7. 12. 2017
ID: 106735
Proboha, nepohrávejme si s myšlenkou na zrušení Senátu – aneb I každý populismus musí mít svou mez.
Zdroj: shutterstock.com
Andrej Babiš se netají svými vizemi, že by stát rád řídil jako firmu. Mezi jeho oblíbené metody řízení patří – škrtat, škrtat. Tak jak se propouští ve firmě nadbyteční pracovníci či ruší celá oddělení nebo divize, předseda ANO naznačuje, že by bylo vhodné zrušit např. obecní zastupitelstva anebo Senát PČR.
U Senátu, byť jde ve veřejnosti o relativně nepopulární orgán, by bylo dobré se zastavit a zamyslet se nad případnými důsledky tohoto rázného kroku.
K čemu nám Senát vlastně je?
Nejdůležitějším posláním Senátu je, jak známo, činnost zákonodárná. Senát projednává návrhy zákonů postoupené Poslaneckou sněmovnou, které může zejména schválit, zamítnout či vrátit dolní parlamentní komoře s pozměňovacími návrhy. Ústavní a volební zákony nelze přijmout bez výslovného souhlasu Senátu. Horní komora PČR jako celek má také mj. zákonodárnou iniciativu, může tedy navrhovat zákony.
Napsáno po lopatě – senátor má hlavně vylepšovat zákony a ne shánět dotace pro hasičku v Bezdíkově či pro festival estonské lesbické poezie.
Nicméně činnost Senátu není omezena jen na citovanou činnost zákonodárnou - Senát disponuje celou řadou kompetencí vztahujících se k ostatním veřejným institucím.
Kupříkladu dává či nedává souhlas se jmenováním soudců Ústavního soudu, které Senátu navrhuje prezident republiky. Předseda Senátu vyhlašuje volbu prezidenta republiky. Nově zvolený prezident skládá slib do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou komor a předseda Senátu taktéž přijímá abdikaci prezidenta. Pouze Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat žalobu proti prezidentovi k Ústavnímu soudu.
Senát má celou řadu dalších kompetencí, které si odpovědnější čtenář/ka může snadno vyhledat, nota bene nejsme tu na přednášce z ústavního práva, aby laskavý autor zahltil čtenáře výčtem všech senátních kompetencí.
Tím neříkám, že jsou dnešní kompetence Senátu nastaveny ideálně, inu, co vlastně v nynějším českém právu je?
Stejně jako např. ústavní právník Jan Kudrna bych přivítal pakliže by Senát mohl zřizovat vyšetřovací komise. Logicky a systémově by mu toto oprávnění lépe přináleželo než Poslanecké sněmovně, jak je tomu dnes. Nicméně to byl bylo téma na samostatný článek.
Nepohrávejme si s populistickou myšlenkou na zrušení Senátu. V souladu s osvědčenou liberální teorií brzd a rovnováh (checks and balances, freins et contrepoids ) z pera Charlese Montesquieu, Senát pomáhá vyvažovat (či krotit) divočejší dolní komoru našeho Parlamentu, a současně napomáhá jako pilíř moci zákonodárné vyvažovat moc soudní a výkonnou, to pro zachování a upevnění demokracie věru není málo.
I když se některým laikům a většině populistů možná zdá Senát zbytečný, nezapomínejme, že pověstný belzebub se skrývá v detailu. Senát sice není moc vidět ani slyšet, ale dozajista je to nezastupitelná demokratická pojistka, která přichází v demokratickém právním státě k slovu zejména v čase krizí a nestabilit. A ty věru mohou nastat velice brzy.
A propos, pokud dnes někdo hlásá, tu více tu méně intenzivně zrušení Senátu, kde je napsáno, že za chvíli nebude chtít zrušit i Poslaneckou sněmovnu? Vždyť Parlament je jen taková „žvanírna“, kde se skoro „nemaká“. Poslanci si tam „čtou noviny“ a nebo „sú na mobile“. A takové darmošlapy přece ve firmě nemůže žádný rozumný člověk chtít.
A pomalé a drahé soudy by mohli nahradit třeba soukromí rozhodci, a volby by se také mohly jako neefektivní postupně odbourat a bude vymAlováNO.
JUDr. Petr Kolman, Ph.D.,
právník a právní pedagog
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
