněž podmíněně i nepodmíněně upustit od uložení správního trestu jako v případě dospělého pachatele. Nadto se upravuje eventualita upustit od uložení správního trestu v případě, že vzhledem k povaze spáchaného přestupku a k dosavadnímu životu mladistvého lze důvodně očekávat, že uložení omezujícího opatření zajistí jeho nápravu lépe než správní trest.
Jaká práva mám jako rodič nezletilého přestupníka?
Ač mnohdy činíme vše ku řádné výchově potomka, může se stát , že i náš milovaný synek či dokonce dcera spáchají nějaký ten přestupek.
Jaká zde máme práva? Můžeme jim nějak pomoci?
Zákonný zástupce (zpravidla rodič) má právo na vyrozumění o zahájení zmíněného přestupkového řízení.
Rodič má ze zákona i právo navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení. Dále máte jako rodič nezletilého právo na poskytnutí informací o řízení potřebných k hájení práv a oprávněných zájmů mladistvého obviněného, právo vyjádřit v řízení své stanovisko, právo nahlížet do spisu.
Rovněž máte zákonné oprávnění právo účastnit se ústního jednání a být přítomen při všech úkonech v řízení, právo vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k jeho podkladům, právo na oznámení rozhodnutí, právo podat odvolání ve prospěch mladistvého obviněného proti rozhodnutí o přestupku nebo proti rozhodnutí o schválení dohody o narovnání a právo podat žádost o obnovu řízení nebo o vydání nového rozhodnutí. Zákonný zástupce a opatrovník mladistvého obviněného má právo zvolit mladistvému obviněnému zmocněnce.
Zajímavá právní situace nastává, pakliže je za tentýž (!) skutek obviněn také zákonný zástupce nebo opatrovník mladistvého obviněného. Pak vykonává výše citovaná práva pouze a jen orgán sociálně-právní ochrany dětí. Správní orgán o tom rozhodne usnesením, které se oznamuje pouze mladistvému obviněnému, jeho zákonnému zástupci, opatrovníkovi a orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
Proč je to tak nastaveno? Zákonodárce si zde správně uvědomil , že v takovém případě lze důvodně předpokládat, že spoluobviněný rodič či jiný zákonný zástupce mladistvého obviněného patrně nebude řádně hájit práva a oprávněné zájmy tohoto obviněného a naopak by citovaná procesní mohl zneužít ve svůj prospěch. Proto mu je z důvodu právní opatrnosti nedává!
JUDr. Petr Kolman, Ph.D.,
právník a VŠ pedagog , člen RK ÚOHS
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Jde o zákony č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále též „přestupkový zákon“ ) , a dále pak o navazující zákon č. 251/2016 Sb. , o některých přestupcích.
V následujícím textu se stručně podíváme na nové postavení mladistvých na tomto úseku.
Kdo je dnes vlastně mladistvým? Je to i naše čtrnáctiletá dcera?
Mladistvým je ten, kdo v době spáchání přestupku dovršil patnáctý rok a nepřekročil osmnáctý rok svého věku.
Při ukládání správního trestu mladistvému se přihlíží k jeho osobnosti včetně jeho věku a rozumové a mravní vyspělosti, jakož i k jeho osobním poměrům tak, aby jeho další vývoj byl co nejméně ohrožen.
Obecně platí, že horní hranice sazby pokuty se u mladistvého snižuje na polovinu. Takže tam , kde je horní hranice u dospělého pachatele např. 50 000 Kč., tam se pro mladistvého snižuje na maximálních 25 000 Kč. Avšak pozor, současně ze zákona platí, že nesmí přesahovat částku 5 000 Kč.
Výjimka - Tato pětitisícová maximální hranice ovšem neplatí, je-li mladistvý podnikající fyzickou osobou! Takže pro mladého „šikovného“ START UPistu neplatí. Samozřejmě toto ne-omezení platí jen pro přestupky související s jeho podnikáním, takže když šestnáctiletý budoucí Bill Gates či Andrej Babiš bude v noci povalovat popelnice či znečišťovat veřejné prostranství, tak se na něj pohlíží jako na všechny ostatní mládežnické „přestupníky“.
Možno např. sedmnáctiletému pachateli uložit i správní trest zákaz činnosti?
Ano, možno!
Zákaz činnosti lze mladistvému uložit ovšem jen tehdy, jestliže výkon tohoto správního trestu nebrání přípravě na povolání, a to nejdéle na dobu 1 roku.
U mladistvého lze rovněž podmíněně i nepodmíněně upustit od uložení správního trestu jako v případě dospělého pachatele. Nadto se upravuje eventualita upustit od uložení správního trestu v případě, že vzhledem k povaze spáchaného přestupku a k dosavadnímu životu mladistvého lze důvodně očekávat, že uložení omezujícího opatření zajistí jeho nápravu lépe než správní trest.
Jaká práva mám jako rodič nezletilého přestupníka?
Ač mnohdy činíme vše ku řádné výchově potomka, může se stát , že i náš milovaný synek či dokonce dcera spáchají nějaký ten přestupek.
Jaká zde máme práva? Můžeme jim nějak pomoci?
Zákonný zástupce (zpravidla rodič) má právo na vyrozumění o zahájení zmíněného přestupkového řízení.
Rodič má ze zákona i právo navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení. Dále máte jako rodič nezletilého právo na poskytnutí informací o řízení potřebných k hájení práv a oprávněných zájmů mladistvého obviněného, právo vyjádřit v řízení své stanovisko, právo nahlížet do spisu.
Rovněž máte zákonné oprávnění právo účastnit se ústního jednání a být přítomen při všech úkonech v řízení, právo vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k jeho podkladům, právo na oznámení rozhodnutí, právo podat odvolání ve prospěch mladistvého obviněného proti rozhodnutí o přestupku nebo proti rozhodnutí o schválení dohody o narovnání a právo podat žádost o obnovu řízení nebo o vydání nového rozhodnutí. Zákonný zástupce a opatrovník mladistvého obviněného má právo zvolit mladistvému obviněnému zmocněnce.
Zajímavá právní situace nastává, pakliže je za tentýž (!) skutek obviněn také zákonný zástupce nebo opatrovník mladistvého obviněného. Pak vykonává výše citovaná práva pouze a jen orgán sociálně-právní ochrany dětí. Správní orgán o tom rozhodne usnesením, které se oznamuje pouze mladistvému obviněnému, jeho zákonnému zástupci, opatrovníkovi a orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
Proč je to tak nastaveno? Zákonodárce si zde správně uvědomil , že v takovém případě lze důvodně předpokládat, že spoluobviněný rodič či jiný zákonný zástupce mladistvého obviněného patrně nebude řádně hájit práva a oprávněné zájmy tohoto obviněného a naopak by citovaná procesní mohl zneužít ve svůj prospěch. Proto mu je z důvodu právní opatrnosti nedává!
JUDr. Petr Kolman, Ph.D.,
právník a VŠ pedagog , člen RK ÚOHS
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
